REACH

REACH je akronymem vytvořeným z prvních písmen několika anglických výrazů vystihující jeho podstatu - Registration (registrace), Evaluation (hodnocení) and Authorisation (autorizace) of Chemicals (chemikálií). Z pohledu legislativy se jedná o nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky.

 

REACH pokrývá veškeré povinnosti zahrnující registraci, hodnocení, povolování a omezovaní chemických látek a přípravků v rámci Evropské unie. Jeho cílem je zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, volného pohybu látek samotných, obsažených v přípravcích anebo v předmětech. Do roku 2020 by se měly na území evropského společenství vyrábět a dovážely pouze takové chemické látky a přípravky, u nichž jsou známy jejich nebezpečné vlastnosti, přičemž by se měly používat a odstraňovat zcela bezpečnými způsoby. Vyplývající přínosy mají dopady nejen na průmyslové podniky, ale také i na koncové uživatele používající chemické látky v domácnostech.
 

Proč vznikl REACH:

V únoru 2001 vydala Komise, na základě přezkoumání stávajícího systému regulace bezpečného používání chemických látek v EU, bílou knihu o "Strategii pro budoucí politiku týkající se chemikálií". Komise dospěla k názoru, že je nutná reforma stávající legislativy, aby mohly být splněny následující cíle:

  • ochrana lidského zdraví a životního prostředí; 
  • eliminace rizik vyplývající z výroby a užívání chemických látek; 
  • udržení a zvýšení konkurenceschopnosti chemického průmyslu EU; 
  • udržitelný rozvoj; 
  • podpora zkoušek bez použití zvířat; 
  • soulad s mezinárodními závazky EU v rámci Světové obchodní organizace.


Než nařízení nařízení REACH vešlo v platnost tak musely být podrobeny testování pouze tzv. "nové" chemikálie. Pro tzv. "existující" chemikálie žádná taková ustanovení neplatila přestože panoval všeobecně nedostatek veřejně dostupných informací pro účely efektivního posouzení a kontroly těchto látek. Tzv. "existující" a "nové" chemikálie rozlišuje nařízení (ES) 793/93, z něhož vyplývá, že všechny chemikálie, které byly na trhu Evropského společenství zaznamenány v období od 1. ledna 1971 do 18. září 1981 (uvedeny na Evropském seznamu existujících obchodovaných chemických látek (EINECS)), se nazývají "existující" chemikálie. Tzv. "existujících" chemikálií se odhaduje na 100 000 a "nových" pouze něco přes 3800.

Dalším důvodem zavedení nařízení REACH byla skutečnost, že platné právní předpisy nevyžadovaly po tzv. "následných uživatelích" (průmyslový uživatelé a výrobci přípravků) poskytování těch samých informací ohledně chemikálií jako od samotných výrobců a dovozců chemikálií v případě, že látka nemusela být klasifikována a v dodavatelském řetězci k ní nemusí být přiložen bezpečnostní list. Informace o použití látek se tak získávali obtížně a informace o expozici vznikající z následného použití byly všeobecně vzácné.

 

Oblast působnosti nařízení REACH:

Nařízení REACH se týká všech chemických látek, pokud nejsou z jeho oblasti působnosti výslovně vyňaty. Jedná se o velmi rozsáhlý systém, který zahrnuje všechny látky bez ohledu na to, zda jsou vyráběny, dováženy, používány jako meziprodukty nebo uváděny na trh samostatně, v přípravcích nebo v předmětech.

 

Nařízení REACH se výslovně netýká odpadů, radioaktivních látek, neizolovaných meziproduktů, dále potravin (jelikož se nejedná o látku, přípravek ani předmět), látek na které se nevztahuje celní dohled. Dále se nařízení netýká přepravy nebezpečných látek samotných nebo obsažených v nebezpečných přípravcích.

Dále jsou z povinnosti registrace vyjmuty tyto látky:

  • Humánní a veterinární léčiva;
  • Potraviny a krmiva (včetně přidaných látek do potravin, příchutí, přídavných látek do krmiv);
  • Polymery (avšak příslušné monomery se musí registrovat);
  • Účinné látky biocidů a přípravků na ochranu rostlin;
  • Látky uvedené v příloze IV a V nařízení (např. Voda, cukr, vápenec, přírodní látky, atd…);
  • Látky pro aplikovaný výzkum a vývoj;
  • Látky získané recyklací např. z přípravků nebo výrobků, to platí jen pro látky, které již byly dříve registrovány;
  • Reimport registrovaných látek v dodavatelském řetězci.

 

Jaké povinnosti se na mě vztahují?

REACH je velice komplexní nařízení z něhož vyplývající povinnosti mají dopad na celý průmyslový sektor. Pro podniky je v prvé fázi důležité správně identifikovat svoji roli v dodavatelském řetězci, ze které pak vyplývají jednotlivé povinnosti. Jeden podnik může vystupovat ve vícero rolích. Je důležité si uvědomit, že dopady nařízení jsou i na podniky u nichž by se na první pohled nepředpokládala souvislost s chemickými látkami. To je například případ tzv. látek vzbuzující velké obavy (SVHC) obsažených v předmětech.

 

Základní role:

  • Výrobce - fyzická nebo právnická osoba usazená v EU, která zde vyrábí látku. Výrobou se myslí i těžba látek v přírodním stavu.

  • Dovozce - fyzická nebo právnická osoba odpovědná za uvádění látky na trh v EU. Týká se tedy nákupů ze zemí mimo EU/EHP. V tomto případě se některé povinnosti dotýkají i tzv. předmětů (oděvy, nábytek, atd.).

  • Následní uživatelé -  fyzická nebo právnická osoba usazená v EU jiná než výrobce nebo dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou v přípravku při své průmyslové nebo profesionální činnosti. Následným uživatelem není distributor ani spotřebitel. Za následného uživatele se považuje rovněž zpětný dovozce osvobozený podle čl. 2 odst. 7 písm. c). Jedná se o nejčastější roli spjatou s používáním chemických látek, která nemusí být na první pohled zřejmá a přesto je nutné ji věnovat odpovídající pozornost. Následní uživatelé látky neregistrují.

Pro snazší orientaci v povinnostech můžete využít speciální interaktivní nástroj ECHA, tzv. Navigátor. Pomocí odpovědí na několik připravených dotazů umí navigátor identifikovat vaší roli v dodavatelském řetězci, a také navede uživatele na výčet potencionálních povinností.