Registrace

 

Podle nařízení REACH nesou odpovědnost za rizika spojená s používáním látek fyzické nebo právnické osoby, které vyrábějí, dovážejí, uvádějí na trh nebo používají látky při své profesionální činnosti. Z těchto důvodů nařízení REACH požaduje, aby všichni výrobci a dovozci látek nad 1t/r, vytvořili soubor údajů o svých látkách, využívali tyto údaje k vyhodnocení rizik s nimi spojených a nakonec vypracovali a doporučili vhodná opatření pro řízení a kontrolu případných rizik. Tímto úkonem je myšleno předložení ECHA registrační dokumentace v souladu s REACH. Registrace musí být provedena dříve, než je látku možno vyrábět, dovážet nebo uvést na trh EU. Pro látky, které byly vyráběny nebo dováženy před 1.6.2007, však platí zvláštní přechodný režim, který umožňuje pokračování jejich výroby nebo dovozu s odkladným termínem na vlastní registraci. Tohoto přechodného režimu mohou využívat pouze výrobci/dovozci v případě, kdy stihli své látky tzv. předregistrovat do 30.11.2008 (viz sekce předregistrace).

 

Kdo musí registrovat své látky?

Žádost o registraci podá agentuře (ECHA) každý výrobce nebo dovozce látky samotné nebo obsažené v jednom či více přípravcích v množství 1 tuny nebo větším za rok. V případě registrace látek obsažených v předmětech musejí být zároveň splněny obě následující podmínky, a to že látka je v těchto předmětech přítomna v celkovém množství větším než 1 tuna na výrobce nebo dovozce za rok a zároveň se počítá s jejím uvolňováním za běžných nebo důvodně předpokládaných podmínek. Výrobce nebo dovozce předmětu v případě splnění obou podmínek zároveň, podá žádost o registraci pro každou látku, která je schopna během používání předmětu se z něho uvolňovat.

 

V otázce polymerů, se musí zažádat o registraci jednotlivých monomerů v případě, že polymer obsahuje nejméně 2 % hmotnostní těchto monomerních látek nebo jiných látek ve formě monomerních jednotek a chemicky vázaných látek, a zároveň musí představovat celkové množství těchto monomerních látek nebo jiných látek 1 tunu nebo více za rok.

 

Zvláštní postavení mají tzv. výhradní zástupci usazení v EU a pověření výrobcem látky nebo předmětu usazeným mimo EU. Tento výhradní zástupce, pak zastupuje daného výrobce v procesu reagistrace a plní, tak registrační povinnosti jako každý jiný dovozce. S tímto statutem výhradního zástupce úzce souvisí odpovědnost za provedenou registraci, kdy právně odpovědná může být pouze fyzická nebo právnická osoba se sídlem v EU. Z těchto důvodů nemůže registrovat látky osoba se sídlem mimo EU a v případě, že z jakýchkoliv důvodů chce přesto registrovat, musí touto úlohou pověřit zmíněného výhradního zástupce.

 

Jaké látky se registrují?

Jak bylo výše zmíněno registrace se vyžaduje pro všechny látky vyráběné nebo dovážené v množství 1 tuny nebo více za rok, a to za předpokladu, že nejsou výslovně vyňaty z působnosti registrace. Tento požadavek platí bez ohledu na to, zda jsou látky klasifikovány jako nebezpečné či ne. Zcela vyňaty z působnosti nařízení REACH jsou radioaktivní látky, látky pod celním dohledem a neizolované meziprodukty spolu s odpady. Z REACH jsou také vyňaty látky, na které se vztahuje jiný právní předpis EU, jedná se například o látky používané v léčivých přípravcích. Kromě tohoto jsou od registrace osvobozeny polymery (avšak je nutné registrovat monomery), látky používané ve výzkumu a vývoji zaměřeného na výrobky a postupy (PPORD), meziprodukty (s výjimkou izolovaných meziproduktů).

 

Vyjímky z registrace

Mimo tyto látky je od registrace osvobozena určitá kategorie látek, které jsou považovány za látky představující minimální riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Jedná se vesměs o látky přírodního původu. Seznam těchto osvobozených látek tvoří přílohu IV a V (do příloh je možné nahlídnout v sekci legislativa).

 

Recyklované látky

Zvláštní kategorii představují recyklované látky. Látky, které jsou v EU opětovně "využívány" jsou dle nařízení REACH osvobozeny od registrace. „Využití“ je v současné době definováno v právu EU jako jakýkoli postup využití uvedený v příloze II B rámcové směrnice 2006/12/ES o odpadech (přílohu je možné stáhnout na stránkách EUR-Lex). Aby se v případě recyklace látek mohlo využít ustanovení o osvobození od registrace, musejí být splněny následující podmínky, které jsou pro většinu recyklujících firem nesplnitelné, a tak je na jejich činnost pohlíženo jako na výrobu látek, tedy se všemi registračními povinnostmi.

 

Podmínky, které musí být splněny, aby bylo možno uplatnit výjimku z registrace:

  • Opětovně využitá látka musí být registrována (lze se tedy odvolat na registrační dokumentaci látky a dohledat tak původ látky včetně registračního čísla a bezpečnostního listu k látce);
  • Látka již registrovaná musí být stejná (tj. musí mít stejnou chemickou identitu a vlastnosti jako opětovně využívaná látka)

 

Zavedené a nezavedené látky

Tzv. zavedená látka musí splňovat alespoň jedno z následujících kritérií:

  • látky uvedené v Evropském seznamu existujících obchodovaných chemických látek (EINECS),
  • látky, které byly vyrobeny v EU (včetně zemí, které přistoupily 1. ledna 2007), ale nebyly uvedeny na trh EU po 1. červnu 1992,
  • látky, které lze označit za tzv. látky, které nejsou nadále pokládány za polymer.

Látky, které nesplňují žádné z výše uvedených kritérií , jsou považovány za nezavedené látky. Nezavedené látky nebyly obvykle vyráběny, uvedeny na trh nebo používány v EU před 1. červnem 2008, pokud nebyly oznámeny podle směrnice 67/548/EHS. Pokud se jedná o látku nezavedenou, pak musí výrobce/dovozce předložit ECHA registraci ještě před jejím uvedením na trh!

 

Výpočet tonáže látky

Obecně platí, že se musí registrovat látky vyrobené nebo dovezené v množství větším jak 1 tuna za rok. Přičemž se množství „za rokvypočítá jako průměrná tonáž vyrobená nebo dovezená ve třech předcházejících kalendářních letech. V případě tzv. nezavedených látek tonáž představuje odhadované množství, které má být vyrobeno nebo dovezeno v kalendářním roce (1. leden – 31. prosinec) registrace.

 

Pro výpočet množství látky v přípravku je nutné vynásobit celkovou tonáž přípravku podílem obsahu látky, která je jeho složkou. Zde je vhodné zmínit, že v tomto případě je nutné uvažovat množství konkrétní látky i v jiných přípravcích (se kterými daný subjekt nakládá) a všechny podíly finálně sečíst. Obdobným způsobem postupujeme při stanovení množství látek, u kterých se počítá s jejich uvolňováním za běžných nebo přiměřeně předvídatelných podmínek použití.

 

Kdy registrovat

Pro lepší přehled uvádíme obrázek znázorňující termíny, do kdy je potřeba látky registrovat z hlediska jejich vlastností a tonáže. V tuto chvíli zůstává aktuální pouze poslední termín 31. 5. 2018, který se dotkne zejména malých a středních podniků.

 

Dotaz na nezavedenou nebo nepředregistrovanou látku

Jak již bylo předesláno látky lze rozdělit na zavedené anebo na nezavedené. V případě, že žadatel hodlá předložit registrační dokumentaci k nezavedené anebo nepředregistrované látce, pak je nejdříve povinnen položit ECHA tzv. "dotaz" (inqury). Dotazování je proces, v jehož rámci se musí každý potenciální žadatel o registraci informovat, zda již byla předložena registrace pro onu látku. Tím se zajistí sdílení údajů mezi všemi relevantními účastníky. Zmíněný dotaz představuje pouze předložení identifikace žadatele a látky. Dotaz můžete vznést dvojím způsobem, v prvém případě lze využít přímo on-line nástroj REACH-IT, anebo v druhém případě lze vyplnit dokumentaci k dotazu nejprve v IUCLID, a až následně tento dotaz odeslat prostřednictvím REACH-IT. Upozorňujeme, že před vznášením dotazu je nutné správně identifikovat vaší látku, k tomuto účelu je výhodné nastudování pokynu pro identifikaci a pojmenování látek.

 

Jakmile ECHA obdrží dotaz, vyhodnotí na základě identifikace látky, zda taková látky byla nebo nebyla v minulosti registrována. V případě, že dospěje k názoru, že daná látka registrována nebyla, informuje žadatele o registraci a vyzve ho k zahájení prací na vytvoření žádosti o registraci. Dále může nastat případ, kdy byla stejná látka již registrována před méně než 12 lety, v tom případě ECHA musí informovat potenciálního žadatele o registraci o jménech a adresách předchozího žadatele o registraci a o existenci příslušných souhrnů zkoušek nebo podrobných souhrnů zkoušek, které již žadatelé předložili. Agentura musí současně sdělit i předchozímu žadateli o registraci jméno a adresu potenciálního žadatele o registraci a zahájí se proces sdílení údajů. V určitém případě může nastat po předložení dotazu ECHA i třetí situace, kdy ECHA dojde k závěru, že látka je ve skutečnosti zavedená látka, pro kterou uplynula lhůta pro předběžnou registraci. V tu chvíli musí žadatel ověřit, zda má možnost provést dodatečně předregistraci anebo je povinen látku neprodleně registrovat.

 

Registrační dokumentace

Registrační dokumentace představuje soubor informací, který žadatel o registraci předkládá elektronickou formou. Dokumentace se skládá ze dvou hlavních součástí, a to z technické dokumentace a ze zprávy o chemické bezpečnosti.

 

Technická dokumentace obsahuje soubor informací:

  • o identitě výrobce/dovozce,
  • o identitě látky a informace o výrobě a použití látky,
  • o klasifikaci a označení látky,
  • o pokynech pro bezpečné použití látky,
  • o souhrnech (podrobné) studie informací o vnitřních vlastnostech látek vyvozených z uplatnění příloh VII až XI,
  • o tom, zda informace o výrobě a použití, klasifikaci a označení, souhrn (podrobné) studie a/nebo zprávu o chemické bezpečnosti, pokud se vyžaduje, prověřil posuzovatel,
  • o návrzích na další zkoušky, pokud existují,
  • pro látky registrované v množství mezi 1 a 10 tunami musí technická dokumentace dále obsahovat informaci o expozici pro látku (hlavní kategorie použití, druhy použití, významné směry expozice).

 

Zpráva o chemické bezpečnosti (CSR)

Technickou dokumentaci je třeba vypracovat pro všechny registrace, avšak zpráva o chemické bezpečnosti (CSR) se vyžaduje pouze pokud vyráběné nebo dovážené množství dosáhne nebo překročí hranici 10 tun za rok. Pro látky vyráběné nebo dovážené v množství mezi 1 tunou a 10 tunami za rok bude třeba jako součást informací v technické dokumentaci předložit určené informace vztahující se k expozici látky.

 

Výchozím bodem pro posouzení chemické bezpečnosti (CSA) je shromáždění veškerých dostupných údajů o nebezpečnosti látky, o expozici člověka a životního prostředí, ke které dochází ve vztahu k podmínkám použití látky, a informací o výrobě a použití. Na základě dostupných informací se provede identifikace a posouzení nebezpečnosti látky, včetně určení její klasifikace, stanovení odvozené úrovně, při které nedochází k nepříznivým účinkům (DNEL) pro příslušné cesty expozice člověka a odhad koncentrace, při které nedochází k nepříznivým účinkům (PNEC) pro environmentální cíle. Kromě toho se provádí posouzení perzistentních, bioakumulativních a toxických vlastností látky s cílem určit, zda látka splňuje kritéria uvedená v příloze XIII nařízení REACH (posouzení PBT, vPvB). Je-li látka klasifikována jako nebezpečná nebo splňuje-li kritéria pro PBT nebo vPvB v příloze XIII, provede se posouzení expozice a určení charakteru rizik, které se stanou součástí CSR jako doklad toho, že rizika jsou dostatečně kontrolována. Toto posouzení expozice se provádí za použití scénářů expozice pro každé použití látky.

 

Posouzení expozice sestává ze dvou kroků, a to vytvoření scénáře expozice (SE) a odhadu expozice pro všechny zpracované SE. Scénáře expozice jsou soubory podmínek, které popisují, jak jsou látky vyráběny a používány během jejich životního cyklu, a jak výrobce nebo dovozce kontroluje, nebo doporučuje následným uživatelům kontrolovat, expozice člověka a životního prostředí.

 

Odhad expozice vychází ze SE poskytujícího soubor parametrů, které jsou hlavním hnacím prvkem expozice. SE je místem uvedení těchto parametrů a obsahuje specifikace podmínek použití. Podmínky použití zahrnují provozní podmínky (PP) (např. použité množství látky, trvání použití, teplota procesu, pH atd.) a opatření pro řízení rizik (OŘR) (např. odvětrání výfukových plynů, úpravna odpadní vody, osobní ochranné pomůcky), které žadatel o registraci zavedl, nebo jejichž zavedení případně doporučil následnému uživateli (uživatelům). První „předběžný“ SE obvykle zohledňuje současnou praxi (současné PP a OŘR). Posouzení expozice musí zohledňovat všechny fáze životního cyklu látky vyplývající z výroby a identifikovaných použití a pokrývat jednotlivé segmenty lidské populace a životního prostředí, o nichž se ví nebo předpokládá, že budou látce vystaveny.

 

Při určování charakteru rizika se porovnává každý segment lidské populace a životního prostředí vystavený expozici s přiměřenou DNEL nebo PNEC. Obava se vyjádří, pokud je odhad expozice vyšší než přiměřená DNEL nebo PNEC. Pokud první odhad naznačuje riziko, má žadatel o registraci možnost buď:

  • upřesnit posouzení nebezpečí s pomocí dalších údajů, nebo
  • upřesnit odhad expozice tím, že zajistí, aby byl odhad expozice realistický a zohledňoval podmínky použití definované ve scénáři expozice (SE). K tomuto účelu lze použít modelů nebo údajů z monitorování, nebo
  • upřesnit SE zavedením přísnějších OŘR nebo změnou PP v SE.    

 

Jedná se tedy o iterativní proces, který pokračuje tak dlouho, dokud není možné doložit, že rizika jsou
kontrolována dostatečně. Konečným výstupem tohoto procesu je SE, který specifikuje podmínky použití (OŘR a PP), za kterých jsou rizika pro procesy výroby a použití podle tohoto SE dostatečně kontrolována. To se pak případně shrne a sdělí ve scénáři expozice, který je přílohou bezpečnostního listu poskytnutého uživateli v dodavatelském řetězci látky.

 

Sdílení údajů a společné předkládání registrační dokumentace

Nařízení REACH počítá se sdílením vybraných údajů o látkách a jejich vlastnostech tak, aby se zabránilo v nejvyšší možné míře zbytečnému zkoušení, zejména zkoušení na obratlovcích. Tímto způsobem se zabrání zdvojování zkoušek na zvířatech a vlastní zkoušky na obratlovcích mohou pak být prováděny pouze jako poslední možnost. Aby mohlo k tomuto předložení vůbec dojít, musí nejdříve dojít k vzájemnému sdílení údajů. Základem pro výměnu informací je tzv. SIEF, resp. pre-SIEF, který je součástí REACH-IT a v rámci kterého dojde k základní domluvě mezi členy ohledně jmenování hlavního žadatele o registraci a stanovení dalšího postupu. Účastníkem Pre-SIEF se stal každý, který předregistroval svou relevantní látku. V případě, že plánujete registrovat nezavedenou látku, pak vám na základě vašeho "dotazu" poskytne ECHA kontakt na relevantní SIEF a jeho hlavního žadatele. Tzv. SIEF je věnována samostatná sekce.

 

Jak bylo předesláno REACH z výše popsaných důvodů předpokládá sdílení údajů a sním související tzv. společné předkládání údajů. Ke společnému předkládání údajů dojde v případě, kdy látku vyrábí nebo dováží více než jedna společnost, v tu chvíli musí všichni předložit vybrané informace společně (další informace lze získat v pokynech pro sdílení údajů). Žadatelé o registraci musí společně přeložit informace o nebezpečných vlastnostech látky a její klasifikaci a označení a návrh zkoušek a mohou také společně předložit zprávu o chemické bezpečnosti a pokyny pro bezpečné použití. Avšak i v případě společného předložení údajů platí, že každý výrobce, dovozce nebo výhradní zástupce je individuálně odpovědný za předložení registrace pro každou ze svých látek.

 

Společně předkládané údaje předkládá tzv. hlavní žadatel o registraci, kterého si v rámci fóra pro výměnu informací (SIEF) určí sami účastníci fóra. Ostatní požadované údaje už v rámci své žádosti o registraci předkládají samostatně jednotlivý žadatelé s odvoláním na hlavního žadatele. Hlavní žadatel o registraci by ideálně měl představovat subjekt, který musí registrovat látku v nejzazším termínu s tím, že musí vypracovat kompletní soubor údajů, na který se budou v rámci SIEF odvolávat ostatní registrující.

 

REACH také umožňuje, aby registrační dokumentaci bylo možné předložit samostatně. S ohledem na smysl společného předkládání je však nutné takový postup u ECHA odpovídajícím způsobem zdůvodnit. Tento krok lze učinit z následujících důvodů:

  • pro žadatele by bylo nepřiměřeně nákladné předložit informace společně,
  • společné předložení informací by vedlo k zpřístupnění informací, které považuje žadatel za důvěrné obchodní informace (DOI),
  • žadatel nesouhlasí s hlavním žadatelem o registraci ohledně výběru informací předkládaných v hlavní registraci.

Nakonec připomínáme, že veškerá registrační dokumentace je zpracovávána (IUCLID 5) a předkládána (REACH-IT) v elektronické podobě.

 

Odvolání

Nařízení REACH také pamatuje na proces odvolání. V případě, kdy žadatel o registraci nesouhlasí s rozhodnutím agentury, může využít možnosti odvolání se proti danému rozhodnutí. Orgánem, který přezkoumává a rozhoduje o odvoláních podaných proti rozhodnutí agentury, je odvolací senát. V souvislosti s registračním procesem lze podat odvolání proti rozhodnutím agentury v následujících případech:

  • v případě kontroly úplnosti – rozhodnutí agentury požádat o doplnění registrace a stanovení lhůty pro předložení požadovaných informací, nebo odmítnout registraci v případě, kdy žadatel o registraci nedoplnil svoji registraci ve lhůtě stanovené agenturou.
  • v případě procesu dotazování – rozhodnutí agentury povolit potenciálnímu žadateli o registraci odvolat se na informaci předloženou předcházejícím žadatelem o registraci v jeho registrační dokumentaci.
  • v případě sdílení údajů pro zavedené látky – rozhodnutí agentury určit žadatele o registraci nebo následného uživatele, který provede zkoušky jménem ostatních žadatelů o registraci v případě, že tato zkouška není k dispozici v rámci SIEF.
  • v případě sdílení údajů pro zavedené látky – rozhodnutí agentury povolit všem relevantním žadatelům o registraci odvolat se na informace předložené žadatelem o registraci, který během postupů sdílení údajů odmítl poskytnout doklad o nákladech na studii nebo studii samotnou.
  • v případě postupů aktualizace – rozhodnutí agentury nebo Komise požadující předložení doplňujících informací v důsledku postupu hodnocení.

Odvolání lze podat u ECHA písemně nejpozději do 3 měsíců od oznámení rozhodnutí.

 

Poplatky

Veškeré úkony, s výjimkou předregistrace, jsou ECHA dle nařízení REACH zpoplatněny. Získané finanční prostředky jsou směrovány především na provoz samotné ECHA. Výše jednotlivých poplatků upravuje samostatný právní předpis, konkrétně se jedná o NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) - nařízení lze stáhnout v sekci legislativa.

 

Jednotlivé poplatky jsou závislé například na tonáži registrované látky, ale také na velikosti samotného podniku, který je žadatelem o registraci. Nakonec je výše poplatku stanovena tím, zda se jedná o společné nebo samostatné předložení registrační dokumentace. Mimo základní poplatky za samotnou registraci jsou uváděny i poplatky za aktualizaci registrační dokumentace anebo poplatky za podaná oznámení, poplatky za žádost o povolení, atd.

 

Kontrola žádosti

Po vypracování a odeslání registrační dokumentace k rukám ECHA, nastává třítýdenní kontrolní proces předložené dokumentace. Kontrola představuje kontrolu technické a finanční úplnosti. Hlavním účelem technické kontroly je ujistit se, že byly v závislosti na množstevním rozmezí předloženy všechny prvky podle požadavků REACH. Tato kontrola probíhá automaticky dle předem připraveného algoritmu. Pouze zhruba 5% náhodně zvolených žádostí bude kontrolováno osobně pracovníky ECHA.

 

Kontrola finanční úplnosti představuje monitoringu plateb poplatků uvedených na faktuře vystavené a zaslané pomocí REACH-IT žadateli. Pokud žadatel o registraci nezaplatí plnou částku ve lhůtě uvedené na faktuře, stanoví agentura druhou přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel o registraci nezaplatí ani ve druhé lhůtě, bude registrační dokumentace zamítnuta. Podmínkou přidělení registračního čísla je tedy i zaplacení veškerých požadovaných poplatků.

 

Pokud bude zjištěno, že je registrační dokumentace neúplná nebo nebyl zaplacen poplatek, agentura bude informovat žadatele ve formě zprávy uvádějící chybějící body a stanovující přiměřenou lhůtu pro doplnění nezbytných informací. Žadatel o registraci musí příslušným způsobem doplnit svoji registraci a předložit ji agentuře znovu ve stanovené lhůtě. Agentura potvrdí žadateli o registraci předložení dalších informací a provede další kontrolu úplnosti zohledňující další předložené informace. Pokud se žadateli o registraci podruhé nepodaří doplnit svoji registraci ve stanovené lhůtě, agentura jeho registraci zamítne. Registrační poplatek nebude refundován a společnost nedostane povolení vyrábět nebo dovážet tuto látku v rámci EU.

 

V případě kdy ECHA neshledá nedostatky v předložené dokumentaci, bude registrace úspěšně dokončena a systém REACH IT automaticky přidělí žadateli registrační číslo pro danou látku a datum registrace, které je totožně s datem podání.

 

Zveřejnění informací z registrační dokumentace

Aby bylo naplněno poslání nařízení REACH, myšleno tedy aby byly veřejně dostupné informace o chemických látkách a byla tak lépe kontrolována případná rizika, jsou údaje z registračních dokumentací zveřejňovány na stránkách ECHA. Zveřejněné informace zahrnují identifikaci látky, výsledky studií jejích vnitřních vlastností a profilů nebezpečnosti, úrovně, při kterých nedochází k nepříznivým účinkům na lidské zdraví nebo životní prostředí, její klasifikaci a označování a pokyny pro její bezpečné použití. Informace o látkách může pak jakýkoliv uživatel internetu získat na stránkách ECHA.

 

Nařízení REACH, ale také pamatuje na možnost utajení některých údajů, pokud o toto utajení registrant požádá ještě před předložením registrační dokumentace. Upozorňujeme, že každé utajení musí být patřičně zdůvodněno, jinak má ECHA právo utajení zamítnout. Důvěrnou informací může být například údaj o stupni čistoty látky (nezbytné pro klasifikaci a označování látek), celkové množstevní rozmezí, souhrny studií, údaje z bezpečnostního listu, anebo obchodní název. V určitých případech může být název IUPAC považován za důvěrný, přičemž v tomto případě musí žadatel o registraci poskytnout veřejný název, který může agentura ECHA použít pro účely zveřejňování informací.

 

Před předložením registrační dokumentace má každý registrant možnost ověření si, které údaje z jeho registrační dokumentace budou zveřejněny. K tomuto účelu existuje doplněk "Dissemination Plugin" pro IUCLID, který je k dispozici ke stažení právě na stránkách IUCLID

 

Žádost o užití alternativního názvu látky je zpoplatněna a lze jí podat pouze elektronicky prostřednictvím tohoto webového formuláře, anebo za pomocí IUCLID a odesláním žádosti prostřednictvím portálu REACH-IT (Upozorňujeme, že tento úkon je zpoplatněn). Více informací k využití alternativního názvu látky naleznete v tomto pokynu ECHA.

 

Co bude následovat po registraci?

Pro někoho tato informace bude možná zklamáním, ale bohužel přidělením registračního čísla to nekončí. V následujícím období bude probíhat nikdy nekončící komunikace s vašimi odběrateli, a to zejména v případě aktualizací bezpečnostních listů a souvisejících aktualizací scénářů expozice. REACH stanovuje kdy musejí být BL aktualizovány:

  • jakmile společnost disponuje novými údaji, které se týkají opatření k řízení nebezpečí a rizika v souvislosti s touto látkou,
  • jakmile bylo povolení uděleno nebo zamítnuto,
  • jakmile bylo uloženo omezení.

 

Důvody k aktualizaci samotných registračních dokumentací jsou změna kontaktních a administrativních údajů o společnosti, složení látky, zvýšení množstevního rozmezí nebo dostupnost dalších informací, které se například týkají klasifikace a označování.

 

Aktualizace se ECHA předkládají bez zbytečného prodlení. Upozorňujeme, že za aktualizaci registračních dokumentací jsou odpovědní žadatelé o registraci a je tedy třeba aktualizace nepodcenit. Nakonec upozorňujeme, že některé druhy aktualizací jsou zpoplatněny.