Průběh procesu EIA:

Oznámení

Ten, kdo hodlá provést nějaký záměr, ten je povinen předložit oznámení záměru, a to příslušnému úřadu. Tímto úřadem bývá zpravidla krajský úřad, pouze v případě, kdy je záměr navrhován na území více krajů, zasílá se oznámení Ministerstvu životního prostředí. Přičemž ministerstvo rozhodne o tom, který krajský úřad je příslušný k provedení posouzení, a postoupí mu neprodleně oznámení k dalšímu řízení.

 

Podlimitní záměry

Na základě obdrženého oznámení podlimitního záměru sdělí do 15 dnů příslušný krajský úřad oznamovateli, zda bude podlimitní záměr podléhat zjišťovacímu řízení anebo ne. Sdělení taktéž zveřejní na příslušných internetových stránkcáh krajského úřadu. Oznámení se předkládá v písemné a elektronické formě. Náležitosti oznámení podlimitního záměru stanoví příloha č. 3a k zákonu 100/2001 Sb., jejichž výčet naleznete zde.

 

Záměry dle přílohy č.1

Pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Oznamovatel může přímo předložit oznámení s obsahem a rozsahem, dle požadavků přílohy č. 4 , tedy o rozsahu klasické dokumentace. Jednotlivé náležitosti přílohy č. 4 zákona, jsou uvedeny zde.

Pokud oznámení splňuje veškeré předepsané náležitosti je příslušný úřad do 7 pracovních dnů povinnen zveřejnit informace o oznámení. Současně příslušný úřad v téže lhůtě zasílá kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Své písemné vyjádření může příslušnému úřadu písemně zaslat každý, a to do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení.

 

Zjišťovací řízení

Primárním cílem zjišťovacího řízení je specifikace nejdůležitějších informací o připravovaném záměru ve vztahu jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví. Následně na vybrané významné vlivy bude kladen důraz při vytváření dokumentace. V úvahu je brano:

  • povaha konkrétního záměru nebo druhu záměru,
  • faktory životního prostředí (např.: půda, horninové prostředí, voda, ovzduší, klima a krajina, přírodní zdroje, atd.), které mohou být provedením záměru ovlivněny,
  • současný stav poznatků a metody posuzování.

 

Podkladem pro zahájení zjišťovacího řízení je oznámení, které příslušný úřad obdrží od oznamovatele a zveřejní na svých internetových stránkách. Samotný postup je veden dle kritérií, která jsou sočástí přílohy č. 2, a ta naleznete zde. Při určování, zda záměr nebo změna záměru má významné vlivy na životní prostředí, přihlíží příslušný úřad vždy k:

  • povaze a rozsahu záměru a jeho umístění,
  • okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorie II,
  • obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků.

 

Zjišťovací řízení by mělo být ukončené do 30 dnů po obdržení oznámení. Po ukončení zjišťovacího řízení, neprodleně zašle daný příslušný úřad jeho odůvodněný a písemný závěr oznamovateli. Součástí tohoto procesu je i zveřejnírelevantních dat. Výsledkem zjišťovacího řízení může být i návrh ze strany příslušného úřadu, aby oznamovatel zpracoval variantní řešení svého záměru, které by se týkalo např. umístění, kapacity, použité technologie, apod. V případě, že závěrem zjišťovacího řízení bude vznesen požadavek na vypracování kompletní dokumentace, může oznamovatel použít předložené oznámení jako dokumentaci pro další část procesu EIA, a to pouze za podmínky, že předložené oznámení bude v souladu se všemi náležitosti přílohy č. 4, která stanovuje požadavky na dokumentaci.

 

Dokumentace

Vypracování a předložení dokumentace je požadováno na oznamovateli v případě, kdy závěry zjišťovacího řízení požadují vypracování kompletní dokumentace EIA. V případě, kdy oznamovatel předkládal oznámení o rozsahu přílohy č.4 a nebyly k této dokumentaci registrovány žádné připomínky, může oznamovatel tuto dokumentaci bezprostředně využít v dalším procesním kroku. V případě, že tak neučinil je nutné dokumentaci dopracovat do podoby zmíněné přílohy, a také zohlednit vyjádření k oznámení a závěry zjišťovacího řízení. V případě, kdy úřad shledá nedostatky v předložené dokumentaci, pak jí do 10 dnů vrací oznamovateli k dopracování. Totéž platí v případě obdržení požadavku na dopracování z procesu připomínek, anebo když o toto požádá zpracovatel odborného posudku, učiit tak nejdéle do 40 dnů. Oznamovatelem opravená, resp. doplněná dokumentace je neprodleně předávána všem zainteresovaným stranám a odpovídajícím způsobem zveřejňovaná. V druhé případě, kdy úřad shledá dokumentaci dostačující, neprodleně jí doručí zpracovateli posudku k účelům vypracování odborného posudku.

U příslušného úřadu se k dokumentaci se může, do 30 dnů id zveřejnění inforřmace o dokumentaci, vyjádřit každý, a to vždy pouze písemně.  Příslušný úřad doručí došlá vyjádření neprodleně po jejich obdržení zpracovateli posudku.

 

Odborný posudek

Způsob a průběh veřejného projednání, včetně zveřejňování informací a stanovisek a postup při zajištění zpracování posudku stanovuje vyhláška č. 457/2001 Sb. Odborný posudek zajišťuje příslušný kompetentní úřad. K tomuto účelu využívá služeb tzv. zpracovatele posudku, tedy osoby, která je autorizovaná ke zpracování posudku, dle zák. č.100/2001 Sb. Dotyčnému zpracovateli posudku je předána kompletní dokumentace, popřípadě veškérá oznámení a vyjádření. Náležitosti posudku jsou součástí přílohy č.5 zák č. 100/2001 Sb. a jsou uvedeny zde.

Zpracování posudku nesmí být delší, než 60 dnů, od doby předání kompletní dokumentace zpracovateli. Zákon také pamatuje na situaci, kdy by nebylo v odůvodněných případech možné tuto lhůtu dodržet, v tomto případě je možné danou lhůtu překročit maximálně o dalších 30 dnů.

V případě, že nastane situace, kdy si daný zpracovatel posudku vyžádá u zpracovatele dokumentace dokumenty, které byly použity na zpracování posudku anebo které jsou klíčové pro vypracování posudku, pak má zpracovatel dokumentace 5 dnů na jejich poskytnutí, a to na vlastní náklady.

Vyhotovený posudek zasílá zpracovatel příslušnému úřadu, který zkontroluje zda obsahuje všechny požadované náležitosti. V případě, že shledá nějaké nedostatky, pak posudek zasílá zpracovateli do 10 dnů k doplnění. V případě, že je vše v naprosté pořádku, pak je posudek do 10 pracovních dnů odeslán oznamovateli, dotčeným správním úřadům a územním samosprávným celkům. Posudek je samozřejmně také zveřejněn na internetových stránkách, odkud je přístupný široké veřejnosti. Ke zveřejněnému posudku je možné do 30 dnů zasílat případné připomínky, anebo tyto připomínky uplatnit v rámci veřejného projednávání.

Činnost zpracovatele posudku končí s vypořádáním obdržených vyjádření k posudku anebo z veřejného projednávání, na jejichž základě případně finálně upravuje návrh stanoviska předkládaný příslušnému úřadu. Na tuto poslední aktivitu má ze zákona 10 dnů..

 

Veřejné projednávání 

Veřejné projednávání nařizuje příslušný úřad. Úřad by měl při nařizování projednávání zohlednit několik faktorů jako například místo, čas, kapacita sálu, tak aby co nejlépe vyhovovalo všem zainteresovaným a případně veřejnosti samotné. Již vlastní projednávání řídí osoba, kterou tímto pověří příslušný úřad. Zároveň tato osoba nejpozději do 10 dnů od ukončení jednání předává zápis. Na samotné otázky a především připomínky týkající se hodnocení vlivů projednávaného záměru na životní prostředí, odpovídají zejména zpracovatelé dokumentace a posudku. Současně oznamovatel informuje o záměru a jeho cílech. V případě, že by nebylo během nařízeného jednání možné projednat veškeré připomínky, např. z důvodu chybějících údajů, pak má pověřená osoba možnost veřejné projednání na nezbytnou dobu přerušit.

 

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

Finálním krokem celého procesu je vydání stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Toto stanovisko vydává příslušný úřad, a to na základě veškerých obdržených podkladů, tedy dokumentace, resp. oznámení, dále posudku a výsledků veřejného projednávání. Daný úřad má na vydání stanoviska 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. Obsah a náležitosti stanoviska uvádí příloha č. 6, ty naleznete zde. Výsledné stanovisko je zasláno všem účastníkům procesu a zveřejněno na relevantních internetových stránkách do 7 pracovních dnů od jeho vydání.

Vydané stanovisko slouží dále jako odborný podklad pro vydání dalších souvisejícíh rozhodnutí, jedná se například o stavební, horní nebo vodní zákon. Příslušný správní úřad by měl vždy zohlednit obsah stanoviska a jsou-li ve stanovisku uvedeny konkrétní požadavky týkajícíc se ochrany životního prostředí, měl by je zahrnou do svého rozhodnutí, případně odůvodnit proč tak nejednal. Součástí rozhodnutí je vždy odůvodnění. Ze zákona je stanovena platnost stanoviska na 5 let, přičemž může být opakovaně tato lhůta prodloužena, a to za podmínky, že oznamovatel písemně prokáže, že nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru.

 

Souhrnné schéma procesu EIA

 

Obrázek ke stažení: ZDE; Zdroj: MŽP