Ve středu přijal Parlament nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v EU. Nařízení, jehož účelem je řešit neustále rostoucí objem odpadu, harmonizovat pravidla vnitřního trhu a podpořit oběhovou ekonomiku, bylo schváleno 476 hlasy (129 bylo proti a 24 se zdrželo hlasování).

Snížení množství obalů a omezení jejich některých druhů

Pravidla, která byla předběžně dohodnuta s Radou, zahrnují cíle snížení množství obalů (5 % do roku 2030, 10 % do roku 2035 a 15 % do roku 2040). Vyžadují také, aby členské státy snížily zejména množství plastových obalových odpadů. Pro snížení množství nadbytečných obalů je stanoven maximální poměr prázdného prostoru na 50 % u skupinových a přepravních obalů a u obalů pro zboží prodávané online. Výrobci a dovozci budou rovněž muset minimalizovat hmotnost a objem obalů.

Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány. Patří mezi ně obaly na nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu, na potraviny a nápoje plněné a konzumované v kavárnách a restauracích, na jednotlivé porce (např. koření, omáčky, smetana do kávy nebo cukr), miniaturní obaly na toaletní potřeby a velmi lehké plastové nákupní tašky (o tloušťce stěny méně než 15 mikronů).

Aby se předešlo nepříznivým účinkům na zdraví, obsahuje předpis zákaz používání takzvaných „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny neboli PFAS) nad určitým množstvím v obalech, které jsou určeny pro styk s potravinami.

Podpora možnosti opětovného použití a opětovného plnění obalů pro spotřebitele

Konkrétní cíle pro opětovné použití do roku 2030 jsou stanoveny pro obaly alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou např. mléka, vína, aromatizovaného vína, lihovin) a přepravní, prodejní a skupinové obaly. Členské státy mohou z této povinnosti za určitých podmínek udělit pětiletou výjimku.

Koneční distributoři nápojů a jídla k odnesení s sebou budou muset spotřebitelům umožnit přinést si vlastní nádobu. Budou rovněž muset od roku 2030 nabízet minimálně 10 % svých výrobků v obalech, které lze opětovně použít.

Recyklovatelné obaly, jejich sběr a recyklace

Podle nových pravidel budou muset být všechny obaly (s výjimkou lehkého dřeva, korku, textilu, kaučuku, keramiky, porcelánu a vosku) recyklovatelné na základě přísných kritérií.

Opatření rovněž stanoví minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech a minimální míru recyklace podle hmotnosti obalových odpadů.

Od roku 2029 bude muset být 90 % plastových a kovových nádob na nápoje na jedno použití (o objemu až tři litry) sbíráno odděleně (prostřednictvím systémů zálohování a zpětného odběru nebo jiných řešení).

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Frédérique Riesová (Renew, BE) uvedla: „Poprvé v právních předpisech v oblasti životního prostředí stanovuje cíle EU pro snížení množství obalů bez ohledu na použitý materiál. Nová pravidla podporují inovace a zahrnují výjimky pro mikropodniky. Zákaz věčných chemikálií v obalech potravin je velkým vítězstvím pro zdraví evropských spotřebitelů. Nyní vyzýváme všechna průmyslová odvětví, země EU a spotřebitele, aby se podíleli na boji proti nadměrným obalům.“

Ve středu Parlament s konečnou platností schválil nová pravidla, která podnikům ukládají povinnost zmírňovat negativní dopad jejich činnosti na lidská práva a životní prostředí.

Evropský parlament schválil 374 hlasy (235 bylo proti a 19 se zdrželo hlasování) novou směrnici o náležité péči předběžně dohodnutou s Radou. Podniky a jejich partneři v předcházející či následující fázi dodavatelského, výrobního i distribučního řetězce tak budou mít povinnost snížit či zcela eliminovat svůj nepříznivý dopad na lidská práva a životní prostředí a předcházet mu. To se týká otroctví, dětské práce, vykořisťování pracovníků, ohrožování biologické rozmanitosti, znečištění a ničení přírodního dědictví.

Přístup založený na posouzení rizik a plán transformace

Pravidla se budou vztahovat na společnosti v EU a mateřské společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a celosvětovým obratem vyšším než 450 milionů eur. Budou se rovněž vztahovat na společnosti s franšízovými nebo licenčními smlouvami v EU zajišťujícími společnou firemní identitu s celosvětovým obratem vyšším než 80 milionů eur, pokud bylo alespoň 22,5 milionu eur získáno z licenčních poplatků. Vztahovat se bude i na společnosti mimo EU, mateřské společnosti a společnosti s franšízovými nebo licenčními dohodami v EU, které dosáhnou stejných prahových hodnot obratu v EU.

Tyto podniky budou muset začlenit náležitou péči do svých politik, odpovídajícím způsobem investovat, usilovat o smluvní záruky od svých partnerů, zlepšit svůj obchodní plán či podporovat malé a středně velké obchodní partnery. Musí rovněž přijmout transformační plán, aby byl jejich obchodní model slučitelný s mezní hodnotou globálního oteplování 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou.

Pokuty a odškodnění obětí

Členské státy budou podniky podrobně informovat o jejich povinnostech náležité péče prostřednictvím praktických online portálů, na kterých budou zveřejňovat pokyny od Komise. Rovněž zřídí nebo určí orgán dohledu, který bude vyšetřovat podniky, které předpisy nedodržují, a ukládat jim sankce. K těm patří jak zveřejňování prohřešků, tak i pokuty až do výše 5 % čistého celosvětového obratu společností.

Komise zřídí evropskou síť orgánů dohledu, která bude podporovat spolupráci a umožní výměnu osvědčených postupů. Společnosti budou odpovědné za škody způsobené nedodržováním povinností náležité péče a budou muset plně odškodnit oběti.

Další postup

Nyní musí směrnici formálně schválit i Rada, aby mohla být podepsána a vyhlášena v Úředním věstníku. V platnost vstoupí o dvacet dní později. Členské státy budou mít dva roky na to, aby ji promítly do svého vnitrostátního práva.

Nová pravidla (s výjimkou informačních povinností) se budou postupně uplatňovat na společnosti v EU (a společnosti mimo EU, které dosáhnou stejných prahových hodnot obratu v EU):

• od roku 2027 na podniky s více než 5000 zaměstnanci a celosvětovým obratem nad 1500 milionů eur;
• od roku 2028 na podniky s více než 3000 zaměstnanci a celosvětovým obratem nad 900 milionů eur;
• od roku 2029 na všechny zbývající společnosti, které spadají do oblasti působnosti směrnice (včetně těch s více než 1000 zaměstnanci a celosvětovým obratem nad 450 milionů eur).

Souvislosti

Parlament opakovaně vyzval k větší odpovědnosti podniků a k zavedení závazných právních předpisů týkajících se náležité péče. Návrh směrnice, který Komise předložila dne 23. února 2022, doplňuje další stávající a připravované legislativní akty, jako je nařízení o odlesňování, nařízení o nerostných surovinách z oblastí konfliktu a nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce. Přijetím tohoto právního předpisu Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se udržitelné spotřeby vyjádřená v návrhu 5(13) závěrů Konference o budoucnosti Evropy a posiluje etický rozměr obchodu v souladu s návrhy 19(2) a 19(3) a model udržitelného růstu zmíněný v návrhu 11(1) a 11(8).

Česko obsadí po dlouhé době vysoce strategickou pozici v Bruselu. Bývalý ministr životního prostředí a mezinárodní vyjednávač Jan Dusík vyhrál konkurz a stane se „dvojkou“ klimatické politiky v Evropské komisi. V úterý jeho nominaci schválil sbor eurokomisařů. Dusík je teprve druhým Čechem, který obsadí místo zástupce generálního ředitele v Evropské komisi, tedy hlavní unijní instituci. Momentálně působí na stejné pozici jediná diplomatka a euroúřednice Irena Moozová, a to jako zástupkyně generálního ředitele pro otázky spravedlnosti. Více ZDE

Cílem právního předpisu je snížit znečištění ovzduší v EU v zájmu čistého a zdravého životního prostředí pro občany a dosažení vize EU pro nulové znečištění ovzduší do roku 2050.

Parlament ve středu schválil předběžnou politickou dohodu s členskými o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší v EU, aby již nebylo škodlivé pro lidské zdraví, přírodní ekosystémy a biologickou rozmanitost, a to 381 hlasy (225 bylo proti a 17 se zdrželo hlasování).

Nová pravidla stanoví přísnější limity a cílové hodnoty pro rok 2030 pro několik znečišťujících látek s vážným dopadem na lidské zdraví, včetně částic z průmyslu (PM2,5, PM10), NO2 (oxidu dusičitého) a SO2 (oxidu siřičitého). Členské státy mohou za určitých podmínek požádat o posunutí termínu roku 2030 až o deset let.

Osoby postižené znečištěním ovzduší podat žalobu v případě, že nová pravidla nebudou dodržována, a budou mít nárok na odškodnění, pokud bylo poškozeno jejich zdraví.

Ve městech bude také zřízeno více míst odběru vzorků a v současnosti roztříštěné indexy kvality ovzduší v celé EU budou srovnatelné, jasné a veřejně dostupné.

Více informací o nových pravidlech si můžete přečíst v tiskové zprávě po uzavření předběžné dohody s Radou. Tisková konference se zpravodajem je naplánována na středu 24. dubna od 14:00.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Javi López (S&D, ES) uvedl: „Aktualizací norem kvality ovzduší, z nichž některé byly stanoveny již před téměř dvaceti lety, se znečištění v celé EU sníží na polovinu, čímž se otevře cesta ke zdravější a udržitelnější budoucnosti. Díky Parlamentu aktualizovaná pravidla zlepšují monitorování kvality ovzduší a účinněji chrání zranitelné skupiny. Dnešní den je významným vítězstvím v našem trvalém závazku zajistit bezpečnější a čistší životní prostředí pro všechny Evropany.“

Další postup

Právní předpis nyní musí schválit také Rada, poté bude zveřejněn v Úředním věstníku EU a po 20 dnech vstoupí v platnost. Členské státy budou mít následně dva roky na zahájení uplatňování nových pravidel.

Souvislosti

Znečištění ovzduší je v EU stále nejčastější environmentální příčinou předčasných úmrtí - ročně na něj zemře přibližně 300 000 lidí. Zde se dozvíte, jak čistý je vzduch v evropských městech.

Revizi pravidel EU pro kvalitu ovzduší s ambicióznějšími cíli pro rok 2030, aby bylo dosaženo cíle nulového znečištění do roku 2050 v souladu s akčním plánem pro nulové znečištění, představila Komise v říjnu 2022.

Přijetím tohoto právního předpisu Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se znečištění a „zelenějších“ měst s nižšími emisemi, jakož i zvyšování povědomí poskytováním pravidelně aktualizovaných informací o znečištění, jak je vyjádřeno v návrzích 2, 4 a 6 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.

Výnosy z aukcí emisních povolenek budou nově využívány ze 100 % na vybraná klimatická opatření, která pomohou průmyslu nebo teplárnám modernizovat, snížit emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech. Prostředky bude možné použít na podporu nových obnovitelných zdrojů energie, adaptační opatření, podporu a kompenzace pro energeticky náročný průmysl i zranitelné domácnosti. Česká republika bude výnosy z aukcí využívat prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR a rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, částečně také skrze Ministerstvo průmyslu a obchodu i státního rozpočtu. Vláda dnes schválila návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

„Významně měníme pravidla pro využití výnosů z aukcí emisních povolenek, které budeme jednoznačně využívat na investice do moderní energetiky a průmyslu, na snižování našeho příspěvku ke změně klimatu, na adaptace jako je například zalesňování a také na zmírnění sociálních dopadů pro domácnosti. Peníze dále půjdou například do modernizace tepláren a rozvodů tepla, na nové obnovitelné zdroje v energetice, na snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu nebo na modernizaci dopravy. Zaměříme se na zlepšení energetické účinnosti v podnikání i u budov, protože úspory v soukromých i veřejných budovách jsou pro nás zásadní. Právě sem spadá i evropsky oceňovaný program Nová zelená úsporám. Výnosy z emisních povolenek půjdou do Státního fondu životního prostředí od roku 2026, částečně také půjdou Ministerstvu průmyslu a obchodu a v příštím roce zůstanou ve státním rozpočtu,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Novela zákona, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, zřizuje nový Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu. Ten bude doporučovat základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s využitím peněžních prostředků. Schvalovat bude také alokaci prostředků a text jednotlivých výzev pro předkládání projektů z Modernizačního fondu, které jsou financované z tzv. národních povolenek. Využití výnosů z povolenek bude potvrzovat vládní Rada.

Díky tomuto výboru se do rozhodování zapojí ministerstva, kterých se dekarbonizace a klimatická opatření nejvíce týkají. Vedle MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR budou spolupracovat i zástupci z Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda bude také každoročně schvalovat plán využití finančních prostředků, zrychlení administrativy vládě umožní nově vzniklá Rada pro využití výnosů. Do roku 2030 dosáhnou prostředky jenom z dražeb povolenek cca 250 mld. Kč, v závislosti na ceně povolenek. V Modernizačním fondu je v období 2021-2030 k dispozici cca 350 mld. Kč.

„Zároveň je potřeba alokaci prostředků do jednotlivých oblastí provázat s naplňováním cílů ČR v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a zohlednit i dlouhodobý cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem je, aby veškeré výnosy byly efektivně využité a pomohly modernizaci české ekonomiky, včetně předcházení negativních sociálních dopadů odchodu od fosilních paliv, a také na přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu,“ dodává ministr Hladík s tím, že obnovitelné zdroje jsou výrazně levnější než fosilní, proto musíme modernizovat a postupnými kroky bezpečně odcházet od uhlí. Česko platí za fosilní paliva miliardu korun denně, z toho polovina odchází do třetích zemí, často politicky nestabilních nebo vyloženě nepřátelských.

Finance získané z aukcí emisních povolenek bude možné využít na snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kompenzace pro průmysl ohrožený únikem uhlíku a na finanční podporu domácností s nižšími a středními příjmy. Dále také na podporu lesů a zachytávání oxidu uhličitého v lesních porostech a půdě, ochranu a obnovu rašelinišť a dalších ekosystémů. Investovat bude možné i do bezpečného zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických struktur, snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a bezemisní hromadné dopravy. Prostředky z prodeje povolenek budou také využívané na financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích nebo například na rozvoj vzdělávání a podporu pracovních sil pro klimaticky neutrální hospodářství.

Zákon o zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v České republice zamíří v dohledné době ke schválení na vládu. Zálohování funguje již v 16 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout opravdové cirkularity cenných materiálů a zabránit tomu, aby se z PETu a hliníku stával odpad. Zastánci současného systému třídění, převážně spojení s odpadovým byznysem, se tuto změnu snaží zastavit. Aktuálně se pokoušejí prosazovat takzvaný digitální zálohový systém, který však není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený, má mnoho nedostatků a reálně by neměl žádný pozitivní efekt.

Diskutovaný systém takzvaných „digitálních záloh“ by měl fungovat na základě individualizovaných QR kódů pro každý nápojový obal. Jen samotná výroba etiket by výrazně zpomalila výrobní linky a zvýšila nákladovost výroby nápojů, která by se musela projevit na jejich cenách. Následně by se kódy musely ve všech fázích skenovat, tedy při distribuci výrobcem, při naskladnění prodejcem i při samotném nákupu spotřebitelem. V poslední fázi by spotřebitelé, vybaveni chytrým telefonem s aplikací nebo speciálním ručním skenerem, vraceli obaly do „digitalizovaných“ žlutých kontejnerů opatřených QR kódem a při vrácení každého obalu by museli načíst jak obal, tak kontejner.

„Největší problém takzvaného digitálního zálohování je fakt, že jde jen o současný systém třídění nalakovaný narůžovo, ve kterém se materiály vesměs třídí ručně, málo se recyklují a obaly končí na jedné hromadě často na skládce nebo ve spalovně. Jde pouze o chiméru, která doposud nikde nefunguje a všechny pokusy doposud dopadly neúspěšně a jen potvrdily praktickou neproveditelnost této myšlenky. Digitální zálohy vůbec nezajistí cirkularitu, tedy opakované využití materiálu pro stejný účel, což je hlavním přínosem a cílem zálohového systému všude v Evropě: z PET lahví vyrábět opět PET lahve a z plechovek znovu plechovky,“ varuje Kristýna Havligerová, manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

„Tento systém by navíc výrazně zvýšil náklady na výrobu nápojů, jelikož by výrobci byli nuceni na každý obal natisknout unikátní kód. V Česku se přitom na trh ročně dostane přibližně 1,65 miliard PET lahví a 820 milionů plechovek. Dle odhadů by to mohlo současné výrobní linky zpomalit na polovinu, u plechovek až na třetinu,“ dodává.

Odborníci se shodují na tom, že by systém nebyl dostatečně efektivní, a nejen spotřebitelům by přinesl starosti navíc. Digitální kódy by nijak nezměnily současný netransparentní systém třídění, ve kterém je většina obalů tříděna ručně s nízkou efektivitou a rizikem kontaminace. To potvrdil i Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v INCIEN: „Systém tzv. digitálních záloh je pro použití k zálohování nápojových obalů zcela nevhodný. Oproti osvědčenému systému záloh, který funguje ve většině zemí EU, nedokáže systém digitálních záloh zajistit čistotu sebraných nápojových obalů, nezabrání litteringu, navíc je méně uživatelsky přívětivý a náchylný k poruchám a podvodům. V porovnání se systémem záloh navrženým MŽP se v systému digitálních záloh ztrácí hlavní výhody zálohování a nevýhody pro spotřebitele jsou větší.“

Rizika podvodů i vyloučení spotřebitelů

Digitální zálohy využívající miliardy různých kódů rovněž nemají dostatečně propracované zabezpečení a kontrolu, bylo by tak velmi jednoduché systém zneužít a připravit spotřebitele o zálohy. „Méně poctiví zákazníci by mohli v obchodě pouze naskenovat unikátní kódy nápojů, které si následně nekoupí a ani nevrátí, a dostat za ně zálohu, kterou v první řadě nezaplatili. Opravdoví zákazníci by tak o své peníze přišli,“ komentuje Kristýna Havligerová.

Další překážkou systému jsou i vysoké technologické požadavky, které by mohly vyloučit některé uživatele. Účast v systému vyžaduje chytrý telefon, ovládání aplikací a internetové připojení. Statistiky ukazují, že 18 % Čechů  nemá chytrý telefon, což ztěžuje univerzální dostupnost sytému. Alternativa v podobě speciálních skenerů vyvolává otázky ohledně toho, kdo zaplatí za jejich pořízení. Digitální zálohy tak vyloučí ty nejzranitelnější skupiny obyvatel včetně seniorů a osob s nízkými příjmy.

S debatovaným systémem se pojí i velké bezpečnostní hrozby. „Navrhovaný digitální systém sbírá osobní data, jako je nákupní chování občanů a jejich pohyb, zároveň má přístup k bankovnímu účtu. Bez zajištěné ochrany těchto údajů mnoho lidí z obav ztráty soukromí nebude chtít systém používat,“ doplňuje manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

Digitální zálohový systém nefunguje nikde na světě

Neúčinnost digitálního zálohového systému je patrná z toho, že nebyl zaveden v žádné zemi, a to i přes různá pilotní testování. Testy proběhly v různých částech Velké Británie, v Irsku, v Srbsku nebo sousedním Rakousku, ve všech případech bylo od projektu následně odstoupeno a tyto země se zaměřily na osvědčený zálohový systém s vracením obalů do obchodů.

„Všechny pokusy zahrnovaly pouze malé množství obalů i domácností. Například experiment v Irsku se týkal jen 200 domácností a ve Walesu pouze 263 domácností, z nichž každá dostala šest lahví. Velmi omezený testovací vzorek byl také v Belgii, konkrétně 100 tisíc nápojových obalů, tedy množství, které se v Česku prodá přibližně za 20 minut. Všechny piloty se navíc zaměřily pouze na zkušenosti spotřebitelů, nikoliv na dopad na celkový systém recyklace nebo proveditelnost v dalších fázích procesu. Často zahrnovaly ruční lepení kódů na obaly,“ uzavírá Kristýna Havligerová.

Dokument ke stažení:

Final_RELOOP_Factsheet_Digitální zálohový systém.pdf (1392192)

Zařízení, které zdarma pomohlo ke skříním či postelím tisícům lidí, fungovalo v Českých Budějovicích od roku 2016. Teď Nábytková banka pozastavila provoz, protože jí chybí peníze, aby ho mohla udržet. Ročně by její organizátoři potřebovali přes dva miliony korun. Více ZDE

Nová pravidla posilují právo na opravu. Jejich cílem je i snížit množství odpadu a podpořit opravárenský sektor díky snazším a cenově výhodnější opravám. Evropský parlament v úterý přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.

Povinnost zboží opravit

Nová pravidla výrobcům nařizují poskytovat opravu výrobku za přiměřenou dobu i náklady a informovat spotřebitele o jejich právech na opravu. U zboží opraveného v rámci záruky se navíc o jeden rok zákonná záruka prodlouží, což pro spotřebitele představuje další motivaci k tomu, aby se místo koupení nového výrobku rozhodli pro opravu.

Po uplynutí zákonné záruky bude výrobce stále povinen opravit běžné domácí spotřebiče, u nichž je oprava podle předpisů EU technicky proveditelná, jako např. pračky, vysavače, chytré telefony. Seznam kategorií výrobků lze do budoucna rozšiřovat. Spotřebitelé si také budou moci během doby opravy zapůjčit náhradní zařízení, nebo se rozhodnout pro výměnu za renovovaný kus, pokud jejich výrobek nebude možné opravit.

• Výrobce musí po uplynutí zákonné záruční doby výrobek za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase opravit

• Spotřebitelé budou mít přístup k náhradním dílům, nástrojům a informacím ohledně opravy

• Spotřebitelé budou motivováni k tomu, aby se rozhodli pro opravu – např. prostřednictvím poukázek a fondů oprav

• Online platformy spotřebitelům pomohou nalézt místní opravny a prodejny s renovovaným zbožím

Informace o podmínkách a službách v rámci oprav

Spotřebitelé budou moci využít evropský informační formulář, který jim pomůže posoudit a porovnat opravárenské služby a naleznou v něm informace o povaze závady i ceně a době trvání opravy. Aby byl proces opravy co nejjednodušší, bude zřízena evropská online platforma, pomocí níž budou spotřebitelé v jednotlivých státech moci vyhledat opravny, prodejce renovovaného zboží, kupce vadného zboží či místní iniciativy propagující opravy jako například tzv. opravárenské kavárny.

Oživení opravárenského trhu

Cílem směrnice je posílit unijní opravárenský trh a snížit cenu oprav pro spotřebitele. Výrobci budou muset za přiměřenou cenu poskytovat náhradní díly a nástroje a nebudou smět používat smluvní doložky nebo hardwarová či softwarová řešení, které by opravu ztěžovaly. Zejména nebudou smět bránit využívání náhradních dílů z druhé ruky či 3D tiskáren od nezávislých opravářů, ani odmítnout opravu výrobku čistě z ekonomických důvodů nebo protože byl výrobek již dříve opraven někým jiným.

Propagace cenově dostupných oprav

Aby byly opravy cenově dostupnější, bude muset každý členský stát zavést alespoň jedno opatření na jejich propagaci. Příkladem takových opatření jsou např. poukázky a fondy oprav, informační kampaně, opravárenské kurzy či podpora místních komunit, které zřizují sdílené prostory pro opravy.

Další postup

Poté, co Rada příslušnou směrnici formálně schválí a bude zveřejněna v Úředním věstníku EU, budou mít členské státy 24 měsíců na to, aby ji začlenily do svého práva.

Souvislosti

Podle Evropské komise je kvůli předčasné likvidaci spotřebního zboží v EU produkováno každoročně 261 milionů tun emisí CO2 a 35 milionů tun odpadu a spotřebováno 30 milionů tun zdrojů. Spotřebitelé také ročně přicházejí o přibližně 12 miliard eur tím, že zboží místo opravy vymění. Kromě toho se očekává, že nová pravidla přinesou 4,8 miliardy eur na růst a investice v EU.

Směrnice doplňuje další nová pravidla EU o ekodesignu a posílení postavení spotřebitelů v zájmu ekologické transformace.

Přijetím tohoto právního předpisu Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se udržitelné spotřeby a udržitelného růstu a inovací - spuštění platformy „pro opravy“, zavedení opatření na podporu práva na opravu a přístupu k náhradním dílům, přijetí opatření na úrovni EU s cílem motivovat spotřebitele k delšímu používání výrobků a řešení plánovaného zastarávání a zajištění práva na opravu, jak je vyjádřeno v návrzích 5 a 11 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.

Návrh vyhlášky je předkládán zejména z důvodu změny stavebních právních předpisů a přijetí nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Vyhláškou o požadavcích na výstavbu, která je prováděcím právním předpisem ke stavebnímu zákonu, dochází k ucelení požadavků na výstavbu v jednom právním předpisu. Součástí tohoto předpisu jsou též technické požadavky na stavbu vodovodů stanovené dosud v části sedmé vyhlášky č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz stokové sítě, dosud stanovené v části osm této vyhlášky. Cílem návrhu vyhlášky je uvést vyhlášku č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do souladu s vyhláškou o požadavcích na výstavbu tak, aby právní úprava nebyla duplicitní. Návrh vyhlášky dále upřesňuje postup při aktualizacích Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová-zpráva

• Platné-znění

Česko pravidelně trápí nedostatek vody nejen na povrchu, ale především pod povrchem. Mnoho lidí si nechce tento fakt přiznat, případně proti opatřením rovnou aktivně vystupují. Někteří z vás mají v živé paměti velké období sucha, které kulminovalo kolem roku 2019. Obyvatelé a samosprávy bojují se suchem po svém. Primárně se snaží prohlubovat stávající vrty, sekundárně se napojují na existující vodovody nebo spoléhají na státní instituce, že jim vodu dovezou. Příčin těchto problémů je několik. Všechny ale mají jednoho hlavního společného jmenovatele a tím je klimatická změna. Více ZDE

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU

Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Podle něj jsou poté podniky hodnoceny v rámci mezinárodních ratingů. Více ZDE

ESG Češi téměř neznají, od firem ale zodpovědné chování očekávají

Zkratku ESG, písmena označující anglická slova Environment, Social a Governance, tedy životní prostředí, společenskou odpovědnost a řízení, česká veřejnost většinou nezná. V oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti má ale od firem vysoká očekávání. Více ZDE

EU vyrobila rekordní množství zelené energie. Česko hluboce zaostává

V roce 2023 byl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě rekordní, a to 43 % oproti 36 % v roce 2022. Již druhý rok po sobě tak výroba energie z obnovitelných zdrojů předstihla výrobu ze znečišťujících fosilních paliv, uvádí ve zprávě o evropském klimatu unijní meteorologická služba Copernicus. V Česku je to jen 15 %. Více ZDE

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost

Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. Více ZDE

Letos končí přechodné období podle nového odpadového zákona. Co nás čeká příští rok? Nová katalogová čísla, nový ISOH2, evidence podle vyhlášky č. 273/2021 sb., nebo stihne MŽP připravit nové vyhlášky? Revoluce se blíží také v obalové legislativě. Hlasitě se mluví o povinném zálohování PET, ale chystaná obalová legislativa přinese mnohem víc. A probereme také nové cesty k udržitelnosti.

Na konferenci vystoupí: Štěpán Jakl (MŽP), Jiří Valta (Cenia), Petr Šulc (Sfe consulting), Jan Maršák (MŽP), Iva Werbynská (Syba), Jan Přikryl (EKO-KOM), Marie Tichá ( UJEP), Laura Mitroliosová (CIRAA)

Podrobné informace a registrace: www.konferenceope.cz
 

Program:

1. PANEL - Konec přechodného období podle zákona o odpadech, co nás čeká?

• Výhled odpadové legislativy v roce 2025 očima MŽP - Štěpán Jakl (MŽP)
• Nový ISOH2 – jaké změny čekají na původce odpadů- Jiří Valta (Cenia)
• Povinnosti pro původce odpadů v roce 2025 - Petr Šulc (Sfe consulting)

2. PANEL - Obalová revoluce

• Připravovaná novela obalového zákona a možnosti recyklace plastů - Jan Maršák (MŽP)
• Dopad nového nařízení EU o obalech na průmysl - Iva Werbynská (Syba)
• Obaly pohledem EKO-KOMu - Jan Přikryl (EKO-KOM)

3. PANEL - Směrem k udržitelnosti

• Životní cyklus výrobku a jeho environmentální dopady - Marie Tichá ( UJEP)
• Ekodesign a digitální pas výrobku - Laura Mitroliosová (CIRAA)

Podle § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, mají obce povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu. Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí vydal tento metodický návod pro upřesnění postupu pro splnění povinnosti obcí.

Dokument ke stažení:

Metodický návod (PDF, 153 kB)

V národním leteckém průmyslu se každoročně spotřebuje přibližně 22 miliard galonů leteckého paliva, které vyprodukuje přibližně 1 miliardu tun oxidu uhličitého, což představuje 3 % světových emisí oxidu uhličitého. Z tohoto důvodu se výzkumní pracovníci i politici dívají na letectví jako na odvětví, které nabízí mnoho příležitostí ke snížení emisí. Více ZDE

Kudy teče voda do řek a potoků? Začal monitoring vodních toků, hledají se výpusti i překážky

V Česku se naplno rozběhla takzvaná pasportizace vybraných potoků a řek. Vodohospodáři spolu s ochránci přírody teď přímo v terénu mapují na 26 000 kilometrů vodních toků. Do mobilní aplikace se kromě stavu potoků zapisují třeba konkrétní překážky nebo výpusti, které by mohly být zdrojem znečištění přírody. Více ZDE

Chytré popelnice. Samy hlásí, že jsou plné. Jenže to Pirátům drhne

Pražská firma řešící moderní technologie, která spadá do gesce Pirátů, utratila více než 23 milionů korun za „chytré popelnice“, které samy hlásí, že jsou plné. Ani taková vysoká částka utracená z kapes daňových poplatníků ovšem nevede k tomu, že by informace ze speciálního systému byly ke svozu odpadu využívány. Systém totiž drhne. Čidla prý selhávají a hlásí plný kontejner i v případě, že obsahuje jediný kousek zaseklého odpadu. Více ZDE

USA chtějí zvýšit výrobu energie z větrných elektráren

Spojené státy se domnívají, že do roku 2030 bude větrná energie produkovat 20 procent elektřiny v zemi. Stejné množství nyní vyrábějí jaderné elektrárny. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnilo americké ministerstvo energetiky. Výzkumná práce zkoumala technické možnosti rozšíření větrných elektráren v zemi. Více ZDE

Třídění komunálního odpadu v obcích se podle posledních dostupných dat zlepšuje. Tři nejlepší kraje třídí přibližně polovinu veškerého papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, který vyprodukují domácnosti a malé firmy. Ukazují to data za rok 2022, které Ministerstva životního prostředí zveřejňuje v souvislosti s plněním třídících cílů obcí podle zákona o odpadech.

„Krajům i obcím se daří lépe třídit a díky tomu skončilo v roce 2022 na skládkách nejméně komunálního odpadu za posledních deset let. Míra třídění stoupla mezi ročně úplně ve všech krajích a potvrzuje se tak fakt, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Ve třídění i recyklaci materiálů ale musíme přidat, i protože pro obce bude v roce 2025 závazný cíl 60 % vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi,“ komentuje data ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: “Ministerstvo životního prostředí proto z Operačního programu Životní prostředí podporuje všechny druhy aktivit, díky kterým se vyhneme tomu nejhoršímu možnému způsobu nákladní s odpady, tedy jejich uložení pod zem. Ať už jde o výstavbu nebo modernizaci třídicích odpadových linek, sběrné dvory, zlepšení sběru a svozu odpadů nebo re-use centra, kde můžete odevzdat věci, které ještě někomu poslouží. Podporujeme i systémy vratných obalů a nádobí nebo domácí kompostéry na zahrady.“

Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Přibližně stejných výsledků dosáhly kraje Liberecký (37,14 %) a Karlovarský (37,38 %).

Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %). Při pohledu na velikost sídel dosahují nejlepších výsledků středně velké obce, tedy zejména obce od 5000 do 10 000 obyvatel, a to přes 48 %. Nejhůře jsou na tom velká města nad 100 000 obyvatel, která dosahují míry třídění okolo 36 %.

Data potvrzují, že mezi lety 2021–2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR. Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %. V roce 2030 a následujících letech 65 % a v kalendářním roce 2035 i následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Dokument ke stažení:

Třídění komunálních v krajích 2022 (PDF, 96 kB )