Komise přijala tři nové iniciativy, které jsou nezbytné pro uskutečnění Zelené dohody pro Evropu. Komise navrhuje nová pravidla, která mají omezit odlesňování způsobené EU, a dále nová pravidla pro usnadnění přepravy odpadů uvnitř EU s cílem podpořit oběhové hospodářství a řešit problémy spojené s vývozem nelegálního odpadu a problémy s odpadem ve třetích zemích. Přináší také novou Půdní strategii, aby byla všechna evropská půda do roku 2050 ozdravená, odolná a dostatečně ochráněná. V dnešních návrzích Komise předkládá nástroje, jež mají umožnit přechod na oběhové hospodářství, chránit přírodu a rovněž zpřísnit environmentální normy v Evropské unii i ve světě.
Komise navrhuje nové nařízení, které má omezit odlesňování a znehodnocování lesů způsobené EU. Jen v letech 1990 až 2020 přišel svět o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než Evropská unie. Navrhovaná nová pravidla by zaručila, že výrobky, které občané EU nakupují, používají a spotřebovávají na trhu EU, nepřispívají k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Hlavní příčinou odlesňování a znehodnocování lesů je rozšiřování plochy zemědělské půdy, které souvisí s konkrétními komoditami (sója, hovězí maso, palmový olej, dřevo, kakao a káva) a také s některými z nich odvozenými produkty.
Nařízení stanoví závazná pravidla náležité péče pro podniky, které chtějí tyto komodity uvádět na trh EU, a jeho cílem je zajistit, aby na trhu EU byly povoleny pouze produkty, jejichž výroba nevede k odlesňování a které vyhovují právním předpisům. Komise na základě svého systému referenčního srovnávání posoudí země a míru rizika, že v nich dochází k odlesňování a znehodnocování lesů, jejichž příčinou jsou komodity, na něž se nařízení vztahuje.
Komise zintenzivní dialog s dalšími velkými spotřebitelskými zeměmi a na multilaterální úrovni se zapojí do společného úsilí. Nová pravidla podporují spotřebu produktů, které nezpůsobují odlesňování, a redukují negativní vliv, jejž má EU na celosvětové odlesňování a znehodnocování lesů – očekává se proto, že se díky nim sníží emise skleníkových plynů a ztráta biologické rozmanitosti. V neposlední řadě bude mít boj proti odlesňování a znehodnocování lesů pozitivní dopad na místní komunity, včetně nejzranitelnějších obyvatel, jako jsou původní obyvatelé, kteří jsou na lesních ekosystémech silně závislí.
V rámci revidovaného nařízení o přepravě odpadů Komise plní cíle oběhového hospodářství a nulového znečištění tím, že navrhuje přísnější pravidla pro vývoz odpadů, účinnější systém pro oběh odpadů jakožto zdroje a rozhodná opatření proti obchodování s odpady. Vývoz odpadů do zemí, které nejsou členy OECD, bude omezen a bude možný pouze v případě, že třetí země budou ochotny určité odpady přijímat a dokáží s nimi nakládat udržitelným způsobem. Přeprava odpadů do zemí OECD bude monitorována a může být pozastavena, pokud by v zemi určení způsobovala vážné problémy v oblasti životního prostředí. Podle tohoto návrhu by všechny podniky v EU, které vyvážejí odpad mimo EU, měly zajistit, aby se v zařízeních, která tento odpad přijímají, prováděl nezávislý audit prokazující, že se s daným odpadem nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Pokud jde o EU, Komise navrhuje zjednodušení zavedených postupů, které výrazně usnadní opětovný vstup přepravovaného odpadu do oběhového hospodářství, aniž by se snížila nezbytná úroveň kontroly. Tím v zájmu splnění cílů EU v oblasti klimatu pomůže snížit závislost EU na primárních surovinách a podpoří inovace a dekarbonizaci jejího průmyslu. Nová pravidla rovněž přizpůsobují přepravu odpadů digitální éře a zavádějí elektronickou výměnu dokumentace.
Nařízení o přepravě odpadů dále posiluje opatření proti nedovolenému obchodování s odpady, což je jedna z nejzávažnějších forem trestné činnosti proti životnímu prostředí, neboť ilegální přeprava odpadů potenciálně představuje až 30 % přepravy odpadů v hodnotě 9,5 miliardy eur ročně. V rámci úsilí o zlepšení účinnosti a účelnosti režimu prosazování pravidel bude rovněž zřízena skupina EU pro prosazování pravidel pro přepravu odpadů, která Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) umožní, aby podporoval vyšetřování případů obchodu s odpady, která členské státy vedou na nadnárodní úrovni, a stanoví také přísnější pravidla pro správní sankce.
Komise rovněž představila novou Půdní strategii EU, která je významným přínosem Zelené dohody pro Evropu a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a jejímž cílem je řešit dvojí krizi v oblasti klimatu a biodiverzity. Zdravá půda je základem pro 95 % potravin, které konzumujeme, vděčíme jí za více než 25 % biologické rozmanitosti na světě a je největším suchozemským zásobníkem uhlíku na planetě. 70 % půdy v EU však není v dobrém stavu. Strategie stanoví rámec s konkrétními opatřeními na ochranu, obnovu a udržitelné využívání půdy a navrhuje soubor dobrovolných a právně závazných opatření. Cílem této strategie je zvýšit obsah uhlíku v zemědělské půdě, bojovat proti desertifikaci, obnovit degradovanou půdu a zajistit, aby do roku 2050 byly všechny půdní ekosystémy ve zdravém stavu.
Strategie vyzývá k tomu, aby se u půdy zajistila stejná úroveň ochrany, jaká v EU existuje u vody, mořského prostředí a ovzduší. Chce toho dosáhnout prostřednictvím návrhu nového právního předpisu o zdraví půdy, který má být předložen do roku 2023 poté, co proběhne posouzení dopadů a obšírná konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy. Strategie také mobilizuje nezbytné zapojení společnosti, finanční zdroje a sdílené znalosti a prosazuje udržitelné postupy pro hospodaření s půdou a její monitorování, čímž podporuje ambice EU zavést globální opatření na ochranu půdy.
