Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Staré ekologické zátěže

 

Membránové technologie ve službách udržitelnosti
Redakce OF

Stabilizace: rychlá a efektivní úprava geomechanických vlastností zemin systémem ALLU
Ivo Cerný

Odstraňování starých ekologických záteží stálo už pres 66 miliard korun. Trvá více než 30 let a stále není hotovo
Hana Kadecková

Jak ochránit investice pred skrytými environmentálními riziky?
Tereza Voláková a Luboš Maršálek

Návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy a problém terminologie sanačních technik
Zdenek Suchánek

Revoluce v masném prumyslu
Redakce OF

Seminář o zálohování: klíčové informace a nové perspektivy
Petr Novotný

Jednotné environmentální stanovisko a změny zákonu na úseku životního prostředí
Jitka Jelínková a Miloš Tuhácek

Jak udržitelnost mení naše podnikání a společnost?
Redakce OF

Trendy zmen podmínek pro strategické rízení udržitelného materiálového hospodářství ČR
Bohumil Beneš

Kroky udržitelného stavebnictví
Jirí Nouza

Jak elektromobily pomohou k rešení klimatické krize
František Vörös

Sanace ohnisek kontaminace v bývalém areálu TDV Duchcov
Radek Cervinka, Ondrej Lhotský, Ondrej Urban a Jakub Kubálek

Likvidace Li-Ion baterií: co byste meli vědět a nejcastejší otázky a odpovedi
Redakce OF

ECCOTARP: specialista na záchyt unikajících nebezpečných látek
Veronika Karbanová

Bývalý distribucní sklad PHM v Novém Bohumíne: komplexní sanace a biodegradace
Jirí Kamas, Miroslav Minarík a Antonín Stríbrný

Dekontaminace průmyslového areálu a jeho proměna v moderní městské centrum
Vojtech Dvorák, Jakub Barvír a Petr Lacina

Mapování antropogenní kontaminace sedimentu přehradních nádrží v povodí Váhu
Martin Žídek

První výzkum kontaminace sedimentu z Kachovské nádrže provedl ukrajinsko-český tým
Marcela Cernochová a Jindrich Petrlík

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Duben    
16.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum
Opakování: 17.4.
23.4 iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí
23.-24.4. Dny teplárenství a energetiky 2023
23.4 Používejte Cyrkl jako superhrdina | Webinár
24.4. AZBEST
24.4. Odpadové hospodářství měst a obcí
25.4. Jednotné environmentální stanovisko a změny zákonů na úseku životního prostředí
26.4. iKURZ: modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
Květen    
13.5. Webinář: Praktický kurz odpadové legislativy pro původce a oprávněné osoby
15.-17.5. SANAČNÍ TECHNOLOGIE XXVI
16.5. iKURZ: Jak provozovat sběrný dvůr a nebýt v rozporu s legislativou
21.5. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování:
22.5.
22.-23.5. Chemická legislativa pro průmysl a obchod
23.5. Odpady v podnikové ekologii
28.5. iKURZ: Nová pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotnictví
28.5. Aktuální témata lesního hospodářství
29.5. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi
Opakování: 30.5.
30.5.    Novela vodního zákona v souvislosti s novým stavebním zákonem
Červen    
4.6. iKURZ: modul PIO / ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
5.6. Práce s modulem OLPNO, ILNO a evidence odpadů v IS ENVITA
11.6. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek ve firmě ve vazbě na požadavky zákona o odpadech pro implementaci do praxe
14.6. iKURZ: Mobilní zařízení pro sběr versus obchodník rozdíly, výhody a povinnosti podle nové legislativy
18.6. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování:
19.6., 20.6.
25.6. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady, vč. kalů a specifické nakládání s nimi
27.6. Evropské obalové symposium
Září    
3.9. iKURZ: Nakládání s asfalty – nová vyhláška dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech
5.9. iKURZ: práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
17.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum
Opakování: 18.9.
26.9. iKURZ: Recyklace a nakládání se stavebními odpady v roce 2024 včetně novelizace vyhlášky č. 273/2021 Sb. vyhláškou č. 445/2022 Sb.
Srpen    
     
Říjen    
1.10. iKURZ: Jak nakládat s kovovým odpadem v roce 2024 v souladu s požadavky legislativy
3.10. WEBINÁŘ: Jak v IS ENVITA v modulu EKO – KOM vytvořit čtvrtletní výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích
8. 10.  Aktuální témata lesního hospodářství
 
  

 

Novinky

19.12.2017 08:03

Přechod na obnovitelné zdroje ztrácí tempo

Přechod na obnovitelnou energii v Evropské unii sice pokračuje, ale v posledních dvou letech ztratil tempo. Podle nových odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) představovaly obnovitelné zdroje 86% nových energetických kapacit v EU. Nicméně oproti roku 2015 podíl těchto zdrojů na energetickém mixu stoupl o pouhých 0,2 procentního bodu.

V případě Česka došlo v roce 2016 k meziročnímu růstu o 0,4 procentního bodu na 15,7 %, což nás řadí na 17. místo v rámci evropské osmadvacítky, přesně mezi Francii a Německo. Energetika Německa, tak často zmiňovaná kvůli důrazu na obnovitelné zdroje, zůstává závislá na konvenčních palivech. Podíl větrných, vodních a slunečních elektráren se meziročně zvýšil nepatrně ze 14,59 na 14,67 procenta.

Na čele aktuální statistiky se drží Švédsko s 54,2% podílem obnovitelných zdrojů. Na druhém místě je Finsko s podílem 39,7 %. Na opačném konci tabulku uzavírá Lucembursko s 5,2 procenta, těsně před ním se nachází Nizozemsko s 5,8 procenta.

Zpráva upozorňuje, že význam ekologicky šetrného získávání energie je nadále prioritou EU s tím, že celková spotřeba energie na kontinentu v uplynulých dvou letech rostla. Cílem evropské unie pro rok 2020 je získávat 20 procent energie z obnovitelných zdrojů. Na Česko přitom v rámci této strategie přijaté direktivou z roku 2009 připadá podíl 13 procent. Praha tak již má splněno.

 

Zajímavost: Globální poptávka po uhlí loni klesla o 1,9 procenta na 5,357 miliardy tun. Pokles tak zaznamenala druhý rok za sebou. Dolů ji tlačily nižší ceny plynu, růst produkce energie z obnovitelných zdrojů a rostoucí efektivita využívání energie. V příštích pěti letech poptávka po uhlí poroste v průměru o půl procenta ročně a v roce 2022 dosáhne 5,534 miliardy tun, předpovídá Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spotřeba uhlí by měla růst v jihovýchodní Asii, Indii, Pákistánu a Bangladéši, zatímco v Evropě, Kanadě, Spojených státech a Číně by měla klesat. Podíl uhlí na celkové spotřebě energie by se měl do roku 2022 snížit na 26 procent z loňských 27 procent.

 

 

Další informace:

Renewables accounted for vast majority of new EU power capacity in 2016

 

 

Zdroj: EEA, EURO

19.12.2017 07:34

Kuchyňské odpady jen málokdy končí tam, kde mají

I přesto, že jsme od roku 2015 povinni třídit bioodpady, tak odpady kuchyňské, tedy ty, které vznikají při přípravě pokrmů v domácnostech a gastroprovozovnách, stále unikají naší pozornosti a končí tam, kde nemají. Přitom se jedná o hodnotný zdroj živin a v ideálním případě mohou být zdrojem jak pro výrobu kvalitních hnojiv, tak i například pro produkci energie z obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv jsou od roku 2015 města a obce povinny zajistit oddělený svoz bioodpadů, tak odpady vznikající při výrobě pokrmů, tzv. kuchyňské odpady a odpady z gastronomických provozoven, často unikají pozornosti veřejnosti i odborníkům. Restaurace mají potvrzení od svozové firmy, že odpady třídí a jejich povinnosti tím tak často, nutno však podotknout, že jen z jejich úhlu pohledu, končí. Co se však s tisíci tunami bioodpadů děje po jejich svozu od původců? Jen málokdy končí skutečně tam, odkud pocházejí, tedy v půdě. V České republice je totiž paradoxně zcela dostačující počet koncových zařízení, mezi které patří zejména bioplynové stanice, ale cesta k nim je mnohdy- mírně řečeno – kostrbatá. Zemědělské bioplynové stanice totiž kvůli pravidlům udržitelnosti souvisejícím s udělením dotace, nemohou vždy bioodpady přijímat.

Paradox českých bioplynových stanic

V České republice máme doslova stovky bioplynových stanic, ve kterých by se v ideálním případě měly likvidovat zejména odpadní materiály. Fakt je ale takový, že ne zcela promyšlená politika dotování biopaliv celý systém fungování bioplynového hospodářství překroutila. Dnes tak namísto využití dostupných kapacit k likvidaci odpadů produkujeme suroviny, které jsou pěstovány jen proto, aby zajistily dostatečný vstup do bioplynových stanic. A o tom, že je to systém neudržitelný, víme i díky výsledkům nových studií, jež upozorňují na fakt, že biopaliva se v konečném důsledků stávají spíše hrozbou než příležitostí. Tímto tématem se zabývá profesor John Wilkinson z brazilské Federální rurální univerzity v Rio de Janeiru, který vedl studii “Biopaliva a potravinová bezpečnost”, a mezi jejíž závěry patří i konstatování, že biopaliva založená na pěstování monokultur jsou velkou hrozbou pro biodiverzitu, vytvářejí enormní tlak na spotřebu agrochemikálií a v globálním kontextu postrádají opodstatnění.

Významným krokem pro Českou republiku může být i změna legislativy, která bude součástí nového Zákona o odpadech, a která i zemědělským bioplynovým stanicím vybudovaným z dotačních prostředků dává příležitost rozšířit vstupy komodit i o kuchyňské odpady. To je novinka oproti stavu, kdy do bioplynových stanic kvůli pravidlům udržitelnosti nemohly vstoupit jiné než v původním projektu povolené komodity – nejčastěji řepka olejka a kukuřice.

Přibyšice: jedná z mála funkčních odpadových bioplynových stanic

Mezi asi desítku bioplynových stanic, které fungují a mohou zpracovávat kuchyňské odpady, se řadí i bioplynová stanice v Přibyšicích u Benešova. Ačkoliv se jedná o stanici vzdálenou od Prahy asi 50 kilometrů, tak je to jedno z mála zařízení, které likviduje bioodpady správným způsobem. Jedná se o koncové zařízení s kapacitou až 28.000 tun organických odpadů ročně, které funguje od roku 2008. Zpracovává komerční a průmyslové odpady širokého spektra a i vedlejší produkty živočišného původu kategorie č. 3 (podle nařízení ES č. 1069/2009), které jsou často problémovou složkou z pohledu její likvidace.

Bioplynová stanice navíc přijímá i organickou frakci tuhého komunálního odpadu. V praxi to znamená, že může zpracovávat bioodpady vytříděné ze směsného komunálního odpadu, což je v České republice, vzhledem k náročnému procesu třídění a zajištění hladkého chodu celého zařízení, spíše rarita. O zpracování odpadu se stará technologie ADOS (Anaerobní Digesce Organického Substrátu) – moderní proces anaerobní digesce určený ke konverzi organických odpadů na obnovitelnou energii a organické hnojivo – probíhající v termofilních podmínkách.

Sklad vstupního materiálu v Přibyšicích

Výstupem zařízení je 1 MW obnovitelné elektrické energie a kapalné hnojivo – digestát. V budoucnosti vidí provozovatel potenciál pro vyvedení tepla do nedalekého Neveklova, kde by tak mohlo vytápět školu, obchody nebo internát a centrum pro duševně choré. Pro podobné projekty je však potřeba zajistit budování infrastruktury, která často naráží na složité vlastnické vztahy a realizace liniové stavby v komunikaci.

V Přibyšicích končí i gastroodpady z Prahy, které sváží společnost Pražské služby. Ta jako jedna z mála svozových a odpadových společností skutečně zajišťuje správnou likvidaci kuchyňských odpadů. Běžnou, avšak nesprávnou praxí, je totiž jejich hygienizace a následné uložení na skládky. Cenné materiály se tak vůbec nevrací tam, kam patří – tedy do půdy.

“Přibyšická odpadová bioplynová patří mezi méně než deset koncových zařízení na kuchyňské odpady, které v České republice máme. Víme, že svoz na delší vzdálenosti je často nákladnější, ale ukládat tyto druhy odpadů na skládky není řešením. Odpadová společnost musí zajistit nejen svoz, ale také naplňovat cíle recyklace, které jsou čím dál tím přísnější a s odpadem je třeba nakládat jako se zdrojem,” dodává k tématu Radim Mana, tiskový mluvčí společnosti Pražské služby.

Pražské služby jsou jedna z mála svozových firem, které pro gastroodpady našly skutečně vhodnou koncovku a odpady se tak vracejí tam, kam mají – do půdy. Běžná praxe dneška se, bohužel, vymyká legislativním požadavkům.

V praxi je však stále možné se setkat se situací, kdy se kuchyňské odpady stávají složkou směsného komunálního odpadu a nejsou jako odpad katalogového čísla 20 01 08 vykazovány. Tento postup je v rozporu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, neboť zákon ukládá producentům odpadů povinnost odpady shromažďovat odděleně podle jednotlivých druhů a kategorií tak, aby bylo zabráněno jejich smíšení a zároveň je povinnost přednostního využití odpadů před jejich odstraňováním. Od odděleného shromažďování odpadů může původce ustoupit pouze se souhlasem krajského úřadu.

Dle selského rozumu také často původci kuchyňských odpadů zbytky odevzdávají ke zkrmování hospodářskými zvířaty. Jedná se o způsob, který ale bohužel neodpovídá legislativním požadavkům. Zkrmování kuchyňských odpadů a krmiv tento odpad obsahujících hospodářskými zvířaty, s výjimkou kožešinových zvířat, odporuje zákonu č. 91/1996 Sb. o krmivech ve znění pozdějších předpisů a Nařízení EP a Rady (ES) č. 1069/2009, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů (VPŽP), jež nejsou určeny k lidské spotřebě.

Dalším způsobem nezákonného zpracování kuchyňských odpadů je jejich splachování do veřejné kanalizační sítě, neboť jde o porušení kanalizačního řádu podle vyhlášky č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Využívání kuchyňských drtičů přímo napojených na kanalizaci bez pravidelně vyváženého lapolu je v rozporu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

Důležité je také zmínit, že i když mnoho odpadových firem kuchyňské odpady sváží, tak jen malokteré s nimi nakládají tak, aby byly maximálně materiálově a energeticky využity. Často dojde jen k prostému procesu hygienizace, který spočívá v zahřátí vstupního materiálu na teplotu 70 stupňů v délce jedné hodiny a následnému uložení na skládky. Tímto je sice legislativa splněna, ale organická hmota, která by se měla vrátit zpět do půdy, je navždy ztracena. Důležitost aplikování organické hmoty do půdy tkví v zajištění schopnosti půdy vázat vodu a živiny, které jsou následně dostupné pro rostliny.

Provozovatele mohou od roku 2018 překvapit pokuty

A kam vede nedodržování stávající legislativy? Provozovatelé mohou počítat až s likvidačními pokutami ze strany strany Krajské hygienické stanice, Státní veterinární správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo České inspekce životního prostřední. Doposud tyto statní sektory pouze upozorňovaly producenty odpadů o neplnění závazných podmínek, avšak začátkem roku 2018 bude neplnění podmínek trestáno peněžitou pokutou.

Třecí plochy aneb proč systém nefunguje tak, jak by měl

Když se na celý systém podíváme z výšky, tak je možné identifikovat hned několik konkrétních problémů, jejichž základním pojítkem je narušení celého cyklu, ve kterém by měly organické látky a následně bioodpady končit zpět v půdě. V prvé řadě mnoho provozovatelů restauračních zařízení a producentů kuchyňských odpadů není dostatečně obeznámeno se svými povinnostmi. Často tak odpady končí mezi směsnými komunálními odpady a producenti se tak vystavují riziku kontroly. Následně jsou odpady sváženy firmami, které nevlastní vhodná koncová zařízení a tak dochází k jejich ukládání na skládky. Tímto způsobem ale dochází k narušování biologických cyklů, kdy přímým následkem je například erozní stav velké části českých zemědělských půd, kterým chybí organická hmota.

Celý proces je taktéž málo kontrolovaný a tak příklady špatné praxe převládají nad těmi dobrými. Kontrolní kapacity České inspekce životního prostředí (ČIŽP) jsou v současnosti nedostatečné a inspekce Krajské hygienické stanice často kontroluje jen provozovnu a to co je “za dveřmi” už není předmětem kontrol. A právě “za dveřmi” provozoven jsou často nádoby na odpad, které se tak, obrazně řečeno, stávají místem největší tmy pod lampou. Další slabou stránkou jsou odpadové firmy.

Vzorem může být projekt Správná praxe ČIŽP

I přes nedostatečné kapacity však ČIŽP vydává materiály, jejichž cílem je usnadnit producentům orientaci v legislativě a představuje dobré příklady praxe. Mezi ty nepatří vždy jen svoz odpadů autorizovanou společností, která vlastní oprávnění nakládat s odpady, ale například i nová technologická zařízení, mezi které se řadí například elektrické kompostéry.

I přes všechny překážky však stávající systém nabízí obchodní a environmentálně přijatelné příležitosti pro ty, kteří v uzavření celého cyklu vidí správnou cestu. Připravovaná legislativa, jejímž pilířem bude i nový Zákon o odpadech, myslí i na oblast bioodpadů a tak by se již brzy mohly nastavit funkční a správné podmínky pro systém, ve kterém bude docházet k pravidelným kontrolám a podporována bude správná praxe. Na příkladu spolupráce mezi společností Pražské služby a Přibyšickou bioplynovou stanicí jsme si ukázali, že v případě stejných zájmů může vzniknout dobrý obchodní model, který současně přispívá ke správnému nakládání s tak cenným materiálem, jakým bioodpady a gastroodpady bezesporu jsou.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová, Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.

18.12.2017 18:00

Do konce roku 2018 chce vláda předložit nový zákon o odpadech

Vláda dnes schválila Návrh programového prohlášení vlády. Vlada chce prosadit vznik centrálního regulátora v oblasti vody, nejpozději do konce příštího roku má být předložen nový zákon o odpadech s cílem zásadně snížit množství odpadů končících na skládkách a zároveň podpořit třídění a recyklaci. Vlád také chce navrhnout systém, který má motivovat občany ke snížení množství odpadů. Vláda plánuje finančně podpořit projekty na zlepšení kvality ovzduší, zjednodušit podmínky pro drobné výrobce elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu anebo prosadit rekodifikaci veřejného stavebního práva. Hlasováním o důvěře by se mělo ve Sněmovně uskutečnit 10. ledna. Úplný přehled vybraných témat uvádíme níže.

 

Životní prostředí:

  • Opatření proti suchu a snahu o zadržení vody v krajině považujeme za věc nejvyššího veřejného zájmu. Finančně podpoříme a zjednodušíme povolovací proces při obnově nebo vybudování tisíců menších vodních nádrží v krajině, stovek nových zdrojů pitné vody pro obyvatele, podpoříme rovněž inovativní způsoby likvidace odpadních vod (např. domácí čistírny odpadních vod) a opatření umožňující náhradu pitné vody za dešťovou tam, kde je to možné. Zajistíme lepší legislativní i věcnou ochranu vodních zdrojů, a především zdrojů pitné vody.
  • Zajistíme, aby občan platil v rámci vodného a stočného férovou cenu a aby věděl, komu a za co vlastně platí. Prosadíme centrálního silného a nezávislého regulátora v oblasti vody hájícího zájmy spotřebitelů. Podpoříme návrat vodohospodářského majetku do rukou obcí, krajů a státu.
  • Budeme důsledně chránit zemědělskou půdu, především tu nejkvalitnější, její využití pro jiné než zemědělské účely bude možné jen z důvodu vyššího veřejného zájmu. Budeme preferovat větší využití bývalých hospodářských ploch, tzv. brownfieldů. Zajistíme co nejrychlejší realizaci programu ochrany zemědělské půdy ohrožené vodní erozí.
  • Připravíme a finančně podpoříme projekty na zlepšení kvality ovzduší ve všech regionech, prioritně v regionech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší (Moravskoslezský a Ústecký kraj). V oblasti dopravy finančně podpoříme program čisté mobility, tedy podpory pořízení nízkoemisních vozidel, včetně související infrastruktury.
  • Urychlíme projekt kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100 tisíc nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do konce roku 2019. Zároveň budeme hledat další finanční prostředky pro pokračování tohoto projektu.
  • Zajistíme dostatečné finanční prostředky pro snížení energetické náročnosti dalších desítek tisíc rodinných, bytových domů a veřejných budov z programu Nová zelená úsporám.
  • Nejpozději do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách, a naopak k lepšímu třídění a recyklaci. Navrhneme systém ekonomicky motivující občany ke snížení množství odpadů.

 

Finance:

  • Prosadíme zařazení dalších plnění ze základní sazby 21 % nebo první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %, a to zejména v případě: vodného a stočného

 

Zemědělství:

  • Podpoříme opatření, která snižují negativní dopady hydrologických extrémů.
  • Změnou legislativy i praktickými opatřeními posílíme ochranu lesů, především jehličnatých, které jsou současné době vážně ohroženy dopady klimatické změny, zvláště pak suchem a následnými kalamitními jevy. Hlavním nositelem této strategie se musí stát státní podnik Lesy České republiky.

 

Průmysl a obchod:

  • Budeme důsledně hájit vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin České republiky, především strategických surovin. Prověříme možnost těžby a zpracování lithia prostřednictvím státního podniku DIAMO. Posoudíme závaznost memoranda o těžbě lithia.
  • Cílem je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. V tomto smyslu neprodleně upravíme Surovinovou strategii České republiky a následně také příslušnou legislativu, především horní zákon a geologický zákon, včetně zvýšení poplatků za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a co nejvyššímu efektu pro stát. Rovněž zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.
  • V oblasti energetiky je pro nás zásadní prioritou zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí a konkurenceschopné a sociálně únosné ceny energií. Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách. Zajistíme přípravu výstavby nových jaderných bloků v potřebných termínech a výstavbu hlubinného trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Budeme podporovat snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov – zateplování, využívání energeticky účinných technologií a spotřebičů, decentrální obnovitelné zdroje, chytré energetické projekty, jako jsou chytré regiony, chytrá města, chytré sítě a inteligentní domácnosti.
  • Zjednodušíme podmínky pro drobné výrobce elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu. Provedeme analýzu překompenzací zejména větších solárních elektráren s cílem snížit neúnosně vysoké platby za stávající obnovitelné zdroje. U nových obnovitelných zdrojů budeme podporovat především lokální výrobu elektrické energie nebo tepla s co největší spotřebou nebo akumulací v místě výroby, tedy bez dalších provozních dotací. Zachováme stávající těžební limity hnědého uhlí.

 

Veřejné investice a místní rozvoj:

  • Podpoříme a zrychlíme výstavbu v České republice, prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.
  • Podpoříme koncepční řešení Smart Cities.

 

Doprava:

  • Připravíme koncepční změnu stavebního práva v oblasti prioritních infrastrukturních staveb. Upravíme a doplníme zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury a zákon o liniových stavbách tak, aby se zjednodušilo schvalování veřejně prospěšných staveb, omezilo obstrukční chování při povolovacích procesech dopravních staveb a snížila nadbytečná byrokratická zátěž v rámci povolovacích procesů.
  • Schválením Koncepce vodní dopravy, dokončením procesů EIA a zahájením územního řízení k realizaci plavebních stupňů Děčín a Přelouč pokročíme k vytvoření dostatečných plavebních podmínek na labsko-vltavské vodní dopravní cestě.

  • Po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe rozhodne vláda o dalším postupu.

 

Výzkum:

  • Rada pro výzkum, vývoj a inovace se bude starat o analýzu, rozpočtové směřování a věcnou koordinaci všech, kteří poskytují veřejné prostředky na výzkum, vývoj a inovace tak, aby tyto prostředky byly využívány účelně a nevydávaly se vícekrát na stejné aktivity.
  • Nastavíme a provedeme transparentní hodnocení vědy a výzkumu, a to včetně zohlednění jejich skutečného přínosu pro aplikační praxi s přímým dopadem na financování výzkumných organizací.
  • Vytvoříme nové Národní priority orientovaného výzkumu - základ toho, co se bude ve výzkumu podporovat ze státních peněz.
  • Budeme podporovat stabilní a dlouhodobé institucionální financování kvalitního aplikovaného výzkumu, který zajistí a zvýší konkurenceschopnost České republiky.
18.12.2017 15:24

OPŽP: Mimořádné výzvy a prodloužení výzev v Prioritní ose 4

MŽP ve spolupráci s AOPK ČR vyhlašuje mimořádné výzvy na SC 4.3 a 4.4 a zároveň prodlužuje průběžné výzvy na opatření vyplývající z Plánů dílčích povodí.

Dnes 18. 12. 2017 byly vyhlášeny dvě mimořádné výzvy zaměřené na SC 4.3 – zlepšení funkčnosti krajinných prvků a struktur, výzva č. 111 a SC 4.4 – zlepšení kvality prostředí v sídlech, výzva č. 112. Podmínkou pro podání žádosti o podporu do uvedených výzev je ukončení fyzické realizace projektu do 31. prosince 2018, s výjimkou následné péče o výsadby, která může pokračovat i v následujících letech. Příjem žádostí o podporu bude ukončen 28. února 2018.

Žadatele rovněž upozorňujeme na prodloužení termínu pro ukončení příjmu žádostí do výzev č. 13 a č. 51. Příjem žádostí do výzvy č. 13 končí 31. března 2018 a 29. června 2018 v případě výzvy č. 51. Žadatelé, kteří nestihli získat veškerá potřebná stanoviska s nabytím právní moci, tak mají možnost podat žádost o podporu ještě v příští polovině roku.

Všechny výzvy jsou určeny pro široký okruh žadatelů, zejména podniky povodí, obce, kraje, organizační složky státu, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby podnikající a další subjekty vyjma fyzických osob nepodnikajících.

 

 

Zdroj: SFŽP

18.12.2017 14:42

Legislativní novinky: Ochrana ovzduší a EIA

Ve Sbírce předpisů ČR právě vychází jednak Vyhláška č. 452/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. ledna 2018 a dále Vyhláška č. 453/2017 Sb. o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. Tato vyhláška nahrazuje vyhlášku č. 457/2001 Sb.

Vyhláška č. 452/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťován je souborem změn, které mají tři základní prameny.  Přijetí novely zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 369/2016 Sb.), kdy touto novelou došlo s účinností od 1. 1. 2017 mimo jiné k rozšíření zmocnění § 4 odst. 9 zákona o způsob stanovení emisních limitů pro pachové látky, k rozšíření zmocnění § 17 odst. 7 zákona o úpravu náležitostí dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a ke změně u některých kategorií vyjmenovaných zdrojů v příloze č. 2 zákona.

Druhým pramenem je transpozice Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2015/2193/EU ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. A v neposlední řadě vzhledem k žádosti Evropské komise o informace ohledně provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) do právního řádu České republiky (EU Pilot). Přestože většina výtek k provedení uvedené směrnice byla Komisi vysvětlena, některé nedostatky či nepřesnosti bylo vhodné v české právní úpravě opravit. V neposlední řadě došlo ke zapracování požadavků z tzv. ekoauditu.

Podrobně se novele vyhlášky č. 415/2012 Sb. věnuje časopis Odpadové fórum, který vychází začátkem ledna 2018.

 

Dokument ke stažení:

Platné znění

Důvodová zpráva

 

Vyhláška EIA:

Předmětem vyhlášky o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí je bližší úprava některých institutů, které upravuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním důvodem změny právní úpravy je skutečnost, že po nabytí účinnosti dvou aktuálních novelizací zákona – zákona č. 326/2017 Sb. (tzv. transpoziční novela EIA) a zákona č. 225/2017 Sb. (tzv. novela stavebního zákona) – již nebude prováděcí právní úprava, která je nyní obsažena ve vyhlášce č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, odpovídat úpravě zákonné.

Obsahem návrhu vyhlášky je dosavadní právní úprava obsažená v aktuálně platné vyhlášce č. 457/2001 Sb., dále změny, které reagují na nové znění zákona, a rovněž upřesnění některých aspektů již existujících institutů. Konkrétně je za hlavní změny možné považovat rozdělení zkoušky odborné způsobilosti na zkoušku konanou pro účely udělení autorizace a zkoušku konanou pro účely prodloužení autorizace (s tím, že druhá z těchto zkoušek neobsahuje písemný test), výčet oblastí vzdělávání autorizovaných osob a podrobnější úpravu postupu pro zajištění zpracování posudku. Ostatní změny směřují k upřesnění některých dílčích otázek vztahujících se např. k veřejnému projednání nebo zveřejňování v procesu EIA.

 

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

18.12.2017 12:42

Balíček k oběhovému hospodářství je zas o krok dál

V rámci projednávání legislativních změn v oblasti legislativy odpadů a obalů se podařilo zástupcům estonského předsednictví docílit předběžné dohody s Evropským parlamentem. Jedná se prozatím o předběžnou dohodu, která bude potvrzena v průběhu ledna 2018 za předsednictví Bulharska, nicméně jde o zcela zásadní posun ve vyjednávání celého Balíčku k oběhovému hospodářství. Recyklace komunálních odpadů se má do roku 2035 povinně zvýšit na minimálně 65% (rok 2025: 55 %, rok 2030: 60 %) a skládkování snížit na maximálně 10%. 

Estonské předsednictví dosáhlo dnes v časných ranních hodinách předběžné dohody se zástupci Evropského parlamentu ohledně všech čtyř legislativních návrhů balíčku o odpadech. Velvyslanci při EU budou o výsledku informováni 20. prosince, konečná analýza a schválení jménem Rady jsou však plánovány až na první čtvrtletí příštího roku.

Legislativní návrhy o odpadech, v jejichž věci bylo dosaženo dohody, stanoví závazné cíle v oblasti omezování odpadůaktualizovaná pravidla s cílem snížit produkci odpadů, zajistit lepší kontrolu nakládání s odpady, podporovat opětovné použití výrobků a zlepšit recyklaci ve všech zemích EU.

Těmito novými cíli a pravidly bude podpořeno rozvinutější oběhové hospodářství. Povedou rovněž k oživení růstu a tvorby pracovních míst, k ochraně našeho životního prostředí, podpoře udržitelnosti a ke zlepšení lidského zdraví a dobrých životních podmínek.

"V EU končí téměř jedna třetina komunálního odpadu na skládkách a jen omezený podíl celkového množství se recykluje. Touto dohodou se členské státy EU zavazují k jasným cílům EU v oblasti opětovného použití, recyklace a skládkování a k pravidlům pro lepší nakládání s různými toky odpadů. Dohoda tak přispěje k rychlejšímu přechodu k oběhovému hospodářství a k minimalizaci našeho dopadu na planetu," uvedl Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonské republiky.

Této předběžné dohody bylo dosaženo po zdlouhavých a náročných jednáních s Parlamentem, která probíhala od května 2017. Mění se jí těchto šest právních předpisů:

  • rámcová směrnice o odpadech (považovaná za zastřešující legislativní akt balíčku),
  • směrnice o obalových odpadech,
  • směrnice o skládkách odpadů,
  • směrnice o elektrických a elektronických odpadech, směrnice o vozidlech s ukončenou životností a směrnice o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech.

 

K hlavním prvkům dohodnutého znění patří:

  • jasnější definice klíčových pojmů v oblasti odpadů;
  • nové závazné cíle v oblasti omezování odpadů na úrovni EU pro roky 2025, 2030 a 2035. Tyto cíle zahrnují podíl komunálního odpadu a recyklaci obalových odpadů (s konkrétními cíli pro jednotlivé obalové materiály), jakož i cíl pro rok 2035, pokud jde o komunální odpad ukládaný na skládkách;
  • přísnější metody a pravidla pro výpočet pokroku při dosahování těchto cílů;
  • přísnější požadavky na tříděný sběr odpadu, posílené uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady prostřednictvím ekonomických nástrojů a dalších opatření pro to, aby členské státy předcházely vzniku odpadů;
  • minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Výrobci v rámci těchto systémů odpovídají za sběr použitého zboží, jeho třídění a zpracování odpadu za účelem recyklace. Pro tento účel budou muset platit finanční příspěvek vypočtený na základě nákladů na zpracování.

 

Harmonogram a další kroky

Evropská komise předložila revidovaný balíček pro oběhové hospodářství 3. prosince 2015. Tvoří ho čtyři legislativní návrhy v oblasti odpadů (balíček o odpadech) a akční plán v podobě sdělení Komise.

Akční plán byl projednán na zasedání Rady pro konkurenceschopnost 29. února 2016 a na zasedání Rady pro životní prostředí 4. března 2016. Rada pak s ohledem na diskuse vedené jak z ekonomického hlediska, tak i z hlediska životního prostředí přijala závěry o tomto plánu na zasedání Rady pro životní prostředí 20. června 2016.

Dne 19. května 2017, v návaznosti na intenzivní práci a zapojení tří předsednictví Rady (Nizozemsko, Slovensko a Malta), se velvyslanci při EU dohodli na mandátu pro balíček o odpadech, čímž připravili půdu pro neformální jednání s Evropským parlamentem. Tento spolunormotvůrce přijal svůj postoj již 14. března.

První trialog se konal 30. května a poté se uskutečnilo pět dalších kol jednání.

Velvyslanci při EU budou o výsledku posledního trialogu informováni 20. prosince. Konečná analýza znění bude probíhat za nastupujícího bulharského předsednictví s cílem dohodu potvrdit.

Po formálním potvrzení bude tento nový právní předpis předložen Evropskému parlamentu k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

18.12.2017 08:27

Porovnání složení a produkce domovního bioodpadu z rodinných domů a bytových jednotek

Biologicky rozložitelné odpady tvoří zhruba polovinu komunálních odpadů. Charakteristika domovního bioodpadu je důležitá pro určení nejvhodnější metody jeho zpracování. V článku jsou popsány rozdíly ve složení a množství bioodpadu pocházejícího z domácností rodinných i bytových domů, sledovaných po dobu jednoho roku.

Roční měrná produkce bioodpadů z rodinných domů i bytů byla téměř stejná. Domovní bioodpad je tvořen zejména odpady z ovoce a zeleniny; tvoří zhruba 60 % domovních bioodpadů v rodinných domech a 73 % bioodpadů z domácností. Produkce biologického odpadu nevhodného pro kompostování byla devětkrát větší v rodinných domech ve srovnání s bytovými domácnostmi. Výsledky tohoto výzkumu by mohly být využity ke srovnání dalších studií a mohly by být použity ke stanovení vhodné technologie zpracování biologického odpadu v závislosti na místě a termínu produkce bioodpadu.

Odborný článek najdete v novém čísle WASTE FORUM, kde by Vás také mohl zajímat článek na téma "Model separace bioodpadu z domovního odpadu. Případová studie města Brna". Článeky najdete na webu www.Tretiruka.cz ZDE.

18.12.2017 08:00

AVÍZO: Vláda projedná dnes své programového prohlášení

V pondělí 18. prosince 2017 od 14.00 hodin se ve Strakově akademii uskuteční schůze vlády. Hlavním bodem jednání vládního kabinetu bude programové prohlášení vlády. Z pohledu životního prostředí lze očekávat body týkající se především odpadové legislativy, hospodaření s vodou a sucho, zákony spojené s procesem EIA nebo kvality ovzduší.

16.12.2017 15:28

Potvrzeno: Lodě výrazně znečišťují ovzduší ve městě

Jeden hříšník se starým a špatně seřízeným motorem vydá tolik prachových částic, kolik jich vyprodukují tisíce nových autobusů. Zhruba deset procent nejhorších hříšníků totiž způsobilo 40 % všech emisí částic. Tak zní jeden z výsledků měření znečištění ovzduší loděmi v Praze. Problém je ale zejména na legislativní úrovni. Lodě v průběhu jejich užívání nemusí procházet žádnými technickými kontrolami. Pochopitelně je důležité, aby lodníci měli správně seřízený motor a náležitě se o něj starali.

Městská část Praha 5 nechala na základě podnětů od občanů bydlících na Janáčkově nábřeží změřit u renomovaných odborníků z ČVUT a Akademie věd ČR emise lodí. Emise částic u „nejhorších“ lodí jsou desetinásobky emisí plavidel s novými motory. Plavební komory a náplavky, kde kotví lodě – to jsou místa na Vltavě s nejvyšším počtem částic na centimetr krychlový. Prokázala to měření provedená experty z ČVUT. 


Rozptyl naměřených hodnot je ale značný, protože některé lodě mají relativně nové moderní motory, zatímco jiné lodní motory jsou desítky let staré, a u mnohých lodí jsou navíc ve špatném technickém stavu, což je v těch nejhorších případech patrné i pouhým okem – stoupá z nich šedý až černý kouř.
Uvedl to mj. doc. Michal Vojtíšek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT v Praze na středeční prezentaci výsledků měření emisí v prostoru plavební komory Smíchov i kvality okolního ovzduší na mimořádném, veřejně přístupném společném zasedání Výborů územního rozvoje a životního prostředí a Komise dopravní MČ Praha 5.

„Naftové motory obecně produkují velké množství pevných částic i oxidů dusíku. U silničních vozidel emise částic výrazně snižují filtry, emise oxidu dusíku redukční katalyzátory. U nesilničních motorů, včetně těch lodních, se filtry a katalyzátory zavádějí s nějakým zpožděním, neplatí pro ně tak přísné emisní normy a nepodléhají kontrolám. Emise mezi jednotlivými naftovými motory se tak liší až o několik řádů, starý lodní motor ve špatném stavu může vyprodukovat tolik částic jako několik tisíc nových autobusů,“ řekl Michal Vojtíšek.

Podle něj orientační stanovení emisí vzorkováním vzduchu nad hladinou po průjezdu jednotlivých lodí poukazují na relativně vysoké emise částic i oxidů dusíku (NOx). Průměrné hodnoty (cca 6 x 1015 částic, 1,7 g částic a 74 g NOx, vše vyjádřeno na kg paliva – a tato čísla mohou být a pravděpodobně budou ještě upřesněna) jsou násobně vyšší, než uvádějí 5–10 let staré studie pro silniční vozidla.

Výsledky ukazují, že v určitých místech jsou emise z lodí větší problém než z aut, třeba u Dětského ostrova. "Měření prováděli největší odborníci v ČR, jsou nezpochybnitelná a musí se řešit co nejdříve. My v tom máme svázané ruce, nejdříve musí dojít ke změně legislativy. Když jsme toto téma otevřeli, rádi budeme nadále nápomocni, aby zákonodárci přijali změny co nejdříve. Vzhledem k tomu, že příští jaro máme otevřít kompletně zrekonstruovaný Dětský ostrov, jsou tyto výsledky pro mě velmi důležité,“ uvedl starosta MČ Praha 5 Ing. Pavel Richter.

Hnací motory výletních lodí v oblasti historického centra a plavební komory jsou navíc provozovány při velmi nízkém zatížení, což je z hlediska emisí částic, a zejména rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků, nejhorší provozní režim. Spaluje se totiž relativně málo paliva, ochlazuje se spalovací prostor, kvalita spalování klesá, vlivem nízkých teplot výfukových plynů se ve výfukovém potrubí tvoří úsady a snižuje se, pokud je jimi motor vybaven, účinnost katalytických zařízení.


U lodních motorů velmi záleží na kvalitě konstrukce, výroby, seřízení, údržby a obsluhy motoru a na klimatických a provozních podmínkách. Podle docenta Vojtíška je nejefektivnější řešení nepříznivých dopadů lodní dopravy v zásadě „jednoduché“. Nejprve je nutné seřídit motory a pečlivě je udržovat. Následně je nutné přistoupit k výměně starých nevyhovujících motorů za modernější. „Jenže k tomuto technickému řešení nemůžeme nutit majitele a provozovatele lodí, problém technický se stává problémem legislativním,“ uzavřel docent Vojtíšek, s tím, že u relativně velmi malého počtu historicky cenných plavidel s dobovými motory by se měla udělat výjimka.


Jeho názor podpořil Miroslav Čacký, jeden z účastníků zasedání z řad veřejnosti a zároveň předseda spolku Zdravý rozum. V diskusi připomněl, že „pokud má loď motor z roku 1952, byl jí provoz povolen na základě tehdejších platných pravidel a od té doby se nemusela kontrolovat“.

„Je třeba vyvolat širokou debatu. Inspirace je možná v zahraničí, není potřeba vymýšlet nic nového – stačí se podívat například do Hamburku nebo na Dunaj,“ říká předsedkyně Výboru územního rozvoje MČ Praha 5, Ing. arch. Zuzana Hamanová.


 

15.12.2017 18:16

Udržitelný rozvoj v obchodních dohodách EU

Globalizace a mezinárodní obchod během posledních dvou dekád přispěly k významné redukci světové chudoby. Lidstvo však čelí dalším problémům, jako je změna klimatu, degradace životního prostředí a růst nerovností mezi regiony. Obchodní politika zde může hrát zásadní roli.

Výzev je zde celá řada. Kácení lesů a nelegální obchod se dřevem. Výsadba palmy olejné, která se používá v potravinářství, kosmetice i jako příměs do biopaliv a přitom devastuje původní deštné lesy Indonésie. Obchod s ohroženými druhy živočichů a rostlin, po kterých roste poptávka zejména v rychle rostoucích asijských ekonomikách. Nelegální rybolov, jehož obrat je odhadován na 10 miliard euro ročně a souvisí s úbytkem ryb ve světových oceánech. Tristní pracovní podmínky v továrnách známých jako „sweatshopy“ v zemích jako Bangladéš, Čína nebo Mexiko. Seznam příkladů by mohl pokračovat.

EU usiluje, aby partneři, se kterými obchoduje, na tyto výzvy reagovali. Z toho důvodu obsahují dnešní dohody o volném obchodu kapitoly se závazky pro podporu udržitelného rozvoje. Cílem těchto kapitol je posílit dodržování domácích i mezinárodních pracovních a environmentálních standardů. Spolupráce probíhá na základě pravidelných jednání, do kterých je zapojena občanská společnost na straně EU i partnerské země.

První vlaštovkou byla v roce 2011 obchodní dohoda s Jižní Koreou, nyní se provádí již šest takovýchto dohod, které obsahují kapitolu věnovanou udržitelnému rozvoji. Mimo dohodu s Jižní Koreou se jedná o dohody se státy střední Ameriky, andskými zeměmi (Kolumbie, Peru, Ekvádor), Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou. Kapitola k obchodu a udržitelnému rozvoji se objevuje také v dohodách s Kanadou, Singapurem a Vietnamem, které zatím ještě nejsou předběžně prováděny. Aktuálně probíhají vyjednávání se zeměmi jako Indonésie, Mexiko nebo sdružení Mercosur v Jižní Americe, jejichž součástí je také diskuze o podobě kapitol k obchodu a udržitelnému rozvoji. V porovnání se situací před šesti lety význam těchto kapitol narůstá a jejich text je také propracovanější.

 

Obchod jako nástroj k udržitelnému rozvoji

Řada obchodních partnerů EU (nevyjímaje některé rozvinuté země) neratifikovala základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (ILO). Tyto dohody se týkají témat jako dětská práce, nucená práce, svoboda sdružovat se do odborů, pracovní diskriminace apod. Obchodní partneři EU se v kapitolách k udržitelnému rozvoji zavazují k ratifikaci a efektivnímu provádění těchto úmluv. Za významné považuje EU také mezinárodní úmluvy v oblasti životního prostředí, jako je například nedávno dojednaná Pařížská dohoda o změně klimatu. Pracovní a environmentální standardy jsou důležité nejen pro rozvoj daného státu, ale i pro evropské spotřebitele, více ZDE

 

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

15.12.2017 15:16

Novým ředitelem VUV TGM se od 1. ledna 2018 stane Tomáš Urban

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Tomáš Urban tak ve funkci vystřídá dlouholetého ředitele Marka Riedera, který od letošního podzimu vede Český hydrometeorologický ústav. Nového ředitele uvede do funkce ministr Richard Brabec 2. ledna 2018.

Vystudovaný inženýr Urban je úspěšným manažerem se zkušenostmi v oblasti životního prostředí. Od roku 1991 působil na manažerských pozicích ve společnostech zaměřených na ICT. V roce 2009 nastoupil jako ředitel pro Českou republiku a Slovensko do společnosti Det Norske Veritas, jedné ze tří největších společností na světě zabývající se audity a hodnocením standardů ISO, kvality řízení firem, řízení rizik a mj. také hodnocením životního prostředí. Od prosince roku 2014 pracuje v České inspekci životního prostředí, mj. jako ředitel sekce ekonomické, organizační a technické podpory, v nedávné době řídil Oblastní inspektorát ČIŽP Praha.

Kvůli odchodu bývalého ředitele Riedera do čela ČHMÚ bylo na pozici ředitele VÚV vypsáno standardní výběrové řízení, do něhož se přihlásilo 6 uchazečů. Rada VÚV TGM, která o kandidátovi rozhodla hlasováním, jako vítěze konkurzu určila právě Tomáše Urbana a doporučila jej ministrovi Brabcovi ke jmenování do čela ústavu.

„Podal ucelenou představu o řízení ústavu a jeho samotném rozvoji. V odborné oblasti mezi priority pana Urbana patří zachování souladu všech forem užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků na vodní zdroje. Jeho cílem je upevnění pozice ústavu v lokálním i mezinárodním kontextu,“ doplňuje k výběru kandidáta předsedkyně Rady VÚV TGM Anna Hrabánková.

Ministr Brabec od nastupujícího ředitele očekává, že bude pokračovat v ministerstvem nastavených úkolech, zejména v boji proti suchu: „Přeji novému řediteli úspěšná léta v čele VÚV. Výzkumný ústav vodohospodářský TGM je pro ministerstvo klíčovou expertní institucí pro oblast problematiky sucha a nedostatku vody, tímto tématem se zabývá více než 20 let. V současné době se intenzivně věnuje výčtu dopadů změn klimatu na vodní režim. Podílí se na tvorbě plánů i on-line systému pro zvládání sucha a spuštění komplexního monitoringu v suchem nejvíce postižených lokalitách. Těch úkolů, které před výzkumným ústavem teď stojí, je opravdu mnoho a bude nutné, aby při jejich plnění měl oporu ve svém vedení,“ říká ministr Richard Brabec.

Čerstvě jmenovaný ředitel VÚV TGM Tomáš Urban k tomu dodává: „Svou roli vnímám především v další podpoře VÚV, který si již vydobyl pevnou pozici mezi odbornou komunitou, a v zajištění odborného rozvoje pracovníků. Rád bych uplatnil své zkušenosti jak ze státní správy, tak i ze sféry soukromé, a dále zvyšoval prestiž ústavu i mimo českou odbornou veřejnost, udržel si a také získal nové špičkové odborníky a samozřejmě se pokusím do činnosti ústavu vnést určitou pragmatičnost spojenou s mou oblíbenou tematikou IT.“

15.12.2017 15:00

Instituce podpořily začlenění emisí z využívání půdy do cílů 2030

Evropský parlament, Komise a Rada včera v rámci trialogu dosáhly prozatímní dohody týkající se zahrnutí emisí z využívání půdy a změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) do klimatických cílů EU do roku 2030. Tento krok je v souladu se závazky stanovenými v pařížské klimatické dohodě. Předběžná dohoda musí být nyní formálně schválena Evropským parlamentem a Radou.

15.12.2017 10:04

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích vyšla ve sbírce

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů vyšla ve Sbírce předpisů ČR pod číslem 448/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018.

Účelem navrhované právní úpravy je transpozice směrnice Komise (EU) 2015/1787  ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES  o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Způsob provedené transpozice zohledňuje i stávající problémy s kvalitou dodávané pitné vody v České republice. Praxe ukázala, že provádění kontroly kvality vody až u spotřebitele nelze považovat za dostatečně preventivní a kontrolu je nutné provádět již v průběhu výroby a distribuce pitné vody. Některé části směrnice Komise (EU) 2015/1787  jsou transponovány novelou zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Jedná se především o zpracování tzv. monitorovacího programu, dále bude zákonem o ochraně veřejného zdraví uložena provozovatelům vodovodů pro veřejnou potřebu povinnost zpracovat posouzení rizik s tím, že komplexnost posouzení rizik bude diferencována podle složitosti systému zásobování. Konkrétní požadavky na analytické metody, metody techniky odběru vzorků a minimálního rozsahu sledování kvality vody budou transponovány částečně novelou vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, a částečně předloženou novelou vyhlášky č. 428/2001 Sb.

V rámci novely vyhlášky je dále upřesněn obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a jsou podrobněji popsána pravidla pro jeho zpracování. Novela vyhlášky reaguje nejen na změny zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 252/2004 Sb., ale také například na změnu nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, a dále vychází z poznatků z praxe.

Datum nabytí účinnosti vyhlášky je 1. ledna 2018.

 

Dokument ke stažení:

zd_KORNASRBQEBW.docx

ma_KORNASRBQEBW.docx

pz_KORNASRBQEBW.docx

15.12.2017 09:38

Nová Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem

Dne 29. listopadu 2017 projednala a schválila vláda ČR dokument s názvem „Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“. Tím byl završen proces aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, probíhající průběžně od roku 2014. Návrh aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem byl podroben procesu strategického posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces SEA), včetně přeshraničního veřejného projednání s okolními státy.

Aktualizace dříve platné Koncepce z r. 2002 byla zpracována v souladu s požadavky směrnice Rady Evropské unie č. 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Zároveň vycházela z analýzy situace v oblasti nakládání s nízko a středněaktivními odpady, ze stavu přípravy hlubinného úložiště pro radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo, proběhlých legislativních změn a programových dokumentů vlády a z mezinárodních zkušeností a trendů. Dalšími motivy pro provedení aktualizace koncepce je legislativní vývoj v EU doporučení MAAE a OECD/NEA.

Vyhodnocení Koncepce a vypořádání podaných námětů a připomínek je zveřejněno na webové stránce: https://www.surao.cz/koncepce.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE