Energetický regulační úřad dne 12. prosince 2017 zahájil veřejný konzultační proces k cenovým rozhodnutím, která stanovují podporu pro roky 2017 a 2018 u výroben využívajících kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), jež byly uvedeny do provozu mezi lety 2013 až 2015. Vydání cenových rozhodnutí, resp. výplatě podpory pro tuto skupinu výroben KVET, dosud brání chybějící notifikační rozhodnutí Evropské komise.

„Důvodně očekáváme, že by Evropská komise mohla notifikaci schválit v průběhu následujících dní. Cenová rozhodnutí chceme vydat, jakmile bude notifikační proces ukončen a budeme o tom řádně informováni. V letošním roce ERÚ písemně požádal Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii o přímé zaslání textu notifikačního rozhodnutí, a tím zkrátil administraci spojenou s přípravou cenových rozhodnutí. S ohledem na dodržení zákonných lhůt pro proces vydání cenových rozhodnutí jsme taktéž zvolili nejkratší formu veřejného konzultačního procesu, kterou nám zákon umožňuje. Lhůta pro podání připomínek tak byla zkrácena na pět pracovních dní, což jistě uvítají především samotní provozovatelé kogeneračních jednotek“ říká Rostislav Krejcar, radní ERÚ rezortu POZE, statistiky energetiky a provozní agendy úřadu.

Cenová rozhodnutí pro KVET již také prošla veřejným konzultačním procesem společně s návrhy cenových rozhodnutí pro ostatní podporované zdroje v září tohoto i minulého roku, nicméně vzhledem k absenci notifikace nebyla podpora pro tuto skupinu výroben následně stanovena.

Nařízení vlády č. 266/2017 Sb. sice zajišťuje výrobcům vyplacení podpory zpětně i za období, kdy to neumožňovala absence notifikace, lišila by se ale její výše.

„Kdyby cenové rozhodnutí stanovující podporu na rok 2017 nebylo vydáno v roce 2017, vyplatila by se podpora odpovídající situaci na trhu až v roce 2018. Výše podpory by tedy neodpovídala podmínkám, při kterých byly elektřina a teplo vyrobeny,“ vysvětluje Rostislav Krejcar.

Zdroje KVET uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 jsou jedny z posledních, u kterých nebylo Evropskou komisí notifikační řízení dosud ukončeno. Pokud ERÚ výše uvedenou notifikaci obdrží, neprodleně vydá změnová cenová rozhodnutí Poslední skupinou výroben, kde notifikace stále chybí, budou druhotné zdroje energie.

Návrhy cenových rozhodnutí byly zveřejněny na www.eru.cz. Na webu ERÚ zjistíte veškeré podrobnosti a veřejného konzultačního procesu se zde můžete ve zkrácené lhůtě pěti pracovních dní také zúčastnit.

Dokument ke stažení:

• Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 5/2016 ve znění CR č. 9/2016, CR č. 11/2016 a CR č. 2/2017 (stanovení podpory na rok 2017): Návrh CR, kterým se mění CR č. 5/2016 (PDF, 132 kB)

• Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 3/2017 (stanovení podpory na rok 2018): Návrh CR, kterým se mění CR č. 3/2017 (PDF, 126 kB)

Počet svítidel v průměrné domácnosti meziročně vzrostl o jedno na dvanáct, hlavně v kuchyních. Renesanci zažívají světla pro trubicové zářivky, u kterých se projevuje největší dynamika růstu. Podíl úsporných zdrojů (48 %) stabilně roste, oproti loňsku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %), bohužel 30 % úsporných žárovek končí v běžném odpadu a ohrožují tak životní prostředí.

Počet svítidel v tuzemských domácnostech roste o miliony kusů. Letos v Česku svítí 51 milionů svítidel, tedy stropních či nástěnných svítidel, lustrů či lamp, což je o 2,6 milionu více než loni. Počet svítidel v průměrné domácnosti meziročně vzrostl zhruba o jedno na dvanáct. Nejvíce světel přibylo v kuchyních, obývacích pokojích a ložnicích. Největší nárůsty jsou patrné v rodinných domech, kde jich je o třetinu více než v bytech. Vyplývá to z podzimního průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1213 respondenty*.

Češi i nadále pokračují v trendu vytváření lepších světelných podmínek: více experimentují s různými typy osvětlení a nebojí se dělat změny. Vyloženě renesanci zažívají svítidla pro trubicové zářivky: „Letos je v domácnostech patrný dvojnásobný růst v segmentu trubicových zářivek. Lidé pravděpodobně přišli na to, že představují stabilní a příjemný zdroj osvětlení, který je navíc velmi úsporný,“ říká Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů a svítidel. 

Podstatný růst zaznamenává také segment se zabudovanými LED diodami. „Jedná se o dlouhodobý růst podporovaný příznivou cenou doplňkových svítidel, například různých lamp. Lidé také kombinují různé druhy světla jak pro denní, tak i noční svícení, například trubicové zářivky s večerní lampou,“ dodává Zuzana Adamcová.

Neúsporných žárovek ubývá, ale stále tvoří většinu

Kromě svítidel roste i počet světelných zdrojů, lidově řečeno žárovek. V českých domácnostech jich je celkem 68 milionů, což představuje oproti loňsku nárůst o 1,6 milionu kusů. „Podíl úsporných zdrojů (48 %) stabilně roste, oproti loňsku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky,“ dodává Zuzana Adamcová.

Neúsporných zdrojů světla dlouhodobě ubývá, přesto stále tvoří v domácnostech většinu (52 %). Zejména jde o wolframové žárovky, kterými jsou domácnosti stále hojně předzásobeny. „Lidé více přemýšlejí o intenzitě a barvě světla, což jim wolframky nemohou nabídnout. Řada svítidel navíc neumožňuje instalovat zdroje s příkonem vyšším než 60 wattů, což hraje ve prospěch úsporek, které i s nižším příkonem mají podstatně vyšší svítivost,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

30 % vysloužilých zářivek končí na skládce, kde ohrožují životní prostředí

Domácnosti se kromě nákupů nových světelných zdrojů také zbavují těch nefunkčních: jen letos jich vyřadily 16,7 milionu kusů. Z toho 2,8 milionu představovaly kompaktní zářivky, které je kvůli malému obsahu rtuti nutné nechat ekologicky recyklovat.

„Vyřazené úsporné žárovky je třeba odnést na sběrné místo. Bohužel, třicet procent úsporek lidé vyhodili do směsného odpadu místo do speciální sběrné nádoby. Přitom recyklací je možné využít téměř 100 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a tím šetřit přírodní zdroje,“ dodává Zuzana Adamcová.

Nicméně i tak se daří Čechům dosahovat nadstandardní míry sběru „úsporek“: „Již nyní plníme limity Evropské unie pro sběr světelných zdrojů, které se Česká republika teprve chystá zavést,“ dodává Zuzana Adamcová. Tuzemské domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 726 tun světelných zdrojů.

Počet sběrných míst stále roste

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou nově zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

POZNÁMKA: Výzkum letos pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1213 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

Kontroly autovrakovišť jsou jednou z problematik, kterými se Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zabývá v oblasti odpadového hospodářství. ČIŽP provedla v roce 2016 v celé oblasti odpadového hospodářství celkem 3261 kontrol, z čehož bylo 631 provedeno na základě podnětů. V oblasti autovrakovišť zkontrolovali inspektoři oddělení odpadového hospodářství (OOH) celkem 90 provozoven, z toho 29 na základě podnětů. Za zjištěná porušení zákona o odpadech v oblasti nakládání s autovraky zahájili inspektoři v roce 2016 28 správních řízení a vydali 48 rozhodnutí o uložení pokuty. V průběhu roku 2016 nabylo právní moci celkem 48 rozhodnutí, kterými byly uloženy pokuty v celkové výši 2 633 000 korun. Více ZDE

Krásně zabalené dárky chce pod stromečkem každý. Načančaná pozlátka se ale po rozbalení mění v hromadu odpadů. Víte, jak je správně vytřídit?

K pravé vánoční atmosféře neodmyslitelně patří vůně cukroví, vánoční koledy, nazdobený vánoční stromeček a řádně naklizený byt. A ačkoliv si to mnozí nechtějí přiznat, tak i pořádná dávka stresu - nakoupit zásoby jídla na štědrovečerní večeři, sehnat dárky a krásně je zabalit. V touze po co největší originalitě se nám může stát, že načančané pozlátko je někdy větší než samotný obsah, tedy vlastní dárek. Kdyby se u každého vánočního stromečku našel třeba jen jeden takhle "nazdobený" dárek, vznikne z toho později pořádná hromada odpadu. A kontejnery pak praskají ve švech. Zkusme tedy tentokrát myslet i na přírodu a při balení i rozbalování vánočních dárků už přemýšlet, jak se všemi těmi použitými pozlátky naložit, nebo ještě lépe jak se bez nich úplně obejít.

Balicího papíru použijte jen tolik, kolik je ho opravdu potřeba, a po rozbalení dárku papír schovejte na příští rok. Totéž platí u ozdobných stužek. Můžete také zkusit jiné materiály - třeba zabalit dárek do pěkného šátku, který bude obdarovanému sloužit i po vánocích (takto originálně balí dárky v Japonsku, kde metoda "furoshiki" vznikla) nebo do originální textilní tašky, která poslouží ještě na spoustu nákupů.

A pokud se přece jen nějaké ty odpady z dárků najdou, začněte je třídit už u vánočního stromečku. Ušetříte si tak zoufalý pohled na hromadu roztrhaných balicích papíru, stužek a igelitů. Pomůže vám pár starých igelitek nebo krabic, do kterých roztřídíte papír, plasty a lahve od štědrovečerního sektu. Vše pak můžete vynést do nejbližších barevných kontejnerů třeba cestou na půlnoční mši.

Do modrého kontejneru patří balicí papír, krabice, papírové tašky nebo obálky. Do žlutého kontejneru pak během vánoc nejčastěji třídíme plastové mašle, fólie, plastové krabičky nebo polystyren. Objemnější obaly je dobré kvůli úspoře místa sešlápnout, případně rozlomit na menší části, aby se do kontejneru lépe vešly. Do zeleného kontejneru můžete vytřídit skleničky od majonéz, zavařenin, nakládané zeleniny nebo lahve od alkoholu. Sklenice není nutné vymývat, stačí je jen důkladně vyškrábnout nebo vylít původní obsah a můžete na nich nechat i víčka.

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Ve včerejším pořadu 90´ČT24 vystupovala také nová předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová. Paní Balcarová komentovala problematiku politiky ochrany klimatu, recyklace, oběhovému balíčku, cirkulární ekonomice anebo vodárenství. Záznam pořadu na téma je možné shlédnout ZDE (od 1:15:00 minuty).

V médiích se opakovaně objevily informace o údajném znemožnění pravidelné údržby stávajících běžeckých tras v přírodních zónách národních parků, zejména v Národním parku Šumava, a to kvůli novele zákona o ochraně přírody a krajiny. MŽP uvádí některé nepřesnosti na pravou míru.

Současná právní úprava možnost údržby běžeckých tras i v přírodních zónách, kde platí nejvyšší ochranný režim, nevylučuje. Už v diskuzi nad návrhem výše uvedené novely bylo zřejmé, že i v zónách národních parků, kde je cílem umožnit maximální fungování přírodních procesů, bude potřebné realizovat činnosti, které s tímto cílem v souladu nebudou. Proto při vymezení takzvaného režimu zón zákon výčet těchto činností uvádí a stanoví důvody pro jejich realizaci. Údržba vyznačených turistických tras, tzn. i tras pro běžecké lyžování vyznačených v terénu, je výslovně uvedena v zákoně jako činnost realizovatelná i v zóně přírodní.

Důvodem pro tuto údržbu je přitom ochrana přírody a krajiny. Nabídka udržovaných tras totiž významně usměrňuje volný pohyb návštěvníků v terénu, a nedochází tak k rušení druhů vyskytujících se v těchto lokalitách a poškození konkrétních ploch. Vedle toho přispívá údržba vyznačených běžeckých tras k bezpečnému pohybu návštěvníků v unikátní přírodě národních parků. Využívání vyznačených tras je i naplněním poslání národních parků, tedy přírodě šetrného turistického využití.

Zdroj: MŽP

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Hüner na víkendové schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech mluvil o energetice, využití lithia nebo o nutnosti digitalizace průmyslu a energetiky. Za svou prioritu v úřadu označil vedle energetiky odstraňování ekologických škod a nakládání s nerostnými surovinami.

Podle Hünera si s prezidentem poměrně dlouze a hluboce povídali o energetice. "Jednalo se o využití surovin jednak pro energetiku jako takovou, obecně surovin, které přímo s výrobou energie a tepla nesouvisí, mám na mysli samozřejmě lithium," řekl novinářům. Memorandum o těžbě lithia uzavřené před volbami nechtěl komentovat předtím, než si ho prostuduje. Stát by se tak podle něj mělo do týdne. Se Zemanem mluvil i o tom, že by lithium mohlo sloužit pro baterie do elektromobilů nebo pro sklady elektrické energie. O memorandu samotném a jeho právních důsledcích se s prezidentem nebavili.

Za své největší priority označil vedle energetiky odstraňování ekologických škod nebo nakládání s ekologickými surovinami s maximální výnosností pro stát. "Což bychom rádi dělali přes státní podnik Diamo," řekl. Chtěl by také odstranit duplicity mezi Czech Invest a Czech Trade.

Řešili také nutnost digitalizace průmyslu a jeho podpory ze strany MPO. Shodli se, že by úřad neměl být jen ministerstvem pro instituce, ale především pro občany. "Takže záležitosti podpory chytrých domácností a nakonec i zavádění vysokorychlostního internetu do domácností, které o to mají zájem, si myslím, že jsou tématy, které naše občany osloví," dodal. Tématem byla i atomová energie a na přípravě hlubinného úložiště jaderného odpadu a na přípravě těchto lokalit, aby do 2025 mohlo být vydáno stavební povolení pro takové dílo.

Hüner slíbil, že bude řešit i otázku mobilních dat. Mluvit o tom chce s českými operátory. Lidem nechce doporučovat, aby využívali levnější operátory z okolních zemí.

Použitý olej či tuk včetně sádla patří do plastových uzavíratelných lahví a následně do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích nebo do sběrných dvorů. Nikoliv však do kanalizace, kde způsobuje značné problémy. Proto vodohospodáři varují, aby lidé tuk po smažení štědrovečerního kapra či řízku do odpadu nevylévali.

„Tuk v potrubí ztuhne a zanáší potrubí, což způsobuje jeho nižší průtočnost a v krajním případě i ucpání,“ zdůraznil tiskový společnosti Tomáš Mrázek. „Naše varování samozřejmě platí celoročně, nejen v období vánočních svátků,“ dodal.

Kanalizace je určena výhradně k odvádění odpadních vod – to je vody mírně znečištěné během běžné denní hygieny, užívání toalety, úklidu, praní či mytí nádobí. Co do kanalizace nepatří, je určeno zákonem a všechny detaily mohou Pražané najít v Kanalizačním řádu na našich webových stránkách www.pvk.cz.

Rozhodně se do kanalizace nesmí dostat biologický odpad (zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů), tuky (fritovací a motorové oleje), veškeré hygienické potřeby, chemikálie a léky. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod. Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů. Odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplné ucpání.

Plastové části z hygienických potřeb, které nepodléhají rozkladu, zase mohou zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Čerpadlům také vadí vhazování vláknitých materiálů do kanalizace (kousky vaty, hadry apod.). Ty se pak namotávají na oběžná kola čerpadel a způsobují jejich ucpávání, případně se dostávají mezi oběžné kolo a hydraulickou skříň s následkem poškození ucpávky, zatečením do rotoru a zničení pohonného elektromotoru.

Provoz čistírny odpadních vod může výrazně zkomplikovat řada chemických a nebezpečných látek, z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné, a mají negativní vliv na biologické procesy při čištění odpadní vody.

Do stokové sítě nesmí vniknout:

• látky radioaktivní, látky ropné

• látky infekční a karcinogenní

• látky omamné a hořlavé

• jedy, žíraviny, výbušniny, pesticidy

• biologicky nerozložitelné tenzidy

• organická rozpouštědla

• průmyslová a statková hnojiva, zeminy

• silážní šťávy

• látky působící změnu barvy vody

• neutralizační kaly

• hygienické potřeby

• pevné odpady včetně kuchyňských

S novým rokem přichází zásadní novinka pro tuzemské obchody i zákazníky. Díky letošní novele zákona o obalech se ČR od 1. ledna 2018 připojí k zemím zpoplatňujícím a omezujícím využití plastových tašek. Zatímco ve velkých obchodních řetězcích s potravinami jde už několik let o běžnou praxi, ve večerkách nebo např. v prodejnách s módou, obuví a elektronikou je poskytování plastových tašek zdarma stále rozšířené.

Zpoplatněním plastových tašek reaguje MŽP nejen na povinnost vyplývající z evropského práva, ale především na znečištění přírody právě taškami z plastu. „Je potřeba si uvědomit, že každý z nás použije za jeden rok podle pesimistických odhadů na 300 plastových tašek, v mnoha případech úplně zbytečně. A jedna taková lehčí plastová taška se rozkládá přibližně 25 let. To jsou alarmující fakta, proti kterým stojíme a je potřeba s tím něco udělat,“ apeluje ministr životního prostředí Richard Brabec. Plastové tašky zahlcují lesy, řeky a moře, zabíjejí ptáky i ryby. „Tím, že plastové tašky zpoplatníme, jejich spotřebu samozřejmě snížíme. Ve Velké Británii, když podobné nařízení zavedli, byl ten pokles až o 85 %,“ doplňuje ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Igelitku nebrat!

A co s tím? „Nezapomeňte nosit na nákupy vlastní, opakovaně použitelnou tašku,“ říká ministr Richard Brabec. To je navíc jedno z hlavních poselství kampaně, kterou MŽP v souvislosti s blížícím se opatřením připravilo. Ve většině případů je to totiž podle průzkumu MŽP právě zapomnětlivost, kvůli které lidé nemají v obchodě po ruce vlastní tašku, a berou si tak tu plastovou. V rámci aktuálně startující kampaně nechalo ministerstvo v limitované edici navrhnout a vyrobit originální plátěné tašky, a to ve dvou designových variantách. Jedna napodobuje klasický nákupní seznam s dovětkem IGELITKU NEBRAT!, ta druhá, kterou ocení hlavně mladší generace, pracuje s tzv. hashtagy: #neplýtvám #nešustím #mojetaška #látková #neplastu #eko #dobrýpocit #nosjitaky. Všechny tyto tašky se dají lehce složit a vejdou se pohodlně do kapsy nebo do kabelky.

„Víte, my jsme v posledních letech trochu pozapomněli na to, co bylo dříve samozřejmé a vpravdě ekologické. Mnozí si určitě vybaví síťovky, které byly svého času téměř v každé kapse, nebo látkové tašky. Pak je převálcovaly ty nešťastné igelitky. Věřím, že naše originální plátěné tašky veřejnost zaujmou a že si je oblíbí,“ dodává ministr Richard Brabec.

Tašky pro MŽP navrhly pod vedením návrhářky Alice Klouzkové studentky ateliéru módního designu a grafického designu z respektované VOŠ Scholastika v Praze. Zájemci je mohou vyhrát v soutěžích na Facebooku MŽP, případně je zdarma získat v pražské prodejně potravin Bezobalu a ostravském dobročinném second handu Moment. „Moment podporuje řadu charitativních projektů, třeba denní stacionář Žebřík, který pomáhá mladým lidem s postižením a jejich rodinám, nebo hospicovou péči Ondrášek. Nejenže tak koupí nějakého toho vánočního dárku přispějete na dobrou věc, ale zároveň dostanete i tuto krásnou tašku,“ říká ředitelka Momentu Simona Honsová.

Plastová taška za poplatek, sáček zadarmo

Povinné zpoplatnění se týká všech plastových tašek. Jednotnou cenu za takovou tašku zákon nestanovuje, obchodníci si ji mohou určit sami. Musí ovšem požadovat alespoň takovou částku, která pokrývá pořizovací náklady na danou tašku. Zpoplatnění se – i přes jejich negativní dopady na životní prostředí - nebude vztahovat na mikrosáčky na pečivo, zeleninu nebo uzeniny. Plní totiž především hygienickou funkci a také zabraňují plýtvání potravinami. Místo nákupu většího balení si lidé do sáčku vloží jen tolik, kolik potřebují. „Náš postoj je, myslím, naprosto zřejmý: Rozdávání plastových tašek zdarma je #taskarice, která musí skončit,“ uzavírá ministr Richard Brabec.

Nekonečný příběh ropných lagun někdejší společnosti Ostramo je opět o něco zašmodrchanější. Ostravský magistrát totiž ustoupil od svého požadavku na vypracování znaleckého posudku, který měl zjistit přínos jednotlivých variant sanace lagun. O celé problematice v rozhovoru mluví náměstkyně ostravského primátora Kateřina Šebestová. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Generální ředitel BMW Harald Krüger letos na jaře vyhlásil, že bavorská automobilka má být do pěti let premiantem na trhu s elektromobily a chytrými vozy, které jsou vybavené samořiditelnými technologiemi. V jeho plánech sehraje klíčovou roli také Česká republika − právě tady podle informací HN postaví firma svůj testovací polygon, na němž bude autonomní vozy zkoušet. Areál by měl vzniknout do roku 2021 na Sokolovsku v areálu bývalé výsypky s více než sto kilometry silnic pro testy samořiditelných aut. Půjde o investici až za čtyři miliardy korun. Zástupce BMW informace HN odmítl komentovat. Firma nicméně na 15. prosince chystá tiskovou konferenci, na níž prý "bude učiněno oznámení s celonárodním významem."

Zdroj: iHNED.cz

Foto: Samořídící auto Uber Volvo XC 90

Evropské instituce se 9. 11. 2017 shodly v interinstitucionálním jednání na kompromisní podobě reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami. Komise a Agentura pro životní prostředí EU 16. 11. 2017 představily nový index kvality ovzduší, který umožňuje občanům sledovat kvalitu ovzduší v reálném čase. Komise rovněž zveřejnila Atlas kvality ovzduší, který mapuje počty jemných částic, jako jsou prach, kouř, saze, pyl a částice půdy, v městech EU.

Emisní povolenky

Reforma je výsledkem dvouletého vyjednávání, samotný trialog probíhal února 2017, kdy přijali své vyjednávací pozice jak EP, tak Rada. Dohoda je také částečně výsledkem tlaku na posílení vůdčí role EU v oblasti ochrany klimatu na souběžně probíhající klimatické konferenci v Bonnu, a zpráv o tom, že zavedení vlastního systému obchodování s emisními povolenkami zvažuje i Čína.

Návrh reformy systému obchodování s emisními povolenkami představila Komise 15. 7. 2015 v rámci balíku k energetické unii. Podle Komise měla upravit systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS. Návrh navazoval na opatření na vznik stálé emisní rezervy z května 2015.

Hlavním bodem kompromisní dohody je stanovení tempa roční redukce dostupných povolenek o 2,2 % mezi lety 2021–2030 (oproti dosavadní hodnotě 1,74 %). Více povolenek by mělo rovněž být staženo do stálé rezervy emisních povolenek, jejíž objem by se měl mezi lety 2019-2023 zdvojnásobit. Platnost části povolenek ve stálé rezervě by navíc mohla po roce 2023 vypršet, pokud množství povolenek v rezervě překročí objem povolenek zobchodovaných v systému v předchozím roce.

U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud, díky kterému by mělo být rozděleno 6,3 mld. povolenek.

Komise také navrhla vytvoření podpůrných mechanismů v podobě Fondu inovací a Modernizačního fondu. První z nich má podporovat demonstraci inovativních technologií a průlomové inovace v průmyslu, druhý pak investice do modernizace energetiky pro státy, jejichž HDP na osobu se pohybuje pod 60 % unijního průměru (ČR tedy na prostředky z tohoto fondu nedosáhne).

Právě fungování fondů se stalo jedním z hlavních konfliktních bodů vyjednávání, jelikož EP a některé členské státy prosazovaly, aby nebylo možné čerpat prostředky z těchto fondů na projekty spojené uhelnými elektrárnami. Výsledkem jednání je zákaz užití prostředků na projekty spojené s pevnými fosilními palivy, s výjimkou zemí, jejichž HPD se v roce 2013 nacházelo 30 % pod úrovní unijního průměru. Tyto země mohou navíc využít prostředky pouze na financování projektů kombinované výroby elektřiny a tepla, a nebude se jednat o finanční prostředky, nýbrž o volné emisní povolenky. Stanovení limitu HDP ve výsledku znamená, že na tuto formu podpory dosáhnou pouze 2 státy – Rumunsko a Bulharsko, naopak Polsko, jehož energetika je na uhelných zdrojích silně závislá, na ně nedosáhne. To s největší pravděpodobností vyvolá na polské straně odpor, vyjednavači však zjevně počítali s tím, že i tak zajistí pro návrh dostatečnou podporu v Radě.

Už jen po oznámení dohody se cena emisních povolenek na trhu vyšplhala až k hranici 8 €, tedy na nejvyšší hodnotu od konce roku 2015. Reforma by měla podle odhadů způsobit nárůst jejich ceny nad hranici 10 € v příštím roce a před kolem roku 2020 by se mohla pohybovat v rozmezí 15-20 €. Vzhledem k tomu, že cena povolenek od zahájení obchodování v roce 2012 nepřekročila hranici 8 €, jedná se o signifikantní posun, ovšem původní odhady při navrhování systému ETS počítaly s minimální cenou povolenek okolo 30 €.

Kompromisní dohoda proto logicky vyvolává kritiku ze strany enviromentálních organizací, které například označily výsledek dohody za „další ztracenou dekádu“ pro Evropu a poukazují na to, že nízká cena povolenek bude znamenat pokračování současného stavu, kdy systém EU ETS nemá téměř žádný praktický dopad. Iniciativu tak zřejmě převezmou jednotlivé členské státy, jako například Francie (nebo odcházející Velká Británie), které plánují zavedení dodatečné uhlíkové daně, která by cenu za vypouštění emisí zvedla na adekvátní úroveň, zajišťující narovnání postavení konvenčních zdrojů na energetickém trhu.

Předpokládaný další vývoj

Kompromisní podobu návrhu musí nyní formálně odsouhlasit EP i Rada.

Komise představila 2 nové nástroje pro kontrolu kvality ovzduší

Komise a Agentura pro životní prostředí EU 16. 11. 2017 představily nový index kvality ovzduší, který umožňuje občanům sledovat kvalitu ovzduší v reálném čase. Komise rovněž zveřejnila Atlas kvality ovzduší, který mapuje počty jemných částic, jako jsou prach, kouř, saze, pyl a částice půdy, v městech EU. Tyto 2 nástroje by měly pomoci připravit cestu pro cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší a zvyšování povědomí občanů o kvalitě ovzduší v EU.

Každý rok předčasně zemře v EU více než 400 tis. občanů a milióny dalších trpí dýchacími a kardiovaskulárními chorobami způsobenými znečištěním ovzduší. Index kvality ovzduší má interaktivní mapu, která ukazuje místní kvalitu ovzduší na základě 5 klíčových znečišťujících látek: částice (PM2,5 a PM10), přízemní ozon (O3), oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2). Atlas kvality ovzduší poskytuje informace o geografických a odvětvových zdrojích znečištění ovzduší pro 150 největších měst v Evropě.

Směrnice EU č. 50/2008 o kvalitě ovzduší stanovila normy pro kvalitu ovzduší pro klíčové znečišťující látky, které musí splňovat všechny členské státy na jejich území. Státy si pak rozhodnou o prostředcích k dosažení těchto norem. Směrnice rovněž stanovila společné metody a kritéria pro posuzování kvality ovzduší. Země musí Komisi a veřejnosti hlásit "aktuální" naměřené hodnoty kvality ovzduší, jakož i informace o svých plánech a programech s cílem splnit normy stanovené směrnicí.

Zpracování odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) nabírá v posledních letech značného rozsahu. Jeho rozvoj začal u nás poletech 1997 a 1998. Podstatou celého problému zhodnocování takového odpadu je celková ekonomika procesu. Celkovou ekonomiku recyklace elektrošrotu především ale „živí“ zpracování desek s tištěnými elektrospoji, které obsahují stříbro, zlato, paladium a v některých případech i platinu. Jedna tuna kvalitního OEEZ jako odpadu skupiny 3 (elektronického odpadu) obsahuje asi 1200 g stříbra, 22 g zlata a podle druhu odpadu ještě asi 20 g paladia a platiny. Tyto kovy se ve šrotu nacházejí obvykle ve spojení s plasty, a to v součástkách a tištěných spojích. Pouze hodnota zlata má zde při cenách dravých kovů z roku 2010 cenu přes tisíc USD. V jiném odpadu je zase značné množství hliníku, mědi, zinku a železa. Více čtěte na straně 14 v novém CHEMAGAZÍNU ZDE.

Mohlo by Vás také zajímat:

• Heterogenizované katalytické systémy – ekologická alternativa homogenní katalýzy

• Anaerobní čištění městské odpadní vody s membránovou separací – poloprovozní ověření

Zdroj: CHEMAGAZÍN 6/2017

Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vzniká celá řada různých dokumentů v elektronické nebo tištěné podobě. Po určité době se „vkrádají“ otázky: „Je ještě nutné mít toto schované?“, „Nemohu to již vyhodit, případně smazat?“ Kdy je tedy možné a jakým způsobem se zbavit jednotlivých dokumentů, které vznikly v souvislosti se zajištěním BOZP? V některých případech je právním předpisem stanovena lhůta uchování dokumentů dokládajících plnění požadavků zajištění BOZP. Například evidence rizikové práce od doby ukončení expozice je stanovena na deset let. Avšak v případech práce s chemickými karcinogeny nebo mutageny a nebo s azbestem je lhůta stanovena na čtyřicet let. Více ZDE

Zdroj: BOZPinfo.cz