Tzv. bezhotovostní vyhláška Ministerstva životního prostředí se jednoznačně osvědčuje, krádeže kovů srazila o 72 % oproti době před vyhláškou. A nejen to, plněny jsou i další úkoly, které schválila vláda v materiálu MŽP k řešení problematiky negativních jevů při výkupu kovových odpadů v ČR. Vedle snížení počtu trestných činů krádeží kovů a způsobené škody se podařilo zavést centrální registr provozovatelů sběren a výkupen kovů, založit meziresortní specializovaný tým – malou Kobru složenou z inspektorů ČIŽP, policistů, celníků a ČOI nebo snížit počet případů souběžného získávání příjmů z prodeje kovových odpadů a pobírání sociálních dávek.

Pozitivní dopad plněných opatření z materiálu k řešení problematiky výkupu kovových odpadů, který připravilo MŽP a vláda jej schválila v létě 2015, je jednoznačný. Dokládá to hodnotící zpráva, s níž ministr Richard Brabec v pondělí seznámí vládu. Asi nejvýraznější efekt přinesla tzv. bezhotovostní vyhláška Ministerstva životního prostředí.

Bezhotovostní platba za kovové odpady zabrala

„Naše bezhotovostní vyhláška přinesla první pozitivní výsledky takřka okamžitě. Už na podzim roku 2015 jsme z policejních statistik viděli, že krádeží kovů ubylo o víc než polovinu a poloviční byly i způsobené škody. Dnes, skoro po dvou a půl letech platnosti vyhlášky jsou čísla ještě lepší. Zatímco v roce 2014 evidovala Policie ČR celkem na 12 tisíc trestných činů spojených s krádežemi kovů s celkovou způsobenou škodou za 565 milionů korun, v roce 2015 trestné činy spadly na 5595 případů a v roce 2016 jich bylo dokonce jen 3284. To je pokles o 72 % oproti době před vyhláškou. Zrcadlově s tím dramaticky klesla i způsobená škoda. To jsou naprosto průkazné přínosy zavedení bezhotovostního výkupu kovů, který jsme v roce 2015 zavedli,“ komentuje ministr Richard Brabec pozitivní dopad bezhotovostní platby při výkupu kovových odpadů.

„Dřív se ztrácelo úplně všechno – od trakčního vedení na železnicích přes pietní předměty, dopravní značky, cedule u dálnic až po poklopy od kanálů a další kovové předměty, jejichž krádeže znamenaly i bezprostřední ohrožení lidských životů. Právě dráhy dnes hlásí úbytek krádeží až o 90 %! Naše vyhláška tak nejenže chrání soukromý i veřejný majetek, ale především lidské životy," dodává ministr Brabec.

Co se ještě povedlo v boji s kriminalitou spojenou s kovy

Vedle bezhotovostní vyhlášky MŽP mají jednoznačný pozitivní přínos i další opatření obsažená v usnesení vlády k problematice kovových odpadů. Dokládá to hodnotící zpráva k plnění 27 úkolů souvisejících s řešením problematiky negativních jevů při výkupu kovových odpadů v ČR, kterou ministr Brabec nese v pondělí na vládu. Vyplývá z ní, že 25 úkolů je plněno a 2 úkoly jsou plněny částečně.

„Povedlo se například definovat pravidla bezhotovostní platby při výkupu kovů, zřídit centrální registr provozovatelů všech sběren a výkupen kovů, posílit personálně Českou inspekci životního prostředí nebo zřídit malou Kobru složenou ze zástupců ČIŽP, Policie ČR, ČOI či celníků. A povedlo se taky snížit počet případů souběžného získávání příjmů z prodeje kovových odpadů a pobírání sociálních dávek, což sleduje Úřad práce ČR,“ vyjmenovává další plněné úkoly ministr Brabec.

Řada dalších opatření je součástí návrhu nového zákona o odpadech jako např. zavedení kamerového systému ve sběrnách a výkupnách kovů, definice závažných porušení zákona o odpadech, na základě kterých je možné odebrat souhlas k provozování sběren, stanovení povinnosti proškolení obsluhy sběren, omezení možnosti výkupu kovových odpadů v mobilních sběrnách nebo rozšíření sankčních pravomocí krajských úřadů. „Tato opatření dále napomůžou ke snížení trestné činnosti při výkupu kovových odpadů. Je proto na budoucí vládě, aby urychlila přijetí nového zákona o odpadech, který ministerstvo spolu s novým zákonem o výrobcích s ukončenou životností během tří let připravilo,“ uzavírá ministr Brabec.

Mezi opatření, která byla realizována, patří:

• Zavedení centrálního registru provozovatelů všech zařízení ke sběru a výkupu kovů (při zavedení registru řešit oblast zpracování osobních údajů). V registru zařízení zřízeném dle stávajícího zákona o odpadech lze nastavit vyhledávací kritéria (katalogová čísla, typ zařízení) tak, aby byla zobrazena všechna zařízení pro sběr a výkup kovových odpadů.

• Definovat pravidla a způsoby bezhotovostní platby při výkupu kovů. Způsoby bezhotovostní platby za výkup kovových odpadů byly stanoveny novelou zákona o odpadech z r. 2015. Platit lze převodem na účet nebo poštovní poukázkou.

• Založení meziresortního specializovaného týmu složeného ze zástupců ČIŽP, Policie, GŘC, ČOI k odhalování závažné kriminality týkající se i sběru a výkupu kovů. První jednání meziresortního specializovaného týmu proběhlo v lednu 2016, od té doby se pravidelně dvakrát ročně schází a mj. koordinuje jednotlivé kontrolní a sankční pravomoci, podává informace o statistice kontrol a sankcí aj.

• Posílit personální zdroje a technické vybavení ČIŽP. Od 1. 1. 2016 bylo na ČIŽP pro kontrolní činnosti v oblasti odpadového hospodářství zřízeno 12 míst.

• Propojit platby za výkup kovů s vyplácením sociálních dávek na úřadech práce. Platby za výkup kovů jsou započítávány jako příjem pro účely stanovení nároku a výše dávek pomoci v hmotné nouzi. Příjemci těchto dávek jsou povinni veškeré rozhodné skutečnosti včas dokládat Úřadu práce ČR. Pokud tak neučiní, může jim být dávka odejmuta, případně vyčíslen přeplatek na dávce, který musí vrátit. Úřad práce ČR pravidelně provádí hodnocení celkových sociálních a majetkových poměrů příjemců dávek, ve kterém příjemci dokládají výpis z bankovního účtu. Novela zákona o odpadech umožnila odkup kovových odpadů pouze bezhotovostní formou, což Úřadu práce ČR umožňuje příjmy z prodeje kovu snáze kontrolovat. Úřad práce ČR má i kompetence k tomu, oslovit přímo fyzické nebo právnické osoby (např. konkrétního provozovatele zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů), aby mu sdělily údaje potřebné pro stanovení nároku a výše jednotlivých dávek.

Dokument ke stažení:

Tabulka - Pokles krádeží kovů od r. 2014

Technologická agentura ČR (TA ČR) zveřejnila informaci, že předpokládaný termín vyhlášení 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací pro oblast energetiky THÉTA je konec října. Cílem programu je prostřednictvím výstupů, výsledků a dopadů z podpořených projektů přispět ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k naplnění vize transformace a modernizace energetického sektoru v souladu se schválenými strategickými materiály.

Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje v oblasti energetiky se zaměřením na:

• podporu projektů ve veřejném zájmu,

• nové technologie a systémové prvky s vysokým potenciálem pro rychlé uplatnění v praxi,

• podporu dlouhodobých technologických perspektiv.

Program je určený pro podniky (právnické i fyzické osoby vykonávající hospodářskou činnost) a výzkumné organizace.

Vyhlášení první veřejné soutěže programu THÉTA bude předcházet informační seminář pro zástupce z řad potenciálních uchazečů, které TA ČR uspořádá začátkem října. Informace k chystanému semináři budou zveřejněny v předstihu na webových stránkách TA ČR.

Více informací k vyhlašované 1. veřejné soutěži programu THÉTA, jakož i k soutěžní lhůtě a podmínkám veřejné soutěže, bude uvedeno v Zadávací dokumentaci, která bude zveřejněna v den vyhlášení. Struktura elektronického návrhu projektu, stejně jako podmínky pro jeho podání, budou zveřejněny v den vyhlášení veřejné soutěže.

Lesy hrají klíčovou roli v našem ekosystému například tím, že pohlcují oxid uhličitý, který by jinak způsoboval oteplování planety. Europoslanci připravují návrhy, díky nimž by byly státy EU nuceny kompenzovat emise vzniklé kvůli odlesňování. Finální hlasování pléna přijde na řadu v září. Přečtěte si, co poslanci prosazují a proč jsou lesy tak cenné a důležité.

Lesy v EU pokrývají plochu 182 milionů hektarů, což představuje 43% půdy EU. Největší podíl na tom mají lesy finské, francouzské, německé, italské, polské, španělské a švédské: Zalesněné plochy těchto sedmi zemí tvoří dohromady víc než 70% lesních ploch unijní osmadvacítky. V jiných státech tak rozsáhlé lesní plochy nenajdeme, intenzita zalesnění je v EU různá.

Nejenom že může být procházka lesem příjemná a blahodárná, lesy mají také několik důležitých funkcí v našem ekosystémů: Chrání půdu před erozí, udržují koloběh vody v přírodě, upravují místní klima, poskytují úkryt a útočiště mnohým druhům a tím zajišťují jejich přežití a biodiverzitu. Zdravé lesy pohlcují ze vzduchu díky fotosyntéze oxid uhličitý a proto jsou klíčovým prvkem boje proti změnám klimatu.

Lesy EU pohlcují každý rok tolik, kolik odpovídá 10,9 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Naopak odlesňování, změna lesní půdy na ornou a zemědělství (chov dobytka i pěstování plodin) skleníkové plyny vytváří.

To, jak využíváme lesy a půdu, včetně změn ve využívání půdy, tvoří sektor, který jednak produkuje skleníkové plyny, ale je také schopný je pohlcovat. Tato oblast naší činnosti by měla podle europoslanců být zahrnuta do klimatické politiky Evropské unie a do mechanismu pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů.

Obecně jde o to podpořit země EU v udržitelném využívání lesů (například tím, že ty vykácené budou nahrazovat novými). Poslanci také vytkli cíl, aby od roku 2030 EU více skleníkových plynů pohlcovala, než produkovala. Zapadá to totiž do závazků, ke kterým se Evropa přihlásila podepsáním Pařížské dohody o klimatu.

Výbor pro životní prostředí hlasoval o příslušném návrhu nařízení 11. července, v září o něm bude rozhodovat celé plénum a na základě toho usnesení začne Parlament vést jednání s členskými státy. Cílem je, aby od roku 2021 měla Evropská unie právně závazný rámec.

V listopadu 2016 se Evropská unie připojila ke světové dohodě o klimatu a zavázala se mimo jiné snížit do roku 2030 emise nejméně o 40% v porovnání s rokem 1990 a to ve všech sektorech hospodářství. Kromě návrhu omezit emise vznikající v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví připravuje EU další legislativní opatření, která mají pařížské klimatické závazky převést do praxe:

• revize systému obchodování s emisními povolenkami, který se týká emisí z průmyslu

• snížit emise skleníkových plynů z dopravy, stavebnictví, zemědělství a zpracování odpadu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo upozornění pro výrobce, zplnomocněné zástupce výrobců, dovozce, distributory průmyslových monitorovacích a řídících přístrojů o tom, že nařízení vlády č. 481/2012 Sb., ve znění nař. vlády č. 391/2016 Sb., se s účinnosti od 22. července 2017 začíná vztahovat i na tuto produktovou podskupinu elektrozařízení.

Upozorňujeme: pro na trh uváděné průmyslové monitorovací a řídící přístroje, které jsou elektrickým nebo elektronickým zařízením ve smyslu nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb., začíná s účinností od 22. července 2017 platit, že nesmí obsahovat nebezpečné látky – olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylethery (PBDE) v nadlimitních hmotnostních koncentracích.

Jde o zařízení, která jsou výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití. Zákaz obsahu uvedených látek se týká také jejich obsahu v kabelech a náhradních dílech pro jejich opravy nebo opětovné použití, modernizaci funkcí nebo zvýšení kapacity.

Nařízení vlády však obsahuje řadu výjimek ze zákazu použití některých nebezpečných látek (konkrétně se této produktové podskupiny týká příloha č. 3). Současný rozsah všech výjimek obsahuje platné znění nařízení vlády.

(Pokud jde o látky DEHP, BBP, DBP a DIBP v průmyslových monitorovacích a řídících přístrojích, začnou být omezovány až od 22. července 2021.)

Dokument ke stažení:

Nařízení vlády - RoHS - platné znění

Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů. Většina se ho vyrobila v posledních 65 letech a může trvale zamořit přírodu, protože končí v odpadních jámách a v oceánech. Zjistila to nová studie amerických vědců publikovaná v časopise Science Advances. Veškerý tento odpad by dokázal pokrýt celou Argentinu, což je osmá největší země světa. Hmotnost těchto plastů odpovídá zhruba miliardě slonů nebo 25.000 budovám newyorské Empire State Building.

"Rychle se blížíme stavu, kdy budeme planetou plastu," citoval zpravodajský server BBC vedoucího studie Rolanda Geyera z Kalifornské univerzity.

Studie vůbec poprvé zkoumala, kolik plastu se na celém světě vyrobilo, jak a k čemu se ve svých nejrůznějších podobách používá a kde končí. Zjistila například, že polovina z celkových 8,3 miliardy tun byla vyrobena za posledních 13 let. Kolem 30 procent vyrobeného plastu se dosud používá. Jen asi devět procent vyhozeného plastu se recyklovalo, zhruba 12 procent se spálilo. Nejkratší užitnou dobu mají obaly, je to typicky méně než jeden rok, nejdéle plast slouží ve stavebnictví a strojírenství.

Pokud by pokračoval současný trend, na Zemi se do roku 2050 vyrobí kolem 34 miliard tun plastů, cituje ze studie britský list The Guardian. V Evropě se tohoto odpadu v současné době zrecykluje 30 procent, v Číně asi 25 procent a v USA devět procent.

Přibližně 18 tun plastů se letos našlo na jednom z nejodlehlejších ostrovů, neobydleném korálovém útesu v jižním Pacifiku. Podle jiné studie jsou plastem zamořeny také arktické pláže v řídce obydlených oblastech. Plast se ale už dostal i do lidského potravního řetězce. Podle studie univerzity v Plymouthu se našel v útrobách třetiny ryb ulovených v Británii, včetně tresek a makrel.

Polymery, jimiž je plast tvořen, jsou všude kolem. Jejich kvality kazí fakt, že se v přírodě nerozkládají. Zbavit se jich lze jen takzvanou pyrolýzou, kdy se působením vysoké teploty rozštěpí, anebo spalováním. Tím ale unikají do vzduchu škodlivé emise.

Zdroj: ČTK

Může být selhání výrobků plánované? Ptá se řada spotřebitelů, když stojí nad rozbitým spotřebičem, který přestal fungovat krátce po záruce. Ve Francii došla dokonce s tímto fenoménem trpělivost zákonodárcům a tamní Senát schválil zákon, který hovoří o zakázaném „souhrnu technik, s jejichž pomocí výrobce, a to hlavně při samotné konstrukci výrobku, záměrně zkracuje jeho životnost nebo použitelnost, aby zákazníky přiměl k častější obměně“. V Česku sice zatím žádný takový zákon není, ale spotřebitelské poradny řeší měsíčně desítky podobných případů. Téma čtvrteční 90ČT24 a jejího hlavního hosta Libora Dupala, ředitele Sdružení českých spotřebitelů. Záznam pořadu ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

EU: Prodloužit životnost výrobků a usnadnit jejich opravy (7.7.2017)

 

Cílem nového národního Programu je nalézt a aplikovat řešení problémů brownfieldů na území strukturálně postižených krajů (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) a hospodářsky problémových regionů.

Základní myšlenkou Programu je přinést řešení pro tyto mnohdy nebezpečné areály a plochy a prostřednictvím jejich nového podnikatelského využití tyto regiony hospodářsky pozvednout a přispět tak k zahlazování jejich ekonomických disparit.

První pilotní výzva pro rok 2017 je vypsána na částku 100 mil. Kč. Realizace Programu je navržena v letech 2017 – 2023, kdy celková alokace finančních prostředků Programu činí 2 mld. Kč, které budou postupně uvolňovány v souladu s absorpční kapacitou území. Žadateli o dotace v Programu mohou být obce a kraje. Při hodnocení žádostí o zařazení do Programu bude kladen důraz na efektivitu předložených projektů.

Dokumenty ke stažení:

• Výzva I-2017 [pdf, 290 kB]

• Příloha 1 Dokumentace programu Brownfieldy [pdf, 582 kB]

• Příloha 2 Závazná pravidla Brownfieldy [pdf, 336 kB]

• Příloha 3 Formuláře žádostí Brownfieldy [pdf, 390 kB]

• Příloha 4 NACE [pdf, 482 kB]

• Příloha 5 Bodové hodnocení a 6 Problémové regiony [pdf, 612 kB]

Zdá se Vám, že cirkulární ekonomika a spodní prádlo spolu nesouvisí? O opaku svědčí projekt s názvem Créeme, jehož zakladatelky jsou mladé návrhářky Soňa Vidiečanová a Katarína Kobušová. Cílem projektu je sériová výroba organického bavlněného spodního prádla a panských triček, které jsou zároveň bezpečné pro lidskou pokožku a životní prostředí.

Výzkumu tématu dress code se Katarína Kobušová věnovala už na škole a ve spojení s otázkou neekologických textilních barviv tak vznikl samotný koncept značky. Bavlnu totiž většina lidí vnímá jako bílou látku, ta ve skutečnosti vyrůstá v hnědé, béžové a zelené barvě.

V roce 2013 výzkumný ústav textilní chemie Chemitex uskutečnil výzkum, podle něhož největšího nepřítele máme skutečně „u těla“. Nejvíc kancerogenních látek bylo objeveno ve spodním prádle, a nejhůř byly na tom syté barvy, v nichž se vyskytují těžké kovy.

Návrhářky přijaly výzvu a rozhodly se vytvořit spodní prádlo ušité z nebarvené bavlny, jejíž béž ideálně zapadá pod bílou business košili, a co nejméně ekologicky závadné – jednotlivé části podprsenky se dají jednoduše roztřídit a následně recyklovat.

Rozhovor s návrhářkami se dočtete na stránkách zářijového Odpadového fóra. Mezitím jejich start-up můžete podpořit libovolným příspěvkem ZDE.

Newsletter jaderné energetiky - zpravodaj stálého výboru pro jadernou energetiku č.1 obsahuje články na téma současného stavu a plánovaného rozvoje jaderné energetiky v České republice, výsledky pátého zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku a samotné představení stálého výbor a vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Newsletter stahujte ZDE.

Rada hl. m. Prahy schválila včera Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Jde o první krok v přípravě města na probíhající změnu klimatu, kdy se její negativní důsledky v městském prostředí projevují ještě více než v otevřené krajině.

Strategie se zaměřuje na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí přírodě blízkých opatření (budování tzv. zelené a modré infrastruktury) s využitím přirozených vlastností vegetace, která pomocí výparu a poskytováním stínu ochlazuje své okolí a umožňuje zadržovat srážkovou vodu v půdní vrstvě a podzemních vodách. Adaptační strategie je zaměřena hlavně na zachování vodních, půdních a biologických složek městské krajiny a zachování ekosystémů, přispívajících k prevenci negativních jevů.

Specifické cíle adaptační strategie jsou následující:

1) Snížení negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova – opatření zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability.

Do této kategorie patří i budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb.

2) Snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha – opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody.

3) Snížení energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov – využití technických prvků, zde je možné uvést například využití solárních a fotovoltaických panelů, zateplování budov, nebo opatření větších rozměrů (protipovodňové hráze).

4) Zlepšení připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení.

5) Vytvoření opatření edukativního rázu mířících přímo na obyvatele, která se snaží upozornit, jak být k přírodě šetrnější a omezit zbytečné plýtvání energií a finančních prostředků.  

Na Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje příprava Implementačního plánu hl. m. Prahy, ve kterém budou podrobněji rozpracovány kroky vedoucí k implementaci jednotlivých dílčích opatření ve spolupráci se zainteresovanými subjekty, včetně rozdělení kompetencí a stanovení zodpovědnosti za jednotlivé aktivity a jejich časové rámce.

Jihomoravská obec Šitbořice rozvinula velmi efektivní systém třídění odpadu. Mezi občany zafungoval specifický typ motivace a odpady tam nyní třídí 94 % domácností. Pokud chcete ušetřit také za energie v rámci provozu městských budov, můžete tak učinit po vzoru města Hronov, které se do takového projektu pustilo, aniž by do něj muselo investovat vlastní finance. Hronov totiž snižuje energetickou náročnost města pomocí unikátního systému financování z budoucích úspor na energiích. Oba projekty byly za svůj přínos pro ochranu přírody a úsporu energií nominovány v 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe.

V jihomoravské obci Šitbořice se do recyklace odpadů aktivně zapojuje většina místních obyvatel. Elegantní systém třídění funguje především díky správné motivaci. Tou je snížení ročního poplatku za odvoz komunálního odpadu v případě, že se v domácnosti pravidelně separuje recyklovatelný odpad. Nejlepší třídiči přitom za odpad platí díky systému odměn pouhých 130 Kč ročně.

„Autorem projektu je Radek Staňka, který se na vysoké škole zabýval odpadovým hospodářstvím. Mnohé obce a města svým obyvatelům říkají: Třiďte, nebo budete muset platit víc. My jsme na to šli z jiné strany a řekli jsme lidem: Třiďte a dostanete finanční odměnu,“ prozrazuje starosta města Šitbořice, Antonín Lengál. „Pětiletá praxe ukázala, že tato strategie byla správná – produkce komunálního odpadu nám klesla o více než polovinu na 124 kg na osobu za rok. Na skládku tak ročně vyvážíme o téměř 300 tun méně než předtím,“ dodává Lengál.

V Šitbořicích třídí odpad 94 % domácností

Systém třídění funguje v Šitbořicích již od roku 2012 a o jeho chod se stará obec spolu s několika dobrovolníky. Obyvatelé třídí odpad do různých pytlů označených čárovým kódem. Dobrovolníci a brigádníci pak na základě těchto kódů vkládají informace o svezených pytlích na web. Každá domácnost si tak na svém „odpadovém účtu“ snadno zjistí, kolik surovin vytřídila a jak snížila svůj roční poplatek. „Lidé si na třídění zvykli a považují ho za samozřejmost. Do projektu se zapojilo 94 % domácností. Jsem přesvědčen o tom, že by náš systém mohl inspirovat další obce a města. Ve výsledku by to pak znamenalo o několik tisíc tun komunálního odpadu ročně méně,“ myslí si Lengál.

Zateplení hronovských budov šetří 1,5 milionu korun ročně

V Hronově se zase díky metodě EPC (Energy Performance Contracting) podařilo zavést řadu energeticky úsporných opatření. „Metoda EPC funguje na principu splácení z budoucích smluvně zaručených úspor provozních výdajů,“ vysvětluje Lenka Vítová, vedoucí odboru majetek Městského Úřadu Hronov. „Garantem vzniklých úspor je firma poskytující energetické služby. Díky úsporným opatřením jsme na provozních nákladech do roku 2016 ušetřili až 5,7 milionu korun,“ dodává Vítová.

Díky unikátnímu způsobu financování se v Hronově od roku 2011 realizovalo hned několik úsporných opatření. „Zateplili jsme 7 mateřských a základních škol, následně jsme navázali modernizací technologických zařízení, kupříkladu otopných soustav a kotelen,“ říká Vítová. Díky těmto změnám město ušetří na energiích 1,5 milionu korun ročně a do ovzduší vypustí o 187 tun méně emisí CO2. Samotní obyvatelé města Hronov si kroky radnice pochvalují. „Opatření, která jsou vidět – zateplování a opravy fasád objektů – obyvatelé vítají. O projekty EPC se zajímají méně, ale vědí, že pomáhají obnově městského majetku,“ tvrdí Vítová. Během druhé etapy úsporných projektů chce letos město Hronov modernizovat také veřejné osvětlení. Stávající pouliční lampy by měla nahradit moderní LED světla. „V kombinaci s regulací světelného toku nám technologie LED sníží spotřebu elektřiny o 78 %,“ odhaduje Vítová.

Vítěznou obec vybírá veřejnost

Oba projekty nominované v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Obec teď soutěží o sympatie diváků. „O vítězném projektu rozhodnou lidé v online hlasování. Odměnou za podpoření projektu je přitom šance na výhru ročního používání vozu NOVÁ ŠKODA Citigo G-TEC,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden ze dvou unikátních obecních projektů mohou lidé na stránkách www.energyglobe.cz až do 30. září.
 

Čína v rámci kampaně proti zahraničnímu odpadu a znečišťování prostředí zakáže do konce tohoto roku dovoz 24 druhů pevného odpadu. Peking v úterý o tomto rozhodnutí uvědomil Světovou obchodní organizaci (WTO). Zákaz se má týkat plastů, netříděného papíru, odpadu z výroby oceli a řady druhů textilního odpadu. "Zjistili jsme, že v pevném odpadu, který se dá využít jako surovina, jsou namíchány znečištěné, a dokonce i nebezpečné odpadky. To výrazně znečišťuje životní prostředí v Číně," vysvětlila Čína svůj krok. Země je přitom významným dovozcem odpadu. Loni se tam vyvezlo 7,3 milionu tun plastového odpadu za 3,7 miliardy dolarů, což představuje 56 procent světového obchodu s touto položkou. Hlavním zdrojem dovozu odpadu do Číny je Hongkong, Japonsko a Spojené státy.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 19 odstavec 5 stanovuje: „Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.“

Prováděcí předpis zákona o vodovodech a kanalizacích, konkrétně vyhláška č. 428/2012 Sb. pak ve své příloze č. 12 podrobně stanovuje směrná čísla roční potřeby vody pro jednotlivé druhy nemovitostí a zařízení. Pro bytový fond směrná čísla stanovují v případě bytů na jednu osobu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) spotřebu 35 m3 za rok, čímž se rozumí spotřeba studené a teplé vody. Pro rodinné domy se k této hodnotě připočítává 1 m3 za rok na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod., a to za každou osobu žijící v rodinném domě.

Jednotlivé země přistupují k zpoplatnění odběrů pitných vod, které nebyly změřeny, odlišně. Například ve Velké Británii se pro jednotlivé nemovitosti v závislosti na jejich velikosti a hodnotě stanoví pevný, neměnný poplatek, takzvané „rateable value“. Ze zkušeností a porovnání vyúčtování založených na skutečně změřeném objemu odebrané vody a vyúčtování podle pevného poplatku vyplývá, že rozdíl mezi skutečně naměřenou hodnotou a vyúčtováním dle paušálu se pohybuje od 36 % do více jak 60 %, jak dokládá řada studií, zpracovaných regulátory ve Velké Británii, Skotsku či Irsku (například zde). Důvodem je zejména skutečnost, že neměřená spotřeba nemotivuje žádným způsobem odběratele k úsporám.

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná roční spotřeba vody v domácnostech v roce 2016 činila 32,3 m3 na osobu a rok. Porovnáním hodnoty směrného čísla roční potřeby pro bytový fond a skutečnou roční spotřebou vody v domácnosti dojdeme k závěru, že hodnota směrného čísla je pouze o 7,7 % vyšší, než je skutečná průměrná roční spotřeba vody. Směrná čísla roční potřeby vody tak lze považovat za více než vyhovující stávajícím potřebám účtování odebrané pitné vody, která nebyla změřena vodoměrem.

Autor/zdroj: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Na webových stránkách evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) byly zveřejněny údaje za ohlašovací rok 2015, a to včetně údajů za Českou republiku. Údaje jsou k dispozici zde. K dispozici k dalšímu využití jsou rovněž tato data ve formátu CSV a MDB zde.

Zdroj: IRZ