Téměř 350 prezentujících se firem na ploše přes 6 tisíc m2, na tři desítky přednášek, výstava či několik soutěží. To čeká návštěvníky i odborníky, kteří se sjedou po dvou letech na jubilejní 20. ročník nejvýznamnější a největší oborové akce, na mezinárodní výstavu VODOVODY-KANALIZACE. Ta se uskuteční 23. – 25. května na výstavišti v Praze Letňanech. Pořadatelem akce je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK ČR).

Jubilejní 20. ročník mezinárodní vodohospodářské výstavy VODOVODY-KANALIZACE představí nové technologie v oboru a přinese přednášky odborníků na aktuální témata. V doprovodném programu se bude pod garancí ministerstva zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu diskutovat například o hospodaření s pitnou a dešťovou vodou, problematice povodní a sucha, ochraně vodních zdrojů, kvalitě vypouštěných odpadních vod, nové legislativě či o dotacích z EU.

Jedním z aktuálních témat, která budou na výstavě VODOVODY-KANALIZACE rezonovat, je také udržitelné hospodaření s vodami v obcích. „Je to jeden ze základních předpokladů udržitelnosti urbanizovaných celků v budoucnu,“ říká Ivana Kabelková z Katedry zdravotního a ekologického inženýrství na ČVUT, která představí udržitelná řešení v malých obcích a jejich podporu v rámci právního a dotačního systému.

Udržitelné hospodaření s vodami v obcích

Cílem udržitelných způsobů hospodaření s vodou a živinami je přiblížit se původnímu přirozenému koloběhu vody a látek, který byl v krajině před vznikem obce. „Motivací změny stávajícího konvenčního nakládání s vodami v obcích směrem k udržitelnému hospodaření s nimi je především prevence sucha a povodní způsobených klimatickými změnami i urbanizací krajiny a zvýšení ochrany jakosti povrchových a podzemních vod,“ dodává Ivana Kabelková.

Na udržitelné způsoby hospodaření kladou důraz i Operační program Životní prostředí (Prioritní osa 1) a zejména Národní program Životní prostředí, který na tato řešení poskytuje dotační podporu obcím či jejich částem do 500 obyvatel. Cílem je podpořit komplexní, inovativní a udržitelné vzorové projekty, které posouvají konvenční způsoby hospodaření s vodami v malých obcích směrem k vyšší udržitelnosti a ochraně životního prostředí.  „Podporována budou zejména decentrální a semi-centrální řešení, která mají příznivé dopady na blízké ekosystémy, mikroklima, úrodnost půd, na zlepšení vodních poměrů v oblasti a rovněž na zvýšení energetické soběstačnosti obce,“ nastiňuje Ivana Kabelková.

Použití upravených kalů na zemědělské půdě

S novými požadavky pro jeden z možných způsobů nakládání s upravenými kaly, a to je jich použití na zemědělské půdě, seznámí účastníky Kristýna Husáková z Odboru odpadů ministerstva životního prostředí.

„Přímá aplikace kalů na zemědělskou půdu je v ČR častým a hlavně levným řešením nakládání s čistírenskými kaly, které jsou nezbytným produktem čistírenských technologií. Z hlediska zákona o odpadech se jedná o odpad, proto je důležité nakládat s kalem s obezřetností a podle předem nastavených pravidel. Řada podmínek nebyla doposud řešena žádným právním předpisem a v praxi způsobovala rozdílný přístup při nakládání s kaly nejen u zemědělce, ale také u původce kalu,“ přibližuje Kristýna Husáková.

Jak dodává, nová legislativa stanovuje požadavky pro celý řetězec osob, který s kaly může nakládat. „A to od jejich původců např. provozovatelů ČOV nebo provozovatelů zařízení na úpravu kalů, ale také provozovatelů zařízení na sběr a skladování kalů a v neposlední řadě dochází také k nastavení požadavků pro zemědělce, kteří kaly aplikují,“ doplňuje.

Jak recyklovat vodu z koupelen?

Snažit se vyvrátit námitky proti recyklaci šedých vod se bude snažit Karel Plotěný ze společnosti ASIO, spol. s r.o. „Ještě stále, a to ani lidé z oboru, neví, co přesně si pod pojmem šedá voda představit. Z toho pak vyplývá i nedůvěra k recyklaci těchto vod a někdy i úplně nesmyslné požadavky na provoz zařízení na recyklaci a požadované parametry,“ vysvětluje.

Znovuvyužití šedých odpadních vod, zejména těch, které odtékají z umyvadel, van, sprch, dřezů apod., je jednou z cest, jak snížit spotřebu pitné vody a redukovat množství vypouštěných vod. Po úpravě je možné využít vodu jako provozní, tzv. bílou vodu, pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad. „V rámci příspěvku přiblížím technologie, které dokážou zabezpečit požadavky na kvalitu z hlediska znovupoužití, i to, jak by se měla změnit legislativa, aby její požadavky vedly k co nejefektivnějším řešením z hlediska udržitelnosti. Tedy recyklaci, která by byla na jedné straně bezkonfliktní vůči životnímu prostředí a zdraví, a na druhé straně co nejméně zatěžující ty, kteří se o recyklaci, a tedy udržitelné chování, snaží nebo jsou ekonomickými okolnostmi či místními podmínkami k recyklaci donuceni,“ říká Karel Plotěný.

Inovace, soutěže, výstavy

Minulý ročník přilákal přes 9 tisíc návštěvníků z 26 zemí světa. Letos účastníky a návštěvníky čeká téměř 350 prezentujících firem na ploše přes 6 000 m2. „I v tomto jubilejním ročníku se mohou návštěvníci těšit na osvědčenou kombinaci široké přehlídky inovací, technologických zlepšení a aktuálních oborových informací,“ uvedl Aleš Pohl, ředitel společnosti Exponex s.r.o., která výstavu organizuje.

Doprovodný program pořadatelé a organizátoři obohatili již tradičně o řadu soutěží. Odborná komise bude vybírat nejlepší exponát v soutěži ZLATÁ VOD-KA 2017 a také Nejlepší expozici. Soutěžit se bude i ve zručnosti montérů vodohospodářských společností, již tradičně bude probíhat také doprovodná soutěž učňů oboru Instalatér. Návštěvníci si budou moci prohlédnout také výstavu vybraných fotografií z fotosoutěže VODA 2017 i výstavu charitativní organizace Člověk v tísni - projekty humanitární a rozvojové pomoci na téma voda.

Výstava, jejíž součástí je i řada odborných přednášek, je přínosná pro starosty měst a obcí a zástupce komunální sféry, provozovatele vodovodů a kanalizací, stavební firmy, projektanty či investory, zástupce průmyslu, finančních institucí, poradenských institucí v oblasti ochrany životního prostředí a všechny, které problematika vodohospodářství zajímá. Výstava se koná jednou za 2 roky s mezinárodní účastí.

Ve Úředním věstníku Evropské unie dne 5. května vyšlo Nařízení Komise (EU) 2017/776 ze dne 4. května 2017, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, které si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2017/776 ze dne 4. května 2017....

Češi splachují do odpadu nevhodné předměty. Ucpávání kanalizační sítě pak trápí provozovatele, kteří musí řešit havarijní situace a nezodpovědné chování zákazníků jim způsobuje škody na potrubí a snižuje životnost kanalizací. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY provedené mezi vodárenskými společnostmi. Podobné problémy mají i v západní Evropě, kde se každých 100 km kanalizace ucpe v průměru až 40 krát ročně, za třemi čtvrtinami případů stojí právě splachování nevhodných předmětů.

Češi s oblibou splachují do kanalizace předměty, které tam nepatří. Jednorázové ubrousky, pleny, tampóny, kondomy nebo smotky do uší pak ve stokách páchají značné škody. Pravidelné zásahy na zprůchodnění ucpané kanalizace přitom mohou vyjít ročně na desítky až stovky tisíc korun.

„Za dvouhodinový zásah si společnosti nabízející čištění kanalizace účtují kolem 5 000 korun. Ve stotisícovém krajském městě se tak mohou náklady na zprůchodnění kanalizací pohybovat v řádu statisíců korun za rok. To je přibližně půl až jedno procento z ceny stočného,“ komentuje Antonín Raizl, výkonný ředitel společnosti EY pro sektor vodního a odpadového hospodářství. V menších obcích s 5 000 obyvateli pak podle analýzy EY za odstraňování závad vodárna či sama obec každoročně vydá desetitisíce korun.

Nežádoucí předměty v kanalizaci způsobují vyšší opotřebení oběžných kol čerpadel a s tím spojenou nutnost dřívější výměny těchto komponent. Dopad mají i na zvýšenou spotřebu elektrické energie. Náklady na řešení vzniklých problémů na síti se pochopitelně promítají do ceny stočného, na jejich odstranění se tak podílejí všichni zákazníci.

Potrubí ucpává splachování nevhodných předmětů i odpady z ulice

Podle tuzemských vodohospodářů jsou přitom nejčastější příčinou ucpávání čerpadel v kanalizačních potrubích obyčejné jednorázové ubrousky. „Rozkládají se velmi pomalu. Studie provedená v kalifornské čistírně odpadních vod ukázala, že běžný toaletní papír se rozpustí přibližně za minutu, zatímco vlhčený ubrousek označený jako splachovatelný se nerozpustí ani po 24 hodinách,“ vysvětluje Barbora Mirková, senior konzultant oddělení podnikového poradenství EY v ČR.

Starosti ale provozovatelům kanalizací nedělají pouze hygienické potřeby. Potíže působíi různé tuky, oleje a vosky, které se hromadí v potrubí a chytají na sebe další odpad z domácností. Tak vznikají takzvané tukovce. „Na tukovce narážíme nejen v kanalizaci, ale i na přítocích na čistírny odpadních vod. Způsobují provozní obtíže při čištění a problémy s vláknitým bytněním a pěněním aktivovaného kalu,“ vysvětluje Bohdan Soukup, technický a provozní ředitel společnosti Veolia Česká republika pro ČR a SR.

S tuky v kanalizaci se pravidelně setkávají i další české vodárenské společnosti. „Máme mnoho negativních zkušeností s nadměrným vypouštěním tuků do kanalizace nad rámec limitu kanalizačního řádu – dokumentu, který vypouštění do kanalizace reguluje. Osvěta, namátková kontrola rizikových producentů i následné odstraňování následků tvoří podstatnou část naší každodenní praxe,“ říká Jan Šauer, vedoucí útvaru technické a technologické podpory společnosti ČEVAK.

S tukovci bojují i v zahraničí, v Británii například nedávno odstranili z kanalizace 10 tunový nános tuků dlouhý 40 metrů, který způsobil zhroucení stoky. Výdaje na jeho odstranění dosáhly 400 tisíc liber (13 mil. Kč).

Nečistoty se do kanalizace dostávají i přes vpusti

Kanalizaci mohou ucpat také předměty, které se do ní dostanou během dešťů přes uliční vpusti. Splavený štěrk pak spolu s dalšími nevhodnými předměty a tuky v kanalizaci může tvořit zátky. „Jedna z předních českých vodáren uvedla, že v minulém roce musela řešit více než 250 případů ucpání kanalizace, což tvořilo přibližně 35 % všech poruch kanalizačního potrubí,“ říká Antonín Raizl z EY.

Někteří provozovatelé náklady na čištění shybek pod vodními toky po deštích vnímají jako největší problém, mohou totiž dosahovat výše až 100 tisíc korun za zásah. Problémy mohou způsobit i zbytky jídla nebo rovnou drtiče nainstalované v kuchyních domácností. „Např. kávová sedlina ucpává potrubí v domovních rozvodech, to často lidé nevědí,“ vysvětluje Lubomír Fiedler, výrobně-technický náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí.

Vyčištění domovní přípojky vyjde až na 6 000 korun, hradí si jej sami zákazníci

Splašky vzduté na ulici opravuje havarijní služba a jsou na vrub provozovateli, který tyto náklady promítá do ceny stočného. Lidé si ale mohou a často ucpávají i odpady ve vlastním domě. To v dotazníku EY potvrdilo několik českých vodáren. Zneprůchodnění kanalizace se navíc často projevuje i dále od domácnosti vypouštějící nevhodné produkty. Splašky tak mohou vyplavit například i domácnost zodpovědného tříditele odpadů.

„Nejčastější příčinou ucpání domovních přípojek je i zde splachování nevhodných předmětů. V takových případech ale nesou veškeré náklady na odstranění škod sami zákazníci. Pročištění jedné kanalizační přípojky přitom může vyjít až na 6 000 korun. Takový výdaj pak zvýší náklady domácnosti spojené s vypouštěním odpadních vod i na více než dvojnásobek,“ poukazuje Antonín Raizl z EY.

Náklady se mohou vyšplhat do závratných výšek

Problémy s ucpaným potrubím nejsou českým unikátem, běžně je řeší i zahraniční provozovatelé. Britská Thames Water například ročně utratí zhruba 12 milionů liber (400 mil. Kč) na řešení 80 tisíc případů ucpaných kanalizací. „V kanadském Vancouveru, kde pracují s ročním rozpočtem na provoz kanalizací o objemu 25 milionů kanadských dolarů (500 mil. Kč), způsobilo během pěti let zanášení kanalizace náklady ve výši 1,5 milionu dolarů (29 mil. Kč),“ dodává Barbora Mirková z EY.

Státní fond životního prostředí ČR připravil pro příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí detailní příručku pro vyplnění a podání závěrečných formulářů v IS KP14+ nutných pro posouzení úspěšnosti realizace projektu a vydání Závěrečného vyhodnocení akce (ZVA).

Příručka obsahuje důležité informace k podmínkám, při jejichž splnění je možné zahájit a zdárně ukončit proces vydání ZVA. Příjemce prosíme o pozornost při pročítání části týkající se závěrečného řádku ve finančním plánu, na který je nutné navázat Závěrečnou zprávu o realizaci a Závěrečnou žádost o platbu. Podrobné informace pro vyplnění těchto typů formulářů, včetně způsobu doložení podkladů k ZVA dle přílohy č. 3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP pro období 2014-2020, lze rovněž dohledat v příručce.

Dokument ke stažení:

Informace pro příjemce dotace k vydání ZVA

Zdroj: SFŽP

Prezident podepsal novelu zákona o obalech (2.5.2017). Ta od 1. ledna 2018 zavadí povinné zpoplatnění plastových tašek pro zákazníky v obchodech. Povinnost zpoplatnění se nevztahuje na tenké sáčky, které nedosahují svojí tloušťkou 15 mikronů a plní hygienickou funkci, tedy běžně se používají například na zeleninu či rohlíky. Cenu za plastovou tašku si mohou prodejci stanovit sami, po spotřebiteli však musí požadovat minimálně cenu, která pokryje pořizovací náklady této tašky.

Cílem novely je motivovat spotřebitele, aby si na nákupy nosili vlastní opakovaně použitelné tašky a nepoužívali pokaždé tašky nové. Zpoplatnění plastových tašek v ČR zavedla již dobrovolně v posledních několika letech většina velkých obchodních řetězců s potravinami, což se významně promítlo do snížení jejich spotřeby. MŽP očekává, že pokud bude zpoplatnění plastových tašek zavedeno ve všech prodejních odvětvích, tak spotřeba dále významně poklesne. Ministerstvo touto změnou zároveň do českého práva zavádí povinnosti vyplývající z nových evropských předpisů.

Novela také zužuje působnost ustanovení, v němž je osobám uvádějícím do oběhu nápoje v nevratných zálohovaných obalech, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud na trhu takové varianty existují. Kvůli nízké poptávce po vratném sklu ze strany spotřebitele např. v oblasti vod a limonád se často obchodníci potýkali s problémem s expirační lhůtou nápojů ve vratných zálohovaných obalech. Nově se toto ustanovení bude vztahovat pouze na tři nejběžnější druhy piva, neboť je u nich u spotřebitelů stále silná poptávka po vratných skleněných láhvích.

Zákon rovněž zavádí nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu pro jednotlivé roky až do roku 2020, kdy má být zrecyklováno 70 % obalů uvedených na trh v ĆR a celkově využito 75 %. Současné znění zákona totiž tyto cíle stanovuje pouze do roku 2016. Dále novela zlepšuje některé kontrolní mechanismy, např. nově umožňuje Generálnímu ředitelství cel poskytovat údaje MŽP a ČIŽP o dovozu obalů na jejich vyžádání. Dále upravuje způsob ohlašování dat autorizovaných obalových společností a správu poplatků za vedení v tzv. Seznamu osob, ve kterém jsou registrovány povinné osoby samostatně plnící povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů.

Slova jaro a konference jsou téměř synonymická. V dubnu navštívila redakce Odpadového fóra nespočet odborných sešlostí, ovšem jednohlasně jsme se shodli na tom, že za konferenci nejvíc tematicky a programově spřízněnou s časopisem považujeme letošní „Odpad zdrojem“ organizovaný Institutem cirkulární ekonomiky. V květnu se dočtete reportáž z konference a rozhovor s její hlavní organizátorkou a ředitelkou Institutu Soňou Jonášovou.

Dobrá zprava pro všechny, co se letos chystají žádat o statní dotace. Připravili jsme pro Vás podrobný přehled nejlepších dotačních programů v oblasti odpadového hospodářství a environmentálních inovačních technologií. Hlavním tématem květnového čísla je Financování inovací.

Z celosvětové produkce plastů tvoří bioplasty méně než 1 %. Jejich role jako obalového materiálů, možnosti jejich recyklace a dopady na životní prostředí jsou diskutovány v rámci celé Evropy včetně ČR. Skutečně jsou bioplasty tak environmentálně nezávadní, jak tvrdí jejich výrobci? Jaké jsou možnosti nakládání s nimi? Na tyto otázky se pokusil odpovědět projekt Technologické agentury ČR Biodegradabilní plasty v procesech nakládání s odpady.

Zdánlivý rozpor mezi daty o odpadech dle Českého statistického úřadu a daty z národního systému evidence MŽP se diskutuje již delší dobu. Více jak deset let se ohledně tohoto problému vedou odborné i laické diskuse, jejichž intenzita je přímo úměrná etapám schvalován Planu odpadového hospodářství. Pro nezávislého diváka to vypadá, že se jedná i mimořádně složitý a zdánlivě neřešitelný problém. Která data jsou ta pravá? Exkluzivní odpověď nám poskytl Český statistický úřad.

Na začátku 90. let se stát zavázal k odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před rokem 1989. Ministerstvo financí uvádí, že v současné době je účinných 158 smluv s celkovou garancí 153 miliard Kč, z toho bylo vynaloženo již 52 miliard korun. Zbývají tak garance za 101 miliard Kč, MF přesto věří, že díky transparentnímu zadávání veřejných zakázek sníží cenu sanací nevyřešených zátěží na zhruba 30 miliard Kč. Vzniká logická otázka: na čem se přesně chystá ušetřit a dotkne se to kvality? Na otázku květnové polemiky odpovídali představitelé Ministerstva financí, Svazu chemického průmyslu, Hospodářské komora a další.

Patří starý nábytek na sběrný dvůr?  Nikoliv, patří do Pokojů.  Na pražské Florenci se otevřela sdílená nábytková dílna s prodejnou zrenovovaného nábytku z druhé ruky Z pokoje do Pokoje. Organizátorkami dílny jsou tří slečny, které Odpadové fórum dílnou provedly, seznámily nás s historií vzniku projektu a svými plány na budoucnost. Proč dívky mají takový odpor vůči sběrným dvorům a kde sehnat čtyřnohého dřevěného miláčka (stůl nebo židli) s příběhem, dozvíte se v květnovém OF.

Mýtus o Švédsku jako o spalovací velmoci potvrzuje v rozhovoru s OF švédský vědec a futurolog Anders Wijkman. Energetické využití odpadu je pro Švédsko velkým problémem, tvrdí. Důvodem je podle něj špatně nastavená legislativa a rozsáhlá samostatnost švédských obcí, které dnes trápí zbytečně velká kapacita spaloven.  Jak k tomu došlo a jak z toho ven, dočtete se v rozhovoru OF.

Příjemné čtení Vám přeje Redakce Odpadového Fóra

www.ODPADOVEFORUM.cz

Od 1. června 2017 musí být všechny chemické výrobky uváděné na trh označeny v souladu s nařízením o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP).

Nařízení CLP je v současné době jediným právním předpisem, který se týká klasifikace a označování látek i směsí. Tím končí přechodné období pro směsi. Od 1. června lze dodávat pouze takové chemické výrobky, které jsou označené štítkem s výstražným symbolem podle nařízení CLP.

Pokud máte stále zásoby výrobků s označením podle požadavků předchozích právních předpisů, musíte si nyní dát pozor na to, abyste je nadále neuváděli na trh nebo abyste provedli jejich novou klasifikaci a označení v souladu s nařízením CLP.

Účelem klasifikace a označování nebezpečných látek je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí i volný pohyb chemických látek, směsí a předmětů. Tento postup je založen na globálně harmonizovaném systému schváleném OSN.

S otázkami na povinnosti podle nařízení CLP je možné obrátit se na národní kontaktní místa.

Další informace

• CLP 2017 - webová stránka pro maloobchodníky

• Výstražné symboly CLP

• Národní kontaktní místa

Zdroj: MPO

Ministerstvo životního prostředí se jako garant ochrany klimatu zapojilo do programu SLEDUJEME / SNIŽUJEME CO2 a nechalo si jako čtvrtá veřejná instituce spočítat svoji uhlíkovou stopu za rok 2016. Výpočet proběhl metodou GHG Protokolu, tedy světově nejpoužívanějším přístupem k vykazování emisí skleníkových plynů. Výsledkem výpočtu je certifikát, který pro svou uhlíkovou stopu MŽP obdrželo a dle nějž úřad loni vyprodukoval 1163 tun CO2ekv. Účelem projektu je zviditelnit konkrétní vhodná opatření na snižování emisí skleníkových plynů a šířit tak povědomí veřejnosti o ochraně klimatu. Své emise CO2 ministerstvo postupně snížilo díky zateplení, výměně oken nebo instalací střešních solárních panelů atp. Provedená studie s výpočty pro další úspory doporučuje pokračovat ve využívání zelené energie, preferovat nízkouhlíkovou dopravu apod.

„Program SLEDUJEME / SNIŽUJEME CO2 je dobrovolný nástroj v oblasti ochrany životního prostředí, který pomáhá nalézt účinná řešení či opatření při hodnocení vlivu daného úřadu na životní prostředí. Program tak podporuje aktivní zapojení úřadů, podniků, obcí a dalších subjektů do ochrany klimatu. Účelem je především šířit povědomí o ochraně klimatu, zviditelnit a tím i podpořit konkrétní opatření a projekty přispívající ke snižování emisí skleníkových plynů,“ přibližuje význam programu ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP Pavel Zámyslický.

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na zemský klimatický systém. Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku. V případě úřadu stanovuje množství skleníkových plynů, které souvisí s činností úřadu.

Ekvivalent oxidu uhličitého, jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém.

MŽP svou uhlíkovou stopu snížilo po renovacích budovy v letech 2004–2005. Proběhlo zateplení obvodového pláště, výměna oken nebo instalace předokenních žaluzií. Tyto investice přispěly ke snížení spotřeby energií, a tedy i emisí skleníkových plynů. „Dosáhli jsme tak podstatného snížení nákladů na vytápění. V průměru spotřeby tepla v následných topných obdobích tyto náklady klesly o třetinu. Ke snížení nepřímých emisí skleníkových plynů přispělo také využívání solárních panelů na střeše úřadu,“ upřesňuje ředitel Zámyslický.

K úspoře emisí oxidu uhličitého přispívá i postupná obměna vozového parku MŽP, při níž úřad pořizuje rovněž auta s alternativními pohony. „V roce 2016 jsme nakoupili v rámci veřejné zakázky pro celý resort ministerstva 20 nových aut na stlačený zemní plyn (CNG). MŽP včetně podřízených organizací pak aktuálně má 45 vozidel s alternativním pohonem. 11 jich je na LPG, 22 na stlačený zemní plyn, 5 elektromobilů a 7 hybridů,“ vysvětluje ředitelka odboru provozního MŽP Martina Setzerová.

Uhlíková stopa MŽP v roce 2016 byla 1 163 t CO2ekv – smazala by ji např. výsadba 2200 buků

Ministerstvo sídlí v jedné budově s celkovou podlahovou plochou 15 034 m2. V roce 2016 pracovalo na úřadu 467 zaměstnanců. Tyto údaje jsou společně s informacemi zdrojů přímých a nepřímých emisí úřadu součástí klíčových dat potřebných k výpočtu uhlíkové stopy. Zdrojem přímých emisí z provozu je spotřeba paliva ve služebních vozidlech úřadu. Nejvýznamnější zdroj nepřímých emisí pak tvoří dodávky tepla a elektrické energie. Do ostatních nepřímých emisí byly jako významné položky ovlivňující celkové emise úřadu zařazeny např. nákup zboží a služeb, produkce komunálních odpadů a služební cesty zaměstnanců.

Výpočty akreditované společnosti, která MŽP na podrobný rozbor emisí skleníkových plynů vydala certifikát, prokázaly, že úřad se svými 467 zaměstnanci loni vyprodukoval 1163 tun CO2ekv. Na jednoho zaměstnance tedy připadá za rok 2,5 tuny vyprodukovaných emisí CO2ekv. na jeden pracovní den to pak vychází na 9,6 kg. Dle výpočtů se na celkové produkci emisí skleníkových plynů podílí dominantním způsobem spotřeba tepla, která tvoří 33,3 % z celkového objemu vyprodukovaných emisí CO2ekv, a také elektřiny (33 %), dále je to spotřeba paliv ve služebních.

Dokument ke stažení:

Certifikát MŽP 2016 (PDF, 184 kB)

Eurostat odhaduje, že v roce 2016 se emise oxidu uhličitého (CO2) ze spalování fosilních paliv snížily v Evropské unii (EU) o 0,4% ve srovnání s předchozím rokem. Emise CO2 představují přibližně 80% všech emisí skleníkových plynů v EU. Ovlivňují je faktory jako jsou: klimatické podmínky, hospodářský růst, velikost populace, dopravní a průmyslové aktivity. Více ZDE

ArcelorMittal Ostrava dokončila ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek modernizaci teplárny za 95 milionů korun. Centrální teplárnu z roku 1961, která spalovala černé uhlí, nahradilo osm moderních kotelen na zemní plyn. Významně se tak sníží emise, hluková zátěž i množství vyprodukovaného odpadu. Zkušební provoz nových plynových kotelen byl zahájen na počátku května.

„Modernizace teplárny je hlavně ekologický projekt, protože významně sníží emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého i prachu. Zároveň ale také zvýší konkurenceschopnost celého podniku,“ říká Ivo Chmelík, ředitel závodu 17 Válcovny plechu Frýdek-Místek společnosti ArcelorMittal Ostrava.

Díky nové technologii budou frýdecké válcovny plnit přísné emisní limity dané národní i evropskou legislativou s výraznou rezervou. Původní teplárna produkovala ročně emise cca 200 tun oxidů síry, 45 tun oxidů dusíku, 25 tun oxidu uhelnatého a 1 tunu prachu. U nově instalovaných kotelen budou díky spalování zemního plynu emise oxidů síry a prachu téměř nulové. Emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého poklesnou na pětinu.

Odstavením uhelné teplárny, která byla kvůli ventilátorům v komínech významným zdrojem hluku, byla odstraněna také hluková zátěž v areálu firmy a blízkém okolí. Další výraznou úsporu lze očekávat v oblasti odpadového hospodářství, kdy původní uhelné kotle vyprodukovaly ročně přibližně 100 tun popílku a 6 000 tun škváry. Nově instalované technologie jsou z tohoto pohledu naprosto bezodpadové.

„Výroba tepla se zde sníží o 40 %, ale flexibilita výroby páry a tepla pro zdejší závod bude i nadále zachována. Tato investice nám umožní udržet výrobu transformátorových plechů, vyrábět ekologické teplo a dosáhnout nižších nákladů,“ doplňuje hlavní přínosy projektu vedoucí servisu Válcoven plechu Libor Mikulec.

Osm nových plynových kotelen za 95 milionů korun postavila v areálu Válcoven plechu Frýdek-Místek společnost ČEZ Energetické služby. „ArcelorMittal Ostrava je jedním z nejdůležitějších průmyslových podniků v zemi. Jsme velice rádi, že jsme mohli realizovat zakázku, která podpoří modernizaci energetického hospodaření v jednom z významných závodů této společnosti,“ říká generální ředitel ČEZ ES Michal Pastušek. „Jak je u nás pravidlem, klient se nemusel o nic starat. Celé řešení jsme dodali na klíč – od zpracování projektu a přípravy povolení až po uvedení do provozu.“

Na konci minulého týdne EU vyhlásila novou výzvu v rámci programu LIFE. Předcházela jí česká výzva, jejíž prostřednictvím Ministerstvo životního prostředí motivuje české zájemce o LIFE, zvyšuje jejich šanci na úspěch a přináší možnost finanční podpory. Počet přihlášek podaných do české výzvy se oproti loňskému roku výrazně zvýšil. Letos v dubnu registrovalo Ministerstvo životního prostředí na tři desítky přihlášených projektů. Evropská komise vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí do programu LIFE každý rok. Zájemci z řad podnikatelských subjektů, veřejné správy, neziskových organizací i všech ostatních právnických subjektů mohou žádat o finanční podporu pro tradiční, přípravné a integrované projekty LIFE.

„Kvalitně zpracovaný projektový návrh předložený do právě vyhlášené evropské výzvy je nezbytným krokem k získání finančních prostředků z programu LIFE pomocí něhož EU financuje aktivity či inovace související se životním prostředím a klimatem. Žádosti musí předkladatelé adresovat přímo Evropské komisi, která zajišťuje i jejich hodnocení,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski a pokračuje: „Pokud projekt uspěje, činí míra kofinancování projektů LIFE z EU 60-75 % způsobilých výdajů. Zbývající výdaje musí být uhrazeny z jiných zdrojů příjemců. Evropská výzva trvá do začátku září letošního roku. Na hodnocení podaných projektů má Evropská komise zhruba osm měsíců, podpořené projekty tedy budou známy na jaře 2018. Nejčastější doba realizace projektu činí 3 až 6 let a rozpočet typického projektu dosahuje až 3 milionů eur.“

Další finanční podporu projektům nabízí i Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím národní výzvy. V letošním roce proto MŽP ze svého rozpočtu vyčlenilo celkem 53 milionů korun. Z této částky je alokováno 50 milionů korun na spolufinancování projektů, jestliže uspějí v konkurenci EU projektů a 3 miliony korun na přípravu projektové dokumentace v případě podání projektu do evropské výzvy. Nejvyšší míra spolufinancování činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt. Na pokrytí nákladů s přípravou projektu lze do 5. května získat až 190 000 Kč a po tomto datu až 150 000 Kč. Národní výzva je pro žadatele o národní spolufinancování otevřena do 22. června.

Kdo může žádat o finance z programu LIFE?

Program LIFE je otevřen všem právnickým osobám. Projekty mohou zájemci podávat samostatně nebo v partnerství s jinými subjekty. Žadatelem, tzv. koordinujícím příjemcem, může být jakákoli veřejná či soukromá právnická osoba zřízená v Evropské Unii. Pro tzv. tradiční projekty jsou stanoveny projektová témata či politické priority, které vymezují oblast podpory. Důležité je, aby všechny projekty vykazovaly evropsky přidanou hodnotu, byly udržitelné a uplatnitelné v jiných regionech či zemích Evropské Unie. Českým žadatelům poskytuje služby a konzultace při přípravě projektových návrhů Národní kontaktní místo, kterým je Ministerstvo životního prostředí.

Bližší informace o programu LIFE jsou dostupné zde.

Snídaně se koná 12.5.2017 od 8.30 do 11.00 hodin v Praze (Aureole Fusion Restaurant & Lounge, budova City Tower, Hvězdova 1716/2b, Praha 4 – Pankrác). Jde o tradiční dopolední setkání předních zástupců české politické scény s nejvyššími zástupci významných firem a podniků působících na území České republiky i mimo ni. Tentokrát se bude věnovat životnímu prostředí, konkrétně tématům: sucho jako hrozba – opatření pro udržení vody v krajině, investice do zlepšování ovzduší a EIA – jak odbrzdit investice a výrobu. Pozvánka ZDE

SOVAK ČR, s cílem přispět k dalšímu zvýšení kvalifikační úrovně provozovatelů vodovodů a kanalizací i zainteresovaných pracovníků veřejné a státní správy, otevírá od září 2017 do května 2018 studijní program PROVOZOVATEL VODOVODŮ A KANALIZACÍ. Program poskytne ucelené odborné vzdělání na středoškolské úrovni v oblasti provozování vodovodů a kanalizací a je zakončen jednotlivou zkouškou profilové části maturitní zkoušky z předmětu vodohospodářské stavby.

Dokument ke stažení:

• Podrobnější informace zde

• Závaznou přihlášku naleznete zde

Zdroj: SOVAK ČR

Dubnové vydání Priority Státního fondu životního prostředí (SFŽP) přináší novinky ze všech tří hlavních dotačních programů zaměřených na oblast životního prostředí. Hlavní její zprávou je vyhlášení devíti nových výzev z Operačního programu Životní prostředí za pět miliard korun. Nabídku dotací rozšiřuje také Národní program Životní prostředí. Šedesát milionů korun aktuálně nabízí i na projekty odstranění zápachu a emisí těžkých kovů z průmyslových podniků. Priorita informuje rovněž o programu Nová zelená úsporám, který v kontinuálních výzvách umožňuje domácnostem čerpat dotace na nízkoenergetická opatření.

Dokument ke stažení:

Priorita 4/2017

Zdroj: SFŽP