Evropská komise zahájila v polovině března veřejnou konzultaci týkající se hodnocení Evropského celního seznamu chemických látek (ECICS). ECICS je informační nástroj, který svým uživatelům umožňuje jednodušší identifikaci a klasifikaci chemických látek. Hodnocení ECICS se zaměřuje na evaluaci jeho efektivnosti, účinnosti, soudržnosti, udržitelnosti a relevanci. Komise prostřednictvím této veřejné konzultace umožňuje zainteresovaným subjektům vyjádřit se k ECICS a posoudit jeho fungování. Své náměty a názory je možné podávat do 6. června 2017. Více o konzultaci ZDE

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti, která ve svém závodě použila při výrobě přípravek, který obsahoval až 90 % těkavých organických látek (VOC).

Podle platného integrovaného povolení však mohla firma využívat na daném zařízení pouze přípravky s nulovým obsahem těchto látek. Po dobu používání tohoto přípravku došlo ke zvýšení úniku plynných znečišťujících látek do ovzduší.

„Tímto nezákonným konáním se firma dopustila správního deliktu podle zákona o integrované prevenci. Zvolili jsme relativně nízkou výši pokuty, protože firma tento přípravek používala pouze několik dnů. Společnost se proti uložení sankce neodvolala a rozhodnutí inspekce nabylo 11. 4. právní moci,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Společnost ale už inspektory pokutována v minulosti byla. V roce 2016 jí inspektoři oddělení ochrany ovzduší uložili sankci ve výši 130 tisíc korun, opět za porušení zákona o integrované prevenci. Provozovatel zdrojů znečišťování ovzduší neprováděl kontrolní měření účinnosti filtru s aktivním uhlím tak, jak mu stanovoval schválený provozní řád.

Víte, že od 1. 10. 2016 máte povinnost aktualizovat protokoly o nezařazení objektu do režimu závažných havárií a jako stávající provozovatelé máte provést nové zařazení?

Zákon o prevenci závažných havárií (PZH) zná česká legislativa již mnoho let, od roku 1990. Za dobu své platnosti prošel pěti změnami, novelami, přičemž ta poslední nabyla účinnosti 1. 10. 2016. Zákon o PZH je bezesporu velice důležitým předpisem, nicméně jeho dodržování je v mnoha firmách dosud opomíjeno. Jeho aplikace do praxe je vázána na nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS), které jsou ve firmě a jejích provozovnách používány.

Podstatou ustanovení zákona je předcházet haváriím v průmyslových podnicích s ohledem na předcházení mimořádným událostem.

V dnešní době na sebe jednotlivé podniky, především v průmyslových zónách, navazují. Proto musí být informace o druzích chemických látek a jejich množství jasně nadefinované. Tyto informace se předávají příslušnému krajskému úřadu, aby jím mohlo být posouzeno například i riziko dominového efektu při havárii v jednom z podniků na daném místě ve vazbě na danou lokalitu.

V případě zákona o PZH musí podnik splnit několik základních povinností:

• zpracovat seznam CHLaS a z něho vybrat ty látky a směsi, které spadají pod výpočet v rámci PZH (vždy jsou to látky alespoň s jednou nebezpečnou vlastností definovanou zákonem o PZH, nejedná se nutně o každou nebezpečnou CHLaS),

• pokud takovou CHLaS má, přiřadit jí množství v tunách (i když se jedná jen o gramové množství – analogii hledejme u odpadové evidence),

• dále přiřadit koeficient vztažený ke každé jedné určené skupině nebezpečnosti – nelze hledat pouze podle H vět nebezpečnosti, v zákoně jsou také přímo vyjmenované látky, které do hodnocení spadají s vlastním koeficientem,

• provést výpočet a určit zařazení či nezařazení objektu, budovy,

• splnit povinnosti ve vztahu k protokolu a oznámení výsledku zařazení či nezařazení.

Upozorňujeme, že zde není stanovena spodní limitní hranice pro nakládání s vybranými CHLaS, jako je tomu například při povinnosti zpracování havarijního plánu. Pokud nakládáte s  CHLaS příslušnými podle zákona o PZH, musíte zkrátka uvedené povinnosti splnit vždy.

V takřka každé firmě se dnes nakládá s chemickými látkami a směsmi (CHLaS).

Pro představu kdo například spadá pod zákon o PZH:

• ti, kteří mají svářecí soupravu acetylen – kyslík

• ti, kteří mají zásobu pohonných hmot, obecně hořlavé kapaliny třídy 1, 2 a 3

• ti, kteří nakládají s látkami toxickými pro vodní organismy kategorie 1 a 2

• ale i mnozí další …

Jsme připraveni problematiku PZH vysvětlit, pomoci se zařazením CHLaS, vytvořením jejich seznamu a provedením výpočtu. Dále Vás naučíme protokolárně určit nezařazení nebo zařazení objektu/budovy podle zákona o PZH a vyplnění potřebné dokumentace.

Využijte nabídky školení, které pro vás pořádáme v Praze i Olomouci - více ZDE

V rámci poradenství můžeme takový seminář uspořádat i ve vaší firmě.

Neváhejte nás kontaktovat na e-mailové adrese poradenstvi@inisoft.cz nebo telefonicky na +420 485 102 698.

Autor: INISOFT s.r.o.

Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, hovořil Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Co všechno tedy novely evropských předpisů mění?

Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění šest různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném Sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

Změny evropských předpisů zpřísňují podmínky pro skládkování odpadů. Jaké budou mít podle odhadů pozitivní dopady?

Ministerstvo životního prostředí oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství přinést v České republice přes 40 000 nových pracovních míst. Jde o to nasměrovat odpadové hospodářství od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat.

Hlavní okruhy změn

• Definicezákladních pojmů v oblasti odpadového hospodářství

• Zvyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů, obalových odpadů, nový cíl pro redukci skládkování.

• 60 – 65% pro roky 2025, 2030 – recyklace komunálních odpadů.

• 65 – 70% pro roky 2025, 2030 – recyklace obalových odpadů (nové vyšší cíle pro jednotlivé materiály – vč. hliníku).

• 10% z produkce komunálních odpadů skládkováno.

• Stanovení minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobců (extended producer responsibility - EPR).

• Harmonizace výpočtových metod.

• Stanovení měřícího bodu pro recyklaci odpadů a obalů.

• Harmonizace požadavků na vedlejší produkty a stanovení konce odpadu.

• Zavedení systému „včasného varování“.

• Zavedení registru nebezpečných odpadů.

• Zavedení separovaného sběru bioodpadů.

• Posílení prevence vzniku odpadů.

V ČR se energeticky využívá asi jen 10 % odpadů. Jaký má tato oblast potenciál pro rozvoj? 

Ministerstvo životního prostředí vidí v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování.

Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť se dá přepokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním Sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, a to se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti.

Budou jednotlivé cíle reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy? 

Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužení lhůty pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse mezi členskými zeměmi a bude to jedna z klíčových otázek pro posun celého balíčku. 

V jakých oblastech může být pro Česko problematické splnit své závazky?

Pokud nebudou realizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v rámci nového zákona o odpadech a v rámci nového Plánu odpadového hospodářství, pak může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu.

Jak je na tom nyní ČR s recyklací odpadu v porovnání s ostatními zeměmi EU?

V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025, 2030), bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek.

Jedním z  požadavků, které vzešly z loňských Dnů teplárenství a energetiky, je právě nutnost zákona o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. V jaké fázi je příprava novely zákona o odpadech nyní? 

Pro Ministerstvo životního prostředí je omezení skládkování komunálních odpadů a snížení množství směsného komunálního odpadu prioritní. V rámci naplňování těchto priorit se podařilo upravit legislativu odpadového hospodářství již v roce 2014. V novele zákona o odpadech z tohoto roku bylo stanoveno, že od roku 2024 bude v ČR zakázáno skládkovat využitelné, recyklovatelné a směsné komunální odpady. Jednalo se o průlomovou změnu, která dává jasný horizont pro omezování skládkování v České republice. Na to navázala novela zákona z roku 2015, která stanovila povinnost třídit rovněž bioodpady a kovy. Oblast bioodpadů je nutné do budoucna dále intenzivně řešit. V roce 2014 se podařilo MŽP přijmout nový Plán odpadového hospodářství 2015 - 2024, který rovněž stanovuje jako strategický cíl omezení skládkování odpadů, které MŽP vnímá jako plýtvání surovinami a nejméně vhodný způsob nakládání s odpady.

Na výše uvedené kroky má navázat zcela nový zákon o odpadech, který bude mimo jiné obsahovat i progresivní růst poplatků za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Toto doporučuje opakovaně ČR rovněž Evropská komise. V posledních zprávách pro Českou republiku Evropská komise uvádí, že nízká míra poplatku za skládkování nepodporuje hierarchii nakládání s odpady a umožňuje vysokou míru skládkování komunálních odpadů.

Nový zákon o odpadech prošel v roce 2016 velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady vlády, kde byl opakovaně projednáván. Vzhledem k času, který v současnosti schází do voleb do Poslanecké sněmovny, bylo rozhodnuto ho dále neposunout v legislativním procesu, ale dopracovat ho a připravit pro novou vládu.

O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. Více na: www.dnytepen.cz

Využít recyklovaný PET tak, aby fungoval jako cenný stavební prvek v architektuře, to bylo cílem výzkumného týmu vedeného Ing. arch. Kateřinou Novákovou, která 1. července 2014 na katedře Architektury ČVUT se svým týmem vědců a designerů za finanční podpory společnosti Karlovarské minerální vody a.s. (KMV) projekt PETMAT zahájila.

Projekt PETMAT má díky svým výsledkům velký potenciál změnit pohled veřejnosti na plast jako hmoty zatěžující životní prostředí. Vědeckému týmu se podařilo cestou využití recyklovaného PETu v architektuře transformovat leckdy odsuzovaný plast ve stavební materiál přinášející užitek, který je navíc designově zajímavý. PETMAT ukazuje, že díky moderním technologiím se PET může stát fenomenálním materiálem pro druhotné zpracování.

Týmu se podařilo vyvinout stavební jednotku z recyklátu PET, tzv. PET(b)rick (PET cihla). PET(b)rick vzniká technologií vyfukování (blow-moulding), která je jednou z nejefektivnějších forem zpracování PETu, co se týká poměru hmotnosti a objemu prvku, o což v architektuře mimo jiné jde. Technologie vyfukování má mnoho předností: vyfouknuté „cihly” jsou lehké a plnitelé různým obsahem od písku přes vodu až po svítidla a jiné technologie. Vzhledem ke své lehkosti a možnosti spojovat je k sobě, jsou jako stavební materiál ideální.

Průmyslový vzor plastové cihly PET(b)rick byl registrován v únoru 2015, v květnu 2016 vývojový tým obdržel potvrzení o udělení patentu. Z PET(b)ricků je možné stavět drobnou interiérovou architekturu, sedací prvky, bary, přepážky apod. Architektonické prvky projektu – tzv. PETchairs (PET lavičky) byly poprvé veřejně představeny v množství 17 kusů v českém pavilonu na EXPO 2015 v Miláně a setkaly se s velkým ohlasem.

Projektu PETMAT se vlastně podařilo prodloužit životnost plastových výrobků pomocí jejich designu, z obalů se stal stavební prvek.

„Projekt zajímavě kombinuje vyspělou technologií architektonického navrhování se zavedenou průmyslovou výrobou PET lahví,“ vysvětluje autorka projektu Kateřina Nováková z Fakulty architektury ČVUT. Karlovarské minerální vody projekt podporují nejen finančně (dosud v řádech milionů korun), ale také doporučují tolik potřebné technologické vybavení a poskytují podporu ve formě důležitých kontaktů napříč sektorem výroby a zpracování PETu.

„Jsem nadšen tím, kam se projekt PET MAT za necelé tři roky od svého vzniku posunul, a že dnes můžeme veřejnosti představit společné výsledky a další plány do budoucna. Naše firma investuje dlouhodobě do ekologicky udržitelných aktivit, a i proto jsme společně s ČVUT odstartovali tento projekt, kterým chceme ukázat, že PET je zajímavým a využitelným materiálem nejen v architektuře, ale i v každodenním použití,“ popisuje vznik projektu Alessandro Pasquale, generální ředitel KMV.

Výsledky projektu ukazují nezastupitelnou roli soukromého podnikatelského prostředí v propojení s výzkumem a jeho stabilní podporou.

Projekt PETMAT nezůstává primárně pouze u vývoje stavebního materiálu a navrhování nových forem architektonických prvků z něj vytvořených. PETMAT aktivně podporuje také edukační proces týkající se recyklace plastu v České republice. Skrze své vizuální veřejné projekty (PET Anděl, PET Tree, aj.) upozorňuje na důležitost správné recyklace PETu a jeho hodnotu díky moderním technologiím recyklace. Projektový tým vítá zapojení více měst do svých veřejných projektových instalací, jako byl právě PET Anděl a PET Tree, je otevřený novým impulsům z řad měst, obcí a škol. Více o projektech PETMATu je možné dohledat na vlastních stránkách projektu www.petmat.cz .

Další cíle projektu PETMAT jsou neméně ambiciózní, v roce 2017 se zaměří na jeden tradiční, jeden experimentální a dva velké nové projekty. Tím tradičním je výstavní stánek nakladatelství ČVUT, kde již podruhé bude PET(b)rick reprezentovat spolupráci soukromého a akademického sektoru.

Prvním z větších projektů je Minirecyklátor, „malý“ stroj, který názorně ukazuje recyklaci PET lahve na vločky a možná i drobný praktický předmět, jakým je třeba knoflík nebo hrací kostka.

Druhým velkým projektem je využití 3D tiskárny na tisk dílů betlémské sochy z recyklátu. Ve spolupráci s uměleckými školami na Jindřichohradecku PETMAT sochu navrhne a osloví širokou veřejnost, která se bude moci pomocí interaktivní webové stránky přihlásit na tisk vybraného dílu do sochy.

Experimentálně chystá projektový tým spolupráci na představení hudebního divadla s názvem Labyrint. PET(b)rick bude figurovat jako stavební prvek ve scénografii.

Plast a recyklovaný PET jsou suroviny, se kterými se snadno manipuluje díky své lehkosti, jsou jednoduše obnovitelné, a proto využitelné v různých odvětvích. Podpora výzkumných projektů týkajících se jejich druhotného využití je tudíž výzvou. Výsledky projektu PETMAT dokazují, že snaha o ekologické využití PETu nemusí mít jen užitnou hodnotu, ale může se pyšnit i přidanou hodnotou ve formě architektonické nadstavby.

Ve věstníku Evropské unie (L 103) vyšlo Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/699 ze dne 18. dubna 2017, kterým se stanoví společná metodika pro výpočet hmotnosti elektrických a elektronických zařízení (EEZ) uvedených na trh každého členského státu a společná metodika pro výpočet hmotnosti produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v každém členském státě. Prováděcí nářízení je k dispozici ZDE.

Termín poslední vlny registrací látek se nezadržitelně blíží a sním i poslední příležitost předregistrace látek v roční tonáži 1 – 100 t, která je možná pouze do 31. května 2017. Látky musejí být zavedené a nesmějí být klasifikované jako CMR. Od dubna pak mohou nový výrobci či dovozci dodávat své látky až po jejich úspěšné registraci. Ta je daleko časově náročnější a může tak oddálit prodej látek v EU.

Ke stažení:

• Výzva ECHA k předregistraci - ZDE

• Informace k předregistraci - ZDE

• Předregistrace (REACH-IT) - ZDE

Dnes byla zahájena 6. schůze Senátu Parlamentu ČR. Senátoři měli také na programu novelu zákona o obalech, kterou ve třetím čtení schválila dolní komora parlamentu dne 24. února 2017 ve znění pozměňovacích návrhů. Přijetí novely beze změn doporučil horní komoře její výbor pro životní prostředí. Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.

Původně novela zákona o obalech počítala s tím, že nebude možné bezplatně poskytovat lehké plastové tašky do 50 mikronů. Podle schváleného pozměňovacího návrhu v poslanecké sněmovně se tento zákaz rozšíří na všechny plastové tašky. Výjimka pro tašky do 15 mikronů (například sáčky na pečivo) zůstala zachována. Poslanci také schválili pozměňovací návrhy garančního výboru pro životní prostředí, který například snižuje procentuální využití obalového odpadu na 75% z původních 80%. Dále dochází k zúžení povinnosti pro prodejce nápojů s prodejní plochou nad 200 m2. Nově budou muset nabízet ve vratných zálohovaných obalech jen stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky, pokud nabízí tyto nápoje v nevratných zálohovaných obalech.

ČR se podle studie Evropské komise z roku 2011 pohybuje spotřeba všech plastových tašek, tedy včetně silnostěnných i tenkých sáčků, kolem 300 kusů na osobu a rok. Cílem opatření je trvale snížit jejich roční spotřebu do konce roku 2019 na 90 kusů na osobu a do konce roku 2025 na 40 kusů.

Plast, nebo papír?

To je to, oč tu běží! Březnová polemika časopisu Odpadové fórum se zabývá otázkou novely zákona zpoplatňující plastové tašky a v duchu se ptá: Pokud plast zpoplatníme, proč nezpoplatníme i papír? LCA studie totiž ukazují, že papírové tašky mají dokonce větší environmentální dopad, než jejich plastové kolegyně. Zatímco předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček poukazuje na přebytek sankcí a současný nedostatek motivace, Milan Havel ze sdružení Arnika nás upozorňuje na všude se povalující igelitové tašky. Více ZDE

Ratifikace Pařížské dohody:

Senát, na rozdíl od dolní komory, již dal dnes souhlas k ratifikaci Pařížské dohody. Senátoři nepřistoupili na požadavek senátora Tomáše Jirsy z ODS, aby bylo projednávání dohody přerušeno kvůli absenci ministra průmyslu a obchodu. Dohoda přitom nabyla platnosti už loni v listopadu. Ze států Evropské unie ji vedle Česka zatím neratifikovalo podle slov ministra životního prostředí Richarda Brabce jen Nizozemsko. Ratifikaci musí schválit obě parlamentní komory, následně jí dostane k podpisu prezident. V poslanecké sněmovně se naposledy debatovalo o dohodě začátkem března, již počtvrté.

Pařížská dohoda v prvé řadě stanovuje základy dlouhodobého, společného rámce pro ochranu klimatu v období po roce 2020, kdy má končit platnost Kjótského protokolu. Jejím hlavním cílem je snížit produkci skleníkových plynů a udržet tak nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C a tím omezit rizika a negativní dopady změny klimatu. Dohoda také akcentuje nepostradatelnou roli adaptace, tedy přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu, a to především v nejméně rozvinutých a nejvíce zranitelných státech světa. Důležitou součástí Dohody je také kapitola věnovaná financování opatření na ochranu klimatu, budování odborných kapacit a rozvoj moderních nízkouhlíkových technologií. Více k dohodě ZDE

Výsledek: dán souhlas k ratifikaci

Zimní balíček:

Dále senátoři projednají evropské tisky: balíček o energetické účinnosti, balíček obnovitelné zdroje a správa energetické unie a Balíček pro trh s elektřinou. Pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ představila na počátku prosince 2016 Evropská komise tzv. „zimní balíček“, který obsahuje osm legislativních návrhů pro změny v energetických legislativách a směrnicích. Více k tématu: Evropská komise představila balíček "Čistá energie pro všechny Evropany“ čtěte ZDE. Níže uvádíme stanoviska Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU).

• Energetická účinnost - ZDE

• Balíček obnovitelné zdroje a správa energetické unie - ZDE

• Balíček pro trh s elektřinou - ZDE

Výsledek: ve všech třech bodech bylo přijato doporučení VEU

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 15 883 kontrol, což je o více než 200 než v roce 2015 (15 677) a uložila 2887 pokut (o 54 méně než v roce 2015) v celkové výši 130 717 343 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2016 v průměru 40 kontrol. Nejvíce narostl počet kontrol v oblasti ochrany vod, inspektoři provedli 3539 kontrol, tedy o 260 více než v roce 2015. Nejvíce pokut padlo za odpady (977), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut klesla oproti roku 2015 o zhruba pět milionů. „Při větší intenzitě kontrol nebylo zjištěno tolik porušení zákona jako v roce 2015. Tato data potvrzují trend rostoucí disciplíny u větších podniků, zejména tedy u zhruba 2 200 podniků podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám. Vydali jsme také poměrně velký počet opatření k nápravě, celkem 342 rozhodnutí, tedy prakticky stejný počet jako vloni, kdy jich bylo 345,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska dostala v loňském roce nejvyšší pokutu 6,5 milionů korun společnost OMGD, s.r.o. za porušení zákona o odpadech. Firma v průběhu let 2013 – 2015 nakládala v areálu bývalé chemičky v Kaznějově na Plzeňsku s 15 tisíci tunami demoličních odpadů. To však neměla povoleno. Demoliční odpady vysoce překračovaly limity povolené pro obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu.

Druhou nejvyšší pokutu ve výši tří milionů korun uložili vloni inspektoři firmě NP Transport s.r.o., která ve Středočeském kraji neoprávněně provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů, aniž by vlastnila potřebný souhlas k provozu tohoto zařízení. Od různých subjektů v roce 2013 neoprávněně přebrala bezmála 20 tisíc tun odpadů.

Pokuty za rok 2016:

• ČIŽP provedla loni celkem 15 883 kontrol - ve srovnání s rokem 2015 nárůst počtu kontrol o 206.

• Na jednoho inspektora připadlo v průměru 40 kontrol (41 v roce 2015).

• Celkem uděleny pokuty v právní moci ve výši téměř 131 milionů Kč - o cca 5 mil. méně než v roce 2015.

• Počet rozhodnutí o opatření k nápravě v právní moci - 342 (v roce 2015 – 345) a pravomocně uložených návrhů k zastavení nebo omezení činnosti - celkem 23 rozhodnutí (v roce 2015 – 44).

• ČIŽP uložila vloni celkem 2887 pokut (v roce 2015 – 2941)

• Celková výše uložených pokut v právní moci činila 130 717 343 korun (2015 - 135 719 214).

• Oproti roku 2015 klesla celková výše pokut o zhruba 5 milionů korun (nižší pokuty za drobnější delikty).

• Nejvíce pokut padlo za odpady (977), což je několikaletý trend.

• Plán pro rok 2017 - provést cca 16 tisíc kontrol.

Inspektoři provedli také 479 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 126 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 446 200 korun. Zabaveno bylo 235 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 924 neživých exemplářů (výrobky). U vývozu a dovozu exemplářů zjistili, že více než každá pátá kontrolovaná zásilka nebyla v pořádku. Nejvíce zásilek s živočichy, rostlinami a produkty z nich pochází z Asie. „Velmi závažný je vzrůstající počet porušování zákonů v oblasti CITES a wildlife. V roce 2016 byl v 56 % případů zjištěn v této souvislosti pachatel vietnamské národnosti, což je o šest procent více než loni a o 20 % více, než v roce 2014. Nadále také pokračovala spolupráce s celní správou a policií na závažných případech nelegálního obchodu se slonovinou, nosorožčími rohy a tygřími kostmi,“ uvedl Geuss.

Tento rok Česká inspekce životního prostředí plánuje provést přibližně 16 tisíc kontrol.

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva ČIŽP 2016

Prezentace ke stažení

Energetická skupina ČEZ chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v Česku. Na setkání s novináři a analytiky to uvedl ředitel strategie ČEZ Dávid Hajmán. Nyní je kapacita uhelných elektráren ČEZ v ČR 4641 megawattů (MW), během dvou desetiletí bude podle Hajmána odstaveno kolem 3000 MW. V provozu zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřové a Tušimicích a teplárna Mělník, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.

Do skupiny elektráren, se kterými ČEZ dlouhodobě nepočítá, patří černouhelná elektrárna Dětmarovice. Primárně využívá uhlí od společnosti OKD, která je v insolvenci. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš letos v únoru ČTK řekl, že elektrárna nebude fungovat déle než deset let. Kromě ní provozuje ČEZ hnědouhelné elektrárny Poříčí nebo Hodonín. Například v Hodoníně je ale nyní jeden blok využíván ke spalování biomasy. Ředitel divize obchod ČEZ Pavel Cyrani ČTK řekl, že například teplárny ČEZ využívající hnědé uhlí firma neuzavře, pouze v nich přejde na jiný druh paliva.

Podle Beneše už v Česku není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. Důvodem jsou nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. Hajmán dnes řekl, že hlavním důvodem plánovaného odstavení elektráren je zpřísňující se ekologická a emisní legislativa.

ČEZ nyní vede jednání se společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Podle Hospodářských novin Tykačova firma nabízí za elektrárnu deset miliard korun. "Vršanská uhelná má zájem, aby elektrárna Počerady fungovala dlouhodobě," řekla v únoru ČTK mluvčí Czech Coalu Gabriela Sáričková Benešová.

S tím, že by ČEZ prodal Počerady Vršanské uhelné, nesouhlasí některé známé osobnosti. Vládě nedávno zaslaly výzvu, aby se proti případnému prodeji postavila. Prodlužování doby spalování uhlí podle signatářů popírá Pařížskou klimatickou dohodu o ochraně klimatu. Výzvu podepsali mimo jiné někdejší předseda Senátu a federální premiér Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová a herec Arnošt Goldflam.

Zdroj: ČTK

Vláda dnes schválila Strategický rámec Česká republika 2030, který koncem března schválila Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Jedná se o klíčový dokument pro rozvoj Česka na dalších třináct let.

Dokument Strategický rámec Česká republika 2030 definuje nejdůležitější trendy, se kterými se bude Česká republika muset vyrovnat a také cíle, kterých chce v příští dekádě stát ve spolupráci s municipalitami, se soukromým i neziskovým sektorem dosáhnout.

„Dokument ČR 2030 vznikal dva roky v široké spolupráci se zástupci ministerstev, soukromé i nevládní sféry. Po schválení vládou by se měl stát základním kamenem pro všechny další plány rozvoje, jak na národní, tak krajské a místní úrovni,“ vysvětlil již Bohuslav Sobotka, jako předseda Rady pro udržitelný rozvoj.

Dokument se v šesti kapitolách zaměřuje na oblast společnosti, hospodářský rozvoj, rozvoj obcí a regionů, zlepšení odolnosti ekosystémů (zejména schopnost krajiny zadržovat vodu a zvýšení úrodnosti půdy), dobré vládnutí a propojení Česka se světem. V každé oblasti definuje cíle, kterých by země měla v roce 2030 dosáhnout, a stanovuje pro ně indikátory.

Indikátory udržitelného rozvoje pro strategický rámec Česká republika 2030

Tato přednáška odezní na XIII. ročníku mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ se koná ve dnech 26. a 27. dubna 2017, jako doprovodný program Stavebních veletrhů Brno. Konference je zaměřena na aktuální otázky udržitelného rozvoje, dobrovolné přístupy k dosahování cílů udržitelného rozvoje na úrovni podniků, výsledky projektů, případové studie a diskusi nad praktickými zkušenostmi. Další podrobnosti ke konferenci, program a přihlášky - ZDE

Například v tématu rozvoje obcí a regionů jsou jedním z cílů dostupné veřejné služby pro obyvatele na celém území Česka. Tak se dá zabránit odchodu mladých lidí do velkých měst, zároveň by menší sídla i vesnice zůstala dostatečně přátelská ke starší generaci. Podle ČR 2030 se s veřejnou infrastrukturou a službami se musí počítat ve všech stupních příprav územních plánů a to nejen pro jednotlivé obce, ale na větším území. Jaké mají být minimální standardy veřejných služeb, by určoval stát, nicméně konkrétní místní řešení musí vzejít z dialogu mezi samosprávou a občany, firmami a dalšími aktéry v konkrétním území.

Nový přístup strategického rámce ČR 2030 je v tom, že důsledně propojuje dva významné koncepty: udržitelný rozvoj a kvalitu života. Kvalita života by se do budoucna měla stát klíčovým ukazatelem rozvoje, spíše než klasické makroekonomické ukazatele jako je HDP. To totiž o kvalitě života vypovídá pouze omezeně, HDP se zvyšuje i ve chvíli, kdy se spalují paliva v dopravní zácpě. V budoucnu si už nevystačíme s čistě ekonomickými ukazateli rozvoje, naopak musíme se zaměřit na další rozměry lidského života, jako je zdravotní stav, rovnováha mezi prací a soukromým životem, vzdělávání, kvalita životního prostředí, osobní bezpečí či subjektivně vnímané životní pohody. Vedle toho se ale musíme soustředit na udržitelnost hospodářství, zejména na snižování energetické náročnosti ekonomiky a také na efektivitu při využívání přírodních zdrojů.

Více o strategickém rámci Česká republika 2030 najdete na webu www.cr2030.cz

Vedle části, která definuje budoucí cíle, obsahuje ČR 2030 detailní analýzu současného stavu a předpokládaný vývoj domácích i zahraničních trendů, které nás již ovlivňují a v blízké budoucnosti ovlivní ještě výrazněji. Například postupující digitalizace, změna klimatu, oslabování reprezentativní proměny nástrojů demokratického vládnutí demokracie nebo narůstající společenské nerovnosti. Dobře fungující státní veřejná správa musí být schopna tyto trendy analyzovat, připravovat se na jejich možné dopady a hledat cesty, jak se s nimi úspěšně vyrovnávat. Navíc musí být schopna tváří v tvář proměnám průběžně inovovat sebe samu.

Strategický rámec ČR 2030 vznikal téměř dva roky, připravovaly a komentovaly jej stovky expertek a expertů z akademické, firemní i neziskové oblasti. Po pro projednání a schválení vládou začne expertní tým Odboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády ČR připravovat plán implementace, který podrobně zhodnotí, zda existující opatření povedou ke splnění daných cílů a jaká další opatření či úpravy stávajících budou muset jednotlivá ministerstva přijmout, aby cíle byly do roku 2030 naplněny.

Seminář je zaměřen na zvýšení připravenosti na sucho i povodně a adekvátní reakci na tyto krizové situace s využitím všech dostupných informací a prostředků tak, aby ztráty na životech a majetku byly co nejmenší.

Program semináře se soustředí na aktuální situace – ukáže, jak vznikají předpovědi a odstupňované výstrahy na sucho a povodně (včetně přívalových), jak se šíří, jak jim rozumět a co po jejich obdržení dělat, kde je najdeme (weby, šíření po linii ČHMÚ – HZS – obce), jaká je činnost důležitých složek krizového řízení a IZS. Vše navazuje na stav plnění Usnesení vlády č. 620 – zejména část, která se týká operativních opatření, přípravy operačních plánů pro zvládání sucha a také povodňových plánů na základě platných a připravovaných metodických pokynů MŽP a MZe. Přínosem bude i připravovaná novela Vodního zákona, která zahrne novou část o suchu.

Seminář pořádá dne 18. 5. 2017 Český národní výbor pro omezování následků katastrof a Český spolek pro péči o životní prostředí ve spolupráci s Radnicí MČ Praha 9 v rámci cyklu "Prevence katastrof – ochrana obyvatel a životního prostředí" seminář Sucho a povodně jako krizové situace – výstrahy, rychlá reakce, krizové řízení.

Dokument ke stažení:

Pozvánka

Přihláška

ŠKODA VISION E přenáší typický design vozů této značky do světa elektromobility. O pohon se starají dva akumulátory o výkonu 225 kW, dojezd slibuje automobilka až 500 kilometrů s možností indukčního dobíjení. Do roku 2025 chce ŠKODA uvést na trh vedle plug-in-hybridních modelů i čistě elektricky poháněné automobily v různých segmentech.

​V Šanghaji představená studie ŠKODA VISION E je prvním čistě elektricky poháněným konceptem ve 122leté historii automobilky. Futuristický design vozu je ukázkou nové, speciálně pro elektromobilitu vyvinuté evoluce tvarosloví značky ŠKODA. Mezi jeho nejvýraznější znaky patří protisměrně otevírané dveře, absence B-sloupku a prosvětlený interiér. Velkorysá nabídky prostoru v interiéru a řada simply clever řešení, jako například sedačky, které se při otevření dveří vyklopí o 20 stupňů směrem ven, ukazují, že i budoucí elektromobily značky ŠKODA budou disponovat známými typickými přednostmi vozů této značky.

S celou řadou senzorů a kamer je studie ŠKODA VISION E koncipována pro automatizované řízení 3. stupně. Pokročilý monitoring okolí umožňuje, aby například na dálnici systém zcela převzal řízení vozu. Kromě toho inovativní asistenční systémy zajišťují bezpečnost a komfort jízdy jak v městském provozu, tak na silnicích nižších tříd.  Mezi další novinky, poprvé prezentované v rámci studie ŠKODA VISION E, patří ovládací systém s pokročilým ovládáním pomocí gest  včetně  sledování pohybu očí Eye Tracking u řidiče a dalších dotykových displejů pro spolujezdce a cestující na zadních sedadlech.

VISION E vychází z modulární stavebnice pro elektrifikaci koncernu Volkswagen. Oba elektromotory mají systémový výkon 225 kW, energii jim dodává vysokonapěťový akumulátor, jehož kapacita umožňuje dojezd až 500 kilometrů a který lze nabíjet jak kabelem, tak indukčně.

Studií ŠKODA VISION E podtrhuje česká automobilka své ambice na poli elektromobility. V rámci Strategie 2025 bude ŠKODA v elektrifikaci své modelové palety v příštích letech intenzivně pokračovat. Do roku 2025 uvede automobilka vedle plug-in-hybridních modelů na trh i čistě elektricky poháněné automobily v různých segmentech.

Čtěte také:

S elektrickým pohonem ŠKODA VISION E do budoucnosti (29.3.2017)

Odevzdávat baterie na sběrná místa se učí v posledních letech stále více Čechů. Skupině REMA se tak vloni podařilo překonat přísné limity stanovené Evropskou unií a dosáhnout úspěšnosti 118,1 %. Baterií ale na trhu přibývá, zejména s novými technologiemi, a podle statistik končí v běžném komunálním odpadu stále významné procento přenosných baterií a akumulátorů. Nesprávné zpracování či pohození na skládkách přitom může mít vážné ekologické i zdravotní dopady.

Podle pravidel Evropské unie musela Česká republika v loňském roce poprvé zvládnout vybrat 45 % vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů ze všech zařízení uvedených na trh. Společnosti REMA Battery, která se sběrem baterií zabývá, se podařilo tento limit překonat dvou a půl násobně. V následujících letech bude důležité limit sběru nastavený Evropskou unií i nadále naplňovat. „Hlavním důvodem takto přísných opatření je neustále narůstající množství baterií. Jejich nesprávná likvidace či chybějící recyklace mají velmi negativní dopad na životní prostředí a vedou ke zbytečnému plýtvání často vzácných přírodních zdrojů,“ vysvětlil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA.

Nové elektroniky, ale i baterií, na českém trhu každý rok přibývá. Podle statistik skupiny REMA se jen v loňském roce zvýšil počet baterií a akumulátorů o necelých deset procent. „Nejvíce se setkáváme s nabíjecími bateriemi, které jsou vestavěné v drobném elektru, jako jsou notebooky, mobilní telefony, přehrávače nebo tablety,“ uvedl David Vandrovec.

Ačkoliv přibývá Čechů, kteří starší a nefunkční modely elektroniky vrací na příslušná sběrná místa, stále zhruba jedna třetina baterií a starých spotřebičů končí v běžném komunálním odpadu. I proto se skupina REMA ve spolupráci se svými partnery snaží provozovat stabilní a efektivní sítě sběrných míst, kterých už je nyní po celé republice 17 tisíc. Lidé navíc mohou využít řadu projektů, jako Buď líný nebo re:Balík, který je určený právě pro recyklaci menších elektronických zařízení a přenosných baterií a akumulátorů.