V Evropské unii se ročně vyhodí 88 milionů tun jídla, což představuje asi 173 kilo na osobu. Plýtvání potravinami není jen etickým problémem, ale má velké ekonomické a ekologické dopady. V úterý 11. dubna schválil výbor pro životní prostředí zprávu poslankyně Biljany Borzan, v níž poslanci žádají EU a její členské státy, aby proti plýtvání jídlem zakročili. Se zpravodajkou jsme pořídili rozhovor o souvislostech a důvodech jejích návrhů.

Zatímco v mnoha částech světa lidé trpí hladem a podvýživou, jinde se spousta jídla každý den vyhazuje. Jak velký je to problém?

Asi třetina jídla vyráběného pro naši spotřebu se promrhá někde na cestě mezi farmou a naším talířem. Takové plýtvání má velké ekonomické, sociální a environmentální dopady. Mrhání jídlem a jeho vyhazování se celosvětově vyčísluje na 940 miliard dolarů ročně. Na výrobu jídla potřebujeme zdroje, a když ho nakonec vyhodíme, pohrdáme vlastně i jimi: Asi čtvrtina vody, která se využívá v zemědělství, tak de facto končí v koši a vyhozené jídlo odpovídá osmi procentům světových emisí skleníkových plynů.

Kde a kdy se vyhazuje nejvíce jídla? A jaké to má důvody?

Mezi zeměmi na celém světě existují rozdíly v tom, kdy a kde se plýtvá jídlem. V industrializovaných zemích se nejvíce jídla vyhodí v jeho posledních fázích, vyhazuje se v supermarketech a domácnostech. V rozvojových zemích se jím plýtvá v prvotních fázích jeho výroby, zejména kvůli nevhodným zemědělským postupům, neefektivní dopravě a infrastruktuře a nedostatku skladovacích kapacit.

Mluvila jste o dopadech na hospodářství a životní prostředí; můžete je vyčíslit?

Když plýtváme potravinami, plýtváme tak vodou, půdou, prací, energií a ostatními cennými a častokrát vzácnými zdroji. Z odborných odhadů vyplývá, že pokud by se v rozvinutých zemích snížilo plýtvání na straně spotřebitelů o 30 %, do roku 2030 bychom tak ušetřili přibližně 400 000 kilometrů čtverečních orné půdy.

Jak jsme na tom v Evropě?

Vyhazováním potravin plýtváme v EU ročně 143 miliard eur. A dvě třetiny z toho mají na svědomí domácnosti. Evropská unie jako jedna z nejbohatších a nejvíce prosperujících společností na světě má morální a politickou povinnost omezit obrovské množství promrhaného jídla. Odhaduje se, že v EU se ročně vyhodí až 88 milionů tun jídla, což je asi 173 kilo na osobu. Zatímco 20% jídla se ztratí nebo vyhodí, až 55 milionů lidí si každý druhý den nemůže dovolit kvalitní stravu. Taková situace je nemorální a neudržitelná.

Co mohou EU a evropské státy udělat pro zlepšení?

Potravinami se plýtvá na každém stupni jejich dodavatelského řetězce. Neexistuje žádné zázračné nařízení, jehož prostřednictvím by mohla EU vyřešit tento problém. V současnosti máme 52 aktů, které jistým způsobem, ať už je to pozitivní nebo negativní, ovlivňují, kolik potravin se u nás vyhazuje. Potřebujeme proto koordinovanou politiku na úrovni EU a jejích členských států. Měla by se týkat odpadu, bezpečnosti potravin a informovanosti a zohlednit ekonomické aspekty, výzkum a inovace, životní prostředí, zemědělství, vzdělávání a sociální politiku.

A co můžeme dělat jako jednotlivci v našem každodenním životě?

Pokud chceme plýtvání jídlem omezit, potřebujeme správně informovat spotřebitele, protože asi 53% veškerého jídla vyhazujeme v Evropě v domácnostech.

Plánujte své nákupy, nekupujte toho příliš mnoho. Nové jídlo ukládejte v lednici dozadu a zbytky můžete zmrazit. Další věc je, že méně než polovina Evropanů zná rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Nevyhazujte jídlo hned po datu minimální trvanlivosti, někdy vydrží ještě několik týdnů po něm.

Zpráva o plýtvání potravinami tvoří součást legislativního balíčku o odpadech a balíčku o oběhovém hospodářství.

Čtěte také:

Jak snížit potravinové odpady? Osvobození od DPH a srozumitelné informace (11.4.2017)

Během tzv. trialogu, kdy zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise vyjednávají o konečné podobě legislativního návrhu před finálním schválením na plénu EP, bylo v úterý 11. dubna dosaženo dohody o podobě výzkumného programu PRIMA.

,,PRIMA v sobě spojuje několik oblastí, které pro EU v příštích letech budou prioritní: výzkum a inovace, ochranu životního prostředí, udržitelný rozvoj a spolupráci se třetími zeměmi. Jeho význam není pouze v prostředcích, které přináší pro výzkum a vývoj, ale především v samotné spolupráci se třetími zeměmi, jako je Tunisko, Jordánsko či Izrael, v tzv. výzkumné diplomacii," uvedl europoslanec Pavel Telička. Současně dodal: ,,Středomořský region se v posledních letech potýká s řadou problémů spojených se změnou klimatu, trpí nedostatkem vody a přitom existuje řada efektivních řešení, která mohou pomoci těmto problémům čelit. Zlepšení socio-ekonomických podmínek pro obyvatele v tomto regionu je základním stavebním kamenem pro omezení migrace, která v následujících letech může narůstat. Těší mne, že se nám dnes podařilo najít společnou pozici, program PRIMA by tak mohl být zahájen už v lednu 2018."

Co je program PRIMA a proč je potřeba?

PRIMA (Partnership Framework with third countries under the European Agenda on Migration) představuje partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středozemního moře. Program PRIMA podporuje udržitelné hospodaření s vodními a potravinovými zdroji ve středomořské oblasti prostřednictvím sdílení know-how a strategického partnerství mezi státy Evropské unie a zúčastněnými třetími zeměmi. Rámcové podmínky účasti a fungování programu jsou stanoveny programem Horizon 2020, financování programu se rozdělí rovným dílem mezi participující státy a EU.

Cílem programu PRIMA je vytvořit platformu pro spolupráci a společná inovativní řešení, která středomořský region nutně potřebuje. Program by měl přispět ke zlepšení přístupu k pitné vodě, efektivnějšímu nakládání s vodními a potravinovými zdroji, udržitelnému zemědělství a pomoci tak řešit související problémy.

Vinou klimatických změn se Evropa a především oblast středomoří v posledních letech potýká s nedostatkem vody, až 180 milionů lidí v této oblasti nemá adekvátní přístup k vodě. Tím trpí také zemědělství – snižují se výnosy a rostou ceny potravin. Tyto faktory mají pochopitelně vliv na socio-ekonomickou situaci obyvatel, na lidské zdraví a v konečném důsledku přispívají k nestabilitě a migraci v tomto regionu. Rodiny jsou nuceny stěhovat se z venkovských regionů do měst nebo opustit zemi úplně a hledat lepší životní podmínky.

Program PRIMA je tak prvním svého druhu, který se zaměřuje na spolupráci v oblasti výzkumu mezi státy EU a třetími zeměmi ve Středomoří při hledání řešení těchto palčivých problémů. Účast v programu není nicméně omezena jen na státy středomořského regionu, zapojit se může kterýkoli stát, který splní podmínky účasti v programu.

Zpravodajem uvedeného návrhu za frakci Evropských liberálů byl místopředseda Evropského Parlamentu Pavel Telička.

Více informací o programu najdete ZDE.

Do aktualizace NAPEE byly zahrnuty dokumenty související se strategií zvyšování energetické účinnosti, které byly zpracovány pro konkrétní oblasti. Jedná se o Aktualizaci Strategie renovace budov podle čl. 4 směrnice a Posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení za Českou republiku podle čl. 14 směrnice. V neposlední řádě došlo k aktualizaci dat v kapitolách, které popisují konkrétní opatření vyplývající ze směrnice a u kterých jsou směrnicí přesně definovány cíle. Jedná se o čl. 7 Systém povinného zvyšování energetické účinnosti a čl. 5 Příkladná úloha budov veřejných subjektů (samostatně zpracovaný materiál, který bude předložen vládě zároveň s aktualizací NAPEE s názvem Aktualizace Plánu rekonstrukce objektů v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti).

Závazný cíl energetických úspor podle čl. 7 směrnice je v reakci na aktualizaci dat zveřejněnou agenturou EUROSTAT v únoru 2017 nově stanoven ve výši 51,1 PJ v roce 2020 (tj. kumulované úspory ve výši 204,39 PJ do roku 2020). Zároveň je však možné konstatovat, že v období 2014 - 2016 bylo dosaženo 17,66 PJ nových úspor energie. V důsledku přijetí dodatečných opatření v průmyslu vznikl přebytek ročních úspor na úrovni 6,8 PJ. V plnění závazku kumulovaných úspor za období 2014 – 2016 však vznikl v důsledku nízkého plnění závazku nových úspor v letech 2014 a 2015 deficit 22,11 PJ kumulovaných úspor, který bude nutné dohnat zintenzívněním plnění závazku v nadcházejícím obdobím 2017 – 2020.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Materiál

Příloha usnesení

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 250 tisíc korun společnosti, která ze své lakovny vypouštěla do ovzduší více emisí, než měla povoleno. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu ovzduší a platného povolení k provozu.

„Inspektoři při kontrole lakovny zjistili, že opakovaně nedodržuje emisní limity těkavých organických látek stanovených zákonem o ochraně ovzduší. Firma zároveň dostatečně neplnila opatření k nápravě týkající se dodržování emisních limitů, které jí inspektoři uložili v roce 2015,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Společnost přitom inspektoři ČIŽP už jednou pokutovali. „Autorizovaným měřením v roce 2014 bylo zjištěno vypouštění většího množství emisí těkavých organických látek, než připouštělo platné povolení provozu zdroje.  Firma za to dostala pokutu 200 tisíc korun,“ doplnil Mikeš.

Firma se proti nové pokutě neodvolala a dle jejího sdělení, které má ČIŽP k dispozici, byl provoz lakovny na konci února 2017 ukončen.

Jedním z úkolů plynoucího z "Návrhu koncepčního řešení regulace ve vodárenství", schváleného usnesením vlády č. 86 ze dne 9. února 2015, je zavést trvalý benchmarking vlastnických a provozních subjektů v České republice s cílem každoročního poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací odborné i laické veřejnosti.

V roce 2016 realizovalo Ministerstvo zemědělství v souladu s Metodikou benchmarkingu dva benchmarkingové projekty: Benchmarking vlastnických subjektů 2015 a Benchmarking provozovatelských subjektů 2015. Výsledky obou projektů jsou předloženy v samostatných dokumentech. Zjištění a závěry obou projektů jsou zahrnuty ve Zprávě o benchmarkingu za rok 2015.

Uvedené dokumenty uveřejňujeme jako otevřené s možností je připomínkovat.

Připomínky je možné zaslat elektronicky do 15. 6. 2017 na adresu benchmarkingVaK@mze.cz nebo poštou na adresu: MZe, odbor dozoru a regulace vodárenství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Zdroj: MZe

Ministerstvo zemědělství ČR vyhlásilo národní dotační program 129 300 „Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II“. Tento program je primárně určen pro obce nebo místní části měst do 1 000 obyvatel na podporu nových vodovodů, úpraven vod, nových kanalizací a ČOV. Dále bude podporovat opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, kdy se jedná se o podporu propojování a rozšiřování vodárenských soustav a jejich zdrojové posilování, včetně posilování akumulace pitné vody pro zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Alokace je vyhlášena ve výši 1 mld. Kč. Žádosti o podporu budou přijímány od 24. dubna 2017 do 31. srpna 2017.

Dokument ke stažení:

Výzva

Od prvního června začne platit novela o ochraně přírody, která zásadně změní fungování národních parků. V průběhu května proto proběhnou zasedání rad všech čtyř národních parků, aby v druhé polovině roku mohly správy národních parků začít připravovat podklady pro určování jednotlivých zón. Více ZDE

Zdroj: E15

Od prvního června začne platit novela o ochraně přírody, která zásadně změní fungování národních parků. V průběhu května proto proběhnou zasedání rad všech čtyř národních parků, aby v druhé polovině roku mohly správy národních parků začít připravovat podklady pro určování jednotlivých zón. Více ZDE

Zdroj: E15

Evropský výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) se dnes zabýval problematikou potravinových odpadů. Poslanci předložili řadu opatření, které mají v EU pomoci snížit množství potravinového odpadu do roku 2030.

Europoslanci vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila stávající omezení pro darování potravin - osvobození od DPH. Dále poukázali na to, že je potřeba se zaměřit na srozumitelnější informace pro spotřebitele. Tedy na údaje na obalech „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivosti“, které jsou podle nich matoucí. Dále je podle nich potřeba spotřebitelům dostatečně vysvětlit použitelnost potravin po uplynutí doby minimální trvanlivosti.

Oblast potravinových odpadů je součástí tvz. balíčku pro oběhové hospodářství. Odhaduje se, že v EU vzniká přibližně 89 mil. tun potravinového odpadu, tedy na každého obyvatele připadá 180 kg a rok. Europoslanci prosazují 30% snížení potravinového odpadu do roku 2025 a dále jeho snížení o 50 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2014.

Nejvíce potravinového odpadu se vyskytuje v Nizozemsku (541 kg na osobu a rok) a Belgii (345 kg). A naopak nejméně ve Slovinsku (72 kg), Maltě a Rumunsku (76 kg).

Zpráva byla přijata jednomyslně a bude předložena k hlasování na plenárním zasedání Europarlamentu 15. až 18. května.

Problematická situace v teplárenství, odpady a jejich energetické využití, dopady klimatické politiky EU a požadavků na snižování emisí, role tepláren na rychle se měnícím trhu s elektřinou nebo péče o stále náročnějšího zákazníka. To jsou jen některá z témat 23. ročníku Dnů teplárenství a energetiky, nejvýznamnější a největší akce v oboru, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR ve dnech 25. a 26. dubna v Hradci Králové. 

 „Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno. Klasické teplárenské zdroje na domácí hnědé uhlí se potýkají s ekonomickým přežíváním na „trhu“. Doba lokálních monopolů tepláren ve městech je nenávratně pryč a je potřeba narovnat podmínky dodávek tepla pro všechny výrobce. Pokud nedojde k narovnání podmínek pro všechny potenciální dodavatele tepla, hrozí kolaps českého teplárenství jako oboru a decentralizaci teplárenských soustav,“ nastiňuje problém Tomáš Drápela, generální ředitel a předseda představenstva Plzeňské teplárenské. Na Dnech teplárenství a energetiky představí výsledky analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů, kterou Plzeňská teplárenská zpracovala společně s Teplárenským sdružením České republiky.

Velkým tématem bude také nakládání s odpady. „Téma nakládání s komunálními, a zvláště směsnými komunálními odpady se v poslední době stalo velmi aktuálním s ohledem na připravovanou evropskou a navazující českou legislativu. Po trhu chodí mnoho různých informací o zaručených technologiích nakládání s komunálními odpady a obce a města s těmito technologiemi nemají a ani zatím nemohou mít praktické zkušenosti,“ říká Milan Chromík, ředitel divize využití odpadů společnosti Veolia. Ve své přednášce představí přehled jednotlivých možností nakládání s komunálním odpadem zejména u municipalit a srovná přímé energetické využití směsných komunálních odpadů, tuhých alternativních paliv na bázi směsných komunálních odpadů a skládkování po předchozí úpravě.

Města chtějí podporu přímého spalování

Za municipality vystoupí Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseku a výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR. „Zpřísňující se limity na třídění odpadů a snižování skládkování jsou alarmující pro komunální sféru v České republice a termíny pro jejich naplnění se krátí – rok 2024, resp. 2025 a 2030. Stát by v této věci měl být více aktivní, aby pak jen a pouze nepřenesl nereálné povinnosti nebo spíše termíny k jejich plnění na města a obce. Důležité je toto téma i z hlediska ochrany obyvatel před nadbytečným a razantním zdražováním, pokud by poplatek za odpady, resp. za skládkování odpadů vzrostl, aniž by města a obce dostaly reálnou šanci přizpůsobit se požadavkům státu a EU,“ říká.

Svaz měst a obcí chce proto řešit otázku energetického využití odpadů zejména cestou přímého spalování směsných komunálních odpadů a na to navazujícím budování logistických a dopravních center a tras. „Energetické využití odpadů je moderní a efektivní způsob, jak s vyprodukovanými odpady nakládat v dlouhodobém horizontu, mají s ním zejména pozitivní zkušenosti v zahraničí, například Rakousko, Německo, Francie, Nizozemí či Švýcarsko. Představuje stabilní a partnerské řešení pro vyřešení jedné z klíčových otázek v odpadovém hospodářství „kam s ním“ za 15 – 20 let poté, co skončí životnost skládek, anebo bude jejich kapacita velmi omezena,“ dodává Pavel Drahovzal.

Péče o zákazníka v teplárenství

Novou tematickou sekcí v rámci Dnů teplárenství a energetiky bude aktuální téma Péče o zákazníka v teplárenství. „Odběratel tepla, ať už bytové družstvo či společenství vlastníků, velké či malé, musí být bráno dodavatelem jako skutečný partner a především zákazník a klient, ne jako vazal, jak se tomu v některých případech děje.  Základem dobrého vztahu mezi dodavatelem a klientem je oboustranná komunikace. Mělo by být snahou dodavatele tepla objasnit klientům aktuální postavení tepláren na trhu s teplem. Je třeba, aby si dodavatelé tepla uvědomili, že jsou jejich stávající zákazníci pod tlakem mnoha firem nabízejících odpojení od soustav zásobování teplem,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Právě péči o zákazníky v rozsáhlých soustavách zásobování teplem představí ve své přednášce Tomáš Sluka, obchodní ředitel Pražské teplárenské. „Cílem mého příspěvku je podělit se s účastníky konference o aktuální výzvy, kterým při své činnosti čelíme. Představím základní možné cesty vedoucí ke zvýšení dodávek centrálního zásobování tepelnou energií a ke zvýšení atraktivity dálkového tepla pro koncového odběratele,“ uvedl Tomáš Sluka.

Několik desítek přednášek

Dny teplárenství a energetiky představí také klimaticko-energetický rámec 2030 a roli tepláren ve světě chytrých sítí, připravované závěry o BAT pro velká spalovací zařízení a možnosti jejich splnění, novinky, inovace a nové technologie. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Teplárenské sdružení České republiky, které se závěry z přednášek a diskuzí dále pracuje a prosazuje je při jednáních s vládou a dalšími zájmovými organizacemi, akci pořádá už po třiadvacáté.

Generálními partnery Dnů teplárenství a energetiky jsou skupina ČEZ a EP Energy, a.s., partnery akce jsou mimo jiné společnosti RENOMIA, a.s., Uchytil s.r.o., AVOS VYŠKOV měřící a regulační technika, s.r.o, Energotrans, a.s., ČEZ Teplárenská, a.s., ČEZ ESCO a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., Pražská teplárenská, a.s., United Energy, a.s. či Plzeňská energetika a.s.

Témata:

• Klimaticko-energetický rámec 2030 a role tepláren ve světě chytrých sítí - Klimatická agenda a reforma EU ETS, Příběh fosilní energetiky, Zimní balíček EU z pohledu průmyslu, Očekávaný vývoj na trhu podpůrných služeb a příležitosti pro menší zdroje, Role výroben připojených do distribučních soustav ve světě chytrých sítí a další  

• Odpady a jejich energetické využití - Oběhové hospodářství v ČR a nové směrnice EU v odpadech, Shrnutí posledního vývoje odpadového hospodářství a výhled k možnostem dalšího využití odpadů, Pohled obcí na problematiku odpadů a jejich energetické využití, Problematika energetického využití odpadů a další

• Ekonomika provozu a rozvoje teplárenských soustav - Postup těžby na dolech Bílina, Aktuality v emisním obchodování a výhled na 4. obchodovací období, Čím budeme topit, malé  a střední teplárny - výsledky analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů a další  

• Péče o zákazníka v teplárenství - Instalace nových regulačních prvků do domů, Biodiverzita a péče o zákazníky, Pohled družstva na vztah dodavatel tepla a klient a další

• Technika a technologie v teplárenství - Emise rtuti ze spalování uhlí, Měření emisí rtuti a další 

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: úterý 25. dubna a středa 26. dubna 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

Více na: www.dnytepen.cz

Je téma nového čísla odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI). V novém čísle najdete například články: Vybrané aspekty reportovaných výsledků plánů povodí, Typologie útvarů povrchových vod kategorie řeka v prvním a druhém cyklu plánů povodí a její důsledky pro hodnocení stavu útvarů, Reporting plánů povodí podle Rámcové směrnice o vodách, Proces implementace směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik v podmínkách České republiky, Východiska a historické souvislosti procesu plánování v oblasti vod a v neposlední řadě rozhovor s Ing. Berenikou Peštovou, Ph.D., náměstkyní ministra životního prostředí na téma plánování v oblasti vod. Články jsou dostupné v elektronické formě ZDE. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i. Časopis se především zaměřuje na původní sdělení o výsledcích výzkumu v oblastech voda a odpady.

Novým výkonným ředitelem Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal (35). V čele organizace hájící zájmy měst a obcí chce vyhodnotit minulé i současné projekty, připravit budoucí projektové záměry zaměřené zejména na vzdělávání, čerpání dotací a veřejné zakázky. Rovněž bude usilovat o dlouhodobou udržitelnost právní poradny pro města a obce a personální i odbornou stabilizaci kanceláře organizace. Pavel Drahovzal funkci přebírá po Danu Jiránkovi, který ve Svazu nadále působí jako ředitel svazového pobočného spolku zaměřeného na vzdělávací a osvětové aktivity pro samosprávy.

Nový systém pro sběr a recyklaci odpadů z obalů, mimo jiné plastů, papíru, skla nebo nápojových kartonů chystá společnost REMA AOS, a.s. Jeho základním prvkem je intuitivnost, přívětivost, maximální průhlednost a férovost všech činností pro zapojené subjekty. Fungování obalové společnosti je podepřeno přívětivým informačním portálem, který si mohou obce i jednotlivci aktuálně vyzkoušet nanečisto. Po udělení autorizace Ministerstvem životního prostředí ČR pak bude moci systém oficiálně zahájit svoji činnost.

„Informační portál je maximálně jednoduchý, protože administrativní činnost AOS prostě jednoduchá je. I přesto ale naplňuje veškeré požadavky zákona o obalech včetně poskytování všech potřebných informací. Portál je plně funkční a do udělení autorizace poběží v ověřovacím provozu. Po jejím udělení se systém jednoduše přepne do provozního režimu a začne plně podporovat běžné činnosti nového systému pro sběr a recyklaci odpadů z obalů," uvedl člen představenstva REMA AOS, a.s. David Vandrovec.

Ti, kteří chtějí zjistit, jak bude spolupráce s novou společností vypadat, si mohou vše vyzkoušet již nyní. Mohou například zadat údaje za určité období loňského roku a během krátké chvíle zjistí, kolik budou nové obalové společnosti fakturovat. REMA AOS předpokládá, že ve většině případů bude tvořit smlouvy online. „Pouze v případech, kdy by smluvní vztah vyžadoval složitější řešení, dojde k osobnímu jednání. Nicméně v případě potřeby jsme připraveni se setkat s každým naším partnerem," upozornil David Vandrovec.

Cílem REMA AOS je nabídnout v České republice alternativu nového pojetí obalové problematiky a podpořit další růst zpětného odběru. Nový systém má jasně nastavená pravidla financování. Zajištěna je rovněž vzájemná symbióza kolektivního zpětného sběru obalů, elektrozařízení, přenosných baterií, akumulátorů a solárních panelů, kterou REMA zajišťuje v jiných systémech. Svou činnost bude moci REMA AOS oficiálně zahájit ihned po udělení autorizace Ministerstvem životního prostředí ČR. O tu REMA AOS zažádala v dubnu loňského roku.

Podle dostupných informací třídí odpad už 72 procent obyvatel České republiky. Od roku 2000 se zečtyřnásobilo množství vytříděného odpadu. Česká republika je nadprůměrná v rámci Evropské unie v třídění a recyklaci plastových obalů. V zemi zatím funguje pouze jeden systém zpětného odběru, který provozuje společnost EKO-KOM. Právě jeho alternativou se má REMA AOS stát.

Odkaz na informační portál nového systému pro sběr a recyklaci odpadů z obalů – https://vykazy.remaaos.cz

Zdroj: TZ REMA AOS, a.s.

Následující stanovisko doplňuje Stanovisko SOVAK ČR k regulaci použití biocidních látek ve vodohospodářské oblasti ze dne 4. 1. 2017 o informace, které se týkají in situ vyráběných biocidních látek určených k hygienickému zabezpečení pitné vody. Stanovisko je upřesněno na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví České republiky, které je odpovědným orgánem při implementaci evropské legislativy o biocidních látkách a na základě nově zveřejněných informací na stránkách Evropské komise.

In situ vyráběné látky z přírodních látek

Pokud jsou biocidní látky vyráběné in situ z přírodních látek (například vzduch), pak je za registraci biocidních látek vyráběných in situ je odpovědný výrobce zařízení, které je určeno k výrobě in situ generované účinné složky nebo biocidní látky, jelikož je tímto způsobem nepřímo dodává na trh. Příkladem může být generátor ozónu. Ozón je účinnou biocidní látkou. Schválení účinné látky je předpokladem pro uvedení zařízení pro generování ozónu na trh, zařízení samo o sobě nemusí být registrováno, pouze látka, kterou generuje. Generátor ozónu neobsahuje žádné prekurzory, protože je generován ze vzduchu.

In situ vyráběné látky z prekurzorů

Pokud jsou biocidní látky vyráběné in situ z určitých prekurzorů, pak existuje povinnost tyto látky povolit nebo oznámit. Doporučení Ministerstva zdravotnictví je, aby vodohospodářské společnosti odebíraly pouze prekurzory, které již byly povoleny nebo oznámeny dodavatelem těchto látek na trh.

Předmět ošetřený biocidním přípravkem

Podle výkladu Ministerstva zdravotnictví je pitná voda hygienizovaná biocidní látkou tzv. ošetřeným předmětem, avšak pokud dodavatel pitné vody neučiní prohlášení týkající se biocidních vlastností pitné vody ošetřené biocidním přípravkem (což je doporučené řešení), pak se neaplikuje povinnost označování podle č. 58 odst. 3 nařízení o biocidech.

Ing. Oldřich Vlasák
ředitel SOVAK ČR

Za technickou správnost odpovídá: Ing. Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR

Příloha:  Seznam ECHA