Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes sešel se svým slovenským protějškem Lászlem Sólymosem při příležitosti v pořadí již čtvrtého společného zasedání vlád České a Slovenské republiky. Zasedání obou vlád se tentokrát konalo v Bratislavě. Mezi hlavní témata setkání obou ministrů patřila urychlená ratifikace tzv. klimatické dohody z Paříže, průběh čerpání evropských prostředků z programového období 2014–2020 a spolupráce v oblasti vodního hospodářství včetně problematiky sucha.

V Bratislavě dnes proběhlo společné zasedání české a slovenské vlády. Ministr životního Richard Brabec se již poněkolikáté setkal se svým slovenským protějškem Lászlem Sólymosem. Jedním z aktuálně diskutovaných témat nejenom v ČR či na Slovensku je rychlá ratifikace tzv. Pařížské klimatické dohody, kterou v posledních 14 dnech ratifikovali jedni z největších světových producentů skleníkových plynů – USA a Čína (společně se podílejí z 38 % na celosvětové produkci skleníkových plynů). V rámci EU byla smlouva zatím ratifikována ve Francii, Maďarsku, Německu, Rakousku a nově také na Slovensku.

Česká republika intenzivně pracuje na ratifikaci Pařížské dohody, vláda schválila návrh ratifikace této nové smlouvy 21. září a Parlament ČR jej začne projednávat s největší pravděpodobností hned na první schůzi po krajských volbách. „Je důležité, aby EU a její členské státy ratifikovaly Pařížskou dohodu co nejdříve a mohly se tak plně zapojit do rozhodovacích procesů nezbytných pro její implementaci, a to již od prvního zasedání smluvních stran Pařížské dohody. ČR současně podporuje schválení návrhu rozhodnutí k ratifikaci Pařížské dohody jménem Evropské unie a podpoří v tomto ohledu kroky slovenského předsednictví EU,“ řekl při jednání ministr Brabec.

Smlouva se stane závaznou 30 dní poté, co ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 % emisí skleníkových plynů. K 26. září 2016 ratifikovalo Pařížskou dohodu 61 smluvních stran, které pokrývají v souhrnu 47,79 % globálních emisí GHG. Do splnění druhé podmínky, tj. dosažení 55% podílu na globálních emisí GHG zbývá tak přibližně 7,1 %. Při současném stavu je reálné, že by dohoda mohla vstoupit v platnost už před 22. zasedáním smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne ve dnech 7. – 18. listopadu 2016 v Maroku. Evropská komise proto aktuálně jedná o způsobu, jak umožnit přijetí Pařížské dohody v rámci EU i bez ratifikace všech jednotlivých členských států. 30. září 2016 proto proběhne mimořádné zasedání evropské Rady pro životní prostředí, na jehož programu bude i jednání o ratifikaci dohody jménem EU. Ministři dnes diskutovali i o dalších tématech. Patřilo mezi ně sucho a oblast vodohospodářství, respektive technická opatření, která jsou v ČR realizována v rámci současného programového období 2014–2020 směrem do vodohospodářského sektoru. „V Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již čtyři výzvy zaměřené na vodohospodářské projekty. Ze strany žadatelů bylo podáno celkem 399 žádostí s požadavkem dotace z EU přes 6,6 miliardy korun. Z toho bylo schváleno 220 projektů s dotací ve výši cca 4,8 miliardy korun,“ řekl dnes ministr Brabec. Nejvíce finančních prostředků u aktuálně schválených projektů bude rozděleno na projekty výstavby a rozšíření kanalizačních systémů a výstavbu i intenzifikaci čistíren odpadních vod. Alokace byla původně stanovena na 3,3 miliardy korun. Vzhledem k velkému zájmu ze strany žadatelů a kvalitně zpracovaným projektům byla navýšena na 3,7 mld. Kč. Z nich bude podpořeno 88 čistíren odpadních vod, vybudováno 714 km stokových systémů, 58 km rozvodů pitné vody a 8 úpraven pitné vody.

Další miliardy z OPŽP jsou již čerpány nebo půjdou na přírodě blízká opatření v krajině, která jsou pro boj se suchem klíčová. Ministerstvo životního prostředí do konce roku 2016 vyhlásí z evropských fondů výzvy za další 3 miliardy korun, které se budou zaměřovat na udržení vody v krajině jako zvyšování retence vody v půdě a realizace drobných opatření v krajině. „Ministerstvo životního prostředí uvolňuje peníze na opatření proti suchu z OPŽP také v souladu se Strategií boje se suchem, o níž dnes slovenští kolegové vyjádřili velký zájem. Domluvili jsme se proto na konkrétní spolupráci v této oblasti," řekl ministr Brabec.

Ministři životního prostředí se naposledy setkali při příležitosti jednání států Visegrádské 4, které se konalo letos v Lednici (více zde). Slovensko od 1. července 2016 do 31. prosince 2016 předsedá Radě EU. Jednou z priorit slovenského předsednictví je i energetická unie a politika v oblasti klimatu zaměřená do budoucnosti.

Zdroj: MŽP

Ministerstvo životního prostředí čelí další žalobě za znečištění ovzduší, tentokrát v hlavním městě Praze. K Městskému soudu v Praze ji dnes podal místní spolek Koalice Vlasta a občanka Olga Richterová s podporou právní kanceláře Frank Bold. Ministerský program pro zlepšování kvality ovzduší je podle nich neefektivní. Žalobu na stát v uplynulých dvou měsících podali občané také na Ostravsku, Ústecku (zóna severozápad) a v Brně. Domáhají se toho, aby soud programy zrušil a ministerstvo přijalo nové a lepší. Soud má devadesátidenní lhůtu na to, aby rozhodl, podle právničky Kristíny Šabové by měl rozhodnout do konce letošního roku.

Zdroj: ČTK

Dne 21. 9. 2016 vláda České republiky odsouhlasila novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) nenaplnila však očekávání. SP ČR vládu podpořil v jejím programovém prohlášení zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Na to, že práce trvala přes dva roky, jsou výsledky nedostatečné, uvádí svaz v tiskové zprávě.

Novela vznikala více než dva roky a do praxe zavádí nové instituty, které by měly přispět ke zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení. Zkušenosti členů SP ČR a diskuse s investory potvrzují totiž, že povolovací procesy jsou v ČR jednou z kritických bariér investičního prostředí. Podle Zprávy Doing Business 2016 je ČR v rychlosti povolovacích řízení až na 127. místě ze 189 sledovaných zemích. Oprávněný je proto požadavek SP ČR urychlit povolování staveb a v maximální míře ho propojovat a koncentrovat na jednom stavebním úřadu.

Požadavek SP ČR byl od počátku jednoznačný, a to umožnit, aby stavebník jakéhokoliv záměru neobíhal desítky jednotlivých úřadů, ale požádal pouze jeden stavební úřad, který vydá jedno povolení, na jehož základě může stavebník zahájit realizaci stavby. Tím by mohla probíhat i případná odvolací řízení „najednou“ a neprotahovala by tak neúměrně celý povolovací proces.

Diskutovaná novela stavebního zákona neřeší tento logický a jednoduchý požadavek stoprocentně, některé dílčí aspekty se přesto dají hodnotit pozitivně. Jde například o institut provázání společného územního a stavebního řízení s procesem EIA, upřesnění obsahu a rozsahu závazných stanovisek, úpravy mechanismů pro změny územně plánovacích dokumentací, zkrácení některých lhůt pro rozhodování stavebních úřadů. Jednou z hlavních výzev návrhu novely stavebního zákona bylo zavedení institutu společného územního a stavebního řízení, do kterého bylo navrženo zahrnout a provázat i některá další řízení, která jsou nyní oddělená, a stavebník si je musí zajišťovat samostatně. Jde například o proces posuzování vlivů na životní prostředí, povolení ke kácení, připojování ke komunikacím a dle jedné z variant navržených Ministerstvem pro místní rozvoj i vodoprávní řízení.

Komentář viceprezidentky Hospodářské Komory ČR Ireny Bartoňové Pálkové k novele:

HK ČR obecně oceňuje dnes schválenou novelu stavebního zákona. Je však nutné zdůraznit, že některé významné požadavky Hospodářské komory ČR dnes nebyly vládou akceptovány. Dle názoru HK ČR je nutné, aby došlo k zahrnutí vodních děl do koordinovaného řízení. To se však bohužel nestalo – vodní díla tak mají zůstat součástí pouze určitých typů staveb.

Zahrnutí vodních děl do koordinovaných řízení představuje stěžejní důvod, proč vůbec novelizovat stavební zákon. Díky tomuto kroku by došlo ke zkrácení lhůt stavebního řízení, stavební proces by se významně urychlil a došlo by také k administrativnímu zjednodušení celého procesu.

Věříme, že se Poslanecká sněmovna ČR zachová racionálně a zmíněný požadavek do návrhu zákona vrátí.

Z hlediska požadavků průmyslu byla rovněž požadována úprava návaznosti integrovaného povolení, jakožto provozního povolení, na povolování staveb podle stavebního zákona tak, aby podmínky pro získání integrovaného povolení nebyly přísnější, než jsou podmínky stanovené v příslušné evropské směrnici.

Návrh sice v řadě případů umožňuje sjednocení procesu z pohledu žadatele, ale rozhodnutí vlády u vodoprávního řízení považujeme za nešťastné. Z navržených variant vybrala tu, která toto řízení do společného územního a stavebního řízení nezahrnuje. Navíc díky legislativnímu propojení, znemožnila aplikaci společného územního a stavebního řízení u staveb, ke kterým je třeba provést proces posuzování vlivů na životní prostředí. Rovněž v oblasti integrované prevence nevyslyšela volání zástupců průmyslu po narovnání podmínek.

„Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zrychlit a zjednodušit povolování staveb, avšak svým hlasováním v otázce vodoprávního řízení, učinila úplný opak. Její rozhodnutí tak neumožní v jednom řízení povolit například dálnici s retenční nádrží, ale ani rodinný domek se studní. V těchto případech bude stavebník nadále obíhat více úřadů a žádat je samostatně o jednotlivá povolení namísto toho, aby zažádal pouze u jednoho stavebního úřadu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Zástupci SP ČR se účastnili přípravy novely stavebního zákona a aktivně navrhovali úpravy, které by mohly pomoci jak průmyslu, tak dopravě, ale rovněž každému občanovi. V problematice vodoprávního řízení absolvovali zástupci SP ČR mnoho jednání. „Když se podařilo najít řešení, se kterým stěžejní připomínková místa vyslovila souhlas, tak vláda tuto variantu nevybrala. Přestože řešila rovněž obavy Ministerstva zemědělství, které je dlouhodobě proti jakékoliv úpravě v oblasti povolování vodních děl,“ doplňuje prezident Jaroslav Hanák.

Absence sloučení společného územního a stavebního řízení a vodoprávního řízení okleštila využitelnost nového mechanismu, který novela stavebního zákona zavádí a devalvovala význam celé novely stavebního zákona. „V situaci, kdy má ČR problém využít prostředky z EU na dostavbu dálniční sítě, protože projekty nejsou připraveny a nedisponují nezbytnými povoleními, na což doplácí nejen české stavebnictví, ale celá společnost, rozhodne vláda proti svému programovému prohlášení a významný zrychlující a zjednodušující prvek zamítne,“ uvedl prezident SP ČR.

Související článek:

Vláda schválila novelu stavebního zákona, dotace pro POZE na rok 2017 a zahájila ratifikaci pařížské dohody (21.9.2016)

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje program na podporu projektů NNO - podprogram na podporu projektů NNO působících v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje pro rok 2017. Uzávěrka příjmu žádostí je 25. října 2016 ve 12:00 hodin.

V rámci podprogramu budou podporovány výhradně neinvestiční projekty nestátních neziskových organizací.
Doba realizace podpořených projektů je ohraničena rokem 2017. Minimální výše podpory je 30.000,- Kč, maximální výše podpory je 200.000,- Kč na jeden projekt, jedna organizace může podat maximálně 3 projekty.

Případné dotazy zodpoví odbor finančních a dobrovolných nástrojů, kontaktní osoba Ing. Ladislav Osecký (e-mail: ladislav.osecky@mzp.cz).

Dokument ke stažení:

• Vyhlášení (PDF, 299 kB)

• Žádost (XLS, 149 kB)

První půlrok ostrého provozu má za sebou Energetické centrum v Kozomíně, cca 20 km severně od Prahy. V areálu, jenž vyrostl na místě bývalého vepřína, byla smontována unikátní bezemisní technologie zplyňování dřevních štěpek. Funguje bez problémů a generuje přes 1 000 MWh elektrické energie měsíčně, což pokryje přibližně spotřebu 3 000 domácností. Pracuje s účinností, jež předčí jiné elektrárny srovnatelných parametrů.

„V Kozomíně dosahujeme účinnosti přeměny zdrojů na elektrickou energii až 36 %. Dosud známé zdroje elektrické energie této velikosti a typu mají účinnost o 1/3 horší. Tedy mezi 22 a 27 %," uvedl ing. Přemysl Kotouček, předseda představenstva Bor Biotechnology.

Kozomínská technologie zplyňováním dřevní štěpky byla vyvinuta ve spolupráci českých firem a českých vědců. Managament firmy ocenil spolupráci jak s Akademií věd ČR (Ústav energetiky a Ústav chemických procesů), tak s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší).

Inovativní systém zplyňování štěpky má oproti klasickému spalování daleko vyšší účinnost, a hlavně probíhá bez kouře, prachu a sazí.

Zdejší zdroj vytváří  5 generátorů plynu,  3 kogenerační jednotky o max. výkonu 706 kWe a vyvedení tepla i syntézního plynu. Instalovaný elektrický výkon činí 2 MWe. Instalovaný tepelný výkon: 3,2 MWt .

Zplyňuje se dřevní štěpka kategorie O2 (lesní klest, větve, pařezy, ořezy, piliny, dřevní ořezy, kůra). Poradí si i s dřevní hmotou komunálního a stavebně demoličního charakteru. Svozový rádius je cca 100 km. Každý den dokáží zpracovat  50-55 t materiálu.

O pozoruhodnou kozomínskou technologii projevují zájem zahraniční firmy a experti. Uvítali tu už delegace z Číny, Itálie, Kanady, USA, Švýcarska, Turecka a dalších zemí.

Nechtějí skončit „pouze" u čisté energie
Průmyslově vyspělý svět stále více uplatňuje výrobky papírové hygieny (toaletní papír, hygienické a toaletní kapesníčky, ubrousky, kuchyňské utěrky atd.). V ČR se jich spotřebuje více než 100 000 t ročně, přičemž více než 90 % importujeme z ciziny.

Polotovarem pro jejich produkci jsou mateřské role tissue papíru. Energii potřebnou pro jejich výrobu chtějí v Kozomíně generovat z biomasy.

Velmi slibně se také rozběhly testy řízené produkce tzv. farmaceutických řas.

Celou výrobu zvládá 11 zaměstnanců
Vysušená štěpka ze sběrného nádvoří zamíří systémem dopravníků do zplyňovacího reaktoru. Při teplotách 1 100-1 2000 C se zde generuje horký vzduch a plyn. Ty jsou následně přesunuty do zásobníků a pročištěny. Syntézní plyn spalují motory, dále již nevyužitelné teplo dosuší štěpku pro technologické operace.

Zdroj: https://www.technickytydenik.cz

Tuzemská pětka v provozování fotovoltaických zdrojů Solar Global expanduje do Bavorska. Na rekultivované skládce odpadů v obci Schönwald staví elektrárnu o výkonu 660 kilowattů. Solar Global staví nové energetické zdroje, ve kterých využívá použité panely ze solárních elektráren, jež zkrachovaly nebo přišly o licenci. Od nového roku začne v Německu fungovat systém aukcí, ve kterém se o podporu na vypsanou instalovanou kapacitu poperou investoři. Kdo bude požadovat nejnižší ceny, uspěje. V poslední pilotní aukci v srpnu průměrná výkupní cena schválených elektráren činila 72,30 eura za megawatthodinu. Více ZDE

Zdroj: E15

VYJÁDŘENÍ ERÚ Česko zřejmě nedostane z Bruselu včas povolení na miliardové dotace obnovitelných zdrojů na příští rok. Jde o elektrárny a teplárny zapojené v letech 2006 až 2012. Regulační úřad má stanovit výši podpory do konce září. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uklidňuje, že se majitelé elektráren bát o své dotace nemusejí. Bez nich by systém zkolaboval. Více ZDE

Čtěte také:

ERÚ nevydá cenová rozhodnutí pro obnovitelné zdroje bez notifikace (ERÚ, 26.9.2016)

Zdroj: ČT24

Ministr životního prostředí Richard Brabec chce na boj proti suchu do konce roku dát další tři miliardy korun. Možnosti jejich čerpání vyhlásí prostřednictvím výzev. Brabec to dnes řekl v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Od roku 2014 se na sucho podle ministra z evropských fondů již tři miliardy korun vydaly. Brabec také chce do konce roku předložit vládě Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který bude obsahovat 400 úkolů, které by měly pomoci zmírnit dopady klimatických změn v ČR.

"Problém je udržet v České republice vodu, kdy my, jak víme, jsme střecha Evropy, všechna voda odtud odtéká, žádná nepřitéká. Máme pouze srážkovou vodu. Hlavním úkolem je tady udržet vodu," řekl Brabec.

ČR má podle něj problém zejména udržet vodu v lesní a zemědělské půdě, které jsou poškozeny erozí. Poznamenal, že rovněž existují už desítky opatření, které by měly půdě a lepšímu vsakování vody pomoci, například přírodě blízká opatření, zakládání remízků, mokřadů i využívání dešťové vody.

Chystaný akční plán vychází z takzvané Adaptační strategie, kterou vláda loni v říjnu schválila, má zmírnit dopady změny klimatu. Akční plán obsahuje podle Brabce několik stovek úkolů včetně časového harmonogramu.

"Zamrazí mě, když se dozvím, že státní správa má před sebou 400 úkolů, co dělat se suchem. To je naprosto šílená záležitost. Kolegové ale 400 úkolů rozdali mezi experty, aby vybrali jeden. A ti vybrali péči o půdu. To je to, nač se máme soustředit," řekl v televizní diskusi geolog a klimatolog Václav Cílek.

Zemědělská a lesní půda byla podle něj v ČR ničena od konce druhé světové války, což souviselo s jejím přechodem ze soukromého do veřejného vlastnictví.

MŽP podle Brabce také pracuje na projektu, který podpoří zadržování dešťové vody. "Uvažujeme, že bychom v suchých oblastech motivovali lidi, aby si třeba dávali na zahrady nádrže na dešťovou vodu," řekl. Součástí programu bude i dotace na stavební úpravy, které by umožnily využití takzvané šedé vody.

Součástí akčního plánu je také podle Brabce takzvaná protierozní vyhláška. Platit by měla od začátku roku. Naváže na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a zavede přísnější podmínky včetně vysokých sankcí. MŽP vyhlášku připravuje s ministerstvem zemědělství, oba resorty také řeší změnu lesního zákona. Má umožnit rychlejší druhovou obnovu lesa, aby v ČR už nepřevažovaly smrkové monokultury.

V srpnu MŽP stáhlo z vládního jednání novelu zákona o vodách, která měla zdražit poplatky za čerpání podzemní vody, podle kritiků až o 17 procent. Brabec dnes řekl, že byl záměr "brutálně politicky zneužit" před volbami. "Dobojováno není. Já si prostě myslím, že není nadále možné, aby podzemní voda, která je čistší a kvalitnější a měla by sloužit jako určitá rezerva, byla třikrát až čtyřikrát levnější než voda povrchová," konstatoval. V tomto volebním období se Brabec k návrhu nevrátí.

Čtěte také:

Ministr Brabec: Sucho není tak sexy, ale nečeká. Česko ztratilo desítky let (ČT24, 25.9.2016)

Na téma sucho bude diskutovat ministr životního prostředí Brabec a klimatolog Cílek (ČT24 - OVM, 24.9.)

Zdroj: ČTK, ČT24

AVÍZO Rekordní sucho. Téma pro ministra životního prostředí z hnutí ANO Richarda Brabce a geologa a klimatologa Václava Cílka v nedělních v Otázkách Václava Moravce. Hosté budou diskutovat nad tématy – extrémy počasí, změny klimatu, opatření pro udržení vody v krajině a zákon o ochraně ovzduší. Výstup z pořadu - ZDE. Záznam pořadu - ZDE

AVÍZO Lidstvo získává dvě třetiny energie jen ze čtyř plodin – rýže, kukuřice, sóji a pšenice. Právě genom pšenice, který tvoří 17 miliard písmen, pomáhali odhalit čeští vědci. Jsou budoucností geneticky modifikované potraviny? Dnešním hostem Hyde Parku Civilizace bude profesor Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Zářijové číslo Priority Státního fondu životního prostředí (SFŽP) přináší kompletní přehled aktuálních výzev k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí a Národního programu Životní prostředí. Blíže popisuje i podmínky, za kterých lze čerpat zvýhodněnou půjčku ze SFŽP ČR. Půjčky jsou nově nabízeny i u odpadových projektů podpořených dotací z Operačního programu Životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Priorita č. 9/2016 (pdf)

NOVÉ DOTACE Příjemci dotací si v ní rozdělí půl miliardy korun, 30 milionů korun je určeno na analýzu rizik ekologických zátěží a 470 milionů korun na jejich sanaci. Žádosti o dotaci mohou od 1. října 2016 do 6. ledna 2017 podávat zejména subjekty zajišťující likvidaci ekologických zátěží, ale i obce, kraje nebo obecně prospěšné společnosti.

„Nevyřešené staré ekologické zátěže jsou tak stále aktuálním problémem, který průběžně řešíme. I proto jsme nyní vyhlásili další výzvu na jejich zmapování, vyhodnocení a jejich následnou sanaci,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Staré ekologické zátěže jsou definované jako kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před jejich privatizací. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku.

„Prostřednictvím výzvy bude možné zajistit sanaci nejvážněji zasažených lokalit, u nichž analýza rizik prokázala kontami­naci, která představuje vážnou hrozbu pro lidské zdraví i životní prostředí, například pro podzemní vody, ekosystémy apod. Dále můžou dotaci získat projekty na vyčištění lokalit zasažených nebezpečnými chemikáliemi. Konkrétně jde třeba o skládky pesticidů nebo lokality kontaminované polychlorovanými bifenyly,“ upřesňuje ministr Brabec.

„U projektů řešících sanace vážně kontaminovaných lokalit musí být součástí žádosti o dotaci i takzvané závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Podklady pro jeho vydání je nutné na ministerstvo předložit nejpozději do 1. listopadu letošního roku,“ doplňuje k pravidlům výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

O dotaci v maximální výši 85 % mohou žádat zejména subjekty, které zajišťují likvidace ekologických zátěží, ale například i obce, kraje městské části nebo příspěvkové organizace. Rozdělovat se mezi ně bude 500 milionů korun, přičemž větší část půjde na samotnou sanaci, tedy na vyčištění vážně kontaminovaných lokalit.

„Finanční podporu lze využít i na úhradu průzkumných prací nebo na zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Projekty sanací či analýz rizik (realizace průzkumných prací) černých skládek nejsou způsobilým nákladem. Na jejich likvidaci aktuálně nabízí dotace Národní program Životní prostředí ve výši 100 milionů korun,“ informuje Valdman a zároveň dodává, že výzva z Národního programu Životní prostředí, která končí koncem letošního roku, je určena především krajům a obcím, které se potýkají s problémy rizikových ekologických zátěží s neznámým původcem, nebo původcem, který se nemá sám k nápravě.

Dokument:

Dokumenty k 44. výzvě

Institutu pro veřejnou diskusi pořádá odborné diskuzní setkání s názvem  „Co přinese plánovaný zákaz skládkování v roce 2024?", které se uskuteční v pátek 7. října 2016 od 9:30 hodin v Galerii Kavárny Louvre, Národní 22, Praha 1. Na setkání budete moci diskutovat s Jaromírem Manhartem, ředitelem odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí; Danem Jiránkem, výkonným ředitelem Svazu měst a obcí ČR; Alešem Rodem, ředitelem pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz; Daliborem Roikem, manažer programu WtE, Strategie ČEZ, a.s.; Lukášem Grolmusem, ředitelem oddělení komunikace ve společnosti EKO-KOM a.s.; Petrem Havelkou, ředitelem České asociace odpadového hospodářství ČR a Janem Mračkem, předsedou výboru pro životní prostředí Hospodářské komory ČR. Další podrobnosti a registrace ZDE

Podolská vodárna, která od roku 2002 slouží pouze jako záložní zdroj a je využívána při mimořádných událostech, opět dodává vltavskou vodu do pražské vodovodní sítě. Důvodem jsou opravy na přivaděči ze Želivky na konci září.

Je to kvůli opravě štolového přivaděče z úpravny vody Želivka, kterým nebude voda do Prahy proudit od 25. do 28. září. „Naposledy byla Podolská vodárna v ostrém provozu v roce 2011, kdy byla důvodem také oprava štolového přivaděče,“ podotkl tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Ještě před tím, než začala vodárna dodávat vodu do sítě, byla několik dní v testovacím provozu. „Prováděli jsme optimalizaci technologií, sledovali kvalitu vyrobené vody tak, aby splňovala všechny hygienické parametry pro pitnou vodu, a proplachovali jsme výtlačné řady z Podolí,“ informoval Mrázek.

Při výluce štolového přivaděče bude Podolská vodárna dodávat do sítě až 800 l/s. PVK zároveň zvýšily výkon úpravny vody Kárané a všechny vodojemy naplnily tzv. po okraj. „Pražané se vůbec nemusejí obávat nedostatku pitné vody,“ zdůraznil mluvčí společnosti.

Podolská vodárna

Podolská vodárna, která byla postavena podle projektu architekta Antonína Engela, zahájila svůj provoz v roce 1929. Nepřetržitě Pražany vodou zásobovala až do roku 2002, když její pravidelný provoz ukončily povodně. Od té doby slouží jako záložní zdroj. V jejím areálu je Muzeum pražského vodárenství, které si lidé mohou prohlédnout při Dnech otevřených dveří či v rámci Zážitkové turistiky.

Od roku 1929, kdy vodárna vyrobila 4 463 385 m³, výroba vody až do roku 1972 stoupala, kdy dosáhla historického maxima 68 911 372 m³. Zprovozněním Úpravny vody Želivka výroba výrazně klesla. Zájem o vodu z Podolí začal stoupat ve druhé polovině sedmdesát let minulého století v souvislosti s výstavbou nových pražských sídlišť. Od roku 1982, kdy do sítě dodala 64 295 000 m³, její výkon postupně klesal až na 10 357 000 m³ v povodňovém roce 2002.

Štolový přivaděč

Jeho stavba byla zahájena v roce 1964 ražbou pokusné štoly u Štěpanovského potoka. Koncem roku začaly vlastní tunelářské práce. Dokončen byl v roce 1972. Z celkové délky 51,9 kilometru bylo hornickým způsobem vyraženo 51,3 km. Voda přes štolový přivaděč proudí z Úpravny vody Želivka do vodojemů v Jesenici u Prahy, které mají objem 200 000 m³, a dále pak do pražské vodovodní sítě.

O výluce štolového přivaděče

Od 25. do 28. 9. proběhne výluka štolového přivaděče z úpravny vody Želivka do vodojemu Jesenice, za účelem výměny původních technologických částí a elektroinstalace v těchto objektech: uzávěrová komora Sázava, čerpací stanice Sázava, tlumič energie Sázava. Jedná se celkem o 2 ks klapek DN 1600 mm, 4 ks šoupat DN 600 mm, 2 ks šoupat DN 400 mm, rozstřikovací uzávěr DN 600 mm a s tím spojené tvarovky a mezikusy. Dále se v době výluky uskuteční rekonstrukce odběrného místa pro Benešov v objektu Javorník a revize shybky pod řekou. Pracovníci Želivské provozní a.s., provedou výměnu 10 ks šoupat DN 150 pod odvzdušňovacími ventily v dotčených objektech. Této výluky se využije zároveň k revizím úseků štoly úpadnice Křešice – UK Sázava a úpadnice Brtnice – Javorník.

Výluka bude jedna z nejdelších a manipulačně nejsložitějších za celou dobu provozu štolového přivaděče od roku 1972. Úplná výluka v dodávce vody je plánovaná na 63 hodin. Na všechny zmiňované práce je určeno 36 hodin a zbytek času je určen pro manipulace spojené s vypouštěním a napouštěním štoly. Bude vypuštěno cca 150 000 m³ pitné vody, částečně do pražské vodovodní sítě a větší část tohoto množství do řeky Sázavy a Blanice.