Chcete ve svém domě využívat dešťovou nebo přečištěnou šedou vodu? Nemáte v době sucha čím zalévat a splachovat? Chcete ušetřit? Tak právě pro vás je určený nový dotační program MŽP a SFŽP ČR - DEŠŤOVKA. Vlastníkům a stavebníkům rodinných a bytových domů se ode dneška otevírá nová příležitost pro čerpání dotací.

Pořídit zahradní nádrže na dešťovou vodu v suchem postižených oblastech nebo systém na splachování záchodu využívající již jednou použitou vodu z umyvadla či pračky budou moci domácnosti s dotací až 50 procent. Příjem žádostí začíná 29. května, rozdělovat se bude 100 milionů korun.

„Chytré hospodaření se srážkovými, ale i odpadními vodami je běžným standardem v západních zemích a naším cílem je zavést tento standard i do českých domácností. I proto jsme pro občany připravili pilotní program, který by je měl motivovat, aby chytali dešťovou vodu a tu pak využívali na zálivku zahrady nebo jako vodu užitkovou. Podpoříme pořízení zahradní nádrže, ale i důmyslnější systémy na recyklaci odpadní vody z mytí, sprchování a její opětovné použití například na splachování toalety,“ uvedl k Dešťovce ministr životního prostředí Richard Brabec.

Dotace z programu mohou čerpat vlastníci i stavebníci všech obytných domů, s výjimkou domů rekreačních. Podporovány jsou tři typy projektů: zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

Výše dotace se pohybuje od 20 do 60 tisíc korun v závislosti na pořízené technologii, jedná se o takzvaně fixní část dotace, k níž se dále přičítá dotace 3500 Kč za každý metr krychlový nádrže. Minimální velikost nádrže však musí být 2 m3. Maximálně může dotace pokrýt 50 procent způsobilých výdajů, mezi které je možné zahrnout nákup zařízení, jeho instalaci, zemní práce i úpravu rozvodů. U projektů zaměřených na přečištění odpadních vod je součástí dotace i úhrada nákladů na projektovou dokumentaci ve výši 10 tisíc korun.

Žádosti o dotace se budou podávat elektronicky přes webové stránky programu a administrovat se budou na 13 krajských pracovištích SFŽP ČR, kam žadatelé následně doloží žádost a její přílohy v listinné podobě. Stejně jako u programu Nová zelená úsporám bude platit pravidlo 3 týdnů. Žadatel se do tří týdnů po podání elektronické žádosti dozví, zda je žádost v pořádku, nebo je něco potřeba doplnit. Tři týdny jsou potřeba na kontrolu doložení realizace projektu. Jakmile bude žádost schválena, bude žadateli do tří týdnů od uzavření smlouvy odeslána dotace na účet.

Na co bude dotace

Nejjednodušší systém, který bude dotován fixní částkou 20 tisíc korun (plus dotací dle velikosti nádrže), je systém využití srážkové vody pouze na zálivku zahrady. V jeho případě srážková voda zachycená například na střeše je přes filtrační zařízení akumulována v podzemní nádrži s přepadem do vsakovacího zařízení. Tyto systémy budou podporovány jen u stávajících domů v oblastech výrazně postižených suchem, například tam, kde bylo v posledních třech letech zásobování vodou nutné zajistit cisternami nebo platil zákaz zalévání a napouštění bazénů. Informaci, zda obec patří dle kritérií programu mezi suchem postižené oblasti, lidé získají a doloží buď stanoviskem obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (např. na webových stránkách obce).

Pro získání dotace na nádrž pro akumulaci vody jen na zálivku musí být naplněno alespoň jedno z následujících kritérií.

Pokud v obci bylo od roku 2014:

• nutné alespoň jednou zajistit náhradní zásobování pitnou vodou;

• místní vyhláškou opakovaně omezeno používání pitné vody minimálně ve dvou letech;

• místní vyhláškou dlouhodobě omezeno používání pitné vody minimálně na dobu 3 měsíců v jednom roce.

Na pořízení systémů, které budou srážkovou vodu využívat nejen na zalévání zahrady, ale i ke splachování toalety, bude poskytována fixní dotace 30 tisíc korun (plus dotace dle velikosti nádrže) a její čerpání není nijak územně omezeno. Ten, kdo se rozhodne pro instalaci komplexního systému na recyklaci vody, získá fixní dotaci ve výši až 45 tisíc korun. Typickým příkladem je svádění vod z umyvadel, van a sprch samostatným rozvodem do speciálního zařízení na recyklaci tzv. šedé vody, kde je voda přečištěna a dále využívána jako voda užitková například na splachování toalet. Ty nejdokonalejší systémy, které budou recyklovat šedou vodu a současně využívat i vodu srážkovou, podpoříme fixní dotací až 60 tisíc korun (plus dotace dle velikosti nádrže).

„Návratnost projektů je různá. Může být už od 10 let u těch složitějších systémů, u těch nejjednodušších bude při současných cenách vodného a stočného, které se v průměru pohybují okolo 80 korun za kubík vody, delší. Ovšem v suchých oblastech, kde je kritický nedostatek vody už teď, nejde jen o ekonomiku, jde o to tu vodu vůbec mít. Podle našich propočtů by ale díky těmto systémům na udržitelné hospodaření s vodou mohla domácnost ročně ušetřit až sto tisíc litrů pitné vody, zejména při současném využívání vody srážkové a přečištěné šedé vody. To je úspora 7–10 tisíc korun ročně a to není málo,“ uzavírá ministr Brabec.

Své žádosti mohou zájemci o dotace elektronicky podávat od 29. května až do vyčerpání stomilionové alokace, která byla vyčleněna z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. Aplikace pro elektronický příjem žádostí a další podrobné informace o programu budou pro žadatele k dispozici na webových stránkách programu Dešťovka.

Často kladené otázky:

Otázka: Pro koho je program Dešťovka určen?

Odpověď: Program je určen pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů, a to jak fyzické osoby, tak i právnické osoby, kteří chtějí přispět k udržitelnému hospodaření s vodou.

Otázka: Kde všude mohu žádat o dotaci na systém akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady bez napojení na rozvody v domě. Co mám v tomto případě doložit?

Odpověď: Nejjednodušší systémy jsou podporovány pouze v obcích s akutním nedostatkem vody, kde platí alespoň jedno z níže uvedených kritérií:

• V obci bylo nutné od počátku roku 2014 alespoň jednou zajistit náhradní zásobování pitnou vodou přistavením mobilního zdroje nebo dovozem pitné vody do vodojemu zásobujícího místní vodovod, a to z důvodu nedostatku vody v obvykle používaném zdroji.

• V obci bylo od roku 2014 místní vyhláškou opakovaně omezeno používání pitné vody z místního vodovodu, a to minimálně ve dvou různých letech.

• V obci bylo od roku 2014 místní vyhláškou dlouhodobě omezeno používání pitné vody z místního vodovodu, a to minimálně na dobu 3 měsíců v jednom roce.

Tuto skutečnost doložíte buď stanoviskem příslušné obce nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (např. vyhlášky uveřejněné na internetových stránkách obce).

Otázka: Nabízená řešení jsou velmi drahá, vyplatí se to vůbec?

Odpověď: Návratnost investice se liší u každého projektu. V našich modelových příkladech počítáme při náhradě pitné vody z vodovodu pro běžný dům s návratností systému 20 let bez dotace a cca 10 let s dotací. Vždy je potřeba si ale uvědomit, že jedním z cílů programu je dostupnost vody v suchých obdobích.

Otázka: Proč nepodporujete i menší nádrže, např. sudy pod okapy?

Odpověď: Poslední studie ukazují, jakým způsobem se mění klima v České republice, zdá se, že kumulativní úhrn srážek v roce zůstane obdobný, avšak období intenzivních srážek budou střídána obdobími sucha. Z tohoto důvodu je nutné využít maximální možné kapacity pro akumulaci srážkové vody při velkých deštích tak, aby mohla být voda následně co nejdéle používána. Kapacita sudů či obdobných nádrží je z tohoto pohledu zcela nedostatečná.

Otázka: Od kdy si mohu podat žádost?

Odpověď: Žádosti jsou přijímány od 29. 5. 2017 10:00.

Otázka: Jakým způsobem si mohu podat žádost? Nemám čas stát někde ve frontě.

Odpověď: Podání žádosti probíhá elektronicky prostřednictvím internetových stránek www.dotacedestovka.cz, vše tak vyřídíte z pohodlí domova.

Otázka: Nemám možnost si podat elektronickou žádost, jak mám postupovat?

Odpověď: V takovém případě je možné podání žádosti na kterémkoliv krajském pracovišti Fondu, kde Vám naši specialisté s vyplněním žádosti pomohou.

Otázka: Musím žádost vyřizovat osobně nebo mohu nechat vyřízení dotace na dodavatelské firmě?

Odpověď: Pro vyřízení dotace samozřejmě můžete zplnomocnit další osobu, v takovém případě nezapomeňte k žádosti doložit podepsanou plnou moc.

Otázka: Jaká je časová způsobilost výdajů? Mohu si pořídit např. akumulační nádrž ještě před podáním žádosti?

Odpověď: Žádosti do programu je možné podat kdykoliv, před zahájením, v průběhu či po dokončení realizace. Aby však mohl být výdaj považován za způsobilý, musí být uskutečněn po datu vyhlášení programu (27. 4. 2017) a nesmí být starší než 1 rok v okamžiku podání žádosti.

Otázka: Mohu si pomocné práce, například zemní práce nebo obsypání nádrže, realizovat svépomocí?

Odpověď: Ano, je to možné, avšak v takovém případě bude jako způsobilý výdaj uznán pouze nákup použitého materiálu.

Otázka: Za jak dlouho musím projekt dokončit?

Odpověď: Na realizaci celého projektu vám poskytneme 1 rok od akceptace (zkontrolování a písemné stvrzení) žádosti.

Otázka: Kdy dostanu dotaci? Nabízíte i předfinancování?

Odpověď: Dotace se vyplácí až po doložení dokončení realizace celého projektu, tedy žadatel si musí vše předfinancovat z vlastních zdrojů. O možnosti předfinancování zatím neuvažujeme.

Otázka: Mohu si podat žádost o dotaci na systém u rozestavěného domu ještě před úředním schválením k užívání (tj. před kolaudací či souhlasem s užíváním stavby)?

Odpověď: Ano, podání žádosti je možné před dokončením stavby domu, avšak dotaci je možné vyplatit až po dokončení stavby (kolaudaci či souhlasu s užíváním).

Otázka: Jaká je udržitelnost projektu, kdy musím systém řádně provozovat.

Odpověď: Doba udržitelnosti je nastavena na 5 let.

Otázka: V březnu 2017 jsem dostavěl nový rodinný dům, mám ho uvažovat jako stávající nebo jako novostavbu?

Odpověď: Za stávající dům je z hlediska výzvy považován dům, který byl schválen k užívání (zkolaudován) do data vyhlášení výzvy včetně. Domy úředně dokončené po datu vyhlášení výzvy jsou považovány za novostavby.

Otázka: Pokud budu srážkovou vodou splachovat toalety, musím provozovateli kanalizace platit stočné?

Odpověď: Ano, pokud se tak chystáte používat srážkovou vodu ke splachování toalet, kontaktujte svého provozovatele kanalizace a dohodněte s ním správný postup.

Otázka: Existují povinné seznamy certifikovaných výrobků nebo dodavatelů?

Odpověď: Nikoliv, žádné seznamy certifikovaných výrobků či dodavatelů nejsou pro tento program zavedeny.

Otázka: Mohu získat dotaci na dům zkolaudovaný jako budova k rodinné rekreaci, kde mám nahlášen trvalý pobyt?

Odpověď: Bohužel v tomto případě není možné dotaci získat, domy určené k rekreaci nejsou podporovány, a to ani v případě, že tam má žadatel nahlášen trvalý pobyt.

Otázka: Bojím se, že se vyřizování žádosti protáhne.

Odpověď: Administrace je rychlá, dodržujeme pravidlo 3 týdnů, kdy žadatel vždy obdrží odpověď na své podání (žádost / doplnění žádosti / doložení realizace) do 3 týdnů. Tento systém se nám již osvědčil v programu Nová zelená úsporám.

Technické otázky

Otázka: Kde zjistím, jak velkou akumulační nádrž musím použít pro získání dotace?

Odpověď: Nejsnazší cesta vede přes dotační kalkulačku na www.dotacedestovka.cz, kam zadáte vaši lokalitu, velikosti a parametry střechy, zahrady apod. a ihned se dozvíte, jakou velikost nádrže musíte zvolit.

Otázka: Ve výpočtu mi vyšla požadovaná velikost nádrže 4 m3, rád bych však instaloval větší, je to možné?

Odpověď: Ano, je to možné, avšak proměnná část dotace (3 500 Kč/m3) se bude počítat pouze z vypočteného objemu 4 m3.

Otázka: Musím pro akumulaci srážkové vody používat jen podzemní nádrže?

Odpověď: Podzemní nádrže jsou preferovanou variantou, jelikož dokáží zajistit dlouhodobě dobrou kvalitu akumulované vody. Program však konkrétní typ či umístění nádrží neurčuje, pokud ochráníte akumulovanou vodu před účinky denního světla, zámrzu a výkyvům teplot, můžete použít např. nádrže umístěné ve sklepě či nadzemní řádně izolované nádrže.

Otázka: Mohu pro akumulaci srážkové vody využít již nepoužívanou žumpu?

Odpověď: Ano, je to možné, avšak v takovém případě se neposkytuje proměnná část dotace (3 500 Kč/m3).

Otázka: Mohu pro akumulaci srážkové vody využít např. i soustavu plastových IBC kontejnerů?

Odpověď: Ano, pokud zajistíte splnění všech podmínek programu (např. zamezení přístupu denního světla, tepelná izolace a ochrana proti zámrzu), avšak v takovém případě se neposkytuje proměnná část dotace (3 500 Kč/m3).

Otázka: Mám řadový rodinný dům v uliční zástavbě, kde nemohu využít srážkovou vodu z části střechy orientované do ulice. V podmínkách jsem se dočetl, že podporovány jsou jen systémy zajišťující odvodnění 100 % střechy, mám šanci získat dotaci?

Odpověď: Ano, pokud není z technických důvodů možné systémem zajistit odvodnění 100 % střechy, je možné uplatnit výjimku a postačí zajistit použití alespoň 50 % střechy.

Otázka: Mohu do akumulační nádrže svést vodu i z dalších ploch - např. zahradního altánu či garáže?

Odpověď: Ano, je to možné, tyto plochy se pak zahrnují do výpočtu minimálního objemu akumulační nádrže.

Otázka: Jsou nějaká omezení, pokud chci využít přečištěnou odpadní vodu na zálivku zahrady?

Odpověď: Ano, v tomto případě je žadatel povinen předložit platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních dle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona, které bylo vydáno příslušným vodoprávním úřadem.

Otázka: Chtěl bych využít systém využívající srážkovou vodu pro splachování toalet, v domě mám tři toalety, kolik jich musím k systému připojit?

Odpověď: V případě stávajících domů musí být napojena alespoň jedna toaleta v obytné části, u novostaveb pak všechny toalety v obytné části.

Otázka: Co je to koeficient účinnosti filtru ff, a kde ho najdu?

Odpověď: Je to parametr vyjadřující množství vody, která se z filtru dostane až do akumulační nádrže. Parametr udává výrobce použitého filtru (hodnota mezi 0 a 1). Pokud zatím nemáte filtrační zařízení vybráno nebo hodnotu výrobce neuvádí, zvolte hodnotu ff = 0,85.

Požadované dokumenty

Otázka: Jaké dokumenty budou potřebovat při podání žádosti?

Odpověď: Hlavním dokumentem je samotná žádost, kterou vyplníte na internetu. Dále pak odborný posudek zpracovaný dodavatelem nebo autorizovaným projektantem. Dále potřebujete písemný souhlas spoluvlastníků domu (je-li relevantní) a pokud žádáte na systém akumulace srážkové vody pouze pro zálivku nezapomeňte na doložení dokladu o akutním nedostatku vody.

Otázka: Co je to odborný posudek a kde ho seženu?

Odpověď: Odborný posudek obsahuje zjednodušenou projektovou dokumentaci (popis stávajícího a navrhovaného řešení, základní výkresy a schéma zapojení) a vyčíslení přínosů. Odborný posudek zpracovává nejčastěji dodavatel systému případně autorizovaný projektant.

Otázka: Co budu potřebovat při doložení realizace?

Odpověď: Předkládají se zejména faktury s doklady o úhradě a položkovým rozpočtem nebo smlouvou o dílo.

Za hlavního viníka označil na konferenci Dny teplárenství a energetiky Mirek Topolánek, šéf Teplárenského sdružení, Evropskou komisi. Směrnice a nařízení, které produkuje Evropská unie, především tzv. zimní energetický balíček, označil za mnohdy až nesmyslné. Daleko mimo ekonomickou realitu a mnohdy likvidující celý obor.

Pozastavil se také nad tím, že tato vláda nebyla schopna přijmout zákon o odpadech, který by umožnil tuto komoditu energeticky využívat, a vypořádat se s neblahým tlakem zelených organizací a některých skládkařských firem. Situaci v teplárenství označil Topolánek za velice obtížnou. „Kdo nehospodaří v  červených číslech, toho by měli akcionáři velebit,“ řekl Mirek Topolánek.

Dále se rozhovořil o tom, že by se mohlo podařit dotáhnout ke zdárnému konci stavební zákon a zákon o EIA. „A bylo by dobré, kdyby se nám podařilo pohnout s velkou diskriminací velkých zdrojů v úhradách za emise znečišťujících látek, například CO2 a další,“ uzavřel Mirek Topolánek.

„Energetické využití odpadů je  moderní a efektivní způsob, jaks vyprodukovanými odpady nakládat, mají s ním zejména pozitivní zkušenosti v zahraničí, například Rakousko, Německo, Francie, Nizozemsko či Švýcarsko. Představuje stabilní a partnerské řešení pro vyřešení jedné z klíčových otázek v odpadovém hospodářství, kam s ním‘ za 15–20 let poté, co skončí životnost skládek, anebo bude jejich kapacita velmi omezena,“ podpořil spalování odpadu místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Evropská unie ale tento způsob likvidace odpadu odmítá podporovat, dává přednost recyklaci a opětovnému využití odpadu, tzv. oběhovému hospodářství.

Konec teplárenství?

Šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela to vidí ještě pochmurněji. Svou přednášku, v níž představil výsledky analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů, nazval „Konec teplárenství v Čechách“. Za morové rány pro tento obor označil ceny emisních povolenek, nízké velkoobchodní ceny elektřiny, velmi přísné emisní limity, hlavně na uhlí, zimní balíček Evropské komise, levný zemní plyn a nezatížení malých plynových zdrojů emisními povolenkami. „Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno. Klasické teplárenské zdroje na domácí hnědé uhlí se potýkají s ekonomickým přežíváním na „trhu“. Doba lokálních monopolů tepláren ve městech je nenávratně pryč a je potřeba narovnat podmínky dodávek tepla pro všechny výrobce. Pokud nedojde k narovnání podmínek pro všechny potenciální dodavatele tepla, hrozí kolaps českého teplárenství jako oboru a decentralizace teplárenských soustav,“ nastiňuje problém Tomáš Drápela.

Nový byznys na obzoru

Jako možnosti ke zlepšení situace vidí Drápela například zvýšení podpory kombinované podpory tepla a elektřiny, obnovení podpory spoluspalování biomasy v kotelnách, snížení sazby DPH na teplo, zrušení poplatků za emise oxidu siřičitého a uhličitého či regulaci ceny uhlí.

Jiří Feist, místopředseda představenstva EP Power Europe, vidí pak velkou obchodní příležitost pro teplárny uplatnit se při regulaci decentralizovaných „chytrých“ energetických soustav jako  oskytovatelé tzv. podpůrných služeb, které pomáhají udržovat soustavu v rovnováze.

Některé teplárny tyto služby už poskytují. Příkladem může být třeba společnost ŠKO-ENERGO, která odstartovala projekt ukládání elektrické energie prostřednictvím elektrokotle. Projekt  značovaný v zahraničí jako Power to Heat je prvním v průmyslové energetice v České republice a je další inovací společnosti ŠKO-ENERGO, která se nyní díky němu bude podílet na zajištění stability rozvodné sítě pro firmu ČEPS.

Elektrokotel napojený na teplárnu  umožňuje akumulaci přebytečné elektrické energie tím, že ji přemění na teplo. „Ten kotel slouží, řekněme, jako záložní zdroj. V okamžiku, kdy je v síti nadbytek elektřiny, je tento kotel schopen přebytečnou energii akumulovat a v potřebném čase opět vypustit do média, v tomto případě do vody a přeměnit na teplo,“ vysvětlil Vladimír Vácha, mluvčí společnosti E.ON, která projekt zafinancovala. Kotel stál podle Váchy jeden milion eur.

Masivní odpojování od tepelných soustav

Dalším problémem tepláren je masivní odpojování od centrálních zdrojů tepla. Tento problém podle šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové v poslední době ještě zhoršují tzv. šmejdi, kteří vedle levnější elektřiny a plynu začali nabízet i levnější teplo. To je však často levnější jen podle jednoduché
kalkulace, která nezahrnuje náklady na údržbu vlastního tepelného zdroje, většinou tepelného čerpadla, a také náklady na jeho obsluhu.

Co mohou teplárny dělat, aby k odpojování nedocházelo? „Teplárny by měly vnímat zájmy zákazníka – mít kvalitní a cenově uspokojivé zabezpečení tepelné energie je i zájmem tepláren. Zákazníkům nemůžeme mít za zlé, že hledají optimální variantu uspokojování svých tepelných potřeb. Teplárny by měly v tomto snažení být aktivní a nabízet zákazníkům celou řadu doplňkových služeb s cílem snižovat jejich spotřebu tepla,“ říká místopředseda představenstva Teplárny Otrokovice František Foltýn. Jako příklady uvedl odbornou a případně i finanční pomoc při návrhu a realizaci úsporných opatření (zateplování, výměna oken, výměna termoventilů, osvětlení atd.), snímkování domů termokamerou před rekonstrukcí a po rekonstrukci, převzetí vyúčtování tepla u  jednotlivých SVJ a družstev včetně dodávky a financování osazení poměrových měřidel apod.

Zdroj: E15, Alena Adámková

Horníci dnes vyvezli z podzemí poslední vozík uranové rudy v Dole Rožná na Žďársku. Základní surovina pro výrobu jaderného paliva se tu dobývala bezmála 60 let. Uzavřením posledního dolu ve střední Evropě skončí i historie těžby smolince v zemi, která kdysi v tomto ohledu patřila k evropské špičce.

Důl Rožná I je posledním uranovým dolem jak na území České republiky, tak i ve střední Evropě. V provozu byl od 1957 do roku 2016, kdy byla oficiálně ukončena komerční těžba uranu z tohoto ložiska.

Ložisko uranových rud Rožná, které bylo objeveno v roce 1956, se nachází 50–60 km severozápadně od Brna v okrese Žďár nad Sázavou. Těžební činnost zde byla oficiálně zahájena 27. října 1957 hloubením těžní jámy R 1. Za dobu provozu se podařilo vybudovat rozsáhlý těžební podnik, který vydobyl téměř 17 milionů tun uranové rudy s obsahem 20 tisíc tun uranového kovu. Těžba uranové rudy byla několikrát usnesením vlády v rámci útlumového programu prodloužena, avšak usnesením vlády č. 50 ze dne 25. ledna 2016 byla komerční těžba uranového kovu ukončena k 31. prosinci 2016.

Zaměstnanci státního podniku DIAMO, odštěpného závodu GEAM budou dál zajišťovat činnosti na likvidaci dolu, zahlazování následků těžby, čerpání a čištění důlních vod a další činnosti odštěpného závodu. Část důlních zaměstnanců se rovněž podílí na zajištění projektu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů.

Velmi zajímavou reportáž z uranového dolu, která vyšla v časopisu Odpadové fórum (4/2016) čtěte ZDE.

Další informace:

Infografika těžby uranu iHNED.cz - ZDE.

Larva zavíječe voskového decimuje po celém světě včelstva. Zároveň by ale mohla přírodě překvapivě pomoci: španělští vědci v podstatě náhodou přišli na to, že larva umí požírat igelitové tašky. Aby se vědci ujistili, že housenky skutečně umělou hmotu tráví, nechali je v delším kontaktu s plastem. Po čtrnácti hodinách zjistili, že housenky strávily 13 procent plastu, což naznačuje, že se v nich skutečně nachází enzym, který se s polyethylenem dokáže vypořádat. Vědci také zjistili, že housenky poté vylučují ethylenglykol, což je hlavní sloučenina pro nemrznoucí směsi. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU si Vás dovolují pozvat na debatu na téma: EKONOMICKÉ TRUMPOTY: EKONOMICKÉ DOPADY TRUMPOVY VLÁDY NA EU.

Debata se uskuteční dne 26/05/2017 (13:00 - 15:00 hod. - Evropský dům, Jungmannova 24, Praha 1). Témata: Jak na Trumpovy kroky reagují finanční trhy? Jaké budou nové obchodní vztahy s USA? Co mohou pro EU znamenat plánované hospodářské reformy v USA? Na debatě vystoupí Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu, Jan Bureš, ekonom v Patria Finance, a Aleš Chmelař, ekonom na Úřadu vlády ČR.

V případě zájmu o účast se prosím registruje do 23. května 2017 na brussels@cebre.cz nebo online zde

Dokument ke stažení:

Pozvánka ke stažení

Bezpečné dodávky energií musí zajistit vyvážený energetický mix, ve kterém budou zastoupeny jak tradiční, tak alternativní zdroje. Shodli se na tom účastníci již čtvrté předvolební diskuze na téma „Energetika: Kudy kam – příležitosti i hrozby pro tuzemské energetické firmy“, kterou pořádala Hospodářská komora ČR. Setkání za účasti zástupců politických stran, zástupců energetického byznysu (například Skupina ČEZ, innogy či Vršanská uhelná) a konečných odběratelů přineslo i další důležité výsledky. V budoucnu bude podle diskutujících klíčové rozhodnutí o dostavbě jaderných zdrojů, zajištění technického školství a předvídatelnost politických rozhodnutí.

„Energetický mix musí být nastaven tak, aby reflektoval potřeby tuzemské ekonomiky, která prochází dynamickým vývojem. Je nutné důsledně usilovat o dostupnost energie pro všechny odběratele, a to za ceny, které nepodlomí navazující průmysl a služby. Nechceme z energetického mixu a priori vylučovat žádný zdroj, žádnému nesmíme tedy stavět legislativní a technické překážky. A to ani jádru, po kterém účastníci dnešního kulatého stolu tolik volali,“ dodává prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Tlak na energetickou bezpečnost se stupňuje. Decentralizace může splnit řadu cílů a může přispět ke stabilitě. S tím jde ruku v ruce vzrůstající technologický posun. Lze očekávat, že energetika bude, krom její základní části, založena na tom, jak z dostupných technologií a know-how složit nejvhodnější technologicko-inženýrské řešení. To ovšem zásadně naráží na oblast technického vzdělávání ve všech úrovních, kterou musíme vnímat jako nedílnou součást energetického sektoru pro zajištění dostatečných kapacit a kompetencí v energetice.

Diskuze se dotkla i problematiky Státní energetické koncepce. „Musí být zřejmé, jak chceme s koncepcemi pracovat, buď musí být přetaveny v zákon, anebo jsou pouhým výhledem možného chování účastníků trhu. Pro rozvoj jaderné energetiky dává smysl první cesta,“ dodal člen představenstva skupiny ČEZ Pavel Cyrani.

Vzrůstající závazky ze strany unijní legislativy či nově přijímaná legislativa v podobě zimního balíčku byly na dnešním setkání dalším stěžejním tématem. V tomto bodě je klíčové, aby se nezvyšovala administrativní zátěž ve spojitosti se zaváděním energetické unie a ke všem členským státům bylo přistupováno bez zvláštních výsad, přesto však s ohledem na jejich místní podmínky.

„Hospodářská komora ČR zdůrazňuje potřebu odpovědných politických rozhodnutí, která budou korespondovat se zajištěním páteřní energetiky a reprezentovat stabilitu a předvídatelnost pro dlouhodobá strategická rozhodnutí firem,“ zakončil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Ve Velké Británii se v současné době připravuje plán, jak zlepšit ovzduší v deseti nejvíce zamořených městech. Mezi zásadní plánované kroky patří: šrotovné a denní poplatky za neekologické vozidlo.

Britská vláda by ve středu měla rozhodnout, jakým způsobem snížit emisní zátěž obyvatel v deseti nejvíce zamořených městech, která neplní emisní normy. Základem pro rozhodnutí tvoří fakt, že dieselové vozidlo bez filtru pevných částic je méně ekologické než benzínové vozidlo či vozidlo na alternativní pohon. Z toho vláda vychází a navrhuje konkrétní opatření.

Prvním, dle nás rozumným návrhem, je zavedení šrotovného ve výši až 2000 liber pro ty, kdo vymění svoje starší dieselové vozidlo (plnící Euro 5 a níže) za nové především benzinové auto nebo na alternativní pohon.

Dalším, již poněkud kontroverzním návrhem je, stanovení ekologické daně nazvané „Tax Toxin“. Za to, že firmy provozují neekologického vozidlo, by mohly v budoucnu platit ekologický poplatek ve výši až 20 liber na den. Toto nařízení by se mělo týkat dieselových osobních vozidel a dodávek bez filtrů pevných částic, nákladních vozidel a autobusů s euro normou Euro 5 a nižší. Tato daň bude prioritně vymáhána v plné výši ve městech: Birmingham, Derby, Leeds, Londýn, Nottingham a Southampton.

V ostatních městech, kde mají rovněž znečištěné ovzduší, se plánuje daň pouze pro užitková vozidla s naftovým motorem. To není vše. Zaznívají i radikálnější hlasy, které navrhují zcela zakázat těmto vozidlům vjezd do vybraných míst v dopravní špičce, aby ještě více nezhoršovaly kvalitu ovzduší ve městech.

Zdroj: ÚAMK

Odklon odpadů od skládek, který přináší úspory obcím a občanům, nová pracovní místa, úspory primárních zdrojů, podporuje prevenci vzniku odpadů a zlepšuje životní prostředí - to je cíl prioritních aktivit odpadové politiky ministerstva. Minulý týden se proto rozeběhla dvouměsíční série 13 seminářů, tzv. PAYT TOUR 2017.

Ta čítá 13 seminářů k chytrým systémům pro odpadové hospodářství v obcích. Mezi ně patří zavádění systémů PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplatíš, kolik vyhodíš“) a s ním souvisejícího „Door to door“ („Sběr ode dveří ke dveřím“) i financování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, z něhož je financována i osvětová PAYT TOUR. Pražského semináře se již účastnilo na 80 zástupců obcí, libereckého na 50 zájemců.

Na seminářích zástupci obcí získávají informace k financování projektů z OPŽP 2014–2020 v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v ČR, projednávané strategii evropského oběhového hospodářství i praktické příklady zavádění chytrých řešení v odpadovém hospodářství se zaměřením na systémy „Door to door“ a „PAYT“, jejichž cílem motivovat občany ke snižování množství směsných komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Obce jsou v aktivitách chytrých řešení odpadového hospodářství společně se svými organizacemi hlavními potenciálními žadateli o podporu z OPŽP. Do roku 2020 je vyčleněno asi třináct miliard korun. To jsou mimo jiné peníze na barevné popelnice, třídírny, kompostárny a odpadově-oběhovou infrastrukturu.

„Malá nebo žádná černá popelnice, to je to, o co nám jde. Systém zvaný PAYT, tedy „zaplatíš tolik, kolik vyhodíš“, účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle jeho množství, a to podle hmotnosti nebo objemu nebo jeho frekvence a tím vede občany k větší pozornosti ke třídění. Obec jim k tomu ale musí poskytnout maximální komfort. Motivujeme proto obce, aby maximálně využily odpad jako zdroj, neskládkovaly využitelné materiály a umožnily občanům co nejkomfortnější třídění odpadu. To znamená, aby rozestavěly přímo k domům více barevných kontejnerů nejen na papír, plasty a sklo, ale i na kovy, nápojové kartony, bioodpad a další složky, které zatím končí v černé popelnici a následně na skládce. Díky dotacím i novým systémům mohou ušetřit všichni a současně zlepšit naše životní prostředí,“ říká ministr Richard Brabec.

Cílem Evropské unie je v roce 2020 dosáhnout toho, aby se polovina komunálního odpadu zrecyklovala. Podle posledních dostupných údajů z roku 2015 je Česko zatím na 36 procentech.

„Podle našich informací například polovina Švédska váží svůj odpad. Stejně tak odpad váží Německo nebo Švýcarsko. V Česku jen zlomek obcí. Zatím téměř polovina (2,49 mil. tun) komunálního odpadu tak končí bez jakéhokoliv využití na skládce. Těch je v Česku 178. Několikrát za rok zahoří a navíc mohou ohrožovat podzemní vody a horninové prostředí. Sanace havarované skládky pak stojí desítky a stovky milionů korun. Za sedm let přestane přes 150 skládek vybrané druhy odpadů zcela přijímat, od roku 2024 se totiž podle platného odpadového zákona zásadním způsobem omezí skládkování,“ upozorňuje ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart a pokračuje: „Některé obce a města vyjádřily obavy z toho, že by zavedením nových systémů mohly vznikat na jejich územích nové černé skládky. To se ale dle českých a zahraničních zkušeností obcí a měst, které je již mají zavedeny, nijak nepotvrzuje.“

Moderní a spravedlivé systémy na snížení směsných komunálních odpadů v černých popelnicích, které ministerstvo podporuje, jsou postaveny na tom, že občané opravdu platí za to, co vyprodukují, a ti, kteří jsou schopni omezit produkci svého odpadu nebo dostatečně velké množství vytřídit, platí výrazně méně než ti, kteří odpad netřídí. Pro obce to sice znamená počáteční investici, ale ve výsledku uleví jejich rozpočtu nižší skládkovací poplatky díky snížení množství odpadů ukládaných na skládku. Aktuálně se najde po České republice řada příkladů takové dobré praxe, jakými jsou např. Staré Hradiště, Fulnek, Dalešice, Mokré u Opočna, Kyjov, Polepy u Kolína, Velký Osek nebo Chýně. Podle odhadů MŽP má chytré systémy zavedených 10 – 15 % obcí.

PAYT TOUR 2017 nyní pokračuje 27. 4. v Ústí nad Labem, 28. 4. v Karlových Varech a 2. 5. v Plzni.

Další informace:

Program Ústí nad Labem. (PDF, 146 kB)

Program Karlovy Vary. (PDF, 145 kB)

Program Plzeň. (PDF, 145 kB)

Termíny seminářů a registrace zde.

Ministři životního prostředí států Evropské unie jednali na neformálním zasedání na Maltě o strategii adaptace na změnu klimatu v kontextu Pařížské klimatické dohody, o ochraně životního prostředí a klimatu v oceánech a také o oběhovém hospodářství a nakládání s plastovým odpadem. Českou republiku na Radě zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Ministři evropské osmadvacítky nejprve diskutovali o možnostech, jak přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v duchu Pařížské klimatické dohody.

„Z pohledu České republiky považujeme za podstatný vodní režim a hospodaření s vodou, zaměřit se dále musíme na zemědělství a lesnictví či ekosystémové služby,“ uvádí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž s tím, že pokud jde o roli EU v otázkách přizpůsobení se klimatické změně, je jejím úkolem zejména poskytovat státům informační, finanční, metodologickou, ale i politickou podporu. „Samotná adaptační opatření by ale měla pro svou specifičnost a podmínky pro každý daný stát zůstat v rukou jednotlivých členských zemí,“ dodává náměstek Smrž. Zároveň by uvítal větší aktivitu EU v oblasti ochrany půdy. „Půda hraje velmi významnou roli v adaptaci na klimatickou změnu, vzhledem ke své schopnosti zadržovat vodu. Například v České republice by měl půdní fond udržet 9 miliard kubíku vody, dnes se odhaduje, že je to jen 5 miliard kubíků. Abychom tento tristní stav otočili, připravili jsme jednak Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [1] a následně jsme k ní přijali i Národní akční plán [2]. O změnu usilujeme dále dotačními prostředky z evropských či národních zdrojů, které směřujeme do hospodaření s vodou a na zadržení vody v krajině. Např. tento týden pro občany spustíme zbrusu nový program zaměřený na hospodaření s dešťovou a tzv. šedou vodou z domácností. V této pilotní fázi mezi občany rozdělíme 100 mil. korun,“ prozrazuje náměstek Smrž. Zmíněnou adaptační strategii česká vláda přijala v říjnu 2015 – tedy ještě před klimatickou konferencí v Paříži, která proběhla na přelomu listopadu a prosince 2015.

Dalším tématem byly oceány, jejich role v souvislosti s klimatickou změnou a také ochrana mořského životního prostředí. „Česká republika sice nemá přístup k moři, podnebí ve střední Evropě je ale silně ovlivňováno oceánem a jsme pevně přesvědčeni, že oceány sehrávají klíčovou roli v ochraně klimatu,“ zdůrazňuje náměstek Smrž. Zvyšování množství skleníkových plynů má ovšem na oceány negativní dopady, jako je poškozování korálů či okyselování, čímž se snižuje schopnost oceánů tlumit dopady klimatické změny. Proto je důležité omezit emise skleníkových plynů co nejdříve. Pokud jde o možnosti energetického využití oceánů, Česká republika pro něj nemá podmínky, uznává ale význam tzv. offshore větrných parků [3] pro přechod k nízkouhlíkové energetice. „Obtížnost vyvážení dodávek energie z větrných elektráren a spotřeby může však mít i nepříznivé dopady na rozvodné sítě v sousedních zemích. Proto by měl být rozvoj obnovitelných zdrojů spojen i s rozvojem těchto sítí, aby se zabránilo jejich nestabilitě,“ upozorňuje náměstek Smrž.

Ministři se v souvislosti s oceány zaměřili také na problém odpadu v mořích a na připravovanou strategii pro plasty. Téma bylo zasazeno i do kontextu oběhového hospodářství, které je podle názoru České republiky velkou příležitostí k zavádění nových čistějších technologií a k posílení konkurenceschopnosti Evropy.

„Jsme přesvědčeni, že ke snížení emisí skleníkových plynů významně přispěje mimo jiné i omezení skládkování a zákaz skládkování směsných komunálních, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, jelikož skládky jsou poměrně velkým zdrojem CO2. Navíc je skládkování hlavní překážkou oběhovému hospodářství, kde vůbec nemá místo,“ zdůrazňuje jednu z českých priorit ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. „Česká republika má řadu let efektivně fungující systém sběru obalového odpadu z obecních odpadových systémů, kde bylo v roce 2015 dosaženo využití a recyklace v úrovni 61,4 %,“ doplňuje ředitel Manhart.

Řešení problému nakládání s plasty je přitom zásadní i pro vypořádání se s odpadem v mořích, jehož podstatnou a těžko odbouratelnou část tvoří právě plasty. „Problematiku tzv. marine litteringu považujeme za jednu z významných globálních výzev pro životní prostředí, proto k snížení dopadů plastových odpadů ve vodním prostředí Česká republika přispěje snižováním množství plastových odnosných tašek [4],“ upozorňuje ředitel Manhart. Evropská unie v souladu se závěry z jednání ministrů v červnu 2016 navrhuje stanovení kvantitativního cíle pro redukci litteringu v aktuálně projednávaném odpadovém balíčku k oběhovému hospodářství. K tomu má Česká republika zatím rezervovaný postoj. „V případě budoucí diskuse o kvantitativním cíli považujeme za nezbytné zaměřit se na stanovení jasných metod a kritérií pro posuzování jeho plnění. To není jednoduchý úkol, zejména u požadavků kladených na vnitrozemské státy,“ vysvětluje Jaromír Manhart, podle něj však mohou k předcházení litteringu přispět i země ve vnitrozemí, a to prevencí úniku plastů do řek a do životního prostředí celkově. „Za stěžejní považujeme zvyšování povědomí o správném sběru a třídění odpadů a aktivní zapojení veřejnosti – příkladem mohou být pravidelně konané úklidové akce, jako iniciativa Ukliďme Česko, Ukliďme svět a řada dalších,“ uzavírá ředitel Manhart.

Poznámky:

[1] Tzv. Adaptační strategie ČR česká vláda schválila 26. 10. 2015 a vychází z pozorovaných změn klimatu na globální, evropské i národní úrovni a prezentuje předpoklady dalšího vývoje klimatu, včetně pravděpodobných dopadů na území ČR. K nim patří extrémní výkyvy počasí jako přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. Materiál, který připravilo MŽP společně s meteorology, vědci a dalšími úřady, se dotýká zejména 8 resortů. Identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí, které dopady změny klimatu zasáhnou nejvíce, a shrnuje vhodná adaptační opatření. Více k Adaptační strategii najdete na tomto odkazu.

[2] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu vláda schválila v lednu 2017, rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Více k adaptačnímu plánu na tomto odkazu.

[3] Tzv. offshore větrné elektrárny jsou umístěny v příhodných oblastech přímo na moři a uchyceny do jeho dna. Využívají výhod proudění větru nad hladinou a absence nutnosti zabírat plochu na pevnině. Velké větrné parky jsou provozovány například v Severním moři.

[4] MŽP pro snížení spotřeby plastových tašek připravilo povinnou právní úpravu obalového zákona, kterou již minulý týden schválil Senát a která zakazuje plošně obchodníkům České republiky poskytovat plastové odnosné tašky zdarma od ledna 2018.

Podle výhledového plánu, na němž spolupracovala tři ministerstva, se má v roce 2020 ročně prodat v Číně 30 milionů automobilů a o pět let později ještě o dalších 5 milionů aut více. Významnou úlohu v prodejních výhledech hrají elektromobily a plug-in hybridy. Loni si takové auto koupilo 507 tisíc čínských zákazníků, tamní trh je tak celosvětovou jedničkou. Jejich popularita je daná státní regulací. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat: Carsharing v ČR v posledních letech zažívá výrazný růst

Z aktuálních údajů o sdílení aut, které zveřejnila Asociace českého carsharingu, plyne, že v ČR je k dispozici 344 sdílených vozidel ve více než desíti městech. Nejvíce jich je v Praze a v Brně. Mezi další města, kde lze carsharing využít, patří České Budějovice, Hradec Králové, Kolín, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Poděbrady a Svitavy.

V roce 2012 jezdilo po českých silnicích jen devět sdílených aut v jednom městě a je tedy zřejmé, že český carsharing rychle roste.

Mezi sdílenými auty výrazně převažuje model tzv. klasického carsharingu, kdy poskytovatel carsharingového systému dává k dispozici auta, jejichž je provozovatelem. V tomto modelu klienti nedávají k dispozici svá auta, ale využívají sdílená auta poskytovatele. Takto sdílených aut je nyní v ČR celkem 344 od čtyř aktivních poskytovatelů.

Zdroj: iHNED.cz

Zpráva informuje o aktuálních negativních výstupech hodnocení implementace strategického rámce oblasti energetické účinnosti shrnutého v Národním akčním plánu energetické účinnosti (NAPEE) a byla schválena usnesením vlády č. 158 dne 27. února 2017.

Cílem zprávy je upozornit na hlavní překážky při plnění závazků ČR v této oblasti a to zejména ve vztahu k povinnému zvyšování energetické účinnosti podle článku 7 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Na základě pravidelného vyhodnocování programů podpory v oblasti energetické účinnosti vyplývajícího z usnesení vlády ČR č. 215 ze dne 16. března 2016 je zřejmé, že plánovaný cíl úspor na období let 2014 - 2016 nebyl splněn. Tato situace vyplývá především z nedostatečného čerpání alokací v rámci klíčových dotačních programů alternativního schématu zvyšování energetické účinnosti, tzn. Integrovaného regionálního operačního programu, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operačního programu Životní prostředí. Z hodnocení provedeného k 31. říjnu 2016 vyplývá, že za období let 2014 - 2016 byl cíl splněn z 64 %. Z pohledu vykazování úspor energie se jedná o deficit na úrovni 3,91 PJ v celkovém plnění cíle úspor.

Z tohoto důvodu zpráva obsahuje návrhy opatření k nápravě a nastartování tvorby prostředí příznivého pro zvyšování energetické účinnosti v dlouhodobém horizontu, a to zejména: odstranění bariér v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na národní a evropské úrovni, podpora nové podoby programu EFEKT pro období 2017-2021, prověření možnosti uplatnění energeticky úsporných projektů EPC ve státním sektoru, příprava aplikace finančních nástrojů v oblasti energetické účinnosti a v neposlední řadě návrh na změnu alternativního schématu snižování spotřeby.

Dokument ke stažení:

Zpráva o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti

Zdroj: MPO

„Osmdesát procent obyvatel, tedy naprostá většina, žije v zemích, které nejsou schopné zajistit energetickou dodávku z vlastního území. Takže v dnešním globálním systému s přírodními zdroji obchodujeme. Po celé planetě se převáží vtělená energie,“ říká mimo jiné v rozhovoru David Vačkář z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Více ZDE

Zdroj: Lidovky.cz

Aktuální vydání zprávy Světové zprávy o rozvoji OSN z roku 2017 s názvem "Odpadní vody: nevyužitý zdroj" ukazuje, jak zlepšené řízení odpadních vod vytváří sociální, ekologické a ekonomické přínosy nezbytné pro udržitelný rozvoj a je tak zásadní pro dosažení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. OSN uvádí, že více než 80% světových odpadních vod - a více než 95% v některých nejméně rozvinutých zemích - je vypouštěno do životního prostředí bez úpravy. Zpráva upozorňuje na fakt, že odpadní voda je důležitým zdrojem a to v kontextu s oběhovým hospodářstvím.

Dokument ke stažení:

• 2017 UN World Water Development Report: Wastewater, the Untapped Resource

• Executive Summary

• Main messages

• Facts and figures

Doporučujeme videa:

Koncepce vodohospodářské politiky státu z pohledu ministerstva zemědělství (Konference Odpad Zdrojem 2017)

Na tiskové konferenci ve čtvrtek 27. dubna 2017, která se koná v Brně v rámci probíhajících Stavebních veletrhů Brno 2017, představí ministr Brabec spolu s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem detailní podmínky zcela nového dotačního programu, který je zaměřený především na hospodaření s děšťovou vodou v domácnostech. Na tiskové konferenci budou zveřejněny kompletní podmínky programu, datum spuštění příjmu žádostí, webové stránky programu a další doplňující informace k tomu, co je potřeba udělat před podáním žádosti. Občané budou moci na pořízení systému na hospodaření s dešťovou vodou získat až 110 tisíc korun. Celkový rozpočet programu bude z národních zdrojů 100 mil. Kč.