Více času na podstatné

 

Obsah:

 
1) Co je vlastně ovzduší a proč ho musíme chránit?
2) Které látky znečišťují ovzduší a proč nás vlastně tak zajímají?
3) Kvalita ovzduší
4) Spalovací zdroje - kotle, jaké druhy rozeznáváme a čím se řídit při jejich provozu
5) Jak se negativně promítá provoz kotle (na tuhá paliva) do kvality ovzduší?
6) Jak se chovat ohleduplně k životnímu prostředí a zároveň ušetřit?
7) Jak upravuje pravidla provozování kotlů zákon o ovzduší?
8) Užitečné odkazy
9) Přílohy

 

 

 

1) Co je vlastně ovzduší a proč ho musíme chránit?

To co tvoří v dosud námi poznaném vesmíru Zemi jedinečnou je především její specifické složení atmosféry, plynného obalu obklopujícího Zemi, který je základním předpokladem pro přítomnost a rozvoj života. Pokud bychom vzali v úvahu pouze část atmosféry, která se vyskytuje kolem nás a kterou tedy dýcháme, lze říci, že tato část se skládá zejména ze směsi dvou plynů, a to ze 78 % dusíku (N) a z 21 % kyslíku (O2). V menší míře jsou v atmosféře přítomny i další plyny jako například argon (Ar, cca 0,9 %), oxid uhličitý (CO2), neon (Ne), helium (He) anebo i vodní pára. Pro život je především důležitý kyslík, který se vstřebává do krve a je důležitou součástí metabolických dějů. Udává se, že dospělý člověk spotřebuje denně kolem 15 kg vzduchu, z něhož je do krve vstřebáno 0,5 kg kyslíku. (http://www.wikiskripta.eu/index.php/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD )

Bohužel dýchatelná část atmosféry může obsahovat i další, tzv. znečišťující látky, které se do ovzduší dostávají buď přírodní anebo antropogenní cestou, tedy činností člověka. Mezi přírodní zdroje lze zařadit vulkanickou (sopečnou) činnost, písečné bouře, požáry ale např. i stáda skotu, který dávají vzniknout metanu, a to ze svých vlastních výkalů. Toto znečištění můžeme považovat za přirozené a jen stěží ho dokážeme ovlivnit, avšak co můžeme ovlivnit je znečištění související s činností člověka.

Člověk přispívá k znečištění ovzduší např. spalovacími procesy (výroba energie, výroba tepla aj), dopravou, průmyslovou výrobou, zemědělskou činností atd. Znečišťování ovzduší jde tedy ruku v ruce s rozvojem civilizace. Český hydrometeorologický ústav pravidelně zveřejňuje na svých internetových stránkách (www.chmi.cz) Ročenku podrobně popisující znečištění ovzduší na území České republiky. Z výsledků z roku 2011 mimo jiné vyplývá, že na 21,8 % území České Republiky byl překročen alespoň jeden imisní limit, přičemž v takto zasaženém území žije 50 % obyvatelstva. Pokud byste se chtěli dozvědět více, navštivte stránky ČHMI (http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr11cz/obsah.html).

 

[Zpět na obsah]

 

2) Které látky znečišťují ovzduší a proč nás vlastně tak zajímají?

Mezi nejčastější znečišťující látky, které se dostávají do ovzduší lidskou činností, jsou oxidy dusíku, oxidy síry, jemné prachové částice, polyaromatické uhlovodíky, těkavé organické látky (rozpouštědla), freony, těžké kovy, dioxiny atd. Většina z nás si ani nedokáže představit, co se pod těmito názvy skrývá, avšak všichni z nás jistě už někdy slyšeli například o dioxinech a mají tento pojem spojený s negativními účinky na zdraví.

Ano, je tomu přesně tak všechny tyto vyjmenované znečišťující látky mají nepříznivý vliv na naše zdraví, které se může projevit výskytem nebo zhoršením subjektivních obtíží nebo objektivních poruch zdraví. Bohužel má znečištěné ovzduší také vliv i na naše životní prostředí obecně. Např. síra (v uhlí aj.) má za následek kyselé deště, které se v minulosti podepsaly na horských porostech. Dále například oxid uhličitý ze spalovacích procesů anebo metan je spojován s globálním oteplováním. Freony, které byly v nedávné době diskutovány v souvislosti s nešetrným nakládáním s vyslouženými ledničkami, jsou látky, které postupně reagují s molekulami ozonu, a tedy likvidují naši ochranou ozonovou vrstvu. Ještě můžeme jmenovat například přízemní ozón, který vzniká chemickou reakcí oxidů dusíku v atmosféře, a který má neblahý vliv na vegetaci. A takto bychom ve výčtu negativ mohli pokračovat dál a dál.

 

[Zpět na obsah]

 

3) Kvalita ovzduší

Jako kvalitu ovzduší označujeme úroveň znečištění ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály. Kvalita ovzduší (množství znečišťujících látek) je dána meteorologickými podmínkami (vítr, množství slunečního záření, inverzní charakter počasí aj.), polohou daného místa, množství antropogenních jevů v daném místě (množstvím průmyslových objektů, intenzitou dopravy, lokálním vytápěním atd.).

Jistě se každý z nás setkal s tzv. inverzí, která je často spojována s lokálním vytápěním anebo automobilovou dopravou. Inverze je meteorologický jev, kdy dochází k obracení přirozeného klesání teploty s rostoucí výškou v atmosféře. Při inverzi tedy je u povrchu teplota atmosféry chladnější než ve vyšších vrstvách. Pokud tento jev nastane, dochází ke hromadění znečišťujících látek v dýchatelné části atmosféry, což má samozřejmě dopad na zdraví člověka.

V případě, kdy se koncentrace znečišťujících látek dostane nad tzv. prahovou hodnotu, může nastat smogová situace (smog je zkratka z anglických slov „smoke“ - kouř a „fog“ - mlha). Jedná se o překročení povolených koncentrací oxidu siřičitého, oxidů dusíku, prachových částic či přízemního ozonu. Pokud nastane smogová situace, někteří znečišťovatelé (které v dané lokalitě významně přispívají k úrovni znečištění) musí přejít na „ekologičtější“ provoz podle tzv. regulačních řádů. Jestli tomu tak ve skutečnosti je kontroluje Česká inspekce životního prostředí. I obec může v případě smogové situace vyhlásit určitá opatření na omezení provozu motorových vozidel. V případě zhoršené kvality ovzduší či smogové situace by někteří lidé (občané s dýchacími problémy - astmatici, alergici, občané, kteří mají problémy se srdcem aj.) měli omezit pobyt venku, méně větrat atd.

 

[Zpět na obsah]

 

4) Spalovací zdroje - kotle, jaké druhy rozeznáváme a čím se řídit při jejich provozu

Jak již bylo předesláno, mimo jiné i člověk se svou činností podílí na znečišťování ovzduší, přičemž ale ne vždy je v jeho silách přispět ke zkvalitnění ovzduší. Jedním z případů, kdy můžeme pozitivně ovlivnit kvalitu ovzduší ve svém nejbližším okolí je správně provozovat spalovací zdroj, nebo-li kotel kterým vytápíme domácnost.

 

Kotle lze obecně rozdělit dle spalovaného paliva na kotle na:

  • pevná paliva,
  • kapalná paliva
  • plynná paliva

 

Vzhledem k výrazně vyššímu množství vypouštěných znečišťujících látek ve srovnání s ostatními kotli se budeme primárně zaměřovat na kotle na pevná paliva, které lze rozdělit:

 

Dle způsobu dodávky paliva:

  • kotle s ručním přikládáním
  • kotle automatickým přikládáním

 

Dle konstrukce ohniště:

  • prohořívací
  • odhořívací
  • zplynovací

 

Výběr správného typu kotle není snadná záležitost, jelikož je vše závislé na mnoha faktorech, které musíme zohlednit, a proto je vhodné se poradit s odborníkem, např. prostřednictvím nějakého poradenského centra anebo minimálně s prodejcem. Při výběru musíme například zohlednit, zda bude kotel využíván pouze jako zdroj tepla anebo i k ohřevu teplé vody. Svou roli budou hrát i lokální technické podmínky, dostupnost energií, účinnost kotle a jeho cena, ceny energií apod. Na internetu najdete plno rad, jako například zde, ale v každém případě doporučujeme nákup nového kotle konzultovat vždy s odborníkem. (http://www.topeni-koupelny.cz/tipy-a-rady/jak-vybrat-vhodny-kotel/)

 

Asi si to každý z nás nemusí přímo neuvědomovat, ale i provoz takového kotle podléhá právním předpisům ČR. Konkrétně oblast upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší spadá pod působnost zákona č. 201/2012Sb., o ochraně ovzduší, přičemž další podrobnosti upravují jeho prováděcí vyhlášky. Tento zákon je platný od 1. 9. 2012 a mimo jiné upravuje mezní (minimální) hodnoty emisí pro spalovací zdroje, které jsou nejčastěji umístěny v našich domácnostech (spalovací zařízení – kotle o jmenovitém tepelném příkonu 0 - 300 kW). Zákon též nově stanovuje emisní parametry pro kotle na plynná a kapalná paliva, přičemž platí, že vzhledem k tomu, že např. zemní plyn je považován za nejvíce ekologické palivo z fosilních paliv, pak kotle na tato paliva nepředstavují pro životní prostředí tak vysokou zátěž jako tomu je u kotlů na pevná paliva. Lze dodat, že i starší typy kotlů na plynná a kapalná paliva splní tyto nové požadavky dané zákonem. Zákon se tedy logicky zaměřuje více na kotle na tuhá paliva.

 

[Zpět na obsah]

 

5) Jak se negativně promítá provoz kotle (na tuhá paliva) do kvality ovzduší?

 

V případě spalování tuhých paliv se jako nejvíce problematické jeví množství vypouštěných (emisí) tuhých znečišťujících látek (prachových částic). Jemné prachové částice jsou významným rizikovým faktorem pro člověka s výrazným efektem na lidské zdraví. Účinek těchto prachových částic je závislý na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Velikost částic je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím ústrojí (větší prachové částice tzv. PM10 se zachycují v horních částech dýchacích cest. Menší částice PM2,5 v dolních částech dýchacích cest, přičemž prachová částice o velikosti 1 µm (PM1) se může při vdechnutí dostat až do plicních sklípků). Na těchto jemných prachových částicích jsou dále vázané další nebezpečné sloučeniny (prachové částice fungují také jako nosič) pro látky typu polyaromatických uhlovodíků, dioxinů, těžkých kovů aj., které mají například rakovinotvorné, mutagenní a i další nežádoucí účinky na naše zdraví.

Dalším problémem kotlů na pevná paliva je, že tyto kotle umožňují spalování paliv, která nejsou pro dané spalovací zařízení určená (např. v kotli na hnědé uhlí je spalován koks aj.). Spalovací zařízení jsou speciálně vyrobená pro spalování pouze výrobcem určeného paliva a spalování jiného druhu paliva má výrazný vliv na množství vypouštěných znečišťujících látek, účinnost atd. S tímto dále souvisí, že tato spalovací zařízení umožňují spalování i nekvalitních paliv anebo velmi často je v těchto kotlích spalován běžnou domácností vyprodukovaný odpad (mimo kotlů s automatickým podavačem paliva, které dlouhodobější spalování odpadu neumožňují).

Na množství emisí znečišťujících látek má též vliv stáří kotle a také jeho správná obsluha kotle v souladu s pokyny výrobce. Např. přílišné dušení (zamezení přístupu vzduchu do kotle za účelem delšího hoření) má výrazný vliv na množství vypouštěných znečišťujících látek a také stav a životnost kotle a komína.

 

[Zpět na obsah]

 

6) Jak se chovat ohleduplně k životnímu prostředí a zároveň ušetřit?

 

6.1) Účinnost

Obecně lze říci, že čím vyšší je účinnost spalovacího zařízení, tím menší je spotřeba paliva a klesá i množství vypuštěných znečišťujících látek (emisí) vzhledem k nižšímu množství spáleného paliva (nejlevnější je to teplo, které se nevyrobí). Pokud jsou např. v domácnosti využívána k vytápění kamna na hnědé uhlí s účinností 55 %, pak v případě pořízení automatického kotle na hnědé uhlí s účinností kolem 80 % klesne výrazně množství spotřebovaného uhlí (při výrobě 65 GJ tepla, což odpovídá jedné topné sezoně) z cca 6500 kg uhlí na 4 500 kg uhlí, a tedy dojde k úspoře financí přibližně o 7 000 Kč za jedinou topnou sezonu (v závislosti na cenách paliva od dodavatelů, cena paliva se může lišit). Vzhledem k tomu, že cena automatických kotlů nejen na hnědé uhlí začíná přibližně na částce 60 000 Kč (bez instalace), může dojít k návratnosti případné investice do 10 let od jeho pořízení. A také vzhledem ke stoupající tendenci cen tradičních fosilních paliv by v případě pořízení automatického kotle došlo k významné úspoře peněz do budoucna. Pro obdobné orientační výpočty lze využít kalkulátor na následujícím odkaze: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/269-porovnani-nakladu-na-vytapeni-podle-druhu-paliva, kde mimo jiné získáte také základní přehled o průměrných účinnostech jednotlivých kotlů.

 

6.2) Emisní třídy kotlů

Jednotlivá spalovací zařízení se od sebe liší také v tzv. emisní třídě, nebo-li zjednodušeně řečeno v ukazateli který nám dává základní přehled o tom jak je který kotel ekologický, tedy jak se podílí na vypouštění znečišťujících látek do ovzduší. S touto tzv. emisní třídou souvisí také nové legislativní požadavky zákona o ovzduší, jak uvádíme dále v bodě 7.

Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že 70-80 % všech provozovaných spalovacích zdrojů na pevná paliva v domácnostech České republice je tvořeno spalovacími zařízeními, která splní pouze 1. či 2. emisní třídu (a tedy nesplňují podmínku nového zákona přísnějších emisních parametrů dle tab. I, příloha č. I od 1. 9. 2022), přičemž jejich dopad na kvalitu ovzduší (tj. množství vypuštěných znečišťujících látek) je největší. Pokud tedy porovnáme spalovací zařízení plnící 1. emisní třídu a 3. emisní třídu, pak v případě pořízení a provozu spalovacího zařízení 3. třídy vyprodukujeme až o 80 % emisí oxidu uhelnatého, 93 % emisí organických látek a 25 % emisí tuhých znečišťujících látek (prachových částic), vycházíme-li z údajů normy. Skutečné emise znečišťujících látek spalovacích zařízení s automatickým přikládáním paliva jsou výrazně nižší (např. starý spalovací zařízení vyprodukuje cca 100 kg prachových částic ročně, přičemž nové spalovací zařízení s automatickým přikládáním dosahuje cca 10 - 15 kg prachových částic/ročně. Vztaženo na 20 let životnosti zařízení můžeme provozem takovéhoto zařízení ušetřit 1,7 tuny prachových částic).  Je nutné si dále uvědomit, že nízké komíny u rodinných domů nezpůsobují dokonalý rozptyl znečišťujících látek v atmosféře (jako vysoké komíny tepláren, elektráren atd.). Znečišťující látky jsou tedy rozptýlené v její „dýchatelné části“, a tedy prakticky dýcháme to, co z komína při spalování vychází. Čím více emisí znečišťujících látek, tím větší riziko pro naše zdraví! A tím více vynaložených finančních prostředků na případné zdravotní následky! Ze spáleného paliva (či odpadu aj.) a následně z komína vypuštěné znečišťující látky nezůstanou jen ovzduší. Postupem času se tyto látky dostanou na zem, kde mohou přecházet do půdy či vody, a tedy i do potravin. Ruku v ruce jde i množství vyprodukovaného odpadu, který je nutno někam uložit.

Vzhledem k vyšší účinnosti kotle plnící 3. emisní třídu dojde k ušetření i emisí dalších znečišťujících látek (např. arsen v případě uhlí, oxidů dusíku, oxidů síry, polyaromatických uhlovodíků aj.). Dále dojde i k vypuštění menšího množství oxidu uhličitého (CO2), který je považován za plyn, který se podílí na skleníkovém efektu, a potažmo na oteplování planety.

V případě kotlů s automatickým podavačem paliva lze říci, že dojde, vzhledem k jeho vyšší účinnosti, k ušetření nejen množství paliva a emisí, ale dojde i k navýšení samotného komfortu pro provozovatele při jeho provozu. Tento kotel je potřeba obsluhovat 2x až 3x týdně (doplnění zásobníku s palivem, vynesení popela) na rozdíl od kotle s ručním přikládáním paliva, který je nutno obsluhovat několikrát za den. Pořízením kotle s automatickým podavačem paliva lze tedy ušetřit nejen životní prostředí, finanční prostředky či zdraví spoluobčanů, ale i tisíce hodin strávených ručním přikládáním v případě spalovacího zařízení s ručním přikládáním za cca 20 let provozu.

                                                                                    

 

[Zpět na obsah]

                             

 

7) Jak upravuje pravidla provozování kotlů zákon o ovzduší?

 

7.1) Zákon o ochraně ovzduší

 

Zákon o ochraně ovzduší stanovuje:

  • minimální emisní požadavky pro spalovací zařízení, která budou od 1. ledna. 2014 uváděna na trh,
  • nově stanovuje minimální emisní požadavky na spalovací zařízení na pevná paliva, která budou moci být provozována v domácnostech,
  • též nově stanovuje pravidelné kontroly technického stavu spalovacího zařízení na pevná paliva,
  • poskytuje možnost stanovení tzv. nízkoemisních zón pro obce.

 

První nově stanovená povinnost znamená, že od 1. ledna 2014 se budou moci na trh uvádět pouze kotle, které splní přísnější emisní požadavky (přičemž tyto požadavky budou od roku 2018 dále zpřísněny). Tato povinnost je zákonem dána výrobcům resp. dodavatelům těchto zařízení na trh a běžného občana se tato povinnost týká pouze do té míry, že jim nově zakoupený kotel bude ekologičtější, než ty v současnosti prodávané. Díky tomuto opatření se tak sníží množství vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší.

Zákon též od 1. září 2022 (od 10 let po vstupu v platnost zákona) zavádí povinnost pro provozovatele kotlů na pevná paliva (10 - 300 kW), v našem případě například pro domácnosti, provozovat pouze takové kotle, které splní zákonem definované přísnější emisní parametry (množství vypouštěných znečišťujících látek). Tyto minimální emisní parametry se týkají pouze těch zařízení, která slouží jako zdroj tepla pro ústřední vytápění. Tato podmínka znamená, že bude umožněno používat jen ty spalovací zdroje, které budou vypouštět méně znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že tuto povinnost budou muset splňovat pouze spalovací zařízení připojená k systému ústředního vytápění, nebude se tedy tato povinnost týkat spalovacích zdrojů sálavých či jiných, kde dochází k přímému přechodu tepla do okolí (kamna, krby aj.). Minimální emisní požadavky, které tato zařízení budou muset splňovat, jsou uvedené v tab. I, přílohy č. I. Jak zjistit, kterou emisní třídu mnou provozované spalovací zařízení má najdete dále v bodě 7.3.

Maximální povolené hodnoty emisí byly stanoveny ve shodě s normou ČSN EN 303-5 (Kotle pro ústřední vytápění na pevná paliva, s ruční nebo samočinnou dodávkou, o jmenovitém výkonu nejvýše 300 kW).  Tato norma definuje u spalovacích zařízení emisní třídy, ve kterých je stanoveno maximální možné množství emisí znečišťujících látek (konkrétně se jedná o množství vypouštěných organických látek, oxidu uhelnatého a množství prachových částic). Dále zavádí hodnoty minimální účinnosti spalovacího procesu, které nicméně nebyly do zákona zavedeny. Pro informaci lze uvést, že každé emisní třídě (viz tab. II) je dána minimální hodnota účinnosti spalovacího zařízení, přičemž bližší informace najdete v příloze č. II.

 

7.2) Povinnosti provozovatelů kotlů pro ústřední vytápění aneb na co bychom neměli zapomínat:

Provozovatelům spalovacích zdrojů na pevná paliva, které slouží pro ústřední vytápění, je dále zákonem o ochraně ovzduší stanovena povinnost pravidelných kontrol těchto zařízení. První kontrola spalovacího zařízení musí být provedena od vstupu zákona v platnost (1. 9. 2012) avšak nejpozději do konce roku 2016, přičemž následující kontroly by se měly pravidelně opakovat každé dva roky. Kontroly by měly provádět odborně způsobilé osoby a budou zaměřeny především na:

 

  • kontroly přívodu spalovacího vzduchu a regulace spalovacího vzduchu,
  • čištění spalovacího zdroje,
  • druh spalovaného paliva,
  • funkčnosti všech pohyblivých částí spalovacího zařízení,
  • funkčnosti zatápěcí klapky,
  • izolace kotle,
  • připojení spalovacího zařízení na teplovodní soustavu a ke spalinovým cestám,
  • způsobu ovládání a provozování,
  • zanesení teplosměnných ploch aj.

 

7.3) Odborně způsobilá osoba aneb na koho se obrátit

 

Odborně způsobilou osobou bude osoba určená výrobcem daného spalovacího zařízení. V případě, že již nebude existovat výrobce spalovacího zdroje (u starších typů), měl by se provozovatel s žádostí o kontrolu obrátit na ostatní výrobce (resp. určené odborně způsobilé osoby, které budou těmito výrobci jmenovány). Dále může odborně způsobilá osoba provozovateli sdělit, zda jeho spalovací zdroj splňuje výše uvedenou podmínku, tedy zda splňuje maximální hodnoty emisí, které budou muset spalovací zdroje splňovat od 1. 9. 2022 (mezní hodnoty uvedené v tab. I – přílohy č. I – jedná se o 3. emisní třídu dle uvedené normy ČSN EN 303-5). Dle této normy musí být každé spalovací zařízení opatřeno identifikačním štítkem, na kterém mimo jiné musí být uvedeno, jakou emisní třídu splňuje. Z údajů na štítku lze tedy zjistit, zda provozované spalovací zařízení splňuje podmínku 3. emisní třídy a jestli ho bude moci provozovatel využívat i po 1. 9. 2022. V případě, že spalovací zařízení není štítkem opatřeno, lze se obrátit na výrobce příp. je možné provést měření emisí a uchovat si protokol o provedeném měření. Podmínku 3. emisní třídy splňují některá zplynovací spalovací zařízení (pevné palivo se nejdříve zplyní a až pak je spalováno) a všechny spalovací zařízení s automatickým podavačem paliva. Pokud tedy někdo využívá kotel s ručním přikládáním, bude si muset s největší pravděpodobností do 30. 8. 2022 pořídit nový spalovací zařízení, které splní 3. emisní třídu! (viz tab. č. I či emisní třída uvedena v tab. č. II)

 

7.4) K čemu jsou vlastně nová ustanovení zákona o ovzduší dobrá?

Důvodem pravidelných kontrol je snížení negativních dopadů na životní prostředí a i na kvalitu ovzduší a potažmo na zdraví spoluobčanů. V zimních obdobích (při inverzích) dochází na některých místech České republiky k překročení imisních limitů pro prachové částice (Moravskoslezský kraj, Středočeský či Ústecký kraj). Na základě překračování těchto imisních limitů hrozí ČR sankce ze strany EU.  Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že emise prachových částic v ovzduší jsou z 38 % tvořeny právě ze spalování tuhých paliv v domácnostech. Druhý největší podíl na množství prachových částic má doprava (přičemž průmysl se podílí jen 10 - 11 %). Doprava se podílí na vzniku prachových částic nejen spalováním paliva, ale i např. zvířením již usazeného prachu či uvolňováním drobných částí při otěru pneumatik.

 

7.5) Povinnosti ostatních provozovatelů kotlů - občanů

 

7.5.1) Tmavost kouře

Jsou i další povinnosti, které musí provozovatelé spalovacích zdrojů dodržovat. Jednou z těchto povinností je přípustná tmavost kouře. Jedná se o přibližné měření množství sazí, popílku a jiných částic v kouři.

Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouři (stupeň 0 - 5).

Metoda je založena na porovnání tmavosti kouře, který vychází z komína s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouře přibližně odpovídá koncentraci tuhých částic v kouři.

Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a  hodnocení Ringelmannovou stupnicí. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice.

 

Rozlišuje se stupeň nula až pět Ringelmannových stupňů

 

  • stupeň 0 tvoří čistě bílé pole,
  • stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice.

 

Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Směr kouře vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí kouře má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě či okolnímu terénu.  Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s  kouřem v místě výstupu kouře z komína se určí stupeň tmavosti kouře.

Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.

 

Posouzení, zda dochází k překročení tmavosti kouře, náleží obcím s rozšířenou působností. Bude-li obcí s rozšířenou působností prokázáno, že kouř, který vychází z komína, neodpovídá ještě povolenému zabarvení kouře (2. stupeň Ringelmanna, viz obrázek), může být takovému provozovateli uložena pokuta do výše 50 000 Kč.

 

7.5.2) Provoz spalinové cesty

 

Povinnosti spojené s provozem spalinové cesty (spalinová cesta = komín a kouřovod) ošetřuje nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Přičemž povinností každého je počínat si tak, aby při provozu komína a kouřovodu a spalovacího zařízení nedocházelo ke vzniku požáru.

Provoz spalinové cesty a spalovacího zařízení se považuje za vyhovující (z hlediska požární bezpečnosti), jestliže se provádí pravidelné kontroly, čištění a revize spalinových cest, čištění spalovacího zařízení, příp. vypalování komína. Výše uvedené podmínky se vztahují na spalinovou cestu, jejíž součástí je volně stojící komín o vnitřním průměru komínového průduchu do 800 mm o stavební výšce do 60 m, a na spalovací zařízení o jmenovitém výkonu do 1 MW. Zjednodušeně řečeno, tyto povinnosti musí plnit každý, kdo si doma vyrábí teplo spalováním.

 

Z výše uvedeného je patrné, že nařízení vlády rozlišuje čistění spalinové cesty, kontrolu spalinové cesty a revizi spalovacích cest.

 

7.5.2.1) Čistění spalinové cesty

 

Čistění spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba (kominík, resp. osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví). Nicméně čistění spalinové cesty u spalovacího zařízení o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW si provozovatel může provádět svépomocí. V případě, že provozovatel provádí čištění spalinové cesty svépomocí, musí o tomto čištění provést záznam do tzv. požární knihy. Jedná se o deník, kam provozovatel spalinové cesty zapíše, kdy provedl čištění. Tuto knihu dále provozovatel předloží odborně způsobilé osobě při kontrole spalinové cesty. Upozorňujeme, že kniha může sloužit jako důkazní materiál v případě požáru pro ověření, že byly splněny všechny povinnosti dané platnými právními předpisy, pokud tedy chcete ušetřit za čištění spalinové cesty, nezapomeňte na tuto povinnost.

 

Lhůty pro pravidelné čištění spalinové cesty jsou uvedeny v tab. III. Lhůty jsou závislé na typu spalovaného paliva (pevné, plynné či kapalné palivo), na délce provozu (zda je spalovací zařízení provozováno sezóně či celoročně) a na výkonu spalovacího zařízení.

 

7.5.2.2) Kontrola spalinové cesty

 

Kontrola spalinové cesty musí být provedeno odborně způsobilou osobou.

Kontrola se provádí:

 

  • vzhledem k bezpečnému umístění hořlavé stavební konstrukce, materiálu a předmětu v návaznosti na konstrukční provedení spalinové cesty a připojeného spalovacího zařízení,
  • posouzením komína, zejména z hlediska jeho požární bezpečnosti a provozuschopnosti,
  • posouzením, zda je zajištěn volný a bezpečný přístup ke komínu, k jeho vymetacím, čisticím a kontrolním místům,
  • posouzením zajištění požární bezpečnosti stavby, zvláště při prostupu spalinové cesty vodorovnými a svislými stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby,
  • posouzením jejího stavebně technického stavu.

 

O provedení kontroly či čištění musí odborně způsobilá osoba vydat zprávu (vzor zprávy je uveden v příloze č. III).

Lhůty pro pravidelné kontroly jsou uvedeny v tab. III a jsou opětovně závislé na typu spalovaného paliva, na délce provozu a na výkonu spalovacího zařízení.

 

7.5.2.3) Revize spalinové cesty

 

Revize spalinové cesty musí být provedena odborně způsobilou osobou (viz výše), a která je zároveň:

  • revizním technikem komínů,
  • specialistou bezpečnosti práce-revizním technikem komínových systémů
  • nebo revizním technikem spalinových cest

 

 Revize spalinové cesty se musí provést vždy:

  • před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína,
  • při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
  • před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv,
  • po komínovém požáru,
  • při vzniku trhlin ve spalinové cestě, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.

 

Odborně způsobilá osoba musí vydat zprávu o provedení revize spalinové cesty (vzor zprávy je uveden v příloze č. IV).

 

7.5.2.4) – Lhůty a další pravidla pro plnění povinností

 

Tab. III – Lhůty pro povinnosti stanovené v nařízení vlády č. 91/2010 Sb.

Výkon připojeného spalovacího zařízení

Činnost

Druh paliva a připojeného spalovacího zařízení

Pevné

Kapalné

Plynné

Celoroční provoz

Sezónní provoz

do 50 kW včetně

Čištění spalinové cesty

3x

2x

3x

1x

Kontrola spalinové cesty

1x

1x

1x

Výběr pevných (tuhých znečišťujících částí a kondenzátu

1x

1x

1x

nad 50 kW

Kontrola a čištění spalinové cesty

2x

1x

1x

Výběr pevných (tuhých znečišťujících částí a kondenzátu

2x

1x

1x

Čištění spalovacího zařízení

2x

nejméně podle návodu výrobce

 

  • Za sezónní provoz se považuje provoz po dobu nepřesahující v součtu 6 měsíců v daném kalendářním roce.
  • U jednovrstvého (nevyvložkovaného) zděného komína pro spalovací zařízení na plynná paliva se lhůty kontrol a čištění řídí lhůtami kontrol a čištění spalovacího zařízení na pevná paliva.
  • Při kontrolách a čištění dvakrát ročně nesmí mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními uplynout doba kratší 6 měsíců.
  • Při kontrolách a čištění třikrát ročně nesmí mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními uplynout doba kratší 4 měsíců.
  • Pojistný (rezervní) komín používaný pro odvod spalin ze spalovacího zařízení na pevná paliva a v případech, kdy nelze zajistit topení jiným způsobem, se kontroluje a v případě i čistí nejméně 1x za rok.
  • Spalinová cesta určená pro odvod spalin ze spalovacího zařízení na pevná paliva sloužícího v živnostenské provozovně k přípravě pokrmů se kontroluje a čistí nejméně 1x za dva měsíce.
  • Ve stavbě pro rodinnou rekreaci se kontrola a čištění spalinové cesty provádí nejméně 1x za rok.
  • Čištění spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW včetně je možné provádět svépomocí dle návodu výrobce, nejméně však 1x za rok, a to za podmínky, že budou prováděny jejich pravidelné kontroly odborně způsobilou osobou.

 

Seznam odborně způsobilých osob pro provádění revize spalovacích cest je možné nalézt např. ZDE.

 

7.6) Obtěžování kouřem

V topné sezoně zpravidla dochází k situaci, kdy kouř z komína obtěžuje sousedy. Nejčastější příčinou je spalování paliva, pro které není spalovací zařízení určené (např. je spalováno hnědé uhlí v zařízení na černé uhlí, odpad aj). Dále je tomu v případě inverze, kdy kouř nestoupá vzhůru a vzhledem k nízkým komínům zůstává kouř v dýchatelné části atmosféry.

V případě, kdy dochází k obtěžování kouřem vinou provozovatele (např. souseda) a dohoda se provozovatelem (sousedem) je nereálná, lze situaci řešit následovně. Osoba, která se cítí obtěžována kouřem, je-li to možné, by měla situaci zdokumentovat. Nejlépe fotografiemi či videonahrávkou. Videonahrávka by měla mít délku min. 30 minut, aby bylo zcela prokazatelné, že se nejedná o fázi roztápění zdroje, kdy může docházet k nadměrnému vývinu kouře. Následně by se osoba, která se cítí obtěžována, měla obrátit na orgán ochrany ovzduší, který má dle zákona o ochraně ovzduší pravomoc účinně zasáhnout. Tímto orgánem je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Orgán ochrany ovzduší na základě stížnosti provede šetření, tj. posoudí doloženou dokumentaci, obsahuje-li kouř pevné částice, provede měření tmavosti kouře aj. Měření tmavosti kouře lze však provést jen za světla a jen v případě je-li kouř zbarven šedě či černě (viz stupnice tmavosti kouře). Je-li kouř zbarven např. žlutě aj., pak pro tento případ nelze měření tmavosti kouře uplatnit. Např. v případě spalování odpadu může být kouř téměř nezabarven, avšak zápach kouře může též být obtěžující a zdraví škodlivý. Orgán ochrany ovzduší si může od provozovatele vyžádat doklad o zakoupeném, a tedy spalovaném palivu. Dále si může vyžádat doklad o provedení čištění a kontroly spalovací cesty. Není však v pravomoci orgánu ochrany ovzduší provést přímou kontrolu spalovacího zdroje v místě provozu (v bytě či domku), a to z důvodu ústavního práva na nedotknutelnost obydlí. Lze obecně říci, že obtěžování kouřem lze prokázat jen zřídka.

Bude-li zjištěno, že provoz spalovacího zdroje je v rozporu se zákonem, uloží orgán ochrany ovzduší provozovateli opatření k nápravě, příp. uloží pokutu při prokázání porušení některé z povinností.

Pokud nastane situace, že příslušný orgán neshledá stížnost jako oprávněnou a osoba, která se cítí být kouřem dále obtěžována, může podat stížnost na nedostatečný postup orgánu ochrany ovzduší. Stížnost na nedostatečný postup se opět podává u téhož úřadu, ačkoliv je stížnost směřována na jeho postup. Nebude-li osoba, která se cítí být obtěžována kouřem, i nadále spokojena s vyřízením stížnosti, lze se obrátit na příslušný krajský úřad. Pokud by tento postup nevedl k ukončení obtěžování kouřem, lze se též obrátit na soud s žalobou na základě občanského zákoníku (§ 127 vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv (….nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy….).

 

7.7) Pokud budu zákon ignorovat, hrozí mi nějaké sankce?

Provozovatel spalovacího zařízení může být požádán úředníkem ochrany ovzduší obce s rozšířenou působností o doložení dokladu o provedení pravidelné kontroly technického stavu spalovacího zařízení. Tento doklad může být vyžádán i v případě, že si spoluobčan stěžuje na obtěžování kouřem či zápachem z provozovaného spalovacího zdroje, kdy si opět úředník ochrany ovzduší může vyžádat doklad o provedení kontroly jako důkaz ve vedeném řízení.

Pokud se provozovatel spalovacího zařízení na vyžádání příslušného úřadu neprokáže dokladem, že provedl a provádí pravidelné kontroly jím provozovaného spalovacího zařízení, může mu být uložena pokuta do výše 20 000 Kč.

V případě, že provozovatel spalovacího zařízení bude po 1. 9. 2022 dále provozovat spalovací zařízení, které nebude splňovat maximální povolená množství emisí znečišťujících látek uvedené v tabulce č. 2 (v zákoně o ochraně ovzduší je to tab. v příloze č. 11), může mu být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Stejná výše pokuty, tedy 50 000 Kč, může být uložena provozovateli, který bude spalovat paliva neurčená výrobcem daného zařízení nebo bude spalovat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly či proplástky.

 

7.8) Orgány státní správy aneb na koho se mohu v případě problému obrátit, a jaké povinnosti musím sám plnit.

 

 

 

 

povinnost má

povinnost kontroluje

činnost provádí

 

 

Provozovatel

Odborná osoba určená výrobcem zařízení

Odborně způsobilá osoba2)

ORP1)

Krajský úřad

Stěžovatel

Pravidelná kontrola kotlů (nejpozději do 31. 12. 2016)

X

X

 

X

 

 

Provoz kotle plnící 3. emisní třídu (1. 9. 2022)

X

 

 

X

 

 

Čištění spal. cesty

X

 

X

X

 

 

Kontrola spal. cesty

X

 

X

X

 

 

Revize spal. cesty

X

 

X4)

X

 

 

V otevřeném ohništi pálit suché rostlinné materiály

X

 

 

X

 

 

Spalovat paliva určená výrobcem zařízení

X

 

 

X

 

 

Dodržovat přípustnou tmavost kouře

X

 

 

X

 

 

Stížnost na nedodržování tmavosti kouře, obtěžování kouřem

X

 

 

X

X3)

X

1) Orgán obce s rozšířenou působností

2) Osoba, která má živnostenské oprávnění v oboru kominictví

3) Až v případě, kdy stěžovatel nebude spokojen s výsledkem šetření orgánu ORP

4)Osoba, která má živnostenské oprávnění v oboru kominictví a zároveň revizním technikem komínů, specialistou bezpečnosti práce-revizním technikem komínových systémů nebo revizním technikem spalinových cest

 

[Zpět na obsah]

 

8) Užitečné odkazy

Informace o kvalitě ovzduší (ČHMÚ)

http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu=JSPTabContainer/P1_0_Home&nc=1&portal_lang=cs#PP_TabbedWeather

 

Zpráva o kvalitě ovzduší v roce 2012 (MŽP)

http://www.mzp.cz/cz/zprava_o_kvalite_ovzdusi_2010

 

Internetové energetické konzultační a informační středisko (EKIS)

http://www.i-ekis.cz/

 

Arnika

http://arnika.org/topime-ohleduplne-k-prirode-i-sousedum

 

Informace z projektu „Topíme správně”

http://www.topimespravne.cz/jak-spravne-topit

 

Stručné zásady správného topení

http://www.lokalni-topeniste.cz/files/Zasady_spravneho_topeni.pdf

 

Stránky Moravskoslezského kraje k vytápění domácností

http://www.lokalni-topeniste.cz/

 

Asociace podniků topenářské techniky - sdružuje výrobce teplovodních kotlů na všechny druhy paliv

http://www.tady.cz/aptt/

 

[Zpět na obsah]

 

9) Přílohy

 

Příloha č. I

 

Tab. I - Mezní hodnoty emisí pro spalovací stacionární zdroj na pevná paliva, určený pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění, a to pro účely uvádění výrobků na trh od 1. 1. 2014 či provozu v domácnostech od 1. ledna 2022.

 

Dodávka paliva do kotle

Palivo

Jmenovitý tepelný příkon kW

Mezní hodnoty emisí

mg/m3

CO

TOC

TZL

Ruční

Biologická

≤ 65

5000

150

150

> 65 - 187

2500

100

150

> 187 - 300

1200

100

150

Fosilní

≤ 65

5000

150

125

> 65 - 187

2500

100

125

> 187 - 300

1200

100

125

Samočinná

Biologická

≤ 65

3000

100

150

> 65 - 187

2500

80

150

> 187 - 300

1200

80

150

Fosilní

≤ 65

3000

100

125

> 65 - 187

2500

80

125

> 187 - 300

1200

80

125

CO – oxid uhelnatý

TOC – celkový organický uhlík (organické látky)

TZL – Tuhé znečišťující látky (množství prachových částic)

Pozn.: Za fosilní palivo se považuje nerostná surovina, která vznikla v dobách dávno minulých přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu. V tomto případě se jedná např. o uhlí, zemní plyn anebo ropu. Naopak biologickým palivem se rozumí dřevní hmota ve formě kulatiny, štěpků, výlisků a pilin – briket a především pelet, které se vyrábí z odpadů při zpracování dřeva (http://www.ceskestavby.cz/clanky/kotle-na-tuha-paliva-5491.html).

 

Příloha č. II

 

Pro spalovací zařízení, jehož množství vypuštěných znečišťujících látek (emisí) odpovídá

 

1. emisní třídě odpovídá účinnost dána vztahem

 

μ= 47+6logQN

 

2. emisní třídě odpovídá účinnost dána vztahem

 

μ= 57+6logQN

 

3. emisní třídě odpovídá účinnost dána vztahem

 

μ= 67+6logQN

 

kde QN je jmenovitý tepelný výkon v kW a μ je účinnost v %

 

 

Tab. II Přehled emisních tříd dle ČSN EN 303-5

Dodávka paliva

Palivo

Jmenovitý tepelný výkon kW

Mezní hodnoty emisí

CO

TOC

TZL

mg/m3 (při 10% O2)

Třída 1

Třída 2

Třída 3

Třída 1

Třída 2

Třída 3

Třída 1

Třída 2

Třída 3

Ruční

Biologická

≤ 50

25 000

8 000

5 000

2 000

300

150

200

180

150

> 50 - 150

12 500

5 000

2 500

1 500

200

100

200

180

150

> 150 - 300

12 500

2 000

1 200

1 500

200

100

200

180

150

Fosilní

≤ 50

25 000

8 000

5 000

2 000

300

150

180

150

125

> 50 - 150

12 500

5 000

2 500

1 500

200

100

180

150

125

> 150 - 300

12 500

2 000

1 200

1 500

200

100

180

150

125

Samočinná

Biologická

≤ 50

25 000

5 000

3 000

1 750

200

100

200

180

150

> 50 - 150

12 500

4 500

2 500

1 250

150

80

200

180

150

> 150 - 300

12 500

2 000

1 200

1 250

150

80

200

180

150

Fosilní

≤ 50

25 000

5 000

3 000

1 750

200

100

180

150

125

> 50 - 150

12 500

4 500

2 500

1 250

150

80

180

150

125

> 150 - 300

12 500

2 000

1 200

1 250

150

80

180

150

125

 

CO – oxid uhelnatý

OGC – celkový organický uhlík (vypouštěné organické látky)

TZL – tuhé znečišťující látky (prachové částice)

 

Příloha č. III

Vzor revizní zprávy

Revizní zpráva spalinové cesty

Číslo revizní zprávy:

 

Datum vystavení revizní zprávy:

 

Jméno, příp. jména a příjmení odborně způsobilé osoby/firma:

 

Číslo osvědčení odborně způsobilé osoby:

 

IČO odborně způsobilé osoby, podnikatele:

 

Název a sídlo právnické/podnikající fyzické osoby nebo jméno, popř. Jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, u které se provádí revize spal. cesty:

 

Adresa kontrolovaného objektu:

 

Specifikace spalinové cesty, u které byla revize provedena:

 

Výrobce komínových vložek, systémového komínu nebo komponentů pro individuální komín, včetně IČO výrobce:

 

Základní údaje o spotřebiči paliv:

 

Umístění spotřebiče paliv v objektu včetně podlaží:

 

Doklad o posouzení shody výrobku (číslo):

 

Spalinová cesta z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu                                                      VYHOVUJE   -   NEVYHOVUJE

 

Zjištěné nedostatky, které byly odstraněny na místě:

 

Zjištěné nedostatky, které nebyly odstraněny na místě:

 

Termín odstranění nedostatků:

 

Nedílnou součástí této revizní zprávy je technická zpráva.

 

Příloha č. IV

 

Vzor zprávy o čištění a kontrole spalinové cesty

ZPRÁVA

o provedení kontroly nebo čištění spalinové cesty

Číslo zprávy

 

Datum vystavení zprávy

 

Jméno, popř. jména, a příjmení odborně způsobilé osoby/firma

 

Číslo osvědčení odborně způsobilé osoby:

 

IČO odborně způsobilé osoby, podnikatele

 

Název a sídlo právnické/podnikající fyzické osoby nebo jméno, popř. jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, u které se provádí kontrola anebo čištění spalinové cesty:

 

Adresa kontrolovaného subjektu:

 

Datum provedení kontroly anebo čištění spalinové cesty:

 

Specifikace spalinové cesty, u které byla provedena kontrola anebo čištění:

 

Zjištěné nedostatky, které byly odstraněny na místě:

 

Zjištěné nedostatky, které nebyly odstraněny na místě:

 

Termín odstranění nedostatků:

 

Podpis a razítko odborně způsobilé osoby

 

[Zpět na obsah]