Více času na podstatné
Čím nová vláda České republiky může přispět k efektivnímu nakládání s druhotnými surovinami?
Šetrné nakládání se surovinami, včetně druhotných, je otázkou nejen ochrany přírodních zdrojů, ale i konkurenceschopnosti jednotlivých firem a ekonomické prosperity celé České republiky.
Dnes více než kdy dříve platí, že „odpady mají zlaté dno“. Oběhové hospodářství (Circular Economy), představené Evropskou komisí v prosinci 2015, v celosvětovém měřítku reprezentuje moderní trendy, zaměřené na předcházení vzniku odpadů, na materiálové či energetické využívání odpadů a na šetření materiálovými zdroji.
Pokud nakládáme s odpady „po staru“, tak se při skládkování odpadů zbavujeme cenných surovin i zdroje energií. V nakládání s tuhými komunálními odpady (TKO) je situace opravdu alarmující – zhruba polovina TKO je v České republice skládkována.
Nakládání s odpady je obrovský byznys, jen v oblasti tuhých komunálních odpadů je kvalifikovaný odhad, že roční zisk firem v oblasti skládkování je zhruba 2,5 miliardy korun.
Co je nyní pro Českou republiku v tomto ohledu nejdůležitější: přijmout moderní době odpovídající legislativu, opustit trend levného skládkování odpadů a umožnit rozumné nakládání s druhotnými surovinami v co nejširším měřítku. K tomu nám však schází nejen zmíněný moderní legislativní rámec, ale i ekonomické stimuly, které znevýhodní skládkování.
Výše uvedená opatření budou vyžadovat zdlouhavé projednávání a přijímání v Parlamentu. Co je však možné a jednoduché provést okamžitě, je větší využití kapacit Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii pro koncepční, meziresortní spolupráci.
Zároveň je nejvyšší čas za pomoci investičních dotací městům a obcím, případně jejich svazkům, dovybavit Českou republiku technologickým zázemím pro úpravu odpadů.
Ve většině rozvinutých zemí v čele prosazování oběhového hospodářství jsou podniky. Bez výše zmíněných změn, které jsou do značné míry v rukou vlády, soukromý sektor nemá motivaci se touto oblastí příliš zabývat.
K paradoxům dnešní doby patří i to, co udivuje naše partnery z Evropské unie. Jde o dvojí systém výkaznictví v oblasti odpadů v České republice. Nemusím zdůrazňovat, že se zveřejňované číselné údaje velice liší. Proto bude nutné harmonizovat výpočtové (statistické) metody.
Již nyní pomocí aplikace zákona o veřejných zakázkách lze ve smyslu tzv. zeleného zadávání zajistit, aby veřejné prostředky podporovaly principy a aplikaci oběhového hospodářství.
V případě termického využívání vhodných odpadů vznikají tzv. vedlejší energetické produkty – především struska a popílek. I zde oběhové hospodářství má svoje místo: po ověření chemického složení je možné i tyto odpady dále materiálově využívat např. ve stavebnictví.
Autor: RNDr. Miloš Kužvart, SGS Czech Republic, s.r.o. (ministrem životního prostředí v letech 1998 - 2002)
Zdroj: Odpadove fórum 12/2017