Více času na podstatné

Data o odpadech a jejich tok

16.07.2009 10:55

Průběžná evidence odpadů
Průběžnou evidenci odpadů musí vytvářet každý podnikatelský subjekt, který produkuje nebo nakládá s odpady, to ví nebo by měl vědět každý. Ne však každý ví, jak by měla taková průběžná evidence odpadů vypadat. V minulosti nebyla její forma přesně stanovena. Vyhláška pouze určovala, co má obsahovat.

To se změnilo vyhláškou č. 351/2008 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 383/2001 Sb., o podrobnostech a nakládání s odpady, kde se již podoba průběžné evidence odpadů přesně stanovila. V současnosti tak nelze za průběžnou evidenci považovat soubor vážních lístků, faktur nebo dodacích listů chronologicky seřazených a očíslovaných, ale je nutné vést přehlednou evidenci, která musí obsahovat položky v pořadí a v rozsahu definovaném v příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. U zařízení ke sběru či zpracování autovraků nebo elektroodpadů se průběžná evidence vytváří podobně. Každý záznam o odpadu musí být očíslovaný a musí obsahovat datum produkce nebo nakládání s odpadem. V záhlaví průběžné evidence je potřeba uvést údaje o sídle společnosti a provozovně, za kterou je průběžná evidence vedena včetně osoby, která je za evidenci zodpovědná.

Samostatná provozovna
Průběžná evidence odpadů se vytváří za každou samostatnou provozovnu. Za samostatnou provozovnu je považováno místo vzniku nebo nakládání s odpadem. Pokud navíc provozujete zařízení na využívání nebo odstraňování odpadů se souhlasem krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona, nebo byl tento souhlas nahrazen integrovaným povolením podle zákona o integrované prevenci, musíte vést průběžnou evidenci za každé takové zařízení.

Jak často vést průběžnou evidenci?
Záznamy se do průběžné evidence odpadů vkládají při každé jednotlivé produkci. Jednotlivá produkce představuje naplnění sběrového prostředku, převzetí, předání, zpracování nebo odstranění odpadu. Při periodickém vzniku odpadu můžete záznam v evidenci vytvořit pouze jednou týdně, u svozu komunálního odpadu pak jednou měsíčně.

Jak evidovat?
Vzniklý odpad musí původce zařadit pod příslušné katalogové číslo způsobem, který je stanoven v Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.). Odpad může předat pouze oprávněné osobě nebo jiné vlastní provozovně a ta jej po převzetí musí v průběžné evidenci zapsat pod stejným katalogovým číslem, kategorií a hmotností jako původce. Hmotnost se vyplňuje vždy v tunách a v kladných hodnotách. Pro přepočet hmotnosti z obvyklých jednotek (kusy, litry apod.) byla Centrem pro hospodaření s odpady (http://ceho.vuv.cz/) vytvořena doporučující přepočtová tabulka. U kalů se již hmotnost dle novely vyhlášky neuvádí v sušině, ale v původním množství. Pro určení, jak bylo s odpadem nakládáno, slouží v průběžné evidenci odpadů kódy nakládání. Ty jsou uvedeny v příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. v přehledné tabulce. V případě převzetí nebo předání odpadu se musí vyplnit adresa partnerské provozovny subjektu, tj. místa, na kterém byla realizována nakládka či vykládka.

Použité výrobky vs. evidence odpadů
Do průběžné evidence odpadů se nesmí zapisovat použité výrobky, které odevzdáte v rámci zpětného odběru. Ani místo zpětného odběru, např. sběrný dvůr tyto výrobky nesmí evidovat v průběžné evidenci odpadů. Použité výrobky se totiž stávají odpadem až ve chvíli předání oprávněné osobě ke zpracování. Oprávněná osoba je zapisuje do evidence odpadů pod nově vyhláškou zavedeným kódem nakládání BN30. Tento kód se dále také používá při prvním převzetí vozidla, resp. autovraku, kdy se zároveň vystavuje potvrzení o převzetí autovraku nebo při převzetí odpadů od nepodnikajících osob – občanů.

Předúprava, částečné zpracování odpadů
Při částečném zpracování, úpravě odpadů většinou odpady zanikají, ale zároveň nové vznikají. Ty jsou poté předávány k dalšímu zpracování jiným oprávněným osobám. V průběžné evidenci odpadů se v tomto případě velmi často chybuje, protože se zapomíná zaznamenat samotné zpracování. Je tedy důležité, aby se v průběžné evidenci zapsaly všechny přijaté odpady do zařízení a dále způsob, jakým byly tyto odpady zpracovány nebo upraveny. K tomu se používají kódy nakládání: B00 nebo BN30 = příjem odpadu; BRXX, BDXX, BNXX = zpracování (úprava), kde XX specifikuje způsob zpracování, úpravy.
Pokud po zpracování vznikne odpad, jedná se o vlastní produkci, která se do evidence zaznamenává pod kódem nakládání A00. Případné předání pak nejčastěji pod kódem nakládání AN3. Odpad, který převezmete a předáte ke zpracování jiné oprávněné osobě, zaevidujte pod kódem BN3. Novela vyhlášky č. 383/2001 Sb. zavádí také kód nakládání BN40, který použijte, jestliže převzatý odpad pouze upravujete a po úpravě nevznikne nový odpad (jiné katalogové číslo). V evidenci odpadů tedy budou v tomto případě čtyři záznamy s kódy nakládání: B00 –> BR12, BN40 –>BN3.

Provozovna zapojená do systému obce
Pokud jste zapojeni do systému sběru komunálního odpadu obce, pak musíte odpady, které předáváte do tohoto systému, třídit a zařazovat podle Katalogu odpadů v souladu se systémem stanoveným obcí. V průběžné evidenci musíte tyto vzniklé odpady zaznamenávat pod kódem nakládání A00 a předávat je pod kódem AN3 přímo dané obci, nikoliv svozové firmě, která fyzicky odpady sváží.

Tvorba Ročního hlášení o odpadech
Průběžnou evidenci odpadů je nutné každoročně uzavřít a archivovat nejméně po dobu pěti let. Před uzavřením proto evidenci důkladně překontrolujte, doplňte ji o případné chybějící záznamy. Zůstatek odpadu na skladě zaznamenejte do evidence s kódem nakládání AN5, BN5 nebo CN5. Tento zůstatek musíte v novém roce uvést v průběžné evidenci jako počáteční stav s kódem nakládání C00.
Je důležité, aby uzavřená evidence měla vyrovnanou množstevní bilanci a ABC bilanci v kódech nakládání. Co to znamená? V příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. je v tabulce kódů nakládání u každého kódu uveden význam pro zadávané množství (+/-). Součet množství všech odpadů s „plusovým“ kódem nakládání a s příslušným počátečním písmenem (A, B, C) se musí rovnat součtu množství všech odpadů s „minusovým“ kódem nakládání a s příslušným počátečním písmenem (A, B, C). Pro vyrovnání inventurních rozdílů v evidenci odpadů můžete využít nově zavedené kódy nakládání a to „plusový“ XN50 nebo „minusový“ XN53 (místo X se uvádí písmeno A, B, C podle původu odpadu). V případě živelných pohrom (požár, povodeň), černých skládek nebo starých ekologických zátěží se v evidenci uvede záznam s kódem nakládání XN60 nebo XN63 (místo X se opět uvádí písmeno A, B, C podle původu).

Roční hlášení
Do 15. února musí původci a oprávněné osoby, pokud přesáhnou při nakládání s odpady zákonem stanovené limity (50 kg nebezpečných odpadů, 50 tun ostatních odpadů), zaslat Roční hlášení o odpadech za předchozí kalendářní rok, a to na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo správní obvod hlavního města Prahy podle místa provozovny. Výše uvedené limity se vztahují na celkovou produkci či nakládání s odpady každého subjektu.
To znamená, že pokud v součtu nebo alespoň jedna z provozoven limit přesáhne, pak musí subjekt Roční hlášení odevzdat, a to za všechny svoje provozovny. U mobilních zařízení ke sběru odpadů se Roční hlášení podává na příslušný úřad podle sídla subjektu nebo provozovny, která mobilní zařízení provozuje. Jestliže provádíte činnost, při které vznikají odpady na různých správních obvodech obcí s rozšířenou působností a nemáte zde žádné samostatné provozovny (stavebnictví, opravárenství aj.), pak zašlete na každý příslušný úřad jedno souhrnné hlášení obsahující odpady vzniklé při všech činnostech, které jste v daném správním obvodu realizovali. Hlášení mohou původci předat v listinné nebo v elektronické podobě. Oprávněné osoby jej musí předat pouze v elektronické podobě, a to v Přenosovém standardu dat o odpadech. Přenosový standard je formát dat, ve kterém musí být záznamy z Ročního hlášení zpracovány.

Evidence a software
Evidenci odpadů lze vytvářet různě. Ručním zápisem „na papír“, v tabulkových editorech, v provozních či účetních systémech. Vzhledem k častým legislativním změnám se však ukazuje, že pro úplné a správné vedení evidence odpadů a bezchybné plnění ohlašovacích povinností je vhodné využívat specializované programy nebo informační systémy, které se neustále přizpůsobují provozním a legislativním požadavkům. Neméně podstatné je také to, jestli je výrobce softwarového řešení schopný poskytnout uživateli kvalitní a dobře dostupnou technickou a metodickou podporu. Pokud tedy budete uvažovat o vhodném software pro evidenci odpadů, požadujte, aby software sloužil Vám a ne Vy jemu.

Tok dat v odpadovém hospodářství
Zákon o odpadech již od roku 1994 ukládá všem původcům a oprávněným osobám v případě, že překročí při nakládání s odpady určité limity, vypracovat a předat k 15. únoru tzv. „Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady za předchozí kalendářní rok“. Tato hlášení se následně verifikují a zpracovávají do elektronické podoby.

ORP – obce s rozšířenou působností
V současnosti se údaje z Ročních hlášení o odpadech a informace o provozovaných zařízeních k využívání a odstraňování odpadů verifikují a zpracovávají jednotným způsobem na obecních úřadech ORP a na úřadech správních obvodů hlavního města Prahy (ÚMČ MHMP). ORP též povolují podnikatelským subjektům nakládat s nebezpečnými odpady a rozhodují v případě upuštění od třídění odpadů do 100 tun. Všechna elektronicky zpracovaná hlášení a vydané souhlasy a rozhodnutí se každoročně do 30. dubna předávají prostřednictvím Přenosového standardu dat o odpadech na Ministerstvo životního prostředí, na krajské úřady a také na Český statistický úřad.

KÚ – krajské úřady
Krajský úřad používá předaná data pro svou rozhodovací činnost, pro kontrolní účely a např. pro sledování plnění cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství kraje, a to prostřednictvím tzv. „Indikátorů OH“. Dále vydává rozhodnutí, kterými povoluje provozování zařízení k využívání či odstraňování odpadů, a uděluje souhlasy k nakládání s nebezpečnými odpady a k upuštění od třídění odpadů nad 100 tun. Tato rozhodnutí musí také každoročně do 30. dubna předat na Ministerstvo životního prostředí.

MŽP – Ministerstvo životního prostředí a její pověřené organizace
MŽP, resp. její pověřená servisní organizace, původně Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) a nyní Česká informační agentura životního prostředí (CENIA), všechny informace obdržené z ORP a KÚ dále verifikuje a sehrává do Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH). Výsledkem je centrální databáze, která slouží především k vytváření přehledů a statistických výkazů pro EU, dále k vyhodnocování plnění cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství ČR prostřednictvím již zmíněných Indikátorů OH a v neposlední řadě ke kontrolní činnosti.
Centrální databázi obsahující všechna Roční hlášení a souhlasy využívá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) a také jednotlivé krajské úřady. V centrální databázi ISOH lze např. porovnávat křížovými kontrolami produkce jednotlivých ohlašovatelů, předávání odpadů mezi nimi a tím sledovat toky odpadů napříč ČR. V rámci kontrolní činnosti jsou sledovány i převody zůstatků odpadů do nového roku. Dále lze například zjistit, kdo přesáhl při nakládání s odpady zákonem stanovené limity a přitom nesplnil ohlašovací povinnost aj. Krajské úřady mohou jednoduše porovnávat povolené vs. ohlášené nakládání s odpady u původců i oprávněných osob.
Agregovaná data z centrální databáze ISOH jsou také on-line přístupná veřejnosti na internetové adrese http://ceho.vuv.cz (data od roku 1994) a na http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ (data od roku 2002 do 2007).

ČSÚ – Český statistický úřad a duplicitní administrativní zátěž
Kromě výše uvedeného sběru a zpracování dat o produkci a nakládání s odpady provádí ČSÚ vlastní duplicitní zjišťování údajů o produkci a nakládání s odpady, a to na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Zároveň ČSÚ, jak je výše uvedeno, získává podle zákona o odpadech data v elektronické podobě od všech ORP a ÚMČ MHMP. ČSÚ tak již od minulého roku disponuje mnohem přesnějšími a detailnějšími informacemi, než které obdrží z výkazů ODP 5-01. Oslovení respondenti však stále musí duplicitně vytvářet výkazy ODP 5-01, které se od Ročních hlášení o produkci a nakládání s odpady výrazně liší pouze ve způsobu vyplňování.
Např. množství se ve výkazech musí uvádět v kilogramech, i když se v průběžné evidenci odpadů zapisuje v tunách, pro dovoz a vývoz se používají kódy nakládání, které v prováděcí vyhlášce č. 383/2001 Sb. neexistují. Výkaz ODP 5-01 musí být vypracován za celou organizaci (celé IČ), nikoliv za samostatnou provozovnu. Tím však nelze určit produkci odpadů v jednotlivých regionech. Takové výkazy jsou pro sledování toků dat v odpadovém hospodářství nepoužitelné. Domnívám se, že by bylo pro snížení administrativní zátěže podnikatelů velmi přínosné, kdyby ČSÚ zrušil svůj duplicitní dotazník ODP 5-01 a používal pro svá statistická vyhodnocování data, která již nyní přebírá z ORP a ÚMČ MHMP.

Elektronické ohlašování – Přenosový standard dat
Od 1. listopadu 2008 vstoupila v platnost nová vyhláška č. 351/2008 Sb., která upravuje vyhlášku č. 383/2001 Sb., o podrobnostech a nakládání s odpady. Mimo jiné tato vyhláška umožňuje původcům a nařizuje oprávněným osobám, aby prováděly ohlašování elektronicky, a to prostřednictvím tzv. „Přenosového standardu dat o odpadech“. Přenosový standard je formát dat, ve kterém musí být příslušné hlášení zpracováno. Popis tohoto formátu naleznete na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí – http://www.mzp.cz/cz/evidencni_ohasovaci_standardy.
Přenosový standard dat o odpadech existuje již několik let. Dosud však sloužil k předávání dat pouze ve státní správě, např. z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady a další instituce. V roce 2009 jej tak mohou poprvé oficiálně využít i podnikatelské subjekty.
Samotný Přenosový standard je soubor tabulek, do kterých se ukládají ohlašované údaje. U každé tabulky je přesně popsáno, k čemu slouží, její struktura, povinné položky, datový typ a písemný popis položek. Příslušné tabulky jsou mezi sebou provázány prostřednictvím klíčových údajů. Tyto vazby jsou jednoznačně popsány. Některé údaje musí být vyplněny přesně podle číselníků. Např. Základní územní jednotka musí existovat v číselníku, jehož správcem je Český statistický úřad. Tabulky se ukládají do textových souborů s pevnou délkou položek.
Elektronické hlášení, resp. transportní dávku vždy tvoří soubory pojmenované po jednotlivých tabulkách. Součástí hlášení musí být i soubor PopisMZP.txt, ve kterém se uvádí především vykazované období, datum předání hlášení, údaje o ohlašovateli a příjemci hlášení.
Prostřednictvím Přenosového standardu, který je aktuálně označen „MZP_ODPADY_2008_A“ lze elektronicky ohlásit tyto agendy:
• Roční hlášení o odpadech v rozsahu přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., přílohy č. 4 vyhlášky č. 352/2008 Sb. a přílohy č. 8 vyhlášky č. 352/2005 Sb.
• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru použitých výrobků v rozsahu přílohy č. 19 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
• Provoz zařízení dle přílohy č. 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
• Provoz skládky dle přílohy č. 23 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
• Provoz dočasného skladu dle přílohy č. 24 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
• Vydaná rozhodnutí dle přílohy č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
• Dopravce odpadů dle přílohy č. 27 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
• Vydaná potvrzení o převzetí autovraků podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 352/2008 Sb.
• Roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 352/2008 Sb.
• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů v rozsahu přílohy č. 4 vyhlášky č. 352/2005 Sb.
Hlášení zpracované v elektronické podobě můžete předat na technickém nosiči dat (disketě, CD-ROM aj.) osobně nebo poštou na příslušný úřad, popř. Ministerstvo životního prostředí, anebo prostřednictvím e-mailu, a to na elektronickou podatelnu dané instituce. Elektronickou adresu podatelny naleznete na internetových stránkách každého úřadu. V případě, že budete hlášení předávat e-mailem, měla by být vaše zpráva opatřena elektronickým podpisem. Ten je možné zřídit např. na pobočkách České pošty. Vždy si vyžádejte od příslušného úřadu potvrzení, že hlášení v pořádku obdrželi. Toto potvrzení si pečlivě uschovejte.
Význam elektronického ohlašování do budoucna ještě významně stoupne i v souvislosti se zákonem o informačním systému veřejné správy, který upravuje elektronické úkony a autorizované konverze dokumentů a který vejde v platnost 1. 7. 2009. Zavede mimo jiné i tzv. Datové schránky pro podnikatele, které budou jistě logicky začleněny do procesu elektronického ohlašování v odpadovém hospodářství. Doufejme, že tato legislativa přispěje ke zrychlení a zjednodušení odpadářské administrativy.

Petr Grusman
INISOFT, s. r. o.
E-mail: grusman@inisoft.cz

Zdroj: OF 4/2008
 

Array