Ekonomické posouzení přínosů a nákladů při zavedení inteligentních měřicích systémů v elektroenergetice a plynárenství

MPO vypracovalo materiál k zavedení inteligentních měřicích systémů v elektroenergetice a plynárenství. Směrnice Evropské unie o společných pravidlech pro trh s elektřinou a pro trh s plynem z roku 2009 předpokládají zavedení inteligentních měřicích systémů u spotřebitelů. Rozhodnutí členského státu o jejich zavedení může být podmíněno ekonomickým hodnocením. Za tímto účelem byly vypracovány materiály "Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v elektroenergetice ČR" a "Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v plynárenství ČR". Uvedené materiály byly ve stanoveném termínu předloženy Evropské komisi.

Energetika:

Zpracované ekonomické posouzení ukazuje, že v současné výchozí situaci ČR a při aktuálních cenách dostupné technologie by bylo zavedení inteligentního měření v ČR výrazně nevýhodné. Vzhledem k tomu, že většina potenciálu přínosů je dosažena již existujícím systémem, pak by dosažení dodatečných přínosů bylo ekonomicky zcela nepřiměřené stoprocentním nákladům na rychlé zavedení zcela nového systému. Naopak by přineslo provozovatelům distribučních soustav významná rizika a náklady, které se v plné výši přenášejí na zákazníka. Zákazník by nezískal dodatečné benefity, které by tyto další náklady vyvážily.

Mezi identifikovaná rizika patří neexistence norem a standardů, rizika rušení komunikace (elektromagnetická kompatibilita), rozvaděče nepřizpůsobené novým požadavkům a potřeba úprav elektroinstalace v odběrných místech zákazníků, která nebyla součástí ekonomického hodnocení. Významným rizikem u nového systému založenému na AMM (pokročilý inteligentní systém měření) je kybernetická bezpečnost. Zatímco stávající systém HDO je s ohledem na použité technologie velmi robustní a běžnými prostředky prakticky nenapadnutelný (možnost fyzického oddělení řídících systémů, vysoké výkony a připojovací napětí potřebné ke generování signálu), kybernetická bezpečnost nového systému není zatím technologicky uspokojivě vyřešena.

Mezi hlavní důvody negativního výsledku ekonomického vyhodnocení se řadí:

• vysoké náklady na pořízení technologie AMM, ani výrazné snížení cen technologie AMM (-50 %) neposkytuje dostatečné přiblížení se ke kladné NPV právě z důvodů nedostatečných dodatečných výnosů oproti stávajícímu systému,
• náklady související s instalací inteligentních měřicích zařízení na odběrných místech (dále též OM) včetně úpravy zařízení stávajících OM,
• vysoké náklady na změnu infrastruktury informačních a komunikačních technologií (u PDS, operátora trhu, obchodníků),
• průběžné výsledky pilotních projektů prokázaly nezájem zákazníků o data o spotřebě nad rámec současného stavu a jejich neochotu měnit své spotřebitelské zvyklosti i při aplikaci motivačních nástrojů.

Z ekonomického posouzení vyplývá, že zavedení inteligentního měření v ČR nelze v současné situaci doporučit. Mnohé z benefitů, které jsou EU očekávány od zavedení AMM, již zákazníci v ČR využívají díky HDO. Doplněním stávajícího systému o další tarifní struktury lze dosáhnout některých dalších benefitů bez dodatečných nákladů na technologie. Jde zejména o zavedení jednoho či více tarifů bez přímého dálkového řízení spotřeby, založeného na dobrovolné změně časové struktury spotřeby. Tyto budou přinášet spotřebiteli dvoustavovou informaci o ceně dodávky (nízká, vysoká) a umožní zákazníkovi reagovat změnou své spotřeby. Využitím těchto nástrojů lze již s použitím dosavadního systému HDO zajistit zvýšenou informovanost a postupnou osvětu spotřebitelů, zvýšit jejich motivaci k využívání systémů AMM a vytvořit tak prostředí pro pozdější implementaci AMM tak, aby nabízená flexibilita byla zákazníkem skutečně využita

Navrhuje se proto:

• zachovat funkčnost současného systému HDO nejméně do roku 2020 a doplnit jej o tarify nepodmíněné blokací spotřebičů ve dvou či třech ekonomických variantách (prahové hodnoty mezi vysokým a nízkým tarifem a jejich časový režim umožňující reakci zákazníků na hladiny cen dodávky elektřiny a zvýšit využívání těchto mechanismů),
• dokončit pilotní projekty AMM a provést jejich vyhodnocení do konce roku 2016,
• na základě vyhodnocení pilotních projektů a v návaznosti na dožívání systému HDO předložit do roku 2018 implementační plán AMM jako součást širšího projektu implementace inteligentních sítí v ČR (v horizontu 2020 až 2030),
• do r. 2017 stanovit národní komunikační standardy, standardy měřicích zařízení a hlavních prvků systému AMM a nastavit technické a legislativní podmínky pro zajištění kybernetické bezpečnosti systému AMM.

Plynárenství:

Plynárenská soustava České republiky disponuje dostatečnou kapacitou k udržení rovnovážné bilance soustavy, a to i bez potřeby využití systémů inteligentního měření k řízení poptávky. K tomu napomáhá jak kapacita zásobníků plynu, tak i akumulační schopnost plynárenské soustavy. Řízení rovnováhy prostřednictvím odpojování nebo omezování části spotřeby má dnes svá technická, bezpečnostní a legislativní omezení.

Zpracované ekonomické posouzení ukazuje, že v současné výchozí situaci ČR a za stávajících okrajových podmínek je zavedení AMM v ČR výrazně nevýhodné. Přináší provozovatelům distribučních soustav významná rizika a náklady, které se přenášejí na zákazníka. Zákazník však nemůže získat dodatečné benefity, které by tyto náklady vyvážily.

Hlavní důvody negativního výsledku ekonomického vyhodnocení jsou zejména:

vysoké náklady na pořízení technologie AMM, ani výrazné snížení nákupních cen technologie AMM neposkytuje dostatečné přiblížení se ke kladnému NPV,

nezbytné náklady související s instalací inteligentních měřicích zařízení na odběrných místech (včetně úpravy zařízení stávajících odběrných míst),

vysoké náklady na ICT (Informační a komunikační technologie) infrastrukturu (u provozovatel distribuční soustavy - PDS, operátora trhu, obchodníků),

neprokázané očekávané přínosy především v úspoře plynu zavedením AMM na základě analyzovaných dostupných výsledků pilotních projektů v ČR a v dalších evropských zemích.

Mezi klíčová rizika patří neexistence norem a standardů, rizika rušení přenosu dat a rizika zajištění bezpečnosti a ochrany dat.

Z ekonomického posouzení vyplývá, že zavedení inteligentního měření v plynárenství ČR není v současné situaci doporučeno. Zavedení AMM v plynárenství ČR by vedlo k zvýšení nákladů odběratelů plynu a tím ke snížení konkurenceschopnosti plynu na energetickém trhu v České republice.

Současný stav měření, přenosu a správy dat a  poskytování informací (referenční varianta nazvaná Základní) zajišťuje již dnes pokrytí cca 50 % z celkové roční spotřeby plynu průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat. Vybraná varianta zavedení AMM (varianta Plošná) představuje zavedení inteligentních měřicích zařízení na 100 % odběrných míst (OM). Z celkového počtu OM plynu v ČR je až 1,17 mil. OM (cca 41 %) v segmentu domácností s nejnižší spotřebou, kde nelze ve spojitosti se zavedením AMM očekávat žádnou změnu chování ve způsobu užití plynu.

Celková výše nákladů u Základní a Plošné varianty je počítána vždy pro období 27 let (7 let přípravy, 10 let zavádění a 10 let provozu a doběhu). Čistá současná hodnota byla vypočtena ve výši - 17,26 mld. Kč (NPV diskontováno k 1. 1. 2013).

Dispečerské řízení spotřeby dle stávající legislativy ČR není možné ani v případě zavedení AMM, protože dálkově je možné pouze zavřít ventil přívodu plynu (v případě, že je součástí AMM). Otevírání ventilu je možné pouze za přítomnosti odpovídajícího technika. Omezování průtoku plynu není možné z důvodu rizika vyhasnutí plamene spotřebiče (bezpečnostní riziko). Potenciál ovlivňování průběhu a výkyvů spotřeby plynu je, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, nulový.

Nebyl proveden dostatečný objem pilotních projektů, které by potvrdily opodstatněnost zavedení AMM v plynárenství a které by potvrdily teoretické výpočty přínosů a nákladů. Dosavadní pilotní projekty vykazují negativní ekonomické výsledky a nulovou úsporu plynu.

Je doporučena další velmi pečlivá příprava, a to jak na úrovni státu, tak na úrovni jednotlivých účastníků trhu, než bude jasno v otázkách technických standardů řešení, než dojde k poklesu cen jednotlivých zařízení a než se potvrdí existence dostatečných přínosů řešení pro stát a pro konečného odběratele plynu.

Navrhuje se proto ekonomické posouzení znovu zpracovat nejpozději do konce roku 2017. Do té doby bude v ČR zkoušena a ověřována technologie pro specifické podmínky ČR, budou zvoleny národní komunikační standardy, standardy měřicích zařízení a hlavních prvků systému a budou ošetřeny nebo vymezeny podmínky pro eliminaci definovaných rizik.

Zdroj: MPO