EU: Rekapitulace - EU ETS a nové nástroje pro kontrolu kvality ovzduší

Evropské instituce se 9. 11. 2017 shodly v interinstitucionálním jednání na kompromisní podobě reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami. Komise a Agentura pro životní prostředí EU 16. 11. 2017 představily nový index kvality ovzduší, který umožňuje občanům sledovat kvalitu ovzduší v reálném čase. Komise rovněž zveřejnila Atlas kvality ovzduší, který mapuje počty jemných částic, jako jsou prach, kouř, saze, pyl a částice půdy, v městech EU.

Emisní povolenky

Reforma je výsledkem dvouletého vyjednávání, samotný trialog probíhal února 2017, kdy přijali své vyjednávací pozice jak EP, tak Rada. Dohoda je také částečně výsledkem tlaku na posílení vůdčí role EU v oblasti ochrany klimatu na souběžně probíhající klimatické konferenci v Bonnu, a zpráv o tom, že zavedení vlastního systému obchodování s emisními povolenkami zvažuje i Čína.

Návrh reformy systému obchodování s emisními povolenkami představila Komise 15. 7. 2015 v rámci balíku k energetické unii. Podle Komise měla upravit systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS. Návrh navazoval na opatření na vznik stálé emisní rezervy z května 2015.

Hlavním bodem kompromisní dohody je stanovení tempa roční redukce dostupných povolenek o 2,2 % mezi lety 2021–2030 (oproti dosavadní hodnotě 1,74 %). Více povolenek by mělo rovněž být staženo do stálé rezervy emisních povolenek, jejíž objem by se měl mezi lety 2019-2023 zdvojnásobit. Platnost části povolenek ve stálé rezervě by navíc mohla po roce 2023 vypršet, pokud množství povolenek v rezervě překročí objem povolenek zobchodovaných v systému v předchozím roce.

U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud, díky kterému by mělo být rozděleno 6,3 mld. povolenek.

Komise také navrhla vytvoření podpůrných mechanismů v podobě Fondu inovací a Modernizačního fondu. První z nich má podporovat demonstraci inovativních technologií a průlomové inovace v průmyslu, druhý pak investice do modernizace energetiky pro státy, jejichž HDP na osobu se pohybuje pod 60 % unijního průměru (ČR tedy na prostředky z tohoto fondu nedosáhne).

Právě fungování fondů se stalo jedním z hlavních konfliktních bodů vyjednávání, jelikož EP a některé členské státy prosazovaly, aby nebylo možné čerpat prostředky z těchto fondů na projekty spojené uhelnými elektrárnami. Výsledkem jednání je zákaz užití prostředků na projekty spojené s pevnými fosilními palivy, s výjimkou zemí, jejichž HPD se v roce 2013 nacházelo 30 % pod úrovní unijního průměru. Tyto země mohou navíc využít prostředky pouze na financování projektů kombinované výroby elektřiny a tepla, a nebude se jednat o finanční prostředky, nýbrž o volné emisní povolenky. Stanovení limitu HDP ve výsledku znamená, že na tuto formu podpory dosáhnou pouze 2 státy – Rumunsko a Bulharsko, naopak Polsko, jehož energetika je na uhelných zdrojích silně závislá, na ně nedosáhne. To s největší pravděpodobností vyvolá na polské straně odpor, vyjednavači však zjevně počítali s tím, že i tak zajistí pro návrh dostatečnou podporu v Radě.

Už jen po oznámení dohody se cena emisních povolenek na trhu vyšplhala až k hranici 8 €, tedy na nejvyšší hodnotu od konce roku 2015. Reforma by měla podle odhadů způsobit nárůst jejich ceny nad hranici 10 € v příštím roce a před kolem roku 2020 by se mohla pohybovat v rozmezí 15-20 €. Vzhledem k tomu, že cena povolenek od zahájení obchodování v roce 2012 nepřekročila hranici 8 €, jedná se o signifikantní posun, ovšem původní odhady při navrhování systému ETS počítaly s minimální cenou povolenek okolo 30 €.

Kompromisní dohoda proto logicky vyvolává kritiku ze strany enviromentálních organizací, které například označily výsledek dohody za „další ztracenou dekádu“ pro Evropu a poukazují na to, že nízká cena povolenek bude znamenat pokračování současného stavu, kdy systém EU ETS nemá téměř žádný praktický dopad. Iniciativu tak zřejmě převezmou jednotlivé členské státy, jako například Francie (nebo odcházející Velká Británie), které plánují zavedení dodatečné uhlíkové daně, která by cenu za vypouštění emisí zvedla na adekvátní úroveň, zajišťující narovnání postavení konvenčních zdrojů na energetickém trhu.

Předpokládaný další vývoj

Kompromisní podobu návrhu musí nyní formálně odsouhlasit EP i Rada.

Komise představila 2 nové nástroje pro kontrolu kvality ovzduší

Komise a Agentura pro životní prostředí EU 16. 11. 2017 představily nový index kvality ovzduší, který umožňuje občanům sledovat kvalitu ovzduší v reálném čase. Komise rovněž zveřejnila Atlas kvality ovzduší, který mapuje počty jemných částic, jako jsou prach, kouř, saze, pyl a částice půdy, v městech EU. Tyto 2 nástroje by měly pomoci připravit cestu pro cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší a zvyšování povědomí občanů o kvalitě ovzduší v EU.

Každý rok předčasně zemře v EU více než 400 tis. občanů a milióny dalších trpí dýchacími a kardiovaskulárními chorobami způsobenými znečištěním ovzduší. Index kvality ovzduší má interaktivní mapu, která ukazuje místní kvalitu ovzduší na základě 5 klíčových znečišťujících látek: částice (PM2,5 a PM10), přízemní ozon (O3), oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2). Atlas kvality ovzduší poskytuje informace o geografických a odvětvových zdrojích znečištění ovzduší pro 150 největších měst v Evropě.

Směrnice EU č. 50/2008 o kvalitě ovzduší stanovila normy pro kvalitu ovzduší pro klíčové znečišťující látky, které musí splňovat všechny členské státy na jejich území. Státy si pak rozhodnou o prostředcích k dosažení těchto norem. Směrnice rovněž stanovila společné metody a kritéria pro posuzování kvality ovzduší. Země musí Komisi a veřejnosti hlásit "aktuální" naměřené hodnoty kvality ovzduší, jakož i informace o svých plánech a programech s cílem splnit normy stanovené směrnicí.