Více času na podstatné

Vláda schválila nový program ZETA. Problematika hluku, vibrací a NATURy neprojednáno

07.04.2016 13:20

VÝSLEDKY Vláda dnes odložila projednávání bodu, jak řešit hrozící pokutu a ztrátu sedmi miliard korun z evropských dotací v souvislosti s nedoplněním seznamu evropsky chráněných území. K projednání návrhů MŽP se vláda má vrátit v pondělí. Vláda také dnes neprojednala nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Naopak vláda dnes schválila bod místopředsedy vlády P. Bělobrádka týkající se Programu na podporu aplikovaného výzkumu ZETA.

 

Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - výsledek: Projednávání bylo odloženo

Novelou nařízení vlády se zavádí výpočet pro jinou než průměrnou expozici hluku, která může být sledována kromě pracovního týdne i v období měsíce nebo i v  např. v kalendářním roce. Obdobně je navrhovaná novelizace u průměrné expozice zaměstnanců vibracím.

V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jedná především o změny vyvolané novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přijatou pod č. 267/2015 Sb. Dále dochází k úpravě terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Návrh rovněž vychází ze zkušenosti hygienické služby s aplikací stávajícího nařízení vlády v terénní praxi.

Na základě nové úpravy a zmocnění v zákoně stanovuje nově nařízení vlády pojem prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot WHO, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů, dále požadavky mezinárodních technických norem ČSN ISO 1996-2 a respektováním již implementované Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Nejde v tomto případě o ochranu lidí zdržujících se do 2 metrů před fasádami těchto staveb, protože ochrana těchto osob je zajištěna limity pro chráněný venkovní prostor, ale posouzení expozice vnitřních prostor. Je proto zavedena povinnost od naměřených hodnot odečítat korekcemi vliv odraženého zvuku.

 

Dokument ke stažení: Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - ZDE

 

Návrh nařízení částečně upravuje a doplňuje použité základní pojmy a terminologii, které jsou upraveny podle novelizované technické normalizace, zejména ČSN ISO 1996-2 (např. zavedení pojmu určující ukazatele fyzikálních veličin, připuštění možnosti přesnější identifikace tónové složky a její slyšitelnosti), upravuje se pojem stacionární zdroj hluku, který je doplněn i na základě zkušeností z praxe), doplňuje se další kritérium pro identifikaci impulsních hluků, protože mimo kvalitativní posouzení, zda zdroj hluku patří do kategorie zdrojů impulsního hluku, je třeba posoudit i kvantitativně impulsní charakter akustického signálu. Toto doplnění reaguje na skutečnost, že se vzrůstající vzdáleností od zdroje se ztrácí charakteristika hluku jako impulsního a v praxi byla podle stávajícího znění nařízení vlády  aplikována korekce -12 dB, i když již u chráněné zástavby tento charakter neměla (např. střelba).  Dále se ruší pojmy, které byly navázány na novelou zákona zrušená ustanovení (např. pojmy sousedský hluk, hluk s výrazně informačním charakterem) a rovněž jsou odstraněny tiskové chyby ve stávajícím znění.

Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti.

V  souvislosti s výše uvedenou novelou zákona a zavedením „priority vstupu do území“ zdroje hluku nebo chráněné stavby, byla v souladu s požadavkem obsaženým v § 77 odst. 5 zákona v návrhu definována hodnota představující prokazatelné navýšení hluku a stanoveny podmínky pro její použití. Navýšení hluku se považuje za prokazatelné při hodnotách větších než 2dB, kdy tato hodnota byla stanovena s ohledem na hodnotu konvenční standardní nejistoty měření hluku, která je právě 2 dB. Zajišťuje se také, aby stavebník hodlající stavět v blízkosti zakreslené, ale ještě neexistující, pozemní komunikace (ale i dráhy nebo stacionárního zdroje), si vyprojektoval svá protihluková opatření, tak jak mu to ukládá zákon, na základě nejaktuálnějších údajů o zdroji hluku (např. dopravních informací), které mu budoucí vlastník nebo provozovatel může poskytnout. Provozní údaje se totiž mohou v souvislosti s projektovou přípravou výstavby zdroje hluku postupně měnit a upřesňovat, takže očekávaná hlučnost se může i zvyšovat. Stavebník by tedy mohl svá protihluková poddimenzovat, pokud by vycházel ze starších, v rozhodnou chvíli již neaktuálních, údajů. Přitom původ relevantních údajů může být i starší, avšak v rozhodnou chvíli musí být stále platné. Stanovená doba 9 měsíců by měla poskytovat dostatečný časový prostor na to, aby bylo možné adekvátní protihluková opatření pro stavebníka vyprojektovat.

Upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluku, které se posuzují stejně jako komunikace III. třídy. Jedná se o komunikace např. v satelitní zástavbě, které má charakter obslužných komunikací. Hluk z účelových komunikací má jednoznačně charakter hluku ze silniční  dopravy, a není proto důvod posuzovat je o 5 dB přísnějším limitem pro stacionární zdroje hluku.

Materiál na vládu předkláda ministerstvo zdravotnictví s rozporem ze strany Ministerstva dopravy. Podle MZ by realizací návrhu Ministerstva dopravy došlo k rozšíření staré hlukové zátěže na všechny komunikace provozované k datu 1.1.2001. Jednalo by se tak o plošné a prakticky nekontrolovatelné navýšení limitu o 10 dB a zvýšení stávajícího zdravotního rizika expozice hluku. A dále požadavkem MD v části týkající se vlakotvorných stanic (seřaďovacích nádraží) by došlo k navýšení hygienických limitů požadavkem převedení stacionárních zdrojů hluku do dopravních. MD navrhované znění by znamenalo navýšení stávající hodnoty hlukových limitů až o 20 dB.

 

NATURA 2000 - výsledek: Projednávání bylo odloženo, vláda se k bodu má vrátit v pondělí 11.4.

Vláda by se také měla zabývat bodem Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu. Již v únoru vláda rozhodla, že nezařadí dvě lokality (kaňonovité labské údolí a Louky u Přelouče) na seznam chráněných území kvůli dopravním zájmům. MŽP na čtvrtečním jednání kabinetu navrhne dvě varianty řešení: buď se lokality na seznam nezařadí a nést případné důsledky, nebo dát přednost chráněné přírodě a seznam doplnit. MŽP doporučuje seznam doplnit. Ve hře je 7 miliard korun z evropských dotací na vnitrozemskou vodní dopravu.

 

Program ZÉTA - výsledek: schváleno

Vicepremiér Bělobrádek také na čtvrteční vládu předloží materiál TA ČR s programem na podporu aplikovaného výzkumu nazvaným Zéta. Program Zéta je zaměřen na zapojení posluchačů nebo posluchaček magisterských a doktorských studijních programů a dalších mladých vědeckých pracovníků do výzkumné a vývojové činnosti směrem k využití výsledků v praxi a ke zvýšení jejich zájmu o projekty aplikovaného výzkumu. Program má také řešit nerovné zastoupení mužů a žen v českém výzkumu.

Celkové výdaje budou 847 milionů korun na celou dobu trvání programu. Průměrná výše podpory na jeden projekt by se měla pohybovat kolem dvou milionů korun. Nejvyšší povolená míra podpory na jeden projekt je 85 % celkových uznaných nákladů. Veřejná soutěž v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji a inovacích bude vyhlášena poprvé v roce 2016 se zahájením poskytování podpory v roce 2017. Délka trvání projektů bude jeden až dva roky.

Projekty budou vést řešitelské týmy studentů nebo výzkumníků do 35 let, podmínky budou nastaveny tak, aby nebyli znevýhodněni ani badatelé na rodičovské dovolené nebo pečující o nezletilé děti.