Klimatická konference COP21 se blíží

Ve dnech 30. 11. až 11. 12. 2015 proběhne v Paříži konference Spojených národů o změnách klimatu (COP21). Na 21. klimatický summit se do Paříže sjede zhruba 40 000 účastníků, včetně 80 až 120 hlav států. Cílem bude dojednat právně závaznou a univerzální dohodu zahrnující co nejvíce zemí, která omezí emise skleníkových plynů (zejména CO2) do atmosféry a nahradí tak od roku 2020 Kjótský protokol.

Právě emise CO2 jsou většinou vědců považovány za hlavní příčinu setrvalého vzestupu průměrné teploty na Zemi, který je pozorovatelný v posledních více než sto letech. Všeobecně se má za to, že růst průměrné teploty by neměl přesáhnout 2 stupně celsia oproti preindustriální éře. Jinak by následky s teplotními změnami spojené jako sucha, hurikány, povodně, vzestupy mořských hladin atd. mohly být pro lidstvo zničující. Pokud by se ji podařilo uzavřít globální dohodu na omezení emisí, byla by první svého druhu.

CO2 sám o sobě škodlivý není. Bez jeho přítomnosti v atmosféře by se jen velmi malá část slunečního záření po odrazu od zemského povrchu udržela v atmosféře a průměrná teplota by klesla o 30 stupňů. Avšak jeho vyšší koncentrace způsobuje, že slunečního záření je v atmosféře pohlcováno stále více. Polovina všech emisí CO2 vznikajících hlavně spalováním fosilních paliv není absorbována vegetací či oceány, ale uniká do vzduchu. Množství CO2 usazeného v atmosféře tak roste.

Vyjednávací text pro Paříž zahrnuje návrh dohody (právně závazná ustanovení) a návrh rozhodnutí (technická ustanovení). Jednotlivé státy před konferencí představily nabídku svých národních příspěvků (Intended Nationally Determined Contributions, tzv. INDCs) s cílem snížit emise a adaptovat společnost na klimatické změny. Pořadatelé summitu obdrželi závazky již od 161 zemí reprezentujících cca 90 % globálních emisí. Příspěvek EU je jeden z nejambicióznějších: snížení emisí o 40 % do roku 2030 oproti roku 1990 s tím, že se toto procento může ještě zvýšit, pokud bude mezinárodní dohoda uzavřena. Zatím prezentované příspěvky ale stále nestačí na zastropování růstu teploty na 2 stupních celsia. Evropská unie usiluje o právně závaznou a univerzální dohodu stanovující emisní cíle ještě před rokem 2020. Dále prosazuje transparentní pravidla dohody, kontrolu jejího plnění každých 5 let a využívání tržního mechanismu pro její realizaci.

První den konference bude vyhrazen šéfům států a vlád. Francouzští hostitelé registrují stovku kladných odpovědí na pozvání. Na seznamu potvrzených účastníků prezidenti Spojených států, Číny, Ruska, indický premiér, generální tajemník OSN, francouzský prezident a mnozí další. Vrcholné části programu se zúčastní i český premiér Bohuslav Sobotka.

Cílem tohoto politického setkání bude stanovit priority a udělit vyjednavačům mandát k dalšímu jednání. Text dohody totiž stále není hotov. Zatím má vyjednávací dokument více než padesát stran a obsahuje řadu protichůdných návrhů. Během dvoutýdenní konference by tak bylo velmi obtížné ho projednat.

Na vyjasnění zatím čeká řada důležitých otázek. Mezi ty hlavní patří financování opatření pro boj s klimatickými změnami, mechanismus pro pravidelné vyhodnocování a případné změny národních závazků nebo dlouhodobý cíl, který by měl vést k ukončení závislosti na fosilních palivech.

Zintenzivňující se extrémní výkyvy počasí budou do budoucna stále více představovat riziko nejen pro zdraví a životní úroveň lidí, ale přinesou s sebou i bezpečnostní hrozby. Pokud se globální oteplování nepodaří udržet v určitých mezích, některé oblasti se pro lidstvo mohou stát neobyvatelnými. Migrační vlny objevující se v posledních letech v souvislosti s různými krizemi by mohly výrazně zesílit.

Sdružení evropských průmyslových federací Business Europe vydalo 5 doporučení pro klimatické vyjednávání:

1) vytvořit globálně právně závazný dokument,

2) zajistit snižování emisí také ze strany rozvojových zemí,

3) ustavit společná pravidla pro monitoring a verifikaci dat,

4) integrovat trhy s emisemi,

5) chránit práva duševního vlastnictví před povinnými licencemi a revize každých 5 let.

Svaz průmyslu zastává v zásadě podobné stanovisko. Aby dohoda v Paříži přinesla opravdový pokrok v boji s klimatickými změnami, je podle něj třeba, aby byla právně závazná a vymahatelná pro co největší počet emitentů, zejména těch největších. Měla by mít transparentní pravidla, jejichž dodržování je možné verifikovat.

Svaz vítá, že ochotu snižovat emise a přispět svým dílem k společnému úsilí deklarovalo před summitem tolik států. Některé, zejména ty z řad velkých emitentů, by ale mohly ve svých předsevzetích být ambicióznější. Vítá také, že v návrhu textu dohody je konečně zmíněno využití tržních nástrojů, zejména systémů obchodování s emisními povolenkami. Právě ty umožní dosáhnout cíle, tedy snížit emise, nákladově efektivněji. Jednotlivé systémy by také měly být propojovány, s výhledem na jejich postupnou integraci.

Dohoda by měla podle něj přispět k vytvoření rovnoprávnějšího podnikatelského prostředí na mezinárodní úrovni, zejména v odvětvích, jimž hrozí masové stěhování do regionů s laxnějším přístupem k boji se změnami klimatu.

Pro naplnění dohody je kritické zapojení a financování ze strany soukromého sektoru, protože na pokrytí odhadovaných nákladů prozatím slíbené veřejné prostředky zdaleka stačit nebudou. Proto je důležité při navrhování konkrétních opatření ke snížení emisí naslouchat zkušenostem soukromého sektoru, dále uvádí svaz.