Více času na podstatné

Legislativa EU: Rada chce výrazně „měkčí" směrnici o energetické účinnosti

04.05.2012 08:47

Coreper 3. 4. 2012 dosáhl neformálního kompromisu stran návrhu směrnice o energetické účinnosti. Členské státy sice obecně podporují cíl zvýšení energetické účinnosti (v EU jako celku) o 20 % do roku 2020, měly by nicméně získat možnost uplatnit z nové normy více (národních) výjimek.

Pozadí

Komise návrh předložila v červnu 2011 s tím, že dosavadní 9% výsledek EU v otázce zvyšování energetické účinnosti je nedostatečný. Výsledná norma by měla být podle Komise snáze vymahatelná než její „předchůdkyně", směrnice č. 2004/8 a č. 2006/32, a současně by měla být v souladu jak s obecnou strategií EU Evropa 2020, tak i s akčním plánem pro energetickou účinnost. Spotřeba energie v EU by se měla oproti referenčnímu roku 1990 snížit o 368 Mtoe (do roku 2020, čímž by měl být naplněn dlouhodobý záměr EU snížit spotřebu energie v Unii jako celku o 20 %).

Výbor ENVI Komisi v jejím záměru bezvýhradně podporuje, resp. v mnoha ohledech požaduje ještě přísnější normu, než Komise původně navrhla. Obdobnou pozici vyjádřil v únoru 2012 také odpovědný výbor ITRE skrze zprávu Clauda Turmese, k níž bylo předloženo 1 810 pozměňovacích návrhů.

Klíčové a sporné body

Pokud jde o způsob, jakým dosahovat energetické účinnosti (čl. 3 návrhu), shodl se Coreper z popudu např. Francie, Švédska či Finska na tom, že by se nemělo vycházet z primárního energetického potenciálu použitých zdrojů (což podporovala Komise), ale z finální spotřeby energií (dle směrnice č. 2006/32). Tím by z rámce směrnice měla být vyloučena např. spotřeba při výrobě a distribuci energie.

Nadto by veřejné autority neměly být povinny zohledňovat parametr „vysoké energetické účinnosti" při zadávání všech veřejných zakázek.

Předmětem sporů byl také čl. 6 návrhu. Energetické společnosti by sice i nadále měly dosahovat „kumulativních ročních úspor v konečné energetické spotřebě" (svých zákazníků - pozn. aut.), ovšem údajně z popudu ČR a Rumunska pomaleji (do roku 2015 o 1 %, do roku 2017 o 1,25 % a do roku 2020 o 1,5 %) a bez zahrnutí cca 40 % subjektů, na které se již vztahuje systém obchodování s emisními povolenkami.

Na druhou stranu Rada podpořila požadavek, aby veřejné orgány byly povinny renovovat každý rok alespoň 3 % plochy budov (čl. 4 návrhu), a tím snižovaly spotřebu energie. Musí ale jít o prostory ve vlastnictví a užívání centrálních vlád. Tím pádem by z rámce směrnice měly vypadnout např. nemocnice, školy ap., což požadovaly zejm. nové členské státy.

Belgie a Rakousko naopak získaly výjimku, aby mohly do rámce směrnice zahrnout své regionální autority, resp. budovy v jejich vlastnictví.

Nové členské státy svou definitivní podporu směrnici podmiňují tím, že budou mít na požadované akce dostatek prostředků.

Proto požadují adekvátní reinterpretaci, popř. úpravu rozhodnutí č. 406/2009 „o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020", nebo dokonce vznik Evropského fondu pro energetickou účinnost.

Pozice ČR

Za ČR se k návrhu již před časem vyjádřil Svaz průmyslu a dopravy, který je k němu spíše skeptický. Obává se snížení konkurenceschopnosti podniků, zvýšení transakčních nákladů a zbytečné byrokracie.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o návrhu hlasovat v červnu 2012 (původně se hovořilo již o dubnu 2012), pokud mezitím bude s Radou neformálně dojednán kompromis. Poprvé se zástupci Rady a EP sešli 11. 4. 2012.

Pokud bude nová směrnice Radou a EP přijata, měla by se uplatnit od roku 2014.

Odkazy

 

Zdroj: Euroskop