MŽP potvrdilo negativní postoj i celé vlády k těžbě zlata

Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský se setkal se starostou obce Chotilsko Jiřím Šťástkou a vzájemně si potvrdili negativní stanoviska vůči provádění geologického průzkumu a případné těžbě zlata v oblasti středního Povltaví.  V minulosti bylo v těchto místech geologickým průzkumem a propočty zjištěno 130 tun zlata. Nyní firma Astur Bohemia, s. r. o., žádá o stanovení průzkumného území Mokrsko pro průzkum zlatých rud na ploše téměř 2 km čtverečních.

Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský se setkal se starostou obce Chotilsko Jiřím Šťástkou a vzájemně si potvrdili negativní stanoviska vůči provádění geologického průzkumu a případné těžbě zlata v oblasti středního Povltaví, na území s dochovaným krajinným rázem, v rekreační oblasti a těsné blízkosti vodní nádrže Slapy.

V prohlášení náměstka ministra v diskusi zaznělo, že Ministerstvo životního prostředí jedná podle programového prohlášení vlády, kde je výslovně uvedeno že „vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata na území ČR“. Ministerstvo životního prostředí se dále řídí zněním Státní surovinové politiky, kde se uvádí, že „zdroje zlata představují rezervu pro eventuální využití v budoucnosti. Toto budoucí využití bude záviset na splnění zákonných, zejména ekologických, požadavků.“ Jako cíl Surovinová politika stanovila „zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucími generacemi“. Ministerstvo životního prostředí také v žádném případě neuvažuje o změně horního zákona takovým způsobem, který by opět umožnil úpravu zlatých rud kyanidovým loužením.

Zlaté rudy v okolí Mokrska by musely být většinou těženy obrovským povrchovým jámovým lomem o velikosti severočeského uhelného velkolomu. Zlato je v rudě velmi jemně rozptýleno, bylo by tedy nutné veškerou rudninu pomlít (což by vedlo ke zvýšení prašnosti) a následně upravovat mimo jiné i pomocí kyanidového loužení, což je v ČR při úpravě rud zákonem zakázáno. Ve světě jsou už zkoumány alternativní metody, které ale nejsou zatím k životnímu prostředí o moc vlídnější. Klasické metody úpravy – gravitační a flotace – nejsou pro úpravu zlatých rud z Mokrska dostatečně účinné.

Ani průzkumná hornická díla v Mokrsku a okolí ale neleží ladem. Bývalou průzkumnou štolu Josef v současné době využívá Stavební fakulta ČVUT jako podzemní výukové středisko a centrum experimentální geotechniky, vedené profesorem Jaroslavem Pacovským. Jsou tam prováděny vědecké pokusy, pro které je nezbytné neporušené horninové prostředí hluboko v podzemí.

Závěrem starosta obce Chotilsko Jiří Šťástka pozval všechny přítomné na happening „Dobrá nálada nad zlato“, který v Mokrsku proběhne 3. května.

Zdroj/foto: MŽP