Více času na podstatné

Návrh nařízení o využívání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů

18.03.2016 12:33

Evropská komise předložila první iniciativu balíčku Oběhového hospodářství, kterou je nařízení o využívání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů. Nová evropská pravidla by měla usnadnit přístup organických hnojiva a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh a zajistit, že podmínky pro jejich uvádění na trh budou stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. Nařízení stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování. Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv a zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny ze 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí.

Opětovné využívání surovin, které se v současnosti likvidují jako odpad, je jednou z klíčových zásad, jež prosazuje balíček opatření zabývající se problematikou oběhového hospodářství přijatý v prosinci 2015. Komise dnes navrhla nařízení, které značně usnadní přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak budou stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. Díky tomuto nařízení vzniknou nové tržní příležitosti pro inovativní společnosti a zároveň se omezí množství produkovaného odpadu, spotřeba energie a poškozování životního prostředí.

„Jen velmi málo biologického odpadu, jehož vzniká obrovské množství, se zpracovává na hodnotná hnojiva,“ konstatuje místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Evropští zemědělci používají hnojiva, která se vyrábějí z dovážených materiálů nebo energeticky náročnými postupy, přestože náš průmysl by mohl biologické odpady recyklovat a zhodnocovat je jakožto zdroje živin. Problémy je třeba proměnit v příležitosti, z nichž budou moci zemědělci i další podnikatelé těžit, a právě v tom nám toto nařízení pomůže,“ vysvětluje.

Nařízení, které bylo dnes předloženo, stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které budou muset všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení, co se týče organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot.

Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv, aby byla zaručena co nejvyšší ochrana půdy. Nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny ze 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí.

Jelikož některá hnojiva se nevyrábí ve velkém množství nebo se s nimi ve velkém neobchoduje přes hranice států, navrhuje Komise nepovinnou harmonizaci. V závislosti na své obchodní strategii a druhu produktu se mohou výrobci buď rozhodnout, že budou své výrobky opatřovat označením CE, a s těmito pak bude možné volně obchodovat na jednotném trhu podle společných evropských pravidel, nebo se mohou rozhodnout, že se s jejich výrobky bude obchodovat podle národních norem na základě vzájemného uznávání na jednotném trhu. Tento přístup zohledňuje zásadu zlepšování právní úpravy a zásadu subsidiarity.

Stávající nařízení o hnojivech z roku 2003 zajišťuje volný pohyb na jednotném trhu především pro konvenční, neorganická hnojiva, která se zpravidla těží v dolech nebo se získávají chemickou cestou. Tyto procesy jsou však energeticky náročné a vzniká při nich velké množství emisí CO2. Inovativní hnojiva vyráběná z organických materiálů do působnosti dosavadního nařízení o hnojivech nespadají. Jejich přístup na jednotný trh tudíž závisí na vzájemném uznávání mezi členskými státy a kvůli rozdílným národním předpisům je často obtížný.

Stávající nařízení o hnojivech navíc neřeší obavy o životní prostředí, jež vyvstávají v souvislosti se znečišťováním půdy, vnitrozemských vod, moří, a v konečném důsledku i potravin.

V současné době se rychle rozvíjejí výzkum, inovace a investice, jež přispívají k oběhovému hospodářství tím, že vytvářejí pracovní místa na lokální úrovni a zhodnocují druhotné suroviny, které by se jinak likvidovaly jako odpad.

Tržní příležitosti pro podniky vyrábějící organická hnojiva jsou značné. Biologické odpady se dnes recyklují z pouhých 5 %. Pokud by se jich recyklovalo více, mohlo by se podle odhadů nahradit až 30 % neorganických hnojiv. Do EU se v současné době dováží zhruba 6 milionů tun fosfátů ročně, třebaže až 30 % tohoto množství by bylo možné nahradit extrakcí z čistírenských kalů, biologicky rozložitelného odpadu, masokostní moučky nebo hnoje.

Návrh nařízení bude nyní předložen k přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Jakmile jej tyto orgány přijmou, bude nařízení přímo použitelné, aniž by bylo nutné je provádět do národního práva, přičemž se počítá s určitým přechodným obdobím, aby se firmy a veřejná správa mohly na tato nová pravidla připravit.

 

Další informace: