Více času na podstatné

Obalové odpady

01.06.2009 13:41

Otázka:
    Některé výrobky potřebné pro naši podnikatelskou činnost dovážíme ze zahraničí a to jak ze zemí EU, tak i ze zemí ostatních. Vratné obaly vracíme při dalším nákupu, ostatní zpracováváme jako obalový odpad v souladu se zákonem o odpadech. Jsme v tomto případě podle zákona o obalech č.477/2001 Sb., v platném znění osobou, která uvádí výrobky na trh a vztahují se proto na nás evidenční a další povinnosti dané tímto zákonem?

    Při rozboru považuji za potřebné začít účelem zákona o obalech. Ten je uveden v ustanovení § 1 odstavec 1 a je specifikován jako ochrana životního prostředí " … předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených …" Úmysl zákonodárce je tedy bezesporu správný, neboť obalové odpady tvoří nemalou část všech odpadů a regulace jejich výroby a užití je namístě.
    Z logiky věci vyplývá, že povinnosti, stanovené v dalších pasážích zákona, má smysl ukládat jen těm, kteří mohou účel zákona ovlivnit. Tedy těm, kteří obaly vyrábějí nebo s nimi obchodují a potom těm, kteří do nich balí své výrobky a snad i těm, kteří s takto zabalenými výrobky obchodují. S ohledem na širokou mezinárodní spolupráci patří do této kategorie také dovozci obalů případně balených výrobků. Protože pouze tito výše uvedení si mohou zvolit jaký obal vyrobí, případně do jakého obalu svůj výrobek zabalí - v obou případech s cílem věc prodat, ať již sami nebo pomocí dalšího článku řetězce - obchodníka.
    Tedy pouze tito mohou mít vliv na výrobu a distribuci obalů a tedy aktivně ovlivňovat životní prostředí. Konzument obalu nebo baleného výrobku již takovou možnost prakticky nemá. Proto byl také až do platnosti novely zákona o obalech č. 94/2004 Sb. z povinností podnikatel/uživatel vyjmut, neboť obal byl definován jako " ... výrobek ... určený spotřebiteli ..". A protože spotřebitelem je podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele "fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami" bylo zjevné, že v našem případě jste nebyli spotřebiteli a proto se na Vás zákon nevztahoval. Již tehdy se však objevovaly snahy i v takových případech, tedy firemních dovozech, považovat obal nebo balený výrobek za komoditu podléhající zákonu o obalech. Ty se řešily většinou tak, že ve sporných případech bylo požádáno příslušné ministerstvo o stanovisko, zda jde o obal ve smyslu zákona, a pochybnosti byly rozptýleny.
    Za místo, či okamžik, kdy povinnosti stanovené zákonem nastanou, je ve výše uvedeném ustanovení určeno uvedení obalu nebo baleného výrobku na trh nebo do oběhu. Obojí je specifikováno v ustanovení § 2, kde jsou definovány základní pojmy. Uvedení na trh v písmenu d) a uvedení do oběhu v písmenu e). Pro náš případ je důležitá ta pasáž, že za uvedení obalu na trh se považuje za účelem "distribuce nebo používání" též "přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku" ze zemí EU nebo "dovoz obalu nebo baleného výrobku" ze zemí mimo EU.
    Zásadní změnu přinesla novela zákona o obalech č. 94/2004 Sb., která zavedla pojem "jiný konečný uživatel". Ten je definován v ustanovení § 2 písmeno j) jako "podnikající fyzická či právnická osoba, která nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu". Takto nově definovaná osoba byla přiřazena ke spotřebiteli v ustanovení § 2 písmeno a) a tím se i na ni začala vztahovat definice obalu a stala se plně podřízenou kompetencím tohoto zákona.
    Tím došlo podle mého přesvědčení k naprostému popření základního principu tohoto zákona, protože podnikatel, který si zakoupí v zahraničí zabalený stroj pro svoji výrobu, není rozhodně tou osobou, která může jakkoli ovlivnit velikost, hmotnost či složení obalu a tím jeho škodlivost pro životní prostředí. Popření účelu zákona, ke kterému touto novelou došlo, lze dokumentovat i na komentáři k důvodové zprávě, který byl vypracován při legislativním projednávání předlohy původního znění zákona v Parlamentu ČR. Dva odstavce z celkem 13 stránkového dokumentu, který vypracoval tvůrce zákona a které se vztahují k našemu problému, jsou následující:
    "Návrh rozlišuje uvedení na trh a uvedení do oběhu. Je tomu tak proto, že při ukládání povinností v oblasti nakládání s obaly a obalovými odpady je nutno jednoznačně určit povinné osoby v jednotlivých fázích tohoto nakládání: v případě uvedení na trh jsou to výrobce a dovozce, v případě uvedení do oběhu pak distributor, prodejce a další osoby, které tvoří součást tzv. obalového řetězce, zejména plnič a balič. Pro uvedení na trh nebo do oběhu není rozhodné, zda obal je uváděn na trh nebo do oběhu jako samostatný výrobek nebo zda je do něj zabalen jiný výrobek.
    Dovoz pro vlastní potřebu není dovozem výrobku určeného k uvedení na trh nebo do oběhu, což vyplývá ze vzájemného vztahu pojmů "obal", "výrobek" a "uvedení obalu na trh", a proto se povinnosti uložené tímto zákonem nevztahují na obaly, které jsou dovezeny jako obaly zboží pro vlastní potřebu."

    Myslím, že použití výrazu "obalový řetězec" je v komentáři velmi přesný a ukazuje na to, že jeho článků může být celá řada (plnič, balič), ale rozhodně jeho součástí není ten, kdo výrobek užívá.

Odpověď:
    Současná právní úprava zákona o obalech stanoví práva a povinnosti všech podnikatelských subjektů a od novely č. 94/2004 Sb. zahrnuje zavedením pojmu "jiný konečný uživatel" povinnost řídit se ustanovením zákona i v případě, že obal či balený výrobek je dovezen společností pro vlastní podnikatelskou činnost a nikoli pro jeho uvedení dále do oběhu. Proto se na Vaši společnost vztahují všechny evidenční i další povinnosti v zákoně uvedené.


Poznámka:     Odpověď výše uvedenou považuji za smutnou, ale bohužel za jedinou možnou.

Ing. Michael Barchánek
Soudní znalec v oboru odpadů
E-mail: barchosi@volny.cz

Array