Více času na podstatné

Premiér Sobotka: Ukrajinská krize zintenzivní spolupráci na energetické bezpečnosti V4

15.05.2014 12:53

Projev předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky na mezinárodním bezpečnostním fóru GLOBSEC 2014 konané v Bratislavě 15. května 2014.

 

Vážené dámy, vážení pánové,

chtěl bych poděkovat za pozvání na dnešní bezpečnostní konferenci v Bratislavě. Jsem rád, že jsou zde dnes přítomni všichni čtyři předsedové vlád zemí Visegrádské 4, to úplně jasně demonstruje posílenou koordinaci a fakt, že Visegrádská skupina hraje stále větší roli v evropském regionu. Předseda maďarské vlády pan Viktor Orbán tady vytyčil cíl pro Visegrádskou skupinu – být motorem hospodářského růstu v rámci Evropské unie. Já bych chtěl vyjádřit naději, že Česká republika bude schopná do tohoto motoru přispět a na rozdíl od minulých let, kdy naše ekonomika spíše stagnovala nebo klesala, přijde v příštích letech v naší republice období hospodářského růstu a prosperity.

A nyní mi dovolte, abych se vyjádřil ke třem oblastem, které pokládám za aktuální a myslím si, že by měly být řešeny právě na této půdě. První oblastí je otázka bezpečnostní a obranné politiky v rámci skupiny V4. Druhé téma je postoj České republiky k aktuální situaci na Ukrajině a třetí téma, které je podle mého názoru také velmi významné a dominující, je otázka energetické bezpečnosti v našem regionu.

Pokud jde o první aspekt bližší spolupráce v obranné oblasti, jsem rád, že právě tato bezpečnostní konference přispívá ke zvýraznění významu Visegradské 4 jako platformy pro posilování bezpečnostní spolupráce. Této bezpečnostní konferenci dominuje také dění na Ukrajině a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě. Myslím, že se ukázalo, že se bezpečnostní prostředí i v našem nejbližším okolí může velmi rychle změnit a my musíme být schopni na tyto změny a hrozby reagovat a musíme být také schopni je určitým způsobem předvídat.

Pro Českou republiku stejně tak jako i pro další země V4 je pilířem bezpečnosti a bezpečnostní garance NATO. Země V4 vstupovaly do NATO především s vidinou posílení své bezpečnosti, transformace svých ozbrojených sil a také s vidinou schopnosti být u jednacího stolu, kde se řeší otázky globální bezpečnosti. Realita byla poněkud jiná. Řada našich zemí se soustředila především na zahraniční operace NATO. Účast na zahraničních misích je sice nedílnou součásti posilování alianční jednoty a spolupráce, ale možná i z tohoto důvodu jsme nevěnovali dostatečnou pozornost rozvoji schopností potřebných k zajištění teritoriální obrany.

V4 se může stát nástrojem pro rozvoj našich ozbrojených kapacit. Výstavba visegrádského bojového uskupení Evropské unie představuje naprosto konkrétní příklad a vlajkovou loď obranné spolupráce v rámci skupiny V4. Uskupení by mělo být v pohotovosti v prvním pololetí 2016, tedy v době českého předsednictví V4.

Myslím si, že ideálem by bylo v rámci skupiny V4 intenzivně spolupracovat také v oblasti výcviku a vzdělávání. Užší výměna zkušeností v této oblasti je poměrně levnou a přitom efektivní oblastí spolupráce. Jsem přesvědčen o tom, že také tady má Česká republika co nabídnout.

Efektivní spolupráci mezi ozbrojenými silami V4 si lze těžko představit bez společných vojenských cvičení. Jako důležitou proto vnímám Vizi dlouhodobé spolupráce V4 v oblasti obrany, kterou ministři obrany našich zemí podepsali v březnu letošního roku ve Visegrádu. Tento dokument má za cíl jasně vymezit společné ambice našich zemí v oblasti obrany a přispět tak k větší čitelnosti visegrádské obranné spolupráce vůči Evropské unii, NATO a jednotlivým spojeneckým a partnerským zemím, včetně Spojených států amerických.

Pokud jde o nákupy a modernizaci vojenské techniky v zemích V4, ty probíhají na národní úrovni v rámci národních plánů, byť se řeší více méně stejné nebo podobné otázky a v přibližně stejném časovém úseku. V dnešní době omezených veřejných rozpočtů a nákladných vojenských programů je podle mého názoru třeba usilovat o co možná nejužší spolupráci, ať už se to týká společných nákupů či provozování vojenské techniky. Není možná nezbytně nutné, aby ve všech oblastech spolupracovaly všechny čtyři země Visegrádské skupiny současně a najednou – ale spíše podle potřeby vždy konkrétní státy v rámci Visegrádu.

Pokud jde o Českou republiku, v České republice bohužel mezi lety 2008 a 2014 došlo k výraznému reálnému poklesu našeho obranného rozpočtu. V této době to bylo o 23 %, což v rámci NATO představovalo jeden z nejstrmějších propadů obranného rozpočtu vůbec. To mělo v minulých letech za následek i omezování naplněnosti jednotek české armády po personální stránce.

Je zřejmé, že politické klima v našich zemích často nepřeje navyšování vojenských výdajů, ale je současně odpovědností každé vlády, jak se s touto výzvou dokáže vyrovnat. Nová česká vláda se bude snažit tento negativní trend poklesu obranných výdajů zvrátit. Ve své koaliční smlouvě si vláda vytkla za cíl stabilizovat rozpočtovou a personální situaci resortu obrany a při přípravě rozpočtu na rok 2015 budeme usilovat o to, aby se zastavil pokles výdajů na obranu v České republice.

Dovolte mi nyní několik poznámek k tomu, jak vnímáme aktuální situaci na Ukrajině. Česká republika v minulých týdnech a měsících jednoznačně podpořila jednotu, suverenitu, nezávislost a také územní integritu Ukrajiny. Narušování územní integrity Ukrajiny ze strany Ruska Česká republika opakovaně odsoudila.

Domnívám se, že právě země Visegrádu mohou díky své historické zkušenosti s demokratickou transformací pomoci Ukrajině při posilování její demokracie a budování právního státu a občanské společnosti. Měli bychom být připraveni sdílet s Ukrajinou své zkušenosti, tedy ocenit, že ukrajinská vláda je připravena uskutečnit ekonomické a politické reformy včetně decentralizace státní správy.

Domnívám se, že by Ukrajina měla být například plně integrována do programu Evropské unie Erasmus a měl by být výrazně navýšen počet míst v tomto programu pro ukrajinské studenty.

Eskalaci násilí ve východních a jižních regionech Ukrajiny považujeme za velice znepokojivou. Vítáme všechny kroky, které vedou ke stabilizaci a ke snížení napětí a domníváme se, že je odpovědností ukrajinské vlády, aby zabránila zbytečným ztrátám na životech v těchto regionech.

Stejně tak pokládáme za nezbytné, aby na Ukrajině probíhal dialog, kterého se budou účastnit všechny strany současného konfliktu. Ukrajinská společnost je rozdělená a toto rozdělení není možné řešit vojenskými prostředky – tím by se konflikt jen utvrzoval a jeho reálné řešení by se odsouvalo do budoucna. Dialog znesvářených stran by také měl přispět k oslabení vlivu extremistů, bojujících na obou hlavních stranách konfliktu, při udržení územní celistvosti Ukrajiny.

Za velice důležitou pro budoucnost Ukrajiny považujeme v České republice úspěšnou realizaci prezidentských voleb 25. května letošního roku a také stanovení data konání parlamentních voleb. Domnívám se, že je naprosto nezbytné vytvořit všechny podmínky pro to, aby se tyto volby mohly uskutečnit tak, jak byly naplánovány na celém území Ukrajiny.

A nyní na závěr mého vystoupení dovolte několik poznámek k tématu, které je velmi důležité i pro náš region, a to je otázka energetické bezpečnosti a aktuálních dopadů ukrajinské krize na úvahy o energetické bezpečnosti v Evropě.

Jsem přesvědčen o tom, že situace na Ukrajině potvrzuje, že bylo naprosto správné, když se Visegrádská skupina v posledních dvou letech soustředila na energetickou bezpečnost jako na jednu ze svých hlavních priorit a jednu ze svých hlavních oblastí spolupráce.

Ukrajinská krize má samozřejmě dopady na energetickou bezpečnost všech zemí Visegrádské skupiny, ale také Evropské unie. Z Ruska pochází asi 35 % ropy a plynu, které jsou spotřebovávány v zemích Evropské unie, v některých evropských zemích je ta reálná spotřeba ještě mnohem vyšší a u plynu představuje u některých států až 90 % celkové spotřeby. Je tedy třeba podniknout kroky, které povedou k diverzifikaci jako prostředku posílení energetické bezpečnosti.

Země Visegrádské čtyřky se z hlediska zásobování energiemi nacházejí v mnoha ohledech v podobné výchozí situaci a jako sousedé bychom měli společně sdílet snahu o diverzifikaci zdrojů a přepravních tras.

Aktuálním úkolem je i z pohledu České republiky posílení propojení našich plynárenských soustav v severo-jižním směru, to znamená otázka plynových interkonektorů na hranicích České republiky a Polska, Polska a Slovenska, Slovenska a Maďarska, včetně dokončení terminálu na zkapalnělý zemní plyn v Polsku a Chorvatsku. Díky tomuto propojení budeme mít schopnost dovážet plyn z nových teritorií i mimo Evropu.

Dobudování chybějící infrastruktury nám umožní pokročit v projektu integrace regionálního trhu s plynem, který také posílí naši energetickou bezpečnost. Podobně by naše země měly posilovat propojení ropné infrastruktury a integrovat své trhy s elektrickou energií.

 

Vážené dámy, vážení pánové,

chtěl bych poděkovat za vaši pozornost a přeji této konferenci, aby její výsledky přispěly k posílení dialogu o obranné spolupráci v našem regionu.