Připomínky: Národní program environmentálního značení (NPEZ)

Ministerstvo životního prostředí předložilo ke schválení materiál „Národní program environmentálního značení (NPEZ) – aktualizace 2017“. Národní program environmentálního značení (dále též NPEZ) představuje zastřešení tří existujících typů environmentálního značení - typu I, realizovaného jako Národní program ekologicky šetrných výrobků a služeb (EŠV), resp. program Ekoznačky EU, a dále typů II a III.

Hlavními změnami provedenými v rámci aktualizace NPEZ jsou:

• sloučení původně dvou oddělených dokumentů (NPEZ a jeho „Pravidel“), v rámci sjednocení byl text dokumentů optimalizován,

• odstranění odkazů na program „Environdec“, který byl v průběhu platnosti NPEZ privatizován, není proto vhodné, aby státní program odkazoval na privátní program,

• zrušení možnosti registrace vlastního environmentálního tvrzení, a to z důvodů nízkého zájmu a omezených personálních kapacit, možnost konzultací však zůstala zachována,

• zjednodušení některých procesů, které zbytečně snižovaly operativnost NPEZ,

• aktualizace odkazů na legislativu a další předpisy.

Nadále tak materiál popisuje základní fungování NPEZ a institucionální zabezpečení, zejména pak:

• základní informace o environmentálním značení a NPEZ (typy značení, cíle programu a jeho zásady, definiční část),

• proces ověřování a registrace environmentálních prohlášení,

• sankce uplatňované v případě nedodržování Pravidel,

• proces tvorby referenčních dokumentů pro typ III (tzv. pravidel produktových kategorií),

• postavení, pravomoci a úkoly jednotlivých zúčastněných subjektů a orgánů (včetně Rady pro NPEZ, která bude po schválení materiálu znovu ustanovena).

Aktualizace a realizace NPEZ povede podle MŽP ke zlepšení informovanosti veřejnosti o výrobcích z hlediska jejich dopadů na životní prostředí. Výrobky s nižšími dopady na životní prostředí by vlivem značení měly získat konkurenční výhodu a měl by se zvýšit jejich podíl na trhu, což by přineslo snížení společenských nákladů spojených s jejich spotřebou (nižší spotřeba energií, vyšší recyklovatelnost apod.).

Navazuje na stále rostoucí význam sledování a řízení environmentálních aspektů jednotlivých produktů (výrobků a služeb) – oproti stávajícímu zaměření na sféru výroby (výrobce). Namísto zájmu o environmentální dopady výrobců a jejich zařízení (příp. provozovatelů služeb) je kladen důraz na hodnocení dopadů konkrétních produktů ve všech fázích jejich životního cyklu (od těžby surovin přes výrobu až po konečné užití a likvidaci/recyklaci produktu).

Důležitou roli v této oblasti zaujímá právě environmentální značení produktů - celosvětově uplatňovaný a rozvíjející se koncept, který je na mezinárodní úrovni standardizován souborem technických norem řady ISO 14020.

Celkovým cílem environmentálního značení je povzbudit poptávku a nabídku takových produktů, které způsobují menší tlak na životní prostředí, a to prostřednictvím sdělování ověřitelných, přesných a nezavádějících informací o environmentálních aspektech produktů, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování. Je tak podporováno uplatňování postupů ekodesignu a inovační úsilí výrobců a poskytovatelů služeb. Pro naplnění tohoto cíle je klíčovou podmínkou vysoké povědomí a informovanost všech zapojených subjektů včetně veřejnosti. Zatímco u podnikatelských subjektů se situace zlepšuje, a to v souvislosti s obecným trendem ozeleňování u široké veřejnosti je nutné zvyšování povědomí aktivně podporovat. Nedostatečná informovanost souvisí i s nedůvěrou spotřebitelů. Spojení těchto dvou skutečností vede k nedostatečné poptávce po označených produktech.

Každý ze tří normalizovaných typů environmentálního značení má svá specifika a parciální výhody pro zúčastněné strany – pro výrobce resp. poskytovatele služeb, pro stát jako zástupce politických a environmentálních zájmů občanů a pro spotřebitele. Zároveň lze také nalézat nebo vytvářet společné průniky zájmů a vhodné synergie.

Dokument ke stažení:

Materiál