Jak už bylo opakovaně uváděno (např. tisková zpráva k poplašné zprávě o pesticidech), aktuálně publikované studie často reagují na výstupy jednorázových testů, prováděných s využitím nových identifikačních metod. Ty umožňují stanovit doposud nestanovované látky a často v hranicích o několik řádů nižších, než bylo dosud běžné. Přítomnost „nových“ látek ve vodách se tak stává senzací bez kontextu toho, že se jedná o problematiku dlouhodobou a s probíhající či proběhlou identifikací případných zdravotních rizik expozice látek vůči lidskému zdraví. Zde je možno ubezpečit, že zmiňované možné efekty nejsou v současné době ani prokázané, ani relevantní a pitná voda je z toho důvodu naprosto bezpečná.
Je třeba uvést, že EU se věnuje nástrojům regulace vzniku a uvolňování mikroplastů do životního prostředí již několik let a posledním krokem je zpracování a přijetí strategie v oblasti mikroplastů v životním prostředí z ledna letošního roku (materiál). Přestože neexistují věrohodné studie, prokazující rizika konkrétní hladinové expozice těchto látek, EU s přihlédnutím k principu předběžné opatrnosti (dle článku 191 smlouvy o fungování EU) a díky podnětům vodohospodářské asociace EurEau akcentuje několik směrů omezování vzniku a uvolňování mikroplastů. Sem patří zejména snižování používání plastových obalů (mimo jiné na balené nápoje), omezení splachování zdrojových látek do kanalizace (stanovisko SOVAK ČR k tzv. non-flushables) a zejména omezení využívání mikroplastů či jejich zdrojů v přípravcích zejména hygienické péče.
Vlastní úprava podmínek omezování vzniku mikroplastů ze strany EU již má konkrétní dopady, přímo podpořené vodohospodáři a zejména pracovní skupinou poslanců Evropského parlamentu MEP WATER Group, kde je aktivní právě EurEau (https://mepwatergroup.eu). Mezi první reálné opatření patří například zákaz bezplatného výdeje jednorázových plastových sáčků a tašek či podpora vývoje a využití biodegradabilních plastů (ty je mimo jiné možno vyrábět i z čištěných odpadních vod (materiál). V přípravě je i nastavení povinnosti sledovat a deklarovat obsah mikroplastů v jednotlivých výrobcích, uváděných na trh EU a eliminovat využívání mikroplastů právě v přípravcích osobní hygienické péče či konečně nástroje pro omezení přenosu plastů z odpadů zpět do životního prostředí.
Z výše uvedeného je možné uzavřít, že vodohospodáři problematiku mikroplastů velmi pečlivě sledují a podporují všechna opatření, vedoucí ke snížení expozice celého potravinového řetězce těmto látkám.