Více času na podstatné
EXKLUZIVNĚ: Strategie Vlády ČR v oblasti životního prostředí a energetiky v rámci působení ČR v EU
Vláda ve středu schválila dokument Strategie působení ČR v EU – aktivní politka pro konkurenceschopnou Evropu. Dokument definuje klíčové zájmy české politiky v Evropské unii. Opatření z pohledu politiky životního prostředí by měla být v souladu se zachováním a podporou konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zemědělství v kulturní krajině. Vláda hodlá podporovat snahy EU o dosažení mezinárodního konsensu na snížení emisí skleníkových plynů. Z pohledu energetiky vláda řadí mezi hlavní české priority diverzifikaci zdrojů a přepravních tras dodávek surovin a zajištění odpovídající infrastruktury, posílení jednotného přístupu EU ve vnějších energetických vztazích, zajištění plynulosti dodávek a zvýšení zásob ropy a plynu, posílení mechanismů reakce na krizové stavy, zvyšování energetické účinnosti a optimální využívání domácích zdrojů EU. Vláda pamatuje také na vědu, výzkum a technologický rozvoj.
Životní prostředí
Vláda bude v EU vystupovat v souladu s prioritami schválené Státní politiky životního prostředí ČR 2012 - 2020. Obecnou průřezovou prioritou je efektivní využívání zdrojů. Integrace ochrany biologické rozmanitosti, přírody a šetrnosti k životnímu prostředí obecně i v rámci všech sektorových politik EU patří rovněž k prioritám ČR. Opatření politiky životního prostředí by však měla být v souladu se zachováním a podporou konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zemědělství v kulturní krajině. Vláda hodlá podporovat snahy EU o dosažení mezinárodního konsensu na snížení emisí skleníkových plynů.
Mezinárodní agenda
Vláda zamýšlí podporovat aktivní roli EU v agendě ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje na mezinárodní scéně. Současně bude vláda pokračovat především v aktivní participaci na naplňování politických závazků přijatých v rámci OSN s důrazem na zapojení do procesů vzešlých z konference Rio20+ (zejména podpora posílení Programu OSN pro životní prostředí a přijetí Cílů udržitelného rozvoje). Jako klíčové nástroje realizace ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni vidí vláda mnohostranné environmentální smlouvy, a proto bude prostřednictvím EU prosazovat jejich efektivní naplňování se zohledněním zájmů ČR. V rámci ochrany klimatu bude podporovat uzavření nové mezinárodní dohody do roku 2015, která by zahrnovala všechny nejvýznamnější světové ekonomiky a emitenty a brala v úvahu geopolitické a ekonomické změny od roku 1992, kdy byla přijata současná Rámcová úmluva (UNFCCC), a dopad na konkurenceschopnost. V kontextu Strategie EU pro biodiversitu do roku 2020 bude vláda podporovat praktické naplňování mezinárodně dohodnutých cílů na ochranu biodiversity (tzv. Cílů z Aiči).
Opatření v oblasti ochrany životního prostředí
Vláda bude aktivně jednat s orgány EU, především EK, s cílem prosadit zájmy ČR, vyplývající ze Státní politiky životního prostředí ČR 2012-2020, a realizovat související projekty, konkrétně např. v oblasti zlepšení kvality ovzduší, nakládání s odpady, energetických úspor nebo alternativní dopravy. Při schvalování a realizaci 7. Akčního programu pro životní prostředí EU bude ČR klást důraz na řádnou implementaci stávající legislativy, přičemž případné nové legislativní návrhy a cíle musí být prokazatelně vyhodnoceny z hlediska přínosů a nákladů. Vláda rovněž aktivně podpoří legislativní návrhy EU související s legislativou REACH (Registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), které by měly zabezpečit pokles finanční zátěže prostřednictvím snížení poplatků pro malé a střední podniky.
Opatření v oblasti ochrany klimatu
Vláda bude usilovat o efektivní dosažení cílů v sektorech zahrnutých v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) i mimo EU ETS do roku 2020 a o racionální debatu o nastavení nového klimaticko-energetického rámce do roku 2030 - zejména s ohledem na zajištění stability investičního prostředí pro nízkoemisní zdroje. Česká republika využije nejméně 50 % výnosů z EU ETS na financování prorůstových opatření, zejména v oblasti energetické účinnosti a úspor (program Nová zelená úsporám).
Energetika
Zabezpečení dostatečných energetických zdrojů je v současném globálním kontextu jedním z určujících faktorů ekonomického rozvoje. Klíčovými tématy z pohledu Evropské unie jsou posilování energetické bezpečnosti, zvyšování energetické účinnosti a posílení konkurenceschopnosti. Konkurenceschopné ceny energií pro evropský průmysl i jejich sociální přijatelnost pro domácnosti jsou dalším předpokladem rozvoje evropské klimatické a energetické politiky.
Dobudování podmínek pro vznik jednotného vnitřního trhu
Integrovaný a plně liberalizovaný vnitřní trh je nezbytným předpokladem společné energetické politiky a současně nástrojem ke zvyšování energetické bezpečnosti Evropy. Je rovněž prostředkem pro zvyšování konkurence na energetických trzích a z ní plynoucích benefitů pro všechny spotřebitele. Česká republika implementovala třetí energetický balíček do národní legislativy a usiluje o jeho efektivní realizaci a další zvyšování míry integrace, liberalizace a regionální spolupráce na evropském energetickém trhu s cílem dosáhnout plného fungování jednotného vnitřního trhu (pro oblast elektroenergetiky v souladu s principy schváleného cílového modelu trhu). Uvolnění energetického trhu by však mělo být finančně, technologicky a administrativně efektivní. Důležitou roli bude hrát realizace infrastrukturních projektů společného zájmu. Plná integrace evropských energetických trhů nebude možná bez dostatečné energetické infrastruktury jak na národní, tak na přeshraniční úrovni.
Modernizace evropské energetické infrastruktury
Dostatečně robustní energetická infrastruktura umožňující integraci přeshraničních výměn energie (ať již komerčně vyvolaných nebo havarijních v případě krizových situací) je z ohledu vlády jedním z hlavních požadavků pro naplňování všech tří pilířů evropské energetické politiky. Výstavba energetické infrastruktury by přitom z pohledu ČR měla být koordinována na mezinárodní, respektive regionální úrovni. Z pohledu vlády je důležité plné využití potenciálu plynoucího z evropského infrastrukturního balíčku. Zájmem ČR je zařazení českých projektů mezi projekty společného zájmu (PCI). Z tohoto pohledu vláda považuje CEF za zastřešující nařízení pro financování důležitých projektů v oblasti energetiky. Vláda si uvědomuje nutnost obnovy evropské energetické infrastruktury za použití nových technologií, zvyšujících energetickou účinnost a přinášejících úspory. Vláda upřednostňuje zachování tržních principů při výstavbě a modernizaci energetické instrastruktury, současně však bude podporovat využití prostředků z EU (CEF, strukturální fondy, EIB atd.) a jiných relevantních fondů.
Diverzifikace dodavatelů a dopravních tras energií
Mezi hlavní české priority v rámci unijní energetické politiky patří diverzifikace zdrojů a přepravních tras dodávek surovin a zajištění odpovídající infrastruktury, posílení jednotného přístupu EU ve vnějších energetických vztazích, zajištění plynulosti dodávek a zvýšení zásob ropy a plynu, posílení mechanismů reakce na krizové stavy, zvyšování energetické účinnosti a optimální využívání domácích zdrojů EU. Vláda bude též podporovat diverzifikaci zdrojů elektrické energie, včetně obnovitelných zdrojů. Základním principem musí být možnost států volit svůj energetický mix s ohledem na své geograficko-klimatické, geologické a ekonomické podmínky. Zároveň musí být na úrovni EU dodržován princip technologické neutrality. bezpečná jaderná energetika pro ČR zůstane i nadále perspektivní alternativou. Vláda v principu souhlasí s opatřeními vedoucími ke zvýšení energetické účinnosti s tím, že při jejich realizaci bude zohledněna i jejich nákladová efektivita. Vláda má zájem na omezování dalšího zvyšování energetické závislosti EU na třetích zemích, zvýšení bezpečnosti a stability v zásobování zemí EU plynem a ropou a vybudování stabilních vztahů s dalšími dodavateli a tranzitéry energetických surovin. Vláda bude podporovat jednání se státy kaspické oblasti a hledat podporu pro úspěšnou realizaci projektu „Jižního koridoru“, jehož prostřednictvím by byl přepravován zemní plyn či ropa z regionu do Evropy, a jenž by takto přispěl k diversifikaci dodávek.
Energetická účinnost
Vláda v principu podporuje opatření vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti s tím, že při jejich realizaci bude zohledněna i jejich rentabilita. Energetická účinnost je jedním ze základních pilířů energetické strategie ČR. ČR podporuje rozšiřování působnosti směrnic k ekodesignu a štítkování a také stanovení závazných hodnot pro minimální účinnost při výrobě elektřiny a tepla i při distribuci energie. Vláda upřednostní nezávazné a indikativní cíle v oblasti energetické účinnosti. Vláda bude dále podporovat zvyšování energetické účinnosti a bude klást důraz na řádnou nákladově efektivní implementaci směrnice o energetické účinnosti.
Podpora regionálních iniciativ
Nezastupitelnou úlohu vláda přisuzuje regionálním iniciativám, jež by měly tvořit předstupeň evropského integrovaného trhu, především pokud jde o vytváření přeshraničních propojení a koordinovaného provozování soustav. Základní prioritou vlády v oblasti elektroenergetiky je implementovat na všech přeshraničních profilech cílový model trhu EU v souladu s harmonogramem stanoveným Komisí. V plynárenství je prioritou integrace trhů se zemním plynem, minimálně na úrovni regionu. Spolu s partnery z visegrádské čtyřky, případně s dalšími zeměmi střední a východní Evropy, bude vláda i nadále podporovat výstavbu Severo-jižního propojení. Velký potenciál vláda spatřuje v koordinovaném výběru projektů společného zájmu mezi zeměmi střední a východní Evropy.
Posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti energetických technologií a inovací
Vláda se aktivně zapojuje do iniciativ v rámci SET plánua podporuje veškeré činnosti v oblasti vývoje energetických technologií a inovací, vysoký zájem máme o podporu technologií akumulace, technologií z oblasti jaderné energetiky i alternativních pohonných hmot. Pokud bude EU financovat výzkumné a inovativní projekty v oblasti energetiky z veřejných prostředků, bude vláda trvat na jejich nediskriminačním rozdělení.
Harmonizace podpory obnovitelných zdrojů energie
Vláda hodlá podporovat snižování energetické náročnosti a dosažení většího podílu nízkoemisních zdrojů v energetickém mixu. To se však musí dít v souladu s cílem zvyšování evropské i české konkurenceschopnosti. V diskusích o novém politickém rámci podpory obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 bude vláda prosazovat pouze nezávazné cíle, které budou v souladu s ekonomickými a technickými kapacitami ČR. Tyto cíle a nástroje jejich dosažení by měly mít minimální dopad na koncové spotřebitele. Další podpora OZE na celoevropské úrovni musí být prováděna ruku v ruce s rozvojem sítí, dostatečnými rezervními a akumulačními kapacitami a chytrým řízením. ČR doporučuje s ohledem na další rozvoj OZE soustředit se na nástroje podporující jejich bezpečnou integraci do sítí a na odstraňování administrativně-technologických překážek pro ty OZE, které se dokáží na trhu uplatnit bez podpůrných dotací. Přímé ekonomické dotace by měly být postupně zcela odbourány (s výjimkou oblasti vědy a výzkumu s vysokým potenciálním multiplikačním efektem).
Jaderná energie
Vláda bude podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů a zároveň pokračovat v rozvoji jaderné energetiky. Stejný přístup bude podporovat i na úrovni EU s tím, že určení energetického mixu musí zůstat v kompetenci členských států. Vláda hodlá prosazovat vnímání jaderné energie jako bezpečného, čistého, nízkoemisního zdroje, který bude v budoucnosti hrát významnou úlohu při vytváření systému bezuhlíkové energetiky. Vláda bude proto na úrovni EU prosazovat uznání jaderné energie jako rovnocenného nízkoemisního zdroje v energetickém portfoliu.
Vysoká úroveň zabezpečení jaderných zařízení
Vláda se bude aktivně podílet na tvorbě legislativního rámce EU pro jadernou bezpečnost, který by neměl vést k neopodstatněné regulaci ohrožující rozvoj sektoru, a měl by přispívat k udržení vysoké úrovně bezpečnosti jaderných zařízení provozovaných v EU.