Topolánek: Česká energetika doplácí na chybná rozhodnutí

Česká energetika, z hlediska mixu jednotlivých zdrojů dříve velice dobře založená, dnes doplácí na to, že Česko dělá chybná vládní i investiční rozhodnutí. Vina však není na straně českých politiků, ale Bruselu. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Příkladem podle něj je například takzvaný solární boom. Také neprolomení limitů hnědého uhlí na lomu ČSA označil za chybu vyplývající z evropské diskvalifikace fosilních paliv, například uhlí a zemního plynu. Naopak letos schválenou Státní energetickou koncepci považuje za dobrý materiál.

Topolánkovi vadí rozdílný přístup Bruselu k jednotlivým členským státům osmadvacítky. "Pravidla totiž platí pouze pro malé a slabé státy, pro "velké hráče" neplatí nic," uvedl Topolánek.

Upřesnil, že rozdílný přístup Bruselu k jednotlivým zemím je vidět například na podpoře plánovaného rozšíření plynovodu Nord Stream z Ruska do západní Evropy. To podle Topolánka nenaplňuje mimo jiné evropský plán na diverzifikaci zdrojů a přepravních cest. "Řešením je dodržování existujících evropských zákonů všemi státy bez rozdílu," řekl Topolánek.

Podotkl, že Česká republika by například rozhodně neměla jít v energetické politice cestou Německa. "Němci se rozhodli naprosto sebevražedně zastavit výrobu z jádra, radikálním způsobem omezit výrobu z uhlí, naprosto protiprávně a protievropsky dotovat jen elektrárny, které potřebují k udržení sítě, a vsadit všechny dotace na obnovitelné zdroje. To je cesta, kterou bychom neměli chtít jít," řekl ČTK Topolánek.

Německo po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 rozhodlo o předčasném uzavření všech jaderných elektráren v zemi. Jaderné zdroje by měly přestat dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022. Jejich výkon by měly nahradit právě obnovitelné zdroje energie. Země chce omezit i výrobu elektřiny z uhlí.

Topolánek tvrdí, že nikdy nebyl proti obnovitelným zdrojům jako celku. Uvedl, že mu však vadí jejich bezbřehá podpora a "totální zborcení" cenové informace pro investory, které je podle něj způsobeno hlavně právě ze strany Německa.

Dodal, že kromě německého přístupu nesouhlasí ani se záměrem Evropské komise vzkřísit systém takzvaných emisních povolenek, které vznikly s cílem snižovat objem vypuštěných skleníkových plynů. "Nikdy se jí to nepodaří. Jde o nesmyslný a netržní nástroj," uvedl. Evropští diplomaté se letos shodli na spuštění reformy povolenek na začátku roku 2019, kdy se má do rezervy převést 900 milionů povolenek, které Evropská komise začala loni z trhu postupně stahovat. Z rezervy mají být povolenky uvolňovány pouze v případě zvýšené poptávky.

Řešením, jak vysokým emisím skleníkových plynů zabránit, je podle Topolánka zavedení takzvané uhlíkové daně. Uvedl, že systém by měl fungovat tak, že lidé by uhlíkovou daň platili například v ceně paliva při tankování u benzinových pump nebo v ceně paliva pro výrobu energie, včetně lokálních topenišť. "Uhlíková daň relativně spravedlivě řeší zpoplatnění škodlivých emisí u jednotlivých paliv. A to jak u malých topenišť, tak i u malých a velkých výroben, v dopravě a v průmyslu," dodal Topolánek.

Bývalý premiér z let 2006 až 2009 působí také jako manažer monopolního slovenského přepravce plynu Eustream. Ten patří do Energetického průmyslového holdingu (EPH), ve kterém v současnosti drží dvě třetiny akcií podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč. Je i předsedou dozorčí rady Elektrárny Opatovice. V letech 2002 až 2010 vedl ODS, od letošního jara přestal platit členské příspěvky a není již členem strany.

Zdroj: ČTK