Vláda schválila novelu zákona o ochraně ovzduší

Novela navrhuje zavést možnost přímé kontroly provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech. Navržená úprava má umožnit, aby byly v nízkoemisních zónách v ČR uznávány i německé emisní plakety, přičemž Německo již uznávání českých emisních plaket upravilo. Novinkou je i úprava pravidel pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací. Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje dnem 1. června 2016 s vyjimkami.

Navrhuje se zavést možnost přímé kontroly provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jemných prachových částic jsou spalovací stacionární zdroje na tuhá paliva používané k vytápění domácností. Problémem v České republice je velké zastoupení zastaralých spalovacích zařízení (odhořívací a prohořívací kotle 70–80 %), která nesplňují přísnější emisní parametry a umožňují, aby v nich jejich provozovatelé v rozporu se zákonem spalovali i odpad. Ačkoli zákon o ochraně ovzduší obsahuje nástroje k regulaci emisí ze spalovacích zdrojů v domácnostech (zákaz spalování odpadu, emisní parametry zdrojů uváděných nově na trh, povinné kontroly stavu zdroje a jeho provozu, od roku 2022 pak i zákaz provozu zdrojů s nejhoršími emisními parametry), bez možnosti přímých kontrol zdrojů provozovaných v domácnostech jsou tyto nástroje nevymahatelné. Navrhuje se proto zavést povinnost provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji a jeho příslušenství a k používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je, že v průběhu 1 roku vznikne příslušnému orgánu ochrany ovzduší (obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností) opakovaně podezření, že stacionární zdroj je provozován v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření orgán ochrany ovzduší provozovatele pouze písemně upozorní a poučí o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje. V návaznosti na druhé podezření na porušování zákona bude obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn provést kontrolu zdroje.

V návaznosti na několikaleté bilaterální jednání mezi Německem a Českou republikou o vzájemném uznávání systémů nízkoemisních zón se navrhuje se doplnit ustanovení, dle kterého by se v nízkoemisních zónách v České republice (dosud zde nebyla žádná vyhlášena) uznávaly i emisní plakety vydané ve státech, v kterých je nastavení systému nízkoemisních zón obdobné jako nastavení systému nízkoemisních zón v České republice. V tuto chvíli se jedná pouze o emisní plakety vydané v Německu. Vzory kompatibilních emisních plaket zveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Německo již uznávání českých emisních plaket upravilo.

Evropská komise zahájila dne 2. září 2014 šetření v rámci tzv. systému EU Pilot ve věci provedení směrnice 2008/50/ES, v kterém mj. upozornila na nesoulad české právní úpravy se směrnicí v rozsahu stanovení národního cíle a mezní hodnoty (česká právní úprava používá pojem „imisní limit“) pro částice PM2,5. Imisní limit pro ochranu zdraví v bodě 1 přílohy č. 1 k zákonu se proto navrhuje změnit z 25 μg.m-3 na 20 μg.m-3, nicméně účinnost tohoto novelizačního bodu se navrhuje až k 1. lednu 2020, od kterého je tento imisní limit dle směrnice 2008/50/ES pro členské státy závazný.

V průběhu vypořádání připomínek uplatnil Magistrát hlavního města Prahy připomínky, na jejichž základě byla do návrhu doplněna změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Do přílohy zákona o správních poplatcích se navrhuje doplnit novou položku, která stanoví poplatky za úkony spojené s vydávání výjimek pro vjezd do nízkoemisní zóny.

Nový návrh také upravuje podmínky pro vyhlašování a odhlašování smogové situace a regulace. Cílem je jejich včasné vyhlašování a ukončování tak, aby byly brány v potaz lokální a krátkodobé nárůsty koncentrací. Pro částice PM10 bude vyhlašování smogových situací a regulací posuzováno na základě 12hodinových klouzavých průměrů, které mají zajistit co nejmenší prodlevu mezi vyhlášenou situací a naměřenou koncentrací.

Návrh dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav (úprava přílohy č. 2 vyjmenované stacionární zdroje a pravidel pro sčítání zdrojů...) zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s téměř tříletou aplikační praxí zákona o ochraně ovzduší. Cílem navrhovaných změn je odstranit výkladové pochybnosti a vypustit úpravu povinností, které představují z hlediska dopadů na ovzduší neodůvodněnou administrativní a aplikační zátěž pro provozovatele nebo pro orgány ochrany ovzduší. V návaznosti na vypořádání připomínkového řízení byly do návrhu doplněny změny přílohy č. 10 upravující požadavky na uvádění kotlů na trh. Na základě připomínky Ministerstva financí se návrhem vypouští možnost zohlednění čistých a vysokoprocentních biopaliv do minimálního podílu biopaliv podle § 19 odst. 2 zákona.

Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje dnem 1. června 2016. Výjimkou jsou ustanovení upravující odstranění možnosti zohlednění čistých a vysokoprocentních biopaliv do minimálního podílu biopaliv, jejichž účinnost se na základě připomínky Ministerstva financí navrhuje k 1. lednu 2016. Účinnost ustanovení upravujících novou pravomoc obecních úřadů obcí s rozšířenou působností kontrolovat spalovací stacionární zdroje v domácnostech se navrhuje k 1. lednu 2017. Odložená účinnost je navržena také u změn přílohy č. 10 (Požadavky na spalovací stacionární zdroj platné od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021). Účinnost ustanovení upravujícího imisní limit pro částice PM2,5 je v souladu s termínem stanoveným pro plnění tohoto imisního limitu ve směrnici 2008/50/ES navržena až na 1. leden 2020.