Výsledky jednání vlády za den 22. března

Vláda dnes schválila Politiku ochrany klimatu (POK) v České republice. MPO informovalo vládu o realizaci programu EXPANZE na podporu malých a středních podnikatelů. Vláda dnes také schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Ambiciózní strategie MŽP na ochranu klimatu do 2030 a postupný přechod na nízko-emisní hospodářství do 2050 dostala od vlády zelenou. Politika ochrany klimatu (POK) v České republice identifikuje cíle, priority a konkrétní opatření ke snižování emisí skleníkových tak, aby ČR dodržela závazky vyplývající z mezinárodních dohod a evropských cílů. POK suverénně – i bez přijetí antifosilního zákona - přispěje k dlouhodobému, postupnému přechodu na konkurenceschopné nízko-emisní hospodářství ČR.

„Politika ochrany klimatu přináší řadu pozitivních a ambiciózních cílů, ať jsou jimi snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší, výzvy v oblasti nových čistých technologií, posílení naší konkurenceschopnosti nebo snížení energetické náročnosti, která je v ČR stále jednou z nejvyšších v rámci zemí EU i OECD. POK mimo jiné také přispěje ke snížení naší závislosti na dovážených fosilních palivech,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Podle národní inventarizace emisí skleníkových plynů vypustila ČR v roce 2015 do atmosféry téměř 128 milionů tun emisí skleníkových plynů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu emisí skleníkových plynů o 1,3 milionu tun, tedy přibližně o 1 %, což je především důsledkem příznivého ekonomického vývoje. Oproti roku 1990 se emise snížily již od více než 35 %. Redukce emisí má podle POK pokračovat svižným tempem, s výhledem do roku 2020 mají emise skleníkových plynů klesnout o minimálně 32 milionů tun v porovnání s rokem 2005, to znamená zhruba snížení o 20 %. Do roku 2030 má dojít k poklesu o 44 milionů tun, tedy o téměř 30 %. V porovnání s emisemi skleníkových plynů v roce 1990 je to pak snížení až o 48 %, takže s přehledem naplníme naše závazky vůči EU snížit emise oproti roku 1990 nejméně o 40 % do roku 2030,“ představuje novou státní strategii ochrany klimatu ministr Brabec.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími rezorty v Politice ochrany klimatu ČR definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích ekonomiky jako je energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví či odpadové hospodářství až do roku 2030.

„V energetice bude POK znamenat podporu dalšího rozvoje využití obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, včetně chytrých opatření v obcích a městech, jakým je mj. rozvoj elektromobility a chytrých technologií. Dotace do snižování konečné spotřeby energie v podobě opatření směřující k odstranění bariér a motivaci k energetickým úsporám v budovách (patří k nim úspěšný program Nová zelená úsporám) i průmyslu půjdou dál z národních i evropských zdrojů. V oblasti dopravy bude stát zvýhodňovat alternativní nízkoemisní pohony i cyklistiku a s nimi související infrastrukturu. Snižování emisí se bude týkat i nákladní dopravy, např. jejím částečným přesunem ze silnic na železnice. Zemědělství by se mělo na snižování emisí podílet vyšší měrou, a to využíváním obnovitelných zdrojů, snižováním používání hnojiv a další podporou bioplynových stanic. Důležitou roli v tahu proti skleníkovým plynům bude nadále hrát zalesňování a ekologické zemědělství. V oblasti odpadů půjde především o efektivní naplňování Plánu odpadového hospodářství ČR, respektive jím daného zvyšování míry recyklace a využití druhotných surovin,“ vyjmenovává příklady opatření v POK ministr Brabec. Politika ochrany klimatu v ČR navrhuje také bonifikaci energeticky šetrných výrobků, služeb a stavebních prací prostřednictvím veřejných zakázek. A obsahuje i opatření k posílení klimatických aktivit v rámci mezinárodní rozvojové spolupráce.

Realizace jednotlivých opatření navržených POK v kombinaci s opatřeními formulovanými ve Střednědobé strategii zlepšení kvality ovzduší v České republice (do roku 2020) a Národním programu snižování emisí v ČR) se příznivě odrazí na celkovém snížení emisí skleníkových plynů i imisního zatížení ohrožujícího veřejné zdraví obyvatel.

V programovém období 2014–2020 představují klíčový zdroj financování POK Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším významným zdrojem financí ke snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu zůstane i po roce 2020 systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a přinese další modernizaci energetiky i technologické inovace. POK rovněž navrhuje zvážit zavedení uhlíkové daně pro sektory, které nespadají do systému EU ETS. Nejprve ale bude nutné provést analýzu dopadů a teprve na jejím základě posoudit možnost zavedení tohoto opatření. Realizace jednotlivých opatření POK budou pravidelně po pěti letech vyhodnocována a samotná POK projde do roku 2023 aktualizací. Přijetí Politiky ochrany klimatu v ČR je rozpočtově neutrální a realizace jednotlivých úkolů bude záviset na aktuálních možnostech státního rozpočtu České republiky.

Politika ochrany klimatu nahrazuje třináct let starý Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Koresponduje se Státní politikou životního prostředí a úzce navazuje na Státní energetickou koncepci, která byla klíčovým vstupem pro její zpracování. Zároveň doplňuje vládou schválenou Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, ta se zaměřuje na problematiku adaptace na změnu klimatu.

Odkaz na dokument Politika ochrany klimatu v ČR (PDF, 1 MB)

MPO informovalo vládu o realizaci programu EXPANZE na podporu malých a středních podnikatelů

Ministerstvo průmyslu a obchodu pod řízením předsedy vlády Bohuslava Sobotky předložilo vládě informaci o záměru uzavřít s Českomoravskou záruční s rozvojovou bankou, a. s. (ČMZRB) dohodu o vytvoření a správě Úvěrového fondu E 2016 a dohodu o vytvoření a správě Záručního fondu E 2016 pro realizaci programu EXPANZE, zařazeného do Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Předmětem spolupráce je správa a provádění finančních nástrojů pro podporu malých a středních podnikatelů. Program podpory EXPANZE byl již schválen usnesením vlády, navržená alokace programu za celé programovací období 2014 – 2020 činí přibližně 8,8 mld. Kč. Program je zaměřen na podporu investic pro malé a střední podnikatele, na rozvoj podnikání a zvýšení konkurenceschopnosti začínajících a rozvojových malých a středních podniků.

Program podpory EXPANZE zahrnuje dva druhy finančních nástrojů – poskytování záruky a zvýhodněné úvěry. ČMZRB bude malým a středním podnikům poskytovat zvýhodněné úvěry a vydávat záruční listiny k úvěrům poskytnutým komerčními bankami, zajišťovat jejich administraci, správu, kontrolu a vymáhání až do úplného splacení zvýhodněných úvěrů.

Vertikální spolupráce je možná za podmínek dle novelizovaného zákona o zadávání veřejných zakázek. Předmětem vertikální spolupráce budou činnosti definované v „Dohodě o vytvoření a správě Úvěrového fondu E 2016“ a „Dohodě o vytvoření a správě Záručního fondu E 2016“, které budou uzavřeny mezi MPO a ČMZRB. Dohody o financování se plánují uzavřít na dobu neurčitou, resp. budou ukončeny až po splacení všech poskytnutých úvěrů.

Vláda schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů

Vláda dnes schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů, která je organizační složkou státu s působností na celém území České republiky. Potřeba schválení Statutu vychází ze zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) byla zřízena ke dni 1. června 1997 rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu č. 107/97, vydaným na základě § 26 atomového zákona. SÚRAO vykonává svoji činnost na základě statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu, schváleného vládou. Posláním SÚRAO je zajišťovat bezpečné nakládání s radioaktivními odpady - dosud vyprodukovanými i budoucími -  v souladu s Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR a s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí před nežádoucími vlivy uložených odpadů.

Statut stanoví poslání a úkoly SÚRAO, způsob jmenování ředitele, působnosti hospodaření a vztahy mezi SÚRAO a původci radioaktivních odpadů. Statutárním orgánem SÚRAO je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. Ředitel odpovídá za splnění úkolů SÚRAO se svěřenými finančními prostředky a majetkem státu. SÚRAO předkládá ke schválení vládě každoročně do konce května výroční zprávu o činnosti a do konce července návrh ročního, tříletého a dlouhodobého plánu.