Více času na podstatné

Za slunce draze zaplatíme

14.10.2009 11:00

Pokud stát zasáhne do výkupních cen energie ze Slunce, čekají ho miliardové žaloby za neochránění investic.

Přece jen se našel obor, v němž je možné i v krizi přijít na velké peníze. Je to fotovoltaika, obor, jenž sluneční svit mění v elektrickou energii. Jeho průkopníci zažili v Česku nadšení, investovali stamiliony. Následovala nejistota a rozhořčení. Možná je čeká složitá příprava žaloby na stát, který prý neochránil jejich investice a hodlá změnit podmínky podnikání.

Výstavba a provoz slunečních elektráren se staly výnosným byznysem díky dvěma skutečnostem. Za prvé zákon garantuje pevnou výkupní cenu sluneční energie zhruba třikrát vyšší, než kolik v průměru domácnosti platí. A za druhé za poslední rok klesly o třicet až čtyřicet procent ceny fotovoltaických panelů, jež představují polovinu nákladů na pořízení sluneční elektrárny.
Do ráje fotovoltaiky proto vstoupili vedle drobných podnikatelů i lidé z velkého byznysu.

Zemek utratí pět miliard
Jedním z mála silných hráčů, který je ochoten o svých investicích do fotovoltaiky otevřeně hovořit, je hutní a ocelářský magnát Zdeněk Zemek, kromě jiného majitel železáren a válcoven ve Veselí a Chomutově, řady dopravních společností, ale třeba i fotbalového klubu 1. FC Slovácko. Z využití sluneční energie chce udělat třetí silnou základnu svého podnikání. Plánuje do ní v první fázi vložit až pět miliard korun.
"Letos a příští rok plánujeme uvést do provozu elektrárny o celkovém výkonu 50 megawattů," řekl Ekonomu.
Zemek varuje, že jakákoliv rychlá změna pravidel ze strany státu by vedla k vlně žalob. Stát totiž chce výrazně snížit výkupní ceny, a to až o 30 procent.
"Zasáhne-li stát tvrdě proti sluneční energii, zničí stovky drobných podnikatelů s nastartovaným podnikáním, kteří by jinak odváděli daně a zaměstnávali lidi, a nakonec budou tento byznys v Česku dělat velcí zahraniční výrobci," tvrdí.
Sluneční panely pro své elektrárny dováží Zemek zatím stejně jako většina ostatních z Číny, kovové konstrukce a další prvky ale již vyrábí sám či je nakupuje v Česku. Plánuje rozjet ve svých firmách i výrobu fotovoltaických panelů. Zatím zaměstnává na pět set lidí.
S argumentem státu o velkém poklesu nákladů Zemek nesouhlasí: "Čistá návratnost u investic do sluneční energie činí nyní deset procent ročně."
V obdobném duchu se vyjadřuje i Daniel Kunz, předseda představenstva společnosti Energy 21, jedničky na solárním trhu.
"Investiční náklady skutečně klesly, ale ne o tolik, aby sektor vydržel pokles cen třeba o čtvrtinu," obává se Kunz. A dodává: "Kupní cena solárních panelů se sice snížila až o 40 procent, ale cena pozemků nikoli stejně jako cena stavebních prací. Nároky bank dále zvyšují celkové náklady projektů, a tím prodlužují návratnost. Tvrzení, že doba návratnosti nyní poklesla až na pět let, je nesmysl."

Trhák, ale ne levný
Do fotovoltaických elektráren by mělo být do konce roku investováno kolem pětadvaceti miliard korun. Až do roku 2008 byl přitom rozvoj solární energetiky v Česku pozvolný. Situace se začala měnit před rokem a půl, kdy začalo dramaticky přibývat žádostí o připojení nových slunečních zdrojů energie.
Informace z ministerstva průmyslu dokazují, že dodávky energie ze Slunce do celé soustavy vzrostly mezi roky 2007 a 2008 patnáctkrát. Ke konci letošního září přesáhl instalovaný výkon již sto megawattů, za celý rok bude připojeno podle ředitele Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josefa Fiřta minimálně 250 megawattů.
"Souhlas s připojením fotovoltaických zdrojů již byl distribučními společnostmi v Česku vydán na více než dva tisíce megawattů," konstatuje Fiřt.
Pro srovnání, výkon jednoho bloku temelínské elektrárny je tisíc megawattů a instalovaný výkon všech elektráren v Česku je zhruba sedmnáct tisíc megawattů.
Pořídit si sluneční byznys ale není nijak levná záležitost. Koupit pozemek a postavit panely s výkonem jednoho megawattu vyjde zhruba na sto milionů korun. Provoz 250 megawattů tedy přepočteno na peníze představuje dvacet pět miliard korun.
Tuzemský trh se solární energií podle analýzy advokátní kanceláře Havel & Holásek může expandovat až na tři tisíce megawattů, což představuje za dnešních technologických podmínek investice ve výši 300 miliard korun.

Ministerstvo spěchá
Tato úctyhodná suma představující třetinu našeho ročního státního rozpočtu ale není jen potenciálním zdrojem zisků a daní. Je pro stát i vážnou hrozbou soudních žalob a arbitrážních řízení. Proč?
Stát totiž hodlá naráz změnit podmínky pro podnikání tam, kde jsou dlouhodobě dopředu dané zákonem. A český právní řád umožňuje se tomu bránit.
Fotovoltaika je byznysem se zaručeným výnosem. V lednu 2006 začal platit zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, který zavedl garantované výkupní ceny sluneční energie na dvacet let. Konkrétně pro letošek to je 12,79 koruny za jeden kilowatt. Každým rokem je stát podle zákona oprávněn tuto cenu snížit pouze o pět procent.

Nikoho nezvýhodnit
Systém funguje tak, že stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) každý rok vyhlásí nové pevné výkupní ceny. Platí pro ty, kteří se v daném roce do soustavy připojí. Ti je mají garantované dvacet let. Většina slunečních elektráren se v Česku připojila loni nebo letos, využívá tedy cenu kolem třinácti korun za kilowatt.
Ovšem ministerstvo průmyslu a obchodu, které má oblast energetiky v kompetenci, je rozhodnuto zmíněný zákon urychleně novelizovat a garantované ceny snížit více.
"Záměrem ministerstva je, aby novela zákona byla účinná už od 1. ledna 2010," potvrdil jeho mluvčí Tomáš Bartovský.
"Díky nižším investičním nákladům by ceny za sluneční energii měly v příštím roce klesnout až o třicet procent," prohlásil minulý týden na konferenci o fotovoltaice Stanislav Trávníček, ředitel odboru Energetického regulačního úřadu.
"Vzhledem k poklesu nároků na vstupní investici se zkrátila návratnost průměrně na sedm let, v některých případech dokonce na pět let. Stát přitom garantuje dvacetiletou dotační podporu novým projektům. Dochází tak k významnému zvýhodnění nově budovaných fotovoltaických elektráren proti ostatním druhům obnovitelných zdrojů," vysvětluje argumenty státu Bartovský.
Sousední unijní země žádné podobné změny jako Česko nechystají, jejich ceny zhruba odpovídají českým. Například na Slovensku platí od 20. září zákon, který garantuje cenu 0,44 eura za kilowatt, což s ohledem na tamní intenzivnější sluneční osvit odpovídá cenovým podmínkám platným v Česku.

Šéf úřadu píše poslancům
Před rizikem možných žalob na český stát varuje sám šéf ERÚ Josef Fiřt. V otevřeném dopise zaslaném poslancům upozorňuje na riziko žalob a navrhuje přijmout změny až od roku 2011.
"Investoři by se mohli v dostatečném časovém předstihu připravit na úpravu podmínek, čímž by se mělo zcela eliminovat riziko možných žalob na ČR ohledně ochrany investic," píše Fiřt v dopise, jenž má týdeník Ekonom k dispozici.
"Naši klienti, kteří v oboru sluneční energie podnikají a investovali už nemalé peníze, jsou pochopitelně nyní zděšeni. Ve svém podnikatelském záměru vycházeli z platných zákonů a jejich změna v průběhu podnikání rozhodně není v souladu s principem spravedlivého očekávání. Jsou rozhodnuti domáhat se případně svých práv a žalovat český stát s odvoláním na zákon na ochranu investic," vysvětluje Daniel Zejda, partner kanceláře Havel & Holásek.
Jak dodává, podnikatelé se mohou v argumentech opřít i o to, že český právní řád garantuje princip spravedlivého očekávání, tedy jednoduše řečeno to, aby se podmínky v průběhu podnikání zásadně neměnily.

Byl by to šok
Investoři ve svých byznysplánech počítají s tím, že i příští rok zůstanou tyto ceny vysoké.
Vycházeli jak z platného zákona, tak nařízení Evropské komise. Tím je povinnost Česka do konce roku 2010 zajistit deset procent naší spotřeby elektřiny energií z obnovitelných zdrojů. Zatím máme šest procent.
"Byl by to absolutně nepochopitelný krok, který v Evropě nemá obdoby," uvedl pro Ekonom David Šaffer, předseda představenstva společnosti RAY-ON.
Ta už má v provozu první sluneční elektrárnu o výkonu jednoho megawattu v Chabařovicích na Ústecku, další čtyři megawatty chce rozjet do konce roku.
"Fotovoltaika zažívá boom, v tomto oboru je investováno obrovské množství peněz, a to jak investorů, tak bank, podnikání v něm by se narušilo," dodal Šaffer s tím, že takové rozhodnutí by šlo i proti doporučení Evropské komise.
"Byl by to druhý únor 1948," říká s nadsázkou Martin Beutl, majitel firmy EMK Europe, která dodává sluneční elektrárny na klíč.
"Máme na příští rok připraveny velké projekty na sluneční elektrárny o výkonu deseti až patnácti megawattů, domluveno financování s bankami a investory, dojde-li k radikálnímu snížení výkupních cen, bude to mít na nás, a nejen na nás, fatální dopad a zcela jistě bychom zvažovali žalobu na český stát," prohlásil David Šaffer.
"Energetické giganty mají zjevně zájem zastavit boom tohoto oboru a udržet politiku energie z jádra," zaútočil na domnělého viníka.

Přispějeme, nebo ušetříme?
Tomu, že stát ve snaze rychle změnit podmínky ve slunečním podnikání vychází vstříc jaderné lobby, nahrává trochu i princip garance výkupních cen. Ty totiž nedorovnává stát ze svého rozpočtu. Státní kasu nestojí garance cen ani korunu.
ČEZ respektive E.ON totiž mohou rozdíl mezi výkupní a tržní cenou promítnout do svých cen energie. Dotaci tedy zaplatí domácnosti a firmy, které elektřinu odebírají.
"Velký rozvoj fotovoltaických zdrojů znamená, že všichni zákaznici v České republice včetně domácností budou v roce 2010 přispívat pouze na podporu výroby elektřiny z nových fotovoltaických zdrojů částkou více než tří miliard korun," tvrdí mluvčí Bartovský.
Je to podle jeho slov 50 korun na jeden megawatt. Při průměrné roční spotřebě jedné domácnosti čtyři megawatty to není mnoho, říkají sluneční byznysmeni.
"Přepočteno na jednu domácnost je to měsíčně zhruba sedmnáct korun, což není likvidační položka," upozorňuje Miroslav Váša, majitel firmy Sunnywatt CZ.

Stejný zůstává jen vítr
Jak vidí snahu zajistit spravedlivé soutěžní prostředí pro všechny obnovitelné zdroje kolegové, kteří podnikají s energií z větru?
"Ceny jsou od začátku nastartovány podle aktuálních nákladů, přepočítávají se podle toho, kolik peněz stojí jeden megawatt, aby byl projekt životaschopný a zaplatil se za dvacet let. Kilowatthodina vyrobená z větru je samozřejmě levnější, takže vyšší výkupní ceny u solární energie jsou v pořádku a původně byly nastavené asi správně," vysvětluje Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
I Janeček však souhlasí s tím, že by se nynější snížení cen slunečních panelů mělo v poklesu výkupní ceny promítnout. Logiku by podle něj též mělo, kdyby větší podporu dostávala fotovoltaika na střechách a v průmyslových zónách a naopak menší solární parky, které zabírají zemědělskou půdu.


Od Slunce k zásuvce
- Schopnost kolektorů přeměňovat sluneční záření na elektrickou energii je založena na takzvaném fotovoltaickém jevu - některé látky, zejména kovy, se při osvětlení nabíjejí.
- Při dopadu slunečního záření na solární panely (vyrobené nejčastěji na bázi polovodiče - křemíku) dochází k uvolňování elektronů, což produkuje napětí 0,6-0,7 voltu.
- V polovodiči tedy vznikají volné elektrické náboje, které jsou již jako elektrická energie odváděny ze solárního článku přes regulátor do akumulátoru, ke spotřebiči nebo do rozvodné sítě.

Jak stát podporuje výrobu sluneční energie
- V současné době mohou investoři v ČR využít pětiletých daňových prázdnin.
- Mají na výběr dva způsoby prodeje energie se státní podporou: garantovanou výkupní cenu, nebo zelený bonus.
- Výkupní cena je stanovena každý rok ERÚ (Energetickým regulačním úřadem). Letos činí 12,79 Kč/kWh s garancí na 20 let od uvedení solárního systému do provozu.
- Ročně je cena již fungujících elektráren navýšena o index cen průmyslových výrobců (dvě až čtyři procenta). Výkupní cena smí být každý rok snížena maximálně o pět procent.
- Cena zeleného bonusu je 11,81 Kč/kWh. Cena není garantována na 20 let dopředu. Platí pouze rok.
- Zelený bonus je určen také pro ty, kteří část zelené energie sami spotřebují (například domácnosti nebo malé firmy). Pro energii, kterou nespotřebují, musejí sami najít odběratele.

Koupit pozemek a postavit panely s výkonem jednoho megawattu přijde na sto milionů korun.

Lepší než drancovat přírodu
Čerstvý absolvent VŠE Vladimír Haška se začal zajímat o sluneční energii už v roce 2000. Trvalo tři roky, než nápad získal reálnou podobu.
"Tehdy ještě lidé v Česku o solárních elektrárnách moc nevěděli a panely kupovali jen nadšenci. Však také jejich cena byla hodně vysoká," vzpomíná dnes třiatřicetiletý majitel firmy, kterou pojmenoval NELUMBO. Mimochodem, v sanskrtu toto slovo znamená lotos. Jeho květ je v Indii symbolem čistoty.
Dnes patří NELUMBO k nejstarším veteránům na trhu s fotovoltaikou, zaměstnává padesát lidí a každý rok má dvě stě až tři sta malých i velkých klientů. Těm nabízí střešní panely i solární parky a veškerý servis - od projektu přes vyřizování licencí až po realizaci. "Jeho" sluneční zařízení tak do sítě poslala v loňském roce čtyři megawatty a letos se chce dostat na deset megawattů. "Když spočteme, kolik energie potřebuje rodinný dům, vychází nám, že energií ze Slunce zásobujeme takových dobrých patnáct tisíc domků. To už je pěkné malé čisté městečko."

 

Autor: Eva Bobůrková

Zdroj: EKONOM

http://ekonom.ihned.cz/img/loga/EKONOM.IHNED.CZ.gif