Současný systém podpory KVET je nastaven podle výkonu zařízení produkujících teplo a elektrickou energii. Nový systém podpory má zohlednit druh používaného paliva, účinnost jednotlivých zařízení a další aspekty tak, aby výše podpory byla transparentní a nastavila rovné podmínky pro všechny subjekty podnikající v tomto sektoru.

Česká republika, stejně jako i Polsko, Dánsko a některé další země se vyznačuje velkým podílem centrálního zásobování teplem (CZT), na které je připojena více než třetina obyvatelstva. Díky své efektivnosti má kombinovaná výroba elektřiny a tepla pozitivní vliv na výši cen pro konečného spotřebitele.

„Energetický regulační úřad souhlasí s podporou zdrojů, které mají vysokou energetickou účinnost a jsou výhodné z hlediska cen i z hlediska ochrany našeho životního prostředí. Mezi takovéto zdroje patří i KVET. Pro jeho podporu, hovoří i skutečnost, že z celkového objemu výroby energie z obnovitelných zdrojů (OZE) tvoří podíl KVET 51 procento, ale výše podpory z celkových finančních vícenákladů pro OZE je pouhých 2,5 procenta. Naproti tomu fotovolatické zdroje mají celkový podíl výroby 11,5 procenta a finanční podpora činí 68 procent.“ prohlásila Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu.

Zdroj: ERU

Zdroj: solarninoviny.cz

zdroj: www.nazeleno.cz (obr: http://green.autoblog.com)

Čistá spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně klesla o jedno procento na 58,63 terawatthodin. Hrubá výroba elektřiny vzrostla o zhruba dvě procenta na 87,56 TWh. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Výrazně se loni zvýšila výroba ze solárních elektráren.

Fotovoltaické zdroje vyrobily do konce listopadu více než dvě terawatthodiny elektřiny. Předloni za celý rok činila produkce 616 gigawatthodin. Důvodem je více než čtyřnásobný nárůst instalovaného výkonu solárních zdrojů v roce 2010 na 1953 MW. Loni se však jejich licencovaný výkon kvůli přísnějším podnikatelským podmínkám zvýšil jen o šest megawattů, a proto v příštích letech by měl jejich další rozvoj růst jen pozvolna.

U velkoodběratelů, zejména velkých průmyslových podniků, vzrostla loni spotřeba elektrické energie o dvě procenta na 34,82 TWh. U maloodběratelů, včetně domácností, loni klesla spotřeba o více než pět procent na 22,25 TWh.

Čistý vývoz elektřiny loni přesáhl 17 TWh a byl tak o více než terawatthodinu vyšší než poslední rekordy z let 2003 a 2007.

V loňském roce rostla výroba elektřiny také u dalších obnovitelných zdrojů. Bioplynové stanice vyrobily přes 700 GWh, což představuje meziroční růst o zhruba 30 procent. Nejvíce se na loňské výrobě elektřiny podílely uhelné elektrárny, jejichž produkce činila více než 45 TWh. Zhruba třetinu elektřiny loni vyrobily jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

Zdroj: www.biom.cz (zpráva ČTK)

Z tuzemských obnovitelných zdrojů energie se v loňském roce nejvíce rozvíjely bioplynové stanice. Instalovaný výkon těchto zdrojů, na které Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal licence, vzrostl o 63 megawattů na 168 MW. Naopak výkon solárních elektráren se zvýšil jen o šest megawattů na celkových 1959 MW. Vyplývá to z údajů ERÚ.

V roce 2010 kvůli výhodné podpoře vzrostl instalovaný výkon solárních zdrojů více než čtyřnásobně na 1953 MW. Stát následně ale zpřísnil podmínky pro solární investory, což mělo za následek mnohem menší rozvoj fotovoltaiky v loňském roce. Za loňský rok přibylo 158 zařízení, přitom v roce 2010 vzniklo téměř nových 7000 zdrojů.

Výhodné dotace naopak loni umožnily růst bioplynových stanic, jejich počet se za loňský rok zvýšil o 84 provozoven na 264. Stát se však začal obávat, že u bioplynu vznikne stejný problém jako u fotovoltaiky, jejíž rozvoj se promítl do zdražení elektřiny. Ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu proto loni zrušila dotační programy pro bioplyn. Resort zemědělství ale pod novým ministrem Petrem Bendlem v listopadu dotace obnovil.

Loňský rok provázel také velmi malý nárůst v instalovaném výkonu větrných elektráren. Zvýšil se o tři megawatty na 218 MW. Podobná situace byla u malých vodních elektráren, jejichž instalovaný výkon loni vzrostl jen o 1,5 MW na 142 MW.

V příštích letech podle ERÚ poroste výkon solárních elektráren jen mírně. Distribuční společnosti nedávno znovu umožnily připojování nových zdrojů na střechách budov. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS za letošní rok může být bezpečně připojeno 65 megawattů slunečních a větrných elektráren.

Podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje mají tyto takzvané zelené výrobny v roce 2020 pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby energie. Plán počítá s limity pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Například u fotovoltaiky byl ale tento limit již naplněn a ministerstvo průmyslu a obchodu tak již chystá přepracování akčního plánu. Údaje o podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie za loňský rok zatím nejsou k dispozici, předloni to bylo zhruba 8,5 procenta.

Zejména fotovoltaické elektrárny se setkávají s kritikou, že na ně připadá největší část podpory obnovitelných zdrojů a velkou měrou se tak podílejí na zdražení elektřiny. Z celkových ročních nákladů na obnovitelné zdroje ve výši 36 miliard korun připadá na fotovoltaiku přes 22 miliard Kč. Stát tuto částku, která se projevuje v cenách elektřiny, však kompenzuje dotací necelých 12 miliard korun.

Příspěvek na fotovoltaiku podle ERÚ tvoří více než 60 procent plateb za obnovitelné zdroje. Ze všech obnovitelných zdrojů se však solární elektrárny podílí na výrobě proudu jen z 11,5 procenta. Dotace na bioplynové stanice naproti tomu tvoří například 12,4 procenta všech příspěvků na obnovitelné zdroje, na výrobě proudu se přitom podílejí z asi devíti procent.

Zdroj: převzato z www.biom.cz (zpráva ČTK)

Účastníci setkání česko—francouzské skupiny pro energetiku, které se konalo 30. ledna na Ministerstvu průmyslu a obchodu, se dohodli na dalším rozvoji úspěšné spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu, a to především pokud jde o jadernou bezpečnost, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje.

Posoudili iniciativy uskutečněné v roce 2011 v rámci "společné cestovní mapy" a shodli se na tom, že realizace programu se uspokojivě vyvíjí.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu František Pazdera uvedl: "Máme společné zájmy v řadě oblastí, například ve vzdělávání, odborné přípravě, výzkumu a vývoji, jaderné bezpečnosti, radiologické ochraně a nakládání s jaderným odpadem. Výsledky naší spolupráce v roce 2011 jsou velmi povzbudivé a motivují nás k tomu, abychom v programu dále pokračovali."

Pierre—Marie Abadie, ředitel odboru energetiky, za francouzskou stranu ocenil efektivitu vzájemných pracovních vztahů: "Spolupráce v rámci "společné cestovní mapy" byla pro všechny velice přínosná. Velmi rádi bychom ji v nadcházejících letech rozšířili."

Úspěchy spolupráce

Pracovní skupina zhodnotila činnost v rámci "společné cestovní mapy" v roce 2011:

• Seminář na vysoké úrovni o jaderné energetice a jejím financování
• 8 stipendií pro české studenty zabývající se energetikou
• Řada návštěv francouzských odborníků na českých univerzitách
• 20 návštěv českých akademických pracovníků ve francouzských jaderných zařízeních
• Přes 30 česko—francouzských projektů zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti jaderných věd. Tyto programy jsou podporovány z evropských rámcových programů.
• Obnovení a rozšíření dohod o spolupráci mezi českým a francouzským úřadem pro jadernou bezpečnost

Delegace představily své názory na evropská témata, jako je směrnice o energetické účinnosti, nařízení o energetické infrastruktuře nebo energetický plán do roku 2050, a zdůraznily, že mají v mnoha ohledech společné zájmy, které hodlají v budoucnosti rozvíjet.

Význam vzdělávání v oblasti jaderné energetiky v Evropě

Pracovní skupina se na svém setkání konaném 30. ledna 2012 shodla na tom, že je ze strategického pohledu zcela zásadní udržet a dále v Evropě rozvíjet znalosti v oboru jaderného inženýrství. Dojednala plány, jejichž pomocí bude možno zvýšit počet studentů jaderných oborů a podporovat je.

Francie za tímto účelem nabídla vytvoření partnerství ve vzdělávání a odborné přípravě, jež by zaštiťovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Francouzský a český úřad pro jadernou bezpečnost budou nadále spolupracovat na přípravě norem, protokolů a technických posudků.

Spolupráce byla rozšířena i na další oblasti, zejména pokud jde o nakládání s jaderným odpadem.

Česko—francouzská pracovní skupina pro energetiku se bude dále pravidelně setkávat i v roce 2012.

Zdroj: MPO

Zdroj a více: Výzkum se zaměří na ekonomiku a společnost, shodli se experti. Vládě navrhli, kam investovat (www.rozhlas.cz)

Organizátor demonstrace: SNIFE (Sdružení poškozených investorů do FVE)

Na bývalé výsypce u Vintířova vyroste ještě letos nová bioplynová stanice. Provozovat ji bude sekce Rekultivace Sokolovské uhelné, která se zároveň stará o zemědělskou výroby na pozemcích společnosti. Náklady na její výstavbu nepřesáhnou částku 100 milionů korun. Životnost celé technologie by pak měla činit zhruba 30 let.

"Cílem této investice je především snížení dopadů každoročních výkyvů ve výkupních cenách zemědělských produktů," potvrzuje Petr Vaněk, šéf podnikové sekce Investice, která má realizaci stavby na starosti. Tyto výkyvy jsou běžně  i v úrovni několika desítek procent, a zcela zásadně ovlivňují ekonomiku hospodaření zemědělské výroby Sokolovské uhelné ve Starém Sedle. "Výroba elektřiny a tepla z biomasy by ale měla  tyto dopady výrazně eliminovat."

Bioplynová stanice s kogenerační jednotkou by měla disponovat výkonem jedné megawatty. Termín dokončení je stanoven na 31. srpen 2012.

"V současné době již podniková sekce Rekultivace zajistila v místě zemní práce nezbytné pro přípravu staveniště, a byl vybrán i zhotovitel stavby," potvrzuje Vaněk.

Bioplynová stanice bude ležet mimo zastavěné území obce Vintířov v místě bývalé výsypky. Skládat se má ze silážních žlabů pro uskladnění biomasy, dvou fermentorů a dvou dofermentorů o průměru osmi metrů. Ty budou následně propojeny přes zařízení pro jímání plynu s kogenerační jednotkou pro výrobu tepla a elektřiny. Její denní výroba může, při plném výkonu, dosáhnout až 21900 kWh denně, a ročně by tak stanice mohla zpracovat kolem 18 tisíc tun biomasy vypěstované v okolí.

"Teplo pak bude částečně využíváno pro vytápění přilehlého objektu truhlárny a v budoucnosti počítáme s jeho dalším využitím pomocí takzvaného ORC generátoru," říká vedoucí investiční sekce s tím, že instalace tohoto zařízení by mohla proběhnout v následujících dvou letech. 

Samotný provoz stanice bude řízen sekcí Rekultivace. Stanice pojede v takzvaném bezobslužném provozu s tím, že v místě bude pouze trvalý dohled. Napojena bude také na centrální dispečink společnosti ve Vřesové. Náklady na její výstavbu nepřesáhnou částku 100 milionů korun. Životnost celé technologie by pak měla činit zhruba 30 let.

Zdroj: interentové stránky Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. (www.suas.cz)