Oblast vytápění a vše, co s ní souvisí, patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví moderní doby. Už nejde jen o ekonomiku provozu či ekologii. Faktorů a požadavků ženoucích toto odvětví do maximálních otáček vývoje je mnohem více. Patří mezi ně například moderní architektura, zohlednění nových stavebních materiálů či moderních stavebních technologií. Běžné jsou již koncepce spolupráce více spotřebičů využívajících různé energetické zdroje. Výrobci dnes dokáží dokonce zohlednit i individuální životní styl a přizpůsobit svá řešení nárokům na komfort z toho vyplývajících. V neposlední řadě klepe na dveře i přelomové datum roku 2020, kdy vejdou v platnost přísnější ekologické normy ve stavebnictví. V praxi to znamená, že bude možné stavět budovy s tzv. téměř nulovou spotřebou energie anebo domy pasivní. Kromě obecně známých kladů v dopadu na životní prostředí, úspory energií a zdrojů či dalšího rozvoje technologii z obnovitelných zdrojů, toto rozhodnutí znamená i výzvu v některých neočekávaných oblastech. Například v oblasti výroby spotřebičů na klasická paliva. Řada těchto témat se zároveň prolíná a vzájemně doplňuje se souběžně probíhajícím veletrhem Dřevostavby 2018. Vzniká tak jedinečné prostředí umožňující poznat různé vzájemně související problematiky v praxi.

     Veletrh Moderní vytápění 2018 je již tradičně zaměřený na nejnovější technologie vytápění krby, kamny, obnovitelnými zdroji energií, zateplování, možností kombinace a řízení různých zdrojů, ale nejen na to. S citelnými změnami klimatu roste také zájem o technologie, které dokáží nejenom topit, ale v případě potřeby také chladit. Ukazuje se, že částky vynaložené za topení v zimním a za chlazení v letním období si začínají být velmi podobné. Volba spotřebičů určených k vytápění či chlazení pak už není jen otázkou maximálního výkonu při minimálních nákladech, ale především optimálního výkonu a schopnosti případné flexibility a kompatibility s ostatními složkami inteligentního domu či bytové jednotky.

     Kromě technických a technologických zajímavostí nabídne veletrh laické i odborné veřejnosti také atraktivní doprovodný program s řadou zajímavých přednášek. S uceleným blokem přednášek v oblasti TZB na aktuální témata topných a technických plynů, šetření nákladů na vytápění, nových trendů v čerpací technice apod., přichází Cech topenářů a instalatérů České republiky. Zájemci se však mohou těšit i na aktuální informace z oblasti tepelných čerpadel, regulace podlahového topení, provozu klimatizačních jednotek, poradenství k Zelené úsporám a na dlouhou řadu dalších témat a přednášek.   

Máte-li pocit, že Vás už letošní návštěva veletrhu Moderní vytápění 2018 nebude přínosem, když už jste byli loni, pak Vám rozhodně můžeme slíbit opak.

Přijďte, srdečně Vás zveme na tuto jedinečnou událost v roce 2018.

www.modernivytapeni.cz

Text: Stojan Černodrinski                  

Foto: Terinvest

Stavba vyjde na zhruba 50 milionů korun, rozpočet celého projektu je 130 milionů korun, náklady hradí ministerstvo školství. Vědci by měli v centru působit od roku 2019. Součástí projektu jsou monitorovací vrty v Trnovanech a Terezíně, kde mají být i podpovrchové seismické stanice.

Nejdůležitějším prvkem monitorovací sítě je hluboký vrt, který vznikne úpravou již existujícího vrtu v Jiříkových kasárnách. Současně bude instalováno pět nových povrchových monitorovacích stanic, které doplní souičasné stanice na Skalici, v Richardu a v kasárnách, uvedla mluvčí.

Hlavním cílem projektu je ověřit možnosti čerpání zemského tepla ve velkých hloubkách a tvrdých horninách, kde teplota hornin dosahuje 100 až 150 stupňů Celsia, teplo lze používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny. Testovat se budou nové vrtné technologie. "Vznik výzkumné infrastruktury je zásadním předpokladem pro další fázi projektu, kterou představují geotermální vrty, jež by mohly zajistit pro Litoměřice dostatek čisté energie pro vytápění," uvedl místostarosta Krejza.

Další etapou ve výzkumu využití geotermální energie je stavba podzemního výměníku. Vzniknou také analýzy, které prověří ekonomickou náročnost geotermálních projektů a využití obnovitelné energie ze Země.

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě.

Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky, který je prezidentem firmy. Baterie díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát, navíc jsou podstatně menší než současné baterie. "Ta hala, to bude vyvrcholení technického vývoje deseti let. Dnes máme baterii, která díky nanomateriálům a díky své konstrukci je o mnoho bezpečnější a má levnější výrobu. S tím chceme prorazit," řekl Procházka.

V průmyslovém areálu po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché vzniknou dvě linky na výrobu akumulátorů s 3D prostorovými elektrodami na bázi lithiových nanomateriálů. Jedna linka bude produkovat půltunové padesátikilowattové baterie, které budou určeny pro těžkou energetiku, hlavně jako základní baterie vysokokapacitních úložišť. Tato úložiště budou jako energetické banky využívat například solární a větrné elektrárny. Druhá linka bude vyrábět baterie o kapacitě pět kilowatthodin nebo i menší, které budou sloužit jako rychlá záloha proudu pro vykrývání špiček či výpadků.

Závod bude mít roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny. Předseda představenstva MES Václav Binar řekl, že se ale plánuje rozšíření kapacity až na 15 gigawatthodin, přičemž do budoucna je na území slezského brownfieldu reálné rozšíření až na 30 gigawatt. Plně robotizovaná továrna má být nejekologičtějším provozem svého druhu na světě. Akumulátory budou určeny hlavně na export.

Procházka řekl, že za dva roky bude v závodě pracovat 250 kvalifikovaných lidí, po rozšíření výroby pak další stovky. "Začneme s cizím lithiem, ale chceme přejít kompletně na domácí. Jenom ta první hala bude zpracovávat čtvrtinu, později třetinu, a ta o mnoho větší hala, která se pak bude stavět, tak fakticky by spotřebovala celou produkci lithia z Cínovce," řekl Procházka.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba řekl, že cílem ministerstva je zajistit finální výrobu ze všech surovin, které se v ČR dají vydobýt, případně recyklovat, a jednou z nich je právě lithium z Krušných hor. "Pokud je tu máme, je nezbytně potřeba, aby se na území České republiky zpracovávalo nejen do úrovně polotovarů, to jsou ty různé uhličitany lithné a další věci, ale až do stádia finálního produktu, to znamená prakticky použitelné baterie," řekl Koliba.

Podle Procházky by bylo ideální, kdyby se na zpracování lithia do aktivních materiálů podílely české chemičky. "Zde by ty materiály šly do baterií, odsud do celého světa a vracely by se. My hodláme vykupovat jádra po skončení životnosti baterií a tady je recyklovat, takže co by se vyváželo, je čistě jenom přidaná hodnota, to znamená ekonomičtěji už to asi nejde," řekl Procházka.

Čistý přírůstek kapacity produkce z obnovitelných zdrojů, včetně výroby z vody, slunce, větru, vln, přílivu a bioenergie, činil rekordních 165 gigawattů (GW). Meziročně stoupl o šest procent, napsala agentura Reuters.

Kapacita solárních elektráren stoupla o 50 procent na více než 74 GW. Bylo to poprvé, kdy přírůstek kapacity solárních elektráren rostl rychleji než u jiných zdrojů a překročil čistý přírůstek u uhlí.

IEA očekává, že do roku 2022 kapacita produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupne o více než 920 GW, tedy o 43 procent. Přispěje k tomu podpora nízkouhlíkové elektřiny a snížení nákladů na výstavbu solárních a větrných elektráren. Růst solárních elektráren má být vyšší než u dalších obnovitelných zdrojů.

Celková kapacita výroby z obnovitelných zdrojů by měla v roce 2022 činit 8169 terawatthodin (TWh), což bude odpovídat kombinované spotřebě elektřiny v Číně, Indii a Německu. Nejvíce k růstu kapacity přispěje Čína.

"Uhlí sice zůstane v roce 2022 největším zdrojem výroby elektřiny, obnovitelné zdroje se ale přiblíží. V roce 2016 byla výroba z obnovitelných zdrojů nižší o 34 procent než z uhlí, ale do roku 2022 se tato mezera sníží o polovinu na pouhých 17 procent," uvedla IEA ve zprávě.

Zdroj: ČTK

Zdroj: E15

Zdroj: iHNED.cz

Zdroj: EURO

Na vytvoření akčního plánu, který ve finální podobě obsahuje celkem 25 opatření, se dohodli zástupci automobilového průmyslu s premiérem Bohuslavem Sobotkou letos v únoru. Plán je součástí memoranda, které mají automobilky s vládou v nejbližší době uzavřít. Vedle elektromobility a rozvoje autonomního řízení obsahuje opatření na podporu digitalizace automobilového provozu.

Elektromobily jsou stále výrazně dražší než vozy na konvenční pohon. Ročně se jich v Česku prodají řádově stovky. Již od loňského roku mohou státní organizace žádat na pořízení ekologických vozidel dotaci od ministerstva životního prostřední a firmy od ministerstva průmyslu a obchodu. Její čerpání ale nebylo možné kombinovat s operativním leasingem.

O možnosti zrychleného odepisování elektromobilů akční plán uvažuje v letech 2019 až 2025, již do konce letošního roku by pak mohla být zavedena barevně odlišená registrační značka pro elektromobily, která by jim umožnila vjezd do center měst nebo využití vyhrazených jízdních pruhů pro MHD. V příštím roce by mělo ministerstvo dopravy zavést osvobození elektrických aut od správního poplatku 800 korun za registraci. Z návrhu po připomínkovém řízení naopak vypadlo osvobození elektromobilů od dálničního poplatku, které již řeší Národní plán čisté mobility.

Stát by měl rovněž ještě letos analyzovat možnosti podpory budování dobíjecích stanic a jejich provozu. Provozní podpora by mohla být formou provozní dotace, zvýhodněného distribučního tarifu nebo umožnit flexibilnější sjednávání rezervovaného příkonu či zjednodušeného postupu připojování nabíjecí infrastruktury.

Pro zavádění autonomního řízení vedle zadání studie proveditelnosti vybudování testovacího polygonu stát počítá s úpravou příslušné legislativy, přípravou jednotných evropských standardů nebo rozšířením poskytovaných dat z Jednotného systému dopravních informací, která umožní orientaci autonomně řízených vozů na silnicích.

"Při tvorbě materiálu chce ministerstvo spolupracovat s Energetickým regulačním úřadem a oborovými organizacemi. Do příští novely energetického zákona chce ministerstvo zakotvit úlohu bateriových systémů," dodal Havlíček.

"Musíme vytvořit pravidla. V akumulaci nás praxe začíná předbíhat, protože už existují záměry společností na výstavbu velkých akumulátorových stanic. A pardon, ani ERÚ, ani my v současné době nevíme, jak k tomu přistupovat. A to například z pohledu naprosto formálního, a to je licenčního," doplnil ředitel odboru elektroenergetiky ministerstva Ladislav Havel.

V Česku se nyní staví první baterie pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh). Staví je společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun.

Výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek v srpnu řekl, že velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem 20. V nejbližších měsících se podle něj začne v ČR stavět čtyři až pět podobných projektů.

Asociace už dříve uvedla, že prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení jako mají přečerpávací vodní elektrárny a mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu je v některých západních zemích.

Předseda rady ERÚ Vladimír Outrata poznamenal, že téma akumulace je obsáhlejší a kromě baterií je třeba do něj započítat například také podzemní zásobníky plynu. "Potřebovali bychom nějakou trošku širší vizi, jak s tím zacházet. Bateriové systémy jsou samozřejmě dobré, ale stále je to záležitost pro ukládání v řádu hodin, maximálně dnů. Pakliže budeme mít velký rozvoj obnovitelných zdrojů, budeme se muset dostat k ukládání energie na delší dobu, třeba na sezonu," dodal.

Zdroj: ČTK

Zdroj: iHNED.cz