Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo 9 % ze všech odpadů.

Vloni tvořil podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů 16 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2016 vyprodukovali 5,6 milionů tun, to je o více než 300 tisíc tun než v roce 2015. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 531 kg komunálního odpadu.

V roce 2016 jsme využili polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky.

Na skládkách skončilo 45 % komunálních odpadů, což je sice o 2 % méně než v roce 2015, ale stále není tento výsledek uspokojivý. MŽP předpokládá, že se situace bude nadále měnit s ohledem na od roku 2015 zavedené povinné třídění kovů a bioodpadu a na blížící se platný zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, který je v české legislativě již od roku 2014.

Podle MŽP Zásadně může přispět i schválení nového zákona o odpadech včetně v něm připravených nástrojů jakým je PAYT (Zaplatíš, kolik vyhodíš) nebo sběr odpadu Door-to-Door, který je připraven pro novou vládu.

Další informace:

• Link na produkci všech odpadů a komunálních odpadů za rok 2016 zde.

• Indikátory odpadového hospodářství 2016 najdete zde.

• Produkce odpadů v krajích za rok 2016 zde.

Zdroj: ČRo

Hlavní část areálu tvoří překládací hala se čtyřmi zásobními prostory, odpad z nich posléze putuje na vlastní koncové zařízení. Dále je zde sběrný dvůr se sedmi velkoobjemovými kontejnery pro odpady od drobných původců. K dispozici je i uzavřená certifikovaná mobilní sběrna s nádobami pro příjem nebezpečných odpadů. 

Celková projektovaná kapacita provozovny činí 95 tisíc tun odpadu ročně. Vybudováním sběrného dvora s překladištěm odpadu vznikne oficiální velkokapacitní prostor, s jehož využitím by hl. m. Praha mohlo počítat zejména v době přírodních katastrof, jako byly např. povodně v roce 2002. Překládací stanice v Praze-Kyjích, stejně jako v Praze-Ďáblicích, by se tak mohly stát součástí dlouhodobého systémového řešení nakládání s odpady na území hl. m. Prahy.

Provozovna slouží především zákazníkům z živnostenské sféry, tedy zejména firmám podnikajícím v oblasti nakládání s odpady. Dále je určena pro firmy zajišťující například stěhovací a úklidové práce, společnosti podnikající v oblasti stavebnictví, pro které je dovoz na v současnosti fungující - zejména středočeská - koncová zařízení dopravní zátěží, případně časově nebo ekonomicky neoperativní.

Do provozovny se budou svážet především odpady vzniklé od původců působících  na pravém břehu Vltavy. Vozidla s malým až  středním hmotnostním využitelným objemem nebudou muset díky této překládací stanici dojíždět na vzdálená zařízení. Naopak využijí, z časových i vzdálenostních důvodů, nový areál. Mělo by tedy dojít k úspoře produkovaných výfukových plynů při přepočtení svozu na tunokilometr a následném převodu na emise výfukových plynů. 

Sběrný dvůr s překladištěm odpadu vybudovala společnost FCC Česká republika na vlastním pozemku v Praze - Kyjích. Do provozu byl uveden v říjnu 2017. Celková projektovaná kapacita provozovny činí 95 tisíc tun odpadu ročně. V současnosti v areálu pracuje 10 zaměstnanců, při navýšení množství odpadů k přetřídění a přeložení zahájí práce i druhá směna. Překládací stanice je v provozu od pondělí do soboty, a to dle harmonogramu navážení.

Provoz – jak zařízení funguje

Nákladní automobil přiveze odpad do areálu a obsluha mostové váhy dá pokyn k jeho zvážení. Zákazník předloží průvodku k odpadu, obsluha provede vizuální kontrolu a dále kontrolu smluvního vztahu, zdali odpad odpovídá konkrétním podmínkám. Poté je odpad zvážen a řidič odjíždí na místo, kde bude odpad dotříděn (SD) nebo převzat k následnému odstranění (překládací stanice). Po složení odpadu je opětovně nákladní prostředek zvážen a na základě toho je vystaven vážní lístek, který je následně uložen v elektronické podobě z důvodu evidence odpadů do PC.

Odpady kategorie „ostatní“ včetně komunálních, které nelze využít, budou po naložení přepraveny velkoobjemovými kontejnery na zařízení k odstraňování odpadu. Odpad bude na provozovně pouze po dobu nezbytně nutnou pro jeho hrubé předtřídění a k akumulaci svozové dávky (která činí cca 20-24 tun). Recyklovatelné odpady, tedy dřevo, papír, plast železné a barevné kovy, budou po vytřídění odvezeny ve velkoobjemových kontejnerech k dalšímu využití.

Na překládací stanici by majoritně měly být naváženy odpady s katalogovým číslem 20 03 07. Tedy velkoobjemové odpady a odpady, ze kterých lze prostým strojním tříděním oddělit využitelné složky jako dřevní odpad nebo plast; a dále oddělit lehkou frakci určenou na koncová zařízení typu spaloven, cementáren nebo skládek. V neposlední řadě umožní tato překládací stanice oddělit těžkou frakci, tzn. stavební suť a např. zeminu.

Benefity pro hl. m. Prahu

Vzhledem k poloze překládací stanice, která je situována v těsné blízkosti malešické spalovny (Zařízení na energetické využití odpadů – ZEVO) provozované společností Pražské služby, a.s. (PS), se dá předpokládat budoucí úzká spolupráce obou zařízení. Překládací stanice je potenciálním producentem spalitelného odpadu, který by – díky svému předtřídění - nezatěžoval ekonomiku spalovny nadměrnou produkcí škváry. Naopak oddělená těžká  frakce by putovala na jiná koncová zařízení než ZEVO.

Vybudováním sběrného dvora s překladištěm odpadu navíc hl. m. Praha vznikne oficiální velkokapacitní prostor, s jehož využitím by mohlo počítat zejména v době přírodních katastrof, jako byly např. povodně v roce 2002. V tomto krizovém roce byly využívány jakékoliv, tedy i neschválené mezideponie, a to pro akumulovaný povodňový hygienicky závadný odpad. Tyto narychlo využité lokality se posléze musely nákladně dekontaminovat a sanovat. Překládací stanice v Praze-Kyjích, stejně jako v Praze-Ďáblicích, by se tak mohly stát součástí dlouhodobého systémového řešení nakládání s odpady na území hl. m. Prahy.   

FCC v ČR

Skupina firem FCC v ČR byla založena v roce 1988 v Rakousku. Od roku 2006 je jejím majitelem španělská firma FCC. V relativně krátkém období se stala jednou z nejvýznamnějších evropských firem, zabývajících se nakládáním s odpady a poskytováním komunálních služeb.

V České republice působí od roku 1992 a dnes je největší a nejperspektivnější firmou v odpadovém hospodářství. Firmy FCC v České republice obsluhují téměř 1,2 milionu obyvatel a nabízejí komplexní paletu služeb pro obce, podniky a živnostníky. Součástí nabídky služeb je zpracování druhotných surovin, provoz solidifikační jednotky a biodegradačních ploch. FCC v ČR mimo jiné zajišťuje sanaci starých ekologických zátěží, provoz a rekultivaci vlastních skládek.

Š

Pokud úřad vydá pravomocné stavební povolení, investor očekává, že Děti Země ve lhůtě do dvou měsíců opět podají žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, a ten pak bude mít 90 dnů na rozhodnutí. Ekologičtí aktivisté stavbu kritizují od roku 2010 a jejich žaloby ji několikrát přerušily.

"Středočeský krajský úřad opravdu důkladně a důsledně postupoval ve smyslu závěrů rozsudku Krajského soudu v Plzni a skutečně se zřejmě pečlivě zaobírá všemi skutečnostmi, které se objevily v odůvodnění rozsudku," řekl Varga. Podle něj jde ale o ryze procesní věci, které se netýkají provozu spalovny. Krajský úřad se věcí zabývá už rok.

"Spalovna pracuje dokonce lépe, než jsme v původním projektu očekávali," uvedl předseda představenstva teplárny Tomáš Drápela.

Zemana připomněl nedávnou poradu prezidentů Visegrádu. "A všichni čtyři se naprosto jasně shodli na tom, že spalovny jsou moderní, ekologická a efektivní forma zužitkování odpadu," uvedl. Zeman se v diskuzi s vedením teplárny shodl na tom, že je nutný funkční zákon o odpadech. "Ten zabrání zeleným teroristům, nebo jak je budeme nazývat, aby neustále sabotovali ve vašem případě kolaudaci této spalovny," uvedl.

Vinou žalob nemůže být podle Vargy spalovna dodneška zapsaná v katastru nemovitostí a konsorcium bank, které poskytlo úvěr, si tak nemůže své pohledávky zajistit zástavním právem. Pokud by stavební povolení bylo potvrzeno, bude možné zkolaudovat spalovnu do měsíce.

"Jsem hrdý na projekt spalovny. To je směr, kterým bychom měli jít v budoucích 50 letech. Zakopávat něco, co nám může dávat elektřinu a tepl,o nesmyslně do země, která je nejvzácnějším darem, je blbost," řekl dnes hejtman Josef Bernard (ČSSD).

Podle vedoucího spalovny Pavla Drápely spálilo zařízení ZEVO, která je projektováno na 95.000 tun odpadu za rok, od zahájení zkušebního provozu loni v srpnu do letošního srpna 93.100 tun odpadu, za celý rok 2017 to má být 94.000 tun. "Výraznější technické problémy jsme neměli," uvedl. Do Chotíkova přijelo na zkušenou přes deset investorů z Petrohradu, Ukrajiny, Srbska, Rakouska a Německa, kde plánují stavby spaloven. "V sobotu 28. října oficiálně informační centrum pro veřejnost," uvedl.

Možní čeští investoři v Chotíkově zatím nebyli. "Tato zařízení nikdo v ČR stavět nebude. Žádný soukromý investor nebude investovat obrovské peníze, aniž by měl garantovanou ziskovost," uvedl šéf představenstva. Plzeň projekt postavila jako neziskový.

Zdroj: ČTK

PDF formulář naleznete po přihlášení ve svém účtu ISPOP – sekce MŮJ ÚČET – záložka Stažení formuláře.

Na původní verzi formuláře, která byla dostupná ke stažení od ledna do 12. října 2017, již není možné nadále ohlašovat, k ohlášení je nutné stáhnout vždy nový formulář.

V případě dotazů nás prosím kontaktujte prostřednictvím písemné podpory EnviHELP - červená tlačítka "Zaslat dotaz"

Zdroj: ISPOP

„Jsou tam zatím jen dva zaměstnanci. Počítáme s vysokou mírou robotizace,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Hedviga Petr Cuber. Podnik lze částečně řídit na dálku přímo z Česka. Firma použila vlastní pět let vyvíjenou technologii PTR neboli pomalý termický rozklad, na kterou získala evropský patent. Organický odpad nespaluje, ale rozkládá. Výhoda spočívá v tom, že lze efektivně zpracovávat i malé množství odpadů.

„Pokud se tato schopnost v Londýně prokáže, bude to mít význam nejen pro firmu samotnou, ale i pro celý obor obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Ondřej Procházka, odborný garant certifikačního orgánu CEMC ETVCZ, který hodnotí ekologický přínos nových technologií.

„V podstatě je to pyrolýza, dlouho známý a používaný proces. Při aplikaci na odpady ale vzniká řada problémů, kvůli nimž zatím není v Česku v provozu žádná podobná jednotka. Navíc tomu naše úřady nepřejí,“ doplňuje Procházka. Továrna si vyrábí elektřinu i pro vlastní provoz a zčásti využívá dešťovou vodu.

„V Londýně je voda velice drahá. Tak jsme si mysleli, že ušetříme, pokud ji budeme svádět i ze střechy. A pak při testech dlouho pořádně nezapršelo,“ sděluje Cuber. Budova leží jen patnáct kilometrů od centra Londýna v nízkoemisní zóně Rainham – i proto musela splnit přísná ekologická kritéria.

Zdroj: E15

Celý problém spočívá v tom, zda "Smluvní subjekt" (oprávněná osoba), který si uzavře smlouvu např. s původcem o tom, že od něj bude přebírat odpady do svého vlastnictví, může převzetí tohoto odpadu realizovat pomocí subdodavatele, tj. zda může do svého vlastnictví převzít odpad bez toho, aby jej fyzicky převzal. Celý evidenční proces pak vypadá tak, že původce zaznamená produkci odpadů (A00) a předání smluvnímu subjektu (AN3), smluvní subjekt zaeviduje převzetí do svého vlastnictví (B00) od původce a předání (BN3) subdodavateli. Subdodavatel pak eviduje převzetí od smluvního subjektu pod kódem nakládání B00. Důležitou okolností však je, že odpad si od původce převezme fyzicky přímo subdodavatel a smluvní subjekt toto převzetí eviduje prakticky pouze „papírově“ (viz obrázek).

Námitka smluvního subjektu při odvolání byla taková, že v zákoně nikde není uvedeno, že převzetí odpadů musí být realizováno fyzicky. MŽP je však toho názoru, že i když pojem „převzetí odpadu“ není v zákoně o odpadech definován, jako řada jiných pojmů, je reálně používanou terminologií a je jí třeba interpretovat s přihlédnutím ke smyslu či účelu existence právního předpisu či jeho jednotlivých ustanovení, kde jsou příslušné termíny obsaženy a použity. Zde MŽP zřejmě mj. poukazuje i na prováděcí vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, kde je v příloze č. 2  – Přejímka odpadů do zařízení a předávání informací o vlastnostech přejímaných odpadů uvedeno, že provozovatel zařízení musí provést při přejímce odpadu vizuální kontrolu každé dodávky odpadu. A to bez fyzického převzetí nelze prakticky uskutečnit.

MŽP ve svém rozhodnutí uvádí, že zcela zásadně odmítá argumentaci subjektu dovozujícího závěr, že převzal odpad od původce i v případě, kdy tento odpad vůbec nebyl přeložen na jeho provozovaná (odsouhlasená) mobilní zařízení ke sběru odpadů a kdy dokonce s tímto odpadem nepřišel do styku a ani jej nespatřil.

Dále MŽP uvádí, že pojem „převzetí odpadu“ tak, jak má být tento pojem v kontextu zákona o odpadech chápán a interpretován, nelze od fyzické dispozice s tímto odpadem oddělit. Z toho důvodu rovněž odmítlo argumentaci subjektu, že převzetí odpadu má s původcem smluvně zajištěno. Taková smluvní ujednání jsou totiž soukromoprávní povahy a jako taková nemohou mít vliv na způsob výkladu a používání jednotlivých ustanovení a pojmů obsažených v zákonu o odpadech popř. v jiných dotčených právních předpisech.

Domníváme se, že tento názor je přelomový a bude mít vliv na řadu subjektů podnikajících v oblasti nakládání s odpady. I z pohledu původce bude znamenat určitou komplikaci, protože bude muset ve své průběžné evidenci zaznamenávat toho, kdo mu odpad fyzicky přebírá a zjišťovat, zda je pouze dopravcem či oprávněnou osobou. Pokud bude subdodavatel oprávněnou osobou, bude muset zjišťovat, zda má platný souhlas a další související činnosti. Samozřejmě bude možné, aby tyto povinnosti částečně přenesl na smluvní subjekt. Ten, pokud fyzicky odpad nepřevezme, bude muset původci nahlásit, kdo tak učinil a rovněž bude muset zajistit, aby takový odpad neměl ve své průběžné evidenci. Při fakturaci pak bude nutné pravděpodobně změnit texty na vystavených dokladech. Soulad mezi evidencí odpadů a účetními doklady v tomto případě již také nebude možný.

     Průběžná evidence odpadů by tedy v daném případě měla vypadat následovně. Původce vyprodukovaný odpad (A00) předá subdodavateli (AN3) a subdodavatel zaznamená tento příjem pod kódem nakládání (B00). Smluvní subjekt v průběžné evidenci odpadů nefiguruje (viz obrázek).

Pozn.: Pokud by odpad od původce převzal pouze dopravce, musí původce do průběžné evidence zaznamenat jako partnera příjemce odpadů (oprávněnou osobu s platným souhlasem).    

Závěrem dodáváme, že názor MŽP k převzetí odpadu se týká i přepravy nebezpečných odpadů a vyplňování ohlašovacích listů. Pokud Vás tato problematika zajímá a chcete vědět více, nebo prodiskutovat své praktické zkušenosti, využijte a přihlaste se na některý z našich seminářů na toto téma. Více informací o námi pořádaných školení získáte zde: https://www.inisoft.cz/skoleni.

Autor: Petr Grusman, INISOFT s.r.o.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října. První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

ČAObH ukazuje oběhové hospodářství v praxi

Česká asociace oběhového hospodářství, z.s. (zkráceně ČAObH) prosazuje šetření primárních zdrojů, snižování nákladů v průmyslových podnicích a snižování negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví prostřednictvím snižování množství odpadu. Upozorňuje na to, že Česká republika bohužel stále nevysílá jasný signál, který by říkal: Skládkování nepodporujeme, podporujeme recyklaci a využití odpadů. Vysílá bohužel signál opačný, a to zvýhodňováním skládkování jednou z nejnižších cen za uložení tuny odpadu na skládku v EU. Recyklace a využití odpadů pak nemají oproti skládkování šanci. Naštěstí s příklady dobré, a tedy opačné praxe, které Asociace vyhledává a ukazuje, proaktivně přicházejí průmyslové podniky, které myslí na životní prostředí. Zcela konkrétním příkladem je tento: ŠKODA AUTO a.s. ve výběrovém řízení pro nakládání s odpadem vznikajícím v lakovnách stanovila pro dodavatele služeb v odpadovém hospodářství podmínku, že tento odpad musí být využit. Díky nalezenému řešení se tak ročně recykluje 190 tun rozpouštědel. Tento a další příklady dobré praxe představí ve svém příspěvku zástupci České asociace oběhového hospodářství, hlavní partner konference.

IKEA myslí na předcházení vzniku odpadů

Švédská společnost IKEA je známá svým aktivním přístupem v oblasti implementace principů udržitelnosti a předcházení vzniku odpadů do svých výrobních postupů a provozů. Letošní spolupráce s IKEA je založena na pilotním projektu Druhý život nábytku, který IKEA spustila v lednu 2017 v Praze na Zličíně a od října bude služba dostupná ve všech obchodních domech. Umožňuje zákazníkům prodat jejich nevyužitý či již nepotřebný nábytek IKEA a dát mu tím druhý život. Cílem služby je maximálně prodloužit životnost nábytku a rozšířit mezi zákazníky a širokou veřejnosti povědomí o principech oběhové ekonomiky. O celý proces se stará oddělení Recovery, které dokáže opravit a znovu uvést do prodeje až 90 % nábytku, který jím projde a pouze 10 % jde na recyklaci.

Již dlouhou řadu let se společnost IKEA snaží využívat odpad jako nový zdroj surovin, vyhledávat a využívat nové zdroje materiálů tak, aby přitom chránila přírodní zdroje a postupovala odpovědně vůči životnímu prostředí i lidem. Druhý život nábytku je jedním z řady kroků, kterým IKEA předchází vzniku odpadu.

V rámci letošní konference budou moci účastníci poprvé využít služby Sharing pointu. Díky naši dlouhodobé zkušenosti v organizaci konferencí jsme zjistili, že právě reklamní předměty jako propisky, tužky, bloky a reklamní brožury tvoří podstatný podíl konferenčního odpadu. Tímto bylo motivováno naše rozhodnutí organizovat stánek určený ke sdílení nejen kancelářských potřeb a jiných užitečných drobností, ale i kontaktů a nápadů. Ke vzniku sharing pointu přispěla IKEA tím, že nám zapůjčila nábytek pro zařízení stánku.

Pro více informací kontaktujte:

Jana Drábková, koordinátorka programu konference  

drabkova@cemc.cz

+420 739 927 166

V praxi to znamená, že tito on-line prodejci nepřispívají do systému zpětného odběru elektroodpadu a ani neplní další zákonné povinnosti. Řešení tohoto problému hledali účastníci celoevropské konference zaměřené na recyklaci a likvidaci elektrických a elektronických zařízení, kterou organizovala mimo jiné asociace EucoLight, jež se zabývá sběrem a recyklací světelných zdrojů a svítidel.

Peter Börkey z Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) předložil první analýzy, ze kterých vyplývá, že freeriding, tedy zmiňované zneužívání systému on-line obchodníky, představuje asi 5-10 % všech prodejů.

„Tato nekalá praxe, tedy obcházení stávajícího systému zpětného odběru, staví poctivé obchodníky do nevýhodné pozice, a je proto třeba ji změnit,“ říká Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která je členem asociace EucoLight.

Účastníci konference se shodli, že tvůrci legislativy by měli zvážit změnu pravidel. „Na on-line prodejce zboží pocházejícího mimo EU by měly přejít stejné zákonné povinnosti stran likvidace elektroodpadu, jaké mají evropští výrobci,“ dodává Zuzana Adamcová.

Současně s úpravou legislativy je zapotřebí vzdělávat on-line obchodníky, protože řada z nich si neuvědomuje, že musí zmiňované zákony dodržovat. Součástí by mělo být i lepší vymáhání zákonných povinností.

Zdroj: TZ EKOLAMP