ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ČR

...aneb naučme se správně hospodařit s odpady a nebojme se spaloven

Tento informační leták a webová prezentace byly zpracovány za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011. Část A – Program EFEKT MPO

 

ODPADY A MY

Odpady vznikají všude kolem nás, aniž bychom si tuto skutečnost přímo uvědomovali. Málokdo si dovede představit, kolik odpadu vzniklo například při výrobě úplně obyčejného trička. I přes skutečnost, že sami jen stěží dokážeme ovlivnit provoz nějakého výrobního podniku, můžeme ovlivnit, jakým způsobem bude nakládáno s těmi odpady, které sami denně produkujeme.

 

 

  

  Každý občan České republiky ročně vyprodukuje přes 450 kg komunálního odpadu. Pokud by se všechen vyprodukovaný odpad svezl na jedno jediné místo, pak by jeho objem zaplnil náš největší rybník Rožmberk, a to minimálně dvakrát! (Zdroj:  Statistická ročenka životního prostředí ČR 2010, CENIA )

 

Na níže uvedeném obrázku je znázorněn vývoj produkce komunálních odpadů v posledních letech, a také srovnání podílu produkce odpadů na obyvatele, dle jednotlivých krajů ČR:

Obr. 1 - Produkce komunálních odpadů v letech 2004 - 2009; [tis. tun/rok] (Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí ČR 2010, CENIA)

 

Obr. 2 - Podíl komunálních odpadů na obyvatele, dle kraje ČR; [kg/obyvatele] (Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí ČR 2009, CENIA; Český statistický úřad)

 

Další detailní statistické údaje naleznete ve Statistické ročence životního prostředí ČR na stránkách CENIA (Česká informační agentura životního prostředí), a také na stránkách Českého statistického úřadu.

 

I. PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADU

„Při nákupu nového výrobku buďte více rozvážní“

Je nereálné předpokládat, že odpady nebudou vůbec vznikat. Důležité ovšem je předcházet jejich vzniku nebo alespoň minimalizovat jejich množství. Jak k této zásadě může přispět každý z nás?

  • Nakupujte nápoje ve vratných obalech a ve větších baleních;
  • Nakupujte kvalitní výrobky s nízkou energetickou náročností;
  • Upřednostňujte ekologicky značené výrobky s nízkou energetickou náročností;
  • Zacházejte s výrobky šetrně a prodlužujte jejich životnost doporučenou údržbou a servisem;
  • Odmítejte reklamu vhazovanou do poštovní schránky;
  • Nahraďte jednorázovou plastovou nákupní tašku taškou z papíru anebo z textilu určenou pro vícenásobné použití;
  • Podpořte další využití již pro vás nepotřebného oblečení, obuvi, hraček, CD, nábytku, elektroniky, prodejem do bazaru anebo je darujte například charitě prostřednictvím k tomu určených kontejnerů.

 

Ekoznačka

Tzv. ekoznačka spotřebitele informuje, že daný výrobek je velice šetrný k životnímu prostředí, ale také ke zdraví spotřebitele. Výrobky označené ekoznačkou jsou šetrné k životnímu prostředí po celou dobu jejich životního cyklu, tedy od samotné výroby, až po jejich odstranění. V současné době používá ekoznačku nad 90 našich i zahraničních firem. Více o ekoznačení na stránkách CENIA.

 Obr. 3 - Příklad ekoznaček v ČR a Evropské unii (Zdroj: CENIA)

 

Energetické štítky

Pokud chceme při výběru nového elektrospotřebiče být ohleduplní k životnímu prostředí, pak bychom neměli ignorovat tzv. energetické štítky, které nám velmi jednoduchou formou sdělují jak je daný spotřebič energeticky náročný, tedy zjednodušeně řečeno kolik při svém provozu spotřebuje elektrické energie. Výrobci elektrospotřebičů mají ze zákona povinnost tento štítek uvádět na spotřebičích. Existují kategorie A-G, přičemž platí že kategorie A je nejúspornější. V dnešní době se již můžeme setkat s kategorií A+ a A++.

Obr. 4 - Příklad energetického štítku (Zdroj: http://www.usporim.cz/)

 

Ekologické nákupní tašky

I ekologické tašky mohou vypadat stylově a přitom pro peněženku nepředstavují příliš velikou zátěž. Výhodou takovýchto tašek je především jejich vyšší odolnost oproti klasickým igelitovým taškám a možnost jejich opětovného použití.

Obr. 5 - příklad ekologické tašky (Zdroj: http://www.smartprodukty.cz/)

 

II. PŘÍPRAVA K OPĚTOVNÉMU POUŽITÍ

„Neopovrhujme repasovanými spotřebiči“

Příprava k opětovnému použití znamená, že výrobky, které nejsou ještě odpadem, upravíme nebo přizpůsobíme tak, aby byly znovu použitelné ke stejnému účelu. Pod tímto pojmem si můžeme představit například repasování elektrospotřebičů. Například pokud u mého oblíbeného mp3 přehrávače radikálně klesne kapacita vestavěných akumulátorů, pak bych měl v prvé řadě dát přednosti výměně akumulátorů před nákupem nového spotřebiče.

 

III. RECYKLACE

„Třídění má smysl, šetříme tak naše životní prostředí“

Obaly na vajíčka, odpadkové koše nebo třeba protihlukové stěny. I tak vypadají finální produkty vzniklé recyklací odpadů. Proces opětovného využití odpadů začíná u svozu tříděného odpadu na tzv. dotřiďovací linky, kde jsou odpady dále rozděleny podle způsobu jejich dalšího využití a zároveň jsou z nich odstraněny veškeré příměsi a nečistoty. Pečlivě vytříděný odpad je následně předán zpracovateli, který je z něj schopen vyrobit řadu rozmanitých výrobků. Podmínkou však je, abychom třídili důsledně a správně, pouze pak může vzniknout plnohodnotná surovina.

  

Recyklací jedné tuny papíru se ušetří přibližně dvanáct vzrostlých stromů, které by jinak sloužily jako vstupní surovina pro výrobu papíru!“ Zdroj: Hnutí duha (Recyklace u vás doma)

 

Skladba komunálního odpadu, který dennodenně produkujeme, je u každého z nás jiná, avšak v průměru obsahuje:

  • 13% plastů
  • 22% papíru
  • 9%   skla
  • 18% bioopdadu
  • 38% zbytku

Zdroj: časopis Odpadové fórum (7-8/2010)

Pokud uvážíme průměrnou produkci komunálního odpadu v roce 2009, a to 400kg/osobu, pak každý z nás nechal, a to zcela bez možnosti využití, odvézt na skládku odpadů 52kg plastů, 88 kg papíru, 36 kg skla a 72 kg bioodpadu. Přesto při srovnání s minulostí je zřejmé, že množství vytříděného odpadu stále stoupá. Zatímco v roce 2002 tvořil oddělený sběr 5,9 % produkce komunálního odpadu, v roce 2009 již bylo vytříděno 13,9 %, což v absolutním vyjádření znamená 44 kg na obyvatele (16 kg/ob. v roce 2002).

(Zdroj: Produkce, využití a odstranění odpadů v ČR v roce 2009 - komentář, Český statistický úřad)

 

Jak správně třídit

  Plasty (žlutá nádoba) Papír (modrá) Sklo (zelená) Kartony od nápojů (červená) Směsný odpad (černá) Bioodpad (hnědá)
Co do sběrné nádoby patří PET láhve od nápojů, kelímky, sáčky, fólie, výrobky a obaly z plastů, polystyren noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenka, kartón, papírové obaly (např. sáčky) láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy - tabulové sklo krabice od džusů, vína, mléka, atd. veškeré odpady, které nelze recyklovat (CD, hygienické potřeby, keramika, zrcadla, atd.) slupky od banánů a brambor, kávová sedlina, listí, zamaštěný papír, atd.
Co do sběrné nádoby nepatří novodurové trubky, obaly od nebezpečných látek (motorové oleje, chemikálie, barvy apod.) mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potřeby keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla.  --  -- --

Zdroj: EKOKOM

 

Pokud si s některými odpady nevíte rady, využijte sběrných dvorů, kde vám proškolení pracovníci rádi pomohou. Základní informace o umístění a provozní době sběrných dvorů obdržíte na svém obecním nebo městském úřadě. Do sběrného dvora patří například:

  • elektroodpad (televize, DVD přehrávače, lednice, sporáky, PC, atd.),
  • kovy (nářadí, plechovky, hrnce, atd.),
  • velkoobjemový odpad (nábytek, koberce, atd.),
  • stavební suť,
  • pneumatiky,
  • odpady ze zahrad (listí, tráva, větve, atd.)
  • nebezpečný odpad (autobaterie, rtuťové teploměry, lepidla, barvy, atd.)

 

Kolektivní systémy:

Kolektivní systémy sdružují výrobce a dovozce jednotlivých výrobků (elektrozařízení, osvětlovacích zařízení, baterií, atd.), za které plní jejich povinnosti týkající se zpětného odběru a recyklace, které jim ukládá zákon o odpadech. Cílem těchto systémů je zajistit zpětný odběr zmíněných výrobků tak, aby bylo zajištěno ekologické nakládání s nimi. Aktuální seznam organizací pověřených Ministerstvem životního prostředí (MŽP) naleznete zde.

 

Zpětný odběr elektrospotřebičů

Pro vysloužilé elektrospotřebiče můžete využívat sběrných dvorů anebo můžete využít možnosti zpětného odběru elektrospotřeičů. V případě, kdy si kupujete nový elektrospotřebič, prodejce vás bude informovat o možnosti zpětného odběru stávajícího zařízení. Recyklační poplatek je již zahrnut v ceně nově zakoupeného přístroje. Více o systému zpětného odběru elektrozařízení naleznete například na stránkách společnosti Elektrowin, kde naleznete i on-line seznam míst zpětného odběru.

 

Zpětný odběr osvětlovacích zařízení

Každý z nás jistě dobře zná klasickou žárovku anebo modernější úsporné zářivky. V případě, že doslouží klasická žárovka (obyčejná, reflektorová, halogenová) můžeme takovou žárovku s klidným svědomím vyhodit do směsného odpadu. Ale v případě, kdy doslouží zářivka (kompaktní úsporná, lineární (trubicová) zářivka, výbojka, světelný zdroj s LED diodami) měli bychom využít sběrná místa. Důvodem je skutečnost, že zmíněné zářivky obsahují malé množství jedovaté rtuti. Recyklací zářivky se získá řada užitečných surovin (plasty, kovy, sklo, rtuť), které jsou využité při výrobě nových výrobků. Více informací k zpětnému odběru osvětlovacích zařízení nalezete například na stránkách společnosti Ekolamp.

 

Zpětný odběr použitých přenosných baterií

S elektorzařízením také souvisí zpětný odběr baterií. Každý prodejce, který nabízí přenosné baterie jako stálou součást svého prodejního sortimentu, je povinen zdarma odebírat použité baterie bez ohledu na výrobce, dobu uvedení na trh a bez ohledu zda u něho zakoupíte baterie nové. Více o systému zpětného odběru baterií naleznete například na stránkách společnosti Ecobat

 

IV. JINÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

„Odpad je zdrojem cenných látek, ale také tepla a elektřiny“

Recyklací využití odpadů zdaleka nekončí. Odpady nemusí být pouhým zdrojem látek, ale také mohou být zdrojem energie. Příkladem může být biologický odpad, pro který jsou určeny speciální hnědé kontejnery. Své využití nachází například v kompostárnách anebo v bioplynových stanicích k výrobě elektrické energie a tepla.

  

 

 

Do nejpoužívanějších černých kontejnerů vhazujeme tzv. směsný odpad, tedy pouze odpad, který zatím nelze vytřídit. Ptáte se, jak by se s ohledem na ochranu naší přírody mělo správně se směsným odpadem nakládat? Směsný odpad sice nelze recyklovat, ale lze využít energetický potenciál, který je v něm obsažen. V prvé řadě by měl být směsný odpad využit (energeticky), a teprve až poté ukládán na skládkách odpadů. K energetickému využití odpadů dochází ve speciálních a k tomu určených zařízeních, kde dochází k přeměně energie odpadu na elektřinu a teplo. Těmito zařízeními jsou nejčastěji spalovny komunálního odpadu, které se správně označují jako zařízení na energetické využití odpadů.

 

 Zjednodušeně lze technologii zařízení na energetické využívání odpadů (EVO) shrnout do následujících technologických kroků:

  • Svoz a shromažďování odpadů v bunkrech - svážené odpady jsou shromažďovány v tzv. bunkrech, které slouží jako mezisklady. Bunkry jsou uzavřená zařízení, tak aby nedocházelo k úniku nežádoucího zápachu do blízkého okolí;
  • Drcení, homogenizace odpadů a jejich dávkování do ohniště - před spalováním je nutné zajistit homogenitu odpadů, tak aby proces spalování byl rovnoměrný. Toto zajišťuje speciální jeřáb, který také dávkuje odpad do kotle. V případě potřeby je velkoobjemový odpad drcen hydraulitickými nůžkami na menší části.
  • Spalování odpadů - v tomto kroku je dávkovaný odpad spalován v ohništi a uvolněné teplo je využito k výrobě páry a následně v turbogenerátoru i k vyrobě elektrického proudu. Zbylá energie páry je využívána například k vytápění domácností. Celý proces je automatizován a měl by zaručit optimální vyhoření odpadu a vznik minimálního množství polétavého prachu a popílku. Spalovací proces probíhá při teplotách mezi 850 - 1000C. Vzniklé spaliny jsou následně ochlazovány a před vypuštěním do ovzduší přísně čištěny.
  • Čištění spalin - vzniklé spaliny jsou čištěny v řadě sofistikovaných zařízení, které zaručují velmi nízké emise škodlivých látek vypouštěných do ovzduší.
  • Využívání pevných zbytků ze spalování - při spalování vznikají pevné zbytky jako je škvára a popeloviny.  Tyto zbytky jsou podrobeny řadě fyzikálně-chemických procesům čištění, které mají za úkol, zbavit je nebezpečných vlastností. Na konec jsou využity např. ve stavebnictví anebo jako zdroj některých kovů. V případě, že se nevyužijí, pak jsou ukládány na skládky odpadů.
  • Čištění odpadních vod - v procesu čištění se mimo jiné využívá také tzv. mokrých metod čištění jejichž výsledkem je vznik odpadních vod, které je nutné před jejich vypuštěním vyčistit. Výsledkem čistícího procesu je vyčištěná voda a kal, který je po zahuštění předáván oprávněné osobě k jeho odstranění.

Podrobnější informace k technologii energetického využívání odpadů naleznete například na stránkách "Odpad je energie" anebo na stránkách společnosti Termizo.

 

V ČR evidujeme pouze tři zařízení na energetické využití komunálních odpadů:

V Evropě provozuje nejvíce spaloven komunálních odpadů Německo, v roce 2009 to bylo na 130 zařízení.

 

Zdroj: CEWEP (www.cewep.eu) - Waste-to-Energy in Europein 2009

  Úplně první spalovna odpadů byla vybudována v Brně, a to v letech 1904–1905. V tu dobu se jednalo o vůbec první spalovnu odpadů v celém Rakousko–Uhersku, a již tato spalovna využívala spalování odpadů k výrobě elektrické energie. V současné době jsou v ČR tři zařízení na energetické využití odpadů. (Zdroj: Statistika energetického využívání odpadů 1905–2009, MPO)

 

V. ODSTRANĚNÍ ODPADŮ

“Skládkujme pouze odpady, které nedokážeme využít”

Odpady bychom měli především využívat, tedy recyklovat. Odpady uložené na skládce není možné dále využít, a tudíž nám nepřinášej žádný další prospěch.

 

Na níže uvedeném obrázku je uvedeno srovnání způsobu nakládání s odpady pro Českou republiku s průměrem Evropské unie. Skládkování je u nás bohužel stále nejrozšířenějším způsobem odstraňování komunálních odpadů. Přesto můžeme konstatovat, že se u nás v posledních letech stále snižuje procento skládkovaných odpadů.

 

Obr.6 : nakládání s komunálními odpady v roce 2008 (Zdroj: Statistika energetického využívání odpadů 1905–2009, MPO)

V roce 2008 bylo na území ČR skládkováno 78 % komunálních odpadů, což představovalo 3,4 mil. tun komunálních odpadů. Všechen tento odpad svezený na Václavské náměstí by dosahoval téměř do výšky Eiffelovy věže. (Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí ČR 2009, CENIA)

 

CHOVEJME SE EKOLOGICKY

Odpadové hospodářství je důmyslně promyšlený systém, který preferuje využití odpadů před jeho odstraňováním. Správným tříděním a přehodnocením našich postojů k zařízení na energetické využití odpadů můžeme sami výrazně přispívat k ochraně životního prostředí.

 

  V roce 2010 bylo energeticky využito přes 320 tis. tun komunálních odpadů, přičemž z tohoto množství odpadů vyrobeno okolo 16 tis. MWh elektřiny a téměř 2 mil. GJ tepla. Vyrobená elektřina by vystačila pokrýt roční potřebu zhruba 45 tis. domácností a vyrobené teplo 7,5 tis. domácností. (Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí ČR 2009, CENIA)

 

 Obr. 7: výše dodávek tepla ze spaloven komunálních odpadů v letech 1989-2009 [GJ] (Zdroj: Statistika energetického využívání odpadů 1905–2009, MPO)