Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 233 látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazené látky na Kandidátský seznam (dále KS), jejich vlastnosti a příklady použití:

1. 4,4'-sulphonyldiphenol (bisphenol S; BPS) (EC 201-250-5, CAS 80-09-1): látka toxická pro reprodukci, endokrinní disruptor s účinky na životní prostředí a lidské zdraví (čl. 57f); používá se při výrobě buničiny, papíru a papírových výrobků, textilu, kůže nebo kožešin a chemikálií;
2. perfluoroheptanoic acid and its salts (EC -, CAS -): látka toxická pro reprodukci; PBT; vPvB; ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným účinkům pro lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); nemá registraci podle nařízení REACH;
3. melamine (EC 203-615-4, CAS 108-78-1): ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným účinkům pro lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); používá se v polymerech a pryskyřicích, v nátěrových hmotách, lepidlech, tmelech, ve výrobcích pro ošetření kůže;
4. isobutyl 4-hydroxybenzoate (EC 224-208-8, CAS 4247-02-3): endokrinní disruptor s účinky na lidské zdraví (čl. 57f); používá se při výrobě látek a nátěrových hmot, plniv, tmelů, omítek, inkoustů a tonerů;
5. bis(2-ethylhexyl) tetrabromophthalate covering any of the individual isomers and/or combinations thereof (EC -, CAS -): látka vPvB; používá se jako zpomalovač hoření a změkčovadlo pro pružný polyvinylchlorid, v izolaci drátů a kabelů, na spodní stranu koberců, v povrstvených tkaninách, obkladech stěn a do lepidel;
6. barium diboron tetraoxide (EC 237-222-4, CAS 13701-59-2): látka toxická pro reprodukci; používá se do barev a nátěrových hmot;
7. reaction mass of 2,2,3,3,5,5,6,6-octafluoro-4-(1,1,1,2,3,3,3-heptafluoropropan-2-yl)morpholine and 2,2,3,3,5,5,6,6-octafluoro-4-(heptafluoropropyl)morpholine (EC 473-390-7, CAS -): látka vPvB; používá se ve výrobcích pro profesionální pracovníky (rozšířená použití), při formulaci nebo přebalování, v průmyslových závodech ve výrobě;
8. 2,2',6,6'-tetrabromo-4,4'-isopropylidenediphenol (tetrabromobisphenol-A;TBBPA) (EC 201-236-9, CAS 79-94-7): látka je karcinogenní; používá se jako reaktivní zpomalovač hoření a jako aditivní zpomalovač hoření při výrobě polymerních pryskyřic, ve výrobcích jako např. desky plošných spojů s epoxidovým povlakem, papír a textilie;
9. 1,1'-[ethane-1,2-diylbisoxy]bis[2,4,6-tribromobenzene] (EC 253-692-3, CAS 37853-59-1): látka vPvB; nemá registraci podle nařízení REACH.

Kandidátský seznam obsahuje nyní 233 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech.

Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1 % hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

Podle rámcové směrnice o odpadech musí společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1 % hm.

Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA. Dodavatelé látek zařazených na Kandidátský seznam, (samotných nebo ve směsích) mají povinnost dodat svým zákazníkům bezpečnostní list.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

• Kandidátský seznam

• Dodatky k existujícím záznamům na KS

• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

• Jak oznámit látky v předmětech

• Databáze SCIP

Japonská společnost IHI Corporation pracuje na obří 330tunové podvodní turbíně. Brzy budou zahájeny testy nového systému, který by mohl poskytnout neomezený zdroj obnovitelné a ekologické energie. Pokud vše půjde podle plánu a společnosti IHI Corp. se podaří překonat případné potíže, mohla by pokrýt 40 až 70 % energetické potřeby Japonska. Více ZDE

Evropští poslanci chtějí, aby sedmadvacítka přestala vyvážet plastový odpad do zemí za hranicemi EU a více dbala na to, jak se vyvezený odpad dokumentuje a zpracovává. Návrh nových pravidel dnes schválili na zasedání ve Štrasburku. Evropská unie se zbavuje čím dál většího objemu odpadu tak, že jej vyváží do třetích zemí. Více ZDE

Vedení Čáslavi na Kutnohorsku souhlasí s plánovaným rozšířením skládky jen za situace, že bude zároveň vybudován jihozápadní obchvat města. Řekl to tamní starosta Jaromír Strnad (ČSSD). Část obyvatel se proti záměru bouří, obávají se nárůstu dopravy. Vznikla i protestní petice. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která skládku provozuje, tvrdí, že se dopravní zátěž po rozšíření nezvýší. Víéce ZDE

Čtěte také:

Čáslav bojuje o největší skládku. Obří hora odpadu má vyrůst ještě o polovinu

 

Nošené oblečení a použité zboží, které vypadá jako nové, podpora cirkulární ekonomiky a ekologie a nový nákupní zážitek pro zákazníky kupující zboží z druhé ruky. To byly priority cirkulárního obchodu No neke, který po necelém měsíci ukončil svůj pilotní provoz a vyhodnocuje výsledky. Více ZDE

Svaz výrobců minerálních vod upozorňuje na výrazný růst poplatků za sběr obalových materiálů, třídění nebo recyklaci. Výrobci je platí společnosti Eko-kom, který tuto činnost v ČR zajišťuje. Svaz to uvedl v dopise adresovaném členům vlády, který má ČTK k dispozici. Uvádí, že výrobcům letos vzrostou náklady na tyto poplatky v rozsahu od 37 až do 92 procent. Svaz žádá ministerstvo životního prostředí (MŽP), které firmě uděluje ke sběru odpadu autorizaci, aby zjednalo nápravu, což mu umožňuje zákon. Šéf resortu Marián Jurečka (KDU-ČSL) svazu odpověděl, že ministerstvo se jeho podnětem bude zabývat. Více ZDE

Část obyvatel Čáslavi na Kutnohorsku nesouhlasí s plánovaným rozšířením skládky, obávají se nárůstu dopravy. Vznikla i protestní petice. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která skládku provozuje, tvrdí, že se dopravní zátěž nezvýší. Město kvůli záměru svolalo veřejné setkání, uskuteční se 19. ledna na nové scéně Dusíkova divadla, řekl ČTK starosta Jaromír Strnad (ČSSD). Odpůrci viní radnici z liknavého postupu a v pondělí k tématu uspořádali na nové scéně vlastní projednání s odborníky. Strnad kritiku odmítá. Více ZDE

Související - setkání občanů k tématu rozšiřování skládky:

• Odkaz na úschovnu a potřebné dokumenty naleznete ZDE

• Záznam ze setkání ze 16. ledna můžete ucelený shlédnout ZDE

• Aktualita TV Čáslav k včerejšímu setkání ZDE

Nařízením Komise (EU) 2020/878 se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), která stanoví požadavky na sestavení bezpečnostních listů, používaných k poskytování informací o chemických látkách a směsích v zemích EU.

S účinností od 1. ledna 2023 musejí být všechny bezpečnostní listy (nově vypracované i stávající) v souladu s výše uvedeným nařízením Komise (EU) 2020/878. Mezi nejdůležitější změny ustanovení a formátu bezpečnostního listu patří:

• zavedení specifických požadavků pro nanoformy;
• začlenění do práva EU 6. a 7. revize GHS;
• povinnost uvádět jednoznačný identifikátor složení UFI (oddíl 1.1);
• povinnost uvádět specifické požadavky pro látky a směsi s vlastnostmi endokrinních disruptorů;
• povinnost uvádět specifické koncentrační limity, multiplikační faktory a odhady akutní toxicity (oddíl 3.1 a 3.2).

Více informací naleznete v „Pokynech pro sestavení bezpečnostních listů“ vydaných agenturou ECHA.

Dokument ke stažení:

• Nařízení Komise (EU) 2020_878 [pdf, 805 kB]

• Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů [pdf, 1737 kB]

Ministerstvo průmyslu a obchodu pomůže zejména malým a středním podnikům s projekty z oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace. Z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je vyčleněno až 650 milionů korun.

„Poté, co jsme v roce 2022 vyhlásili výzvy na podporu výzkumu, vývoje a inovací ve firmách, letos cílíme na podpory, které jsou zaměřené na intenzivnější rozvoj a posilování spolupráce mezi výzkumnou sférou a podniky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Druhá výzva Inovační vouchery navazuje na program Inovační vouchery z OP PIK. Žádosti o podporu lze podávat od 1. února 2023 do 1. února 2024. Pro malé a střední podniky je připraveno až 150 milionů korun. Cílem výzvy je rozvoj komunikace a sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro zahájení či zintenzivnění vlastních inovačních aktivit. Nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí bude mít přímý dopad na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a to zejména tím, že napomůže inovaci produktu, procesu anebo služby.

Klastry ve své první výzvě podpoří projekty kolektivního výzkumu a sdílené infrastruktury pro účely průmyslového výzkumu, vývoje a na rozvoj inovačního klastru. Záměrem je dále přispět k vytváření vazeb mezi podniky, výzkumnými organizacemi, technologickými centry, digitálními inovačnímu huby a dalšími podpůrnými organizacemi. Podporu mohou získat malé a střední podniky, pro které je vyčleněno až 250 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 23. ledna 2023 do 21. dubna 2023.

V rámci I. výzvy Partnerství znalostního transferu bude podpořeno partnerství mezi malým, středním podnikem a organizací pro výzkum a šíření znalostí za účelem transferu znalostí, ke kterým podnik nemá přístup. Tento přenos je realizován za účasti tzv. Asistenta znalostního transferu, kterým je absolvent magisterského nebo doktorského studia a který bude vybrán na základě výběrového řízení. Příjem žádostí o podporu bude probíhat od 27. ledna 2023 do 28. dubna 2023. Pro žadatele je připraveno 150 milionů korun.

První výzva Technologické platformy je zaměřena na vytváření a implementaci strategií, které umožní podnikům reagovat na společné výzvy, potřeby a požadavky spojené s přechodem na digitální a zelené technologie v průmyslu. Prioritou je tak přispět k urychlení digitální a zelené transformace a zavádění pokročilých technologií v podnicích. Výzva je určena pro sdružení podnikatelů a výzkumných organizací. V rámci této výzvy je nachystáno až 100 milionů korun. Podání žádostí o podporu je možné od 23. ledna 2023 do 14. dubna 2023.

Zájemci o podporu se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a je zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. API pomáhá žadatelům s přípravou žádostí o dotaci a s administrací vlastního projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky, kde poskytuje individuální konzultace ke konkrétním projektům a pořádá odborné tematické semináře, zároveň také provozuje zelenou linku, kam se mohou zájemci se svými dotazy obracet.

Už při stavbě automobilu počítá japonská Toyota s tím, že se většina použitých surovin zrecykluje a znovu pošle do oběhu. „Navrhujeme vozy tak, aby bylo snadné je opět rozebrat. Zohledněním tohoto požadavku do samotné konstrukce zjednodušujeme možnost opětovného rozebrání a zvyšujeme efektivitu recyklace,“ říká Masahiro Egawa z technického managementu japonské značky. Více ZDE

V Čáslavi se ve středu 11. ledna sešla rada města, aby mimo jiné projednala záměr odpadové společnosti AVE rozšířit tamní skládku. Ta by se měla zvětšit o necelých 12 hektarů plochy a současně navýšit svoji kapacitu o 2 miliony kubíků. Rada ale žádné stanovisko prozatím nepřijala. Město nicméně krátce po zasedání zveřejnilo termín veřejného setkání s občany, kde se o skládce bude mluvit. Více ZDE

On-line stream (16.1., od 18 hod):

https://youtu.be/wg6cY92iZEw

Ozonová vrstva je na dobré cestě k obnově, a to už během následujících čtyř desetiletí. To jsou výsledky nejčerstvějších odhadů panelu odborníků při OSN, který sleduje její dlouhodobý vývoj a každé čtyři roky zveřejňuje její aktuální stav. K plné regeneraci ozonové vrstvy by mělo dojít v polovině 60. let tohoto století. Více ZDE

V roce 2022 byly světové oceány nejteplejší za celou dobu měření. Podle autorů výzkumu to dokazuje, že emise způsobené lidskou činností zapříčinily hluboké a rozsáhlé změny v klimatu planety. Více ZDE

V Česku se loni zvýšily průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozů o 1,5 procenta na 138 gramů na kilometr. Za posledních deset let emise CO2 klesly jen o tři gramy na kilometr. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu. Více ZDE