Více času na podstatné

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


 

Staré ekologické zátěže

Z konstatování Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že se státu nedaří naplňovat představu o vyšší míře využívání brownfieldů pro developerské záměry, a to v době, kdy ze strany obcí panuje všeobecná nedůvěra k výstavbě průmyslových zón v těchto dotčených územích. O osobních zkušenostech a panujících úskalích jsme hovořili s Pavlem Sovičkou, generálním ředitelem společnosti Panattoni Europe.  V části Cirkulární ekonomika se věnujeme odpadovému hospodářství z pohledu zjišťování příčin požárů, kompostování a recyklaci betonu. Nechybí ani další díl Evidence, tentokrát na téma stacionární zařízení. Přehled obsahu ZDE

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 


DOPORUČUJEME

 

 


KALENDÁŘ AKCÍ

  ZAŘADIT AKCI
Duben    
23.4. Nakládání s biologicky rozložitelný odpadem z kuchyní a stravoven
24.-25.4. CHEMICKÁ LEGISLATIVA PRO PRŮMYSL A OBCHOD
24.4. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi, v souvislostech a změnách pro rok 2019
Opakování: 25.4.2019
24.4. SEPNEM krok za krokem na PC aneb ohlašování přepravy NO elektronicky a beze strachu
Opakování: 25.4., 30.10., 31.10.
25.4. Školení Techniky shromažďování odpadů v obcích a logistika svozu
Květen    
14.5. Počítačový kurz EVI 8 pro pokročilé uživatele
Opakování: 15.5., 19.11., 20.11.
     
20.5. 24. konference MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANA OVZDUŠÍ
22.5. Sanační technologie XXII
21.-23.5.

VODOVODY-KANALIZACE

21. mezinárodní vodohospodářská výstava

29.5. Odpady v roce 2019 z pohledu ekonomiky a praxe
Opakování: 30.5., 6.6., 11.6., 12.6., 17.7., 18.7., 6.8., 7.8.
     
29.5. POVINNOSTI PODNIKOVÉHO EKOLOGA - informace pro začátečník
30.5. Školení Efektivní řízení příjmů v OH obce
Červen    
4.6. Práce s modulem OLPNO na PC Elektronické ohlašování přepravy nebezpečných odpadů z EVI 8 a SKLAD Odpadů 8 do SEPNO
Opakování: 3.9., 4.9.2019
20.6.

EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ APLIKACE ZÁKONA Č. 100/2001 SB. NA DOKUMENTY ZPRACOVÁVANÉ PRO JEHO POTŘEBY (NAPŘ. OZNÁMENÍ, DOKUMENTACE)

Září    
5.-6.9. REACH Konference 2019
Listopad    
11.4. Novinky v OBLASTI BOZP - PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY V ROCE 2019
11.6. POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ZÁMĚRŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - EIA

 

  

 

Novinky

01.04.2019 13:45

Společnost neplnila základní povinnosti v oblasti odpadového hospodářství. Dostala pokutu sto tisíc korun

Na provozovně Keřkov nevedla společnost Sativa Keřkov, a.s. od začátku roku 2016 průběžnou evidenci odpadů, čímž porušila zákonem stanovenou povinnost – shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií. „Nevedení řádné evidence odpadů znamená mimo jiné i nemožnost doložit, zda je odpad předáván oprávněným osobám a zda nebyl překročen limit pro podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady. S tím souvisí i zjištěné ukládání odpadu na místa k tomu neurčená,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Podle jeho dalších slov byly například v jídelně v odpadkovém koši neutříděně shromažďovány směsný komunální odpad spolu s papírovými a plastovými obaly, v bramborárně byly v popelnici papírové dutinky a plastové obaly, v nové části haly bramborárny byly plastové popelnici PET lahve, foĺie, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek i směsný komunální odpad. „U zámečnické dílny byly v bedně s odpadem pro železo a ocel, současně také obaly od sprejů a tlakové pryžové hadice, v kovárně byly papírové a lepenkové, popel, škvára, struska a plasty, v dílně údržby byly v kamnech domácí výroby papírové a plastové obaly, dřevo, izolační materiál,“ uvedl Panský.

Význam a rozsah následků hodnotí ČIŽP jako větší, ke spáchání deliktu došlo neznalostí zákona o odpadech a souvisejících právních předpisů. „Společnost neplnila základní povinnosti v oblasti odpadového hospodářství. Netřídění odpadů není žádné administrativní pochybení, stejně tak ani nakládání s odpady na místech k tomu neurčených,“ řekl Panský.

Proti uložené pokutě podala společnost Sativa Keřkov, a.s. odvolání, to však Ministerstvem životního prostředí zamítlo a sankce nabyla 22. 2. 2019 právní moci.

30.03.2019 14:54

Evropský parlament schválil zákaz jednorázových plastů od roku 2021

Evropský parlament ve středu schválil celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, včetně talířů, příborů, brček či vatových tyčinek.

Poslanci poměrem hlasů 560 (pro): 35 (proti): 28 (zdrželo se hlasování) schválili směrnici v znění, na kterém se předem neformálně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU.

 

Nová právní úprava zakazuje od roku 2021 prodej následujících produktů:

  • jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky),
  • jednorázové plastové talíře,
  • plastová brčka,
  • plastové vatové tyčinky,
  • plastové tyčky k balónkům,
  • produkty z oxo-rozložitelných plastů, jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.

 

Nový recyklační cíl a větší odpovědnost výrobců

Nová legislativa stanovuje členským státům do roku 2029 cíl sběru plastových lahví na 90 %. Do roku 2025 by měl podíl recyklovaného obsahu v plastových lahvích dosáhnout 25 %, do roku 2030 by se měl zvýšit na 30 %.

Schválený text také upravuje zásadu „znečišťovatel platí" zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce, která by se měla týkat například tabákových společností či producentů rybolovných nástrojů a zařízení obsahujících plasty.

Směrnice také zavádí povinné informování o negativních vlivech pouličního odhazování cigaretových nedopalků s plastovými filtry, plastových kelímků či vlhčených ubrousků na životní prostředí. Upozornění by se mělo nacházet na obalech těchto výrobků.

 

Souvislosti

Plasty tvoří podle údajů Evropské komise více než 80 % mořského odpadu. Výrobky, na které se vztahuje návrh směrnice, se na mořském odpadu podílejí až sedmdesáti procenty. V důsledku pomalého rozkladu se plasty shromažďují v mořích, oceánech a na plážích na celém světě. Zbytky plastů se nacházejí v tělech želv, tuleňů, velryb a ptáků, ryb a měkkýšů, ale i dalších mořských živočichů, jejichž prostřednictvím se dostávají i do lidmi konzumované stravy.

30.03.2019 14:35

Skončí v Česku doba skládková?

Budeme dál skládkovat nebo se podaří systém odpadového hospodářství zásadně změnit? Jaká bude role energetického využití odpadu v oběhovém hospodářství?  Je energetické využití odpadu pouze pro velké aglomerace nebo se do něj mohou úspěšně pustit i menší města? I to budou témata Dnů teplárenství a energetiky 2019 v Hradci Králové.

Směrnice Evropské unie nás mají posunout k takzvané cirkulární ekonomice. V Česku však zatím stále nakládáme s většinou komunálního odpadu tím nejhorším možným způsobem – končí na skládkách. Poslanci vložili v roce 2013 do zákona o odpadech zákaz skládkování využitelného odpadu od roku 2024, tedy 10 let poté, co novela zákona nabyla účinnosti.  Ministerstvo životního prostředí, které připravuje nový zákon o odpadech, však zřejmě navrhne odklad na rok 2030, s nímž počítá i revidovaná směrnice o skládkách odpadů. Nový zákon o odpadech by měl být v závěrečné fázi příprav a měl by být vypuštěn do meziresortního řízení v nejbližší době.

„Členské státy mají transponovat revidovanou směrnici o odpadech do národní legislativy do 5. července 2020. Pokud máme tento termín stihnout, tak je už teď pět minut po dvanácté. Pro nás je podstatné, aby nový zákon o odpadech přinesl skutečnou změnu a vytvořil stabilní prostředí pro investice. Další roky přešlapování na místě si Česká republika nemůže dovolit už proto, že kapacita stávajících skládek se rychle plní. Pokud z nich většinu odpadu rychle neodkloníme, bude nutné budovat nové, a to snad nechce kromě některých skládkařů nikdo,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Energetické využití odpadů může být pro teplárny příležitostí, jak nahradit část uhlí případně dalších paliv. Donedávna byla výstavba zařízení na energetické využití odpadu doménou pouze velkých městských aglomerací. Teď se zdá, že by na něj mohly dosáhnout i menší města a obce. Nakolik bude tento model životaschopný, se v praxi teprve ukáže, ale určitě stojí za to o něm diskutovat.

„Nově jsme se rozhodli zařadit téma využití škváry ze ZEVO v kontextu cirkulární ekonomiky. Častým argumentem odpůrců energetického využití odpadů je, že třetina původní hmotnosti odpadu stejně skončí na skládce ve formě škváry. Tento příspěvek ukáže, že to tak do budoucna být vůbec nemusí,“ uvedl Hájek.

Tradičně se konference účastní ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. I letos dostane slovo Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství a také Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který nově rozjel inciativu „Konec doby skládkové“. „O diskuse tedy určitě nebude nouze. Bude nás samozřejmě zajímat také názor Svazu měst a obcí i odborníků z praxe,“ uzavírá Martin Hájek.

Partneři Dnů teplárenství a energetiky 2019

Jako každý rok i letos akci podpoří generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s.  Letos k nim nově přibyla společnost KLINGER Fluid Control. 

Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s. United Energy, Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 24.–25. dubna 2019. Účastníci konference se opět mohou seznámit s novinkami, inovacemi a řadou atraktivních témat, o která nebude s přihlédnutím k turbulentnímu vývoji nejen v české, ale též evropské energetice nouze. To vše se uskuteční za účasti zástupců tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

28.03.2019 09:27

V krajích startují kotlíkové dotace. Je tu poslední šance získat peníze na nový kotel

V pondělí 1. dubna odstartuje v krajích třetí a poslední vlna kotlíkových dotací. Jako první vyhlašuje výzvu pro občany Karlovarský kraj, který začne přijímat žádosti 11. června. Ještě dříve stihne spustit příjem žádostí Moravskoslezský, Středočeský a Olomoucký kraj. Ostatní se přidají postupně, kotlíkové dotace musí vyhlásit do konce září. V poslední vlně kraje rozdělí 3,125 miliardy korun, které na výměny kotlů přímo v domácnostech vyjednal ministr životního prostředí Richard Brabec se svým týmem v roce 2014 v Evropské komisi. Žádosti bude opět možné podávat elektronicky, bez front před krajskými úřady. Na nový zdroj tepla může domácnost získat až 127 500 Kč.

„Apelujeme na občany, aby s výměnou starého kotle na pevná paliva neotáleli. Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou, výše dotace může dosáhnout až 127 500 Kč,“říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Právě na zákaz starých kotlů a poslední možnost jejich výměny s kotlíkovou dotací bude občany upozorňovat i nová kampaň, kterou spouští ministerstvo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR v pondělí 1. dubna.

Ve třetí vlně kotlíkových dotací, kterou ministerstvo vyhlásilo v lednu nejdříve pro kraje, rozdělí mezi majitele rodinných domů v Česku celkem 3,125 miliardy korun. Počítá s výměnou minimálně 30 tisíc starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poprvé budou z podpory zcela vyjmuty kotle spalující uhlí.

„Výsledkem bude čistší a zdravější ovzduší pro všechny. Opět se zaměříme na domácnosti v prioritních lokalitách, kde je ovzduší kvůli používání nevyhovujících kotlů nejvíce znečištěné a dopad na zdraví lidí nejhorší. Tam lidé získají na výměnu bonus 7 500 korun. V ekonomicky slabších krajích, konkrétně v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském, budou mít navíc domácnosti možnost využít tzv. kotlíkové půjčky. Výhodné, bezúročné půjčky si vyřídí na obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatí,“vysvětluje ministr Richard Brabec. Další peněžní bonus až 20 000 korun lidé získají například díky kombinaci kotlíkových dotací s programem Nová zelená úsporám.

Ministerstvo určilo pro každý kraj částku, kterou může na třetí vlnu kotlíkových pro své občany získat, a zároveň stanovilo počty kotlů, jež za tyto prostředky musí v kraji vyměnit. Finální podobu kotlíkových dotací pro své občany si ale kraje tvoří samy, proto se podmínky mohou lišit. Dané jsou pouze některé povinné podmínky, jako je například výše dotace či ekodesign u všech nových kotlů.

 

V první a druhé vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili již 48 000 kotlů a dalších 12 800 výměn je v realizaci. Celkem bylo domácnostem proplaceno 5,25 miliardy korun. Největší zájem byl o dotace na tepelná čerpadla.

 


Tab. Vyhlášení a příjem 3. vlny kotlíkových dotací v krajích

Kraj

vyhlášení výzvy

příjem žádostí

Moravskoslezský

10. 4. 2019

13. 5. 2019

Královéhradecký

1. 7. 2019

11. 9. 2019

Liberecký

15. 7. 2019

23. 9. 2019

Vysočina

září 2019

říjen 2019

Středočeský

konec dubna 2019

1. 6. 2019

Ústecký

první týden v červenci

16. 9. 2019

Karlovarský

1. 4. 2019

11. 6. 2019

Pardubický

30. 9. 2019

31. 10. 2019

Jihomoravský

druhá polovina září

druhá polovina října

Olomoucký

30. 4. 2019

4. 6. 2019

Zlínský

září 2019

říjen 2019

Plzeňský

září 2019

říjen 2019

Jihočeský

přelom srpen/září

přelom září/říjen

Praha

16. 9. 2019

31. 10. 2019

 

Další informace ke 3. vlně kotlíkových dotací ZDE.

28.03.2019 09:10

Oběhové hospodářství je tématem prvního čísla letošního Zpravodaje

Oběhové hospodářství neboli cirkulární ekonomika se ocitla na pořadu dne v unijních institucích. Lidé si totiž uvědomili, že není možné do nekonečna vyrábět způsobem, který zdroje pouze čerpá a na konci je vyhazuje jako nevyužitý odpad. A tak evropské státy připravily koncem loňského roku „balíček cirkulární ekonomiky“, který by měl napovědět, jak situaci změnit. Změna musí ale proběhnout především v našich hlavách. Zpravodaj má pro vás několik tipů, jak se zapojit a na co všechno je možné se zaměřit.

 

Chcete vrátit život a funkčnost starším spotřebičům nebo nábytku? V rozhovoru o projektech Opravárna a Opravme Česko vám poradí jejich zakladatel Jan Charvát. Web Opravarna.cz vám pomůže zjistit, jestli je váš rozbitý nebo nefunkční výrobek ještě opravitelný a opravu vám zprostředkuje. Pokud se to nepodaří, pak je čas dát věc k recyklaci, nikoli na skládku bez dalšího využití surovin nebo jejich dílů.

 

Jak prověřit své schopnosti a pod zkušeným vedením nadšenců z projektu Z pokoje do pokoje změnit starý nábytek v zajímavé retro kusy, které oživí interiér, vám řekne Zuzana Kuberová. Jejich re-use centrum na pražské Florenci zajistí svoz nábytku, jeho opravu a další prodej, také si můžete v jejich dílně provádět opravy sami, nebo pokud si na takovou práci netroufnete, vás to v kurzech renovace nábytku naučí odborníci. A věřte, že z takového nábytku budete mít pak mnohem větší radost, než když si koupíte nový v obchodě.

 

I oblečení a bytové doplňky mohou být šetrné, zajímavé a trvanlivé. Přichází k nám „pomalá móda“. Pomalá móda připravuje originální kvalitní kousky, pracuje nejraději s přírodními materiály, bez chemického ošetření, propaguje lokální tvůrce a nenošené věci nabízí dál prostřednictvím bazarů, charity, second handů. Kde všude ji najdete a co ještě to znamená, si přečtete také ve Zpravodaji.

 

Velkým tématem se stává plýtvání potravinami, které často končí v odpadu. Jak to změnit a přitom ještě pomáhat vám napoví článek o potravinových bankách. Víte, že jen loni se v ČR díky potravinovým bankám ušetřilo 30 milionů korun za případnou likvidaci neprodejných potravin, které by jinak šly na skládku nebo do spalovny?

 

A když už jsme vyčerpali všechny možnosti a nápady a máme zbytky, které do kontejneru přece jen musíme dát? Pak vám poradí kam s nimi text jak ne/naplnit kontejnery.

 

Zpravodaj je ke stažení ZDE.

27.03.2019 13:26

Doporučení ECHA v návaznosti na stávající vývoj v odchodu Spojeného království z EU

Dříve publikovaná doporučení a praktické instrukce ECHA pro společnosti uvádějící chemické látky na trh EU a EHS zůstávají v platnosti.

Evropská rada prodloužila datum odchodu Spojeného království (rozhodnutí Evropské rady EU) 2019/476 na 12. 4. 2019 nebo 22. 5. 2019 podle vývoje projednávání dohody o vystoupení v Dolní sněmovně Spojeného království.

V této souvislosti doporučuje ECHA společnostem pokračovat v přípravě na odchod UK z EU bez přechodného období. Již dříve otevřené „okno pro Brexit " v systému REACH – IT proto zůstane otevřené i po 30. 3. 2019 (původně mělo být uzavřeno 29. 3. 2019).

ECHA bude i nadále sledovat vývoj v Brexitu a bude svá doporučení pro společnosti následně zpřesňovat. Nicméně již dříve ECHA publikovaná doporučení a instrukce pro společnosti zůstávají v platnosti.

Od začátku tohoto roku UK založené společnosti iniciovaly transfer cca 3 000 registrací do společností EU-27.

 

Další informace

 

 

Zdroj: MPO (ECHA)

27.03.2019 13:13

Zálohové systémy - kde to funguje I.

Zálohový systém na nápojové obaly dnes úspěšně funguje v deseti zemích Evropy, a to konkrétně v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Nizozemsku, Estonsku, na Islandu a v Litvě. V České republice funguje takový systém na vratné skleněné lahve od piva, který zajišťuje zpětný odběr asi 94 % těchto lahví.

 

 

 

Nejmladší evropský zálohový systém z Litvy

Litevci svůj zálohový systém spustili v roce 2016. Už po dvou letech fungování vykázal systém více než povzbuzující čísla - jeho prostřednictvím se vybralo:

- 83 % skleněných lahví

- 92 % PET lahví

- 93 % hliníkových plechovek

Litva využívá centralizovaný systém, jehož zisky kryjí náklady na provoz. PET lahve i plechovky jsou po vrácení rozdrceny na recyklát, který patří provozovateli systému a používá se, mimo jiné, zpět ve výrobě nových nápojových obalů.

Systém je plně soběstačný a nepotřebuje žádné finance od státu.

Většina odběrných míst v Litvě se nachází v maloobchodní síti. Jednotlivé prodejny získávají přístroje na zpětný odběr zdarma od provozovatele systému, který si je pronajímá.

Na začátku roku 2018 bylo v Litvě, která má 2,8 milionu obyvatel, 2713 sběrných míst. Z toho 1006 byl vybaveno stroji na zpětný odběr, ostatní místa využívala manuálního sběru.

 

Které země zálohový systém plánují?

Díky své vysoké efektivitě je zálohový systém pro mnoho zemí cestou, jak splnit cíle pro sběr a recyklaci obalů, které stanovuje Evropská unie.

Zálohy se budou zavádět například u našeho nejbližšího souseda, na Slovensku. Slovenský ministr životního prostředí otevřel diskusi o možném zavedení zálohového systému již v červnu 2018. Následně byla vypracována studie o vhodnosti tohoto řešení, která pomohla k rozhodnutí, že se tam systém do roku 2022 zavede.

 

Mezi další země, které ohlásily zavedení zálohového systému, patří:

  • Portugalsko - do roku 2022
  • Turecko - do roku 2023
  • Malta - do roku 2019
  • Velká Británie
  • Rumunsko.
 
foto

 

O možném zálohovém systému v ČR:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

27.03.2019 10:44

Veolia Energie ČR loni výrazně snížila emise

Společnosti Veolia Energie ČR se podařilo během roku 2018 významně snížit emise z výroby tepla a elektřiny. Nejvýrazněji klesly emise oxidů dusíku (NOₓ) a to ve srovnání s předchozím rokem o více než tisíc tun, což byl největší meziroční pokles za posledních 10 let. Podstatné snížení nastalo také v emisích oxidů síry, tuhých znečišťujících látek (TZL) a CO₂. Hlavní vliv na tyto výsledky mělo dokončení nových technologií.

„Investujeme stamilionové částky a neustále se snažíme minimalizovat dopady výroby tepelné energie na životní prostředí. Pozitivní výsledky vidíme každoročně, ale loni jsme dosáhli velkých poklesů emisí a přispěli tak výrazněji ke zlepšení ovzduší zejména v Moravskoslezském kraji,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Dokončení investičních projektů zaměřených na odsíření a denitrifikaci kotlů v Elektrárně Třebovice v Ostravě a v Teplárně Karviná se pozitivně promítlo do snížení emisí oxidů dusíku o 25 % a oxidů síry o 19 % ve srovnání s předchozím rokem. Rovněž v Olomouci se pracovalo na sérii projektů spojených s ekologizací tamní teplárny. Klesly také hodně sledované emise tuhých znečišťujících látek (prach), konkrétně o 17 % a poprvé se dostaly pod hodnotu 100 tun za rok. Díky náhradě uhlí a částečně i zemního plynu biomasou se podařilo v roce 2018 snížit emise CO₂ o 116 tisíc tun, celkově firma snížila emise CO₂ o 10 % oproti předchozímu roku.

Emise klesly zejména díky investicím, částečně však přispělo i celkové snížení výroby tepla v důsledku mírnější zimy. Společnost v roce 2018 vyrobila 22.075 TJ tepelné energie, což bylo v porovnání s rokem 2017 o 8 % méně.

V letošním roce Veolia předpokládá další snížení emisí v návaznosti na další investice, které jsou opět zaměřené hlavně na modernizaci a ekologizaci zdrojů. V loňském roce skupina Veolia Energie ČR loni tímto směrem investovala více než 600 milionů korun. „Zároveň připravujeme významné nové projekty, které zapadají do strategie postupného odklonu od uhlí a orientaci na využívání biomasy a tuhých alternativních paliv (TAP), vyrobených z vytříděných odpadů. V plánu je vybudování multipalivových kotlů v teplárnách v Přerově a v Karviné, které budou umět v různých poměrech spalovat biomasu, TAP a uhlí. Tyto projekty rovněž přinesou další výrazné snížení emisí prachu, oxidů síry a dusíku a CO₂,“ doplnil Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Společnost Veolia Energie ČR patří mezi největší energetické firmy v ČR. Dodává tepelnou energii přímo nebo prostřednictvím distribučních společností do 256 tisíc domácností, škol, nemocnic, institucí a podniků. Působí zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, v Praze a na dalších místech v Čechách. Na výrobě tepla a elektřiny se ve firmě Veolia Energie ČR a dceřiných společnostech podílí 1 943 kotlů, 17 parních turbín, 13 kogeneračních jednotek a 10 točivých redukcí. Hlavním palivem ve skupině je černé a hnědé uhlí, které je doplněno plynem a stále výrazněji také biomasou.

27.03.2019 10:13

E15: ČEZ odstaví největší uhelný výkon v historii, ukončí provoz dvou elektráren

Polostátní energetická skupina ČEZ začíná naplňovat svůj záměr uzavírat uhelné zdroje. V polovině příštího roku odstaví dvě elektrárny o souhrnném instalovaném výkonu přes jeden gigawatt. Představuje to největší jednorázové odstavení uhelných bloků v historii společnosti, více ZDE

26.03.2019 14:26

Globální emise oxidu uhličitého související s energií loni stouply

Celkově o 1,7 procenta na rekordních 33,1 miliardy tun. Důvodem byla zvýšená poptávka po energii a používání uhlí, hlavně v Asii. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst emisí pak byl nejvyšší od roku 2013.

V USA emise CO2 stouply o 3,1 procenta. O rok dříve přitom klesly. V Číně emise vzrostly o 2,5 procenta a v Indii o 4,5 procenta. Naopak v Evropě emise klesly o 1,3 procenta a nižší byly již pátým rokem za sebou také v Japonsku.

Emise CO2 jsou primární příčinou celosvětového růstu průměrné teploty, který se země snaží zmírnit, aby se vyhnuly nejvíce devastujícím účinkům změny klimatu, uvedla agentura Reuters.

Globální poptávka po energii vzrostla loni o 2,3 procenta. To je téměř dvojnásobek průměrného růstu od roku 2010. Přispěla k tomu hlavně silná globální ekonomika a vyšší poptávka po vytápění a chlazení v některých částech světa, upozornila IEA. Čína, USA a Indie se na celkovém růstu energetické poptávky podílely téměř 70 procenty.

"V roce 2018 jsme viděli mimořádný růst globální poptávky po energii, rostoucí nejrychlejším tempem v tomto desetiletí," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Loňský rok označil za další zlatý rok pro plyn, avšak upozornil, že navzdory růstu obnovitelných zdrojů se nadále zvyšují emise, což ukazuje, že je potřeba podniknout naléhavější akce na všech frontách.

Celosvětová poptávka po plynu se zvýšila o 4,6 procenta, nejrychleji od roku 2010. Podpořil ji hlavně vyšší přesun k plynu od uhlí. Poptávka po energii z obnovitelných zdrojů se zvýšila o čtyři procenta, ale využití obnovitelných zdrojů by mělo expandovat mnohem rychleji, aby byly splněny dlouhodobé klimatické cíle, uvádí zpráva.

Poptávka po ropě stoupla o 1,3 procenta. Spotřeba uhlí se pak zvýšila o 0,7 procenta, protože vyšší poptávka v Asii překonala pokles ve zbývajících částech světa. IEA upozornila že přesun od uhlí k plynu pomohl zabránit emisím 95 milionů tun CO2. Bez tohoto přesunu by růst emisí byl vyšší o více než 15 procent.

 

Mohlo by Vás zajímat:

Global Energy & CO2 Status Report

25.03.2019 16:36

Za nedodržování provozního řádu čistírny odpadních vod dostal provozovatel pokutu 100 tisíc korun

Pokutu sto tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Praze společnosti PRO-SYSTEM, vodohospodářské služby s.r.o.

za porušení zákona o vodách. Ta při provozování ČOV Kyšice nedodržovala provozní řád, a to zejména tím, že neprováděla test sedimentace, nevedla provozní záznamy ani provozní deník a neměla zpracovaný místní havarijní plán. Tyto skutečnosti zjistili inspektoři ČIŽP při průběžném šetření havarijní situace Čistírny odpadních vod (ČOV) Kyšice hlášené ČIŽP v rámci podnětu a následnou kontrolou. Pokuta je od ledna pravomocná.

„V květnu loňského roku jsme přijali telefonické oznámení o úhynu ryb v Pivovarském rybníku v Unhošti a o vizuálně zhoršeném odtoku z ČOV Kyšice. Na základě tohoto oznámení jsme provedli za přítomnosti provozovatele ČOV místní šetření a zjistili, že se čistírna už delší dobu nalézá v havarijním stavu,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Inspektoři provedli kontrolu dodržování povinností stanovených v provozním řádu, a to při provozování ČOV Kyšice a v době havarijního stavu. Předložen byl provozní řád čistírny, který byl zpracován v r. 2003 a na základě požadavku ČIŽP v roce 2009 aktualizován. „Aktualizována byla ale pouze důležitá telefonní čísla a technologické schéma ČOV Kyšice. Jiná aktualizace neproběhla, přestože tento požadavek vyplynul z kontroly ČIŽP v květnu 2017,“ přiblížil Beroušek.

25.03.2019 16:06

Praha zvažuje stavbu městské bioplynové stanice

Rada hl. m. Prahy dnes vzala na vědomí informaci o záměru postavit na území hlavního města bioplynovou stanici. Ta by měla pomoci kvalitně zpracovat a využít biologicky rozložitelné odpady pocházející od obyvatel, živnostníků i z průmyslu. Ty v současné době končí ve spalovně či na skládce, v horším případě často i v kanalizaci. Bioplynová stanice může dodávat biopalivo BioCNG vhodné pro nákladní vozy v městském provozu či může doplňovat bioplyn do městské sítě.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Kompostovat můžeme jen část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije obrovský energetický a materiálový potenciál bioodpadu,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček a doplňuje: „Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem. Cirkulární ekonomiku chceme dále rozvíjet. Usilujeme o předcházení vzniku odpadů a vyšší podíl jejich recyklace. Již dnes v Praze na skládce končí méně než 10 procent odpadů.“

Kompostárny produkující cenné organické hnojivo jsou vhodné pouze pro zpracování hygienicky nezávadného bioodpadu, jako je například odpad z údržby zeleně nebo ze zahrad. Biologické odpady, které jsou pro kompostování nevhodné, je možné zpracovat pomocí anaerobní fermentace právě v bioplynové stanici. Jsou to především odpady z restaurací a jídelen, prošlé potraviny ze supermarketů a vytříděný bioodpad od občanů. Dalšími producenty těchto odpadů mohou být pekárny, jatka, pivovary, výrobci cukrovinek apod. Bioplynová stanice pak může být významným zdrojem biopaliva BioCNG pro nákladní dopravu ve městě či městskou hromadnou dopravu. Stanice produkuje také organickou hmotu a živiny, které se mohou stát biohnojivem.

„Bioodpad je jednou z dosud méně běžně tříděných komodit. Může přitom tvořit až 40 procent hmotnosti směsného komunálního odpadu. Právě na podporu třídění tohoto druhu odpadu se nyní v Praze chceme zaměřit tak, aby bylo dostupné pro všechny a abychom zároveň využili i odpad od živnostníků,“ říká náměstek Hlubuček.

Z výsledků vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství hl. m. Prahy za rok 2017 vyplývá, že z celkového množství cca 430 000 tun odpadu bylo 56 % energeticky využito prostřednictvím spalování a 27 % bylo zrecyklováno. Do roku 2025 je však podíl recyklace potřeba přibližně zdvojnásobit, k čemuž by bioplynová stanice mohla významně pomoci. Odhadovaná efektivní kapacita stanice pro Prahu tak začíná na 50 000 tun. Záleží pak na dobrém zavedení svozu bioodpadů.

Výstavba bioplynové stanice na území hlavního města Prahy je legislativně, technicky a finančně náročný záměr. Městská společnost Pražské služby, a.s., ve spolupráci s organizací Institut cirkulární ekonomiky proto nyní nechá zpracovat studii proveditelnosti včetně upřesňujících průzkumů vstupních surovin, odbytu výstupních surovin, infrastruktury, svozu a transportu, synergických efektů atd. pro rozhodnutí o dalším postupu záměru bioplynovou stanici vybudovat. Celý záměr navazuje na projekt Cirkulární sken Praha, ve kterém byla možnost bioplynové stanice identifikována.

„Městské odpadové bioplynové stanice jsou dnes integrální součástí městského odpadového hospodářství v západní a severní Evropě. Dobré příklady najdeme v Oslu, Berlíně, Hamburku či Vídni. Energie v podobě biometanu (BioCNG) je zde často využívána jako palivo pro městské autobusy nebo nákladní vozidla městských služeb,“ říká Patrik Roman, generální ředitel Pražských služeb, a.s.

„Bioplynová stanice může Praze přinést nejen efektivní recyklaci organických odpadů, navíc vznikne ekologické palivo například pro celoroční pohon všech svozových aut Pražských služeb. Projekt tohoto typu by Prahu zařadil mezi lídry v oboru,“ říká Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

K rozšíření využití bioodpadu směřuje také v roce 2018 schválený evropský balíček k oběhovému hospodářství, který stanoví zvyšující se cíle recyklace do roku 2035, varuje před skládkováním a podporuje třídění dalších komodit včetně bioodpadu. Vybudování nových kapacit na produkci biometanu je zároveň i jednou z priorit státu, protože je to jedna z cest, jakou lze splnit cíle v oblasti obnovitelné energie v dopravě a cíle v oblasti snižování emisí CO2 z paliv pro dopravu. Očekává se proto možnost získat provozní podporu od státu na zařízení produkující biometan a také možnost získat dotaci ze Státního fondu pro životní prostředí.

Nevhodné nakládání s bioodpady navíc způsobuje problémy. V Praze jde například o zanášení a přetěžování kanalizační sítě jako důsledek likvidace bioodpadu pomocí drtičů odpadu s odvodem do kanalizace. Bioodpad uložený na skládky odpadu způsobuje emise skleníkového plynu metanu a průsaky znečisťujících látek do podzemních vod. Vlhký bioodpad likvidovaný ve spalovně odpadu zase snižuje výhřevnost směsného komunálního odpadu.

25.03.2019 15:39

Dotace: Program Prostředí pro život nabídne miliardy na výzkum sucha, změny klimatu nebo cirkulární ekonomiky

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes představil vládě nový program na podporu výzkumu a inovací v oblasti životního prostředí „Prostředí pro život“, který v letech 2020-2026 přinese až 3, 8 miliardy korun na výzkum a inovace. Program bude mít na starosti Technologická agentura ČR (TA ČR), která bude program administrovat.

"Superprioritou programu Prostředí pro život je sucho a další důsledky změny klimatu, na které je vyčleněna celá polovina prostředků. Očekáváme, že program přinese nová řešení například ve využití klimatických modelů pro dlouhodobé předpovědi sucha nebo pilotní projekty pro adaptaci krajiny,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Výzkumné projekty se mohou zaměřit i na další témata, zejména na kvalitu ovzduší, odpadové hospodářství, krajinu, biologickou rozmanitost, ochranu přírodních zdrojů nebo na rozvoj klimaticky odolných měst a regionů. Vývoj a inovace se také zaměří na socioekonomické aspekty, například na ekonomické nástroje ochrany životního prostředí nebo na výchovu a vzdělávání.

Konkrétně může jít třeba o projekty zaměřené na zkoumání vlivu zelených stěn, fasád a kombinovaných prvků (voda-zeleň) v urbanizovaném území na okolní klima, dále pak výzkum ochrany vodních zdrojů před znečištěním pesticidy a zajištění kvalitní pitné vody, kvantifikace a hodnocení dopadů plastů a mikroplastů ve vodním prostředí, ale také využití digitálních technologií k podpoře environmentálně příznivých způsobů chování nebo třeba inovace ve zvyšování opravitelnosti výrobků.

O peníze se budou moci ucházet zejména výzkumné organizace (vysoké školy, jednotlivá pracoviště AV ČR a další veřejné výzkumné instituce), podniky a v některých podprogramech i další fyzické a právnické osoby. První uchazeči se mohou o podporu hlásit už v červnu a listopadu letošního roku.

Program je rozvržen do tří podprogramů. První podprogram by měla využívat především veřejná správa k výzkumům a inovacím zaměřeným na podporu naplňování politik, tedy na aplikovaný výzkum ve veřejném zájmu, který není možné obchodně využít. Projekty by měly být zejména krátkodobé, tedy v délce jednoho až tří let. Druhý podprogram se zaměřuje na technologické inovace v oblasti technické ochrany životního prostředí a tvorbě krajiny, včetně digitalizace a tzv. smart cities a smart regions. Délka projektů by měla být tři až čtyři roky. Třetí podprogram je zaměřen na soustavný výzkum, které vyžaduje stabilní prostředí výzkumných týmů, vesměs mezinárodních. Počítá s dlouhodobějšími projekty v trvání šest až sedm let.

Ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace by mělo do programu zamířit 3, 8 miliardy korun, další necelá miliarda by měla připadnout na spolufinancování s prostředků příjemců podpory. Vláda ČR dnes program Prostředí pro život schválila a s ním i související výdaje ze státního rozpočtu.

25.03.2019 08:18

Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, BREF a závěrů o BAT

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

 

Dokument ke stažení:

2019_03_14 Harmonogram přezkumů_FIN.pdf (1.01 MB)

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE