Více času na podstatné

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


 

Bioodpady a kaly

I díky dotacím vznikla spousta kompostáren a nyní máme papírově kapacitu zajištěnou a dostatečnou. Faktem však je, že ne všechny provozy jsou ekonomicky funkční, a tak po uplynutí doby udržitelnosti zkrátka provoz uzavřou a nakoupenou techniku využijí jinak a jinde nebo ji prodají. Co bude pak? Zasloužilo by si kompostování vlastní oborovou asociaci? Proč podpořit domácí kompostování a jaká je praxe na Praze 12? A mnoho dalšího k tématu bioodpadů najdete v aktuální čísle časopisu Odpadové fórum. Přehled obsahu ZDE

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 


DOPORUČUJEME

 

 

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Září    
5.-6.9. REACH Konference 2019

10.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů ve vazbě na nový zákon o odpadech a přelomové změny, které přinese
Opakování: 11.9., 1.10., 3.10., 22.10., 23.10., 24.10.

26.9. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí

26.9. TĚŽBA a její dopady na životní prostředí VIII

Říjen    
3.-4.10. Výstavba a provoz bioplynových stanic

7.-11.10.

ENVITECH - Mezinárodní veletrh technologií pro ochranu životního prostředí

8.10. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Opakování: 9.10.

8.10. Voda, půda, meliorace 2019

10.10. Obalům na stopě – vydejte se labyrintem až do úspěšného cíle

22.10. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 23.10.

24.10. Předcházení vzniku odpadů 2019

31.10. RE flek-reflek, cyklace-recyklace … aneb ASIO dává RE
Opakování: 5.11.

Listopad    
5.11. Práce s programem EVI 8 pro provozovatele zařízení určených k ekologické likvidaci autovraků a příprava na roční hlášení
Opakování: 6.11.

5.11. PŘESTUPKY VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ - DVA ROKY OD ÚČINNOSTI NOVÉ ÚPRAVY – PRAHA

12.11. PŘESTUPKY VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ - DVA ROKY OD ÚČINNOSTI NOVÉ ÚPRAVY – OLOMOUC

19.11.

Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2020

21.11. NOVINKY V OBLASTI BOZP - s výhledem na rok 2020

27.11. PROBLEMATIKA OCHRANY ZDRAVÍ PŘED HLUKEM V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ PRO VŠECHNY, KTEŘÍ V TÉTO OBLASTI ZAČÍNAJÍ … PRAHA

27.11. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování

 

  

 

Novinky

23.07.2019 19:09

Záznamy u ftalátů v příloze XIV nařízení REACH budou aktualizovány přidáním vlastnosti endokrinního disruptoru

ECHA předložila Evropské komisi doporučení ke změně přílohy XIV nařízení REACH (seznam látek podléhajících povolení) přidáním vlastnosti endokrinního disruptoru u čtyř ftalátů. Změna v příloze XIV nařízení REACH se týká úpravy záznamů u následujících čtyř ftalátů:

 

 

  • bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP) EC 204-211-0, CAS 117-81-7;
  • dibutyl phthalate (DBP) EC 201-557-4, CAS 84-74-2;
  • benzyl butyl phthalate (BBP) – EC 201-622-7, CAS 85-68-7;
  • diisobutyl phthalate (DIBP) – EC 201-553-2, CAS 84-69-5.

 

Tyto ftaláty byly identifikovány nejprve jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem ke klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a následně byly zařazeny na seznam látek podléhajících povolení. Později byly identifikovány i jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP také na životní prostředí.

Veřejná konzultace k návrhu doporučení na aktualizaci přílohy XIV probíhala od prosince 2018 do března 2019. Na žádost Komise proběhla ke stejnému problému veřejná konzultace také v létě 2018. Výbor členských států (MSC) přijal ke změně stanovisko na svém jednání v červnu 2019.

ECHA stanovisko MSC a připomínky, které obdržela během veřejné konzultace, zohlednila ve  svém konečném doporučení Evropské komisi.

V důsledku navržené změny některá použití ftalátů, která byla doposud osvobozena od povolení, budou povolení vyžadovat např.:

 

  • použití 4 ftalátů ve směsích v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než 0,1 % hm. (doposud 0,3 % hm.);
  • některá použití DEHP (např. materiály přicházející do styku s potravinami a zdravotnické prostředky), které již nebudou spadat pod obecné výjimky z požadavku na povolení.

 

Kromě toho vyzývá ECHA Evropskou komisi, aby přezkoumala stávající výjimku pro použití BBP a DBP ve vnitřních obalech léčivých přípravků.

Konečnou změnu položek v příloze XIV nařízení REACH týkajících se ftalátů, včetně rozhodnutí o termínech, do kterých budou muset společnosti požádat ECHA o povolení a o výjimky, provede Komise ve spolupráci s členskými státy a Evropským parlamentem.

 

Další informace:

Doporučení ECHA

Stanovisko MSC

Předchozí doporučení

Obecné výjimky z požadavků autorizace

Kandidátský seznam

Seznam látek podléhajících povolení

Povolování

 

 

Zdroj: MPO

23.07.2019 15:30

Ústavní soud ponechal zákon o posuzování vlivů beze změn

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Díky sporné části zákona, která platí od roku 2016, se u prioritních dopravních staveb z transevropské sítě nemusí opakovat celý proces posouzení vlivů. Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě. Neúspěšný návrh na zrušení podal Krajský soud v Ostravě.

Ústavní soudci v dnešním nálezu kromě jiného zdůraznili mezinárodní závazky Česka. "Velmi zjednodušeně řečeno, Česká republika se zavázala stavět a musí své mezinárodní závazky splnit," řekl novinářům soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Změna zákona reagovala na problémy se starými posudky vzniklými podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. U prioritních záměrů vymezených nařízením vlády není nutné opakovat všechny procesní fáze - oznámení záměru, zjišťovací řízení, vyjádření veřejnosti a samospráv či veřejné projednání. Stačí, když ministerstvo životního prostředí vydá nové závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí.

V roce 2016 vládní nařízení na seznam prioritních dopravních staveb zařadilo například obchvaty Českých Budějovic, Frýdku-Místku a některých obcí na trase dálnice D6, stejně jako vybrané úseky D35, D49 a D1.

Krajský soud se zabývá žalobou Dětí Země související s obchvatem Frýdku-Místku. Ztotožnil se s argumentací ekologů a předal ústavním soudcům návrh na zrušení sporného paragrafu. Podle krajského soudu zákon postrádá obecnost, protože se vztahuje pouze na předem určené dopravní záměry. Dále návrh poukazoval na vyloučení dotčené veřejnosti z projednávání vlivu záměrů na životní prostředí.

Podle ÚS ale není zákon ušit na míru konkrétním stavbám, jako se to v minulosti stalo u jezů na Labi nebo vzletové dráhy v Ruzyni. Stavby musely splnit několik podmínek. Jde o zařazení do evropské dopravní sítě, vydání územního rozhodnutí do března 2015 a souhlasné stanovisko k hodnocení vlivů na životní prostředí vydané podle starého zákona.

Veřejnost podle Jirsy nepřijde o možnost se ke stavbám vyjádřit. "I v těch konkrétních prioritních záměrech bude následovat stavební řízení a tam se bude moci veřejnost plnohodnotně účastnit, podávat žaloby. Jednotlivé správní akty budou podléhat soudnímu přezkumu," řekl Jirsa. Odlišné stanovisko měl z ústavních soudců jen jeden, a to Ludvík David.

 

 

Dokument ke stažení:

Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/18 včetně disentu je dostupný ZDE (476 KB, PDF).

23.07.2019 13:03

Válka o petky: kdo a proč brání zavedení záloh na plastové lahve

Plasty představují pro životní prostředí stále větší problém. Jednu z cest, jak ho alespoň částečně snížit, představuje plánované zavedení záloh za nápojové PET lahve. Češi jsou sice v současnosti „mistři světa“ v třídění plastových odpadů, ale v jejich recyklaci země značně pokulhává. Zhruba polovina plastových lahví, kelímků a dalších výrobků, s nimiž Češi běhají ke žlutým kontejnerům, totiž nakonec stejně skončí na skládce nebo ve spalovně. Více ZDE

23.07.2019 09:43

Unikátní výzkum ukázal, kolik potravin se vyhodí v závodních jídelnách a rychlém občerstvení

Česká republika má první data o tom, kolik jídla se vyhodí v oblasti závodních jídelen a rychlého občerstvení, a to díky nově provedenému výzkumu. Vyplývá z něj, že více než polovina vyhozených potravin (56 %) vzniká v kuchyních při přípravě, 14 % se vyhodí ve výdeji jídel a za 30 % jsou zodpovědní konzumenti. Z 1 kilogramu připraveného jídla v průměru přijde na zmar 11 %.

Na projektu financovaném Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) spolupracují Technologické centrum Akademie věd, společnost Median, Ústav zemědělské ekonomiky a informací a Zachraň jídlo. Cílem projektu je změřit, kolik se plýtvá, identifikovat příčiny a navrhnout opatření, jak plýtvání předcházet nebo jak darovat přebytečné potraviny. Měření probíhalo od října do prosince roku 2018 ve 12 provozovnách 3 řetězců, konkrétně společností Bageterie Boulevard, Eurest (Compass Group) a jednoho řetězce rychlého občerstvení. Výzkumníci třídili vyhazované jídlo jak v kuchyních, tak i odpad od strávníků v koších provozoven.

Měření probíhalo od října do prosince roku 2018 ve 12 provozovnách 3 řetězců, konkrétně společností Bageterie Boulevard, Eurest (Compass Group) a jednoho řetězce rychlého občerstvení. Výzkumníci třídili vyhazované jídlo jak v kuchyních, tak i odpad od strávníků v koších provozoven.

Z naměřených dat vyplývá, že se nejvíce vyhazuje zelenina a ovoce, které představují téměř čtvrtinu celkových potravinových ztrát a odpadu a vznikají převážně v kuchyni (jedná se obvykle o slupky, odřezky a košťály). Za dobu 63 dnů, kdy k měření docházelo, výzkumníci analyzovali necelé tři tuny jídla a pití určeného na vyhození. Rozlišovali při tom, jestli se jedná o potravinovou ztrátu, či potravinový odpad a s ohledem na zaměření výzkumu použili tyto definice:

Potravinová ztráta: Potravina, která byla vyřazena z dalšího zpracování nebo prodeje v daném provozu, avšak není nutně degradována na odpad, neboť může být dále zužitkována k lidské konzumaci. Jedná se například o neprodané nebo jinak nevyužité hotové pokrmy, které mají potenciál být darovány do potravinové banky či být zkonzumovány jinde.

Potravinový odpad: Jakékoliv potraviny a nepoživatelné části potravin, které nejsou zkonzumovány a neslouží jako potravina k další konzumaci lidmi. Příkladem mohou být kosti, slupky citrusů či zbytky jídla od strávníků.

Pokud by se výsledky projektu rozšířily na celý segment, odhaduje se, že v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje 18 338 tun potravinového odpadu a ztrát a v závodních jídelnách 8 473 tun potravinového odpadu a ztrát za rok.

“ Z měření také vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den a provozovnu, ” říká manažerka projektu Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd České republiky.

 

Jak plýtvání předcházet a jak darovat?

Po úvodní fázi projektu, která se věnovala měření, probíhá nyní debata se zapojenými řetězci o příčinách vzniku potravinového odpadu a ztrát a konkrétních možnostech, jak plýtvání potravinami redukovat. Na podzim bude projekt pokračovat workshopy nejen se zapojenými subjekty, ale také s dalšími klíčovými aktéry z oblasti veřejného stravování, státní správy, hygieny apod.

“Budeme diskutovat o tom, jak by se v provozu dalo předejít vzniku potravinových ztrát a odpadu. Do jednání zapojíme také ministerstva, která mají vliv na nastavení pravidel zacházení s potravinami, včetně darování potravin charitám a potravinovým bankám,” dodává Lenka Hebáková.

Finálním výstupem projektu pak bude v polovině roku 2020 volně dostupná metodická příručka, která by měla sloužit jako pomocník pro předcházení vzniku potravinového odpadu a ztrát v jakýchkoli dalších provozech veřejného stravování.

 

23.07.2019 09:24

Aplikace zachrání tisíce porcí neprodaného jídla, ekologické vidličky se zase po použití samy rozloží

Ekologická soutěž E.ON Energy Globe každoročně sbírá a oceňuje zajímavé projekty, které přispívají k ochraně přírody. Letos v kategorii Produkt nominovala odborná porota do užšího finále dva projekty – aplikaci zachraňující neprodané jídlo z restaurací Nesnězeno.cz a projekt společnosti ReFork, která z přírodního odpadu z prvovýroby vyrábí jednorázové obaly a nádobí.

Zachránit milion porcí neprodaného jídla měsíčně z restaurací, bister a podniků rychlého občerstvení si dali za cíl zakladatelé projektu Nesnězeno.cz. „V České republice je 34 tisíc restauračních zařízení a každý podnik vyhodí minimálně jedno jídlo denně. Měsíčně takto skončí v odpadu přibližně milion porcí jídla, u něhož bylo jediným důvodem jeho likvidace to, že se neprodalo,“ vypočítává Jakub Henni, jeden ze spoluzakladatelů projektu. Do záchrany neprodaného jídla z restauračních zařízení se může zapojit velmi jednoduše úplně každý. Stačí si do mobilního telefonu stáhnout speciální aplikaci a objednat si za zvýhodněnou cenu jídlo z oblíbené restaurace, které se v daný den nepodařilo všechny navařené porce prodat.

 

Češi chtějí zachraňovat. Aplikace Nesnězeno.cz má téměř 20 tisíc uživatelů

Zájem zachraňovat přebytky jídla je ze strany lidí i restaurací velký a počet příznivců postupně roste. „Za půl roku se nám podařilo zachránit osm tisíc porcí jídla, což považujeme za dobrý začátek. Aktuálně spolupracujeme se zhruba stovkou restaurací a aplikaci si do svého mobilu stáhlo téměř dvacet tisíc uživatelů,“ uvádí poslední čísla Michaela Gregorová, spoluzakladatelka projektu Nesnězeno.cz. Do konce letošního roku chtějí autoři projektu získat alespoň tisícovku spolupracujících restaurací. Nejbližším cílem je rozrůst se do dalších větších měst a později i do menších měst v regionu. Dlouhodobou vizí je také šířit dobré příklady z podniků, jimž se daří neplýtvat jídlem.

 

Jednorázové vidličky a obaly, které se po vyhození rozloží

Celá řada výrobků z jednorázových plastů se po jednom použití stává odpadem bez dalšího využití. Hromadění přírodu zatěžujících a neekologických jednorázových plastů chce zabránit společnost ReFork. Ta vyvinula speciální materiál, ze kterého vznikají jednorázové ekologické obaly či nádobí. „Náš projekt je výjimečný tím, že zasahuje obrovský počet lidí. Po celém světě se lidé každý den stravují v sítích rychlého občerstvení nebo si berou jídlo v krabičkách domů. Pokud nás lidé podpoří svými hlasy, mohou naše produkty brzy vídat na každém kroku,“ pobízí k zaslání hlasu do soutěže E.ON Energy Globe Ondřej Vomela, marketingový ředitel společnosti ReFork.

Materiál vyvinutý společností ReFork je čistě přírodního původu a po použití se za běžné teploty v přírodě zcela rozloží. „Vstupní surovinou je přírodní odpad z prvovýroby. Při zpracování dřeva vznikají například piliny, které naší procedurou speciálně upravíme. Další přírodní surovinou je například škrob, jenž je odpadem při zpracování brambor,“ přibližuje výrobu ekologicky rozložitelného materiálu Ondřej Vomela, marketingový ředitel společnosti ReFork. Předností výrobků ReFork oproti těm z plastů je na dotek příjemnější materiál, vůně dřeva a atraktivní design.

Společnost ReFork si dala za cíl dodat dokončenou technologii rozložitelných obalových materiálů co největšímu počtu zákazníků z celé Evropy. Cílem projektu je do konce roku 2023 získat 10% podíl na evropském trhu jednorázových obalů.

 

Vítěznou firmu vybírá veřejnost

Oba projekty nominované v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Produkt teď soutěží o hlasy veřejnosti. „O vítězném projektu rozhodnou lidé v online hlasování. Odměnou za podpoření projektu je přitom šance na výhru elektrokola či zápůjčky vozu SUPERB iV s plug-in hybridním pohonem na tři měsíce,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden ze dvou ekologických projektů mohou lidé na stránkách www.energyglobe.cz do 15. září.

23.07.2019 08:29

Novinky.cz: Vláda odmítla snahu lidovců chránit vodu Ústavou

Vláda včera odmítla návrh lidovců na ústavní ochranu vody. KDU-ČSL chtěla Ústavu změnit pouze pěti slovy. Podle vlády by se však přepsáním nic nezměnilo. Předlohu i tak posoudí poslanci. KDU-ČSL chce změnit Ústavu pouze přidáním pěti slov. Článek 7 uvádí, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Lidovci ho chtěli doplnit o to, že dbá zejména o ochranu vodních zdrojů a půdy. Kabinet se ale diskuzi o ústavní ochraně vody nebrání. „Vláda to bere jako vklad do debaty, kterou s ústavními právníky vedeme přes půl roku. Do konce srpna bychom měli mít k dispozici studii, kterou ministerstvo zemědělství objednalo u právníků z Univerzity Karlovy,“ sdělil Brabec (ANO). Celý článek ZDE

23.07.2019 08:24

Firma dovážela z Číny pyrotechniku s obsahem nebezpečných chemických látek. Za porušení zákona i předpisů EU dostala od ČIŽP pokutu 150 tisíc korun

Inspektoři z oddělení odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti Klásek Trading s.r.o. Ta, coby dovozce, prokazatelně uváděla v roce 2017 na trh nebezpečné chemické látky obsažené v dovážené pyrotechnice. Porušila tak chemický zákon i evropské předpisy.

Inspektoři zjistili, že firma minimálně v roce 2017 dovážela z Číny bez registrace pyrotechniku s obsahem látek jako chloristan draselný, dusičnan barnatý, hliníkový prášek, oxid měďnatý, dusičnan draselný a síru, a to v množství přesahující jednu tunu ročně. Tuto činnost navíc coby dovozce a dodavatel neohlásila Ministerstvu zdravotnictví. Společnost také na webových stránkách internetového obchodu, v nabídce nebezpečných výbušných chemických směsí, neuvedla informace o nebezpečných vlastnostech a ani o nich zákazníky nijak neinformovala. Nezajistila ani vypracování bezpečnostních listů v souladu s nařízením REACH. To je v rozporu s chemickým zákonem i s předpisy Evropské unie.

„Po zvážení všech okolností jsme a uložili pokutu v dolní části zákonného rozpětí, které je stanovené podle chemického zákona až do výše 5 milionů korun. Výše pokuty je přiměřená rozsahu porušených povinností, má nápravný a do budoucna preventivní charakter,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Proti rozhodnutí podal obviněný odvolání k Ministerstvu životního prostředí, které výši pokuty potvrdilo a ta nabyla 28. června 2019 právní moci.

22.07.2019 14:57

Za neoprávněné nakládání s nebezpečnými odpady a překročení kapacity kompostárny dostala firma pokutu 180 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti SAVE CZ s.r.o. Firma provozovala v obci Rychnov na Chrudimsku mobilní drtič odpadů a kompostárnu v rozporu s podmínkami provozu těchto zařízení, které stanovil Krajský úřad Pardubického kraje.

Při kontrole v roce 2018 inspektoři zjistili, že firma přijala a následně provedla v mobilním drtiči drcení odpadu, jehož zpracování v tomto zařízení nebylo povoleno. „Jednalo se o stovky tun starých dřevěných železničních pražců napuštěných kreosotovým olejem – tedy nebezpečný odpad obsahující velké množství polycyklických aromatických uhlovodíků,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Firma navíc nedodržela podmínku provozu, a to, že činnost drtiče musí před každým zahájením drcení ohlásit. „Na krajském úřadě jsme ověřovali, že od počátku roku 2017 do doby naší kontroly nebyla činnost drtiče ani jednou řádně ohlášena, ačkoli k drcení prokazatelně docházelo,“ řekl Trávníček.  

Inspektoři kontrolovali také kompostárnu firmy provozovanou ve stejné obci. Zjistili, že přijala a neoprávněně kompostovala odpady, které ke kompostování nebyly schválené. Šlo o více než 1772 tun škváry a strusky, přes 151 tun dřevěných obalů a více než 94 tun dřeva. „Společnost dále výrazně překročila povolenou kapacitu kompostárny. Podle platného provozního řádu mohla ke zpracování přijímat celkem 2400 tun odpadů ročně. V roce 2017 však přijala přes 5575 tun, tedy více než dvojnásobek. Překročení kapacity o více než tři tisíce tun hodnotíme jako závažné,“ doplnil Trávníček.

Při stanovování výše pokuty inspektoři vyhodnotili jako přitěžující okolnost to, že se nejednalo o první porušení zákona, kterého se společnost SAVE CZ dopustila. V roce 2017 jí za neoprávněné nakládání s odpady uložili pokutu 70 tisíc korun.

22.07.2019 14:55

Pokyny k dodržování omezení N-methyl-2-pyrrolidonu (NMP)

NMP je klasifikován jako toxický pro reprodukci (může poškodit plod v těle matky), způsobuje vážné podráždění očí a kůže a může způsobit podráždění dýchacích cest. Používá se jako rozpouštědlo nebo při procesu povlakování drátů. NMP je důležitou látkou pro různá průmyslová odvětví vyrábějící baterie, polovodiče, vlákna, léčiva.

Podle nařízení Komise (EU) 2018/588 (položka 71 přílohy XVII nařízení REACH) se NMP nesmí uvádět na trh, vyrábět ani používat jako látka samotná nebo obsažená ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0, 3 % po dni 9. května 2020, pokud nebudou přijata vhodná opatření k řízení rizik a nebudou poskytnuty uvedené provozní podmínky. Pro NMP používaný jako rozpouštědlo nebo reaktant při procesu povlakování drátů se termín posunuje na 9. května 2024.

ECHA v úzké spolupráci s výrobci a hlavními uživateli NMP připravila pokyny, které pomohou společnostem, včetně malých a středních podniků, řídit rizika při používání NMP v průmyslových podnicích. Cílem bylo vytvořit praktický, výstižný a srozumitelný návod, který pomůže uživatelům této látky dodržovat ustanovená omezení. Obecný přístup popsaný v těchto pokynech lze využít i u dalších aprotických  rozpouštědel podobných NMP (např. DMF a DMAC), pokud by u nich v budoucnu byla zavedena podobná omezení.

Na podzim 2019 budou pokyny dostupné ve 23 jazycích EU.

Své názory na tyto pokyny je možné vyjádřit zodpovězením tří otázek uvedených na stránkách ECHA.

 

Další informace:

Pokyny "Jak dodržovat omezení NMP stanovené přílohou XVII REACH" [PDF][EN]

Nařízení Komise (EU) 2018/588 [PDF][EN]

Informace o NMP

 

 

Zdroj: MPO

22.07.2019 14:53

ECHA se začíná zabývat perzistentními organickými znečišťujícími látkami (POPs)

Podle revidovaného nařízení o POPs má ECHA nové úkoly podporující kontrolu nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před účinky těchto toxických chemických látek (zveřejněno ECHA 15. 7. 2019).

Perzistentní organické látky jsou toxické, bioakumulují se potravním řetězcem a dochází u nich k přenosu daleko od míst, kde byly vyrobeny nebo používány. Tyto látky představují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Jsou celosvětově regulovány Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických znečišťujících látkách a Aarhuskou úmluvou. Oba právní předpisy jsou v Evropské unii prováděny nově revidovaným nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále POPs).

ECHA začíná pracovat na vědeckých, technických a administrativních úkolech spojených s identifikací a regulací POPs. Nařízení o POPs zakazuje nebo přísně omezuje výrobu a používání těchto látek v Evropské unii. ECHA bude podporovat identifikaci nových POPs a bude působit jako mezičlánek pro podávání zpráv o plnění nařízení, což znamená shromažďovat a zveřejňovat informace od členských států o používání, objemech, únicích, údajích z monitorování, zásobách a odpadech souvisejících s POPs a také podporovat Komisi při přezkumu a aktualizaci dalších činností, aby v boji proti rizikům způsobeným POPs nastal pokrok.

K dalším úkolům patří podpora výměny informací o POPs mezi různými subjekty v EU a třetími zeměmi, pomoc při práci Komise ve výboru pro přezkum POPs ve Stockholmské úmluvě a podpora činností EU v oblasti prosazování práva prostřednictvím Fóra agentury ECHA.

V roce 2020 začlení ECHA údaje o POPs do své databáze chemických látek. To umožní snadnější přístup k informacím o regulaci a rizicích látek, které jsou navrženy jako POPs nebo jsou již uvedeny v seznamu nařízení o POPs.

 

Další informace:

 
 
Zdroj: MPO

 

22.07.2019 14:51

Přezkoumání omezení olova a jeho sloučenin

ECHA žádá zúčastněné strany a společnosti (výrobci, dodavatelé, distributoři, dovozci), obchodní sdružení a vědecké subjekty, aby předložily potřebné informace a pomohly tak při přípravě dokumentace.

Cílem výzvy je shromáždit konkrétní důkazy a informace pro přehodnocení některých výjimek stávajícího omezení olova a jeho sloučenin (záznam 63 v příloze XVII nařízení REACH) a případně tento záznam odpovídajícím způsobem změnit.

Zúčastněné strany mohou své informace předkládat do 19. září 2019 prostřednictvím odpovědí na otázky uvedené v tabulce Výzvy k předkládání připomínek a důkazů na internetových stránkách ECHA. Jedná se o následující otázky:

  • Jakou zkušenost máte s analytickými metodami pro stanovení toho, že míra uvolňování olova z předmětů (povlakovaných nebo nepovlakovaných) nepřesahuje hranici 0,05 μg/cm2 za hodinu?
  • Jak byste popsali dostupnost a vhodnost těchto analytických metod?
  • Jak často a v jakém množství se používá olovo v těchto předmětech:
  • klíče a zámky včetně visacích zámků
  • hudební nástroje
  • náboženské předměty a přenosné zinko-uhlíkové baterie a knoflíkové baterie?
  • Jaká je technické funkce (účel) přítomnosti olova v těchto předmětech?
  • Jaké jsou dostupné alternativní látky nebo technologie olova a jeho sloučenin používané ve výše uvedených předmětech?
  • Jaké by byly socioekonomické důsledky spojené s omezením používání olova v uvedených předmětech?
 
 
Zdroj: MPO
19.07.2019 12:32

Regulované látky a skleníkové fluorované F-plyny

Co to ty regulované látky vlastně jsou? Jsou to látky, které poškozují ozonovou vrstvu země. Regulované látky se začaly ve velkém rozsahu používat ve druhé polovině minulého století v souvislosti s rozvojem chladírenského průmyslu (ledničky, mrazničky) a nárůstem množství vyráběných klimatizací. Používají se v protipožární ochraně, jako nadouvadla izolačních pěn, v zemědělství proti škůdcům a chorobám, v nátěrových hmotách jako rozpouštědla, ve zdravotnictví jako hnací plyn inhalátorů apod.

Regulované látky obsahují chlor či brom. Známé jsou pod označením „freony“ (tzv. CFC – halogenové uhlovodíky a HCFC látky – částečně halogenové uhlovodíky), halony a další. Jejich vliv na ozonovou vrstvu se charakterizuje hodnotou potenciálu poškozování ozonové vrstvy. Kromě toho jsou všechny regulované látky významnými skleníkovými plyny. Tyto látky mají při vypuštění do atmosféry různou dobu životnosti, od jednotek po stovku let.

Jejich seznam je uveden v příloze I nařízení (ES) č. 1005/2009.

 

Definice skleníkových fluorovaných plynů.

Fluorované skleníkové plyny sice nemají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu Země, zato však mají tzv. potenciál globálního oteplování (tzv. GWP z anglického „global warming potential“). Emise těchto látek tedy mají negativní vliv na klimatický systém Země ve smyslu jeho oteplování. Fluorované skleníkové plyny, označované také jako tzv. F-plyny, se dělí do skupin obsahujících částečněfluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), fluorid sírový (SF6) a další fluorované skleníkové plyny.

Jejich seznam je uveden v příloze I a II nařízení (EU) č. 517/2014.

Od 1. ledna 2015 není možné pro údržbu a servis stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel použít žádné regulované látky. Výjimka stanovená čl. 11 odst. a 4 nařízení (ES) č. 1005/2009  pro regenerované a recyklované látky typu HCFC (např. R22) skončila ke dni 31. prosince 2014. Nicméně pokud bude zařízení v pořádku fungovat bez úniku chladiva a nutnosti jeho oprav, může takto pracovat i po 31. prosinci 2014. Doba použití a provozu zařízení bude záviset na délce jeho životnosti. Na konci životnosti se zařízení vyskytne v okamžiku, kdy dojde k úniku chladiva z chladicího okruhu zařízení.  V případě úniku chladiva po 31. prosinci 2014 není možné toto zařízení doplnit chladivem typu  HCFC, ani jinou regulovanou látkou.

 

Jsou nějaké regule pro zacházení s těmito látkami?

Pro bezpečné zacházení s chladicími systémy a chladivy, které jsou rizikové pro životní prostředí, bylo Evropským parlamentem a Radou vydáno nařízení o povinnosti certifikace osob, které s těmito látkami zacházejí. Certifikát je platný ve všech zemích Evropské unie. Bez tohoto certifikátu není možné vykonávat praxi odborného technika a manipulace s chladicími systémy.

Povinnost certifikace byla zavedena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 o fluorovaných skleníkových plynech (toto nařízení je od 1. ledna 2015 nahrazeno nařízením (EU) č. 517/2014. Na národní úrovni je certifikace upravena zákonem č. 73/2012 Sb. Tímto krokem bylo stanoveno, že certifikace se vztahuje na činnosti u dále specifikovaných zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů a také látek, které poškozují ozonovou vrstvu (tzv. regulovaných látek).

 

Certifikáty se vydávají pro tyto oblasti:

  • stacionární chladicí a klimatizační zařízení, tepelná čerpadla (podle činností se rozlišují 4 kategorie).
  • stacionární protipožární zařízení.
  • elektrická spínací zařízení.

Od 1. února 2009 musí mít všechny osoby provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu, znovuzískávání a kontrolu těsnosti zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu (tzv. regulovaných látek) CERTIFIKÁT. Certifikát opravňuje držitele k výkonu činností uvedených v certifikátu. Oprávnění pro jednotlivé činnosti se liší podle oblasti (případně kategorie), pro kterou se certifikát vydává.

Certifikáty se vydávají podle čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014 a § 10 zákona č. 73/2012 Sb. Všechny certifikáty vydané nebo uznané podle předchozí legislativy (již neplatné, viz nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech a zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší) zůstávají nadále v platnosti v rozsahu a za podmínek, které jsou v nich stanoveny, a jsou považovány za certifikáty vydané podle platné legislativy.

 

Co je potřeba ve vztahu k reg. látkám a F-plynům rozlišovat?

Jedná se především o povinnosti týkající se kontroly těsnosti vedení revizní knihy nebo dalších dokumentů, které se k těmto revizím vztahují.

Pro regulované látky se jedná o povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

§ 4

Podmínky pro provoz a prodej zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny

(1) Zařízení obsahující nejméně 300 kg regulovaných látek je možné provozovat pouze, pokud je v něm instalován systém detekce úniků. Osoba provozující toto zařízení kontroluje systém detekce úniků alespoň jednou za 12 měsíců.

(2) Osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek je povinna vést evidenční knihu zařízení, uchovat ji pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let a předložit ji ke kontrole na výzvu kontrolního orgánu. Do evidenční knihy zařízení se zaznamenají

a) údaje podle článku 23 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009,

b) množství náplně a druh regulované látky,

c) datum servisních činností,

d) úkony údržby a revize spojené se zařízením, včetně kontroly úniku regulované látky,

e) číslo certifikátu osoby provádějící servisní činnost, její jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa,

f) stručný popis provedené činnosti, včetně stručného popisu závady,

g) výsledek provedené revize,

h) množství uniklé regulované látky zjištěné výpočtem,

i) množství a druh doplněného oleje,

j) množství znovuzískané regulované látky a údaj o jejím předání ke zneškodnění certifikované osobě, včetně uvedení čísla jejího certifikátu a u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a identifikační číslo osoby, u právnické osoby obchodní firma, právní forma a identifikační číslo osoby,

k) označení a množství fluorovaného skleníkového plynu nebo jiné látky, na kterou zařízení přechází.

 

V případě nakládání s F-plyny se jedná o nařízení EPaR č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech. Toto nařízení v čl. č. 4 odst. 1 ukládá od 1. 1. 2015 provozovatelům zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším v jiné než pěnové formě, povinnost zajistit u tohoto zařízení kontroly těsnosti.

Povinnost provádět kontroly těsnosti se vztahují na provozovatele těchto zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny:

  • stacionární chladicí zařízení;
  • stacionární klimatizační zařízení;
  • stacionární tepelná čerpadla;
  • stacionární protipožární zařízení;
  • chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;
  • elektrická spínací zařízení;
  • organické Rankinovy cykly.

 

Kontroly těsnosti se nevztahují do 31. 12. 2016 na:

  • na zařízení obsahující více než 5 tun ekvivalentu CO2, ale zároveň méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů;
  • hermeticky uzavřená zařízení, která jsou příslušně označena a obsahují více než 10 tun ekvivalentu CO2 a méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

 

Kontroly těsnosti se provádějí v následujících intervalech:

a) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 50 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

b) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 50 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 500 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

c) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků.

 

Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 prvním pododstavci písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené odstavcem 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto dvě podmínky:

a) zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a

b) inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 3.

 

Provozovatelé zařízení, u něhož je třeba provádět kontrolu těsnosti, jsou povinni zřídit a vést o každém z těchto zařízení tyto záznamy

a) množství a typ instalovaných fluorovaných skleníkových plynů;

b) množství fluorovaných skleníkových plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku;

c) zda byla daná množství instalovaných fluorovaných skleníkových plynů recyklována nebo regenerována, včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení a případně čísla certifikátu;

d) množství znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů;

e) identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu nebo vyřazení z provozu daného zařízení, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu;

f) termíny a výsledky kontrol;

g) pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření podniknutá k znovuzískání a likvidaci fluorovaných skleníkových plynů.

Provozovatelé mají povinnost vést tyto záznamy po dobu 5 let a dodavatelé mají povinnost uchovávat kopie těchto záznamů po dobu 5 let.

 

V čem spočívá detekce?

Systém detekce úniku je kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které provozovatele při zjištění úniku varuje. Systémy detekce úniku fluorovaných chladiv jsou povinné pro všechna stacionární chladicí zařízení a tepelná čerpadla (neplatí pro chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů). V případě, že množství jejich náplně je vyšší, než 500 tun ekvivalentu CO2, musí od 1. ledna 2015 zajistit systém detekce. Funkce detekce musí upozornit provozovatele nebo servisní společnost na jakýkoli únik chladiva. Systém musí být pravidelně kontrolován, a to nejméně jednou za rok.

 

Povinnosti z pohledu podávaných hlášení.

Ohlašovací povinnosti se vztahují jak k regulovaným látkám, tak F-plynům. Ohlašovací povinnost vychází z národní, ale i z evropské legislativy.

Pro regulované látky jsou ohlašovací povinnosti stanoveny v čl. 27 nařízení (ES) č. 1005/2009. Pro fluorované skleníkové plyny je to stanoveno čl. 19 nařízení (EU) č. 517/2014 a jeho prováděcím nařízením (EU) č. 1191/2014, které stanovuje formát a způsob předkládání zpráv. Tyto informace se ohlašují přes systém EIONET, Business Data Repository (BDR).

Podle zákona č. 73/2012 Sb. § 11 odst. 1 je povinnost hlásit prostřednictvím ISPOP tyto údaje:

  • F-plyny
  • Získání F-plynů z jiného členského státu EU více než 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů
  • Předání F-plynů do jiného členského státu EU více než 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů
  • 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů, nebo
  • Regulované látky
  • První uvedení na trh na území ČR s výjimkou dovozu
  • Znovuzískávání (odsátí RL ze zařízení)
  • Recyklace
  • Regenerace
  • Zneškodnění (fyzická likvidace)

To znamená, že ten, kdo s těmito plyny nakládá (nakupuje, prodává, upravuje, odstraňuje) v množství větším než, musí podat do 31. března za uplynulý kalendářní rok přes ISPOP hlášení na formuláři F_OVZ_RL.

Zmiňujeme se zde o regulovaných látkách a F-plynech ve smyslu chladiv, ale často se jedná o obdobné látky, které jsou také hasivy. Jednou označeny jako R (refrigerant) podruhé jako H (Halony). Např. halon H1202 (dibromdifluormethan) a chladivo R22 Chlordifluormethan. Přesto se k hasivům vztahují i další povinnost. S odkazem na zákon č. 73/2012 Sb. § 11 odst. 2 je uvedena povinnost hlásit halony a halonové instalace. Do 31. března za uplynulý kalendářní rok se hlásí počet systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, jejich typ a množství halonů v nich obsažených, množství použitých a skladovaných halonů a opatření ke snižování emisí.

To znamená, že ten kdo má např. SHZ (stabilní hasicí zařízení) na bázi halonů, nebo jen hasicí přístroje tohoto typu, musí podat do ISPOP hlášení na formuláři F_OVZ_PO.

Závěrem upozorňujeme na limity chladiv při nákupu chladících zařízení po 1. 1. 2020. Jedná se i o běžné chladící jednotky, případně jednotky, které jsou například součástí strojního vybavení -  nejčastěji obráběcí stroje, CNC sestavy apod. (omezení je uvedeno v následující tabulce).

 

Výrobky a zařízení

Datum zákazu

Chladicí a mrazicí zařízení pro domácnost s HFC s GWP 150 a vyšším

1. ledna 2015

Chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (hermeticky uzavřené)

s HFC s GWP 2500 a vyšším

1. ledna 2020

s HCF s GWP 150 a vyšším

1. ledna 2022

Stacionární chladicí zařízení s GWP 2500 a vyšším, jehož provoz je na těchto plynech závislý s výjimkou zařízení určeného pro chlazení pod −50 °C

1. ledna 2020

Sdružené centrální chladicí systémy pro komerční použití s výkonem vyšším než 40 kW a chladivem s GWP vyšším, než 150, s výjimkou primárního okruhu kaskádních zařízení, kde je povoleno GWP do 1500

1. ledna 2022

pokojové klimatizační zařízení (pro přemísťování mezi místnostmi), s chladivem s GWP 150 nebo vyšším

1. ledna 2020

Dělené klimatizační jednotky s vnitřní jednotkou s náplní menší než 3 kg chladiva s GWP 750 a vyšším

1. ledna 2025

 

Časová omezení se téměř nedotknou tepelných čerpadel (stacionární chladicí zařízení, viz tab. výše). Žádné z chladiv dnes používaných v tepelných čerpadlech nemá GWP vyšší než 2500. Zákaz se naopak výrazně dotkne zařízení, u nichž je do budoucna předepsáno chladivo s GWP 150 nebo nižším. V těchto zařízeních lze očekávat nasazování nových chladiv (např. R1234yf s GWP 4) nebo čistých uhlovodíků (propan).

 

Co je tedy při nakládání s reg. látkami a F – plyny to nejdůležitější?

Ve zkratce - kontrola těsností, revize, vedení deníků a plnění ohlašovacích povinností.

Pokud Vás tento příspěvek zaujal a pokud potřebujete legislativní pomoc, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí v oblasti všech složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší. Více najdete na https://www.inisoft.cz/

Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se s námi. Připravili jsme pro Vás řadu legislativních seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni.

 

 

Autor: Ing. Václav Kuncl, INISOFT Consulting s.r.o.
 

19.07.2019 12:30

Za neoprávněné nakládání s nebezpečnými odpady a překročení kapacity kompostárny dostala firma pokutu 180 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti SAVE CZ s.r.o. Firma provozovala v obci Rychnov na Chrudimsku mobilní drtič odpadů a kompostárnu v rozporu s podmínkami provozu těchto zařízení, které stanovil Krajský úřad Pardubického kraje.

Při kontrole v roce 2018 inspektoři zjistili, že firma přijala a následně provedla v mobilním drtiči drcení odpadu, jehož zpracování v tomto zařízení nebylo povoleno. „Jednalo se o stovky tun starých dřevěných železničních pražců napuštěných kreosotovým olejem – tedy nebezpečný odpad obsahující velké množství polycyklických aromatických uhlovodíků,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Firma navíc nedodržela podmínku provozu, a to, že činnost drtiče musí před každým zahájením drcení ohlásit. „Na krajském úřadě jsme ověřovali, že od počátku roku 2017 do doby naší kontroly nebyla činnost drtiče ani jednou řádně ohlášena, ačkoli k drcení prokazatelně docházelo,“ řekl Trávníček.  

Inspektoři kontrolovali také kompostárnu firmy provozovanou ve stejné obci. Zjistili, že přijala a neoprávněně kompostovala odpady, které ke kompostování nebyly schválené. Šlo o více než 1772 tun škváry a strusky, přes 151 tun dřevěných obalů a více než 94 tun dřeva. „Společnost dále výrazně překročila povolenou kapacitu kompostárny. Podle platného provozního řádu mohla ke zpracování přijímat celkem 2400 tun odpadů ročně. V roce 2017 však přijala přes 5575 tun, tedy více než dvojnásobek. Překročení kapacity o více než tři tisíce tun hodnotíme jako závažné,“ doplnil Trávníček.

Při stanovování výše pokuty inspektoři vyhodnotili jako přitěžující okolnost to, že se nejednalo o první porušení zákona, kterého se společnost SAVE CZ dopustila. V roce 2017 jí za neoprávněné nakládání s odpady uložili pokutu 70 tisíc korun.

17.07.2019 15:00

Společnost dostala za provoz kotelny bez povolení a další přestupky pokutu 100 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti AM INTERIÉR, a.s. Při kontrole v únoru 2019 zjistili, že firma ve svém závodě ve Zlíně-Loukách provozovala tři zdroje znečišťování ovzduší, aniž by dodržovala povinnosti dané zákonem o ochraně ovzduší.

Nejzávažnějším přestupkem společnosti bylo provozování plynové kotelny bez povolení Krajského úřadu Zlínského kraje. „Kotelna fungovala bez povolení od ledna 2015, tedy více než čtyři roky, což považujeme za velmi dlouhou dobu a velmi závažné porušení zákona,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Dalším pochybením firmy AM INTERIÉR bylo, že nezajistila v zákonem stanoveném intervalu tří let měření emisí těkavých organických látek produkovaných z lakovny dřevěných povrchů. „Poslední dokladovatelné měření na výduších z lakovny bylo provedeno v roce 2012. V roce 2015, ani v roce 2018 provedeno nebylo,“ konstatoval Augustin.

Doplnil, že třetím výrazným přestupkem bylo neměření emisí tuhých znečišťujících látek z dřevovýroby. To mělo být opět prováděno každé tři roky. Inspektoři však zjistili, že od roku 2013 provedeno nebylo.

Kromě toho firma za kalendářní roky 2015 až 2017 nezpracovala a nezaslala do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) údaje ze souhrnné provozní evidence lakovny, dřevovýroby a kotelny.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se společnost AM INTERIÉR neodvolala, sankce v červnu nabyla právní moci.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE