V České republice začal fungovat projekt na recyklaci plastových květináčů. Nemusí tak končit ve žlutém kontejneru na plasty, ale mohou posloužit dál, informovala Denisa Ranochová z firmy Plastia, která za systémem s názvem Otoč květináč stojí. Do pilotního projektu se zapojilo 11 prodejen ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Další sběrná místa mají brzy přibýt.

Do sběrných boxů lze přinést jakékoliv květináče z měkkého i tvrdého plastu, funkční i rozbité. "My květináče přebereme, hezké a funkční věnujeme tam, kde budou ještě dobře sloužit a dělat radost, například v domovech pro seniory, ve školách nebo v azylových domech. Rozbité podrtíme a vyrobíme z nich květináče nové," popsala spolumajitelka rodinné firmy Lenka Novotná. Pokud lidé vyhodí květináče do žlutého kontejneru, pravděpodobně skončí ve spalovně.

Dosud potvrdili zájem o vysbírané a nepoškozené květináče například Oblastní charita Žďár nad Sázavou, Útulek věcí a re-use centrum v Jihlavě, Základní škola Nížkov, Centrum sociální a podpůrné péče a dobrovolníci nemocnice Jihlava, včetně nemocnice samotné a další. Zapojení do projektu potvrdila i Federace nábytkových bank a Reuse center.

"Náš moravský projekt se ujal i v Praze. V průběhu celého roku mohou lidé přinášet vyřazené květináče na akce pořádané SWAP Prague, což je událost, kde se neplatí penězi, ale věci se navzájem vyměňují, a kde si můžou lidé květináče na rozdíl od sběrných kontejnerů rovnou i odnést," doplnila Novotná. První letošní swap se konal koncem března v prostoru Radlické kulturní sportovny v Praze na Smíchově.

Komise 12. 4. uvítala konečné přijetí směrnice o energetické náročnosti budov, která je klíčovou součástí evropské zelené dohody a která stanoví ambiciózní cíle pro snížení spotřeby energie a emisí v budovách v celé EU, podporuje poptávku po čistých technologiích a vytváří pracovní místa a růst. Členské státy přijmou své plány pro snižování spotřeby energie v obytných a nebytových budovách, přičemž občany podpoří prostřednictvím poradenství a financování renovací. Cílem směrnice je rovněž zvýšit energetickou nezávislost Evropy, a to tak, že se „nulové emise“ stanou standardem pro nové budovy a postupně se přestane používat vytápění fosilními palivy a zároveň se podpoří solární energie. Její zaměření na efektivní plánování renovací a podporu zranitelných domácností je v souladu s širším úsilím EU bojovat proti energetické neefektivitě a snižovat emise skleníkových plynů v rámci plnění globálních cílů v oblasti klimatu.

Vládní novela vodního zákona míří ve sněmovně opět k závěrečnému schvalování. Původně návrh nezahrnoval v úpravě, která zjednodušovala a zkracovala povolovací proces pro stavbu obnovitelných zdrojů, vodní elektrárny. Podle ministerstva životního prostředí totiž tvoří na tocích překážky, a jejich stavba tedy není ve veřejném zájmu. Nakonec by se ale po úpravě ve druhém čtení omezení nemělo týkat všech vodních elektráren, ale jen těch v současnosti plánovaných. Více ZDE

Ovocné stromy letos rozkvetly o měsíc dřív než obvykle a počasí v dubnu připomíná červen. Čeká nás po rekordně teplém roce 2023 další oteplování? Je to podle klimatologů pořád jen dočasný teplotní výkyv, nebo je zvyšování teplot definitivní? „O tom je dnes spor na klimatologických setkáních a v publikacích: jestli to urychlování už teď zaznamenáváme, anebo ho máme očekávat třeba za deset, za dvacet let,“ říká klimatolog Radim Tolasz. Více ZDE

Kdo je připraven, není překvapen - a to ani kontrolu v odpadech. Pusťte si nový díl podcastu INIVOR, který Vás připraví na vše podstatné: Jaké kontroly mohou přijít? Musí být kontrola předem ohlášená? Jak vysokou pokutu mohu dostat? Můžu kontrolu odmítnout? Dá se proti rozhodnutí kontrolních orgánů odvolat? Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube a nebo audio na Spotify. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

 

Lepší monitorování chemických znečišťujících látek, patogenů a antimikrobiální rezistence. Výrobci léčiv a kosmetiky a členské státy budou muset financovat náklady na dodatečné zpracování mikropolutantů a v neposlední řadě lepší opětovné využívání vyčištěných městských odpadních vod, aby se zabránilo nedostatku vody aneb poslanci EP ve středu schválili nová pravidla EU pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod.

Parlament přijal 481 hlasy (79 bylo proti a 26 hlasy se zdrželo hlasování) předběžnou dohodu uzavřenou s Radou v lednu 2024 o revizi norem EU pro vodní hospodářství a čištění městských odpadních vod s cílem lépe chránit veřejné zdraví a životní prostředí.

Do roku 2035 budou městské odpadní vody před vypouštěním do životního prostředí procházet sekundárním čištěním (tj. odstraňováním biologicky rozložitelných organických látek), a to ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem (tj. standardní měrná jednotka popisující průměrné znečištění vypouštěné jednou osobou za den) 1 000 nebo více.

Do roku 2039 bude terciární čištění (tj. odstraňování dusíku a fosforu) aplikováno ve všech čistírnách odpadních vod s populačním ekvivalentem 150 000 a více a do roku 2045 v čistírnách s populačním ekvivalentem 10 000 a více.

Dodatečné čištění odstraňující široké spektrum mikropolutantů („kvartérní čištění“) bude do roku 2045 povinné pro všechny čistírny s populačním ekvivalentem nad 150 000 (a nad 10 000 na základě posouzení rizik).

Detailně budou monitorovány parametry veřejného zdraví (např. známé viry a nově se objevující patogeny), chemické znečišťující látky, včetně tzv. „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny), mikroplasty a antimikrobiální rezistence.

Aby se pokryly náklady na kvartérní čištění (odstraňování mikropolutantů z městských odpadních vod), směrnice zavádí rozšířenou odpovědnost výrobce pro humánní léčivé přípravky a kosmetické přípravky. Nejméně 80 % nákladů budou hradit výrobci, zbytek pokryje vnitrostátní financování.

Členské státy budou mít povinnost podporovat opětovné využívání vyčištěných odpadních vod ze všech městských čistíren odpadních vod tam, kde je to vhodné, zejména v oblastech s nedostatkem vody.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Nils Torvalds (Renew, FI) uvedl: „Tento právní předpis významně zlepší normy pro hospodaření s vodou a čištění odpadních vod v Evropě, zejména díky novým pravidlům pro odstraňování mikropolutantů pocházejících z léků a výrobků osobní hygieny. Dbáme na to, aby dopad pravidel na dostupnost léků nebyl nepřiměřený a aby škodlivé chemické látky, jako jsou věčné chemikálie, byly monitorovány a v budoucnu s nimi bylo lépe nakládalo.“

Další postup

Aby dohoda vstoupila v platnost, musí ji nyní formálně schválit také Rada.

Souvislosti

V říjnu 2022 Komise předložila návrh na přezkum směrnice o čištění městských odpadních vod, který ji uvádí do souladu s politickými cíli EU v oblasti klimatu, oběhového hospodářství a snižování znečištění. Tato legislativa je jednou z klíčových iniciativ v rámci akčního plánu EU pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy.

Byznys s odpady je obrovský, neprůhledný, točí se v něm neuvěřitelné miliardy. Při lobbingu kolem nastavování pravidel hry je až zarážející nepoměr v síle a vlivu velkých korporátních gigantů a na druhé straně roztříštěné samosprávy a málo efektivní státní správy. Dobře to bylo vidět při prodloužení konec skládkování odpadu z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Reálně nemáme dostatečné ponětí o tom, co se vlastně s odpady v Česku děje, co přesně a kolik se toho na skládky vozí, jestli sanační práce skutečně probíhají, nemluvě o pravidelných zahořeních skládek. Nefunguje vynucování regulace, digitalizace postupuje velmi pomalu evidentně záměrně, takže skutečná čísla a objemy lze kontrolovat jen velmi obtížně. Že v roce 2024 nevíme, kolik kamiónů na skládky přijede a kolik tam čeho přivezou, je úplně absurdní, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. Více ZDE

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes vydal několik přelomových rozhodnutí ve svých prvních případech týkajících se změny klimatu. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy je nutnost řešit klimatickou krizi a chránit jí ohrožená lidská práva čím dál tím naléhavější. Rozhodnutí Evropského soudu ovlivní i probíhající řízení v první české klimatické žalobě, kterou v roce 2021 podal spolek Klimatická žaloba spolu s několika dalšími žalobci proti české vládě a ministerstvům.

Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že nedostatečná aktivita státu v ochraně klimatu může porušovat základní lidská práva a svobody jeho občanů a občanek. V případě švýcarských seniorek proti Švýcarsku podle Soudu konkrétně došlo k porušení jejich práva na respektování soukromého a rodinného života (čl. 8 Úmluvy), které v pojetí soudu zahrnuje i právo na příznivé životní prostředí, a práva na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy). Švýcarsko se porušení dopustilo tím, že nepřijalo dostatečná opatření pro snižování emisí skleníkových plynů a neplnilo vlastní cíle. Z porušení práva na spravedlivý proces navíc vyplývá, že se soudy nesmí lidskoprávním otázkám v souvislosti se změnou klimatu vyhýbat. Soud tím potvrdil celosvětový trend klimatických soudních rozhodnutí.

David Chytil, člen rady spolku Klimatická žaloba, říká: “Dnešní rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je skvělou zprávou pro ochranu klimatu v Evropě. Státy musí výrazně zvýšit své úsilí zabránit změně klimatu a chránit tak naše lidská práva. Opatření v oblasti klimatu jsou zákonnou povinností a vlády musí dostát slibům jednat v souladu s vědeckými poznatky, Česko nevyjímaje. Rozhodnutí Evropského soudu je potvrzením snahy občanů v mnoha evropských zemí i komunit po celém světě. To platí i pro českou klimatickou žalobu.”

Rozhodnutí Evropského soudu je vysoce relevantní i pro Česko a první českou klimatickou žalobu. Nejvyšší správní soud, který nyní posuzuje kasační stížnost spolku Klimatická žaloba ČR, řízení přerušil do doby, než ESLP rozhodne. Spolek očekává, že soud bude nyní v řízení pokračovat a zohlední závěry Evropského soudu, který má v oblasti ochrany lidských práv velkou autoritu a již v minulosti přispěl k vyšší ochraně environmentálních práv.

Jakub Zamouřil, člen rady spolku Klimatická žaloba, řekl: “Dnešní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ukázal, že české soudy nepostupovaly správně při dosavadním rozhodování ohledně naší žaloby. České soudy totiž nedostatečně řešili lidskoprávní otázky a pouze posuzovaly, jestli Česko plní své nedostatečné procentuální cíle. Dostatečně rychlé snižování emisí skleníkových plynů je přitom evidentně nutné pro ochranu základních lidských práv českých občanů. Pokud se Nejvyšší správní soud v případu naší žaloby nepřikloní k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, obrátíme se na Ústavní soud.”

Rozhodnutí Evropského soudu nemohlo být vydáno v příhodnější chvíli - evropské vlády musí do června zveřejnit své klimatické plány do roku 2030. OSN nedávno varovala, že vlády po celém světě zaostávají v plnění svých závazků zabránit nebezpečné změně klimatu. Evropský soud ve svém rozsudku také zmínil, že současné globální snahy o mitigaci změny klimatu zatím nejsou dostatečné k naplnění cíle Pařížské dohody.

Ve chvíli, kdy v Česku probíhá aktualizace strategických dokumentů, vyslal Evropský soud jasný signál pro český stát, aby dbal svých závazků z Pařížské dohody a naplnil lidskoprávní závazky vůči obyvatelstvu Česka.

Soud zamítl zbylé dva případy francouzského občana proti Francii a mladých Portugalců proti 32 evropským státům z procesních důvodů, které soudní spor Klimatické žaloby ČR s českými ministerstvy nijak neovlivní. Francouzský žalobce se již odstěhoval z Francie, zatímco portugalští žalobci žalovali příliš států, aniž by se nejdřív obrátili na vnitrostátní soudy a nebyli proto oprávněni k podání stížnosti u ESLP. Na přelomovém rozhodnutí proti Švýcarsku to nic nemění.

Rozhodnutí Evropského soudu dávají naději pro udržitelnější budoucnost a příznivější klima pro budoucí generace. Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že je lidskoprávní autoritou globálního významu a očekáváme, že budou české soudy jeho příkladu následovat. Otálet by ale neměla ani česká vláda a ministerstva.

Tisková zpráva spolku Klimatická žaloba ČR

Materiál aktualizuje finanční strategii implementace nitrátové směrnice v ČR. Jedná se o vyčíslení finančních investičních a neinvestičních nákladů spojených s naplňováním směrnice v oblasti zamezení znečištění vodních zdrojů dusičnany ze zemědělské produkce. Základním požadavkem nitrátové směrnice je vymezit zranitelné oblasti dusičnany, které představují území odvodňovaná do povrchových a podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů. Dalším požadavkem je vytvořit Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, které představují souhrn obecných požadavků, jak hospodařit, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování veškerých vod dusičnany.

Dokument ke stažení:

Předkládací-zpráva

Výbory RAC a SEAC přijaly více než 20 stanovisek k žádostem společností o povolení použití látek obsahujících šestimocný chrom, přičemž většina z nich se týkala použití v leteckém a obranném průmyslu.

Výbor RAC schválil 24 a výbor SEAC schválil 25 návrhů stanovisek k žádostem o povolení a zprávy o přezkumu látek obsahujících šestimocný chrom, které se většinou týkají použití v leteckém a obranném průmyslu. Návrhy stanovisek budou nyní zaslány žadatelům k připomínkám a formálně budou přijaty koncem tohoto roku. Kromě toho výbory RAC i SEAC přijaly dvě konečná stanoviska k žádostem o povolení pro použití oxidu chromového v tvrdém chromu a funkčním chromování.

Během diskusí o návrhu na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) se výbory RAC a SEAC zabývaly riziky spojenými s PFAS a možným dopadem návrhu na lyžařské vosky, kosmetiku a další spotřebitelské směsi. Výbor RAC se zabýval nebezpečností PFAS, včetně odhadu potenciálně uvolněných objemů. Výbor SEAC zvažoval obecný přístup k hodnocení různých socioekonomických prvků návrhu. Výbory také obdržely přehled témat plánovaných k projednání na červnovém a zářijovém zasedání.

Výbor RAC uzavřel dvě žádosti Evropské komise o přezkoumání stanovisek k harmonizované klasifikaci a označování tří lithiových solí. RAC potvrdil své dřívější stanovisko, v němž doporučil klasifikaci těchto sloučenin z hlediska reprodukční toxicity (jako látky, které mohou poškodit plodnost a nenarozené dítě) a z hlediska účinků na kojení nebo prostřednictvím kojení (jako látky, které mohou poškodit kojené děti). Methylmethakrylát (MMA) doporučil výbor RAC klasifikovat jako respirační senzibilizátor (látka, která může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže).

Další výsledky březnových zasedání:

• výbor SEAC přijal aktualizovaný přístup k doporučování období přezkumu ve stanoviscích k žádostem o povolení. Tento dokument bude brzy zveřejněn na internetových stránkách agentury ECHA

• výbor RAC přijal stanoviska k 19 návrhům harmonizované klasifikaci a označování.

Další informace:

• Příloha ke zprávě

• Další kroky k návrhu na omezení PFAS

• Řízení o omezení

• Žádosti o povolení

• Harmonizovaná klasifikace a označování (CLH)

„Spolufinancování z Evropských fondů dělá veřejné zakázky udržitelné téměř výhradně skrze finanční podporu a ne skrze nastavování cílů. Jakmile se finanční podpora sníží nebo skončí, zadavatelé se vrací do ‚starých kolejí‘ k neudržitelným zakázkám,“ shrnuje ekonom Vítězslav Titl. Jeho výzkum inspiroval i finský zákon o veřejných zakázkách. Více ZDE



 

Cena mědi se momentálně nachází na čtrnáctiměsíčních maximech. Analytici navíc říkají, že cena tohoto červeného kovu by se měla zvyšovat i dál. V průmyslu má obrovské využití a přispívá k tomu i postupný přechod na obnovitelné zdroje. Více ZDE

Rázný krok proti nekonečnému přílivu laciného, ale problematického oblečení se chystají učinit ve Francii. Návrh průlomového zákona počítá mimo jiné se sankcemi ve výši až 10 eur (přes 250 Kč) za kus oblečení či naprostým zákazem reklamy pro výrobce takzvané ultrarychlé módy. Novelu v polovině března jednomyslně schválil francouzský parlament, nyní se jí zabývá tamní Senát. Více ZDE

Čtěte také:

Francie chce omezit dominanci čínských výrobců solárních panelů