Celková spotřeba zemního plynu v ČR od září 2014 do dubna 2015 (8 měsíců) byla 6 245,8 mil. m3. Ve stejném období předchozí topné sezóny (2013/2014) to bylo jen nepatrně méně, a sice 6 196,9 mil. m3. U domácností se zvýšila spotřeba meziročně v tomto období o 2,5 procenta. Redakci to řekl Český plynárenský svaz.

Na spotřebu plynu má největší vliv teplota a tak při meziročním srovnání prvních 4 měsíců roku 2014 a 2015 byla celková spotřeba zemního v ČR vyšší o cca 10 procent. Několik měsíců za sebou výrazně ubývá počet změn dodavatelů zemního plynu. V ČR je téměř 2,85 milionu odběratelů zemního plynu a měsíčně mění svého dodavatele již jen asi 11 tisíc zákazníků, tedy asi 0,4 procenta.

• Meziročně se spotřeba plynu za první 4 měsíce roku (především kvůli chladnější zimě) zvýšila o 9,7 procent

• U domácností (září až duben) byla spotřeba meziročně vyšší asi o 2,5 procenta (1 899,24 mil. m3 a 1 946,7 mil. m3)

• Výrazně ubývá změn dodavatelů zemního plynu, nyní již měsíčně jen kolem 11 tisíc (0,4 procenta)

• V ČR je dnes téměř 2,85 milionu odběratelů zemního plynu

„I když byla letos teplá zima a jaro přišlo brzy, v meziročním srovnání spotřeba plynu za celé letošní otopné období od září až do května bude zřejmě přibližně stejná jako vloni,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). Kalendářní rok 2014 byl podle meteorologů nejteplejším za více než 50 let a tak v letošním roce (první 4 měsíce) byla spotřeba zemního plynu meziročně o necelých 10 procent vyšší.

„Nezávisle na počasí spotřeba zemního plynu v domácnostech již několik let stagnuje, ale celková spotřeba plynu v ČR v dlouhodobém horizontu zcela jistě poroste. Podle odhadů dosáhne v roce 2050 asi 120 TWh, což je asi o 40 procent více než byla spotřeba plynu v roce 2014. Podíl na tom bude mít i spotřeba stlačeného zemního plynu pro dopravu, která o 40 procent roste každý rok u nás již nyní,“ dodává Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

V ČR je téměř 2,85 milionů odběratelů zemního plynu. „Měsíčně mění svého dodavatele v ČR již jen asi 11 tisíc zákazníků. Výjimku tvoří již jen první kalendářní měsíc, kdy na začátku roku tradičně evidujeme větší počet změn. V posledních čtyřech letech došlo k obrovskému nárůstu počtu změn dodavatele, a to někdy i více než 40 tisíc měsíčně, ale nyní se vše vrací do běžného a stabilizovaného stavu. I tak český energetický trh patří stále k nejliberálnějším a nejdynamičtějším v Evropě,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Spotřeba zemního plynu v ČR

2014

Leden – 1 067,2 mil. m³

Únor – 895,1 mil. m³

Březen – 748,5 mil. m³

Duben – 534,0 mil. m³

Celkem 1-4/2014 – 3 244,8 mil. m³

2015

Leden – 1 081,3 mil. m³

Únor – 989,9 mil. m³

Březen – 865,5 mil. m³

Duben – 622,8 mil. m³

Celkem 1-4/2015 – 3 559,5 mil. m³

Změny dodavatele zemního plynu

Listopad 2014 – 12 837 změn

Prosinec 2014 – 11 813 změn

Leden 2015 – 29 874 změn

Únor 2015 – 11 404 změn

Březen 2015 – 11 848 změn

Duben 2015 – 12 085 změn

Aktuální vývoj životního prostředí a budoucí environmentální politické trendy pro EU a ČR dnes zhodnotili ředitel Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Hans Bruyninckx a ministr životního prostředí Richard Brabec. Na půdě Senátu Parlamentu ČR se konal mezinárodní odborný seminář na téma "Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU" pořádaný Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR, Ministerstvem životního prostředí a EEA. Ta zde představila výsledky nejnovější Zprávy o životním prostředí, kterou každých 5 let prezentuje evropským politikům a veřejnosti. 

V oblasti životního prostředí a klimatu zaznamenává Evropa významná pozitiva, zlepšuje se životní prostředí i kvalita života a zároveň se stimuluje růst, inovace a vytvářejí se pracovní místa. Na druhou stranu se stále potýkáme s celou řadou přetrvávajících a narůstajících problémů v oblasti životního prostředí. Jejich řešení vyžaduje zásadní změny v systémech výroby a spotřeby, které stojí za těmito problémy, zaznívá ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

„Z naší analýzy vyplývá, že evropské politiky si v průběhu let úspěšně poradily s mnoha problémy v oblasti životního prostředí. Vyplývá z ní však také, že nadále poškozujeme přírodní systémy, které udržují naši prosperitu. I když život v mezích naší planety je velice náročný úkol, přináší jeho splnění obrovské výhody. Budeme-li plně využívat kapacitu Evropy pro inovace, mohli bychom se stát opravdu udržitelnými, budeme moci překračovat dnes známé hranice vědy a technologií a vytvářet nová odvětví a zdravější společnost“, komentuje výsledky Zprávy ředitel Evropské agentury pro životní prostředí.

Co je SOER 2015: Zpráva „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“ (SOER 2015) představuje jak komplexní hodnocení životního prostředí v Evropě, tak i hodnocení a data na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni, včetně srovnání jednotlivých zemí. Více ZDE

K přetrvávajícím problémům ve státech celé EU patří kvalita vod, zejména podíl dusičnanů v řekách, dále využívání půdy i ochrana její funkce, vliv změny klimatu a jeho dopady na ekosystémy. Vzrůstá také poptávka po dopravě, jak osobní tak i nákladní.    

Jedním z takových dlouhodobých problémů je i kvalita ovzduší ve státech evropské osmadvacítky. Nejnovější Zpráva EEA uvádí, že vlivem prachových částic PM2,5 došlo v roce 2011 v Evropě zhruba k 430 000 předčasných úmrtí. Z odhadů Státního zdravotního ústavu ČR vyplývá, že v roce 2012 se v ČR expozice suspendovaným částicím PM10 podílela na 5500 předčasných úmrtích.

"Stav životního prostředí v České republice se dlouhodobě zlepšuje. Mezi pozitivní trendy v ČR patří snižování spotřeby vody, klesá množství vyprodukovaného odpadu. Na druhé straně stále pokračují zábory půdy ve velkých číslech, máme stále vysokou energetickou náročnost a máme rezervy i v kvalitě vody. Přetrvávajícím problémem českého životního prostředí je pak kvalita ovzduší. Podle národních dat ze Zprávy o životním prostředí ČR z roku 2013 kvalita ovzduší v ČR není uspokojivá a její zlepšení stagnuje. Jako v některých jiných státech zhoršuje stav ovzduší u nás především doprava, průmyslové zdroje a emise z lokálních topenišť", říká k aktuálnímu stavu českého životního prostředí ministr životního prostředí Richard Brabec a doplňuje: „Na MŽP pracujeme na řadě konkrétních opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Připravujeme Programy zlepšování kvality ovzduší pro jednotlivé zóny a aglomerace, které začnou schvalovat kraje a obce už během roku 2015. V rámci těchto programů budou v krajích, městech a obcích navržena konkrétní opatření, jejichž aplikace uleví místnímu ovzduší. Plánujeme i opatření v dopravě, zejména změnu registračních poplatků ojetin, ale i motivační pobídky pro rozvoj elektromobility a alternativních pohonů v ČR. Už v letošním roce pak bude mít veřejnost možnost čerpat evropské dotace na výměnu domácích kotlů. Výše dotace od MŽP bude až 85%. Další zdroje na pokrytí celkové ceny nového kotle bude moci dát kraj nebo přímo města a obce,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Z pohledu Senátu PČR slovy předsedy senátního výboru Miloše Vystrčila by měla Evropa i ČR ve své politice v oblasti životního prostředí zohledňovat i celosvětový vývoj a celosvětové trendy. „Nutnou podmínkou spokojeného života a s tím souvisejícího udržitelného rozvoje je rovnováha ekologického, sociálního a hospodářského pilíře. V tomto duchu by měla Evropa přistupovat i k péči o životní prostředí. Je také důležité znát nejen evropské, ale i světové trendy. Evropa se nemůže a nesmí uzavírat při své politice a stanovování cílů v oblasti životního prostředí jenom sama do sebe, ale je nutné, abychom své kroky v oblasti péče o životní prostředí realizovali i s ohledem na celosvětový vývoj. Přes všechny problémy, které dnes v Evropě máme, je pořád zřejmé, že můžeme být v oblasti péče o životní prostředí a investic do jeho ochrany pro ostatní kontinenty inspirací a příkladem,“ uvedl senátor Miloš Vystrčil.

„Máme 35 let na to, abychom zajistili, že do roku 2050 budeme žít na udržitelné planetě. Může se to zdát jako vzdálená budoucnost, ale abychom dosáhli svého cíle, musíme jednat nyní. Naše opatření a investice musí být ještě ambicióznější a koherentnější. Mnohá z rozhodnutí, která učiníme dnes, určí, jak budeme žít v roce 2050,“ dodal ředitel EEA Hans Bruyninckx.

Stav a vývoj legislativy životního prostředí v ČR na semináři zhodnotil náměstek ministra ŽP Vladimír František Mana. Na kvalitu ovzduší v republice i krajích se detailněji zaměřili ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič, Marek Bruštík z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Monika Zeman z Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Co na semináři také zaznělo - srovnání Evropa vs. ČR:

Ovzduší

Znečištění ovzduší a hluk mají nadále vážné dopady na lidské zdraví ve městech. Vystavení hlukové zátěži se každoročně podepisuje nejméně na 10 000 případech předčasných úmrtí Evropanů se srdečními chorobami. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z r. 2006 znečištění ovzduší v Evropě velkou měrou přispívá k výskytu rakoviny plic, respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Na znečištění ovzduší se přitom podílejí především dopravní prostředky, průmysl, zemědělství i domácnosti. Doprava zůstává hlavním původcem zhoršené kvality ovzduší ve městech. Je jediným odvětvím v EU, u kterého se od roku 1990 emise stále zvyšují, a to na 24 % celkových emisí v roce 2012. V ČR byl před dvěma lety imisní limit překročen na 17,4 % plochy území našeho státu, nadlimitní koncentraci benzo(a)pyrenu bylo vystaveno 54,5 % obyvatel. Zpráva EEA predikuje, že řešení vlivu dopravy na ovzduší není jen v samotném zvyšování její efektivnosti, z části i proto, že snaha o snížení zátěží životního prostředí z dopravy je často na druhé straně anulována stále rostoucí poptávkou, proto kromě prospěšných technologických řešení bude třeba změnit i chování účastníků dopravy.

Využití půdy pro ekologické zemědělství

V roce 2012 bylo v ekologickém zemědělství v Evropě využíváno méně než 6 % zemědělských ploch, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly. V roce 2012 byly zeměmi s nejvyšším podílem ekologického zemědělství Rakousko (18,6 %), Švédsko (15,8 %) a Estonsko (14,9 %), naopak nejnižší podíl měla Malta (0,3 %), Bulharsko (0,8 %) a Makedonie (0,9 %). Česká republika se může pochlubit podílem 13,1 %. A to ačkoli v roce 1990 ekologické zemědělství v ČR téměř neexistovalo – fungovaly pouze 3 ekofarmy na rozloze 480 ha zemědělské půdy obhospodařované ekologicky. V roce 2013 již v rámci ekologického zemědělství hospodařilo více než 4 000 ekofarem a celková rozloha zemědělské půdy obhospodařované ekologicky činila více než 490 tis. ha, tj. 11,7 % celkového zemědělského půdního fondu ČR. Za období let 2000–2013 se výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologicky ztrojnásobila. Její podíl na zemědělském půdním fondu se zvýšil z 3,9 % na 11,7 %. Hlavním impulsem pro rozvoj ekologického zemědělství v ČR se stala zejména státní i evropská finanční podpora poskytovaná tomuto odvětví již před vstupem ČR do EU i její následné navýšení po přistoupení a rovněž rostoucí poptávka po bioproduktech.

Související článek:

Politika EU snížila znečištění a výrazně zlepšila kvalitu ovzduší a vody v Evropě (3.3.2015)

Státní fond životního prostředí (SFŽP) vydal novou Prioritu. V aktuálním čísle najdete informace o posledních výzvách z OPŽP 2007-2013 i znění avizovaných výzev z OPŽP 2014-2020. Součástí vydání je i popis nastavení Operačního programu 2014-2020. K dalším zajímavým materiálům Priority bezesporu patří text pracovníků právního odboru Státního fondu životního prostředí ČR, kteří se v jimi sestavené příručce pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP zaměřili na úskalí zadávacích řízení. Jejich netradiční příručka bude v Prioritě vycházet na pokračování. Nabita je praktickými a užitečnými informacemi. V prioritě nechybí předběžný harmonogram výzev (o aktuální stavu OPŽP čtěte ZDE).  Nové číslo Priority si můžete stáhnout ZDE.

Zdroj: SFŽP

Vláda v polovině května schválila věcný záměr zákona o odpadech, který má určit nová pravidla při nakládání s odpady pro občany, obce a firmy. Zákon otevírá pole pro energetické využití odpadu, protože po roce 2024 zakazuje jeho skládkování. Poslední velmi významný otazník se vznáší nad definicí odpadu, který nebude po roce 2024 končit na skládkách. ČAOH sdružující odpadové firmy se domnívá, že pokud zůstane současné znění zákona, podle kterého se nesmí skládkovat směsný komunální odpad (obsah černých popelnic), a nepřidá se tam slovo "neupravený", skončí všechno smetí rovnou v nákladných spalovnách. Jiní odborníci však poukazují na to, že pokud nebudou zákonné požadavky na úpravu odpadů, které nesmějí skončit na skládce, dostatečně přísné, pak by stačilo odpad zběžně přetřídit a bylo by ho zase možné umístit na skládku nebo z něj udělat palivo pro teplárny.

Energetici a teplárníci by naopak po popelnicích rádi sáhli jako po novém zdroji energie, který pro jejich potřeby už žádnou úpravu nepotřebuje. Plány na výstavbu závodu na energetické využití odpadů má například ČEZ v Mělníku a EPH v Komořanech. Nedávno zveřejnila svou chuť spalovat odpadky skupina Veolia, která se loni spojila s Dalkií vlastnící teplárny a teplovody. Které plány se nakonec uskuteční, bude záležet do značné míry na tom, jak se investoři dohodnou s kraji. Ty aktuálně začínají pracovat na svých vlastních plánech odpadového hospodářství. Celý článek ZDE

Zdroj: iHNED.cz

PODROBNÉ VÝSLEDKY CVVM Většina Čechů je spokojena se stavem životního prostředí. Okolí svého bydliště hodnotí pozitivně tři čtvrtiny lidí a životní prostředí v celé republice téměř dvě třetiny Čechů. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Kromě celkového hodnocení stavu životního prostředí výzkum hodnotil podrobněji i názory na některé jeho dílčí aspekty. Z tohoto pohledu nejlépe hodnocenou oblastí je kvalita pitné vody. Z výzkumu také vyplývá, že nejrozšířenější formou environmentálně šetrného chování občanů je třídění odpadu. Lidé se také sami zajímají o informace týkající se životního prostředí.

V rámci květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé dílčí aspekty, jako čistotu okolní přírody, dostupnost volné přírody, čistotu ovzduší, čistotu povrchových vod, kvalitu pitné vody, úroveň hluku nebo hustotu silničního provozu. Kromě toho šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o informace o stavu životního prostředí a zda se v chování českých domácností objevují určité aktivity směřující k ochraně životního prostředí.

Jak ukazují výsledky většina obyvatel ČR je se stavem životního prostředí spokojena jak v místě, kde žije, tak i v zemi jako celku. Životní prostředí v místě svého bydliště vnímají bezmála tři čtvrtiny Čechů (74 %) příznivě, když 18 % z nich je s ním „velmi spokojeno“ a 56 % „spíše spokojeno“. Opačné hodnocení vyjádřila o málo více než čtvrtina dotázaných (26 %), z nichž 18 % je podle vlastních slov s životním prostředím v místě bydliště „spíše nespokojeno“ a 8 % pak dokonce „velmi nespokojeno“.

Již tradičně horší než hodnocení životního prostředí v místě vlastního bydliště je mínění o životním prostředí v České republice jako celku. Přesto i zde spokojenost vyjadřuje zřetelná, více než třípětinová většina (62 %) občanů, mezi kterými je 55 % „spíše spokojených“ a 7 % „velmi spokojených“. Opačný názor v šetření vyjádřilo 36 % dotázaných, z toho 32 % občanů je „spíše nespokojeno“ a 4 % jsou „velmi nespokojena“.

Stav životního prostředí v celé České republice hodnotí o něco pozitivněji lidé, kteří považují svoji životní úroveň za dobrou, a obyvatelé kraje Jihomoravského, Olomouckého a kraje Vysočina. Kritičtěji se pak k životnímu prostředí v ČR staví obyvatelé Středočeského a Moravskoslezského kraje a dotázaní označující svoji životní úroveň jako špatnou.

Spokojenost se stavem životního prostředí v místě bydliště vyjádřili častěji obyvatelé menších obcí a vesnic (do 2000 obyvatel) a lidé žijící v Jihočeském, Královehradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji a v kraji Vysočina. Spokojenější byli také respondenti označující svoji životní úroveň jako dobrou. Nespokojenost naopak častěji pociťují obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje, lidé žijící ve městech o velikosti od 30 do 80 tisíc obyvatel a dotázaní považující životní úroveň své domácnosti za špatnou.

Při srovnání aktuálních výsledků s posledním výzkumem realizovaným v květnu 2014 vidíme, že hodnocení životního prostředí v České republice se nijak nezměnilo, v místě svého bydliště ho však občané vnímají o něco kritičtěji (pokles pozitivního hodnocení o 4 procentní body). Z dlouhodobého hlediska je zřejmé, že v průběhu posledního desetiletí se hodnocení stavu životního prostředí v ČR zřetelně zlepšilo a výrazně se přiblížilo zatím vždy podstatně lepšímu hodnocení stavu životního prostředí v místě bydliště dotázaného. Spokojenost se stavem životního prostředí v celé ČR postupně v letech 2002 až 2004 rostla. Poté se v letech 2004 až 2006 pohybovala kolem polovičního podílu spokojených občanů. V roce 2007 došlo ke zřetelnému nárůstu spokojenosti českých občanů s životním prostředím v ČR a podíl spokojených se pohyboval mírně pod hranicí 60 %. V aktuálním výzkumu svoji spokojenost s životním prostředním v ČR vyjádřilo 62 % oslovených, což je potvrzením loňského maxima.

Pokud jde o hodnocení stavu životního prostředí v místě bydliště, kromě celkového pohledu na něj šetření podrobněji zjišťovalo i názory na některé jeho dílčí aspekty.

Jak ukazují výsledky zachycené v grafu 3, s výjimkou jediné položky – hustoty silničního provozu – ve všech zkoumaných aspektech životního prostředí v místě bydliště převažuje spokojenost. Nejlépe hodnocenými oblastmi v tomto směru jsou kvalita pitné vody (86 % spokojeno, z toho 33 % „velmi“, proti 13 % nespokojených) a dostupnost volné přírody (84 % spokojených, z toho 37 % „velmi“, proti 16 % nespokojených). Tři čtvrtiny (75 %) lidí hodnotí pozitivně čistotu okolní přírody, necelé dvě třetiny (64 %) jsou spokojeny s čistotou ovzduší a přibližně tři pětiny vnímají pozitivně i úroveň hluku (60 %) a čistotu povrchových vod (58 %). V případě hustoty silničního provozu, jak bylo poznamenáno výše, spokojení tvořili menšinu (40 %), zatímco nespokojenost v tomto ohledu vyjádřily téměř tři pětiny dotázaných (59 %), když přitom pětina (20 %) je podle vlastních slov „velmi nespokojena“.

Se všemi sledovanými aspekty životního prostředí v místě bydliště jsou častěji spokojeni lidé s dobrou životní úrovní, nespokojenost naopak častěji vyjádřili lidé hodnotící svou životní úroveň jako špatnou.

Velké rozdíly v názorech dále panovaly mezi obyvateli různě velkých obcí a různých krajů. Spokojenost s čistotou okolní přírody a ovzduší častěji vyjadřovali obyvatelé obcí do 2 tisíc obyvatel. Lidé žijící v obcích větších než 800 obyvatel, ale menších než 2 tisíce obyvatel jsou častěji spokojeni s dostupností přírody, čistotou povrchových vod i kvalitou pitné vody. Obyvatelé obcí a měst větších než 800 obyvatel, ale menších než 15 tisíc pak v místě svého bydliště příznivěji vnímají úroveň hluku. S hustotou silničního provozu jsou pak spokojenější lidé z obcí do 5 tisíc obyvatel. Nespokojenost s dostupností okolní přírody, čistotou ovzduší, úrovní hluku a hustotou silničního provozu byla častější ve velkých městech, zejména pak v Praze.

Čistotu okolní přírody a její dostupnost častěji pozitivně hodnotili obyvatelé kraje Jihočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Jihomoravského a Vysočina. Obyvatelé těchto krajů a současně lidé žijící v kraji Pardubickém a Zlínském lépe hodnotí čistotu ovzduší. Čistotu povrchových vod více ocenili lidé žijící v kraji Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém a Vysočina. Obyvatelé Vysočiny jsou rovněž častěji spokojeni s úrovní hluku a spolu s obyvateli Zlínského kraje také s hustotou silničního provozu. Ve všech sledovaných oblastech s výjimkou kvality pitné vody vyjadřovali nespokojenost častěji lidé žijící v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Oproti situaci z května 2014, kdy proběhlo srovnatelné šetření naposledy, zůstalo hodnocení většiny sledovaných oblastí beze změny, případně byla změna statisticky nevýznamná. K mírnému nárůstu nespokojenosti došlo v oblasti čistoty ovzduší (nárůst podílu nespokojených o 4 procentní body) a čistoty okolní přírody (pokles podílu spokojených o 4 procentní body a odpovídající nárůst podílu nespokojených).

Z dlouhodobého hlediska je pak patrné zejména postupné zlepšování mínění veřejnosti o kvalitě pitné vody. Mírné zlepšení z dlouhodobého hlediska pozorujeme také v případě čistoty povrchových vod. Poměrně stabilní se po celou dobu sledování, tj. od roku 2004, jeví spokojenost s čistou okolní přírody a dostupností volné přírody.

Stav životního prostředí

Kromě otázek zaměřených na samotný stav životního prostředí šetření zjišťovalo i to, nakolik se lidé sami zajímají o informace týkající se životního prostředí v České republice.

Jak ukazují výsledky zájem o informace o stavu životního prostředí v ČR mají podle vlastního vyjádření přibližně tři pětiny (59 %) občanů, v tom 8 % se o tyto informace podle svých slov „rozhodně zajímá“ a 51 % se „spíše zajímá“. Dvě pětiny respondentů (40 %) naopak připustily, že se o tyto informace nezajímají, když 36 % zvolilo variantu odpovědi „spíše se nezajímám“ a 4 % „rozhodně se nezajímám“. Oproti roku 2014, kdy byla tato otázka v květnovém výzkumu respondentům položena naposledy, se celkový deklarovaný zájem o informace o stavu životního prostředí statisticky významně nezměnil.

Zájem o informace týkající se životního prostředí roste se stupněm dokončeného vzdělání respondenta nebo se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti. Informace o životním prostředí více zajímají ženy a lidi starší 60 let. Větší zájem dále projevují ti, kdo jsou nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice jako celku.

Každodenní provoz domácnosti

CVVM se zajímalo o čtyři kategorie environmentálně šetrných aktivit: třídění odpadů, šetření vodou a energiemi, nákupní chování a omezování jízd autem.

Jak vyplývá z grafu 6, nejrozšířenější formou environmentálně šetrného chování je třídění odpadu, běžný odpad třídí vždy nebo alespoň často 87 % respondentů, nadpoloviční většina občanů (52 %) tak dokonce činí vždy. Čtyři pětiny oslovených (81 %) dále uvedly, že vždy nebo často třídí nebezpečný odpad, 45 % přitom takovýto odpad třídí vždy. Dohromady zhruba polovina populace (53 %) deklaruje, že s ohledem na životní prostředí vždy nebo často šetří energiemi a vodou (vždy tak ale činí jen 15 % občanů). Ostatní formy environmentálně šetrného chování jsou relativně méně časté. Téměř čtvrtina lidí (24 %) se hlásí k tomu, že nakupuje výrobky šetrné k životnímu prostředí, necelá pětina (18 %) uvádí, že vždy či často omezuje jízdy autem. Nákup biopotravin je rozšířen asi u 15 % populace.

Podrobnější analýza dat ukazuje, že četnost chování šetrného k životnímu prostředí se zvyšuje s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání, všechny tyto aktivity se také častěji objevují u lidí s dobrou životní úrovní a s výjimkou omezování jízd autem také u žen. Respondenti starší 60 let výrazně méně často uváděli, že nakupují biopotraviny.

Od roku 2002 stoupal počet lidí, kteří třídí běžný a nebezpečný odpad, tento růst se ale zhruba v roce 2008 zastavil a zůstával až do roku 2014 víceméně stabilní. V aktuálním výzkumu došlo opět k mírnému nárůstu u obou zmíněných aktivit (o 4 procentní body). Naopak podíl dotázaných, kteří uvádí, že se při svých nákupech řídí tím, nakolik jsou výrobky šetrné k životnímu prostředí, spíše klesá, i když pokles oproti poslednímu šetření zde není statisticky významný. V porovnání s květnem 2014 došlo rovněž k mírnému poklesu (o 4 procentní body) podílu těch, kteří uvádí, že z důvodu ochrany životního prostředí vždy nebo často omezují jízdy autem. Podíl občanů, kteří se hlásí k nákupu biopotravin, zůstává od roku 2008, kdy byla tato položka do výzkumu zařazena poprvé, víceméně stabilní.

Čtěte také:

Výzkum: Většina Čechů je pro zachování nebo zvyšování podílu jádra na výrobě elektřiny, příznivců ale ubývá (9.6.2015)

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) již dříve veřejnost informovala o velmi sporném právním stanovisku MŽP ve věci změny integrovaných povolení a jejich vztahu k novelizacím složkových zákonů. Ministerstvo životního prostředí vydalo v návaznosti na dotazy z praxe stanovisko k věci účinnosti změn zákona o odpadech týkajících se technického zabezpečení skládek po novele č. 229/2014 Sb.

Základní otázkou bylo, zda jsou změny účinné automaticky ihned po novelizaci složkového zákona, nebo po nutné aktualizaci doposud platného IPPC rozhodnutí, které tyto podmínky specifikuje.

MŽP je v předmětném stanovisku toho názoru, že změny jsou pro provozovatele platné a závazné automaticky po novelizaci složkového zákona (zákona o odpadech) i bez předchozí aktualizace předmětných podmínek v IPPC rozhodnutí. Toto stanovisko MŽP, které se nyní týká odpadů, však může být průlomovou negativní změnou v nastavení povolovacího procesu dle zákona o IPPC i pro jiné složky životního prostředí.

Věcí se zabýval i jeden z nejuznávanějších odborníků na právo životního prostředí, pan profesor a doktor práv Milan Damohorský. Ve svém stanovisku jednoznačně dovozuje, na základě právního výkladu většiny souvisejících aspektů, že MŽP ve věci skutečně nemá pravdu. Právní výklad MŽP je mylný. Další informace a předmětné stanoviska najdete na webu asociace ZDE.

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes předložil Vládě ČR konečnou podobu Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Ten schválila 30. dubna 2015 Evropská komise. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto mohlo již vyhlásit tzv. avíza výzev (viz níže) pro podávání žádostí o dotace, a to v celkovém objemu téměř 8 miliard Kč. Pro žadatele je na celé programovací období nového OPŽP připraveno přes 2,6 miliardy eur (72 mld. Kč). Vláda dále dnes schválila novelu nařízení vlády, kterým se mění výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody.

Podle informací MŽP se dne 16. června uskuteční 1. řádné zasedání Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, na kterém jeho členové by měli schválit podklady pro vyhlášení prvních výzev. Ostré výzvy MŽP plánuje vyhlásit ihned po tomto jednání. Příjem projektových žádostí je plánován na 14. srpna 2015.

„Operační program Životní prostředí pro nové programové období 2014–2020 v gesci MŽP se stal hned druhým programem, který k čerpání schválila Evropská komise. Považuji to za obrovský úspěch, stejně jako zachráněných 13 miliard korun, které jsme nemuseli v loňském roce vracet do Bruselu díky nastavení krizového managementu a zrychlení celé administrace v končícím OPŽP 2007–2013. Chci zdůraznit, že pokračujeme v nastaveném rychlém tempu a důkazem toho je i to, že MŽP již 24. dubna vyhlásilo tzv. avíza výzev nového programového období na ekologické projekty v celkovém objemu téměř 8 miliard Kč. Náš program je tedy, co se týče připravenosti pro žadatele, na špici všech operačních programů. Momentálně už běží přípravy na jednání Monitorovacího výboru OPŽP, které proběhne v červnu, tak abychom ostré výzvy mohli vyhlásit ihned po tomto jednání a příjem žádostí spustit už od 14. srpna tohoto roku,“ komentuje ministr Brabec.

Operační program Životní prostředí 2014–2020 navazuje na končící OPŽP 2007–2013 a je multifondovým operačním programem, tedy zahrnuje intervence pro finanční podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z Fondu soudržnosti (FS). V novém programovém období lze získat finanční podporu v některé z následujících oblastí:

• Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní,

• Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

• Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

• Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

• Prioritní osa 5: Energetické úspory

• Prioritní osa 6: Technická pomoc

Mezi očekávané přínosy nového OPŽP 2014–2020 Evropská komise konkrétně uvedla nové napojení 60 000 obyvatel na vylepšené čističky odpadních vod a lepší zásobení vodou pro dalších 150 000 lidí. Asi 80 000 českých občanů bude mít dle zprávy EK prospěch z nových protipovodňových opatření. Program pomůže zvýšit české kapacity pro recyklaci odpadů o 700 000 tun, podpoří 1 600 opatření na podporu živočišných a rostlinných druhů a jejich stanovišť. Napomoci má také každoročnímu snížení emisí skleníkových plynů o 620 000 tun oxidu uhličitého (CO2) a snížení spotřeby energie ve veřejných budovách o 2 000 000 gigajoulů (GJ).

Oproti svému předchůdci předkládaný OPŽP 2014–2020 snižuje nadměrnou administrativu pro žadatele a příjemce při čerpání finančních prostředků, a to např. snížením nákladů a menší časovou náročností celého procesu od podání žádosti o podporu po proplacení podpory. Změn doznalo i názvosloví. Důvodem je sjednocení terminologie v rámci všech operačních programů schválených pro období 2014–2020.

Semináře k novému OPŽP

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR pořádají odborný seminář Operační program Životní prostředí v letech 2014–2020, který se uskuteční v termínech: 18. června 2015 – Praha, 22. června 2015 – Brno a 25. června 2015 – Ostrava. Vstup na seminář je zdarma po registraci na e-mail: konference@unni.cz, v případě volného místa vám bude zasláno potvrzení registrace. Pozvánka ZDE.

Poplatek za odběr přírodní minerální vody

Vláda dále dnes schválila novelu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody. Novelu předložilo ministerstvo zdravotnictví. Návrh spočívá v navýšení ceny za celkové povolené množství odebíraných přírodních minerálních vod, jež je uvedeno v povolení Ministerstva zdravotnictví k využívání těchto vod dle lázeňského zákona, a to z 3 Kč za m³ na 6 Kč za m³. Cílem navrhované právní úpravy je dosažení adekvátní výše poplatku za odběr přírodních minerálních vod a mírného zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Novela nařízení má být účinná 1. července 2015.

Souvisejícíc články:

Aktuální stav vyhlášení oficiálních výzev v novém OPŽP - více ZDE (28.5.2015)

NOVÝ OPŽP: Stáhněte si aktuální Pravidla pro žadatele a příjemce podpory (15.5.2015)

První avízo výzev z NOVÉHO OPŽP vyhlášeno! (24.4.2015)

Téměř v centru Liberce roste přírodní EKOPark o rozloze 10.000m2 zaměřený na ekologii, sport a aktivní odpočinek. V parku bude realizován i projekt „Treehouses“ neboli domečky na stromě pro pozorování života v parku i s možností přespaní.

Ekopark by svým návštěvníkům měl nabídnout sportovní a relaxační prvky určené pro ekopobyt v přírodě. „U nás v Ekoparku si každý najde své místo. Máme v plánu piknikové paloučky, zóny pro grilování a aktivní relaxaci“ sdělil Šťastný, který je jednatelem firmy SunGarden.cz, zabývající se již 16 let zahradní architekturou. Mimo zmiňované plány, bychom měli v parku nalézt i místa pro pozorování a naslouchání zvukům přírody, naučné přírodovědné stezky pro děti. „Chceme dětem ukázat, jak vypadá hmyzí život, proto pro ně připravujeme interaktivní hmyzí hotely a čmelíny“ doplňuje Šťastný.

Pro sportovní účely budou v parku k dispozici crossfitové aktivity jako např. venkovní posilovna pro procvičení celého těla, malý lanový překážkový park pro děti ve výšce 0,5m. Ekopark nabídne možnost pořádat přednášky, workshopy, letní promítání, víkendové akce, příměstské tábory, volnočasové aktivity, tvůrčí, výtvarné, sportovní a vzdělávací kurzy v přírodě.

„Hodláme vytáhnout rodiny s dětmi z nákupních center, kde tráví víkendy, do přírody, k nám do EKOParku“ říká Stanislav Šťastný, pro kterého je EKOPark splněným klukovským snem.

Pro podporu finanční nezávislosti všech ekologických projektů, bude v parku realizován projekt „Treehouses“, který, až na pár malých výjimek, nemá v České republice obdoby. Treehouses neboli domečky na stromě jsou vyhlídkovou rozhlednou určenou pro pozorování života v parku, pro dobrodruhy i s možností přespaní ve volné přírodě.

Domečky jsou naprosto ekologické a chrání přírodu. Konstrukce nijak nezasahují do stromů a jsou navrženy tak, aby jim neškodily a stromy mohly pokračovat ve svém růstu. Jedním z cílů tohoto projektu je ukázat návštěvníkům, jak funguje ekosystém v korunách stromů, kam by se jinak nedostali.

Domečky jsou navrženy tak, že nepotřebují elektrickou nebo vodovodní přípojku. Sociální zařízení (je-li součástí) je zcela ekologické. Toalety jsou suché a zásypovým materiálem jsou piliny.

"Z části výtěžku EKOParku budeme podporovat souběžně vznikající vlastní charitativní projekt Světlo pro život, který finančně podpoří jak regionální, tak celostátní nadační fondy, neziskové a charitativní organizace z oblasti životního prostředí, ekologie, zdravotnictví a kultury“ prohlásil Šťastný.

Na zřízení dílčí pracovní skupiny, která by měla hledat možnosti, jak snížit administrativní i finanční zátěž pro malé výrobce z obnovitelných zdrojů, se dohodli zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a České fotovoltaické asociace (ČFA). Informovala o tom předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

„Po novele energetického zákona a zákona o obnovitelných zdrojích energie došlo k situaci, kdy na jedné straně majitelé solárních elektráren do 10 kW nemusejí mít licenci a tím se jim snižuje administrativní zátěž a zmenšují se překážky v instalaci těchto zařízení, ale na straně druhé musejí nově platit daň z elektřiny i za energii vyrobenou pro vlastní spotřebu, což rozhodně rozvoji obnovitelných zdrojů nepomáhá. O spolupráci jsme se bavili i v souvislosti s přípravou nové tarifní struktury od roku 2017,“ uvedla Alena Vitásková.

Zástupci ČFA pokračování spolupráce přivítali. „Dlouhodobě se shodujeme v tom, že je potřeba najít takové modely podpory majitelů malých solárních výroben, které nebudou mít dopad do cen a které nebudou vázány na přímou finanční podporu. Doufáme, že spolupráce bude stejně úspěšná jako při prosazování možnosti vyrábět na střeše elektřinu ze slunce bez nutnosti mít licenci, a tímto krokem vytvoříme spravedlivější podmínky k naplňování dílčích cílů aktualizace Státní energetické koncepce“ uvedl výkonný ředitel ČFA Petr Maule.

Související legislativa:

Novela energetického zákona vychází ve sbírce (3.6.2015)

Havárie vodovodního potrubí v pražských Dejvicích, největší po listopadu 1989, mění vodohospodářský byznys. Představitelé některých měst a obcí se obávají, aby se jim podobná nehoda s otrávením pitné vody také nestala. Reakce starostů jsou trojí. Někde chtějí prozatím jen kamerami zkontrolovat zastaralé potrubí, někde zvažují vyšší investice a jinde se chtějí rozejít se soukromými provozovateli. Více ZDE

Havárie v Dejvicích je rána pro reputaci vody, říká šéf pražských vodáren Mrkos

Dejvická havárie vodovodního potrubí má nečekaně mnoho dopadů. Kromě odškodňování lidí v Praze 6 nebo očkování dětí proti žloutence mění i vodohospodářský byznys. Představitelé některých měst se podobné kalamity také obávají a slibují vyšší investice do zastaralé sítě. Což je správně, říká generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. Jen to bude znamenat zvýšení ceny vody. Rozhovor ZDE

Zdroj: iHNED.cz

POZVÁNKA: 9.6. Senát Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu, a životní prostředí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR a Evropskou agenturou pro životní prostředí pořádá mezinárodní odborný seminárř na téma: „Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU“, který se uskuteční v úterý 9. června 2015 od 9.15 do 14 hodin, v Jednacím sále Valdštejnského paláce Senátu Parlamentu ČR. Seminář moderuje senátorka Jitka Seitlová, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Program a mailový kontakt pro případnou registraci ZDE.

Total, BP, Royal Dutch Shell a tři další významní evropští těžaři tento týden zaslali společný dopis do OSN, v němž žádají o přijetí opatření, jež by vytlačila výš náklady spalování uhlí. Půl roku před klíčovým klimatickým summitem v Paříži, na němž se bude jednat o snižování emisí oxidu uhličitého, se snaží propagovat plyn jako méně škodlivou fosilní alternativu pro elektrárenství a vytápění domácností. Zástupci uhelného průmyslu svou komoditu brání. Poukazují na to, že i zemní plyn je zdrojem emisí a že s pomocí pokročilých technologií lze objem CO2 vypouštěných uhelnými elektrárnami podstatně zredukovat. Hlavním trumfem uhlí zůstává jeho nízká cena a všeobecná dostupnost, což platí i v Evropě. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Když ve čtvrtek přiznala bezpečnost dobývání ropy a plynu z hornin pomocí takzvaného frakování rovněž americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), nezbylo odpůrcům této těžby už mnoho v ruce. Zjištění EPA nepřekvapí nikoho, kdo o těžbě z břidlicových ložisek v USA něco ví, a ukazuje na podvodnost argumentů těch politiků, kteří v některých levicově orientovaných státech USA frakování zakázali. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz, ČeskéNoviny.cz
 

PŘIPOMÍNKY Účelem Akčního plánu je tak stanovit krátkodobé konkrétní úkoly pro období 2015 – 2016 k plnění cílů a opatření stanovených v Politice druhotných surovin ČR.  Politika druhotných surovin ČR je prvním dokumentem České republiky vytvářejícím strategický rámec pro efektivní využívání druhotných surovin a poskytuje základ pro postupný přechod k oběhovému hospodářství. Celkem je stanoveno 21 konkrétních úkolů. Pro jejich definování bylo využito legislativních, ekonomických i dobrovolných nástrojů. Termín pro připomínky je stanoven na 23. červa 2015. Více ZDE

Dne 20. května 2015, jedna polská a dvě dánské technologie získaly na evropském ekoinovačním fóru v Barceloně uznání za to, že jako první dokončily proces ověřování svých inovativních technologií. Česká republika drží krok a ověření první technologie spěje do finále.

Ověřování environmentálních technologií (EU ETV), které řídí Evropská komise, nabízí nezávislou metodiku hodnocení výkonnosti nových technologií majících pozitivní vliv na životní prostředí. Vstupem do programu získávají malé a střední podniky příležitost předvést svoji technologii a prostřednictvím nezávislého posouzení její výkonnosti se zapsat do databáze průlomových technologií.

EU ETV je tak garantem nezávislých a důvěryhodných informací o nových environmentálních technologiích. Výstupem procesu Ověřenování je potvrzený výrok o výkonnosti technologie prezentován ve formě Prohlášení o ověření. Prohlášení o ověření pomáhá navázat důvěryhodný obchodní vztah s potencionálním zákazníkem nebo investorem, a se stává se hlavním marketingovým nástrojem napomáhajícím uplatnění inovovaného řešení na světových trzích.

V současnosti započal ověřovací proces u 44 technologií, z nichž 3 byly již úspěšně ověřeny. Společnostmi, které obdržely prohlášení o ověření, jsou polský ASKET pro jeho briketovací lis, dánské společnost JS TRADING pro technologii výroby substrátu pro pěstování hub z digestátu z bioplynové stanice a MOSBAEK CEV, také z Dánska, za návrh regulátoru průtoku dešťové vody.

Slavnostní ceremoniál se konal během 18. Evropského fóra o ekoinovacích, které se konalo ve dnech 20. a 21. května v Barceloně. Diskuse Fóra se zaměřila na to, jak posílit konkurenceschopnost a inovace prostřednictvím ekoznaček a informačních schémat.

V České republice se ověřováním inovativních technologií zabývá České ekologické manažerské centrum a ověření první české technologie, kterou je aerobní fermentor EWA, verze 2014 společnosti AGRO-EKO, s. r. o., již spěje do finále. Minulý rok v červnu vydala Evropská komise Rozhodnutí o poskytnutí dotace na realizaci podpůrných aktivit včetně 50% podpory pro prvních devět ověření. Další podrobnosti najdete na stánkách inspekčního orgánu CEMC ETVCZ ZDE.

Dokument ke stažení:

Prezentace z 18. Evropského fóra o ekoinovacích