Více času na podstatné

Automatické identifikační systémy v odpadovém hospodářství

16.07.2009 10:21

Moderní management odpadů často využívá moderní komunikační techniky, které umožňují účelné propojení mezi přáním spotřebitele, každodenní praxí odpadového hospodářství a požadavky řízení. Systémům RFID patří budoucnost – i v oboru nakládání s odpady.
Radiofrekvenční identifikace (RFID) je technika, která v posledních letech vyvolala revoluci zejména v oboru dopravy, logistiky a obchodu. Experti Deutsche Bank Research očekávají nárůst celosvětového obratu RFID z osmi miliard € v roce 2007 na více než 20 miliard € v roce 2010. V oboru nakládání s odpady podle odborníků z oboru sice ještě nenastala konjunktura, ovšem zhruba třetina nádob na domovní odpad, 8 – 11 milionů nádob, je již vybavena čipy nebo systémem čárových kódů. V téměř 90 % se využívá technika RFID. Obě techniky identifikují své objekty pomocí posloupnosti čísel, které se snímají v případě čárového kódu optickým kontaktem a v případě čipů radiovými vlnami.
V některých podnicích došlo k zavedení automatické identifikace sběrných nádob již před více než deseti lety. Rozhodující byla v mnoha případech potřeba transparentního systému a spravedlivého výpočtu poplatků z hlediska původce odpadu, který by vedl ke zlepšení prevence vzniku odpadu. Toto byly například rozhodující důvody pro zavedení čárového kódu v okrese Darmstadt-Dieburg v roce 1993.
Účelem bylo sjednotit systém pro 23 obce s 23 různými systémy a sazbami za odpad a s poměrně velkým množstvím zbytkového odpadu. Na čárovém kódu nádob na domovní odpad je vždy uloženo specifické číslo majitele, datum vyprázdnění nádob je uloženo ve čtecím přístroji. Okres se rozhodl pro čárové kódy, protože čipy byly drahé a v té době ani nebyly možnosti, jak je umístit na padesátilitrové nádoby. Po více než deseti letech praxe je systém čárových kódů úspěšný a u obyvatelstva se setkal s vysokou akceptací.
V Brémách se rozhodli pro RFID před deseti lety a plynule pro to vytvářeli technické podmínky. V tomto městě je 220 tisíc šedých nádob opatřeno čipem, což umožňuje výpočet poplatků domácnosti podle množství odpadu. Zařízení vozidla na vyprazdňování nádob je opatřeno odpovídajícím čtecím zařízením. Veškeré informace se ukládají v palubním počítači, poté se radiovými vlnami přenášejí do centrály firmy ENO (Entsorgung Nord GmbH). Lze snadno dohledat, kdy a kde byla která nádoba vyprázdněna. Systém rozpozná všechny zaregistrované nádoby a při identifikaci cizí nebo kradené nádoby se proces vyprazdňování automaticky přeruší. Problém vyprazdňování nádob „načerno“, který se v Německu v průměru týká 5 – 10 % nádob, byl v Brémách beze zbytku vyřešen.
ENO má však další cíle. Ročně například vzniká ve firmě několik desítek tisíc stran papíru, které by firma pomocí moderní komunikační techniky chtěla ušetřit. V posledních letech bylo v Brémách do techniky integrováno i plánování tras svozu pomocí automatického navigačního systému. Údaje o pracovní době zaměstnanců, absolvované trase, ujetých kilometrech a natankovaných pohonných látkách se ukládají k pozdějšímu vyhodnocení. Nejnovějším krokem ke správě bez papírů je 50 nových RPDA, což je varianta obvyklých navigátorů s integrovaným RFID čtecím zařízením používaná při expedici sběrných nádob.

Jak funguje RFID
Radiofrekvenční identifikace znamená identifikaci dat pomocí radiových vln. Čip se zabudovanou anténou (odpovídač), čtecí přístroj a databanka tvoří vždy technickou jednotku. Systémy RFID se vyznačují třemi vlastnostmi: jednoznačným elektronickým označením, bezkontaktním přenosem dat a vysíláním na vyvolání. Takzvané pasivní čipy, které se zpravidla používají k identifikaci odpadových nádob, nemají žádný vlastní energetický zdroj. Čtecí zařízení vysílá elektromagnetické pole. Anténa čipu promění elektromagnetické vlny v elektrickou energii, díky které je tento schopen specificky modulovat elektromagnetické pole čtecího zařízení. Tímto způsobem se přenese číselná řada uložená v čipu a objekt je jednoznačně identifikován. V oboru nakládání s odpady se používají pasivní čipy, které vysílají na vlnové délce 134,2 kHz. Odpovídače BDE jsou certifikovány Spolkovým úřadem pro bezpečnost v informační technice (BSI).

Zkušenosti z používání automatických identifikačních systémů
Jestliže se obec rozhodne pro automatický identifikační systém, zavádí dnes zpravidla systém s čipem. Při srovnatelných nákladech rozhoduje většinou dlouhá životnost, snadné odečítání za ztížených podmínek a malé procento chyb. Čip pro šedou nádobu stojí asi 2 €. Cena za etiketu s čárovým kódem je zhruba 1€. Jestliže se ovšem etikety neodečítají ruční čtečkou – „pistolí“, ale pevně nainstalovaným čtecím zařízením, je nutno umístit na nádobu dvě etikety. Náklady na potřebné technické jednotky na svozovém vozidle činí mezi 6 a 8 tisíci eur, v případě systémů s čárovými kódy jsou o něco vyšší, protože tato technika je náročnější na údržbu. Objevují se nabídky kompletních řešení s technickými jednotkami, které jsou výkonné i za nepříznivých povětrnostních podmínek.
Doporučuje se počítat s tím, že zavedení systému potřebuje asi rok – jen samotné vybudování databanky trvá určitou dobu. Zkušenosti také ukazují, že když je automatický identifikační systém jednou zaveden, rostou nároky. Potom je ve výhodě ten, kdo může realizovat rozšíření systému například o zapojení GPS nebo automatických technik vážení odpadu prostřednictvím palubního počítače.

Na základě článku Martina Kreck: Automatische Identifikationssysteme in der Abfallwirtschaft: Funk auf dem Vormarsch, www.entsorga-magazin.de, 6/2007, s. 18 – 19 připravila PhDr. Marie Kleňhová.
 

Zdroj: OF 6/2008

Array