Česká televize spouští nový pořad Věda 24, moderátor bude Daniel Stach

ROZHOVOR S MODERÁTOREM K domácí, zahraniční, ekonomické a kulturní redakci zpravodajství České televize nyní přibyla samostatná redakce vědy. Vznik nové redakce přinese do vysílání ČT24 nový pořad Věda 24, hlavním moderátor bude Daniel Stach. Cílem redakce je, aby byla věda součástí každodenního vysílání ČT24. Pořad se na ČT24 poprvé objeví 11. září.

Diváci se tak mohou těšit na úspěšné české i zahraniční vědce, dozví se o výzkumech, které změnily nebo mají šanci změnit svět. Redakce chce vysvětlovat vědecká bádání tak, aby se v nich mohli orientovat nejen experti daného oboru. Pořad Věda 24 se v programu ČT24 poprvé objeví 11. září, vysílat se pak bude pravidelně před nedělními Událostmi v 18:30.

Hlavním moderátorem se stal Daniel Stach, kterého určitě znáte z pořadu Hyde Park Civilizace.

Daniel Stach: Moje nejoblíbenější otázka je „proč?“

Jaký byl impuls ke vzniku vědecké redakce?

Jedním impulsem byly určitě ohlasy na pořad Hyde Park Civilizace, který je oblíbený u diváků a zároveň respektovaný u odborné veřejnosti, o čemž svědčí i řada ocenění, která tým Civilizace získal. Nyní budeme moci využít všechno, co jsme se za čtyři roky, kdy pořad vysíláme, naučili a popularizovat vědu nejen jednou týdně, ale každý den. Tím hlavním důvodem ale určitě bylo rozhodnutí ředitele Zpravodajství České televize Zdeňka Šámala dát vědě a vědeckému výzkumu větší prostor ve vysílání ČT24. Bez toho by vznik redakce nedával žádný smysl. Všichni si uvědomujeme, jak zásadní význam pro naši společnost tato oblast má.

Co je tedy cílem nové redakce?

Cílem je, aby byla věda součástí každodenního vysílání ČT24. Diváci uvidí úspěšné české i zahraniční vědce, dozví se o výzkumech, které změnily nebo mají šanci změnit svět. Budeme vysvětlovat vědecká bádání tak, aby se v nich mohli orientovat nejen experti daného oboru. Chceme popularizovat vědu na konkrétních příkladech, díky kterým bude věda každému bližší. Žijeme v propojeném světě, ve kterém věda hraje velmi důležitou roli, i když si to mnohdy ani neuvědomujeme a věci kolem sebe bereme jako samozřejmost.

Můžou se tedy diváci těšit na to, že se zprávy z oblasti vědy stanou součástí každodenního zpravodajství?

Rozhodně, to je úkol redakce vědy. Věda nebude „jen“ v Hyde Parku Civilizace, ale témata zaměřená na vědu budou rozprostřena do celého vysílání ČT24. Vědecká redakce je pátou plnohodnotnou součástí zpravodajství České televize a doplňuje tak už fungující domácí, zahraniční, ekonomickou a kulturní redakci. Nejen, že vznikne nový pořad, ale vědecká témata se budou daleko víc než dosud dostávat do už existujících pořadů v celém vysílání ČT24.

Jaké pořady budou na vědu zaměřeny?

Nově vzniká pořad Věda 24. Je to týdeník, který budeme vysílat vždy v neděli před Událostmi – v 18.30. V něm se diváci dozvědí o nejdůležitějších událostech ze světa vědy za poslední týden. Využijeme reportáže a rozhovory, které redakce připraví během týdne a rozšíříme je o zatím nepublikované materiály. Diváci se tak o daném výzkumu dozví ještě víc. V průběhu celého týdne budeme ve spolupráci s divizí Nových médií ČT psát na web www.veda24.cz články, které se zaměří jak na témata, která se objeví ve vysílání, tak také na další, převážně zahraniční dění. Diváci tak budou mít kompletní servis a na webu mj. najdou i celé rozhovory, které jsme neměli možnost během dne odvysílat.

Dál budeme každou sobotu od 20.05 vysílat Hyde Park Civilizace a hlavně nabízet a připravovat vědecká témata do jednotlivých pořadů ČT24.

V čem se změní původní pořady, jako právě Hyde Park Civilizace?

Hyde Park Civilizace se bude dál zaměřovat na největší světové osobnosti vědy. Už teď je velká část hostů ze zahraničí a v budoucnu se budeme ještě víc snažit nabízet rozhovory v angličtině se zajímavými lidmi z jakékoli části planety.

Jaké zajímavé hosty máte v plánu vyzpovídat?

Takzvaná letní pauza pro nás nebyla moc pauzou. Natočili jsme rozhovory se čtyřmi nositeli Nobelovy ceny a také horolezcem, který nemá ruce ani nohy. Navíc hned v sobotu 10. září budeme vysílat díl s generálním ředitelem tokamaku ITER. Tokamak je zařízení, ve kterém probíhají podobné procesy jako ve Slunci a díky tomu by měl zajistit čistou a bezpečnou energii. Tokamak ITER se po dokončení stane nejdražším vědeckým centrem na Zemi. Domluvené už také máme, že do Hyde Parku Civilizace přijde už desátý nositel Nobelovy ceny a máme rozjednané vystoupení hned několika lidí, kteří nejsou typickými zástupci vědecké komunity, ale svými názory ovlivňují svět. Konkrétní jména ještě prozradit nemohu, ale myslím, že diváci budou mít radost, že se Civilizace posouvá zase o kousek dál.

Podle jakých kritérií hosty vybíráte?

Stojíme o toho nejlepšího hosta, jakého dokážeme sehnat. Je nám jedno, jestli je z Prahy, Brna, Moskvy nebo Londýna. S anglicky mluvícími hosty děláme rozhovory v angličtině a diváci si tak mohou rozhovor poslechnout i bez tlumočení. A řídíme se heslem velitele letu Apolla 13 Gena Kranze: „Failure is not an option,“ tedy neúspěch nepřipadá v úvahu. Proto oslovujeme hosty, na které by jiní možná ani nepomysleli, nebo si řekli: „vždyť ten stejně nepřijde.“ My to ale zkusíme a někdy to vyjde hned, jindy po měsících snažení a v jiných případech to ještě nevyšlo, ale nevzdáváme se a zkoušíme to dál. Snažíme se nabídnout mix „tvrdé“ vědy – tedy například fyziky nebo chemie – s tématy, která jsou zaměřena víc na společnost – například historikové nebo filozofové. Svět nejsou jen čísla, která do něj ale zároveň patří.

Jaká oblast vědy zajímá Vás osobně?

Nemám jednu nejoblíbenější oblast, to je možná moje výhoda. Zajímá mě věda jako taková, to poznávání, spousta nových věcí, které se musím na každé téma naučit. Mě to prostě baví, mám radost z poznávání. Vždycky mě zajímalo, jak věci fungují. Moje nejoblíbenější otázka je „proč?“ Té se držím stále, a to i v rozhovorech. Dá se doplnit: Proč takhle? Proč teď? Proč tady? Ale pořád je základní otázka „proč?“ a na tu věda hledá odpověď, ať už je téma jakékoli.

Proč je podle Vás důležité vědu „podporovat“?

Protože je nedílnou součástí našeho světa a ovlivňuje nás daleko víc, než si většina lidí uvědomuje. Prakticky všechno, co máme a používáme, je výsledkem práce vědců. Rozhodně to nejsou jen každému jasné výsledky – léky, počítače, auta, letadla, mobilní telefony,… Ale také na první pohled teoretické věci. Třeba obecná teorie relativity se nás týká neustále i v praktickém životě. Kdyby vědci neupravovali pozici GPS satelitů podle teorie relativity, po 24 hodinách by se GPS netrefila asi o 2,5 km. Naše pozice by byla o 2,5 km špatně, a to po jediném dnu. Myslím, že je klíčové, abychom si uvědomovali, že věda je doslova všude kolem nás a je součástí našeho života a že někdy ji bereme až příliš samozřejmě. Jenže za každým krokem byla něčí práce a na to je třeba nezapomínat.

Jakou pozici podle Vás zaujímá věda v české společnosti?

Myslím, že Češi si vědců velmi váží. Všichni máme pořád hodně co zlepšovat a z mojí zkušenosti také zlepšujeme. Na jedné straně máme vědce, kteří stále víc a častěji chápou, že je potřeba jejich výzkum popularizovat, vyrazit mezi lidi, kteří se jejich oboru vůbec nevěnují. Stejně tak si myslím, že se široká veřejnost o vědu zajímá čím dál víc a že čím dál víc lidí chce věcem skutečně rozumět a nezůstávat jen na povrchu.

Nenechte si ujít!