EU do roku 2030 sníží EU emise o 40 procent. Česko získá miliardy na zvýšení energetické účinnosti.

ZÁVĚRY KE STAŽENÍ! Evropská unie do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti roku 1990. Česko podle premiéra Bohuslava Sobotky dostane díky kompenzacím 50 až 70 miliard v příštích 10 letech, jež dá na zvýšení energetické účinnosti. Dohoda také obsahuje ke stejnému roku v EU výrobu nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti nejméně o 27 procent a posílení propojenosti energetických sítí.

Cíl čtyřicetiprocentního snížení emisí oxidu uhličitého je závazný pro každou členskou zemi. Závazek týkající se obnovitelných zdrojů je závazný na celoevropské úrovni.

Závěry o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

stahujte ZDE

Závazek týkající se nejméně sedmadvacetiprocentních úspor energií je „indikativní“ a za základ bere model vycházející pro rok 2030 ze současné úrovně spotřeby a technologií. Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent.

Dohodl to v noci pátek summit osmadvacítky v Bruselu. Rozhodnutí je podle předsedy Evropské rady pozitivní zprávou pro mezinárodní společenství před světovou klimatickou konferencí plánovanou na prosinec 2015 do Paříže.

Rozhovor ČRo:

Reportáže na ČT 24:

Komentář vlády ČR:

Ve čtvrtek 23. října dospěli šéfové států a vlád členských zemí Evropské unie k dohodě nad podobou nového klimaticko-energetického balíčku do roku 2030. Ke shodě nad dlouhodobými cíli EU v oblasti energetiky a klimatu přispěla svým vyjednáváním také Česká republika, zastoupená na dvoudenním summitu v Bruselu premiérem Bohuslavem Sobotkou. 

Po nočním jednání dospěli lídři EU ke stanovení závazného cíle ke snížení emisí skleníkových plynů ve výši 40 procent oproti roku 1990, který byl pro Českou republiku klíčovou součástí dohody. „Jsem velice rád, že jsme po náročném vyjednávání dospěli s našimi evropskými partnery ke shodě, a přihlásili jsme se tak k plnění našich mezinárodních závazků. Vzhledem k tomu, že je Česká republika vysoce průmyslovou zemí, vnímám vyjednání kompromisu, který poskytuje jistotu pro průmysl a ochranu budoucích investic a zároveň peníze pro modernizaci energetiky a průmyslu, za úspěch,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Členské státy se zároveň shodly i na dalších dvou cílech pro energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to ve výši 27 %. Česká republika prosadila do textu závěrů explicitní odkaz na suverenitu členských států při volbě svého energetického mixu. Díky české podpoře státy získaly také garanci nepřevoditelnosti těchto dvou evropských cílů na národní úroveň.

Českým vyjednavačům se podařilo získat dostatečné finanční kompenzace, které České republice umožní plnění ambiciózních závazků. Klíčovým nástrojem pro podporu české ekonomiky je zvýšení množství povolenek, které ČR společně s dalšími státy s nižším HDP obdrží. Jejich množství bude zvýšeno o 10 procent. ČR může v závislosti na cenách povolenek získat odhadem mezi 50 až 70 miliardami korun. Jako základní kritérium pro kompenzace zůstal poměr HDP na obyvatele, který ČR od počátku jednání prosazovala.

Evropská rada dohodla vnik nových fondů jeden na podporu inovací a druhý na podporu modernizace ekonomiky. Česká republika díky tomu získá desítky miliard korun a další prostředky na podporu ekonomiky.

Součástí výsledného balíčku je také dohoda na dokončení jednotného energetického trhu, tedy dlouhodobé priority ČR, jejíž naplnění přispěje ke konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti osmadvacítky. Právě v oblasti energetické bezpečnosti se zemím Visegrádské skupiny včetně České republiky podařilo prosadit důraz na dokončení prioritních infrastrukturních projektů. Tím se omezuje závislost EU na dominantním dodavateli zemního plynu

ČEZ: Evropská energetika potřebuje jasný směr

Společnost ČEZ vítá závěry Evropské rady, jež vytvářejí obrysy směřování klimaticko-energetické politiky EU do roku 2030. Aby mohlo dojít k nápravě krize energetiky, je třeba stanovit jasná pravidla a směr, kam se má v budoucnu ubírat. Záviset však bude také na konkrétní legislativě, do které Evropská komise cíle pro rok 2030 promítne v první polovině roku 2015.

„Evropská energetika potřebuje ze všeho nejvíce stabilitu a dlouhodobou předvídatelnost, proto jsem rád, že Evropská rada přijala klimaticko-energetické cíle do roku 2030. Je ale důležité, aby byly konkrétní pravomoci ponechány v co největší míře jednotlivým státům, a to jak při implementaci celounijního cíle pro obnovitelné zdroje, tak i při nastavení cíle v oblasti úspor na primární či koncové spotřebě,“ uvedl Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.

Klimaticko-energetické cíle do roku 2030 přijaté Evropskou radou:

• Závazný cíl pro každou členskou zemi snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % proti úrovni z roku 1990

• Na evropské úrovni zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 % (pro výrobu elektřiny to představuje 47% podíl)

• Na evropské úrovni zvýšit energetickou účinnost o 27 %

• Závazný cíl pro propojení elektrifikačních soustav na úrovni 15 %

Evropská komise promítne tyto cíle do konkrétní legislativy v první polovině roku 2015. Pak teprve bude jasné, zda se má například cíl v oblasti úspor týkat primární či koncové spotřeby. „Úspora na spotřebě nám přijde v rozporu s ambicemi zvýšit energetickou bezpečnost. Zvýhodňovalo by to totiž plynové zdroje oproti jaderným, což nás ale zavazuje k vyšším dodávkám plynu. Současně by to ohrožovalo konkurenceschopnost průmyslu, což nemůžeme dopustit,“ vysvětlil Beneš.

Kromě nastavení cílů pro rok 2030 jako dlouhodobé vize EU je klíčová reforma systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). K té by mělo dojít co nejdříve, ideálně již od roku 2017. Současně by měly být dříve backloadované povolenky staženy z trhu natrvalo. Mezi roky 2013 a 2030 by totiž mělo být vydáno 31600 milionů povolenek, přičemž celkový nedostatek bude jen 600 milionů, tedy 50x nižší.

„Osud energetiky mají v rukou bruselští úředníci, proto považuji za zásadní s nimi stále častěji jednat a sdílet s nimi poznatky o fungování energetiky v jednotlivých zemích. To jsme dělali v rámci Iniciativy Magritte a budeme v tom pokračovat i nadále,“ dodal na závěr Beneš.

Zdroj: ČTK, iDNES.cz, ČRo, ČT24

Vydáno: 24.10.2014 03:30 (Aktualizace: 24.10.2014 14:57)