Hodnocení šestileté práce předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové z pohledu Komory OZE

Nepovedený návrh elektrotarifů a roky tahanic o zbytečné notifikace. A zcela nevyužité příležitosti, které do elektroenergetiky vrhl propad cen fotovoltaiky a baterií spolu s technologickým vývojem větrných turbín a solárních panelů. Tak hodnotí zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie šestileté působení Aleny Vitáskové v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Vitásková dnes tráví v úřadě poslední den. Vedení ERÚ od zítřka přebírá nová pětičlenná Rada.

Návrh reformy elektrických tarifů založený na velikosti jističe připravoval ERÚ dva roky společně s největšími podniky. Jak se hned po zveřejnění ukázalo, hrozil zdražit elektřinu všem, kteří s ní chtějí šetřit, ať už tím, že pravidelně zhasínají, nebo sami si ji vyrábějí v pár panelech na střeše či si kupují ty nejúspornější spotřebiče. Kdyby loňský návrh ERÚ prošel, miliardy ročně by z kapes domácností vytahaly distribuční divize ČEZ, E.On a PRE. K tomu totiž směřoval nápad vytvořit speciální sociální dávku, která by zvýšené účty za elektřinu domácnostem kompenzovala. Na nátlak premiéra Vitásková naštěstí svůj tarifní návrh stáhla.

Kauza tzv. notifikací pro obnovitelné zdroje, která se táhla přes dva roky. Energetický regulační úřad odmítal vypsat podporu, kterou před tím roky provozovatelům vyplácel, s odůvodněním, že pro ni potřebuje souhlas (notifikaci) od Evropské komise. U zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 (90 % všech) se to ukázalo zbytečné, jak Komora OZE opakovaně v minulosti tvrdila. [1] Vitásková svým mylným úsudkem způsobila, že investoři ze sektoru rychle prchali a banky odmítaly existující projekty refinancovat. Česku hrozily obří arbitráže.

V době, kdy obnovitelné zdroje byly v Česku sprostým slovem, se ve světě naplno rozjela masivní výstavba obnovitelných zdrojů, které zlevňují a jsou stále efektivnější. Zatímco se mezi lety 2011 a 2016 celosvětový výkon větrných elektráren víc než zdvojnásobil a fotovoltaických dokonce víc než zečtyřnásobil, v Česku větrné elektrárny narostly o pouhých 29 % (na celkových 282 MW) a fotovoltaické o 5 %, jak ukazuje následující tabulka:

Tabulka: vývoj instalovaného výkonu větrných a fotovoltaických elektráren 2011 - 2016

Nová Rada

Stejné příležitostí a výzvy, akorát již naléhavější, leží před novou Radou. Její kvalitní složení ale dává naději, že se zpoždění podaří dohnat. Nová Rada ERÚ, která po Vitáskové vedení úřadu přejímá, by se podle zástupců sektoru obnovitelných zdrojů měla zaměřit na následující oblasti:

• začít připravovat energetiku pro nová opatření, která začne chystat příští česká vláda tak, jak budou postupně vznikat evropské předpisy sdružené v balíčku pod názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Z pohledu spotřebitelů budou k nejdůležitějším opatřením patřit motivace pro samovýrobce, zavedení podpory pro komunitní energetiku či vznik energetických, technologicky specifických aukcí.

• začít upravovat či tlačit na úpravu technických aspektů, které umožní rozvoj decentralizovaných zdrojů tak, jak to předpokládají platné strategické vládní dokumenty. Noví radní by se měli zaměřit zejména na zjednodušení podmínek připojování nových zdrojů, sjednocení způsobu měření výroby elektřiny, ale také tlačit na postupné přebudování přenosové a distribuční sítě tak, aby byly v budoucnosti schopné pojmout větší podíl decentralizované elektřiny.

• Důležitým úkolem bude i úprava elektrotarifů tak, aby spravedlivě rozdělily náklady na sítě a zároveň motivovali spotřebitele elektřinu si sami vyrábět (tzv. samovýrobci).

• vyjasnit situaci ohledně rekonstrukcí podporovaných obnovitelných zdrojů, což se týká především fotovoltaických elektráren. Tak, aby například domácnost, pekárna či obecní škola nepřišla o podporu a svou investici kvůli tomu, že na trhu nesežene již zcela totožný panel nebo střídač, jaký se vyráběl před 8 lety.