Jak je to s úpravou běžeckých tras v přírodních zónách národních parků?

V médiích se opakovaně objevily informace o údajném znemožnění pravidelné údržby stávajících běžeckých tras v přírodních zónách národních parků, zejména v Národním parku Šumava, a to kvůli novele zákona o ochraně přírody a krajiny. MŽP uvádí některé nepřesnosti na pravou míru.

Současná právní úprava možnost údržby běžeckých tras i v přírodních zónách, kde platí nejvyšší ochranný režim, nevylučuje. Už v diskuzi nad návrhem výše uvedené novely bylo zřejmé, že i v zónách národních parků, kde je cílem umožnit maximální fungování přírodních procesů, bude potřebné realizovat činnosti, které s tímto cílem v souladu nebudou. Proto při vymezení takzvaného režimu zón zákon výčet těchto činností uvádí a stanoví důvody pro jejich realizaci. Údržba vyznačených turistických tras, tzn. i tras pro běžecké lyžování vyznačených v terénu, je výslovně uvedena v zákoně jako činnost realizovatelná i v zóně přírodní.

Důvodem pro tuto údržbu je přitom ochrana přírody a krajiny. Nabídka udržovaných tras totiž významně usměrňuje volný pohyb návštěvníků v terénu, a nedochází tak k rušení druhů vyskytujících se v těchto lokalitách a poškození konkrétních ploch. Vedle toho přispívá údržba vyznačených běžeckých tras k bezpečnému pohybu návštěvníků v unikátní přírodě národních parků. Využívání vyznačených tras je i naplněním poslání národních parků, tedy přírodě šetrného turistického využití.

Zdroj: MŽP