Novinky OPŽP: Sociálně únosná cena vody, veřejná podpora a fakturace

Státní fond životního prostředí ČR zveřejňil přehled sociálně únosné ceny pro vodné a stočné, stanovené pro jednotlivá krajská území (NUTS 3) dle pravidel OPŽP 2007 - 2013, platnou pro kalendářní rok 2014.

Takto zveřejněná, sociálně únosná cena pro vodné a stočné, je platná pro projekty spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2007 - 2013 v rámci prioritní osy 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, podoblasti podpory 1.1.1 - Snížení znečištění z komunálních zdrojů a oblasti podpory 1.2 - Zlepšení jakosti pitné vody. Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné bude v budoucnu pravidelně zveřejňováno na webu OPŽP v ročních intervalech, a to vždy v září roku před uplatněním výše sociálně únosné ceny pro vodné a stočné na další rok. Tyto ceny jsou rozhodující při posuzování dodržování podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro výše uvedené projekty, a to v tom smyslu, že příjemce má možnost (nikoliv povinnost) ceny na sociálně únosnou úroveň snížit.

V souladu s „Metodikou pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP" (verze 3.5), je sociálně únosná hranice pro výdaje na vodné a stočné definována jako cena pro vodné a stočné (včetně DPH), která představuje 2% průměrných ročních čistých příjmů domácností se standardní specifickou spotřebou vody 80 l/os/den.

Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné (vč. DPH) v jednotlivých krajích ČR, pro rok 2014, vychází ze statistických údajů o příjmech a životních podmínkách domácností za rok 2013, indexované dle průměrné míry inflace za čtyři poslední čtvrtletí do poloviny r. 2014, s využitím údajů z pravidelně zveřejňované Zprávy o inflaci (ČNB). Pro následující roky budou průměrné roční čisté příjmy domácností vždy aktualizovány a navýšeny o průměrnou inflaci za rozhodné období.

Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné pro rok 2015 bude zveřejněno v září letošního roku.

Přehled výše sociálně únosné ceny pro vodné a stočné dle krajů je k dispozici ZDE

Hlavní změny vyplývající z Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 pro projekty zakládající veřejnou podporu v oblasti Regionální investiční podpory

Dne 1. 7. 2014 vstoupilo v účinnost Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014), jež nahrazuje Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008.

Stávající režimy blokových výjimek Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 dle Nařízení č. 800/2008 vyjma Regionální blokové výjimky (tzv. regionální investiční podpory) je možné aplikovat ještě po přechodné období šesti měsíců, tedy do 31. prosince 2014. Režimy Regionální blokové výjimky se však musí řídit od 1. července 2014 již pravidly nového Obecného nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014. S ohledem na výše uvedené se mění podmínky pro žadatele Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 u Regionální investiční podpory.

Mezi hlavní změny, ke kterým dochází v oblasti Regionální investiční podpory v důsledku přijetí nových předpisů, patří především snížení výše regionální investiční podpory na 25 % způsobilých výdajů dle pravidel uvedených v tomto novém nařízení a dle nově schválené Mapy regionální podpory pro Českou republiku na období 2014-2020. Zároveň není možné aplikovat ustanovení regionální investiční podpory na projekty v oblasti výroby a distribuce energie.

Podle nové úpravy není u Regionální investiční podpory již nutné prokazovat motivační účinek u velkých podniků způsobem uvedeným v Obecném nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008.
Rovněž podle nové úpravy v případě podpory na zásadní změnu výrobního postupu musí být způsobilé náklady vyšší než odpisy provedené za předcházející tři účetní období z majetku užívaného při činnosti, jež má být modernizována. V případě podpory na rozšíření výrobního sortimentu stávající provozovny musí být způsobilé náklady o nejméně 200 % vyšší než účetní hodnota znovu použitého majetku, která je zachycena v účetním období předcházejícím zahájení prací. Všechny počáteční investice jednoho příjemce (na úrovni skupiny podnikatelských subjektů), které jsou realizovány v jednom regionu NUTS III (na území jednoho kraje) a mají být podpořeny v rámci regionální investiční podpory, se dále považují za jediný investiční projekt, přičemž celková výše podpory v souhrnu nesmí převýšit nařízením stanovenou maximální míru. Žadatelé z řad podnikatelských subjektů doloží, že podnik není vyloučen z podpory na základě následujících definic (nejedná se o podnik v obtížích ani o podnik, na který byl vydán inkasní příkaz). Podpora nesmí být poskytnuta podniku:

• na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;
• podnikům v obtížích.

„Podnikem v obtížích" ve smyslu Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014 se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

   a) V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem a jejíž existence nepřesahuje tři roky nebo - pro účely způsobilosti pro rizikové financování - která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným" považují zejména formy podniků uvedené v příloze 1 směrnice 2013/34/EU¹⁾ a „základní kapitál" zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.

   b) V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem a jejíž existence nepřesahuje tři roky nebo - pro účely způsobilosti pro rizikové financování - která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti" považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.

   c) Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.

   d) Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.

   e) V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

1. účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a
2. poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdanění a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.

Nově bude možné čerpat Regionální investiční podporu v rámci OPŽP 2007 - 2013 pouze při respektování výše uvedených pravidel. Základní změny vyplývající z pravidel nového Obecného nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014 budou zapracovány v programové dokumentaci OPŽP (konkrétně v Programovém dokumentu, Implementačním dokumentu, Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP a Směrnice MŽP) v nejbližším možném termínu. Aktualizovaná programová dokumentace a seznam oznámených režimů podpory pro programové období 2007 - 2013 budou následně zveřejněny na webu OPŽP.

Urgence doložení faktur u již zrealizovaných projektů

„Jsou to hlavně případy, u kterých nám s ohledem na finančně platební kalendář akce chybějí informace o tom, zda příjemci podpory ještě mají u sebe nějaké faktury, které plánují v rámci podpořeného projektu z OPŽP uplatnit. V zásadě to tedy je urgence doložení faktur k již zrealizovaným projektům v IS Bene-fill," vysvětluje Jana Tlustá, vedoucí Call centra Státního fondu životního prostředí ČR.

Lidé z call centra mají k dispozici přehled projektů, u nichž je v informačním systému uveden stav „realizace ukončena", ale podle finančně platebního kalendáře není jisté, zda příjemci podpory uplatnili nárok na proplacení všech faktur v rámci podpořeného projektu. Jsou to projekty, u nichž call centrum nadále eviduje možnost čerpání poměrně významných částek bez upřesnění, zda bude financování ještě pokračovat, nebo je definitivně uzavřeno, a proto nebude zbývající část schválené dotace vyčerpána. Podle Jany Tlusté příjemci někdy otálejí se žádostí o proplacení i u faktur na významné finanční obnosy.

Ptáme se příjemců
„Ptáme se příjemců podpory, proč fondu nepředkládají faktury. Zároveň je žádáme, aby faktury k proplacení neprodleně doložili. Je to v jejich zájmu, ale i v našem," říká Jana Tlustá a dodává, že faktury, které fond příjemcům podpory včas proplatí, se pozitivně promítají do celkového čerpání peněz z Operačního programu Životní prostředí. I to je podle Jany Tlusté důležité, protože čím více peněz bude letos z Operačního programu Životní prostředí vyčerpáno, tím více peněz bude v programu k dispozici také pro rok příští.
„Pracovníci call centra se snaží o milý přístup a o co nejlepší objasnění nutnosti rychlého dodání faktur fondu. Oslovení obvykle reagují vstřícně, profesionálně. Jen v případě projektů, které jsou zrealizovány již delší dobu, se občas ze strany příjemců setkáme s jistou nevolí, proč jsme si vzpomněli tak pozdě a oslovujeme je až nyní... Avšak je třeba říci, že aktivita by měla být spíše na straně žadatele," dodává Jana Tlustá. Ovšem jinak si příjemce podpory, resp. jejich zástupce, vedoucí call centra pochvaluje, protože dle jejích slov reaguje většina z nich vstřícně.

Pomoc ze strany fondu
Z telefonátů pracovníků Call centra Státního fondu životního prostředí ČR vyplývá, že příjemci podpory mnohdy ztratili přehled o možném dalším čerpání, anebo opomněli fondu sdělit, že již čerpání ukončili.
„Ve všech podobných případech doporučujeme kontaktovat projektového manažera akce. Minimálně je vhodné elektronickou zprávu o ukončení čerpání dotace předat kompetentnímu pracovníkovi a tím nastartovat další kroky k ukončení administrace žádosti, přičemž se může ukázat, že ne všechny faktury, které mohly být proplaceny, skutečně proplaceny byly. Navíc informace k dokončenému čerpání dotace a k možnosti uzavřít proces administrace takovýchto projektů má i další pozitivní efekt. Poskytuje věrnější obrázek o tom, kolik peněz ještě v jednotlivých prioritních osách zbývá, což je velmi důležité například při rozhodování o tom, které projekty a kolik dalších nových lze vyjmout ze zásobníků projektů a realizovat je," uzavírá Tlustá.

Neváhejte v rámci OPŽP využívat zálohové faktury, je to snadné!

Opatření má již nyní pozitivní vliv na čerpání prostředků zvláště u větších projektů, kde jsou příjemci podpory subjekty z podnikatelského sektoru a kde u velkých investičních a realizačních celků je institut zálohových plateb běžnou smluvní praxí. Jeho využití je však doporučováno u všech ostatních projektů bez ohledu na finanční náročnost.

Základní podmínky pro uplatnění zálohových faktur do žádostí o platbu jsou následující:

1. režim zálohových faktur má příjemce podpory na základě podmínek zadávacího a výběrového řízení sjednán s dodavatelem ve smlouvě o dílo,
2. zálohová faktura se vztahuje pouze k realizační smlouvě o dílo,
3. zálohová faktura nesmí být vystavena ve výši 100 % uzavřeného kontraktu,
4. zálohová faktura, kterou příjemce požaduje proplatit, smí být vystavena max. na částku 90 % z realizační smlouvy o dílo,
5. způsobilé výdaje připadající na zálohovou fakturu, která má být proplacena bez předložení zúčtovací faktury, nesmí být vyšší než 90 % z realizační smlouvy o dílo a zároveň vyšší než jsou stanoveny maximální způsobilé výdaje k dané smlouvě o dílo,
6. zálohová faktura smí být tedy proplacena bez zúčtovací faktury pouze do výše stanovené dle bodu 5),
7. zálohová faktura může být administrována jak v sytému ex-post plateb, tak v systému modifikovaných ex-ante plateb tzn., že příjemce je povinen nejpozději do 10 pracovních dnů od data poskytnutí podpory (splatnosti) doložit úhradu fakturace a to jak části prostředků OPŽP, tak poddílu vlastních zdrojů,
8. vyúčtování zálohové faktury (předložení zúčtovací faktury) musí být na Státní fond životního prostředí ČR doloženo do 365 dní od data splatnosti poskytnutí podpory dle žádosti o platbu, na základě které došlo k proplacení zálohové faktury (datum splatnosti podpory je příjemci k dispozici v avízu zasílaném prostřednictvím informačního systému BENE - FILL), nejpozději však do 31. 12. 2015. V odůvodněných případech je možné se souhlasem Řídícího orgánu lhůtu prodloužit,
9. v případě nedoložení vyúčtování zálohové faktury (zúčtovací faktury k zálohové faktuře, na kterou byla proplacena podpora) dle bodu 8) bude toto považováno za porušení Podmínek poskytnutí podpory a bude mít za následek podání hlášení o podezření na finanční nesrovnalost se všemi důsledky z toho vyplývajícími,
10. příjemce podpory bude zálohové faktury zadávat do informačního systému BENE - FILL v označení ZF a číslo faktury a zúčtovací fakturu v označení ZÚF a číslo faktury.

Další obecné informace k postupu při proplácení prostředků příjemci podpory z Operačního programu Životní prostředí jsou uvedeny v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí , Kapitola 8 - Zásady financování a náležitosti žádosti o platbu.

Zdroj: SFŽP