Vláda schválila zprávu o stavu životního prostředí za rok 2015

Zpráva za rok 2015 je rozšířena v rámci tématu Průmysl a energetika o indikátor Těžba surovin a v rámci tématu Zemědělství o indikátor Spotřeba hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Vzhledem k hydrometeorologické situaci v roce 2015, která zapříčinila výrazné sucho, je v rámci zprávy zpracován indikátor Hydrometeorologické podmínky (dříve Meteorologické podmínky). Zpráva 2015 je navíc nově doplněna o stručný přehled zapojení ČR do různých mezinárodních aktivit v oblasti životního prostředí. Zpráva 2015 je také nově rozšířena o závěrečnou tematickou část Strategie a politiky v resortu životního prostředí, která se věnuje jejich krátkému představení a zhodnocení. Zprávu si mohou předplatitelé stáhnout na konci článku.

Vláda dnes také schválila aktualizaci Exportní strategie České republiky 2012 - 2020 (ke stažení viz níže):

• Jedním z důvodů pro aktualizaci Exportní strategie je doplnění teritoriálního přístupu přístupem oborovým, kdy jsou klíčové trhy určovány na základě zjištěných oborových příležitostí. Síť je doplňována diplomaty zaměřenými na zemědělství, potravinářství a návazné technologie a také specialisty s působností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

• Změny se dotknou i pilířů Exportní strategie, aby lépe odpovídaly zaměření aktualizované Exportní strategie a významu, který mají jednotlivé oblasti podpory pro podnikatele: Pilíř 1: Finanční nástroje, Pilíř 2: Informace a rozvoj služeb exportérům, Pilíř 3: Rozvoj obchodních příležitostí.

• Aktualizace vychází z Akčního plánu vlády z prosince 2014, z Koncepce zahraniční politiky České republiky a navazuje na Národní inovační strategii a na záměry Průmyslu 4.0.

• Aktualizace Exportní strategie 2012 - 2020.pdf

 

Vláda jmenovala nové vedení Grantové agentury České republiky

Novou předsedkyní Grantové agentury České republiky (GAČR) se s platností od 10. prosince stane doktorka Alice Valkárová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na svém dnešním zasedání jí do této pozice jmenovala vláda. Do předsednictva GAČR byli dále jmenováni Jaroslav Koča, který je vědeckým ředitelem centra CEITEC, chemička Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nebo Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Vláda dnes také jmenovala dva nové členy výzkumné rady Technologické agentury České republiky (TAČR). Jsou jimi profesor Tomáš Kruml z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR a doktorka Kamila Vávrová z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Výzkumná rada TAČR má 12 členů včetně předsedy a dosavadním členům Pavlu Bartošovi a Martinu Frélichovi končí funkční období v listopadu. Rada spolupracuje na přípravě nových programů agentury a hodnotí jejich výsledky, zároveň také navrhuje zaměření oborových komisí.

Stav životního prostředí v ČR byl v roce 2015 stagnující, a to i přes ekonomický růst a s ním související růst průmyslové a stavební výroby, zvyšování celkové spotřeby energie a přepravních výkonů v osobní a nákladní dopravě. Vývoj teplotních a srážkových podmínek vedl k rozvoji půdního a hydrologického sucha, které mělo vliv na všechny složky životního prostředí. Na území ČR spadlo pouze 79 % normálu srážek, sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod a ovlivnilo zemědělství i výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, zásobování obyvatelstva vodou však nebylo výrazněji narušeno.

V oblasti vodního hospodářství mělo sucho vliv především na odběry vody, které se výrazně zvýšily v zemědělství a naopak byly omezeny v oblasti energetiky. Jakost vody se sice z dlouhodobého hlediska zlepšuje, ale meziroční změny již nejsou příliš výrazné. Problémem zůstává znečištění dusičnany, způsobené především nárůstem spotřeby statkových a minerálních hnojiv v zemědělství, který byl zapříčiněn snahou o minimalizaci škod extrémního sucha v roce 2015. Následkem byla také zvýšená eutrofizace vod.

Přestože nadále pokračuje trend snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, nebyla kvalita ovzduší v ČR v roce 2015 vyhovující. Stále dochází k překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Zásadními faktory, které dlouhodobě ovlivňují kvalitu ovzduší v ČR, je průmyslová a energetická výroba, vytápění domácností (a to zejména v inverzních polohách) a doprava. Kvalitu ovzduší v roce 2015 navíc nepříznivě ovlivnil průběh meteorologických podmínek. Dlouhodobě je nejzávažnější situace v Moravskoslezském kraji, a to především v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

iHNED.cz: Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2015 upozorňuje, že emise z průmyslu dlouhodobě klesají, ale kvalita ovzduší se příliš nezlepšuje. K jedovatým látkám v ovzduší výrazně přispívají domácnosti, které jsou mezi znečišťovateli dokonce na prvním místě. Více ZDE

Důsledkem intenzivního imisního zatížení v uplynulých desetiletích je mimo jiné špatný zdravotní stav lesních porostů, vyjádřený procentem defoliace. Pozitivně se však projevuje trend pomalého přibližování se k přirozenější struktuře lesních porostů, a to především dlouhodobým pozvolným zvyšováním podílu listnáčů na celkové ploše lesa. I přesto, že v ČR dochází k nárůstu podílu ekologicky obhospodařované půdy, převládá v krajině stále nevhodný způsob hospodaření, spojený s masivním scelováním pozemků a absencí zatravněných pásů, což zvyšuje potenciální riziko ohrožení půdy vodní a větrnou erozí. Krajina je rovněž i nadále ovlivňována nárůstem umělých ploch spojených s rozvojem silniční infrastruktury, která způsobuje vysokou míru fragmentace krajiny. Ta se odráží i na stavu biodiverzity, jež je reprezentována dlouhodobým poklesem početnosti populací všech běžných druhů ptáků.

Vzhledem k tomu, že průmyslová produkce v roce 2015 meziročně vzrostla, došlo také ke zvýšení konečné spotřeby energie, na které má průmysl mezi ostatními sektory největší podíl. Naopak výroba elektřiny klesla, a to i přesto, že se její domácí spotřeba zvýšila. Tato nerovnováha je kompenzována výrazným poklesem exportu elektrické energie do zahraničí. V dopravním sektoru došlo k výraznému růstu přepravních výkonů osobní i nákladní dopravy, výrazně stoupla i individuální automobilová doprava. Díky modernizaci vozového parku silničních vozidel však nárůst dopravy nevedl k nárůstu emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší.

Produkce odpadů v ČR dlouhodobě stagnuje. Jako pozitivní se jeví fakt, že v nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové, a to i u obalových odpadů. V případě komunálních odpadů však i nadále převažuje skládkování, i když postupně dochází k jeho snižování. Problém představují i nadále staré ekologické zátěže, které mohou životní prostředí značně ohrožovat, a proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména jejich sanaci.

V roce 2015 pokračoval růst veřejných výdajů na ochranu životního prostředí, které jak v případě centrálních zdrojů, tak i územních rozpočtů překročily 1 % HDP. V rámci financování ze zdrojů EU pokračovalo úspěšné čerpání prostředků z OPŽP, v roce 2015 se tak podařilo vyčerpat téměř celou finanční alokaci (99,7 %) OPŽP pro programové období 2007–2013. Byl rovněž schválen navazující OPŽP pro programové období 2014–2020, v rámci něhož již byly vyhlášeny nové výzvy.

Ovzduší a klima

• V roce 2015 postihla ČR historicky významná epizoda sucha, která vrcholila v polovině srpna. Sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod a vydatnosti pramenů a významně ovlivnilo zemědělství i hydroenergetiku, zásobování obyvatelstva vodou však nebylo výrazněji narušeno.

• Emise skleníkových plynů v ČR klesají, v roce 2014 poklesly v meziročním srovnání o 3,7 % a byly tak o 36,7 % nižší než v roce 1990.

• Emise okyselujících látek (SO2, NOx a NH3), prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO a CH4), emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (NOx, SO2, NH3) do ovzduší od roku 1990 setrvale klesají, přičemž byl potvrzen i pokles mezi roky 2014–2015 (shodně o 2,2 % v případě okyselujících látek a prekurzorů ozonu a o 2,8 % v případě prekurzorů sekundárních částic).

• V roce 2015 došlo opakovaně k překročení imisního limitu pro suspendované částice, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Na dvou dopravně zatížených lokalitách v Praze byl překročen imisní limit pro NO2, na jedné lokalitě byl překročen imisní limit pro kadmium.

• V roce 2015 došlo oproti roku 2014 k navýšení vyhlášení počtu smogových situací v důsledku vysokých koncentrací přízemního ozonu a vysokých koncentrací PM10, způsobených aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami.

Vodní hospodářství a jakost vody

• V roce 2015 poklesly celkové odběry vody, přičemž největší pokles byl zaznamenán v sektoru energetiky (ze 710,4 mil. m3 v roce 2014 na 645,7 mil. m3 v roce 2015). Meziročně došlo ke zvýšení odběrů vody pro vodárenství (612,8 mil. m3 v roce 2015 vs. 602,0 mil. m3 v roce 2014) a zemědělství (54,3 mil. m3 v roce 2015 vs. 48,5 mil. m3 v roce 2014).

• Pokračuje snižování celkového množství vypouštěných odpadních vod, meziroční pokles činil 5,6 %. Na snížení měla největší podíl energetika (pokles o 10,2 %) a zejména zemědělství (pokles o 47,7 %), přičemž významným faktorem poklesu bylo sucho.

• Podíl obyvatel připojených na kanalizaci narůstá pomalým tempem. Na kanalizaci zakončenou ČOV dosud není připojeno 19,2 % obyvatel. Terciárním stupněm čištění bylo v roce 2015 vybaveno 52,3 % z celkového počtu ČOV.

• Jakost koupacích vod dle hodnocení ČR je celkově dobrá, avšak meziročně došlo ke snížení podílu lokalit vhodných ke koupání a zvýšení podílu lokalit nevhodných ke koupání.

Příroda

• Celkem bylo v roce 2015 chráněno prostřednictvím zvláště chráněných území zhruba 17 % rozlohy ČR, prostřednictvím soustavy Natura 2000 cca 14 % rozlohy ČR. Vzhledem k vzájemnému překryvu zvláště chráněných území a soustavy Natura 2000 je celkem chráněno přibližně 22 % rozlohy ČR.

• Od roku 1982 dochází kontinuálně k poklesu početnosti běžných druhů ptáků v ČR. Početnost populací běžných druhů ptáků v ČR mezi lety 1982–2015 poklesla o 5,9 %, lesních druhů ptáků o 16,6 % a populace ptáků zemědělské krajiny o 31,2 %.

Lesy

• Poškození lesních porostů v ČR vyjádřené procentem defoliace zůstává stále na vysoké úrovni. V kategorii starších porostů (60 let a více) činil součet tříd defoliace 2 až 4 u jehličnanů 73,0 % a u listnáčů 39,3 %. V mladších porostech (do 59 let) je situace příznivější.

• Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2015 tvořil 26,5 % z celkové plochy lesů. Podíl jedle se na celkové ploše lesů stabilně pohybuje kolem 1 %.

• Mezi roky 2014 a 2015 došlo k poklesu celkové plochy lesů ČR, certifikované podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích dle PEFC a FSC z 70,0 % na 68,2 %.

Půda a krajina

• Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR klesá, v období 2000–2015 se jednalo o pokles o 67,9 tis. ha, což představuje 1,6 % území ČR. Zemědělská půda ubývá zejména na úkor zastavěných a ostatních ploch, dále také vodních ploch a lesů.

• Přestože se úbytek nefragmentovaných ploch zpomaluje, proces fragmentace krajiny nadále pokračuje.

• Na území ČR bylo v roce 2015 potenciálně ohroženo 47,3 % zemědělské půdy vodní erozí a 18,0 % větrnou erozí.

• V ČR je evidováno necelých 10 000 starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst. V územně analytických podkladech je evidováno 9 242 lokalit, včetně těch evidovaných v SEKM (4 746 lokalit). Dle databáze SEKM byly v roce 2015 ukončeny sanace 52 lokalit a dalších 6 nápravných opatření bylo ukončeno v nevyhovujícím stavu. I přes nespornou prospěšnost a značný rozsah již provedených nápravných opatření se na území ČR nachází stále velké množství starých ekologických zátěží, u nichž není znám rozsah rizik pro životní prostředí a lidské zdraví.

Zemědělství

• Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v roce 2015 meziročně poklesla o 3,3 %, naopak o 7,1 % stoupla spotřeba vápenatých hmot zlepšujících produkční schopnosti půd, meziročně vzrostla spotřeba statkových hnojiv o 4,9 %.

• V roce 2015 došlo opět k růstu ekologického zemědělství, ekologicky bylo obhospodařováno 11,8 % celkové výměry ZPF.

• Průmysl a energetika

• Objem těžby nerostných surovin v ČR od roku 2000 klesá. Plocha území ČR ovlivněná těžbou se každoročně snižuje, naopak narůstá množství rekultivovaných ploch.

• V roce 2015 vzrostla průmyslová produkce o 4,6 %.

• Způsob vytápění domácností se v ČR příliš nemění, v roce 2015 převažovalo centrální zásobování teplem (35,8 %) a vytápění zemním plynem (34,7 %). Vytápění pevnými palivy neklesá (15,0 %). V roce 2014 se na celkových emisích PM10 podílelo vytápění domácností 33,9 %.

• Výroba elektřiny v roce 2015 meziročně poklesla o 2,6 %, byl rovněž zaznamenán mírný meziroční pokles výroby elektřiny z OZE, který byl zapříčiněn poklesem výroby ve vodních elektrárnách v důsledku nízké hladiny vodních toků.

Doprava

• Rostou celkové přepravní výkony osobní a nákladní dopravy. V rámci struktury přepravních výkonů nákladní dopravy nadále narůstá podíl z environmentálního hlediska nejméně příznivé silniční dopravy.

• V roce 2015 nadále klesaly emise VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy, naopak narůstá spotřeba energie v dopravě, a tím i produkce emisí skleníkových plynů z dopravy. Výrazně rostou emise PAU z dopravy, které mají negativní vliv na lidské zdraví.

• Hladinám hluku ze silniční dopravy přesahujícím stanovené mezní hodnoty je v ČR celodenně vystaveno 2,5 % obyvatel ČR a 6,2 % obyvatel aglomerací nad 100 tis. obyv. V krajských městech i menších sídlech způsobuje významnou hlukovou zátěž tranzitní doprava na hlavních silničních komunikacích.

Odpady a materiálové toky

• Domácí materiálová spotřeba v roce 2014 meziročně vzrostla o 3,1 %, tento nárůst způsobený růstem průmyslové a stavební výroby přerušil jinak klesající trend materiálové náročnosti ekonomiky v období 2000–2014.

• Celková produkce odpadů od roku 2009 stagnuje, stejně tak produkce komunálních odpadů.

• V nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití odpadů (79,5 % z celkové produkce odpadů), nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je pak skládkování (10,3 %), jehož podíl na celkové produkci odpadů se však snižuje.

• V nakládání s komunálními odpady převažuje skládkování (48,3 %), jeho podíl na celkové produkci komunálních odpadů ale dlouhodobě klesá. Materiálově se využívá 34,7 % komunálních odpadů.

• Produkce obalových odpadů roste, v roce 2014 bylo vyprodukováno 1 019,8 tis. t odpadů z obalů, na druhou stranu však dochází i ke zvyšování míry recyklovaných odpadů z obalů.

• Zpětný odběr vybraných výrobků se spíše zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů.

Financování

• V roce 2014 pokračoval růst investic na ochranu životního prostředí, a to o 9,5 % na 91,5 mld. Kč. V rámci veřejné podpory v oblasti ochrany životního prostředí rostl v roce 2015 objem výdajů jak z centrálních zdrojů, tak i z územních rozpočtů, který v obou případech překročil hranici 1 % HDP. Výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů vzrostly v roce 2015 o 15,2 % na 38,9 mld. Kč a z územních rozpočtů o 32,5 % na celkových 44,9 mld. Kč.

• V rámci původního OPŽP 2007–2013 byla do konce roku 2015 proplacena téměř celá finanční alokace (99,7 %) z celkových 4,6 mld. EUR (cca 122,9 mld. Kč), přičemž v hodnoceném roce 2015 bylo proplaceno rekordních 1,3 mld. EUR (cca 35,2 mld. Kč) z prostředků EU. V rámci již uzavřených výzev navazujícího OPŽP bylo do konce roku 2015 zaregistrováno 1 138 projektových žádostí v hodnotě 0,5 mld. EUR (cca 12,8 mld. Kč) z prostředků EU.