Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Staré ekologické zátěže

 

Membránové technologie ve službách udržitelnosti
Redakce OF

Stabilizace: rychlá a efektivní úprava geomechanických vlastností zemin systémem ALLU
Ivo Cerný

Odstraňování starých ekologických záteží stálo už pres 66 miliard korun. Trvá více než 30 let a stále není hotovo
Hana Kadecková

Jak ochránit investice pred skrytými environmentálními riziky?
Tereza Voláková a Luboš Maršálek

Návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy a problém terminologie sanačních technik
Zdenek Suchánek

Revoluce v masném prumyslu
Redakce OF

Seminář o zálohování: klíčové informace a nové perspektivy
Petr Novotný

Jednotné environmentální stanovisko a změny zákonu na úseku životního prostředí
Jitka Jelínková a Miloš Tuhácek

Jak udržitelnost mení naše podnikání a společnost?
Redakce OF

Trendy zmen podmínek pro strategické rízení udržitelného materiálového hospodářství ČR
Bohumil Beneš

Kroky udržitelného stavebnictví
Jirí Nouza

Jak elektromobily pomohou k rešení klimatické krize
František Vörös

Sanace ohnisek kontaminace v bývalém areálu TDV Duchcov
Radek Cervinka, Ondrej Lhotský, Ondrej Urban a Jakub Kubálek

Likvidace Li-Ion baterií: co byste meli vědět a nejcastejší otázky a odpovedi
Redakce OF

ECCOTARP: specialista na záchyt unikajících nebezpečných látek
Veronika Karbanová

Bývalý distribucní sklad PHM v Novém Bohumíne: komplexní sanace a biodegradace
Jirí Kamas, Miroslav Minarík a Antonín Stríbrný

Dekontaminace průmyslového areálu a jeho proměna v moderní městské centrum
Vojtech Dvorák, Jakub Barvír a Petr Lacina

Mapování antropogenní kontaminace sedimentu přehradních nádrží v povodí Váhu
Martin Žídek

První výzkum kontaminace sedimentu z Kachovské nádrže provedl ukrajinsko-český tým
Marcela Cernochová a Jindrich Petrlík

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Duben    
16.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum
Opakování: 17.4.
23.4 iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí
23.-24.4. Dny teplárenství a energetiky 2023
23.4 Používejte Cyrkl jako superhrdina | Webinár
24.4. AZBEST
24.4. Odpadové hospodářství měst a obcí
25.4. Jednotné environmentální stanovisko a změny zákonů na úseku životního prostředí
26.4. iKURZ: modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
28.5. Konference Bioplyn a legislativa 2024
Květen    
13.5. Webinář: Praktický kurz odpadové legislativy pro původce a oprávněné osoby
15.-17.5. SANAČNÍ TECHNOLOGIE XXVI
16.5. iKURZ: Jak provozovat sběrný dvůr a nebýt v rozporu s legislativou
21.5. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování:
22.5.
22.-23.5. Chemická legislativa pro průmysl a obchod
23.5. Odpady v podnikové ekologii
28.5. iKURZ: Nová pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotnictví
28.5. Aktuální témata lesního hospodářství
29.5. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi
Opakování: 30.5.
30.5.    Novela vodního zákona v souvislosti s novým stavebním zákonem
Červen    
3.-4.6. 28. ročník odborné konference
MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANA OVZDUŠÍ
3.-6.6. Konference Pitná voda 2024
4.6. iKURZ: modul PIO / ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
5.6. Práce s modulem OLPNO, ILNO a evidence odpadů v IS ENVITA
11.6. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek ve firmě ve vazbě na požadavky zákona o odpadech pro implementaci do praxe
14.6. iKURZ: Mobilní zařízení pro sběr versus obchodník rozdíly, výhody a povinnosti podle nové legislativy
18.6. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování:
19.6., 20.6.
25.6. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady, vč. kalů a specifické nakládání s nimi
27.6. Evropské obalové symposium
Září    
3.9. iKURZ: práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
5.9. iKURZ: Nakládání s asfalty – nová vyhláška dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech
12.9. iKURZ: modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
17.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum
Opakování: 18.9.
19.9. Práce s IS ENVITA SKLAD A OBCHOD na PC
26.9. iKURZ: Recyklace a nakládání se stavebními odpady v roce 2024 včetně novelizace vyhlášky č. 273/2021 Sb. vyhláškou č. 445/2022 Sb.
Srpen    
     
Říjen    
1.10. iKURZ: Jak nakládat s kovovým odpadem v roce 2024 v souladu s požadavky legislativy
3.10. WEBINÁŘ: Jak v IS ENVITA v modulu EKO – KOM vytvořit čtvrtletní výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích
8.10. iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí
8. 10.  Aktuální témata lesního hospodářství
10. 10. iKURZ: Nakládání s odpady z pohledu obce od 1. 1. 2025
 
  

 

Novinky

08.05.2024 15:43

Obnovitelné zdroje loni měly na výrobě elektřiny podíl rekordních 30,3 procenta

Obnovitelné zdroje energie měly na celosvětové výrobě elektřiny loni rekordní podíl 30,3 procenta. To bylo o 0,9 procentního bodu více než v roce předchozím. Příčinou je zvýšení kapacit solárních a větrných elektráren, vyplývá ze zprávy, kterou dnes zveřejnil institut Ember. Více než polovina celosvětového přírůstku solární a větrné kapacity v loňském roce připadla na Čínu. Celková produkce energie ze slunce pak loni vzrostla o 23,2 procenta a z větru o 9,8 procenta. Výroba elektřiny z vodních elektráren však byla nejnižší za pět let, zejména kvůli suchu v Číně a dalších zemích. Výpadek produkce vodních elektráren pokryl nárůst produkce elektřiny z uhlí. Více ZDE

08.05.2024 15:41

Evropská unie vyhlásila LIFE výzvy na rok 2024 s financováním 571 milionů eur

Evropská unie spouští výzvy na projekty v rámci programu LIFE na rok 2024, který nabízí podíl ze 571 milionů eur na financování projektů zaměřených na ochranu životního prostředí, boj s klimatickými změnami a přechod Evropy k čisté energii. Výzvy jsou otevřeny od 18. dubna 2024 a zahrnují různé oblasti, včetně přírodního bohatství, oběhového hospodářství, klimatické změny a čisté energie. 

Projekty mohou být podány od jednotlivých organizací nebo ve spolupráci s dalšími evropskými partnery. Datum uzávěrky přihlášek se liší v závislosti na jednotlivých typech projektů a je uvedeno na stránce LIFE Calls for Proposals 2024. Podrobnosti o jednotlivých typech grantů, termínech přihlášek a dalších informacích najdete také na této stránce. Hlavním cílem programu LIFE je podpora inovativních a účinných projektů s demonstrativními vlivy, které lze replikovat a rozšiřovat i jinde v Evropě. Mezi možné žadatele patří podniky, akademické instituce, vlády na všech úrovních, nevládní organizace a další subjekty působící v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu.  

 

08.05.2024 15:39

Přehled finančních možností pro zdravotnický ekosystém

Cílem EU je podpořit konkurenceschopnost a odolnost farmaceutického průmyslu, aby mohl lépe reagovat na potřeby pacientů. Přibližně 4 miliardy EUR jsou věnovány na podporu léčiv, včetně výzkumu v rámci programu Horizont Evropa. Program Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 95,5 miliardy eur. Zaměřuje se na změnu klimatu, pomáhá dosahovat cílů udržitelného rozvoje OSN a posiluje konkurenceschopnost a růst EU. 

Program usnadňuje spolupráci a posiluje dopad výzkumu a inovací při vývoji, podpoře a provádění politik EU při řešení globálních výzev. Podporuje vytváření a lepší šíření vynikajících znalostí a technologií. Dále vytváří pracovní místa, podporuje hospodářský růst, podporuje průmyslovou konkurenceschopnost a optimalizuje dopad investic v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru. Program je přístupný právnickým osobám z EU a přidružených zemí.

European Regional Development Fund v rámci EU4Health Program podporuje převážně malé a střední podniky v projektech spojených s vývojem léčiv a výrobou. Např.  MZDr na svých stránkách uvádí, že program EU pro zdraví (EU4Health) je v programovém období 2021-2027 hlavním finančním nástrojem pro realizaci cílů EU v oblasti veřejného zdraví. Tento program navazuje na Třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví z období 2014–2020 (tzv. 3. akční program) a disponuje rozpočtem ve výši 5,1 miliard EUR. Na národní úrovni vykonává roli národního kontaktního místa pro program EU pro zdraví (EU4Health) Ministerstvo zdravotnictví ČR. Základním právním rámcem pro realizaci tohoto programu je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021. Program EU pro zdraví je přímo řízen Evropskou komisí. Podporu z daného programu získají nejkvalitnější projekty či opatření, přičemž grant uděluje přímo Evropská komise. Program EU pro zdraví reaguje na zkušenost s pandemií Covid-19 a má za cíl lépe připravit EU na závažné zdravotní hrozby, zejména prostřednictvím posilování připravenosti a odolnosti zdravotních systémů členských států.

 

Dokument ke stažení:

Mapping of EU financing opportunities [docx, 255 kB]

InvestEU poskytuje rozpočtovou záruku skupině EIB (Evropská investiční banka) a vybraným partnerům s cílem usnadnit přístup k financování rizikovějších projektů. Financuje 4 oblasti politiky: 1. udržitelná infrastruktura; 2.výzkum, inovace a digitalizace; 3. SMEs; 4. sociální investice a dovednosti. Jednou z hlavních priorit EU je podpora hospodářského oživení, environmentálně udržitelného růstu, zaměstnanosti a dobrých životních podmínek v celé Evropě. Za tímto účelem podporuje investice, které přinášejí skutečné výhody a zlepšují podmínky na místní úrovni.

Fond InvestEU by měl zmobilizovat veřejné a soukromé investice, a to prostřednictvím záruky EU ve výši 26,2 miliardy eur, která podpoří investice finančních partnerů, jako je skupina EIB a další. Širší podpora zdravotnických systémů jako celku přichází prostřednictvím 43 miliard EUR v rámci Recovery and Resilience Facility.

Nově založená platforma strategických technologií pro Evropu STEP (The Strategic Technologies for Europe Platform), navržená jako součást střednědobého přezkumu víceletého finančního rámce, si klade za cíl zvýšit investice do kritických technologií v Evropě, a to buď na podporu inovací, nebo přispět ke snížení nebo prevenci strategických závislostí unie.

08.05.2024 13:35

Nové dotace pro obce na výstavbu vodovodů a kanalizací vypsány

Vybudování kanalizace, čistírny odpadních vod nebo vodovodních řadů je finančně náročnou záležitostí. Bez podpory státu je realizace takového projektu pro obec téměř nemožná. Nyní dostává druhou šanci 283 kladně vyhodnocených projektů, které obce a vodohospodáři podali skrze 42., 43., a 44. výzvu Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Na podporu ale kvůli vyčerpané alokaci nedosáhli. Ministerstvo životního prostředí pro ně prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR nově otevírá dvě dotační výzvy. Peníze nad rámec plánovaných výzev pro ně vyjednal ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Obcím do dvou tisíc obyvatel navíc přidává možnost dofinancovat projekt pomocí výhodné půjčky.

„Vládě se podařilo zajistit dalších 10 miliard Kč na podporu vodohospodářské infrastruktury ve městech a obcích. Díky nim můžeme podpořit projekty, na které se nedostalo v Operačním programu Životního prostředí vloni. Tehdy radnice poslaly 477 žádostí, které více jak čtyřnásobně převýšily finanční možnosti výzev s celkovou alokací čtyři miliardy korun. Podporu z nich získalo 99 projektů a dalších 283 kvalitně připravených a kladně vyhodnocených projektů skončilo takzvaně pod čarou. Díky nově vyhledaným prostředkům mají úspěšné projekty jistotu, že se na ně dostane a zlepšíme dostupnost pitné vody a kvalitu čištění vod ve stovkách sídel. Navíc přidáme ze Státního fondu životního prostředí ČR další dvě miliardy korun, a to formou výhodné půjčky na pomoc menším obcím do 2 000 obyvatel, pro něž je financování takto nákladných projektů obrovskou zátěží. Splatit ji mohou do deseti let a po dobu realizace bezúročně,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dotační prostředky rozděluje SFŽP ČR ve dvou výzvách. Výzva pod číslem 6/2024 z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) s celkovou alokací 2,2 miliardy korun podpoří přivaděče a rozvodné sítě pitné vody a úpravny pitné vody a jejich intenzifikaci. Výzva s číslem 7/2024 NPŽP nabízí celkem 7,8 miliard korun a je určena na výstavbu kanalizace a výstavbu a modernizaci čistíren odpadních vod.

„Naší prioritou je postupovat rychle a efektivně. Povinné přílohy k žádostem o podporu, které žadatelé přikládali ve výzvách v OPŽP, už znovu předkládat nemusí. Všechny projekty v zásobníku mají naše kladné hodnocení, takže předložené žádosti budeme postupně předkládat jako doporučené k podpoře k projednání Radě Fondu, a vzápětí k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Na projekty výstavby či dostavbu infrastruktury dostanou až 60 % z celkových výdajů, v případě intenzifikací úpraven vod a čistíren odpadních vod může podpora dosáhnout až 30 procent. Obce do 2 tisíc obyvatel, které namísto původní dotace ve výši 70 % využijí dotaci 60 %, mohou na dofinancování svých projektů čerpat půjčku až do výše 20 % celkových výdajů,“ doplňuje ministr Hladík.

U výzvy č. 1/2024 PU jsou pro tyto obce nachystány dvě miliardy korun. Po dobu realizace projektu a čerpání půjčky je pro žadatele bezúročná, následně je úroková sazba nastavena na fixní 1% úrok. Fond si neúčtuje žádné poplatky za sjednání půjčky, předčasné splátky či odklady splátek. Celková doba splatnosti je do 10 let.

„O podporu z těchto tří výzev mohou žádat pouze žadatelé ze 42., 43. a 44. výzvy OPŽP, jejichž žádost byla výběrovou komisí doporučena k podpoře a následně zařazena do zásobníku projektů. Nová žádost musí mít stejné technické a finanční parametry jako předchozí žádost v OPŽP,“ zdůrazňuje na závěr ředitel Petr Valdman. Příjem žádostí u dotačních výzev 6/2024 a 7/2024 bude otevřen v Národním programu Životní prostředí od 15. 5. 2024 do 2. 9. 2024. U půjčky 1/2024 PU bude spuštěn příjem žádostí o měsíc později 15. 6. 2024 a potrvá do 2. 9. 2024. Ve všech třech případech probíhá příjem žádostí elektronicky, u dotačních výzev přes webový systém AIS SFŽP ČR na webu zadosti.sfzp.cz. U výzvy na půjčky prostřednictvím elektronického formuláře v uživatelském prostředí IS – IFN Bene-Fill.

Dokumenty k novým výzvám:

 

06.05.2024 15:45

Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat

Změna klimatu přináší nejen hrozbu ekosystémům a biodiverzitě, ale také má vliv na migraci živočišných druhů, včetně jedovatých hadů. Podle nedávné studie, na niž odkazuje The Guardian, je pravděpodobné, že se v důsledku stoupajících teplot a dalších klimatických změn tyto nebezpečné plazy začnou masově přesunovat do nových oblastí, které dosud nebyly jejich běžným stanovištěm. Tato migrace může vystavit obyvatele nových regionů většímu riziku uštknutí hadem a vyvolat nové bezpečnostní a zdravotní výzvy.

06.05.2024 15:39

EU: Nařízení o kritických surovinách zveřejněno v Úředním věstníku

Nařízení ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupilo v platnost. Nařízení Evropské unie se zaměřuje na správu kritických surovin, které jsou klíčové pro evropskou ekonomiku a technologický pokrok. Jeho hlavním účelem je zabezpečit udržitelnost dodávek těchto surovin a chránit strategické zájmy EU. Nařízení stanovuje opatření pro monitorování, hodnocení a zajištění přístupu k těmto surovinám, s cílem minimalizovat rizika nedostatku a podpořit strategické plánování v oblasti zásobování. Text ZDE

06.05.2024 15:36

Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

Češi v roce 2023 denně spotřebovali v průměru téměř 87 litrů vody, což bylo o zhruba tři litry méně než v předchozím roce. Ztráty vody v Česku loni meziročně vzrostly o 0,6 %, když dosáhly hodnoty přes 85 milionů metrů krychlových. Vodou z veřejných vodovodů nebyla zásobena 5,5 procenta obyvatel země.

Spotřeba vody v domácnostech v roce 2023 poklesla oproti předchozímu roku o 2,7 l/os/den na 86,7 l/os/den, tedy o 3 %. Průmysl a ostatní odběratelé naopak navýšili spotřebu vody o 1,5 % na 152 mil. m3, což byl meziroční nárůst o 2,2 mil. m3 vody. Ztráty vody meziročně mírně narostly o 0,6 mil. m3 a dosáhly hodnoty 85,1 mil. m3. Podíl ztrát z vody vyrobené a určené k realizaci v roce 2023 představoval 14,8 %, což bylo v porovnání s předchozím rokem o 0,1 procentního bodu více. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu loni dosáhnul 94,5 %. Vodné činilo v průměru 53,10 Kč/m3 bez DPH.

Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v roce 2023 činil 86,7 % a celkový počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci vzrostl na 9 427 tisíce. Z tohoto počtu bylo 97,5 % napojeno na čistírnu odpadních vod. Čištěno bylo 97,7 % odpadních vod napojených na veřejnou kanalizaci. Stočné dosáhlo v průměru 48,40 Kč/m3 bez DPH.

V rámci národního hospodářství bylo různými uživateli odebráno 357,4 mil. m3 podzemních vod, povrchové vody bylo odebráno 966,8 mil. m3. Zpět do toků bylo vypuštěno 1 472 mil. m3 odpadních vod.

Podrobné údaje k tématu přináší nově zveřejněná publikace Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2023, dostupná na webu ČSÚ.

06.05.2024 14:06

Volvo Trucks: elektrické svozové vozy pro města zítřka

V Brně bylo v srpnu roku 2022 jako první v České republice uvedeno do provozu elektrické nákladní vozidlo pro svoz odpadu. Jedná se o Volvo FE Electric. O zkušenostech, uplatnění tohoto pohonu a plánech Volvo Trucks jsme měli možnost hovořit s Electromobility Key Account manažerem ze společnosti Volvo Trucks Czech Republic, Petrem Jiráskem.

Na začátku 19. století prohrál elektromotor první bitvu se spalovacím motorem, ale zdá se, že aktuálně v oblasti osobní dopravy vrací úder. Jak je tomu v případě nákladní dopravy?

Asi bych nehovořil o prohrané bitvě a vracení úderů mezi jednotlivými typy pohonů. Fakt, že elektrický pohon byl pro provoz jakéhokoliv vozidla lepším a jednodušším řešením, tu je odedávna. Hlavními problémy elektropohonu bylo tenkrát skladování energie a její doplňování. Technologie akumulátorů byly tehdy na úplném začátku a elektrická energie potřebná pro dobíjení nebyla také dostupná všude. Z tohoto pohledu se jevil pohon se spalovacím motorem jako snadnější cesta k rychlé mobilizaci. Když byl nedostatečný dojezd, stačilo zvětšit palivovou nádrž nebo si vzít s sebou extra nádoby, ze kterých se palivo dalo po cestě doplnit. Díky spalovacímu motoru se tedy lidstvo posunulo mílovými kroky kupředu. Dnes už je elektrická energie dostupná všude a technologie akumulátorů se také posunuly hodně kupředu. Troufám si říci, že ve vývoji akumulátorů je ještě velký potenciál. 

A představuje elektromobilita pohon budoucnosti? Není to spíše v oblasti dálkové dopravy vodík či CNG/LNG?

Nelze říci, co je ta jediná a správná cesta. Se spalovacím motorem Volvo Trucks počítá i dále po roce 2030, kdy očekáváme velký rozmach vozidel s elektrickým pohonem. Samozřejmě se počítá s provozem na udržitelná paliva, jako je HVO (hydrogenovaný rostlinný olej) nebo jiná synteticky vyráběná paliva. Zatím jedinou alternativou pro čistou dálkovou dopravu je pohon na bio LNG, kde dochází k velké úspoře emisní stopy za vozidlem v celém řetězci od výroby paliva až po jeho spotřebování ve vozidle.

Vozidla jsou dostupná, nejsou cenově odskočená od klasických dieselových a síť pro tankování paliva je rozvinutá. Budoucnost čisté dálkové dopravy ovšem vidíme ve vodíkovém pohonu. Na tento typ pohonu si ale ještě budeme muset počkat.

Spousta nákladních vozidel jezdí denně krátké vzdálenosti a je možné u nich tedy přejít na elektrický pohon. Samozřejmě elektrický pohon není vhodný pro všechny typy provozů. Proto se Volvo Trucks rozhodně nevydává pouze jednou jedinou cestou.

V Česku se podařilo v srpnu roku 2022 uvést do provozu první elektrické nákladní vozidlo na svoz odpadů, jak je tomu za našimi hranicemi?

Pokud se vydáme za naše hranice směrem na sever a na západ, tak můžeme vidět spousty svozových vozidel na elektrický pohon. Je to dáno hlavně provozem na levnější elektřinu z důvodu vyššího podílu energie z obnovitelných zdrojů a státními podporami pro alternativní pohony, které u nás zatím zcela chybí.

Jaké jsou plány obchodní strategie Volvo Trucks z pohledu prodeje těchto vozidel, a to jak v ČR, tak v EU? Na jaké oblasti byznysu se chcete prioritně zaměřovat? 

Chceme se zaměřovat na všechny oblasti byznysu, kde má elektromobilita smysl. To znamená na kratší trasy a tam, kde je rozvinutá nabíjecí infrastruktura nebo není obtížné ji vybudovat. Z pohledu lokálních emisí je nejlepší nasazovat elektrická vozidla do městských aglomerací.

Jaký je maximální dojezd vašeho elektrického vozidla na svoz odpadů? Může se dojezd změnit v závislosti na různých faktorech, jako je například zatížení vozidla či kopcovitý terén?

Dnešní dojezd elektrického svozového vozidla je zhruba 150 kilometrů na jedno nabití v reálném českém provozu. Těžko budeme hovořit o rozdílnosti spotřeby v různých podmínkách. Svozová vozidla vyjíždějí prázdná a vracejí se po naplnění nástavby na maximální zatížení. Města jsou většinou postavena na rovině s nevelkým převýšením. Spotřeba energie bude tedy ve většině podmínek velice podobná.

Ovlivňují dojezd i klimatické podmínky? Například teploty pod bodem mrazu, kterých jsme si letos moc neužili, nebo naopak nestandardně vysoké teploty, které budou pravděpodobně čím dál častější?

Spotřeba v mrazivých podmínkách je samozřejmě vyšší. Je to způsobeno hlavně vytápěním kabiny a akumulátorů. V extrémních mrazech se spotřeba energie zvýší zhruba o 20 %. Totéž platí i o extrémním horku. Ale to se bavíme o teplotách nad 40°C. V teplotách od 10°C do 25°C je vytápění velice efektivní z důvodu použití soustavy tepelných čerpadel.

Můžete nám poskytnout informace o době nabíjení vozidla? Jaká nabíjecí infrastruktura je potřebná pro provoz vozidla v praxi a co to pro investora finančně znamená?

Naše vozidla jsou vybavena palubní AC nabíječkou. Vzhledem k rostoucí kapacitě akumulátorů je dnes její výkon 43 kW (3 x 63 A, 400 V). Nabíjení je tedy možné přes wallbox. Při čtyřech akumulátorech a využitelné kapacitě 300 kWh je doba dobíjení 7 hodin. Vozidla se zvládnou nabíjet i na DC dobíječce využívající stejnosměrný proud, a to výkonem 150 kW. Nabití pak trvá 2 hodiny.

Náklady na pohonné hmoty takového vozu určitě budou pro budoucí nákupčí zásadní otázkou stejně tak jako náklady na údržbu a servis. Jak v tomto směru vychází elektrotruck ve srovnání s naftovým motorem?

Servisní náklady mezi elektrickým a dieselovým pohonem se těžko porovnávají, protože servisní kontrakty neobsahují stejné služby. Měsíčně vychází servisní kontrakt na elektrické vozidlo dráž, protože obsahuje navíc kompletní monitoring vozidla včetně akumulátorů a garanci minimální využitelné kapacity akumulátorů.

Dalším často diskutovaným prvkem elektromobility je životnost baterií. Jak si v tomto ohledu stojíte a jaký je životní cyklus akumulátorů?

S roustoucím nárůstem kilometrů a let v provozu samozřejmě kapacita akumulátorů klesá. Je otestováno, že využitelná kapacita by neměla klesnout pod 80 % po dobu osmi let nebo najetých zhruba 500 000 kilometrů. Baterie jsou součástí cirkulární ekonomiky Volvo Group. Je pro ně tedy zajištěno uplatnění v druhém životě a jejich recyklace v rámci Volvo Group.

V médiích bylo možné zaznamenat občasné vzplanutí elektromobilů. Už tato situace někdy v minulosti nastala u nákladního elektrotrucku? Jak jsou čeští hasiči a posádky připraveni?

V běžném provozu se ještě nestalo, že by elektrické nákladní vozidlo značky Volvo hořelo. Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR tato problematika samozřejmě zajímá a bylo pro ně uskutečněno školení o použitých technologiích na našich vozidlech, aby si mohli tyto postupy vytvořit a technicky se na tyto případy vybavit. V případě požáru posádka vozidla nemá jinou možnost než zaparkovat vozidlo bezpečně na volném prostoru, opustit jej a počkat na příjezd záchranných složek.

Každý zná tu nepříjemnou hlučnost a vibrace, které způsobuje klasické odpadové svozové vozidlo. Jak v tomto ohledu obstojí elektrický pohon?

Toto je přesně jedna z výhod elektrického pohonu. Žádné vibrace a tichý provoz. Plynulejší rozjezdy i tišší provoz nástavby. Tím pádem jednodušší komunikace obshluhy za vozidlem. Další výhodou častých rozjezdů a brzdění a je využití rekuperace energie, která snižuje spotřebu vozidla.

Jsou z pohledu obsluhy pro elektrotrucky potřeba nějaká speciální školení, je něco zásadně jiného?

Obsluha elektrického nákladního vozidla je ve své podstatě daleko jednodušší než u klasického spalovacího vozidla. Pro maximalizaci dojezdu a úspornou jízdu je třeba si uvědomit, jak vozidlo funguje a využít jeho potenciál. Jedná se hlavně o využívání volných dojezdů a rekuperace. Každá předávka elektrického vozidla obsahuje i důkladné zaškolení obsluhy. Na tom si zakládáme.

Časopis čtou jak zástupci měst a obcí, tak technických služeb. Můžete prosím shrnout zásadní výhody, ale i nevýhody elektrotrucku pro svoz odpadu? Pro jak velkou aglomeraci je nákup takového vozu zajímavý?

Zásadní výhodou je tichý provoz, který ocení hlavně obyvatelé v hustě osídlených oblastech. Dále samozřejmě nulové emise výfukových plynů. V případě přístupu k levné elektřině se potom můžeme bavit i o levnějším provozu, a tedy i ekonomické výhodě.

Určitě se dá říci, že provoz v Brně byl zásadním dvouletým testem. Můžete prosím čtenářům shrnout zásadní informace a poznatky?

Provoz elektrického vozidla v Brně bych nenazýval testem. Vozidlo bylo nasazeno na jednu z kratších tras a plní plnohodnotnou práci. Podmínkou bylo, aby vozidlo tuto trasu zvládlo ujet bez nabíjení za všech podmínek. A to vozidlo splňuje. Navíc řidič si ho velice oblíbil a nechtěl by již přesedlat zpátky na spalovací vozidlo. Pro řidiče to má i další výhodu v tom, že mu odpadá starost s tankováním. Ráno k vozidlu přijde a je vždy připravené na celodenní práci.

Pro mnohé zájemce by mohl být kromě přímé koupě zajímavý také jiný byznys model, jako je pronájem takového vozu. Je to možné?

Zatím jsme vždy řešili prodeje napřímo nebo formou operativního leasingu, což je v podstatě takový pronájem.

Aktuálně je možné na nákup elektroauta získat dotaci. Je možné získat dotaci i na nákup elektrického vozidla na svoz SKO a separovaného odpadu?

Pokud vím, tak žádný z dotačních titulů se netýká elektrických vozidel kategorie N3.

Dnes se hodně řeší ESG, tak bych se rád zeptal, jaký má elektropohon vliv na uhlíkovou stopu? Byla v ČR vytvořena nějaká studie LCA, která by porovnala elektropohon s naftovým?

Elektromobilita je skvělý doplněk do cirkulární ekonomiky podniku s cílem snížit uhlíkovou stopu na minimum. Ale abychom mohli provoz elektrického vozidla prohlásit za bezemisní, tak tomu musí odpovídat i bezemisní elektrická energie. S rozvojem podílu obnovitelných zdrojů elektrické energie v distribuční soustavě bude dávat elektromobilita z pohledu ekologie čím dál větší smysl. Dnes jsou již možnosti, jak čistou energii získávat – ať už přes kontrakty PPA nebo přímo z vlastní výroby. Na základě vstupů si studii LCA může každý podnik vypočítat sám a uvidí, jak moc je pro něho provoz elektrického vozidla za stávajících podmínek výhodný z pohledu úspory emisí skleníkových plynů nebo z pohledu financí.

 

06.05.2024 13:45

V Česku je stále až čtvrt milionu kotlů nejnižší emisní třídy, od podzimu budou zakázané

V Česku je stále až 250 tisíc kotlů nejnižší emisní třídy, jejichž provoz bude od letošního září zakázaný. Už nyní je přitom zřejmé, že značnou část z nich provozovatelé nestihnou vyměnit. Pokuty za vytápění neekologickým kotlem mohou dosahovat až padesáti tisíc korun, a to opakovaně, upozornila Asociace podniků topenářské techniky. Firmy připomněly, že do konce srpna budou moci domácnosti požádat o dotaci na ekologické systémy vytápění. Více ZDE

06.05.2024 10:21

Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách

Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu. Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení. Více ZDE

06.05.2024 10:18

Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří. Více ZDE

06.05.2024 10:11

MPO navrhuje 23 opatření na omezení byrokracie

Úpravy v oblasti živnostenského podnikání, zaměstnanosti, životního prostředí či daňové správy. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení balíček třiadvaceti námětů na snížení administrativní zátěže podnikatelů. Mezi návrhy je i plnohodnotné legislativní ukotvení elektronické a digitální účtenky, aby se ušetřil tisk účtenek, pokud to zákazník nepožaduje. Mezi další návrhy patří zavedení podkladů pro posuzování vlivu na životní prostředí pouze v elektronické podobě, místo té papírové. Více ZDE

02.05.2024 15:46

EU zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu

Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi. Více v tiskové zprávě ZDE

02.05.2024 15:32

Nové nařízení o portálu průmyslových emisí zveřejněno v Úředním věstníku EU

Dne 2. května 2024 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nové nařízení o portálu průmyslových emisích, a to pod číselným označením 2024/1244. Jedná se o plnohodnotnou náhradu dosavadního nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek. 

 Vzhledem k tomu, že se jedná o nařízení, je takový předpis závazný v celém svém rozsahu a přímo použitelný ve všech členských státech EU. Avšak na úrovni ČR bude nutné nové požadavky promítnout do stávajících právních předpisů, které upravují problematiku IRZ na národní úrovni. Nařízení obsahuje zcela nové požadavky kladené na ohlašovatele, které bude nutné promítnout nejen do právních předpisů, ale např. také do informačních systémů (ISPOP, CRŽP, IS IPPC). Zmínit lze zcela nové činnosti nebo nově přidané položky do seznamu znečišťujících látek. Stávajícím ohlašovatelům doporučujeme se s novým právním předpisem seznámit. Plné znění je k dispozici ZDE.

 

Zdroj: IRZ

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE