Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytne skupině členských zemí Evropské unie včetně České republiky 1,1 miliardy eur, tedy 26 miliard korun. Chce jim pomoci zlepšit udržitelnost a minimalizovat dopady na životní prostředí, aby tak dosáhly svého plného zeleného potenciálu, uvedla banka v pondělním sdělení. Typické projekty, které se dočkají financování, jsou mimo jiné recyklační iniciativy, zelené budovy, udržitelné potravinářské produkty, skladování energie, odpadní voda nebo nízkouhlíková a městská doprava. Více ZDE

Každoroční celosvětové investice do technologií umožňujících transformaci energetiky se musí více než zčtyřnásobit, aby se splnily závazky pařížské dohody o klimatu. Uvedla to Mezinárodní agentura pro obnovitelné energie (IRENA). Letos investice do technologií obnovitelných zdrojů energie dosáhly rekordních 1,3 bilionu dolarů (28,3 bilionu Kč). Více ZDE

Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudnímu dvorů by mohlo své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters. Pozice ICJ nebude pro státy OSN právně závazná, ale může fungovat jako etický kompas, který národní soudy často berou v úvahu, uvádí agentura AFP. Více ZDE

Evropská komise přijala (22.3.2023) nový návrh společných pravidel na podporu oprav výrobků, který přinese úspory spotřebitelům a podpoří cíle Zelené dohody pro Evropu mimo jiné snížením objemu odpadu. V posledních desetiletích byla výměna často upřednostňována před opravou, kdykoli se výrobky staly vadnými, a spotřebitelé nebyli po uplynutí zákonné záruční doby dostatečně motivováni k tomu, aby si své výrobky nechali opravit. Návrh zjednodušuje a z hlediska nákladů spotřebitelům usnadňuje opravu namísto výměny zboží. Zvýšení poptávky navíc přinese oživení v opravárenském odvětví a současně bude výrobce a prodejce motivovat k nalezení udržitelnějších obchodních modelů.

Návrh zajistí, aby bylo v rámci zákonné záruční doby opravováno více výrobků a aby spotřebitelé měli snazší a levnější možnosti pro opravu svých výrobků, které jsou technicky opravitelné (např. vysavače nebo již brzy, tablety či chytré telefony), pokud vypršela platnost zákonné záruční doby nebo pokud zboží již není funkční v důsledku opotřebení.

Nová opatření na podporu a usnadnění oprav a opětovného použití

Návrh zavádí pro spotřebitele nové „právo na opravu“, a to jak v rámci zákonné záruční doby, tak i po této době.

V rámci zákonné záruční doby budou prodejci povinni nabídnout opravu s výjimkou případů, kdy je oprava dražší než výměna.

Po zákonné záruční době budou mít spotřebitelé k dispozici nový soubor práv a nástrojů, aby se „opravy“ staly snadnou a přístupnou možností:

• Právo spotřebitelů požadovat opravu u výrobců, pokud jde výrobky, které jsou technicky opravitelné podle práva EU, jako je pračka nebo televize. To zajistí, že spotřebitelé budou mít vždy možnost na někoho se obrátit, když se rozhodnou nechat si opravit své výrobky, přičemž výrobci budou vybízeni k vývoji udržitelnějších obchodních modelů.
• Povinnost pro výrobce informovat spotřebitele o výrobcích, u nichž mají povinnost opravovat je sami.
• On-line platforma pro navazování kontaktů s opraváři s cílem propojit spotřebitele se servisními pracovníky a prodejci renovovaného zboží v jejich oblasti. Platforma umožní vyhledávat podle umístění a norem kvality a pomůže spotřebitelům nalézat atraktivní nabídky a opravnám zvyšovat svou viditelnost.
• Evropský informační formulář týkající se opravy, který si spotřebitelé budou moci vyžádat od všech servisních pracovníků, což zpřehlední podmínky a ceny oprav a usnadní spotřebitelům srovnávat nabídky oprav.
• Vypracování evropské normy kvality pro opravárenské služby, která spotřebitelům pomůže identifikovat servisní pracovníky, jež se zaváží k vyšší kvalitě. Tato norma „snadných oprav“ bude přístupná všem opravářům v celé EU, kteří se zaváží dodržovat minimální normy kvality, například na základě doby trvání opravy nebo dostupnosti výrobků.

Další postup

Návrh Komise nyní musí přijmout Evropský parlament a Rada.

Souvislosti

Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že 77 % Evropanů cítí osobní odpovědnost za opatření k omezení změny klimatu. Vyřazené výrobky jsou často životaschopným zbožím, které lze opravit, ale často jsou předčasně vyřazovány, což v EU každoročně způsobuje 35 milionů tun odpadu, 30 milionů tun ztracených zdrojů a 261 milionů tun emisí skleníkových plynů. Navíc se ztráty pro spotřebitele v důsledku volby výměny namísto opravy odhadují na téměř 12 miliard ročně. Je odhadováno, že tato iniciativa přinese v EU růst a investice v hodnotě 4,8 miliardy eur.

Spotřebitelé však často považují opravu za obtížnou. Iniciativa „právo na opravu“ doplňuje několik dalších návrhů předložených Komisí s cílem dosáhnout udržitelné spotřeby během celého životního cyklu výrobku a zavádí rámec pro skutečné „právo na opravu“ v celé EU.

Tento návrh je součástí širšího cíle Evropské komise stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. K tomu může dojít pouze tehdy, budou-li spotřebitelé konzumovat a podniky vyrábět udržitelnějším způsobem.

Návrh „práva na opravu“ byl oznámen v Nové agendě pro spotřebitele a v akčním plánu pro oběhové hospodářství. Řeší překážky, které odrazují spotřebitele od opravy v důsledku komplikací, nedostatečné transparentnosti nebo obtížného přístupu k opravárenským službám. Podporuje opravy jako udržitelnější volbu spotřeby, která přispívá k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Tato iniciativa doplňuje další nástroje, které sledují cíle Zelené dohody pro Evropu týkající se udržitelné spotřeby prostřednictvím oprav. Pokud jde o nabídku, nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků podporuje opravitelnost výrobků ve fázi výroby. Pokud jde o poptávku, návrh směrnice o posílení postavení spotřebitelů v zájmu ekologické transformace umožňuje spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí o nákupu v místě prodeje. Tento návrh posiluje stranu poptávky tím, že podpoří opravy v poprodejní fázi. Tyto tři iniciativy společně pokrývají celý životní cyklus výrobku a vzájemně se doplňují a posilují.

Kromě toho iniciativa týkající se environmentálních tvrzení, která byla dnes rovněž přijata, usnadní spotřebitelům podporovat ekologickou transformaci při jejich nákupních volbách a brání podnikům činit zavádějící tvrzení o environmentálních přínosech jejich výrobků a služeb. Tato iniciativa rovněž doplňuje návrh týkající se „Posílení postavení spotřebitelů v rámci uskutečnění ekologické transformace“, který stanoví horizontální rámec pro boj proti lakování nazeleno.

Další informace

Návrh směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží

Podpora oprav a opětovného použití – otázky a odpovědi

Propagace oprav a opětovného použití – internetové stránky

Návrh směrnice o environmentálních tvrzení

Zelená dohoda pro Evropu: Nová pravidla pro zastavení „lakování nazeleno“ – tisková zpráva

Nová pravidla pro dokládání environmentálních tvrzení – otázky a odpovědi

Nová pravidla pro dokládání environmentálních tvrzení – informační přehled

Iniciativa na podporu environmentálních tvrzení – Životní prostředí – Evropská komise – internetové stránky

ECHA vyzývá zúčastněné strany, aby do 25. 9. 2023 zaslaly vědecké a technické informace o výrobě, uvádění na trh a používání per- a polyfluorovalkylových látek (PFAS). Všeobecný návrh na omezení PFAS předložily agentuře ECHA orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska 13. ledna 2023.

K návrhu na omezení začala 22. března šestiměsíční konzultace, která potrvá do 25. září 2023. Konzultace dává každému možnost podat informace především ohledně rizik, socioekonomických aspektů a alternativních látek.

Vědecké výbory pro hodnocení rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) využijí získané informace při vyhodnocení navrhovaného omezení a k vypracování svého stanoviska k návrhu. O případném omezení rozhodne Evropská komise společně s členskými státy.

Dne 5. dubna 2023 od 11:00 do 13:00 helsinského času (10:00 – 12:00 CET) se k navrhovanému omezení bude konat online informační schůzka, během které odborníci z ECHA a pěti vnitrostátních orgánů vysvětlí proces omezování, obsah návrhu a způsob účasti na konzultaci. Budou rovněž odpovídat na dotazy účastníků.

Schůzka bude probíhat v anglickém jazyce a bude možné ji sledovat na webové stránce ECHA bez registrace. Otázky je možné zaslat před jednáním prostřednictvím odkazu zde.

Od 15. března do 15. května 2023 nezávisle probíhá samostatná šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC k návrhu ECHA na zákaz uvádění na trh, používání a formulace všech PFAS v hasicích pěnách (viz zpráva ECHA).

Další informace:

Celá zpráva ECHA [EN]

Informace o online schůzce 5. 4. 2023

Vyjádřete svůj názor k návrhu na omezení PFAS do 25. 9. 2023

Návrh na omezení

Nejžhavější vědecká témata - PFAS

Řízení o omezení

Oddělení hydrologických předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pravidelně informuje o aktuálním vývoji hydrometeorologické situace v týdenních a měsíčních zprávách. Tato roční zpráva je stručným shrnutím vývoje teplotních, srážkových a odtokových poměrů a vývoje zásob sněhu a podzemních vod v kalendářním roce 2022. Podrobná roční zpráva je k dispozici ZDE.

ECHA v regulační strategii pro látky zpomalující hoření označila aromatické bromované látky za kandidáty na omezení v celé EU. Byla by minimalizována expozice lidí a životního prostředí těmto perzistentním, potenciálně bioakumulativním a toxickým látkám. Strategie se týká regulace halogenovaných a organofosforových zpomalovačů hoření, které tvoří přibližně 70 % trhu s organickými látkami zpomalujícími hoření. Další zpomalovače hoření budou i nadále posuzovány v budoucích hodnoceních regulačních potřeb (ARN). Strategie byla zveřejněna v dokumentu Plán omezení v rámci strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

Aromatické bromované zpomalovače hoření jako polybromované difenylethery jsou perzistentní v životním prostředí. Například u dekabromdifenyletheru je podezření na toxicitu a akumulaci v životním prostředí. Omezením v rámci celé EU by mohlo být jejich uvolňování minimalizováno.

Před případným návrhem omezení je potřeba provést přípravné práce, které by zahrnovaly posouzení odpadu. Je potřeba zjistit, zda se nebezpečné látky uvolňují při rozkladu, recyklaci nebo likvidaci produktů obsahujících zpomalovače hoření. Součástí by mohlo být také posouzení dostupnosti vhodných alternativních látek nebo materiálů.

Rozsah omezení by se mohl vztahovat na všechny aromatické bromované zpomalovače hoření, u kterých je nebo bude potvrzeno, že jsou klasifikovány jako perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo vysoce bioakumulativní a vysoce perzistentní (vPvB) nebo identifikovány jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC).

U mnoha alifatických bromovaných a některých zpomalovačů hoření na bázi organofosforu bude zapotřebí více údajů, aby bylo možné určit, zda je omezení nezbytné. Tyto údaje budou k dispozici od roku 2024 a v roce 2025 ECHA navrhuje přehodnotit situaci u těchto skupin látek.

Pro několik nehalogenových podskupin zpomalovačů hoření včetně některých na bázi organofosforu nebylo doporučeno žádné regulační opatření. U chlorovaných zpomalovačů hoření již byla zavedena nebo zahájena regulační opatření.

Omezení podle nařízení REACH mohou iniciovat členské státy nebo Evropská komise, která může požádat agenturu ECHA, aby připravila návrh omezení.

Další informace:

• Regulační strategie pro zpomalovače hoření [PDF][EN]
• Posuzování seznamu potřeb v oblasti regulace
• Práce se skupinami látek

V roce 2016 se pracovní skupina pro antropocén při IUGS shodla na tom, že antropocén je samostatnou geologickou epochou a začal v roce 1950, kdy došlo k dramatickému nárůstu lidské aktivity ovlivňující planetu. Často jsou tyto plasty promísené s přírodním materiálem. Někdy jde ale o „kameny“ tvořené takřka výhradně plastem. První plastiglomeráty byly popsány na havajské pláži Kamilo Beach, kde se organické zbytky a písek slily s plastovými odpadky roztavenými teplem táboráků. V tomto případě se plastiglomeráty tvoří přímo přičiněním člověka. Na ostrůvku Trindade tomu však je jinak. Více ZDE

Poslanecká sněmovna definitivně schválila klíčovou novelu nového stavebního zákona, která zajistí rychlé, jednoduché a transparentní stavební řízení pod zásadou „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Podporu pro něj se podařilo vyjednat napříč politickými kluby. Jindy u takto důležitých zákonů rozhádaná Poslanecká sněmovna přijala novelu jednomyslně.

Garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj před 3. čtením schválil novelu hlasy všech přítomných poslanců. V Poslanecké sněmovně se pro ni vyjádřilo 161 hlasujících a zákon získal podporu napříč všemi politickými stranami. „Jsem rád, že se mi podařilo nalézt shodu s kolegy z koalice i opozice, s kterými jsme intenzivně spolupracovali v rámci pracovních skupin a na jednáních o kompromisech. Výsledek hlasování proto považuji za velký úspěch. Věřím, že novela povede ke stabilizaci a zkvalitnění celého sektoru stavebnictví, neboť se stavební zákon konečně stane pevnou právní normou a dlouhodobou jistotou pro projektanty, stavebníky i stavební úřady,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Poslanecká sněmovna přijetím novely nového stavebního zákona učinila zásadní krok, který zajistí zlepšení stavebního prostředí v České republice. Přináší jen jedno řízení o povolení a jedno řízení o odvolání s pevně nastavenými lhůtami. Žádné stavební řízení se tak už nebude zbytečně protahovat, protože stavební úřady budou muset rozhodnout v pevně stanovených lhůtách. Pro stavbu rodinného domu bude možné stavební povolení získat už za 30 dní, u složitějších staveb typu elektráren a dálnic do 120 dní.

O nových stavbách se i nadále bude rozhodovat v místech, kde vznikají. Novela zachovává stavební úřady ve městech a obcích, protože místní úředníci rozumí podmínkám v území, jsou jim známy všechny souvislosti a specifika a jejich rozhodování bude rychlé a efektivní. Celý proces povolování stavby bude transparentní a rychlý i díky digitalizaci. Není možné nadále zůstávat v minulém století, kdy se vše řešilo prostřednictvím papírů a front na úřadech.

Novela pomůže také při boji s energetickou krizí a přispěje k adaptaci na změnu klimatu. Do volného režimu se dostane více energetických staveb, proto bude výrazně jednodušší pořídit si solární panely nebo novou elektrárnu využívající obnovitelné zdroje energie. Přirozenou součástí veřejného prostoru se stane zelená infrastruktura, kdy budou mít samosprávy možnost jednodušeji realizovat zelené plochy, jako jsou parky, veřejná zeleň nebo vodní plochy.

Tato novela byla intenzivně konzultována jak s profesními komorami a svazy, tak se zástupci samospráv, jejichž náměty a připomínky byly do návrhu zapracovány. Poslaneckou sněmovnou schválená legislativa plní cíle, ke kterým se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Novela by měla vstoupit v plnou účinnost 1. července 2024, pro vyhrazené stavby, například dálnice nebo elektrárny, bude účinná již 1. ledna 2024.

Co zůstává k řešení? “V oblasti územního plánování jsme se zavázali k úpravě postavení samospráv, které však musí být předmětem diskusí všech zainteresovaných stran. Na jejich základě Ministerstvo pro místní rozvoj připraví k této oblasti samostatnou novelu,” uvedl na závěr Ivan Bartoš.

 

Ve čtvrtek 23.března vydala EU zprávu, kde vysvětluje dopad skleníkových plynů na změnu klimatu, popisuje druhy těchto plynů a následně i kroky pro snížení emisí. Nejznámějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), ale i jiné plyny, přítomné v menším množství v atmosféře, mohou mít větší oteplovací účinek. Dle plánu EU do roku 2030 by měl klesnout obsah těchto plynů o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a EU by měla do roku 2050 dosáhnout čistých nulových emisí .Pro dosažení nulových emisí přijímá EU širokou škálu opatření napříč různými sektory. Jedná se např. o: snížení emisí v dopravě, stanovení pravidel pro úsporu energie a investice do obnovitelných zdrojů, zabránění přemístění průmyslových odvětví produkujících skleníkové plyny mimo EU ve snaze vyhnout se přísnějším normám, posílení prvního velkého trhu s uhlíkem na světě – evropského systému obchodování s emisemi, stanovení redukčních cílů pro každou zemi EU a rozšíření lesů a dalších oblastí zachycujících uhlík.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo informaci o energetické dovozní závislosti České republiky v rozmezí let 2010–2021.

Celková energetická dovozní závislost České republiky v posledním desetiletí měla rostoucí trend. Z hodnoty 28,8 % v roce 2011 vzrostla na hodnotu 40,2 % v roce 2021. Ve srovnání se zeměmi EU 27 patří Česká republika mezi země s nízkou energetickou dovozní závislostí.

Česká republika je charakteristická poměrně vysokou energetickou dovozní závislostí na Rusku, která v roce 2021 dosáhla hodnoty 25,4 %. Dovozní závislost pevných fosilních paliv postupně vzrostla z hodnoty -11,3 % v roce 2011 na hodnotu 14,2 % v roce 2021. Česká republika je téměř výhradně závislá na dovozu zemního plynu a surové ropy. Ukazatel dovozní závislosti u těchto komodit se pohyboval okolo hodnoty 100 % s meziročními výkyvy způsobenými změnou stavu zásob. Dovozní závislost v roce 2021 pro zemní plyn činila 92,1 %, pro surovou ropu 96,2 %.

Významné změny v diverzifikaci zdrojů v průběhu roku 2022 související s válkou na Ukrajině bude možné souhrnně vyhodnotit až ke konci roku 2023.

Dokument ke stažení:

Energetická dovozní závislost České republiky [pdf, 1803 kB]

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení havárií na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe nově definuje, kdo má v případě havárie co dělat a zvyšuje sankce za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. Návrh novely je v aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení, na vládu ho chce resort předložit na konci dubna.

„Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je neoddiskutovatelným národním zájmem. Naše vláda se to snaží maximálně ošetřit, nejen třeba ústavní ochranou vody, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení online monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u výustí významných znečišťovatelů. Tam, kde potenciálně hrozí havárie velkého rozsahu. Právě havarijní vodní novelou tento průlom v prevenci vzniku havárií nastavujeme," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Likvidace havárií na řekách řeší v první řadě HZS

Stávající vodní zákon ani zákon o integrovaném záchranném systému nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Havarijní novela vodního zákona proto legislativně ukotvuje současný faktický stav – Hasičský záchranný sbor ČR je do zásahu při havárii téměř vždy zapojen a často je na místě jako první. Novela se zaměřuje především na zlepšení koordinace zasahujících orgánů, urychlení spolupráce při zásahu, minimalizaci dopadů škodlivých následků havárií. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve vyjasnění kompetencí všech složek, podílejících se na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů.

Pětkrát vyšší pokuty

„Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Sankce tak nemůžou fungovat dostatečně preventivně. Zvyšujeme je proto pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než u jednotlivců,“ komentuje ministr Hladík.

Kontinuální monitoring pro významné znečišťovatele

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem zvláště nebezpečných látek jako například kyanidů, je nezbytné i kvůli prevenci, aby takové vypouštění bylo pod kontrolou. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla provádění kontinuálního monitoringu pro vybrané znečišťovatele jako povinnost. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne na 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení ve výši zhruba dvou až tří milionů korun i jeho provoz (ročně zhruba 0,2 - 0,3 mil. Kč) ponesou znečišťovatelé. Kontinuální monitoring bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií.

Digitální registr výpustí

Novela nově zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí. Vznikne tak nový Registr výpustí odpadních vod, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových, a to s povolením i bez něj. V takovém případě jde často o výpusti nezdokumentovaných, zastaralých, a především mnohdy rizikových kanalizačních systémů, kudy mohou odtékat nebezpečné látky. Za fungujícího Registru výpustí bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy mohlo dojít k vniku závadných látek, které havárii způsobily, resp. identifikovat případného viníka.

MŽP počítá s tím, že v první fázi zprovoznění Registru budou evidovány výpusti na významných vodních tocích. Jedná se o zhruba 16 tisíc kilometrů toků, kdy správu těchto toků vykonávají státní podniky Povodí. V budoucnosti by mělo dojít k rozšířením této evidence i na drobné vodní toky. Definitivní forma Registru, jeho spravování a čas, kdy vznikne, budou ještě diskutovány mezi MŽP a Ministerstvem zemědělství na základě výstupu z pilotního projektu.

MŽP spolu s Ministerstvem zemědělství zkušebně monitorují výpusti v úseku Labe

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM a Povodí Labe již realizuje pilotní projekt na monitoring výpustí odpadních vod do řek, konktrétně jde o úsek řeky Labe. V současnosti je hotové terénní mapování výpustí a dalších objektů ve úseku Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem o délce 34,6 kilometrů.

„Podařilo se nám do sledované části Labe zahrnout všechny výpusti potenciálních zdrojů znečištění povrchových vod,“ uvádí ředitel VÚV TGM Tomáš Fojtík. V tuto chvíli se zpracovávají data z průzkumu. Výsledky projektu MŽP plánuje představit během května. Následná analýza veškerých dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému Registru výpustí.

Změny, které novela přináší v kostce:

• zavádí povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod pro významné znečišťovatele

• zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí do vod povrchových

• zřízení samostatného Registru výpustí odpadních vod v rámci informačního systému veřejné správy

• zpřesňuje pojem havárie

• upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii

• staví najisto, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru ČR

• rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování)

• upřesňuje mechanismus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje

• jasně vymezuje příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu obce či jednoho kraje

• znovuzavádí možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady

• zvyšuje sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami