Více času na podstatné

 

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Elektoodpad

 

Cirkulace elektroniky v Praze se rozjíždí
Redakce OF

Klíčový pohled EKO-KOMu na zavedení záloh PET lahví a plechovek
Redakce OF

10 nejčastějších mýtů kolem zálohování. Jaká je realita?
Kristýna Havligerová

EKOLAMP: 19 let na trhu a tisíce tun recyklovaného elektroodpadu
EKOLAMP s. r. o.

Problémy s hašením a karanténním uskladněním poškozených elektrobaterií pomáhají řešit produkty ECCOTARP
Veronika Karbanová

Nové reuse centrum v Olomouci: Pilíř udržitelnosti a komunitní pomoci
Redakce OF

Hospodářská strategie a s ní i surovinová bezpečnost jsou na pořadu dne
Bohumil Beneš

Miliony baterií na správné cestě, to je ECOBAT
Kateřina Vránková

Odpad, nebo zdroj? Recyklační revoluce v zimní údržbě silnic Libereckého kraje
Redakce OF

Inovace v recyklaci plastů: Plastic Guys přináší řešení pro udržitelnou budoucnost
Redakce OF

Elektroodpad: 20 let inovací, sběru a rostoucích výzev
ASEKOL a.s.

Když se fotovoltaika stane odpadem, tak je tu RETELA
Miloš Polák

České ovzduší: Mírný pokrok, ale rizika pro zdraví přetrvávají
Bohumil Kotlík, Helena Kazmarová

Co přináší novela zákona o ochraně ovzduší?
Kurt Dědič

Sběr a recyklace elektroodpadu v ČR rok od roku roste, s více než 170 000 tunami padaly rekordy
ELEKTROWIN, a.s.

Zavádění ekodesignu výrobků do praxe
Pavel Hrdlička

Recyklace elektroodpadu: Klíč k ekologické budoucnosti
Markéta Kohoutková

Modro-zelená infrastruktura: Nedoceněné zlato, které přehlížíme
Redakce OF

Nový postup využití odpadních plastů a oxidu uhličitého pro produkci vodíku a dalších cenných látek
Pavel Leštinský

 

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Říjen    
16. 10. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi včetně nových evidenčních povinností v odpadovém hospodářství pro rok 2025
Opakování: 17.10.
17. 10. Nakládání s výrobky po skončení životnosti v automobilovém průmyslu
22.10. Změny v průběžné evidenci odpadů od 1. 1. 2025 v souvislosti s koncem přechodných ustanovení zákona o odpadech - zaměřeno na provozovatele zařízení a obchodníky
Opakování: 23.10., 26.11., 27.11., 28.11
22. - 24.10. LEGISLATIVA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ v praxi se zaměřením na aktuální změny
23.10. Circular Food Futures
23.-25.10. Ochrana ovzduší ve státní správě XVII, teorie a praxe
29.-30.10. 20. Workshop o oběhovém hospodářství a skládkování, Žitava-Liberec 2024
30.10. iKURZ: Odpadová legislativa po ukončení přechodného období a její dopad na původce odpadů od 1. 1. 2025
30.10. Informační zákony v praxi včetně poskytování informací o platech a odměnách a obrany před zneužíváním práva na informace (šikanózními žádostmi) – webinář
31.10. iKURZ: modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
Listopad    
5.11. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování:  6.11., 7.11.
7. - 8.11. Konference Životní prostředí - prostředí pro život
7.11. Počítáme s vodou 2024
7.11. Aplikace zákona o odpadech a prováděcích vyhlášek v praxi v obcích - webinář
12.11. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 13.11., 14.11.2024
12.-13.11. Konference POTRAVINÁŘSTVÍ NA CESTĚ K UDRŽITELNOSTI
12.-14.11. Symposium Odpadové fórum 2024
13.-14.11. Konference APROCHEM
13.11. Povinnosti v podnikové ekologii
14.11. iKURZ: Nakládání s odpady z pohledu obce od 1. 1. 2025
19.11. iKURZ: Nové evidenční povinnosti pro nakládání s odpady ze zdravotnictví v r. 2025
20.11. Vzorkování pitných, podzemních a odpadních vod
20.-21.11. Konference Inspirujme se
21.11. ENVIshop 2024
29.11. iKURZ: Provoz sběrného dvora v souladu s požadavky obecního systému a legislativy - změny v průběžné evidenci odpadů
Prosinec    
3.12. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek ve firmě a nové evidenční povinnosti od 1.1.2025
5.12. iKURZ: Odpadová legislativa po ukončení přechodného období a její dopad na původce odpadů od 1. 1. 2025
6.12. iKURZ: práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
10.12. iKURZ: modul PIO / ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
11.12. iKURZ: Jak nakládat s kovovým odpadem od 1. 1. 2025 v souladu s novými evidenčními povinnostmi
12.12. WEBINÁŘ: Jak na tvorbu oznámení obcím o převzetí odpadů od občanů (příloha č. 19 vyhl. č. 273/2021 Sb.) - evidence a odeslání z IS ENVITA
Opakování: 7.01.2025
Leden    
6.1. iKURZ: Nakládání s odpady z pohledu obce od 1. 1. 2025
15.1. iKURZ: Odpadová legislativa po ukončení přechodného období a její dopad na původce odpadů od 1. 1. 2025
14.1. iKURZ: Nové evidenční povinnosti pro nakládání s odpady ze zdravotnictví v r. 2025
17.1. iKURZ: Jak správně ohlásit odpady za rok 2024 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 30.01., 06.02., 18.02., 24.02.2025
21.1. Jak správně ohlásit odpady za rok 2024 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování:  22.01., 04.02., 05.02., 11.02., 12.02., 13.02.2025
23.1. iKURZ: Ukončení roku v SW SKLAD Odpadů 8
24.1. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2024 do ISPOP z webových formulářů
Opakování: 7. 2., 20. 2.
28.1. WEBINÁŘ: Jak na odeslání hlášení za autovraky v programu ENVITA za rok 2024 do ISPOP
Březen    
4.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2024
20.3. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby - evidence, využití, recyklace
Duben    
3.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
8.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2025
Opakování: 9.4.
10.4. WEBINÁŘ: Jak v IS ENVITA v modulu EKO – KOM vytvořit čtvrtletní výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích
 
  

 

Novinky

14.10.2024 14:17

MPO představilo Hospodářskou strategii České republiky

Hospodářská strategie má za cíl zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a reagovat na globální ekonomické výzvy. Jejím cílem je zařadit Česko do top 10 zemí Evropské unie s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Aby byla strategie úspěšná, je nutná důsledná implementace více než 150 opatření, která dokument obsahuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude naplňování strategie pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Na základě monitorování bude resort strategii pravidelně aktualizovat, aby odpovídala aktuálním trendům.

 

Dokument ke stažení:

Hospodářská strategie České republiky_Česko do top 10 - ebook.pdf

14.10.2024 10:05

Budou knihy za pár let mnohem tenčí? Podle odborníků jsou neekologické, volají po zmenšení písma

Snahy o snížení uhlíkové stopy pronikly i do knižního průmyslu. Podle odborníků jsou výtisky zbytečně tlusté, což vede nejen k nákladnější výrobě, ale také k vyšší spotřebě papíru a zátěži životního prostředí. Na stole je přitom již několik návrhů, jak učinit vydávání knih udržitelnějším a ekologičtějším. Jak by se případné změny dotkly samotných čtenářů? Více ZDE

13.10.2024 18:18

Pokutu více než 2 miliardy korun platí Česká republika každý rok EU za nízkou míru recyklace plastů. Pomůže zálohový systém

Miliardy korun odvádí každoročně český stát Evropské unii jako poplatek za nízkou míru recyklace plastového odpadu. Podle auditorského reportu[1] EU totiž dosáhla míra recyklace plastových obalů v ČR například v roce 2021 pouze 45 %, Česko tak odvede za tento rok částku ve výši 1,5 mld. Kč a za rok 2022 1,3 mld. Kč. Odhady pro další roky jsou ještě vyšší, podle nich stát EU odvede 2,2 mld. Kč za rok 2023 a 2,1 mld. Kč za rok 2024. Přitom potenciál pro recyklaci, především některých druhů plastů, je mnohem větší. V případě nápojových obalů pomůže zálohový systém, jehož zavedení včera schválila Vláda ČR, který celkové množství k výpočtu pokuty sníží zhruba o 20 % přesměrováním PET lahví do nového systému. Podle propočtů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) bychom tak ušetřili zhruba půl miliardy korun[2].

Tzv. daň z plastů (plastic levy), kterou platí členské státy, zavedla roce 2021 Evropská unie s cílem snížit množství odpadu a pomoci financovat rozpočty EU. Jedná se o poplatek za nerecyklovaný plastový obalový odpad, který členské státy odvádějí do EU, a to ve výši 0,80 EUR na každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu. Podle výpočtů ministerstva životního prostředí uhradí český stál ročně miliardy korun.

 

Platba do rozpočtu EU podle objemu nerecyklovaných plastových obalů (v Kč)[3]

Výpočet pro 2021

1,5 mld. Kč

Výpočet pro 2022

1,3 mld. Kč

Odhad pro 2023

2,2 mld. Kč

Odhad pro 2024

2,1 mld Kč

 

Česká republika má však podle auditorů potenciál zvýšit recyklaci plastového odpadu. Vláda by měla zvážit zavedení nových politik a opatření, která by podpořila recyklaci. Funkčním řešením, které zavádí jiné státy EU, je zavedení systému záloh, který umí zajistit recyklaci alespoň části plastového obalu, a to nápojových obalů v míře minimálně 90 %. Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z petky stane opět petka a z plechovky plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů, přírodu i ulice zbaví odhozených nápojových obalů,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Přesměrování PET lahví do zálohového systému navíc sníží množství pro výpočet pokuty až o 20 %. Podle analýzy INCIEN uspoří Česká republika 500 mil. Kč každý rok tím, že nebude muset odvádět pokutu za nerecyklované PET lahve.

 

Zálohování je řešením i podle společnosti Eko-kom

Společnost EKO-KOM, která v České republice provozuje třídící systém, v září zaslala obcím jasné stanovisko[4] k projednávanému obalovému zákonu, který má v Česku zavést zálohování PET lahví a plechovek. Podle ní bude muset ČR zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, protože nebude schopna splnit postupový cíl tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, neboť s takovým cílem koncepce rozvoje třídění ČR nepočítala a nemá pro jeho dosažení v horizontu necelých dvou let připraveny podmínky.

Společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty spojené se zavedením záloh, protože své platby obcím a třídičkám upraví. Dopad pro obce tak bude neutrální. Společně s kompenzací 15 % z nevrácených záloh bude podle Eko-komu dopad na obecní rozpočty ve výsledku spíše pozitivní. Ve své zprávě také Eko-kom uvedl na pravou míru nepravdivé informace o výjimce na cíle hliníkových obalů, která se na procentu sběru hliníkových plechovek nevztahuje.

 

Výdělek pro města a obce

Skutečnost, že obce nyní na vysbíraném materiálu nevydělávají, a naopak že každá vysbíraná lahev pro ně představuje náklad, potvrzují i studie. Podle analýzy[5] INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu Kč, a to i kdyby inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Na jedné straně sice přijdou o tržby za prodej materiálu, to ale vyvažuje vyváží příspěvek z nevybraných záloh a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpad. Na prodeji materiálu podle společnosti INCIEN nyní vydělává akorát odpadový sektor. „Podle dat z průzkumu ministerstva životního prostředí si 82 % měst a obcí odpady sama neřeší a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností. Příjmy z vytříděných materiálů tak plynou odpadové firmě. Obec tak může maximálně doufat, že jí odpadová společnost o tyto příjmy částečně sníží ostatní náklad na odpadové hospodářství,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN.

 

Kristýna Havligerová, iciativa pro zálohování                                                                               



[1] Příjmy EU založené na nerecyklovaných odpad z plastových obalů: https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2024-16/SR-2024-16_EN.pdf

[3] Zdroj: Ministerstvo financí - uvedené částky, které byly do rozpočtu EU odvedeny v roce 2021 a 2022 a které budou odvedeny v letech 2023 a 2024, vycházejí z odhadované výše množství nerecyklovaných plastových obalů v daných letech a nejsou proto konečné - https://www.mfcr.cz/cs/zahranici-a-eu/hospodareni-eu/pozice-cr-vuci-rozpoctu-eu/2024  

 

10.10.2024 20:00

Vláda schválila návrh povinného zálohování nápojových PET lahví a plechovek

Povinné zálohování nápojových obalů pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst jak ve městech a obcích, tak ve volné krajině. Vláda schválila návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování zavádí i zpoplatnění reklamních letáků.

„Dnes končí mimo kontejnery na tříděný odpad každá pátá PET lahev a tři ze čtyř plechovek. 400 milionů plastových lahví a 500 milionů plechovek ročně skončí v přírodě, na skládce či ve spalovně. A to samotný oddělený sběr neznamená recyklaci, u plastů je poměr zhruba poloviční a u hliníku se to nedaří téměř vůbec, jen něco přes čtvrtinu z vybraného množství. Proto má smysl zavést zálohování, díky kterému bychom měli být schopni do roku 2029 získat k recyklaci 90 % všech prodaných obalů. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, nakupující zaplatí vratnou zálohu 4 koruny. Ta se jim zase vrátí, bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopní do pěti let vrátit do života 90 % plastových lahví a plechovek,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

A dodává: „Češi jsou skvělí v třídění plastu, ale v recyklaci PET lahví a plechovek zatím pokulháváme. Chtěl bych, aby se v přírodě, v příkopech, ve městech nepovalovaly plastové lahve a plechovky, proto považuji za důležité prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Díky zálohovacímu systému by se z plastové lahve opět stala „petka“, což dnes nejde, používají se znovu maximálně na výrobu mikin nebo třeba koberečků do aut. Pokud nebude zavedeno zálohování, znamená to vyšší výdaje pro obce i větší poplatek pro občany. Zálohový systém se osvědčil už v 16 zemích Evropy, další budou přibývat a ČR je tak jedna z posledních zemí kolem nás, která ještě nezálohuje PET ani plechovky a potřebujeme zvýšit míru recyklace. Navíc si přilepší i obce: ze zálohování dostanou 15 % z nevybraných záloh, což vychází průměrně 39 Kč na občana. Nenarušujeme současný systém třídění, pouze ho doplňujeme pro lepší reálnou recyklaci: třídění se totiž nerovná recyklace.“

Zálohy budou platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o velikosti 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Jediná výjimka se týká mléka a mléčných výrobků, které se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.

Lahve a plechovky vykoupí obchody, benzínky i obce

Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší čtyři koruny. Při vracení nápojových obalů není nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrací včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód.

Obchodníci budou vybírat lahve a plechovky povinně v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích. To znamená dohromady více než 11 000 povinných míst. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i online prodejci. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí provozovatel systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.

Fungování celého systému bude zajišťovat jeden centrální operátor. Členy tohoto systému se stanou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % obalů podléhajících zálohování. Operátor požádá o autorizaci, kterou uděluje MŽP na předem omezenou dobu. Ministerstvo také bude kontrolovat jeho činnost.

Obce budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh. V případě, že operátor nesplní cíle pro sběr zálohovaných obalů pro konkrétní rok, bude muset zaplatit pokutu ve výši 200 000 korun za každou tunu, která bude chybět do limitu.

Novela zákona o obalech přináší i další novinku, zavedení recyklačního poplatku na papírové reklamní letáky. Ty by měly podle návrhu platit distribuční firmy, které reklamní materiály dodávají do schránek nebo obchodů. Obce díky tomu získají finanční prostředky na recyklaci a na odvoz kontejnerů, ve kterých odpadní letáky končí.

Letáky zatěžují obecní systémy nakládání s odpady a podílí se na znečištění, je proto nutné tuto situaci napravit. Produkce letáků je v ČR stabilně okolo čtyř miliard kusů ročně. To představuje přibližně zhruba 20 000 tun papíru ročně, které končí ve tříděném sběru nebo dokonce jako odpady na ulicích.

„Každá domácnost v Česku dostane ročně až 400 nevyžádaných letáků, které mnohdy končí rovnou v kontejnerech na papír. Dnes náklady na jejich odstranění nesou výhradně obce a výrobci na ně nijak nepřispívají. To je praxe, kterou chceme opustit, aby obce získali příspěvek na nakládaní s odpady a v konečném důsledku ušetřili peníze občanům, kteří nevyžádanou reklamu platí,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí.

10.10.2024 18:31

Posunutí návrhu zavedené zálohování PET lahví a plechovek do poslanecké sněmovny je dalším krokem k cirkularitě

Vláda ČR na svém čtvrtečním jednání schválila a k projednávání do poslanecké sněmovny poslala návrh zákona, který zavede plošné zálohování PET lahví a plechovek. Je to dobrá zpráva především pro cirkulární ekonomiku v Česku. Přiblížíme se tak již k 16 evropským zemím, které jsou o několik kroků dále a již před lety uzavřeli cirkulační smyčku, i k řadě dalších, které spuštění zálohování aktivně připravují.

„Pozitivně vnímáme chuť a vůli zákonodárců zálohový systém v Česku dotáhnout. Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí. V našich podmínkách jde přitom jednoznačně o jediný možný způsob, jak splnit dlouhodobé cíle i nová pravidla Evropské unie ke snížení množství obalů a k jejich opětovnému použití a recyklaci.

Uzavře materiálovou smyčku

Zálohový systém je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 procent a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Například na Slovensku již po dvou letech od spuštění míra sběru přesáhla 92 %.

Řešení šetrné k životnímu prostředí

Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a až o 95 % snížíme spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak potvrzuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst. Potvrzují to data studií i analýz. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Záloha pomáhá také v boji s litteringem. Jasně to ukazují například data slovenské společnosti ENVI-PAK – zatímco před zavedením záloh na Slovensku tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, do roka se toto procento snížilo na pouhých 2,2 % u plechovek a 3,2 % u PET lahví.

Dostupný pro spotřebitele

Podle aktuálního návrhu systém nabídne lidem širokou a dobře dostupnou sběrnou síť se zhruba 11 000 místy pro vrácení zálohovaných obalů. Jako správně řešení to vnímají sami spotřebitelé. Obchod či benzínová pumpa je pro ně podle průzkumů přirozeným místem vracení. „Na rozdíl od žlutých kontejnerů se u zálohového systému nepředpokládá, že lidé budou jezdit do obchodu pouze pro vrácení lahví. Jednoduše nápojové obaly vrátí během svého nákupu. Pro spotřebitele to nebude velká změna, protože jsou zvyklí na systém vratných skleněných lahví, v kterém nyní vrací až 98 % skleněných lahví. Pouze začnou navíc vracet také PET lahve a plechovky,“ vysvětluje Havligerová.

Dopad na rozpočty obcí a měst bude podle MŽP pozitivní

Podle čerstvé analýzy společnosti INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu korun, a to i kdyby nyní inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Také společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty přímo spojené se zavedením záloh, zvýšení nákladů nebo jiné ekonomické dopady spojené s tříděním a recyklací obalů. Své platby obcím a třídičkám upraví. Ve výsledku tak podle Eko-komu bude dopad na obecní rozpočty spíše pozitivní.

Češi zálohovat chtějí

Tři čtvrtiny Čechů podporuje zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích České republiky. Potvrdil to červnový doposud největší průzkum společnosti Ipsos na vzorku 4 247 Čechů. Lidé oceňují především zajištění opakovaného využívání zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek a motivaci k ekologičtějšímu chování. „Podpora zůstala vysoká i poté, když jsme jim vysvětlili, že nebudou moct obaly stlačovat, jako problém to nevidí. Ostatně jsou desítky let zvyklí vracet skleněné pivní lahve,“ přibližuje výstupy z průzkumů Havligerová a dodává: „Obávat se není třeba ani negativních dopadů například na spotřebitelské ceny, kterým odpůrci veřejnost často straší. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí“

Zálohování má v Česku velkou podporu neziskovek, starostů a odborníků

„Obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu korun, a to i kdyby nyní inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Návrh zákona obcím zajistí příspěvek z nevybraných záloh. Dostanou také vyšší příspěvek od EKO-KOMu a navíc ušetří náklady na svoz, protože plastů ve směsném odpadu i ve žlutých kontejnerech ubyde,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN, Petr Novotný a dodává: „Zálohový systém navržený MŽP je navržený tak, aby uzavíral a zkracoval materiálovou smyčku nápojových obalů. PET a hliník putují přímo mezi výrobcem a spotřebitelem, materiál se nestane odpadem, je po celou dobu surovinou. Uzavřený kontrolovaný systém zajistí jeho čistotu s cílem maximální recyklace.“

„Zavádění cirkulární ekonomiky může hrát významnou roli v modernizaci českého průmyslu i ochraně životního prostředí. Přechod na recyklaci materiálů, jako jsou PET lahve a plechovky, umožňuje nejen výrazně snížit množství odpadu, ale také ušetřit značné množství energie. Recyklace PET lahví vede k výrazným energetickým úsporám oproti výrobě nových plastů z ropy. Podle studií z Norska mohou tyto úspory dosáhnout desítek procent, což výrazně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že Česko ročně spotřebuje stovky milionů nápojových obalů, mohou být tyto úspory značné,“ vysvětluje Marie Šabacká, bioložka a významná osobnost nejen české vědecké komunity mj. v oblasti ekologie, enviromentalismu, či zkoumání vlivů klimatických změn a globálního oteplování v polárních oblastech z Jihočeské Univerzity, kde působí v Centru Polární ekologie.

„Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie , v níž jsme se soustředili na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním,“ vysvětluje Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, a dodává: „Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede také ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů.“

„Novela zákona o obalech, která zavádí zálohový systém pro PET lahve a nápojové plechovky, může být významným krokem směrem k efektivnější recyklaci, předcházení vzniku odpadů a omezení znečištění životního prostředí. Zálohový systém motivuje spotřebitele k tomu, aby vraceli použité obaly zpět, takže se nestanou odpadem, naopak jsou přímo použity pro výrobu nových obalů, a zároveň se tím snižuje množství odpadu, který skončí ve spalovnách nebo v přírodě,“ říká Luboš Pavlovič, tiskový mluvčí Arniky.

„Otázka čistoty vysbíraného materiálu a jeho ne/kontaminace jinými odpady je velice důležitá, zejména pak z pohledu recyklace a výroby nových obalů v potravinářské (tzv. food-grade) kvalitě. A právě zde představuje zálohový systém jednoznačnou výhodu nad sběrem přes žluté kontejnery, do kterých může být odhozeno cokoliv a kýmkoliv,“ říká Miroslav Hrdlička, projektový manažer pro zálohování společnosti Lidl a odhaluje zkušenost zákazníků s pilotním projektem zálohování v prodejnách: „Zpětná vazba od zákazníků je veskrze pozitivní. Na základě zákaznické ankety jsme např. zjistili, že až 37 % zákazníků vrací nápojové obaly 1x týdně a 13 % dokonce častěji. Další zajímavou informací z ankety je, že 70 % zákazníků neshledává problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny. 71 % našich zákazníků uchovává nápojové obaly v domácnosti (např. v komoře, v předsíni, v kuchyni, na balkoně) a 29 % zákazníků je uchovává v nebytových prostorech (ve sklepě, v garáži).“

„Musíme se ohradit, že obce striktně odmítají zavedení záloh, a že zálohování je zbytečné. Na základě faktů i racionálních argumentů jsme si nyní jisti, že zavést zálohování je správný krok,“ uvádí Jan Brožek, starosta obce Černovice, který společně s dalšími zástupci měst a obcí založil iniciativu Starostové pro zálohy. Ta se postavila proti argumentům, které dlouhodobě hájí Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv.

„Zavedení systému záloh na PET lahví a plechovek podporuji, ačkoli by se mohlo zdát, že jako starosta města bych měl stát na druhé břehu. Stále vnímám to, že zde ve sněmovně zastupuji občany, kteří zavedení zálohování jednoznačně podporují. A také si uvědomuji, že stát nastavil svojí legislativou finanční kompenzace, které pomohou do systému měst a obcí peníze z litteringu navrátit zpět,“ říká David Šimek, senátor a starosta města Svitavy.

„Štve mě, když jdu třeba na Černé jezero a vidím u cesty PET lahve. Věřím, že kdyby byla lahev za čtyři koruny, tak je to pro lidi dostatečně motivující, aby si ji odnesli domů a následně vrátili. Anebo to pak vysbírá někdo, kdo si tím přivydělá. Stejně jako vracíme skleněné lahve od piva nebo od Mattonky, tak úplně stejně by šlo vyřešit i tohle. Vedle v Německu systém zálohování PET lahví i plechovek funguje už léta. Často tam také nakupuji a sám doma mám jeden koš na vratné plastové lahve a plechovky, které v Německu vracím. U našich sousedů přes hranici je vidět, že vratných plastů mají v přírodě určitě méně. Za plechovku nebo PET lahev dostanou lidé v Německu 25 centů,“ vysvětluje podporu zálohování Filip Smola, starosta města Železné Rudy.

„Zálohování nápojových obalů přinese Pražanům nejen čistější veřejná prostranství, zároveň také ušetří jejich veřejné peníze. Pomůže omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Navíc se po zálohování k příjmu města za separaci obalů přidá ještě částka za nevybrané zálohy. Uvolnění části kapacity žlutých nádob na plast a tetrapak zabrání jejich přeplnění a následnému nepořádku okolo. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami. Celkem zálohuje 16 evropských zemí a pokud mezi nimi nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve,” říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán.

„Plošné a povinné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovek potřebujeme, protože současný dobrovolný systém nefunguje a cíle stanovené EU nejsme tímto způsobem schopni do budoucna splnit. Plastové lahve a nápojové plechovky končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech a v tom by zálohování významně pomohlo. A pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Naopak podle průzkumů, které máme, je většina občanů pro zavedení plošného zálohování. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám,“ uvádí Karel Ferschmann, starosta města Němčovice.
 

Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování   

09.10.2024 16:08

Připomínky: Zefektivnění procesu hodnocení dopadů regulace a s tím související návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)

Proces hodnocení dopadů regulace (dále “RIA”) má zlepšovat regulace pomocí důkladné analýzy a využití dat a vědeckých poznatků v průběhu jejich přípravy. Díky RIA by měly být připraveny varianty řešení, které jsou smysluplné, podložené daty a efektivní. Takový podklad má pomáhat voleným zástupcům rozhodnout, která možnost řešení nejlépe plní jejich priority a cíle. V současném stavu tomu tak ale není, protože proces je vysoce byrokratický a nedostatečně kvalitní. Cílem je provádět proces RIA v lepší kvalitě a tak, aby reálně zlepšoval regulace a adekvátně informoval vládu. Pro takový cíl je ale nejdříve nutný podstatně efektivnější, méně byrokratický a transparentnější proces, který je aplikovaný jen na předklady s podstatnými dopady.

 

Dokument ke stažení:

09.10.2024 16:01

Připomínky: Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2025

Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 (dále jen „Plán“) vychází především z podkladů předložených ministerstvy a zahrnuje i legislativní úkoly, jejichž zpracovatelem jsou jiné ústřední orgány státní správy a předkladatelem členové vlády, kteří vůči nim vykonávají koordinační a informační funkci. Do návrhu Plánu byly promítnuty legislativní úkoly, které vyplývají z Programového prohlášení vlády a z Koaliční smlouvy, úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii, jakož i legislativní úkoly vyplývající z vlastních potřeb příslušných orgánů. Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 77 legislativních úkolů, z toho 2 věcné záměry zákonů, 11 návrhů zákonů, 28 návrhů novel zákonů, 15 návrhů nařízení vlády, 16 návrhů novel nařízení vlády a v 5 případech dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy. Asi 66 % legislativních návrhů obsažených v Plánu má implementační povahu, tj. představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii.

 

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací-zpráva

09.10.2024 13:45

Sociálně únosná cena pro vodné a sociálně únosná cena pro stočné na rok 2025 dle podmínek OPŽP

Státní fond životního prostředí ČR zveřejňuje přehled sociálně únosné ceny pro vodné a sociálně únosné ceny pro stočné, stanovené pro jednotlivá krajská území (NUTS 3) dle pravidel OPŽP, platné pro kalendářní rok 2025.

Takto zveřejněná sociálně únosná cena (SÚC) pro vodné a sociálně únosná cena pro stočné je platná pro vodohospodářské projekty spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).

Zveřejněná SÚC na rok 2025 je uvedena jako součet za složku pitné a odpadní vody (Kč/m3 včetně DPH) a je rozdělena na cenu pro vodné a cenu pro stočné (Kč/m3 včetně DPH). Pro účely rozdělení SÚC je použitý celorepublikový poměr ÚVN za pitnou a ÚVN za odpadní vodu bez zisku, přičemž tento poměr je aplikován na výpočet SÚC pro projekty napříč všemi kraji dle dělení NUTS 3. Toto rozdělení bude aplikováno pouze na projekty, u kterých není známa cena druhé složky (cena pro vodné nebo cena pro stočné).   

 

Dokument ke stažení:

Sociálně únosná cena pro vodné a sociálně únosná cena pro stočné na rok 2025

09.10.2024 12:33

Déšť nezastavíme. Naučme se s ním dobře hospodařit

Dešťová voda zalévá trávníky a stromy ve městech, ale zároveň často přetěžuje kanalizační síť. Zalévá i pole, ale zároveň z něj při přívalových deštích odnáší ornici. Zastavit ani přivolat déšť neumíme. Můžeme se ale učit s dešťovou vodou hospodařit. O tom, jak to dělat správně a systematicky, bude mezinárodní konference POČÍTÁME S VODOU 2024, která se koná 7. listopadu 2024 v Praze s možností účastnit se i online.

Základem přírodě blízkého hospodaření s dešťovou vodou je napodobit přirozený koloběh vody a zabránit rychlém odtoku srážkových vod. Využívá se k tomu modro-zelená infrastruktura, kde modré – vodní prvky sytí ty zelené – stromy a další vegetaci.

Tento systém je zároveň nepostradatelný pro zlepšení kvality vody, která se vsakuje do půdy či odtéká do vodních toků. A letošní 10. ročník konference se zaměří právě na kvalitu vody. Jak může správně navržené opatření hospodaření s dešťovou vodou kvalitu vody ovlivnit? Čím je důležitý vodohospodářský detail při realizaci stavby?

Příspěvky z Barcelony a Vídně osvětlí současný přístup velkých evropských měst k adaptaci na změnu klimatu. Dozvíme se o německém a švédském systému výstavby modro-zelené infrastruktury. Konkrétní příklady teoretických i praktických přístupů ovlivňujících kvalitu vody nám představí čeští řečníci z Prahy a Mnichova Hradiště.

Ekocentrum Koniklec, které konferenci každoročně pořádá, letos přiveze například bývalého hlavního architekta Barcelony Xaviera Matilla Ayalu, který stojí mimo jiné za prosazováním tzv. superbloků. Inspiraci ze Švédska zprostředkuje Helen Johansson, majitelka a zakladatelka tzv. Green Blue Guide (Modro-zelený průvodce) ve švédském Malmö.  A město Vídeň představí Jürgen Preiss, vedoucí prostorového plánování Města Vídeň.

Pro ty, kdo se zabývají tvorbou veřejného prostoru a dešťovou vodou, je konference místem pro inspiraci, učení se a sdílení. Navazování nových kontaktů navíc letos podpoří možnost zúčastnit se společenského večera, který na konferenci navazuje.
Veškeré informace ke konferenci najdete na webu www.pocitamesvodou.cz.


 

08.10.2024 21:46

Veřejná konzultace MZe k aktualizaci NAP pro období 2025-2029

Ministerstvo zemědělství otevřelo veřejnou konzultaci k návrhu „Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů – Aktualizaci pro období 2025-2029“.

Předložený návrh NAP je již třetím akčním plánem ČR. Připraven byl společně Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí a ve spolupráci s odborníky z vědecko-výzkumných, akademických a zájmových organizací, kteří jsou členy Koordinační pracovní skupiny NAP při MZe.

Návrh definuje úkoly, cíle a opatření pro snížení rizik a omezení dopadů používání přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a životní prostředí, s cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání přípravků na ochranu rostlin. Jako prioritní oblasti označuje ochranu lidí, podzemních a povrchových vod a necílových živých organismů a jejich životního prostředí před negativními dopady používáním přípravků na ochranu rostlin. Pro dosažení cílů bylo navrženo celkem 36 opatření. Ta navazují na předchozí NAP, protože kontinuita je i v této oblasti důležitá a řada kroků bude stavět na základech vybudovaných od roku 2012. Řada dříve stanovených opatření také zcela naplněna nebyla nebo jsou kontinuální – objevila se v obou dosavadních NAP.

Připomínky je možné zaslat ministerstvu elektronicky na adresu NAP@mze.gov.cz nejpozději do 10. 11. 2024.

 

Dokument ke stažení:

NAP-25-29_VK.pdf

 

08.10.2024 17:03

Povinnosti pro původce odpadů v roce 2025

Od ledna 2025 dochází ke změně povinností v evidenci a ohlašování odpadů. Některých typů původců odpadů se mohou týkat zcela nové evidenční kódy, začne platit povinnost používat i tzv. poddruhy odpadů. Vše probereme 13. listopadu na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii v Praze. Registrovat se můžete na www.konferencePPE.cz.

Vyhláškou č. 445/2022 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále také „vyhláška“), došlo ke změně termínů v přechodných ustanoveních ve vztahu k evidenčním povinnostem a ohlašování odpadů.

 

Evidence odpadů

Od 1. 1. 2025 bude vedena průběžná evidence odpadů již podle nové úpravy, kterou stanovuje vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále také „vyhláška“). Konkrétně se jedná o povinnosti v části šest, § 26.

V praxi to znamená, že pro vedení průběžné evidence odpadů je závazný formát dle přílohy č. 13 vyhlášky.

Kromě toho musí průběžná evidence odpadů obsahovat datum a číslo zápisu do evidence, dále jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

Záznam do průběžné evidence provede původce odpadu v následujících případech:

  • při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu,
  • při každém předání nebo převzetí odpadu,
  • odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu,
  • při přeshraniční přepravě – vývozu odpadu,
  • vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci.

Z dlouhodobé výkladové praxe se za naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu nepovažuje např. naplnění odpadkového koše, ale naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu, ze kterého je odpad předáván do zařízení oprávněné osoby. Tedy pokud se odpady „sesypávají“ z provozovny do centrálního kontejneru, pak se za naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu považuje naplnění takového centrálního kontejneru.

Nadále trvá povinnost pro průběžnou evidenci i ohlašování odpadů označovat (identifikovat) provozovnu. K tomu slouží identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám (zde postupuje původce v souladu s § 26 odst. 4 vyhlášky).

Průběžná evidence musí být vedena tak, aby bylo možné ohlašovat podle § 27.

 

Ohlašování odpadů

Od 1. 1. 2025 se mění i způsob ohlašování odpadů = hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (roční hlášení).

Základní parametry pro roční hlášení stanovil zákon o odpadech v § 95 a jsou účinné již od 1. 1. 2021. Jedná se o ohlašovací limity a termín podání hlášení. Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.

Formu ročního hlášení stanovuje § 27 vyhlášky. Původci odpadu zasílají roční hlášení podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce. Původce odpadu podává samostatné hlášení za každou svou provozovnu (včetně svého skladu odpadu, který má původce povolený na základě § 21 odst. 3 zákona o odpadech na základě ohlášení krajskému úřadu podle přílohy č. 4 bodu 12 zákona).

První roční hlášení podle § 27 vyhlášky bude podáváno za rok 2025 v roce 2026.

Roční hlášení původce odpadů vždy obsahuje list 1 a list 2 dle přílohy č. 13 vyhlášky.

Pro ohlašování dalších údajů slouží listy:

  • List 3 - Údaje o složení kalu
  • List 4 - Údaje o stavu vytvořené rezervy a volné kapacitě skládky
  • List 5 - Údaje o obecním systému nakládání s komunálními odpady (14 tab.)
  • List 6 - Údaje o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 u odpadů zde vymezených
  • List 7 - Údaje o příjmu zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB
  • List 8 - Údaje o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě, třídění, dotřídění (třídící, dotřiďovací linka, mechanicko-biologická úprava)

Protože je tento článek věnován povinnostem původců odpadů, nebudou zde rozebírány povinnosti osob k vyplnění výše uvedených listů 3 8 přílohy č. 13 vyhlášky.

Jedinou výjimkou je list 5, který budou vyplňovat obce (které jsou také v pozici původce odpadů). List 5 obsahuje celkem 14 tabulek, ve kterých budou obce uvádět údaje o svém systému nakládání s komunálními odpady. To je výrazná změna oproti stávajícímu stavu, kde obce vyplňovali pouze několik souhrnných údajů.

 

Evidenční kódy

Ve vysvětlivkách k listu 2 – souhrnné údaje Přílohy č. 13 vyhlášky je nutné upozornit na tabulku č. 1, která uvádí evidenční kódy (kódy způsobů nakládání s odpady).

Některých typů původců odpadů se mohou týkat zcela nové evidenční kódy. Příkladem může být kód A20[1], který použije lékárna v roli původce odpadů (nepoužitelných léčiv), které přijala od občanů z domácností. Lékárna své vlastní odpady bude nadále evidovat jako A00, přijaté od občanů pak kódem A20.

V souvislosti s povinností evidovat zůstatky odpadů k 31. prosinci kalendářního roku použijí původci odpadů kód AN5[2]. Množství příslušného odpadu, který je v evidenci pod kódem AN5 pak převedou do průběžné evidence roku následujícího kódem C00[3].

 

Poddruhy odpadů

Od 1. 1. 2025 je povinnost používat i tzv. poddruhy odpadů dle vyhlášky č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů. Poddruhy odpadů se používají podle následujících pravidel:

Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování (s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu), informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a požadavku odděleného soustřeďování.

Poddruhy odpadů se použijí úplně na všechno, kromě přijetí do zařízení. Původce je povinen vést poddruhy samostatně v evidenci, odděleně je soustřeďovat a předávat je. V předávání se musí podrobit křížové kontrole poddruh – poddruh. Pouze při přijetí do zařízení je výjimka – zařízení nemusí mít konkrétně vymezený poddruh, aby ho mohl přijmout. Stačí, když má povolen základní druh.

 

Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu.

Používání poddruhů odpadů je od 1. 1. 2025 povinné s výjimkou odpadů uvedených v § 4 odst. 2 Katalogu odpadů (20 01 01 01, 20 01 08 01, 20 01 40 01, 20 01 40 02, 20 01 40 03, 20 01 40 04, 20 01 40 05, 20 01 40 06, 20 03 01 01) Ten stanoví, že odpad se přiřazuje k poddruhům uvedených odpadů pouze, pokud se jejich původce rozhodne pro jejich oddělené soustřeďování. Tedy původce nemá povinnost níže uvedené poddruhy odpadů odděleně soustřeďovat.

Ing. Petr Šulc, Sfe consulting s.r.o.

 

Konference Povinnosti v podnikové ekologii

Již 9. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii se uskuteční 13. 11. 2024 v hotelu Olympik tristar Praha. Akce se můžete zúčastnit prezenčně nebo online, formu účasti si vyberete přímo při registraci na stránkách www.konferencePPE.cz.

Letos poprvé bude mít konference také paralelní program Ekologie prakticky: Od odpadu k uhlíkové stopě, kam jsme zařadili panelovou diskusi na téma nakládání s lithiovými bateriemi a solárními panely a praktické workshopy Prevence závažných havárií nebo ESG reporting. Na paralelní program se můžete registrovat i samostatně za poloviční cenu: www.konferencePPE.cz/workshopy

Partneři konference: Inisoft consulting s.r.o, Impact Metrics s.r.o., Recovera Využití zdrojů a.s., Komerční banka, a.s., CASEC s.r.o., REsolar s.r.o., CYRKL Zdrojová platforma, s.r.o., ECOBAT s.r.o.

 



[1] Primární produkce odpadu – Produkce převzetím lékárnou odpadu léčiv (20 01 31*, 20 01 32*) od fyzické osoby – občana

[2] Zůstatek odpadu (vlastního nebo přijatého) k 31. prosinci vykazovaného roku.

[3] Převod odpadu – Množství odpadu převedené z minulého roku k 1. lednu vykazovaného roku

 

08.10.2024 08:08

MŽP předloží vládě zákon o obalech, který má zavést zálohování PET lahví

Novelu zákona o obalech, která má zavést zálohový systém na plastové PET lahve a kovové plechovky, předloží ministerstvo životního prostředí ve středu (upřesnění redakce: ve čtvrtek 10.10.) na jednání vládě. Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh rovněž zahrnuje povinnosti týkající se reklamních letáků. Chce zavést recyklační poplatek pro jejich výrobce, a omezit tak plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají. Více ZDE

07.10.2024 20:02

Výrazné zvýšení poplatků za plýtvání potravinami v Polsku

Polská novela bude nově definovat i prodejce potravin, kteří budou povinni uzavírat smlouvy o bezplatném poskytování potravin nevládním organizacím. Tato nařízení se budou týkat jednotlivých prodejen, nikoli konkrétních řetězců. Změny mají motivovat firmy k darování potravin, místo aby je likvidovali. Ostatně, poplatek za každý kilogram zlikvidovaných potravin, které již nejsou vhodné k prodeji, ale stále mají bezúhonné datum spotřeby stoupne z 10 na 50 PLN. Za nezaplacení tohoto poplatku bude nově prodejcům hrozit pokuta 10 000 PLN (pro představu necelých 60 000 Kč). Více ZDE

07.10.2024 14:38

Stavby budoucnosti? Tradiční materiály nikdy neopustíme, beton je vylepšený kámen, říká architektka

Nedávné povodně, které poničily zejména sever Moravy a Slezsko, otevřely také téma budoucí architektury. Jak a z čeho stavět domy, aby odolaly podobným katastrofám? „Vlastností materiálu budoucnosti by měla být určitě odolnost, udržitelnost a chytrá technologie,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková. Více ZDE

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE