Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM - KVĚTEN

 


 

Energetické využívání odpadů

Nová evropská legislativa si dala za cíl omezit skládkování a zvýšit recyklaci komunálního odpadu. „Cíle evropských směrnic nebude možné splnit bez toho, aby se poplatek za skládkování SKO přiblížil standardu ve vyspělých zemích, “ píše ve své příspěvku ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. V rozhovoru se věnujeme ZEVO Mělník, nechybí informace k chystaným BAT pro energetické využívání odpadů, ani příspěvky na téma tuhých alternativních paliv. Mimo hlavní téma si určitě přečtěte druhý díl od hasičů, kteří tentokrát představují hlavní úkoly jednotek požární ochrany při mimořádných událostech s výskytem nebezpečných látek. Taktéž doporučujeme se seznámit s dopady spotřeby potravin na životní prostředí a zdraví pomocí Nutriční kalkulačky. Anotace čísla ZDE

 

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

 

 


DOPORUČUJEME

 

  

 

 


KALENDÁŘ AKCÍ

  ZAŘADIT AKCI
Červen    
5.6. Práce s programem EVI 8 pro provozovatele zařízení určených k ekologické likvidaci autovraků
Opakování: 6.6.
12.6. Seminář Efektivní provozování zdravých budov
13.-14.6.

Odpady a obce 2018

19.-21.6. Legislativa ochrany životního prostředí v praxi se zaměřením na aktuální změny
20.-21.6. Kaly a odpady 2018
26.-28.6. Vápno, cement, ekologie 2018
Červenec    
17.7.

Nakládání s odpady v roce 2018 z pohledu legislativy a praxea jak být vždy o krok napřed

Opakování: 18.7.2018, 14.8.2018, 15.8.2018

Září    
4.9. Legislativa ochrany ovzduší v roce 2018
Opakování: 5.9.
6.9. Efektivní zapojení obyvatel do odpadového hospodářství obce
7.9. Školení POH obcí, jejich vyhodnocení a realizační program
11.9. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky na PC
Opakování: 12.9.2018, 13.11.2018
18.9. Nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a zařízení sociální péče včetně domovů důchodců
Listopad    
9.10. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky
Opakování: 10.10.2018, 11.10.2018
6.11. Manažer a Auditor systémů řízení dle ISO 9001, ISO 14001 a ISO 45001
14.11. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky na PC
20.11. Povinnosti v podnikové ekologii - III. ročník konference
20.11. Práce s programem EVI 8 pro pokročilé
Opakování: 21.11.2018, 22.11.2018
21.-23.11. International Conference on Environmental Technology and Innovations
27.11. Práce s programem EVI 8 pro pokročilé na PC

 

  

 

Oběhové hospodářství 2018 - 2019

Novinky

19.06.2018 21:42

Výzkum: Část Čechů je ochotná starat se o životní prostředí, ale jen pokud to nic nestojí

Téměř polovina Čechů se domnívá, že osobně mohou jen dost těžko dělat něco víc pro životní prostředí. Tři čtvrtiny oslovených lidí souhlasí s tím, aby znečišťování prostředí omezovala vláda, ale jen pokud je to individuálně nebude stát žádné peníze. Části svých příjmů by se za tímto účelem vzdala třetina respondentů. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Celkem 83 procent dotázaných souhlasí s tím, že dělat něco pro životní prostředí je dobré, i když to stojí peníze a čas, ovšem jen 24 procent s tím „rozhodně souhlasí“. S odpovědí, že je pro ně vlastně těžké něco pro životní prostředí udělat, se ztotožnilo 48 procent lidí. Více než třetina lidí si navíc myslí, že tvrzení o ekologických hrozbách jsou zveličena.

Více než třetina dotázaných – 37 procent – také dala za pravdu argumentu, že starat se o životní prostředí má cenu jen tehdy, pokud tak budou činit také ostatní lidé.

To, že znečišťování prostředí má omezovat vláda, podporuje 72 procent Čechů, avšak s tou výhradou, že je to osobně nebude nic stát. Při předpokladu finanční spoluúčasti občanů se ochota podílet se na ochraně životního prostředí snižuje: 55 procent lidí to odmítlo. Se zvýšením daní za účelem ochrany životního prostředí by souhlasilo 32 procent lidí.

Průzkum provedla CVVM letos v květnu u 1008 respondentů starších 15 let.

 

Dokument ke stažení:

oe180618.pdf

19.06.2018 18:33

Sedm statečných firem se zaměří na boj s plasty

Prvních sedm firem snižuje díky dobrovolným dohodám s Ministerstvem životního prostředí spotřebu jednorázových plastů a výrobků v gastronomii, a to díky iniciativě #dostbyloplastu. Jejich zástupci to spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem dnes stvrdili svým podpisem. Realizovat slíbené kroky začnou postupně.

Zákazníci CrossCafe nebo Bageterie Boulevard budou nově dostávat jídlo ke konzumaci na místě i v keramickém nádobí. Bageterie na vybraných restauracích vymění plastové vidličky za nerezové. Celá síť zdravého občerstvení UGO do konce roku 2020 ušetří minimálně 15 tun jednorázového plastu. Ve vlacích Leo Expressu dostanete kávu do opakovaně použitelných kelímků, stejně jako na čerpacích stanicích společnosti Benzina. Tam si můžete také žádat o kávu do vlastního hrnku.

České dráhy nabízí občerstvení na opakovaně použitelných talířích. Jako jediný vlakový dopravce totiž využívají jídelní vozy se zázemím na mytí nádobí. Nově se proto zaměří na snižování jednorázových plastů, které spotřebovávají jejich zaměstnanci. A společnost Dudes & Barbies, která mj. provozuje „Kavárnu co hledá jméno“, úplně eliminuje plastová brčka.

Na druhou stranu se MŽP zavázalo, že ještě více podpoří osvětu k redukci jednorázových plastů a připraví dotační programy zacílené na předcházení vzniku odpadů daných spotřebou těchto plastových výrobků. „V červenci spouštíme ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR novou výzvu i pro inovativní projekty. K dispozici v ní bude 100 milionů korun. Doufám, že se přihlásí firmy nebo radnice, které přijdou s myšlenkou, jak snížit zbytečný plastový odpad nejenom v provozovnách, ale i na festivalech nebo městských akcích. Třeba v Británii si na „Lítačku“ půjčíte v kavárně opakovaně použitelný kelímek, který vrátíte kdekoliv jinde v síti kaváren zapojených do projektu,“ říká Vladislav Smrž, náměstek pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů MŽP.

Důležitou součástí kampaně je ministerstvem vyjednaný postoj státní hygieny k používání vlastních nádob přinesených do provozoven restauračních zařízení. „Máme písemné stanovisko Státního zdravotního ústavu, že dostat kávu nebo džus do vlastního hrnku nebo si odnést jídlo ve vlastní krabičce už nebude z pohledu hygieny problém. Právě na časté problémy s výkladem hygieny si stěžují nejenom zákazníci, ale i samotné firmy,“ vysvětluje Vladislav Smrž, který jednání s kolegy z rezortu Ministerstva zdravotnictví vedl.

Ministerstvo bude pravidelně hodnotit úspěch jednotlivých dohod. Po prvním roce bude chtít od zapojených firem konkrétní čísla o redukci jednorázových obalů. „Prvními dohodami naše iniciativa samozřejmě nekončí. Aktuálně se chystáme oslovit nadnárodní řetězce, jako jsou KFC, McDonald´s nebo Starbucks. Chceme se dohodnout i s konkrétními provozovateli obchodních center, kde je produkce znečištěných plastů ve fastfoodech každodenně obrovská. Odpovědnost firem k životnímu prostředí by měla být automatická, ale jsme svědky, že není. Chceme na to upozorňovat a nabízíme firmám pomocnou ruku,“ dodává ministr životního prostředí Richard Brabec.

 

Co je #dostbyloplastu

Iniciativa MŽP #dostbyloplastu začala v letošním březnu s cílem upozornit firmy i zákazníky na možnosti, jak snížit používání jednorázových obalů. Smyslem je vytvořit pro zákazníky alternativy, které nebudou mít dopady na životní prostředí ani na jejich peněženky. Proto MŽP uzavírá s firmami dobrovolné dohody, díky kterým dochází ke snižování spotřeby plastů a jednorázového nádobí.

Z Evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství vyplývá, že každý rok se jenom na starém kontinentu vyprodukuje přibližně 25,8 milionu tun plastového odpadu. Globální roční produkce plastů vyšplhala na 300 milionů tun, z toho nejvíce – 141 milionů tun – připadne na obaly.
Evropská komise na konci května představila první návrh nové evropské legislativy v oblasti snižování jednorázových plastů, které znečišťují hlavně světová moře a oceány. „Nechtěl jsem čekat, až se nová evropská legislativa dojedná se všemi členskými státy, to může trvat ještě několik let. Nejlepší a nejekologičtější cestou je vzniku odpadu předcházet a plastové nádobí, brčka nebo kelímky na kávu vůbec nepoužívat, nebo alespoň jejich používání maximálně omezit. Proto jsme začali jednat s firmami o tom, aby lidem ve svých provozech vytvořily alternativy,“ říká ke vzniku iniciativy ministr životního prostředí Richard Brabec.

 

Citace zástupců jednotlivých společností k využití :

Bageterie Boulevard ”Krok MŽP aktivně komunikovat s firmami s cílem bojovat proti přebytečnému plastu a obecně s množstvím odpadů vítáme. Věříme, že podnikatelům do budoucna pomůže vytvořit i podmínky pro možnou náhradu plastu za lépe odbouratelné materiály, k nimž v současnosti není funkční systém likvidace. Naším cílem je v rámci možností co nejméně zatěžovat životní prostředí a navrhli jsme několik dílčích kroků, kterými bychom tento běh na dlouhou trať chtěli odstartovat. Jedním z nich je např. náhrada plastu za porcelán, tam kde nám to dispozice restaurace umožní.”

Tomáš Janeba, výkonný ředitel Bageterie Boulevard

 

Benzina : „V nejbližších letech chceme na čerpacích stanicích Benzina snížit užívání jednorázových plastů a zákazníky motivovat k chování šetrnému k přírodě. Inspirací je pro nás právě tento projekt Ministerstva životního prostředí.“

Marek Zouvala, ředitel sítě čerpacích stanic Benzina

 

CrossCafe : „Tématem ekologie se v CrossCafe zabýváme již delší dobu a rozhodli jsme se být součástí kampaně Ministerstva životního prostředí. Naším cílem je zabránit vzniku odpadového materiálu, a proto je většina našich obalových materiálů jen na vyžádání hosta a plastové kelímky nahradí skleničky při konzumaci v kavárně. V praxi již vybízíme zákazníky, aby využívali své vlastní hrnky či tumblery s logy CrossCafe a tím získali slevu 5 Kč na svoji oblíbenou kávu. Uvědomujeme si, že pokud má dojít k nějaké výraznější změně, musíme nejdříve začít sami u sebe. Náš personál se již nyní účastní pravidelných školení ohledně ekologického chování, aby mohl předávat toto poselství dále zákazníkům.“

Alex Kral, ředitel společnosti CrossCafe

 

České dráhy : "Národní dopravce se problematice nakládání s odpady věnuje dlouhodobě. Otázku snížení spotřeby jednorázového nádobí a s tím spojených odpadů, jež nejdou recyklovat, bereme opravdu vážně a již v minulosti jsme podnikli mnohé kroky, na jejichž základě se v našich jídelních vozech a bistrovozech sedícím zákazníkům servírují pokrmy a nápoje ve skleněném a porcelánovém nádobí. Obdobně bychom mohli postupovat i v dalších oblastech servisu služeb našim zákazníkům, pokud to bude v souladu s legislativou pro oblast hygieny. U všech kategorií zaměstnanců se stacionární povahou pracoviště se věnujeme maximálnímu snížení spotřeby jednorázového nádobí, řešíme i možnost rozšíření dávkovacích automatů na potraviny do vlastních nádob.“

Michal Štěpán, člen představenstva Českých drah

 

Dudes & Barbies : „Do kampaně #dostbyloplastu jsme se zapojili, protože jsme již sami začali s redukcí plastu ve všech našich provozech a rádi bychom ukázali našim hostům i ostatním kavárnám, že snižování zbytečného odpadu není tak složitým krokem. Začali jsme zrušením plastových brček, na kávu do vlastního hrnečku poskytujeme slevu, na cateringy nepoužíváme jednorázové nádobí a stále vidíme spoustu možností, jak se plastů postupně zbavovat. Rádi podpoříme iniciativu kohokoliv, kdo o tom přemýšlí stejně jako my.“

Lukáš Žďárský, jednatel společnosti Dudes & Barbies

 

Leo Express :

"Přesun cestujících z aut k veřejné dopravě a sdílení aut je základ pro ekologičtější cestování. Naše vlaky, autobusy a minibusy, tedy kvalitní veřejná doprava a sdílení aut, tuto změnu pomohla odstartovat. Snižování dopadu na životní prostředí je pro nás důležité téma, proto jsme se rádi připojili k výzvě Ministerstva životního prostředí #dostbyloplastu. Plastu na našich palubách se sice zatím bohužel úplně nezbavíme, ale postupným omezováním a nahrazováním chceme ekologickou stopu snižovat."

Jakub Svoboda, ředitel Leo Express pro Českou a Slovenskou republiku

 

UGO :

„Podstatou značky UGO je autentičnost a čerstvost použitých surovin od lokálních dodavatelů. Intenzivně sledujeme technologické inovace a hledáme nové možnosti, jak naše produkty doručovat ke spotřebiteli v co nejvyšší kvalitě a zároveň co nejšetrněji k životnímu prostředí. V našich provozovnách jsme jako jedni z prvních navzdory ekonomické zátěži začali používat znovupoužitelné nádobí. Dnes podepsaná dohoda je tak pro nás přirozeným krokem na naší cestě. Věříme, že brzy přijdeme na způsob, jak používat čistě přírodní obalové materiály a společně s našimi zákazníky omezíme jednorázové nádobí na minimum.“

Marek Farník, generální ředitel UGO Trade

 

Dokument ke stažení:

19.06.2018 09:35

Deník: Cementárna Lafarge v Čížkovicích chce pálit odpady

O spolupráci na likvidaci vytříděných částí odpadu se společnosti Lafarge Cement hlásí sdružení obcí SONO. Ve spalování alternativních paliv se tak cementárně otevřely další možnosti. V souvislosti s ukončením skládkování komunálního odpadu v České republice se totiž na nedaleké skládce Sdružení obcí pro nakládání s odpady (SONO) připravuje zavedení technologie třídění, přičemž část separovaného materiálu nabídne sdružení jako alternativní palivo právě cementárně v Čížkovicích. Více ZDE

19.06.2018 09:26

ČT: Česko neumí bojovat proti klimatickým změnám. V EU patří mezi nejhorší

V boji s klimatickými změnami si Česko podle organizace Climate Action Network (CAN) nevede ve srovnání s dalšími státy Evropské unie příliš dobře. Z osmadvaceti členských zemí se umístilo v žebříčku až na dvacátém místě. Nejlépe bojují podle CAN se změnami klimatu ve Švédsku, Portugalsku a Francii, nejhůře v Polsku. Kritika na Česko míří především kvůli absenci plánů na opuštění spalování uhlí. Více ZDE

19.06.2018 08:58

Hlavní úkoly jednotek požární ochrany při mimořádných událostech s výskytem nebezpečných látek

V jednom z minulých vydání Odpadového fóra (4/2018) jsme se zaměřili na statistické údaje, legislativní rámec a stupně poplachu v souvislosti s chemickými haváriemi. V tomto čísle se soustředíme na radiační mimořádné události a mimořádné události s přítomností nebezpečných chemických látek a B-agens.

Radiačních mimořádných událostí není mnoho, jejich počet se pohybuje mezi jednou až pěti událostmi ročně. Přesto jsou hasiči systematicky připravováni na tyto události, protože by hráli důležitou úlohu při havárii na jaderné elektrárně, zejména by prováděli např. chlazení reaktoru, dopravu vody pro chlazení, monitorování radiační situace, úkoly související s úkoly celostátní radiační monitorovací sítě nebo by řešili jiné mimořádné události, které by nastaly v zóně havarijního plánování. Další úkoly jednotek požární ochrany by souvisely hlavně s ochrannou obyvatelstva, kontrolou kontaminace osob, případnou dekontaminací osob a jejich evakuací ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny do evakuačních středisek. K havárii na jaderné elektrárně naštěstí doposud nedošlo a věříme, že tomu tak bude i v budoucnosti. Složky integrovaného systému, orgány státní správy a samosprávy a pracovníci jaderných elektráren jsou jednou za dva roky prověřováni při cvičení Zóna, jejímž námětem jsou různé scénáře havárie na jaderné elektrárně Temelín nebo Dukovany. Základním vodítkem pro činnosti jednotlivých subjektů jsou vnější havarijní plány.

Radiačními mimořádnými událostmi, ke kterým dochází v průměru několikrát ročně, jsou radiační nehody, při kterých dochází k nálezům zdrojů ionizujícího záření, dopravním nehodám vozidel převážejících radioaktivní materiál, nehodám na pracovištích se zářiči (např. defektoskopie, pracoviště nukleární medicíny), záchytům radioaktivních zářičů ve šrotu nebo nálezům nelegálních skladů s nebezpečnými látkami, kde se často nacházejí radioaktivní soli či radionuklidové zářiče z různých přístrojů.

Jaké jsou hlavní úkoly jednotek požární ochrany při úniku radioaktivních látek? Prvním úkolem je vůbec rozpoznat, zda se jedná o radiační událost. K tomuto účelu hasičům slouží zásahové dozimetry. Následně je důležité stabilizovat situaci, což znamená místo zásahu zajistit tak, aby nebylo nebezpečné pro zasahující osoby ani obyvatelstvo a aby se dal provádět bezpečně zásah. To znamená, aby byl dostatečný prostor pro rozmístění hasičské techniky a vybavení hasičů v nástupním prostoru osobními ochrannými prostředky.

Je třeba uzavřít místo zásahu vytyčením ochranných zón – vnější a bezpečnostní zóny, které se vytyčují podle hodnoty naměřeného dávkového příkonu, k čemuž se opět použijí zásahové dozimetry. Pro svou ochranu a sledování limitu obdržené dávky jsou hasiči vybaveni osobními dozimetry.

Dalším úkolem hasičů je kontrolovat kontaminaci zasahujících i obyvatelstva, k čemuž jsou hasiči vybaveni radiometry. Po celou dobu zásahu musí hasiči dodržovat pravidla radiační ochrany (dodržovat optimální vzdálenost od zdroje a dobu pobytu). Důležité je rovněž odstínění zdroje např. cisternovou automobilovou stříkačkou.

Jednotky požární ochrany povolávají výjezdovou skupinu s rozšířenou detekcí, kterou tvoří chemická laboratoř HZS ČR. Každá jednotka HZS kraje (profesionální hasiči) je vybavena, jak uvedeno výše, zásahovými a osobními dozimetry a radiometry, což jim umožňuje měřit dávkový příkon, dávku, plošnou aktivitu (kontaminaci) nebo dobu pobytu zasahujících osob s ohledem na limitní dávku. Výjezdová skupina chemické laboratoře je vybavena navíc dalšími přístroji, např. gama spektrometry, měřiči kontaminace alfa, beta nebo přístroji pro monitorování radiační situace pojezdovým měřením. Prostřednictvím operačního a informačního centra velitel zásahu informuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jehož zástupci se dostaví na místo zásahu a rozhodnou o dalším postupu se zdrojem ionizujícího záření.

Zásahy na nebezpečné chemické látky Jak bylo již uvedeno v předchozím článku, mimořádné události s výskytem nebezpečných chemických látek se rozdělují ve statistické ročence na havárie s látkami ropné povahy a havárie s látkami neropnými. V tomto vydání se budeme zabývat druhým případem.

Mezi nejčastější patří havárie spojené s únikem čpavku, chlóru, nálezy skladů s nelegálně drženými nebezpečnými látkami nebo odpady, likvidace chemických látek ve varnách drog, nálezy neznámých látek, detekce hořlavých plynů a par, úniky látek do vodních děl či toků.

Ke speciálním činnostem lze zařadit např. stanovení metanolu v alkoholu, které prováděly chemické laboratoře HZS ČR ve svých stacionárních laboratořích při metanolové aféře v letech 2012 – 2013. Chemické laboratoře HZS ČR (Lázně Bohdaneč, Kamenice, Třemošná, Tišnov, Frenštát pod Radhoštěm) analyzovaly tehdy více než 3 tisíce vzorků. Navíc opěrné body s rozšířenou detekcí HZS krajů pomáhaly třídit obaly s alkoholem, které obsahovaly nadlimitní množství metanolu Ramanovým spektrometrem.

Jaké jsou hlavní úkoly jednotek požární ochrany při úniku nebezpečných chemických látek? Zásadním úkolem je záchrana osob. Je nutné uzavřít místo zásahu a vytýčit vnější a nebezpečnou zónu. Dalším důležitým úkolem je nalézt, určit a označit místo úniku, nálezu nebo výskytu nebezpečné chemické látky.

Nepodaří-li se získat informace o látce např. z vnějšího havarijního plánu, přepravní dokumentace nebo označení dopravních prostředků, objektů nebo obalů látek výstražnými symboly nebezpečnosti, je třeba rozpoznat skupenství látky a látku detekovat nebo identifikovat. Jednotky mají k dispozici databázi nebezpečných látek pro mobilní zařízení, takže musí být schopny určit nebezpečnost a účinky látky.

Zásadním úkolem je dále vyloučit iniciační zdroje a zamezit úniku a šíření nebezpečné látky, pokud je to vůbec možné, což mohou být velmi náročné, složité a nebezpečné operace. Může se jednat např. o zachycení nebo odčerpání nebezpečné látky, zatěsnění armatury nebo nádrže nebo odstranění látky dekontaminací místa, z kterého se látka odpařuje a její páry jsou toxické, a tudíž velice nebezpečné pro okolí.

Přitom se musí provádět opatření na ochranu zasahujících osob a ochranu obyvatelstva. V prvním případě to znamená zvolit optimální ochranu dýchacích cest a těla osobními ochrannými prostředky a zajistit dekontaminaci zasahujících osob, kterými nemusí být jen hasiči, ale rovněž příslušníci Policie ČR, zdravotničtí záchranáři nebo zástupci dalších složek IZS. Dále to je dodržování režimových opatření stanovených velitelem zásahu a stanovení a dodržování ochranných zón.

Ve druhém případě si tato opatření můžeme představit jako podání informací obyvatelům nevycházet ven ze svého obydlí, nebo naopak zajištění evakuace, jsou-li k tomu vhodné podmínky. Skrápění vodní clonou pomáhá strhávat páry nebezpečné látky z ovzduší na zem a neutralizovat je, což zamezuje šíření látky do okolního ovzduší, kde by mohlo ohrozit obyvatelstvo.

V případě, že jednotka není schopna látku detekovat, měla by být schopna odebrat vzorek pro možnost detekce nebo identifikace jednotkou vyššího typu (opěrná jednotka), která je vybavena účinnější detekční technikou nebo pro analýzu v chemické laboratoři HZS ČR.

Spolupráce se složkami IZS a orgány státní správy

Kromě základních složek IZS spolupracuje HZS ČR v případě radiačních nehod se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Rovněž je tomu tak v případě nálezů nádob s podezřením na bojové chemické látky, které má tento úřad také v gesci. K podobným nálezům dochází zřídka, ale objevují se. Jedná-li se o nebezpečné chemické látky, které mají charakter průmyslových škodlivin, spolupracuje velitel zásahu podle povahy události s orgány životního prostředí a vodoprávními orgány.

Nezmínili jsme se o mimořádných událostech s výskytem rizikových nebo vysoce rizikových biologických agens (B-agens), kdy příslušné zodpovědné orgány si vyžádají pomoc HZS ČR.

Pokud jde o patogeny humánní povahy, spolupracujeme s orgány ochrany veřejného zdraví. V minulosti šlo např. o podezření na import eboly ze západní Afriky. V případě animálních patogenních agens je veřejnosti nejvíce známa chřipka ptáků, kde hasiči spolupracují s orgány veterinární správy. V uvedených případech je příslušník HZS ČR velitelem zásahu; řídí zásah organizačně a koordinuje součinnost složek IZS v místě zásahu.

Odborným garantem zásahu jsou orgány ochrany veřejného zdraví, resp. orgány veterinární správy a velitel zásahu akceptuje jejich pokyny.

Zvláštním případem mimořádných událostí, ke kterým se přistupuje à priori jako k událostem na B-agens, jsou výhružné provokace obálkami s podezřením na nebezpečný obsah, nejčastěji bílý prášek. V takových případech hasiči obálku zajistí převedením do trojobalu tak, aby obsah nebyl nebezpečný pro své okolí. Okolí místa zásahu dekontaminují a obal převezou do Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany k analýze.

 

Autoři:

Ing. Jiří Matějka, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR,
Ing. Petra Najmanová, HZS hl. m. Prahy

 

Zdroj: Odpadové fórum 6/2018

19.06.2018 08:44

Nová Evropská legislativa omezí skládkování a zvýší recyklaci komunálního odpadu

Evropská rada přijala v květnu 2018 revizi čtyř směrnic v oblasti odpadového hospodářství. Revize směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů nastoluje nové cíle a požadavky v oblasti tříděného sběru, recyklace a omezení ukládání komunálního odpadu na skládky.

Evropská rada přijala 22. května legislativní návrhy z takzvaného balíčku oběhového hospodářství, které předtím schválil Evropský parlament. Tím byl dokončen legislativní proces návrhů v oblasti odpadového hospodářství, se kterými přišla v prosinci roku 2015 Evropská komise. Nyní se již jen čeká na jejich oficiální vydání v Úředním věstníku EU.

Rozsáhlý soubor legislativy zahrnuje čtyři směrnice, které upravují odpadové hospodářství od komunálního odpadu přes obaly až po autovraky nebo odpadní elektronické přístroje. Na směrnice má do roku 2019 navázat také řada prováděcích předpisů Komise.

Dále se zaměřím na problematiku komunálního odpadu, kde přináší balíček podstatné změny a formuluje řadu konkrétních cílů a požadavků. Podstatné změny začínají již sjednocením definice komunálního odpadu ve směrnici o odpadech.

Členské státy dnes v praxi používají různé definice a v důsledku toho jsou statistiky nakládání s komunálním odpadem v různých zemích v podstatě neporovnatelné, respektive jejich srovnání je zavádějící.

Nová definice je indiferentní k tomu, zda s odpadem nakládají veřejné nebo soukromé subjekty. Do komunálního odpadu by měl být nově zařazen i tzv. živnostenský odpad, a měly by tak skončit spory mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem životního prostředí. Česká republika se snad konečně dočká jednotné statistiky nakládání s komunálním odpadem.

Základní doktrínou revidované směrnice o odpadech je tříděný sběr. Směrnice požaduje, aby členské státy zavedly tříděný sběr přinejmenším pro papír, kov, plast a sklo. Do 31. prosince 2023 mají členské státy zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje, nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl směšován s ostatními druhy odpadů.

Biologickým odpadem se ve směrnici o odpadech rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Od 1. ledna 2025 bude třeba zavést tříděný sběr také pro textil a nebezpečný odpad pocházející z domácností, aby se zajistilo, že je zpracován v souladu s požadavky směrnice a nekontaminuje jiné toky komunálního odpadu.

Ambice zvyšování podílu recyklovaného komunálního odpadu byla oproti návrhu Komise nakonec v legislativním procesu snížena, směrnice o odpadech však podstatně zpřísňuje stanovení hmotnosti recyklovaného komunálního odpadu.

Ta je měřena až v okamžiku, kdy odpad skutečně vstupuje do recyklace po odstranění nežádoucích příměsí. Případně může být měřena na výstupu z třídění, pokud je tento výstup následně recyklován a hmotnost materiálů nebo látek, které jsou odstraněny dalšími postupy předcházejícími recyklaci a nejsou následně recyklovány, není zahrnuta do hmotnosti odpadu vykazovaného jako recyklovaný.

Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který vstupuje do aerobního nebo anaerobního zpracování, bude možné započítat jako recyklovaný odpad, pokud při takovémto zpracování vzniká kompost, digestát či jiný výstup, který obsahuje srovnatelné množství recyklovaného obsahu ve vztahu ke vstupu a který se použije jako recyklovaný výrobek, materiál nebo látka.

Pokud bude tento výstup aplikován na půdu, budou jej členské státy moci započítat jako recyklovaný odpad pouze tehdy, pokud bude mít jeho použití přínos v oblasti zemědělství nebo povede k ekologickému zlepšení.

Od 1. ledna 2027 navíc budou členské státy moci započítat komunální biologický odpad, který vstupuje do aerobního nebo anaerobního zpracování, jako recyklovaný odpad pouze v případě, že byl sebrán odděleně nebo vytříděn u zdroje.

Zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu směsného komunálního odpadu budou od roku 2027 schopna vykázat jako v podstatě jediný výstup pro recyklaci vytříděné kovy. Stejnou možnost budou mít ovšem nově i zařízení na energetické využití odpadu. Členské státy budou moci započítat recyklaci kovů vytříděných po spálení komunálního odpadu, pokud tyto kovy splní stanovená kvalitativní kritéria.

Z pohledu plnění cílů recyklace komunálního odpadu tedy nebude nevládními organizacemi doposud silně preferovaná mechanicko-biologická úprava směsného komunálního odpadu přinášet oproti jeho přímému energetickému využití žádnou výhodu.

V rámci revize směrnice o skládkách odpadů byly zachovány cíle v oblasti omezování skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které bohužel Česká republika dlouhodobě neplní, a zavedeny nové požadavky na omezení skládkování. Na skládky bude například nově zakázáno ukládat odpad, který byl sbírán odděleně pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, s výjimkou odpadu vzniklého z následného zpracování odděleně sebraného odpadu, u něhož skládkování vede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí.

Požadavek, aby členské státy snížily množství skládkovaného komunálního odpadu na 10 % (hmotnostních) celkového množství vzniklého komunálního odpadu, byl v revizi směrnice o skládkách odpadů nakonec odložen na rok 2035. Současně však byla podstatně zpřesněna pravidla, jak bude jeho plnění vyhodnocováno.

Do hmotnosti komunálního odpadu, který bude vykazován jako uložený na skládku, bude například zahrnuta hmotnost odpadu vzniklého při jeho mechanicko biologické úpravě.

Pokud bude Česká republika chtít cíl omezení skládkování splnit, bude muset zamezit vzniku takzvaných jednoduchých třídicích zařízení a podporovat přímé energetické využití zbytkového komunálního odpadu, případně kvalitní zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů s nízkým podílem výstupu ukládaného na skládku.

Členské státy by podle směrnice o skládkách odpadů měly přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, aby od roku 2030 nebyl přijímán na skládku žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití, zejména komunální odpad, s výjimkou odpadu, u něhož skládkování vede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí.

Skládková lobby se sice snaží obracet pozornost veřejnosti k dříve zmíněnému cíli omezení skládkování platnému k roku 2035, ovšem v kontextu zákazuskládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů, který je v ČR obsažen v § 21 odst. 7 platného zákona o odpadech, je relevantní právě výše uvedený požadavek k roku 2030.

Kromě zákazu energetického využití odpadu z tříděného sběru určeného pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci směrnice žádné omezení energetického využití odpadu neobsahují. Jeho budoucí rozsah bude dán na jedné straně cíli v oblasti recyklace odpadu a na druhé straně omezením skládkování.

Je ovšem třeba upozornit, že oba cíle jsou stanoveny relativně k celkovému množství komunálního odpadu. Ukazuje se, že oddělený sběr bioodpadu vede v praxi k nárůstu celkového množství komunálního odpadu, protože se do statistiky dostává část odpadu, který dříve nebyl nijak evidován.

Množství komunálního odpadu má také tendenci růst s růstem ekonomiky. Navíc došlo k významným úpravám samotné definice komunálního odpadu a do cíle recyklace se budou započítávat také kovy vytříděné po spalování odpadu. To vše je třeba v úvahách o potřebné budoucí kapacitě pro energetické využití odpadu zohlednit.

Téma předcházení vzniku odpadu bylo v rámci balíčku značně upozaděno. Členské státy budou mít sice povinnost monitorovat a vyhodnocovat implementaci opatření pro prevenci vzniku odpadu a pro tento účel mají využívat indikátory a cíle zejména ohledně množství odpadu, který byl vytvořen. Na druhé straně ve směrnici o odpadech nebyly v této oblasti stanoveny v podstatě žádné kvantifikované cíle a problematika byla odsunuta do poměrně vzdálené budoucnosti.

Později by měla Komise, ovšem až na sklonku svého mandátu v letech 2023 a 2024, podle směrnice tuto oblast přezkoumat a případně přijít s legislativními návrhy v oblasti prevence potravinového odpadu, závazných opatření pro prevenci odpadu nebo dokonce závazného cíle pro omezení vzniku odpadu.

Revize směrnice o odpadech a směrnice o skládkování odpadu směřují k omezení skládkování a lepšímu využití vyprodukovaného odpadu. Jde o požadavky, které by Česká republika měla plnit v první řadě kvůli vlastnímu životnímu prostředí a nikoliv proto, že nám to „nařizuje Brusel“.

Cíle evropských směrnic však nebude možné splnit bez toho, aby se poplatek za skládkování směsného komunálního odpadu přiblížil standardu ve vyspělých zemích. V souvislosti s transpozicí revize odpadové legislativy EU plánuje Ministerstvo životního prostředí předložit do konce letošního roku nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o obalech.

 

 

 

Autor: Ing. Martin Hájek, Ph.D. (Teplárenské sdružení České republiky)

Zdroj: Odpadové fórum 6/2018

19.06.2018 07:30

NKÚ: Dotace z norských fondů je zbytečně složité

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu, kterou Česká republika v letech 2011 až 2017 získala v rámci finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Peníze rozdělované z těchto mechanismů mají pomoci snižovat ekonomické rozdíly v Evropském hospodářském prostoru a mají také posilovat vztahy mezi zúčastněnými zeměmi. Koordinaci a finanční vztahy u těchto mechanismů má na starosti Ministerstvo financí. Česká republika v programovém období 2009 až 2014 získala v rámci této podpory více než 3,2 miliardy korun. Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory funguje – ke konci roku 2017 se podařilo vyčerpat více než 90 % z připravených peněz. Systém spojený s rozdělováním peněz byl ale zbytečně složitý a administrativně náročný.

Peníze z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska putovaly do celé řady oblastí a rozdělovaly se v rámci velkého množství 15 tematicky zaměřených programů. V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy. Také samotná koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů byla složitá.

Přitom více než 60 % z připravených peněz se rozdělovalo jen ve čtyřech programech. Mezi zbývajícími programy naopak byly i takové, které obsahovaly pouze jediný projekt – i takové programy je však třeba vést, spravovat, řešit odpovídající dokumentaci a plnit další povinnosti spojené s jejich administrací. Pokud by podpora nebyla takto roztříštěná a soustředila se do menšího množství programů, bylo by rozdělování podpory jednodušší a efektivnější.

NKÚ se dále zaměřil na cíle jednotlivých programů, které stanovují, čeho by se za rozdělené peníze mělo dosáhnout. Ukázalo se, že u 11 ze 14 prověřovaných programů na to nelze odpovědět – stanovené cíle byly pouze obecnými prohlášeními bez jasně měřitelných kritérií. Šlo například o cíl „spravedlivější a účinnější soudní systém“ a podobně. Co to přesně znamená a jak se pozná, že se takového cíle podařilo dosáhnout, to není jasné.

Na vzorku prověřených projektů NKÚ neodhalil větší nedostatky. Z prověřených přibližně 230 milionů korun našli kontroloři nedostatky ve výši dva a půl milionu korun.

 

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/25 (pdf, 1116 kB)

18.06.2018 14:23

SFŽP aktualizoval Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014+

Státní fond životního prostředí ČR zveřejnil informaci o aktualizaci Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 (verze č. 17) s účinností od 12. 6. 2018.

Přehled provedených změn je uveden v úvodu dokumentu. Mezi nejpodstatnější změny patří upřesnění finančních oprav dle přílohy č. 2 k právnímu aktu za každou Zprávu o realizaci a Zprávu o udržitelnosti projektu nedodanou ve stanovené lhůtě 30 kalendářních dnů dle nastavení finančního plánu a dále aktualizace podkladů k žádosti o podporu a podkladů pro vydání právního aktu / změnového právního aktu.

Aktuální verze je dostupná na stránkách www.opzp.cz.

18.06.2018 07:38

Chemické látky a směsi – povinnosti, BOZP a nejčastější přestupky

Ač se to třeba na první pohled nezdá, nakládání s chemickými látkami a směsmi má velký přesah do všech složek životního prostředí. Přímý vliv má zejména na nakládání s odpady (zařazování nebezpečných vlastností), ale zásadně se dotýká také ochrany vod, ovzduší nebo prevence závažných havárií.

Velmi významnou oblastí při nakládání s CHLaS je také BOZP a PO. V ní se specifikuje riziko práce, definují ochranné pomůcky, stanovují bezpečné procesy při pracovní činnosti a manipulaci s těmito materiály a v neposlední řadě také reakce na případné havarijní situace, které mohou při nakládání s CHLaS nastat.

Na to, jak zásadně ovlivňují CHLaS chod průmyslových podniků a co by zaměstnanci zodpovědní za ekologii a BOZP v podniku měli hlídat, jsme se zeptali řečníků panelu Nakládání s chemickými látkami a směsmi – povinnosti × přestupky chystaného na 3. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii, který se bude konat 20. listopadu v Praze.

Jaké předpisy jsou pro podnikové ekology stěžejní?

Ing. Hana Krejsová: Z pohledu chemické legislativy je to REACH (nařízení ES 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek) a CLP (nařízení ES 1272/2008 o klasifikaci, balení a označování chemických látek a směsí.

Kdy je u CHLaS povinný bezpečnostní list? Kdo a v jakém jazyce ho musí dodat?

Ing. Hana Krejsová: Bezpečnostní list je povinný ke všem látkám a směsím, které jsou klasifikovány jako nebezpečné, nebo mají nebezpečné vlastnosti, které klasifikaci nepodléhají PBT (perzistentní, bioakumulující a toxické) nebo vPvB (vysoce perzistentní a vysoce bioakumulující) nebo jsou z jiných důvodů látkami SVHC (látky vzbuzující velmi vážné obavy). Dále se BL vytavuje na směsi, které nejsou jako celek nebezpečné, ale obsahují nebezpečné složky nad povolené limity.

Bezpečnostní list poskytuje odběrateli dodavatel (výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor)
BL se poskytuje v jazyku země, kde je látka nebo směs uváděna na trh.

Kdy jsou zapotřebí rozšířené BL resp. expoziční scénáře a na koho se tato povinnost vztahuje?

Ing. Hana Krejsová: Rozšířený bezpečnostní list, na čistou látku vydává registrant pro klasifikovanou látku, kterou registruje v množství vyšším jak 10 tun za kalendářní rok. Přílohou tohoto listu jsou expoziční scénáře na určená použití, pro něž registrant hodnotil rizika. I tento bezpečnostní list se předává v rámci dodavatelského řetězce. Následní uživatelé jsou povinni porovnat podmínky scénáře se svými provozními podmínkami ve firmě. 

Jaké jsou nejčastější potíže s používáním BL v praxi?

Ing. Jiří Nedbal: K BL na látky neposílají dodavatelé expoziční scénáře. BL mají chyby v klasifikaci a velmi obtížně se jakýkoli nedostatek v dodavatelském řetězci komunikuje. BL na směsi jsou sestavovány na výrobu směsi a nikoli na jejich používání, což způsobuje komplikace při stanovení opatření na ochranu před nebezpečnými účinky směsi - například při používání předepsaných ochranných pomůcek podle BL.

Jak si poradit, když k dané CHL/S bezpečnostní list (scénář expozice) obsahuje chyby nebo v něm některé položky chybí?

Ing. Jiří Nedbal: Dle nařízení jsou dvě cesty, prvá je komunikace se svým dodavatelem s cílem dosáhnout opravy nebo doplnění chybějících informací. V druhém případě lze informace v BL opravit nebo doplnit, ale jakmile odběratel podobný zásah provede, přebírá na sebe veškerou odpovědnost za opravený BL.

V případě, že nevyhovuje expoziční scénář, lze požádat dodavatele o zařazení konkrétních podmínek použití odběratele a přehodnocení daného scénáře.

Existuje souhrnná rada, co je nejdůležitější hlídat z pohledu bezpečnosti?

Ing. Jiří Nedbal: Oblast CHLaS je opravdu velmi rozsáhlá. Ve firmě vše začíná již nákupem těchto látek, látky jsou skladovány a používány a jsou velmi různorodé. Nejdůležitější je mít zajištěné a dostupné aktuální informace, na základě kterých je možné stanovit příslušná rizika a opatření pro jejich eliminaci. Je třeba aktivní, preventivní a praktický systém řízení provozních rizik a stanovené bezpečné procesy při pracovní činnosti a manipulaci s těmito látkami. K CHLaS je třeba přistupovat především s respektem a znalostmi, které je možné získat řádným proškolením a praxí.

Jaké bývají nejčastější chyby v bezpečnostních listech a na co si mají dát následní uživatelé pozor? 

RNDr.Oldřich Jarolím (ČIŽP): Nejčastěji identifikujeme chyby spočívající v tom, že nejsou vyplněny všechny povinné údaje v bezpečnostním listu. Obecně by bezpečnostní list měl poskytnout všechny důležité informace pro nakládání s chemickou látkou nebo směsí. Bezpečnostní listy by také měly být napsané srozumitelně a samozřejmě v českém jazyce.

Když zjistíte chybu v BL (ES) u následného uživatele, ale on se brání tím, že se u dodavatele dožadoval opravy, ale ten mu ji odmítl poskytnout nebo na výzvy vůbec nereagoval? Na čí hlavu padá zodpovědnost za správnost údajů?

RNDr. Oldřich Jarolím (ČIŽP): Za obsah bezpečnostního listu je odpovědný jeho dodavatel a po něm by inspektoři chtěli, aby bezpečnostní list dal do pořádku. Trochu problém může být s dodavateli látek nebo směsí z jiných států, ale i tyto situace se dají řešit.

Abychom se nebavili jen o BL, chystají se v tomto roce kontrolní projekty na další povinnosti následných uživatelů CHLaS? Jaké?

Mgr. Martin Marko (ČIŽP): V průběhu celého roku 2018 bude probíhat celoevropský kontrolní projekt REF-6, který je obecně zaměřen na posouzení klasifikace, značení a balení chemických směsí, zejména v souvislosti s informacemi uvedenými v bezpečnostním listu.

V hlavním modulu budou kontroly zaměřeny na klasifikaci a označování chemických směsí ve vazbě na oddíly č. 2, 3, 9, 11, 12 a 16 bezpečnostního listu (případně na další relevantní údaje, které se vztahují ke klasifikaci). V dalších volitelných modulech se inspektoři zaměří na výjimky týkající se označování chemických směsí v malých baleních a na výrobky s nevhodným tvarem nebo provedením pro označení, dále na pravidla balení a označování pracích kapslí v rozpustných obalech a v posledním modulu na klasifikaci a označování biocidních přípravků nebo ošetřených předmětů.

Více o chemických látkách, jejich návaznosti na ostatní složky ekologie a BOZP v podniku na III. ročníku konference Povinnosti v podnikové ekologii.

 

Kristýna Lanová
ENVIprofi.cz

15.06.2018 20:53

Inspirujte se výkladní skříní cirkulární ekonomiky

Polovina veškerých zdrojů, které jsou na světě spotřebovány, jsou využívány jako stavební materiál. A budovy spotřebovávají asi 40 % celkové produkce energie. To už jsou velká čísla. Cirkulární ekonomika proto přináší způsob, jak budovy od teď navrhovat takovým způsobem, aby byly co nejméně energeticky i materiálově náročné. Při zvyšujícímu se tlaku na zdroje totiž musíme hledat cesty, které jsou udržitelnější alternativou dnešní produkce. Příklad praxe přináší budova CIRCL v Amsterdamu, za jejímž vznikem stojí nizozemská banka ABN AMBRO, která se zavázala k podpoře takových projektů, které podporují aplikaci cirkulární ekonomiky v praxi a ukazují, že je to skutečně směr, kterým se vydává celá společnost včetně finančního sektoru. Více ZDE

 

 

Zdroj: Zajimej.se

15.06.2018 18:18

Přeměna odpadů na zdroje zná své vítěze!

Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner předal v sídle Senátu ve Valdštejnském paláci ceny a diplomy vítězům druhého ročníku celostátní soutěže Přeměna odpadů na zdroje. Soutěž, kterou pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, byla letos rozšířena na sedm kategoriích a zapojilo se do ní 171 účastníků. To je o čtyři desítky více než v loňském roce. V rámci slavnostního vyhlášení vítězů byl rovněž představen Katalog vítězných projektů, který mapuje ty nejlepší nápady účastníků této ekologické soutěže.

„Chceme motivovat odbornou i laickou veřejnost ke kreativnímu přístupu k využívání odpadů, materiálů a výrobků, které ukončily svoji životnost. Jsem velmi rád, že se nám podařilo oslovit tolik podnikatelů, starostů, učitelů a především mladých lidí, kteří svými projekty a díly dokázali, že synergie techniky, kreativity a citu pro přírodu kolem nás přináší užitek, krásu a radost,“ uvedl ministr Tomáš Hüner. „Ověřit si pravdivost mých slov můžete v Katalogu soutěže, který nabízí spoustu vynikajících nápadů. Mé poděkování patří také podnikům a institucím, které pochopily význam soutěže a podpořily ji, protože vědí, že je to investice do budoucnosti naší země,“ dodal ministr Hüner.

Cílem soutěže je osvěta směrem k široké veřejnosti o účinném a udržitelném využívání surovinových zdrojů a o potřebě zapojit do procesu přechodu k oběhovému hospodářství všechny věkové kategorie občanů a nejrůznější profese, organizace a instituce.

 „Všichni účastníci jsou pro nás inspirací i zdrojem informací, co vše naše firmy, podnikatelé, obce a města, univerzity a školy v oblasti zdravého ekologického myšlení dokážou a čím se naše země může pochlubit. O naší soutěži se již v okolních státech ví a projevily o ni zájem firmy a školy ze Slovenska, Itálie, Holandska, Maďarska a Rumunska,“ uvedl náměstek pro řízení sekce průmyslu, podnikání a stavebnictví Eduard Muřický. „Věřím, že budete i nadále prosazovat myšlenky udržitelného využívání zdrojů a řídit se mottem této soutěže, které zní Dejme novou šanci druhotným surovinám,“ dodal náměstek Muřický.

Soutěž byla letos rozšířena na sedm kategoriích, zaměřených na výrobní podniky a stavební společnosti, obce a města, základní, střední a vysoké školy. Projekty v jednotlivých kategoriích hodnotila porota složená z odborníků z řad zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva školství, Ministerstva práce a sociálních věcí, vysokých škol, průmyslových a odborných asociací, organizací a svazů.
 

Diplomy a hodnotné ceny v celkové výši přibližně 700 tisíc korun získali:


Kategorie 1 - Podnikatelské subjekty výrobní- Nejlepší výrobek z druhotné suroviny nebo s obsahem druhotné suroviny

Pořadí

Název organizace 

Název výrobku

1. místo

BRENS EUROPE, a.s., Plzeň

Kolejový absorbér hluku s funkcí retence vody BRENS STERED

2. místo

CIUR a.s., Brandýs nad Labem

Celulózová izolace Climatizer Plus

3. místo

LAVARIS s.r.o., Libčice nad Vltavou

Aktivní Gumový Prach


Kategorie 2 - Podnikatelské subjekty ve stavebnictví - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin ve stavebnictví

Pořadí

 Název organizace

Název projektu

1. místo 

AZS 98, s.r.o., Plzeň

Využití asfaltového a betonového recyklátu jako náhrada za přírodní kamenivo

2. místo

Skanska a.s., Praha

Stavba dálnice D4 Skalka u Příbrami - využití materiálů z uranových dolů 

3. místo 

Adam Rujbr Architects s.r.o., Brno

Depozitář pro Východočeské muzeum v Pardubicích- projekt

3. místo 

VW WACHAL a.s., Kroměříž

Depozitář pro Východočeské muzeum v Pardubicích –realizace stavby


Kategorii 3 – Veřejná správa - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin v rámci veřejné zakázky

Pořadí

 Název organizace

Název projektu

1. místo 

Obec Vysoké Pole

Envicentrum Pro krajinu Vysoké Pole

2. místo

Obec Karlovice

Využití recyklátu z bývalého kulturního domu pro vybudování zázemí pro sportovní aktivity

3. místo 

Obec Kněžice

Digestát, tekuté hnojivo

 

Kategorie 4 – Vysoké školy - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin studentů VŠ

Pořadí 

Název školy/kolektivu

Název projektu 

1. místo 

Pavlína Šebestová, 

VUT Brno

Autoklávovaný pórobeton na bázi odpadních popelovin a recyklovaného skla

2. místo

Ing. Jakub Hodul, 

VUT Brno

Využití popílků kontaminovaných vlivem denitrifikace spalin do polymerních správkových hmot

3. místo 

Bc. Drahomíra Středová a Bc. Martin Šulc, 

UJEP Ústí nad Labem

Získávání lithia (uhličitanu lithného) z odpadů po těžbě cínu a wolframu


Kategorie 5 – Střední školy - Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin studentů SŠ

Pořadí 

Název školy

Název soutěžního projektu

1. místo 

Střední uměleckoprůmyslová škola hudebních nástrojů a nábytku, Hradec Králové 

Druhá šance – využití použitých a odložených předmětů a materiálů na nové výrobky

2. místo

Integrovaná střední škola živnostenská, Plzeň  

Kudlanka - oděvní model vhodný jako scénografický kostým

3. místo 

Střední škola a Mateřská škola Litoměřice 

Recyklované modely zvířátek – z použitých a odpadních materiálů a předmětů 


Kategorie 6 – Základní školy - Nejlepší výtvarné dílo s využitím druhotných surovin žáků ZŠ

Pořadí 

Název školy

Název soutěžního díla

1. místo 

SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené, Olomouc 

Recykloboti – využití elektroodpadu na modely robotů  

2. místo

ZŠ a MŠ Všetaty 

Kouzelné městečko – herní maketa městečka zhotovená z výrobků s ukončenou životností

2. místo 

15. ZŠ Plzeň

Módní přehlídka z použitých materiálů

3. místo

ZŠ a MŠ Milotice, okr. Hodonín  

 Praktický odkládací stolek Ovečka

3. místo

ZŠ Zubří, okr. Vsetín

Pěstujeme pro otakárky- zpracování bioodpadu na kvalitní humus pro pěstování bylin, na které kladou otakárci vajíčka


Kategorie 7 – videoprojekty žáků ZŠ (6 - 15 let) - Nejlepší video – přeměna odpadu na nový výrobek

Pořadí 

Název školy

Název soutěžní práce

1. místo 

ZŠ a MŠ Krahulčí, okr.  

Čmeláčci – svítilny z Pet alhví

2. místo

ZŠ Vsetín-Trávníky 

Jak se do popelnice volá, tak se z ní ozývá – jak odpady naučily separovat a třídit 

3. místo 

ZŠ Luh, Vsetín

Šperk z mikrotenových sáčků


Kategorie 7 – videoprojekty studentů SŠ (15 – 18 let) - Nejlepší video – přeměna odpadu na nový výrobek

Pořadí

Název školy

Název soutěžní práce

1. místo 

Gymnázium Jaroslava Heyrovského 2, Praha

V koši

2. místo

Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Ostrava

Znovuvyužití plastových lahví

3. místo 

Gymnázium Jaroslava Heyrovského 1, Praha

Odpady se dají ještě využít 


 

15.06.2018 11:26

Na ochranu přírody a krajiny míří 780 milionů korun

Od 15. června je možné podávat žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o naši přírodu a krajinu, usnadňovat návštěvníkům její poznávání či zlepšovat vodní režim. Ministerstvo životního prostředí totiž vyhlašuje prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [1] čtyři nové výzvy z Operačního programu Životní prostředí [2].

Výzvy jsou otevřeny pro všechny čtyři specifické cíle prioritní osy 4, která je zaměřena na ochranu přírody a krajiny. Pro žadatele je připraveno celkem 780 milionů korun.

Na výzvy se vztahuje nově platná 17. verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, v níž došlo ke zjednodušení předkládaných povinných příloh.

Na specifický cíl 4.1 je zaměřena výzva č. 106 – zde očekáváme především projekty, které cílí na zajišťování péče o národní kategorie zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000, včetně budování návštěvnické infrastruktury. Specifický cíl 4.2 a výzva č. 107 jsou zaměřeny na péči o cenná stanoviště a vzácné druhy, likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů nebo nápravu a prevenci škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů.

Výzva č. 108 cílí na zlepšování funkčnosti krajinných struktur a vodního režimu krajiny. Hradit lze vytváření prvků ÚSES, výsadbu a péči o dřeviny v krajině, revitalizace vodních toků a niv, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, budování rybích přechodů nebo aktivity na zlepšování stavu lesů.

Poslední z vyhlášených výzev, výzva č. 109, směřuje podporu na zlepšení kvality prostředí v sídlech. Výzvy jsou průběžné a příjem žádostí do všech výzev trvá shodně od 15. června 2018 do 15. listopadu 2018.

Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách https://www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty.html. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít emailovou schránku dotazy-PO4@nature.cz.

 

Dokumenty ke stažení

 


Poznámky

[1] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je zprostředkujícím subjektem pro PO 4, odpovídajícím za příjem a hodnocení žádostí. Projekty doporučené k podpoře jsou pak dále administrovány Státním fondem životního prostředí ČR.

[2] Výzvy jsou umístěny na stránkách Operačního programu Životní prostředí

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE