Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM - KVĚTEN

 


 

Bioodpady

Zpřísňující se legislativa Evropské unie i České republiky týkající se skládkování a rostoucí problémy v zemědělské krajině, která nedokáže v potřebné míře zadržovat vodu, by teoreticky měly vést naše politiky a společnost k zásadním změnám v oblasti opětovného využívání dosud sporadicky využívaných zdrojů. Například kompostů. To se ale prakticky neděje, respektive děje se tak v míře nepatrné, ke škodě všech, píše v novém čísle časopisu Odpadové fórum, věnované bioodpadu, agroanalytik a šéfredaktor portálu Naše voda Petr Havel.

Českou republiku při přechodu na cirkulární ekonomiku čekají velké změny. S ředitelem odboru odpadů MŽP Jaromírem Manhartem jsme si povídali o připravované cirkulární strategii, jeho postoji k energetickému využívání odpadů, připravované TAP vyhlášce, sanacích skládek, polském odpadovém hospodářství, využívání druhotných surovin i o omezování jednorázových plastů.

Ohlas čtenářů nám tentokrát napsal generální ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale. Anotace čísla ZDE

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

 

 


DOPORUČUJEME

 

  

 

 


KALENDÁŘ AKCÍ

  ZAŘADIT AKCI
Červen    
5.6. Práce s programem EVI 8 pro provozovatele zařízení určených k ekologické likvidaci autovraků
Opakování: 6.6.
12.6. Seminář Efektivní provozování zdravých budov
13.-14.6.

Odpady a obce 2018

19.-21.6. Legislativa ochrany životního prostředí v praxi se zaměřením na aktuální změny
20.-21.6. Kaly a odpady 2018
26.-28.6. Vápno, cement, ekologie 2018
Červenec    
17.7.

Nakládání s odpady v roce 2018 z pohledu legislativy a praxea jak být vždy o krok napřed

Opakování: 18.7.2018, 14.8.2018, 15.8.2018

Září    
4.9. Legislativa ochrany ovzduší v roce 2018
Opakování: 5.9.
6.9. Efektivní zapojení obyvatel do odpadového hospodářství obce
7.9. Školení POH obcí, jejich vyhodnocení a realizační program
11.9. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky na PC
Opakování: 12.9.2018, 13.11.2018
18.9. Nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a zařízení sociální péče včetně domovů důchodců
Listopad    
9.10. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky
Opakování: 10.10.2018, 11.10.2018
6.11. Manažer a Auditor systémů řízení dle ISO 9001, ISO 14001 a ISO 45001
14.11. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky na PC
20.11. Povinnosti v podnikové ekologii - III. ročník konference
20.11. Práce s programem EVI 8 pro pokročilé
Opakování: 21.11.2018, 22.11.2018
21.-23.11. International Conference on Environmental Technology and Innovations
27.11. Práce s programem EVI 8 pro pokročilé na PC

 

  

 

Oběhové hospodářství 2018 - 2019

 

Novinky

12.07.2018 11:54

Výbor pro REACH navrhuje zakázat čtyři ftaláty

Výbor pro nařízení REACH (registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek) se dnes dohodl na zákazu uvádění na trh výrobků, které obsahují čtyři ftaláty (DEHP, DBP, BBP and DIBP). Ty se běžně nacházejí v plastových materiálech a výrobcích, které se používají v běžném životě, např. hračkách nebo sportovním vybavení. Tyto ftaláty se nebudou moci objevit ve výrobcích v koncentraci rovnající se nebo vyšší, než 0,1 %, a to jak samostatně, tak ve svých kombinacích. Dohodu musí ještě během tří měsíců prověřit Evropský parlament a Rada, poté bude zveřejněn v oficiálním věstníku EU a vstoupí v účinnost 18 měsíců od tohoto zveřejnění. Pravidla budou platit jak pro výrobky z EU, tak mimo EU.

12.07.2018 11:37

EMAS: Ochrana prostředí? Češi na ni nemají, poplatky jdou do statisíců

České státní instituce, ale i velké nadnárodní společnosti projevují svůj zájem o ochranu životního prostředí. Jednou ze záruk šetrnějšího přístupu k životnímu prostředí je certifikát environmentálního (ekologického) managementu EMAS, který umožňuje firmám vyhnout se zbytečným negativním dopadům na přírodu. Systém je klasickým nástrojem zejména v západních státech, v Česku tak rozšířený zatím ale není. Kromě výhod totiž přináší obrovské finanční náklady. Více ZDE

 

 

Zdroj: www.eurozpravy.cz

12.07.2018 09:40

Legislativní novinka: Náležitosti posouzení vlivu záměru a koncepce na EVL a ptačí oblasti

Ve Sbírce předpisů ČR pod číslem 142/2018 Sb. vychází vyhláška o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny s účinností od 1. srpna 2018. Níže najdete text vyhlášky.

 

 

 

 

142


VYHLÁŠKA

ze dne 2. července 2018

o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny


Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 45i odst. 13 a § 67 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., (dále jen "zákon"):




Náležitosti posouzení vlivu záměru nebo koncepce na předmět
ochrany a celistvost evropsky významné lokality
nebo ptačí oblasti

(K § 45i odst. 2 a 13 zákona)

§ 1

Posouzení vlivu záměru na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (dále jen "vliv záměru") podle § 45i odst. 2 zákona, které je součástí oznámení1), popřípadě dokumentace záměru2), a posouzení vlivu záměru zpracovávané v případě, kdy na základě rozhodnutí vlády není záměr předmětem posuzování3), obsahuje pro každou předloženou variantu



a)
údaje o záměru, a to
1.
název záměru,
 
2.
celkovou charakteristiku záměru včetně jeho rozsahu a umístění,
 
3.
popis navržených variant záměru, jsou-li zpracovány nebo vyplývá-li povinnost jejich zpracování z § 45i odst. 2 zákona, a přehled hlavních důvodů pro jejich výběr z hlediska posouzení vlivu záměru podle § 45i zákona,
 
4.
popis technického a technologického řešení záměru zásadního z hlediska posouzení vlivu záměru podle § 45i zákona a
 
5.
předpokládaný termín zahájení realizace a dokončení záměru a dobu provozu záměru,
 
b)
kopii stanoviska orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona, kterým nebyl vyloučen významný vliv záměru,
 
c)
zhodnocení dostatečnosti podkladů pro posouzení vlivu záměru a výčet použitých zdrojů,
 
d)
údaje o vstupech záměru4),
 
e)
údaje o výstupech záměru4),
 
f)
identifikaci evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně záměrem ovlivněny, včetně lokalit na území cizího státu, jejich charakteristiku a zdůvodnění způsobu jejich výběru,
 
g)
identifikaci předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně záměrem ovlivněny, včetně jejich charakteristiky zaměřené na současný stav v území, cíle jeho ochrany a zdůvodnění způsobu výběru,
 
h)
výsledky návštěvy a terénních šetření na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně záměrem ovlivněny,
 
i)
údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami, zejména z hlediska jejich rozsahu a jejich závěrů,
 
j)
identifikaci a popis očekávaných vlivů záměru vycházející ze současného stavu předmětu ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně záměrem ovlivněny, včetně vlivů přeshraničních,
 
k)
vyhodnocení očekávaných vlivů záměru zejména z hlediska jejich rozsahu a významnosti, včetně vlivů kumulativních, synergických a vlivů spolupůsobících faktorů,
 
l)
pořadí variant záměru, jsou-li zpracovány a je-li možné jejich pořadí stanovit,
 
m)
závěr posouzení z hlediska opatření k prevenci, vyloučení a snížení očekávaných nepříznivých vlivů záměru, je-li možné či účelné je stanovit, včetně odůvodnění jejich stanovení,
 
n)
porovnání míry vlivu záměru bez provedení opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů záměru s mírou vlivu záměru v případě jejich provedení,
 
o)
závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu záměru a konstatování, zda záměr má nebo nemá významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a
 
p)
rámcové zhodnocení možností případných kompenzačních opatření, je-li vliv záměru hodnocen jako významně negativní.

 
§ 2

Pokud je posouzení vlivu záměru součástí posudku zpracovaného k záměru5), potom obsahuje



a)
název a základní údaje o záměru,
 
b)
zhodnocení obsahové úplnosti a odborné správnosti údajů uvedených v posouzení vlivu záměru, které je součástí dokumentace zpracované k záměru,
 
c)
výsledky návštěvy a terénních šetření na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně záměrem ovlivněny,
 
d)
údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami, zejména z hlediska jejich rozsahu a jejich závěrů,
 
e)
doplnění opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů záměru, je-li možné nebo účelné je stanovit, včetně odůvodnění, a
 
f)
závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu záměru a konstatování, zda záměr má nebo nemá významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, včetně odůvodnění.

 
§ 3

Posouzení vlivu koncepce na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (dále jen "vliv koncepce") podle § 45i odst. 2 zákona, které je součástí vyhodnocení koncepce6), obsahuje



a)
údaje o koncepci, a to
1.
název koncepce,
 
2.
údaje o předkladateli koncepce, a to uvedení názvu a identifikačního čísla právnické osoby, která je předkladatelem,
 
3.
rozsah a obsahové zaměření koncepce,
 
4.
hlavní cíle koncepce,
 
5.
základní etapy řešení a předpokládaný termín schválení a dokončení uplatňování koncepce,
 
6.
přehled navržených variant řešení koncepce a hlavních důvodů pro jejich výběr a
 
7.
kopii stanoviska orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona, kterým nebyl vyloučen významný vliv koncepce,
 
b)
zhodnocení dostatečnosti podkladů pro posouzení vlivu koncepce a jejích jednotlivých variant a výčet použitých zdrojů,
 
c)
identifikaci evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně koncepcí ovlivněny, včetně lokalit na území cizího státu, jejich charakteristiku a zdůvodnění způsobu jejich výběru,
 
d)
identifikaci předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně koncepcí ovlivněny, včetně jejich charakteristiky zaměřené na současný stav v území, cíle jeho ochrany a zdůvodnění způsobu výběru, je-li tyto údaje s ohledem na charakter, rozsah a obsahové zaměření koncepce účelné uvádět, nebo zdůvodnění neúčelnosti uvedení těchto údajů,
 
e)
výsledky případné návštěvy a případných terénních šetření na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně koncepcí ovlivněny, je-li tyto údaje s ohledem na charakter, rozsah a obsahové zaměření koncepce účelné uvádět, nebo zdůvodnění neúčelnosti uvedení těchto údajů,
 
f)
údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami, zejména z hlediska jejich rozsahu a jejich závěrů,
 
g)
identifikaci a popis očekávaných vlivů koncepce, popřípadě jejích jednotlivých částí vycházející ze současného stavu předmětu ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně koncepcí ovlivněny, včetně vlivů přeshraničních,
 
h)
vyhodnocení očekávaných vlivů koncepce, popřípadě jejích jednotlivých částí zejména z hlediska jejich rozsahu a významnosti, včetně vlivů kumulativních, synergických a vlivů spolupůsobících faktorů,
 
i)
pořadí variant řešení koncepce z hlediska očekávaných vlivů, pokud byly předloženy a pokud je možné jejich pořadí stanovit,
 
j)
proveditelná opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů koncepce, je-li možné nebo účelné je stanovit, včetně odůvodnění jejich stanovení,
 
k)
porovnání míry vlivu koncepce bez provedení opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů koncepce s mírou vlivu v případě jejich provedení,
 
l)
závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu koncepce a konstatování, zda koncepce má nebo nemá významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a
 
m)
rámcové zhodnocení možností případných kompenzačních opatření, je-li vliv koncepce hodnocen jako významně negativní.

 
§ 4

(1) Posouzení vlivu politiky územního rozvoje obsahuje



a)
údaje o politice územního rozvoje, a to
1.
název politiky územního rozvoje,
 
2.
přehled obsahu a navržených variant řešení politiky územního rozvoje a hlavních důvodů pro jejich výběr,
 
3.
shrnutí případných úprav politiky územního rozvoje provedených během zpracování posouzení a
 
4.
v případě aktualizace politiky územního rozvoje kopii stanovisek orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona, kterými nebyl vyloučen její významný vliv,
 
b)
zhodnocení dostatečnosti podkladů pro zpracování posouzení vlivu politiky územního rozvoje a jejích jednotlivých variant a výčet použitých zdrojů,
 
c)
identifikaci evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, popřípadě jejich předmětů ochrany, které budou pravděpodobně politikou územního rozvoje ovlivněny, včetně lokalit na území cizího státu, a zdůvodnění způsobu jejich výběru,
 
d)
identifikaci a popis předpokládaných vlivů jednotlivých součástí politiky územního rozvoje podle jejího obsahu7) vycházející ze současného stavu předmětu ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně politikou územního rozvoje ovlivněny, včetně vlivů přeshraničních,
 
e)
vyhodnocení významnosti vlivů podle písmene d), včetně vlivů kumulativních, synergických a vlivů spolupůsobících faktorů,
 
f)
porovnání variant řešení politiky územního rozvoje z hlediska významnosti vlivů, pokud byly tyto varianty předloženy,
 
g)
proveditelná opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů politiky územního rozvoje, včetně odůvodnění jejich stanovení,
 
h)
porovnání míry vlivu politiky územního rozvoje bez provedení opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů záměru s mírou vlivu v případě jejich provedení,
 
i)
závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu politiky územního rozvoje a konstatování, zda politika územního rozvoje má nebo nemá významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a
 
j)
rámcové zhodnocení možností případných kompenzačních opatření, je-li vliv politiky územního rozvoje hodnocen jako významně negativní.
 

(2) Pro náležitosti posouzení vlivu aktualizace politiky územního rozvoje platí odstavec 1 obdobně.




§ 5

(1) Posouzení vlivu návrhu zásad územního rozvoje obsahuje



a)
údaje o zásadách územního rozvoje, a to
1.
název zásad územního rozvoje a údaje o jejich pořizovateli a projektantovi,
 
2.
popis vztahu k jiným koncepcím a zásadám územního rozvoje sousedních krajů,
 
3.
přehled obsahu a navržených variant řešení návrhu zásad územního rozvoje a hlavních důvodů pro jejich výběr,
 
4.
shrnutí případných úprav návrhu zásad územního rozvoje provedených během zpracování posouzení a
 
5.
kopii stanovisek orgánů ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona, kterými nebyl vyloučen významný vliv návrhu zásad územního rozvoje,
 
b)
zhodnocení dostatečnosti podkladů pro zpracování posouzení vlivu návrhu zásad územního rozvoje a jejich jednotlivých variant a výčet použitých zdrojů,
 
c)
výčet evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně zásadami územního rozvoje ovlivněny, včetně lokalit na území cizího státu, jejich charakteristiku a zdůvodnění způsobu jejich výběru,
 
d)
identifikaci předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně zásadami územního rozvoje ovlivněny, včetně jejich charakteristiky zaměřené na současný stav v území, cíle jeho ochrany a zdůvodnění způsobu výběru,
 
e)
identifikaci a popis předpokládaných vlivů jednotlivých součástí zásad územního rozvoje podle jejich obsahu8) vycházející ze současného stavu předmětu ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně zásadami územního rozvoje ovlivněny, včetně vlivů přeshraničních,
 
f)
upozornění na budoucí možné střety vyplývající z vymezení územních rezerv v zásadách územního rozvoje,
 
g)
výsledky případné návštěvy a případných terénních šetření na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně zásadami územního rozvoje ovlivněny, je-li tyto údaje s ohledem na obsahové zaměření zásad územního rozvoje účelné uvádět, nebo zdůvodnění neúčelnosti uvedení těchto údajů,
 
h)
údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami, zejména z hlediska jejich rozsahu a jejich závěrů,
 
i)
vyhodnocení významnosti vlivů podle písmene e), včetně vlivů kumulativních, synergických a vlivů spolupůsobících faktorů,
 
j)
porovnání variant řešení zásad územního rozvoje z hlediska významnosti vlivů, pokud byly tyto varianty předloženy,
 
k)
proveditelná opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů zásad územního rozvoje včetně odůvodnění jejich stanovení,
 
l)
porovnání míry vlivu zásad územního rozvoje bez provedení opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů záměru s mírou vlivu v případě jejich provedení,
 
m)
závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu návrhu zásad územního rozvoje a konstatování, zda návrh zásad územního rozvoje má nebo nemá významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a
 
n)
rámcové zhodnocení možností případných kompenzačních opatření, je-li vliv zásad územního rozvoje hodnocen jako významně negativní.
 

(2) Pro náležitosti posouzení vlivu aktualizace zásad územního rozvoje platí odstavec 1 obdobně.




§ 6

(1) Posouzení vlivu návrhu územního plánu obsahuje



a) údaje o územním plánu, a to
1. název územního plánu a označení jeho pořizovatele,
2. popis vztahu k jiným koncepcím a územně plánovacím dokumentacím,
3. přehled obsahu a navržených variant řešení návrhu územního plánu a hlavních důvodů pro jejich výběr,
4. shrnutí případných úprav návrhu územního plánu provedených během zpracování posouzení a
5. kopii stanoviska orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona, kterým nebyl vyloučen významný vliv návrhu územního plánu,
 
b) zhodnocení dostatečnosti podkladů pro zpracování posouzení vlivu návrhu územního plánu a jeho jednotlivých variant a výčet použitých zdrojů,
 
c) výčet evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny, včetně lokalit na území cizího státu, jejich charakteristiku a zdůvodnění způsobu jejich výběru,
 
d) identifikaci předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny, včetně jejich charakteristiky zaměřené na současný stav v území, cíle jeho ochrany a zdůvodnění způsobu výběru,
 
e) identifikaci a popis předpokládaných vlivů jednotlivých součástí obsahu územního plánu podle jeho obsahu9) vycházející ze současného stavu předmětu ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny, včetně vlivů přeshraničních,
 
f) upozornění na budoucí možné střety vyplývající z vymezení územních rezerv v územním plánu,
 
g)výsledky návštěvy a terénních šetření na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny,
 
h) údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami, zejména z hlediska jejich rozsahu a jejich závěrů,
 
i) vyhodnocení významnosti vlivů podle písmene e), včetně vlivů kumulativních, synergických a vlivů spolupůsobících faktorů,
 
j) porovnání variant řešení územního plánu z hlediska očekávaných vlivů, pokud byly předloženy a pokud je možné toto pořadí stanovit,
 
k) opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů územního plánu, včetně odůvodnění jejich stanovení,
 
l) porovnání míry vlivu územního plánu bez provedení opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů záměru s mírou vlivu v případě jejich provedení,
 
m) závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu návrhu územního plánu a konstatování, zda územní plán má nebo nemá významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a
 
n) rámcové zhodnocení možností případných kompenzačních opatření, je-li vliv územního plánu hodnocen jako významně negativní.
 

(2) Pro náležitosti posouzení vlivu změn územního plánu platí odstavec 1 obdobně.

 

§ 7


 

Náležitosti hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy

ochrany přírody a krajiny

(K § 67 odst. 1 zákona)


Hodnocení vlivu zamýšleného závažného zásahu uskutečňovaného v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny (dále jen "zásah") na zájmy chráněné podle částí druhé, třetí a páté zákona (dále jen "chráněné zájmy") obsahuje
 

a) údaje o zpracovateli hodnocení, a to
1. jméno, popřípadě jména a příjmení zpracovatele a
2. číslo autorizace k hodnocení vlivů podle § 67 zákona s uvedením data platnosti autorizace,
 
b) údaje o zásahu, a to
1. název zásahu,
2. údaje o investorovi zásahu, a to uvedení obchodní firmy nebo názvu a identifikačního čísla osoby, jde-li o právnickou osobu, uvedení jména, popřípadě jmen a příjmení a adresy místa trvalého pobytu nebo místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu,
3. celkovou charakteristiku zásahu, jeho rozsah a umístění,
4. údaje o vstupech a výstupech zásahu4),
5. přehled navržených variant zásahu, jsou-li zpracovány, a přehled hlavních důvodů pro jejich zpracování,
6. popis technického a technologického řešení zásahu nebo jeho variant, pokud se jejich technické a technologické řešení liší, a
7. harmonogram činností prováděných v rámci zásahu s uvedením předpokládaného termínu zahájení realizace a dokončení zásahu a dobu provozování nebo užívání zásahu,
 
c) údaje o stavu přírody a krajiny v dotčeném území s uvedením použitých podkladů a zdrojů, a to
1. popis současného stavu přírody a krajiny,
2. identifikaci chráněných zájmů, které budou pravděpodobně zásahem ovlivněny, včetně jejich charakteristiky zaměřené na současný stav a cíle ochrany těchto zájmů,
3. údaje o termínech, obsahu, rozsahu a výsledcích přírodovědného průzkumu a terénního šetření zohledňující sezónní hlediska a
4. údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami s uvedením osoby konzultanta, rozsahu konzultace a závěrů konzultací,
 
d) hodnocení vlivu zásahu a jeho jednotlivých variant, jsou-li zpracovány, a to
1. zhodnocení dostatečnosti podkladů pro posouzení vlivu zásahu a výčet použitých podkladů a jejich zdrojů,
2. identifikaci a popis předpokládaných vlivů zásahu na chráněné zájmy, a to v celém rozsahu zásahu, včetně přípravy území, provádění a ukončení zásahu, a včetně případného odstranění stavby, zneškodňování odpadů, revitalizace nebo rekultivace území,
3. vyhodnocení očekávaných vlivů zásahu na chráněné zájmy, včetně vlivů kumulativních, synergických a vlivů spolupůsobících faktorů, z hlediska jejich rozsahu a významnosti a se zohledněním předpokládané délky jejich trvaní a případného opakování,
4. pořadí variant zásahu z hlediska míry negativního ovlivnění chráněných zájmů, jsou-li zpracovány a je-li možné jejich pořadí stanovit,
5. návrh opatření k vyloučení negativního vlivu zásahu na chráněné zájmy, nebo jeho zmírnění, nelze-li ho zcela vyloučit, nebo návrh náhradních opatření ke kompenzaci negativního vlivu, včetně návrhu následného monitoringu negativních vlivů zásahu na chráněné zájmy a návrh způsobu jejich vyhodnocování, lze-li taková opatření s ohledem na charakter dotčeného chráněného zájmu stanovit,
6. porovnání míry negativního vlivu zásahu bez realizace opatření k vyloučení, zmírnění nebo ke kompenzaci negativního vlivu s mírou negativního vlivu v případě jejich realizace a
7. závěr hodnocení z hlediska závažnosti vlivu zásahu včetně konstatování, zda a v jaké míře zásahem dojde k ovlivnění chráněných zájmů.

 

§ 8

Přechodné ustanovení


Ustanovení této vyhlášky se použijí pro posuzování vlivů záměrů, koncepcí, politiky územního rozvoje, návrhu zásad územního rozvoje, návrhu územního plánu a pro hodnocení vlivu zásahu na chráněné zájmy, jejichž zpracování bylo zahájeno po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

 

§ 9

Zrušovací ustanovení


Ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se § 18 zrušuje.

 

§ 10

Účinnost


Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2018.

 

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.



____________________________________________________________

1) § 6 odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 7 odst. 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) § 4 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.
4) Přílohy č. 3, 3a a 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) § 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) § 10f zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7) § 32 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb.
8) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.
9) Příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12.07.2018 09:03

Pro firmy na projekty energetických úspor je připraveno 6 miliard korun

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo IV. výzvu programu Úspory energie v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) 2014 až 2020. O dotace mohou žádat podniky, které chtějí realizovat energeticky úsporné investiční projekty.

Z programu MPO podporuje podnikatele, kteří například modernizují a rekonstruují rozvody elektřiny či plynu, investují do zateplení či moderního LED osvětlen. Oproti předchozím výzvám nově platí, že počet žádostí o podporu na jedno IČO není omezen.

Ve výzvě je k dispozici šest miliard korun. Jedná o průběžnou výzvu, žádostí o podporu se přijímají od 2. července 2018 do 29. dubna 2019.

Míra podpory je 50 % pro malé podniky, 40 % pro střední podniky a 30 % pro velké podniky. Minimální výše dotace je 300 tisíc korun a maximální výše 400 milionů. Podporu pro podniky, které nesplňují definici malých a středních podniků podle přílohy č. 1 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, lze poskytnout maximálně do výše 60 % alokace.

Ve IV. výzvy programu Úspory energie se rovněž - na základě zkušeností z předchozích výzev a diskuse se sociálními partnery - změnily některé podmínky a výběrová kritéria. Například pravidla pro výši podpory (v režimu de minimis) na zpracování energetického posudku či projektové dokumentace. Je-li příjemcem dotace malý podnik, bude podpora možné poskytnout do výše 80 % uznatelných nákladů, u středního podniku do výše 70 % a u velkého podniku až do výše 60 %. Nově lze získat podporu i na organizaci výběrového řízení (v režimu de minimis).

Další informace o výzvě najdete ZDE.

12.07.2018 08:34

Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2017

Ze sítí veřejných vodovodů 4 097 zásobovaných oblastí bylo v roce 2017 odebráno 33 724 vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 1 024 210 hodnot (285 ukazatelů) jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 456 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody a přírodní složení vody nebyly dodrženy v 5 629 nálezech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,54 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,02 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel, četnost překročení MH klesá obdobně z 2,10 % na 0,17 %. Celá zpráva ke stažení ZDE.

11.07.2018 19:35

Neomezený růst na planetě s omezenými zdroji

Evropa vyprodukuje 2,5 miliardy tun odpadu ročně, z čehož zhruba 50 % skončí na skládkách nebo ve spalovnách, můžeme tak náš způsob hospodaření označit nejen za neobnovitelný, ale také za celkem nezodpovědný. Výsledkem takového chování je ale situace, že se každý den nenávratně připravujeme o vzácné materiály. Věděli jste, že například na některých skládkách je dnes větší koncentrace zlata než ve zlatých dolech. Je tedy dost pravděpodobné, že skládky se v budoucnu stanou zdrojem kritických materiálů, kterých nebude dostatek.

Dnes naše společnost v současnosti poptává 1,5 násobku množství komodit, než které je naše planeta Země schopna zajistit a zároveň obnovit udržitelným tempem. Tento model spotřeby v kombinaci s předpokládaným růstem počtu obyvatel až na 10 miliard lidí do roku 2050 znamená, že naše celková globální poptávka dosáhne trojnásobku udržitelné produkce naší planety. Jak bychom tyto dopady mohly snížit, k přírodě se chovat šetrněji a zároveň si uchovat životní standard a navíc zajistit zdroje i těm, kteří již dnes pociťují nedostatek? Odpovědí může být cirkulární ekonomika. Více ZDE

 

Zdroj: Zajimej.se

11.07.2018 19:20

Století elektřiny: Spotřeba elektřiny v Česku stoupla za sto let 74krát

V průměru každý rok o 4,4 procenta stoupala za posledních sto let spotřeba elektřiny v Česku. Zatímco při vzniku republiky v roce 1918 činila hrubá spotřeba na území Čech, Moravy a Slezska celkem 1 TWh, nyní to je téměř 74 TWh. V Česku se tedy spotřebovalo za 100 let existence přes 3 350 TWh elektřiny, což je více než současná roční spotřeba všech zemí Evropské unie. Odhaduje se, že do roku 2050 využití elektřiny vzroste až trojnásobně, a to především v oblasti dopravy, průmyslu a v budovách.

Probuzení budíkem na mobilním telefonu, rozsvícení v koupelně, vajíčka připravená na elektrickém sporáku, čaj z varné konvice, topinka z toustovače,v pozadí puštěné rádio nebo televize, cesta tramvají do práce. Nějak takto začíná pracovní den mnoha z nás. Mobilní telefony, osobní počítače, elektronické platební karty, nejrůznější druhy domácích spotřebičů, průmyslové stroje: život bez elektřiny si dnes prakticky neumíme představit.

Elektřina se za sto let existence našeho státu stala doslova motorem ekonomiky, zvláště v tak průmyslové zemi, jakou je Česká republika,“ říká generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. „A tento trend bude pokračovat. Předpokládá se, že elektřina coby nejušlechtilejší forma energie, která se bude čím dál víc vyrábět z obnovitelných zdrojů, postupně nahradí ostatní formy jako uhlí nebo ropa.“

Už za dob první republiky byl energetický průmysl v českých zemích na velice vysoké úrovni. Nově vzniklé Československo bylo celosvětově na devátém místě v průměrné výrobě elektrického proudu na obyvatele, zatímco dnes se pohybuje ve třetí desítce. Celkově se elektrické energie spotřebovalo zhruba 1000 GWh za rok, což by nyní nestačilo ani Karlovarskému kraji, který má nejmenší počet obyvatel v Česku.

Elektrický boom tažený zemědělci

Elektřina se v době vzniku republiky využívala převážně v průmyslu a zemědělství, zaváděly ji například pily, mlýny, hamry, tkalcovny či sklárny. K domácnostem si razila cestu postupně, často ve formě přebytků prodávaných podniky. Za systematickou elektrizací českých zemí paradoxně nestály požadavky průmyslu, který si byl schopen dostatečně levnou energii obstarat sám, ale nároky tehdy dominantního agrárního sektoru. Nedostatek pracovních sil vedl k tomu, že farmáři hledali náhradu lidské práce ve strojích. Začaly tak vznikat malé elektrárny s lokálními distribučními sítěmi.

Přístup k elektřině měla v roce 1918 v Čechách na Moravě a ve Slezsku jen zhruba třetina obyvatel, v samotných Čechách to bylo 40 procent. Na Slovensku byly k elektrické síti při vzniku republiky připojeny naproti tomu jen dvě procenta měst a obcí. Domácnost s přístupem k elektřině spotřebovala v roce 1918 v průměru 100 kWh. To by dnes jedné české domácnosti nevystačilo ani na dva týdny.

Situace se rychle začala zlepšovat po roce 1919, kdy Národní shromáždění přijalo zákon o všeobecné elektrizaci. Nově vzniklé a vládou podporované energetické společnosti vystavěly až 500 km rozvodných sítí za rok. Přestože se elektrifikace českých zemí výrazně zpomalila během druhé světové války, v roce 1955 bylo již pokrytí kompletní.

Elektrický proud se v domácnostech nejprve využíval primárně pro potřeby svícení. Teprve později, v souvislosti s klesající cenou, pomocí něj začali lidé i vařit, topit a využívat jej k pohonu domácích spotřebičů. Bez elektřiny by u nás ani globálně nedošlo k masivnímu rozšíření lednic, praček, žehliček, mixérů, vysavačů a dalších spotřebičů, které ulehčily nejrůznější domácí práce. Elektřina otevřela i nové možnosti komunikace (telegraf, telefon, rádio) a zábavy (audiopřehrávače, televizory, videokamery). Další spotřebiče jako počítače a tiskárny našly uplatnění nejen v domácnosti, ale i v práci.

Spotřeba elektřiny na území České republiky od roku 1918 s rozvojem ekonomiky a hospodářským růstem kontinuálně rostla. Dvacátá léta byla ve znamení postupující mechanizace výroby v průmyslu i zemědělství a rozsáhlé investiční výstavby, což se projevovalo i na rostoucím zájmu o elektřinu. K poklesu došlo až v roce 1931 v období Velké hospodářské krize, od roku 1934 však spotřeba opět rostla a do roku 1944 se více než zdvojnásobila. Poválečná obnova hospodářství dodala poptávce po elektřině další impulz a výkon elektráren se v padesátých letech zdvoj až ztrojnásobil. Kontinuální růst pokračoval s tím, jak elektřinu čím dál více využíval nejen průmysl, ale také domácnosti. Jediným – ovšem velmi mírným – obdobím poklesu až do počátku devadesátých let tak byl rok 1979, ovlivněný lednovou energetickou krizí. Mnohem více se projevila změna společenského uspořádání na počátku devadesátých let, kdy úrovně spotřeby roku 1989 bylo dosaženo až v roce 1996.

Socialistický systém se však vyznačoval v sektoru nakládání s energiemi velkým plýtváním způsobeným mimo jiné i uměle udržovanou nízkou cenou elektřiny. Pokles spotřeby v devadesátých letech tak byl vyvolán nejen změnou struktury průmyslových firem, ale i racionalizací nakládání s energiemi a zvyšováním energetické efektivity v českém hospodářství.  Od počátku tisíciletí spotřeba elektřiny opět rychle stoupala, a to až do začátku takzvané Velké recese v roce 2009. Úrovně roku 2008 jsme tak dosáhli teprve v roce 2016.

Budoucnost je elektrická

„Bez elektřiny by život v dnešní podobě neexistoval. Ať jde o světlo, zábavu, domácnost i práci. Doma si bez ní nerozsvítí ani mi nepřijde výplata, nezavolám si s kamarádem ani mi nepoteče voda. Každá domácnost dnes vlastní desítky elektrických zařízení zjednodušujících běžný život,“ říká Daniel Beneš. „Při většině činností je význam elektřiny nenahraditelný a prosazuje se i v oblastech, kde by nás to v takové míře dříve nenapadlo. K další masivní elektrifikaci dochází nyní v dopravě, kde nastupují elektromobily, elektrobusy nebo elektrokola.“

Podle studie vypracované evropským energetickým sdružením EURELECTRIC se předpokládá, že elektrický proud se bude mnohem více využívat vedle dopravy také v budovách či v průmyslové výrobě. Elektřina v současnosti pohání jen 1 % veškeré dopravy (především železniční), do roku 2050 by tento podíl měl ve středním scénáři studie stoupnout na 43 %. V oblasti bydlení jsou podle EURELECTRIC největší rezervy ve vytápění – elektřinou topí jen jedna z dvanácti budov pro běžné bydlení, pro ohřev vody ji využívá každá desátá. Podle středního scénáře studie má elektrifikace všech budov stoupnout z dnešních 34 na 54 %.

 

r

11.07.2018 08:28

Stanovisko SZÚ: Přinesené nádoby spotřebitelem z hlediska hygienické nezávadnosti

Dne 7.5.2018 vydal Státní zdravotní ústav odborné stanovisko k posouzení možnosti redukování spotřeby jednorázového plastového nádobí či jiných výrobků určených k podávání či servírování potravin a nápojů a jeho nahrazení výrobky určenými pro opakované použití či do spotřebitelem přinesených nádob z hlediska hygienické nezávadnosti Vám po konzultacích s pracovníky Hygienické služby a Ministerstva zdravotnictví sdělujeme následující:

1) Nahrazení jednorázového plastového nádobí a náčiní pro podávání a servírování potravin, pokrmů a nápojů lze a nevidíme jakýkoliv problém, pokud tyto výrobky budou nahrazeny takovými předměty, které jsou určeny pro styk s potravinami a jsou určeny k opakovanému použití. V těchto případech je však nezbytné, aby provozovatel potravinářského podniku měl zajištěno jejich adekvátní a hygienické mytí. Tyto výrobky, kterými bude jednorázové plastové nádobí nahrazeno, musí splňovat legislativní požadavky, které se na tyto výrobky vztahují, zejména nařízení požadavky nařízení EP a Rady č. 1935/2004 a další specifická nařízení jako například nařízení Komise EU č. 10/2011 na plasty přicházející do styku s potravinami, v případě použití plastových předmětů pro opakovaná použití. V případě použití předmětů ze silikátových materiálů jako je např. keramika, sklo, porcelán, musí tyto výrobky splňovat požadavky zákona č. 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí předpis - Vyhlášku MZČR č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích. Důležité je, aby dodavatel výrobků pro opakované použití předložil Prohlášení o shodě v souladu s článkem 16 nařízení č. 1935/2005 a podle nařízení č. 10/201, kde by bylo jasně specifikováno správné použití výrobků (například vhodnost pro servírování teplých nápojů a pokrmů, vhodnost pro servírování všech typů potravin, včetně tukových atd.).

2) Nahrazení jednorázového plastového nádobí a náčiní pro podávání a servírování potravin, pokrmů a nápojů předměty, které si donese sám spotřebitel, je také možno použít, pouze provozovatel musí mít nastaveny takové podmínky, aby nemohlo dojít ke křížení prostor/povrchů na kterých by byl položen spotřebitelem přinesený předmět s potravinářskými surovinami nebo s hotovými pokrmy či nápoji.

3) Provozovatel potravinářského podniku (bistro, provozovny rychlého občerstvení, vývařovna, atd.) musí mít zpracován trvalé postupy na bázi systému kritických bodů (HACCP – Hazard Analysis and Critical Control Points), kde budou zohledněny i možnosti náhrady jednorázového nádobí a náčiní buď náhradou za výrobky pro opakované použití anebo spotřebitelem přinesenými nádobami.

4) K některým konkrétním specifickým aplikacím, které byly předmětem Vašich dotazů:

Pokud si zákazník v dopravním prostředku bude přát nápoj do vlastní přinesené nádoby a obsluhující personál bude ochoten mu vyhovět, nevidíme v tom opět z hlediska hygienického problém, pokud bude nastaven vhodný systém, tak aby byly dodrženy základní hygienické požadavky.

Co se týká Vašeho konkrétního dotazu ohledně nabízení balených příborů, tam samozřejmě je to na zvážení provozovatele a nastavení odpovídajících podmínek. Z hygienických důvodů se nejeví jako vhodné např. nabízení nebalených příborů v dopravních prostředcích nebo tam, kde obsluha současně manipuluje s penězi, platebními kartami apod.

Co se týká konkrétního dotazu, kdy provozovna s občerstvením zvažuje podávat nebo distribuovat pokrmy, např. polévky v zálohovaných zavařovacích sklenicích, které by následně si sami myli, tak tento způsob nevidíme jako vhodný, a to z následujících důvodů:

A) Jedná se o sklo, které v případě naplnění horkým pokrmem může prasknout a může dojít poranění či opaření personálu či spotřebitele

B) Zavařovací sklenice a víka jsou obalové materiály, tedy výrobky určené pro jednorázové použití.

C) Mycí režimy klasických malospotřebitelských myček nejsou určeny k mytí takovýchto obalů, tak aby došlo k odstranění všech zbytků pokrmů.

Jako vhodnější by bylo použití nejrůznějších jídlonosičů, které jsou k těmto účelům uzpůsobeny a jsou odolné a vhodné i pro mytí.

 

Ing. Jitka Sosnovcová

 

Dokument ke stažení:

Odborné stanovisko SZÚ

11.07.2018 07:27

Odpady musí být energeticky využívány, pokud je nelze využít jinak

Českou republiku při přechodu na cirkulární ekonomiku čekají velké změny. S ředitelem odboru odpadů MŽP Jaromírem Manhartem jsme si povídali o připravované cirkulární strategii, jeho postoji k energetickému využívání odpadů, připravované TAP vyhlášce, sanacích skládek, polském odpadovém hospodářství, využívání druhotných surovin i o omezování jednorázových plastů.

 

MŽP nedávno oznámilo přípravu Strategie pro oběhové hospodářství. Kdo se na ní bude podílet a kdy můžeme očekávat první výsledky? Je nějaká představa o struktuře dokumentu?

Příprava Strategie pro oběhové hospodářství (ObH) by měla být zahájena v průběhu roku 2018. Měly by se do ní zapojit všechny stávající subjekty, které jsou členy Rady pro odpadové hospodářství. Příprava bude probíhat paralelně s přípravou nové české legislativy v návaznosti na oběhový balíček k odpadovému hospodářství. Struktura dokumentu zatím není známa, protože ji ministerstvo teprve připravuje.

 

Vznik Cirkulárního Česka (CČ) také znamená krom strategie to nějak celé řídit na různých úrovních (stát, samosprávy, podniky, apod.). Je už nějaká představa?

MŽP právě v návaznosti na Strategii pro oběhové hospodářství chce průběžně informovat o její přípravě a zároveň plánuje zapojit co nejširší spektrum nejen zainteresovaných subjektů podílejících se dnes na diskusi o odpadovém hospodářství. Chceme například zapojit i ty subjekty z průmyslu, kteří třeba
ještě nepřemýšlí, nebo ani nedokáží pojem oběhové hospodářství promítnout do své činnosti.

Mimo podniků se to stejně týká i samosprávy a veřejné správy, ale zatím nevíme, zda by to mělo být řízeno na více úrovních. Pravděpodobně souběžně s přípravou Strategie pro ObH vzniknou dílčí pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti.

 

Nicméně vznik CČ znamená také přijmout nový a moderní odpadový zákon, který implementuje požadavky přijatého Balíčku k ObH. Jaký je přibližný „jízdní řád“?

Balíček, tedy novelizace šesti evropských směrnic, byl zveřejněn ve věstníku EU k 14. 6. 2018. Do 20 dní od tohoto termínu vstoupí směrnice v platnost a ČR bude mít povinnost promítnout všechna ustanovení vztahující se k směrnici o odpadech, obalech, akumulátorech a bateriích, elektrošrotu a o skládkách do českého právního řádu nejpozději s účinností k 5. 7. 2020.

To znamená, že již dnes máme méně než 2 roky na to, abychom evropskou legislativu promítli do české národní legislativy a zapracovali ji tak, aby vstoupila v platnost v požadovaném termínu.

Rádi bychom na konci roku 2018 předložili do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o odpadech, návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a zákona o obalech spolu se změnovým zákonem. Další diskuse by měla samozřejmě probíhat v průběhu roku 2019 na úrovni ministerstev, průmyslu a obcí s cílem předložit návrhy zákonů do vlády a do parlamentu a Poslanecké sněmovny PČR ještě v tomto roce.

 

Neberte to nějak špatně. Někteří vás označují za výhradního podporovače ZEVO s tím, že bráníte recyklaci, třídění a materiálovému využívání odpadů. Jak to tedy je?

Můj osobní pohled na nakládání s odpady je takový, že odpady, které lze materiálově využívat, by měly být skutečně materiálově využívány a dál recyklovány. Odpady, které takto zpracovávány být nemohou a mají svůj energetický potenciál, tak ne že by měly, ale musí být energeticky využívány.

Všichni dobře víme, a to se nemusíme ani pohybovat v oblasti odpadů, že stejně tak, jako hoří plasty, tak hoří i papíra dřevo. Tedy v případě, že jsou odpadové toky znečištěny a je znemožněna jejich materiálová recyklace, pak takové odpady je přece mnohem chytřejší a rozumnější energeticky využít, než je primitivně zahrabávat do země, tedy skládkovat.

Budoucnost pro nakládání s nerecyklovatelnými odpady spatřuji v novém „smart“ pohledu na odpadové hospodářství ve smyslu využívání odpadů jako zdroje surovin.

 

Skládka je také zařízení s určitou životností. Až ta skončí, tak co dál? Jaká je cena takové sanace a dopady na životní prostředí?

V současné době je v ČR 178 skládek. Jejich životnost nebo kapacita se odhaduje na nějakých dalších 15, 20 a v některých případech možná až 30 let. Bude velkou otázkou, jestli se příslušné úřady, tzn. krajské úřady a samozřejmě i lokální úřady, rozhodnou do budoucna takové skládky dál povolovat a umožnit tak společnostem, aby nakládaly s odpady způsobem, který je sice legální, ale nejhorší z pohledu hirearchie pro nakládání s odpady.

Myslím si ale, že skládkování budeme muset v budoucnu využívat i pro takové odpady, které nelze využívat ani materiálově, ani energeticky. To se týká odpadů inertního charakteru, které v dané době za určitých technologických a finančních podmínek nebude možné z nějakého důvodu materiálově využít (smíšené stavební odpady, kontaminované kamení a zemina, struska a popel nevyužitelný pro stavební účely). Takový odpad musí být skládkován a jiná možnost se v současné době ani nenaskýtá.

Se sanacemi skládek máme z minulosti velké zkušenosti. Z minulosti víme, že náklady na drobnější zásahy, jako jsou základní odběry vzorků z okolí skládky, překryv skládek nebo dekontaminace bez nutnosti odtěžování skládky (on site), se pohybují v řádu od prvních desítek až možná do několika stovek milionů korun.

V případě, že by mělo dojít k sanaci skládky, kde by bylo vážně ohroženo životní prostředí a mohlo dojít ke kontaminaci blízkého okolí skládky, například protržením ochranné vrstvy držící těleso skládky s následným k uvolňováním skládkových vod do okolního prostředí, zejména do horninového prostředí, tak
cifry za takové zásahy a sanace související i s odtěžením části skládky nebo dokonce celé skládky začínají na prvních stovkách milionů korun a míří výše.

Na tomto lze bezpochyby demonstrovat negativní dopady nízkého skládkovacího poplatku v ČR. I okolní státy mají skládky za tikající bomby, kdykoliv může
v následujících desetiletích dojít k tomu, že skládka začne uvolňovat znečišťující látky do životního prostředí, pak se musí přistoupit k sanaci a to je velmi nákladná záležitost.

 

Připravujete vyhlášku k TAP, která je přesně definuje. Kdy asi bude a lze v budoucnu očekávat, že se dočkáme více takových předpisů a v jakých oblastech?

Vyhláška na TAP je jedna z prvních vyhlášek upravující takzvaný přechod odpad / neodpad, resp. dělají z odpadu výrobek. Pro ten stanovuje určitá pravidla od jeho výroby, používání, až po kontrolu kvalitativních parametrů. Návrh vyhlášky vychází z kombinace znění vyhlášek z Itálie nebo Slovenska a zároveň kombinuje čtyři evropské normy upravující výrobu, používání, vzorkování a dohled nad používáním paliv vyrobených z odpadů, a to jak na bázi klasických odpadů, tak biomasy. Vyhláška je těsně před zveřejněním a rádi bychom ji ještě před odesláním do meziresortního připomínkového řízení postoupili k neformální diskusi v rámci Rady pro odpadové hospodářství ministra životního prostředí.

Vyhláška by se měla významně odkazovat právě na zmíněné evropské normy pro paliva z odpadů. Například jedním z hlavních kritérií je, že palivo nebude vyrobeno z nebezpečných odpadů. Kritéria posuzování a klasifikace paliv do jednotlivých tříd potom sledují tři hlavní parametry: obsah chloru, rtuti a výhřevnost samotného TAP. Začátek projednávání vyhlášky plánujeme už v průběhu letních měsíců a rádi bychom ji představili samozřejmě mnohem dříve než návrh zákona o odpadech. Vstoupit v platnost by měla již v roce 2019, ale uvidíme, jak bude probíhat připomínkové řízení.

Obdobou je připravovaná vyhláška pro odfrézované asfaltované svršky a jejich další použití ve stavebnictví. Do budoucna plánujeme, že vyhlášky MŽP na přechod odpad/neodpad by mohly pokrýt oblasti, jako jsou betonové odpady ze staveb a demolic, cihly a kameniva, případně výkopové zeminy. Vše bude záviset na tom, jaký bude zájem o zmíněné první dvě vyhlášky.

 

Nedá mi to se nezeptat. Na nedávné česko-polské konferenci, nám bylo dáváno Polsko jako příklad. Postavili odpadové koncovky z dotací, skládkovací poplatek se má zvýšit až na 1600 Kč/t. Myslíte, že Polsko zvolilo správnou cestu.

Nedovedu posoudit, jestli Polsko zvolilo správnou cestu, ale máme zde zkušenosti z let 2008 – 2009, kdy byly v Německu ve velkém stavěny a provozovány MBÚ. Bylo to v době, kdy se v Německu zároveň stavěla zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). V momentě, kdy se pak ZEVO spustila do provozu, byla MBÚ kompletně rozebírána. Tu samou cestu zvolilo Polsko s tím rozdílem, že tehdy v Německu byl už znám systém jak duálního sběru odpadu, tak i celé Německo poměrně dobře třídilo jednotlivé základní složky KO.

To v podstatě v Polsku ani v dnešní době příliš dobře nefunguje. Primární třídění, které v ČR nazýváme tříděním do barevných kontejnerů, sběrných kontejnerů, do kontejnerů, které jsou například určeny na bioodpady, nebo kontejnerům, které jsou určeny na jednorázový svoz například větších kovových odpadů, Polsko nemá a nahrazuje je právě MBÚ. To byl i hlavní argument toho, když EK schvalovala Polsku právě výstavbu těchto zařízení z operačního programu v letech 2007 – 2013. Následně dostalo Polsko dotace, rovněž z toho samého operačního programu na výstavbu asi dvanácti ZEVO po celém Polsku. Dnes je v Polsku šest ZEVO s kapacitou asi 1 mil. tun.

Jakým směrem se bude v Polsku ubírat nakládání s KO a vůbec odpady jako takovými, nedokážu odhadnout. Důležité je ale zmínit skutečnost, že Polsko plánuje poměrně významné navýšení skládkovacích poplatků, než jaké představilo v roce 2013 při novele zákona o odpadech. Dnes se platí poplatek za skládkování ve výši 140 PLN (33 EUR), v roce 2019 to bude již 170 PLN (40 EUR) a pro rok 2020 se plánuje dokonce navýšení až na úroveň 270 PLN (64 EUR).

V ČR je to stále 20 EUR, což nás řadí na úroveň nově nastaveného poplatku například v Bulharsku nebo Litvě. Zmíněné Bulharsko by ale mělo už od roku 2019 nastavit poplatky na úroveň 33 EUR a v roce 2020 pak na 50 EUR. Ta samá situace je v Lotyšsku a v Litvě. V Lotyšsku by měla být úroveň poplatku za skládkování od roku 2019 na úrovni 43 EUR a v roce 2020 pak 50 EUR. Litva počítá s nižší úrovní poplatků, a to pro rok 2019 22 EUR a pro rok 2020 27 EUR.

Uvedená čísla jen dokládají fakt, že Česko se tak řadí mezi země, které mají jeden z nejnižších poplatků za skládkování. Troufám si tvrdit, že zeměmi s nejnižším poplatkem tak budou Česko a Slovensko. Slovensko se současnými svými 6 EUR nás dokonce možná ještě předčí, jelikož počítá s navrhovaným
postupným navyšováním až na úroveň na 20 EUR.

V Česku skládkovací poplatek prakticky stagnuje na úrovni 500 Kč a dá se říci, že skládkování tím bohužel neustále zlevňujeme. Hodnota 500 Kč v roce 2009, od kdy je do dnes poplatek na stejné výši, je vzhledem k inflaci a dalším ekonomickým aspektům někde kolem 400 Kč reálné hodnoty v roce 2018!

 

Využívání druhotných surovin ve výrobě považuji pro rozběh CČ za klíčové. Myslíte, že celý proces pomohou rozhýbat aktivity velkých firem, jako například Mattoni (PET lahev s 25 % recyklátu) nebo bude potřeba pomoc ze strany státu?

To je otázka, na kterou bohužel dnes nedokážeme odpovědět. Evropa si jasně stanovila počátkem roku plastovou strategii, následně koncem května představila návrh nové směrnice na omezení spotřeby jednorázových plastových výrobků a posléze byl ve věstníku EU zveřejněn balíček oběhového hospodářství s výraznou a významnou novelou rozšířené zodpovědnosti výrobců v oblasti obalů. Měli bychom tedy více nahrazovat současné obaly těmi opakovaně použitelnými. Obaly by se například měly vyrábět z daleko většího množství recyklátů.

Jedna z možností je zavést v ČR v mnohem širší míře, než tomu je dnes, systém vratných lahví. Ale zároveň dodávám, že opakovatelně použitelných vratných lahví, jako jsou například na pivo, ne vratných jednocestných lahví!

Ty, ať již jsou skleněné nebo plastové, bohužel nepřispějí k tomu, aby by se snižovala produkce plastových nebo obalových odpadů. Zkrátka by to pouze vedlo k tomu, že by se z odpadového trhu stahovala jedna komodita, např. PET. Ta je velmi lukrativní a na trhu by zůstával plast, který je jen velmi těžko recyklovatelný. Na druhou stranu velice dobře energeticky využitelný.

Uvidíme, jakým směrem budeme postupovat, týká se to především toho, jak se bude vyvíjet diskuse během přípravy nového zákona o odpadech a ta větší revize zákona o obalech.

 

Omezování hlavně jednorázových plastů je důležité, MŽP přišlo s iniciativou Dost bylo plastu.¨Jaké aktivity jsou prioritou a byť jste na začátku, jsou už nějaké výsledky?

Ministr životního prostředí Richard Brabec v návaznosti na právě zveřejněnou plastovou strategii, zintenzivnění diskuse o jednorázových plastech a o znečištění životního prostředí plasty i mikroplasty v mořích, se rozhodl v březnu zahájit dialog s velkými společnostmi v ČR. Vybrány byly společnosti mající
potenciál k tomu, aby pomohly ke snížení používání jednorázových plastů.

Snahou MŽP je přijít s dobrovolným nástrojem umožňujícím firmám být flexibilní a zapůsobit na zákazníky zcela novým způsobem, a to dříve, než přijde z EU nějaký striktní legislativní požadavek na omezení, nebo na dohled nad uváděním jednorázorových plastů na trh. V celé škále jedrázorových plastových výrobků hovoříme o omezení například jednorázorového nádobí, příborů, brček nebo kelímků. Z hygienických prostředků lze jmenovat odličovací tampóny, jednorázové vlhčené ubrousky nebo vatové tyčinky.

Kampaň #DostByloPlastu byla představena 20. 6. 2018. Na tiskové konferenci podepsalo slavnostně dobrovolné dohody s MŽP o snížení jednorázových plastů a výrobků v gastronomii sedm společností, jako například České dráhy, Leo Expres, Bageterie Boulevard nebo společnost Benzina. Kompletní přehled
firem lze dohledat na internetových stránkách www.dostbyloplastu.cz nebo na facebookovém profilu pod stejným názvem.

 

Na závěr netradiční otázka. Kdybyste vylovil zlatou rybku, jaké by měl ředitel odboru odpadů na MŽP přání?

Mým velkým přáním je, abychom v letošním roce předložili komplexní návrhy zákona o odpadech, zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a zákona o obalech do meziresortního připomínkového řízení a aby se do roku 2019 ty zákony projednaly.

A nejvíc si přeji, i když z dnešního pohledu je to přání už na hranici se světem kouzel, aby do 5. 7. 2020 ČR splnila svůj úkol a aby do té době vstoupily v platnost a účinnost všechny tři nové odpadové zákony a mohlo se začít v praxi skutečně prosazovat oběhové hospodářství.

 

 

Zdroj: Odpadové fórum 7_8/2018

Autor: Ing. Jiří Študent

11.07.2018 07:17

Čínští výrobci izolačních pěn údajně používají zakázané freony

Nový nárůst emisí zakázaných freonů, které ničí ozonovou vrstvu Země, má údajně na svědomí Čína. Uvedla to agentura pro vyšetřování ekologických zločinů (EIA), jež odhalila užívání freonu 11 v čínských továrnách, které vyrábějí izolační pěny pro stavební průmysl.

V květnu skupina mezinárodních expertů zjistila, že se v posledních letech značně zpomalil pokles koncentrace freonu 11 v atmosféře. Experti ve studii vyjádřili podezření z porušování Montrealského protokolu z roku 1987, který měl zastavit výrobu látek škodících ozonu, jak jsou například freony. Ty se dříve masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách. Experti nový zdroj freonu 11 lokalizovali do oblasti východní Asie.
Americká nevládní agentura EIA nyní zjistila rozsáhlé užívání freonu 11 v čínských podnicích. Podle agentury 18 z 21 oslovených továren v deseti čínských provinciích přiznalo, že navzdory mezinárodnímu zákazu pokračují ve výrobě či užívání chlor-fluorovaných uhlovodíků (CFC), jejichž nejznámější podskupinou jsou freony.

Zaměstnanci zmíněných čínských firem řekli členům EIA, kteří vystupovali jako potenciální zákazníci, že freon 11 (CFC-11) se užívá ve většině polyuretanových izolačních pěn určených pro stavební průmysl, které tyto společnosti vyrábějí. Důvodem je podle nich lepší kvalita a nižší cena ve srovnání s alternativními produkty.

V souladu s Montrealským protokolem byla výroba freonů v rozvojových zemích oficiálně ukončena v roce 2010. Čína sama oznámila, že jejich produkci ukončila již v roce 2007. Uplatňování Montrealského protokolu napomohlo zotavení ozonové vrstvy, která Zemi chrání před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce.

"Pokud Čína nezruší tuto zakázanou výrobu, ohrozí tím naši pomalu se hojící ozonovou vrstvu," uvedl šéf EIA Alexander von Bismarck. "CFC-11 je také plyn, který je vysoce zodpovědný za globální oteplování, takže je vážnou hrozbou pro životní prostředí," dodal.

Podle serveru BBC News čínská polyuretanová pěna představuje zhruba třetinu světové produkce. Pokud se bude v zemi k její výrobě převážně používat freon 11, zpomalí to uzavírání ozonové díry o desetiletí a možná i víc, píše BBC.

Důkazy, jež shromáždila agentura EIA, byly předány čínské vládě, která už odebrala vzorky z označených lokalit a zahájila vyšetřování. Ve středu se k jednání sejde pracovní skupina Montrealského protokolu, která zváží další kroky.

Steve Montzka z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA), jehož tým odhalil nárůst koncentrace freonů, ocenil práci EIA. Současně ale zdůraznil, že čínské firmy vyrábějící izolační pěny nemusejí být jedinými zdroji freonů a že je zapotřebí rozsáhlejší vyšetřování.

 

Zdroj: ČTK
 

10.07.2018 13:03

Konečná verze revidovaného dokumentu REF ROM

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (REF) pro obecné principy monitorování (ROM, z angl. Monitoring of emissions from IED-installations). Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro obecné principy monitorování: REF ROM (2018) [pdf, 10075 kB]

10.07.2018 12:46

Renesance obnovitelných zdrojů na obzoru

Nejméně o polovinu by měla narůst v ČR výroba energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Největší roli budou hrát samovýrobci: domácnosti a podniky, kteří si budou vyrábět vlastní energii, dále větrné a geotermální zdroje a biometan. V dopravě by na konci příští dekády měla dominovat vyspělá biopaliva, stlačený bioplyn (bioCNG) a čistá elektřina. Podíl dnešních biopaliv 1. generace bude stagnovat.

Zmíněný nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie (v ČR v roce 2030) ze současných 14,89 % [1] na nejméně 22,5 % [2] vyplývá z celounijního cíle vyrábět v roce 2030 32 % energie z OZE. 32% cíl si schválily členské státy koncem června.

Podle aktuálních propočtů potenciálu OZE v ČR od expertů Komory obnovitelných zdrojů energie je český cíl nejméně 22,5 % s rezervou splnitelný. Potenciál OZE v ČR do roku 2030 byl vyčíslen na 255 PJ. To odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších pokročilých technologií v dopravě. Detailní výpočty potenciálu viz níže [3].

 

 
"Rozvoj obnovitelných zdrojů až donedávna táhlo zejména konvenční spalování biomasy. To se výrazně mění - elektromobilita bude potřebovat čistou elektřinu, kterou nejlevněji vyrobí větrné a fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaiku potáhnou samovýrobci s instalacemi střešních elektráren. Během pár let očekáváme zejména  rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v budovách, energetických komunit a opravdu čisté mobility založený na obnovitelné elektřině, vyspělých biopalivech a stlačeném bioplynu - bioCNG.”
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

 

Z připravovaných evropských směrnic jasně vyplývá, že nový rozvoj OZE by měl vypadat zcela jinak, než jsme dosud byli zvyklí:

  • rozvoj OZE bude opřen o finanční podporu soutěženou v aukcích tak, aby byly podporovány jen ty nejefektivnější projekty,
  • čím dál větší část energie si budou zajišťovat sami spotřebitelé energie přímo v místě její spotřeby (tzv. samovýrobci a energetické komunity),
  • v domácnostech a soukromých firmách se předpokládá zhruba ztrojnásobení výroby elektřiny z fotovoltaických panelů (v drtivé většině střešních a fasádních). Podobně ztrojnásobení je očekáváno u výroby tepla tepelnými čerpadly,
  • do energetiky významně vstoupí větrné elektrárny, jejichž instalovaný výkon se více než zesedminásobí. Do provozu budou uvedeny i první geotermální výtopny a teplárny. Bioplyn se bude využívat pro zálohování výkonu nepravidelné, ale dobře předvídatelné výroby z větrných a slunečních elektráren, spíš než pro výrobu v základním zatížení (jak je tomu dnes) a bude akcelerován rozvoj nevyužitých lokalit pro malé vodní elektrárny,
  • v dopravě se očekává rozvoj opravdu čisté mobility: využívání biopaliv s horší udržitelností (např. MEŘO - řepkové příměsy do nafty) již nebude rozvíjen a důraz bude kladen na vyspělá biopaliva z nepotravinářských surovin a bioCNG. V elektromobilitě bude docházet k přechodu nabíjení ze stávající konvenční (uhelné a jaderné) elektřiny na elektřinu z OZE.

V ČR rozvoj OZE už několik let stagnuje. Finanční podpora pro OZE byla plošně zrušena v roce 2013 jako nezvládnutou regulaci fotovoltaiky v roce 2009 v době úřednické vlády Jana Fischera. Od té doby se situace postupně zlepšuje hlavně díky operačním programům a Nové zelené úsporám. Na obnovitelné zdroje už sice není nahlíženo jako na něco nežádoucího nebo okrajového, promyšlený přístup k OZE v Česku ale stále a zásadně chybí.

 

Další informace:
[1] MPO, EUROSTAT. Dostupné zde.
[2] výpočty Komory OZE na základě vypočtených podílů a trajektorií ze studie Technické univerzity ve Vídni a společnosti Ecofys. Dostupné zde.
[3] Prezentace s výpočty potenciálu OZE a shrnutí evropské legislativy dostupné zde.

 

 

Zdroj: Komora OZE

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE