Více času na podstatné

 

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: ESG, Data a čísla v živtním prostředí II

 

EUDR: Byrokracie, nebo reálná udržitelnost?
Redakce OF

Jaké zásadní sdělení přináší statistika odpadů za rok 2023?
Tomáš Harák

Plýtvání potravinami v číslech aneb jak neplýtvat
Naděžda Čadová

Jak se plýtvá jídlem v nemocnicích a domovech pro seniory?
Anna Strejcová

Prostějovský odpadový detektiv
Jana Jílková

Odpad, teplo a konec skládkování – symfonie udržitelnosti ZEVO Písek
Redakce OF

Let It Roll – festivalový odpad v datech a číslech
Veronika Vrbová, Miroslav Punčochář a Lenka Wimmerová

Polemika: Tradice aneb kde jsou hranice udržitelnosti?
Redakce OF

ESG a zprávy o udržitelnosti jako nástroj rozvoje firem
Marie Zemanová

Český překlad GHG Protokolu: Nový nástroj pro udržitelnou budoucnost českých firem
Erika Duchanová

ESG je víc než trend. Je to nezbytnost, kterou nelze ignorovat
Veronika Hajná

Top trendy a výzvy cirkulární ekonomiky: O čem se mluvilo na Cirkulární akademii?
Dagmar Milerová Prášková

Reuse dny – komunitní akce pro celé rodiny!
Jitka Hofmanová a Eva Štibingerová

Titul Farma roku putuje na Znojemsko
Šárka Gorgoňová

Používání zinku v zemědělství ukazuje, jak úzce je propojeno zdraví zvířat, lidí a životního prostředí
Kristýna Číhalová

Elektromobil: Kdy se projeví jejich ekologická výhoda?
Redakce OF

Podpora recyklace a cirkulárního hospodářství
Ministerstvo průmyslu a obchodu

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Únor    
4.2. Jak správně ohlásit odpady za rok 2024 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování:  5. 2., 11. 2., 12. 2., 13. 2.
6.-7.2. Vodárenská biologie 2025
6.2. iKURZ: Jak správně ohlásit odpady za rok 2024 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 18.2., 24.2.2025
7. 2. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2024 do ISPOP z webových formulářů
Opakování: 20. 2.
10.2. WEBINÁŘ: Hlášení a výkazy v IS ENVITA pro obce a města
13.2. WEBINÁŘ: Hlášení a výkazy v IS ENVITA pro obce a města
14.2. iKURZ: Jak vést od 1. 1. 2025 evidenci odpadů v souladu s požadavky nové legislativy zaměřeno na původce odpadů
17.2. iKURZ: Vedení průběžné evidence odpadů od 1. 1. 2025 v souladu s aktuální legislativou - zaměřeno na provozovatele zařízení a obchodníky
Opakování: 13.03.2025
20.2. Podávání hlášení do ISPOP (ovzduší, IRZ), povinnosti v oblasti ochrany ovzduší
27.2. Práva a povinnosti při ochraně před povodněmi podle vodního zákona
28.2. Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) včetně výkladu o aktuálních významných změnách legislativy
Březen    
4.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2024
12.3. iKURZ: Legislativa ochrany ovzduší a základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší - ohlašovací agenda za rok 2024
13.3. Konference Zelená infrastruktura
18.3. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnictví v roce 2025
18.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování: 19.03., 13.05., 14.05., 15.05. 2025
20.3. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby - evidence, využití, recyklace
20.3. Vzorkování pitných, podzemních a odpadních vod
21.3. Zákon o odpadech, jeho prováděcí předpisy a odpadová evidence
Duben    
1.4. Změny v průběžné evidenci odpadů od 1. 1. 2025 v souvislosti s koncem přechodných ustanovení zákona o odpadech - zaměřeno na provozovatele zařízení a obchodníky
3.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
8.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2025
Opakování: 9.4.
10.4. WEBINÁŘ: Jak v IS ENVITA v modulu EKO – KOM vytvořit čtvrtletní výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích
15.4. Novinky v oblasti Měření hluku a vibrací
23.-24.4. DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
24.4. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby
29.4. iKURZ: Evidence kovových odpadů v roce 2025 aneb co je v oblasti nakládání s kovy nového
30.4. iKURZ: Havarijní novela vodního zákona
Květen    
13.5. Zásadní změny povinností provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2025
Opakování:
14.5.
20.5. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady včetně kalů a specifika nakládání s nimi od 1. 1. 2025
26.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
27.5. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi
Opakování: 28.5.2025
29.5. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek v souvislostech legislativních povinností platných od 1. 1. 2025
Červen    
2.-3.6. 29. ročník konference MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANY OVZDUŠÍ - kongresový hotel LUNA, Ledeč nad Sázavou
3.6. iKURZ: Provoz sběrného dvora v souladu s požadavky obecního systému a změny v průběžné evidenci odpadů od 1. 1. 2025 v souvislosti s koncem přechodných ustanovení zákona o odpadech
4.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
10.6. iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2025
12.6. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému
17.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
18.6. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
Září    
18.9. iKURZ: Obalová legislativa a její aplikace do praxe výrobního podniku
23.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 24.09., 25.11., 26.11., 27.11. 2025
 
  

 

Novinky

10.02.2025 09:31

Švýcaři v referendu odmítli ústavní zakotvení enviromentálně odpovědné ekonomiky

Švýcaři dnes v referendu výraznou většinou zamítli ekologickou iniciativu požadující ústavní zakotvení ekologicky odpovědného hospodářství. Informovala o tom agentura DPA, podle níž účast v referendu činila 38 procent. Ve 26 kantonech hlasovalo proti návrhu stranické mládežnické organizace Mladí Zelení podle konečného výsledku 69,8 procenta voličů. 

Cílem iniciativy bylo uzákonění toho, že do deseti let by švýcarská ekonomika mohla spotřebovávat jen tolik zdrojů a uvolňovat jen tolik škodlivých látek, kolik může příroda nahradit a vstřebat. Politolog Urs Bieri švýcarské rozhlasové a televizní společnosti SRF řekl, že lidé patrně měli obavy ze škod, které by iniciativa mohla napáchat na hospodářství a jejich vlastním blahobytu. Také švýcarská vláda iniciativu s oficiálním názvem "Za odpovědné hospodářství v planetárních mezích" odmítala. Varovala před velkými náklady pro firmy i před omezením spotřeby.

09.02.2025 17:24

Ze skládky unikají chemikálie do vody, stát nechtěl uznat havárii

Tisíce rezivějících sudů s jedovatými chemikáliemi leží na skládce u středočeské obce Nelahozeves poblíž Kralup nad Vltavou. Z prasklých nádob vytéká černá hmota, takzvaná styrenová smola, na první pohled podobná asfaltu nebo černé umělé hmotě. Při testech na zvířatech se prokázala rakovinotvornost styrenu. Ze skládky prosakuje chemikálie už mnoho let do spodních vod i do řeky. Více ZDE

 

 

Související:

Nebezpečná skládka chemikálií v Nelahozevsi se musí zlikvidovat, rozhodl soud


 

06.02.2025 20:25

Připomínky: Akt o průmyslu pro nulové čisté emise

Evropská komise zveřejnila k připomínkování: pokyny ke strategickým projektům (prováděcí akt), seznam konečných produktů technologie pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí (prováděcí akt), aukce energie z obnovitelných zdrojů- necenová kritéria (prováděcí akt). Tato konzultace se týká prováděcích aktů v rámci Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

 

 

Dokument ke stažení:

06.02.2025 20:16

Zálohomat. V Třebechovicích pod Orebem testují obyvatelé systém zálohování plechovek nebo PET lahví

Vrátit použitou plechovku nebo PET láhev je už v některých evropských zemích běžná věc. U nás se na to teprve připravujeme. V Třebechovicích pod Orebem na Hradecku systém zálohování testují a místní radnice motivuje obyvatele k jeho využívání také soutěží. Ocení ty, kteří za čtvrt roku vloží do automatu nejvíc obalů. Za 14 dní fungování tohoto pilotního programu bylo vloženo 2224 obalů. Více ZDE

06.02.2025 18:04

Od března začne platit novela zákona o ochraně ovzduší

Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší. Zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel, začne platit od 1. března 2025.

„Všechna nově platná opatření podle zákona o ovzduší mají společné cíle – zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit nadměrnou administrativu. Firmy budou muset nově minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, a omezovat šíření prachu. Kromě toho zákon také rozšiřuje kontinuální měření emisí a nová opatření především v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky budou přicházet jen digitálně a do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. A díky povinnosti nepřetržité kontroly technologie skončí dohady, zda firmy skutečně používají například filtry nebo odlučovače průběžně, i když se znečišťující látky měří například jen jednou za rok,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinnost nepřetržité kontroly technologie nebo opatření ke snižování emisí se podle návrhu novely dotkne od počátku roku 2026 zhruba 7 700 zdrojů, u kterých provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pouze jednorázovým měřením emisí většinou jednou za rok.

Kontinuální měření emisí pro různá odvětví a odstupy pro obydlí kvůli zápachu z výroben

Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Díky tomu bude možné získat okamžitý přístup k údajům.

Další důležitou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Ta se podle návrhu bude muset pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů. Minimální vzdálenosti budou stanoveny pro vybrané typy činností a ploch ve vyhlášce a jejich hodnoty budou pevně dané.

Méně prachu ze staveb ve městech a obcích i vyšší sazby poplatku za znečištění

Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích. „Například pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb,“ vyjmenovává ministr životního prostředí.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2026, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně. Cílem není vybírat peníze pro stát, ale dosáhnout takové výše, která bude motivovat k dalšímu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.

Zefektivnění nízkoemisních zón pro lepší ovzduší v obcích

„A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do zavedené zóny nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně bude možné jejich vjezd zpoplatnit. Zkrátka chceme, aby radnice mohly najít takové řešení, které v konkrétním městě nejlépe pomůže zvýšit kvalitu ovzduší,“ dodává ministr Hladík.

Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec.

Stejně tak bude radnicím umožněno lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu. To znamená například dočasně zvýhodnit veřejnou dopravu nebo zlepšit kvalitu ovzduší v místě třeba dočasným omezením spalování v otevřených ohništích, případně vytápění doplňkovými zdroji, jakými jsou třeba krby nebo regulací prašné činnosti například ze staveb tam, kde je k dispozici jiný zdroj tepla.
 

06.02.2025 11:38

Sběr plechovek a plastu do jednoho kontejneru je Potěmkinovou vesnicí. V Česku na jejich roztřídění neexistuje infrastruktura.

Možnost vhazovat plechovky do žlutých kontejnerů spolu s plasty nezlepší míru jejich vytřídění a už vůbec nezajistí jejich recyklaci. Česko totiž pro vytřídění tzv. multikomoditního odpadu nemá připravenou infrastrukturu, ze 140 třídicích linek v ČR je na dotřiďování kovů od plastu připraven pouze zlomek. Tato změna tak nezvýší míru třídění, ale především nezajistí opakované využití PET lahví a plechovek do nových nápojových obalů. Většina materiálu bude dále končit na skládkách, ve spalovnách či odhozená v přírodě. Tento krok je pouze maskováním skutečného problému, který leží někde jinde - má odvést pozornost od stávajícího nefunkčního systému třídění.

Současná infrastruktura není připravena na třídění tzv. multikomoditního odpadu. „Ze 140 třídících linek umí hliník třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka. Ostatní jsou ruční třídičky, které jsou extrémně neefektivní a ztráta cenného materiálu je na nich obrovská. 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek dnes v Česku nedojdou k recyklaci a končí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě místo toho, aby se znovu recyklovaly do nových nápojových obalů,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Vhazování plechovek do žlutých kontejnerů jako řešení pro lepší sběr a recyklaci proto vnímáme pouze jako Potěmkinovu vesnici pro spotřebitele, která ve skutečnosti nebude mít žádný pozitivní efekt.“  

Přitom právě hodnota materiálu, který dnes leží ladem na skládkách, v přírodě nebo končí ve spalovnách, může pomoci systém financovat. „My dnes obaly separujeme, ale potom je nevyužíváme. Přitom tyto obaly mají hodnotu, která pomůže celý systém financovat, stejně jako tomu je například na Slovensku. To vysbírá 92 % obalů k recyklaci, a právě výnos z jeho prodeje se podílí na financování a zlevňuje provoz celého systému,“ říká Havligerová. V Česku se vysbírá 75 % PET lahví a méně než 30 % plechovek, dnes tak stát na nevyužitém materiálu ztrácí 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. Podle Havligerové Češi třídí odpovědně s vírou, že je materiál dál využíván - půlka republiky tak například třídí a zcela zbytečně vymývá kelímky od jogurtu, které stejně skončí na skládce.

V Česku převažuje neefektivní ruční sběr, třídící infrastruktura ve srovnání se západní Evropou je zaostalá. Bez zásadního rozvoje infrastruktury tak snaha o zlepšení prostřednictvím multikomoditního sběru nemůže fungovat. Právě i proto je řešením zálohový systém, který umí vysbírat minimálně 90 % obalů k recyklaci. Je také funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i minimálně 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Jako sedmnácté se v lednu přidalo Rakousko. Dnes tak zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

 

Autor: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování                
 

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

04.02.2025 11:26

Češi platí přes 1,5 miliardy korun ročně za to, že v Česku neexistuje zálohování PET lahví a plechovek. A trpí tím i příroda

Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 mld. korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.

Absence zálohového systému se promítne nejen do výdajů veřejných rozpočtů, ale také do peněženek českých domácností. Ztráty způsobené nefunkčním systémem třídění obalů na nápoje v Česku přesahují 1,5 miliardy korun každý rok. „Do této částky se promítají pokuty za nerecyklovaný obalový plast udaný na trh, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie, ztráta hodnoty obalů, které nebyly, ale přitom mohly být dále využity nebo náklady obcí na odpadové hospodářství s materiály, o něž by se po zavedení zálohování nemusely starat,“ uvádí Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.

Pokud nedojde ke spuštění zálohování nápojových obalů, bude muset Česko i nadále platit poplatek Evropské unii za každou plastovou lahev uvedenou na trh, kterou současný systém nezvládl recyklovat. Pokuta je 800 EUR za tunu plastů. Při aktuální míře recyklace PET lahví ve výši 50 % platí Česko celkem zbytečně pokutu za zhruba 25 000 tun nerecyklovaného plastu, což je v souhrnu půl miliardy korun ročně.

Cenné suroviny zakopané pod zemí

Dalším nákladem, jemuž zálohy pomohou předejít, je ztráta hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. „Dohromady to znamená materiál v hodnotě 651 milionů korun, přičemž tato suma by mohla pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace použitých obalů a ušetřit tak peníze z veřejných rozpočtů a rozpočtů firem, které tyto obaly uvádějí na trh,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Nápojové obaly tvoří významnou část objemu veřejných odpadkových košů v Česku. „Jen hlavní město Prahu stojí výsyp tohoto druhu odpadu z veřejných košů ročně 20 milionů korun. Pro všechny města a obce České republiky, především pro turisticky atraktivní oblasti lze tento náklad odhadem vyčíslit celkově na 60 milionů korun ročně,“ komentuje Petr Novotný.

Stovky milionů korun z rozpočtů měst a obcí

PET lahve a plechovky zabírají objem v odpadovém hospodářství obcí a měst. I za předpokladu, že jsou vyhozené obaly sešlápnuté, naplní za rok 600 tisíc černých kontejnerů a 1,2 milionu žlutých kontejnerů s objemem 1 100 litrů. Při aktuálních cenách za vysypání každé takové popelnice a skládkování nebo jiné zpracování odpadu, který takto vznikne, tvoří PET lahve a plechovky v nákladech odpadového hospodářství měst a obcí náklad 320 milionů korun ročně.

Pokud k uvedení zálohování do praxe nedojde, bude nutné vynaložit prostředky na rozšíření aktuální sběrné sítě o barevné popelnice u každého rodinného domu, což bude stát 2,3 miliardy korun. Následný provoz rozšířené infrastruktury pro sběr odpadu by pak obce stál 3 miliardy korun ročně, které by se musely promítnou buď do veřejných rozpočtů nebo do koncových cen pro spotřebitele přes navýšení poplatků výrobců za uvedení obalů na trh.

Absence zálohového systému na PET lahve a plechovky znamená i řadu dalších negativních dopadů. V současném systému končí tři čtvrtiny plechovek ve směsném odpadu a polovina PET lahví navzdory vytřídění nedoputuje k recyklaci. Nápojové obaly tak ve velké míře končí na skládkách, ve spalovnách, nebo pohozené v přírodě a na ulicích měst a obcí.

Třídění ještě neznamená recyklaci

Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá na výrobu PET lahví nových. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužije žádná. V Česku navíc ani pro jejich sběr ve velké části země neexistuje dostatečná infrastruktura. „Zálohování je nutností, která uleví nejen přírodě, ale také omezí zbytečné náklady spojené s neefektivitou současného systému. Čeští spotřebitelé, kteří poctivě třídí odpad, často ani netuší, že vytříděné materiály v řadě případů nejsou efektivně recyklovány. Zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh, kdy se z použité lahve stane opět lahev a z plechovky nová plechovka,“ uzavírá Kristýna Havligerová

V Evropě zálohování zavedlo již 17 států, v nichž zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

 


 

04.02.2025 11:02

Připomínky: Evropské environmentální hospodářské účty – aktualizace příloh

Evropský komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se Evropské environmentální hospodářské účty – aktualizace příloh IV, V a VIII nařízení (EU) č. 691/2011. Účelem tohoto nařízení je aktualizovat evropské environmentální ekonomické účty zavedením nové klasifikace environmentálních účelů (CEP) a doplnit údaje o investicích do zmírňování změny klimatu, aby se zlepšilo monitorování a porovnatelnost environmentálních údajů v rámci EU.

 

Dokument ke stažení:

EU 16_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2025)

EU 16_25 EK Příloha – Ares(2025)505092

04.02.2025 10:45

Silnice budoucnosti: Samoopravný asfalt zodpadní biomasy jako řešení výmolů

Vědci ze Swansea University a King’s College London ve spolupráci s chilskými kolegy vyvinuli revoluční typ asfaltu, který se dokáže sám opravit. Tajemství se skrývá v mikrosporách, menších než je tloušťka lidského vlasu, naplněných recyklovaným olejem. Tyto spory jsou integrovány do asfaltové směsi a fungují jako miniaturní „lékárničky“. Jakmile se v asfaltu objeví trhlina, spory se mechanicky „rozbijí“ a uvolní olej, který vyplní poškozené místo a trhlinu v silnici vyplní. V laboratorních podmínkách dokázali vědci zacelit mikrotrhliny za méně než hodinu. K vývoji této technologie vědci využili umělou inteligenci (AI). Ta jim pomohla analyzovat organické molekuly v bitumenu, pochopit proces vzniku trhlin a vyvinout efektivní samoopravný asfalt. Více ZDE

03.02.2025 10:13

Nenechte si ujít Evropský kulatý stůl o udržitelné spotřebě a výrobě

Společnost EMPRESS potěšením oznamujeme, že 22. ročník konference Evropský kulatý stůl o udržitelné spotřebě a výrobě (European Roundtable on Sustainable Consumption and Production – ERSCP 2025) se bude konat v Praze ve dnech 16.-18. září 2025.

ERSCP je mezinárodní konference, na které se již od roku 1994 pravidelně setkávají odborníci z řad akademické obce, soukromého sektoru a veřejné správy, aby společně rozvíjeli problematiku udržitelné spotřeby a výroby (USV) v širokém spektru oblastí. Cílem této série konferencí je propojovat zainteresované strany zabývající se tématem USV, umožnit účinnou výměnu znalostí a zkušeností a napomáhat vzniku a rozvoji nových nápadů a iniciativ – to vše v úzké součinnosti mezi podnikatelskou a vědecko-výzkumnou sférou.

Konference ERSCP 2025, kterou pořádá EMPRESS (nevládní organizace zaměřená na problematiku udržitelné spotřeby a výroby) ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a evropskou ERSCP Society, se zaměří na téma „Spolupráce zainteresovaných stran v oblasti udržitelnosti: Role podnikatelského sektoru, akademické obce, veřejného sektoru a občanské společnosti v udržitelné spotřebě a výrobě“. Cílem konference je umožnit předním odborníkům výměnu nejnovějších myšlenek a zkušeností z dané oblasti a přispět k utváření udržitelné budoucnosti.

Mezi hlavní tematické okruhy konference patří:

  1. Udržitelné a cirkulární obchodní modely v průmyslu;
  2. Cirkulární ekonomika a udržitelné využívání zdrojů;
  3. Udržitelná spotřeba a životní styl pro cirkulární společnost;
  4. Odolná města a regiony;
  5. ESG a financování udržitelnosti;
  6. Politiky pro udržitelnou spotřebu a výrobu a cirkulární společnost;
  7. Vzdělávání a učení pro udržitelnou spotřebu a výrobu a cirkulární společnost.

Hlavními partnery konference jsou Komerční banka a společnost SUEZ. Konference také získala záštitu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí.

Podrobné informace o konferenci včetně výzvy k předkládání příspěvků jsou k dispozici na webových stránkách konference:  www.erscp2025.eu .

Srdečně zveme výzkumníky, vědce a odborníky z praxe (jako jsou zástupci podniků, tvůrci politik, aktivisté, zástupci nevládních organizací), aby se zúčastnili konference a prezentovali a diskutovali o svých inovativních nápadech, postupech, zkušenostech a metodách.

 

01.02.2025 07:26

Němci vyšetřují firmu, jež navezla odpad na Bruntálsko. Ve skládce jsou i baterie

Odpadovou firmu podezřelou z nelegálního uložení odpadu v Jiříkově na Bruntálsku vyšetřuje na základě podnětu z Česka německá prokuratura. Společnost do chráněné oblasti Sovinecko u Jiříkova navezla zbytky vyřazených letadel a větrných elektráren. Podle starostky obce skládka obsahuje i toxický elektroodpad. Více ZDE
 

01.02.2025 06:52

Úspory vody v průmyslu - II. výzva - komponenta 2.7 Cirkulární ekonomika Národního plánu obnovy vyhlášena

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu cirkulární ekonomiky – úspory vody v průmyslu – II. výzva z Národního plánu obnovy. Pro průmyslové podniky je připraveno 150 000 000,- Kč z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Cílem výzvy je v maximální možné míře podpořit oblast udržitelného nakládání s vodou a podpořit opatření na úspory vody a optimalizaci využívání vody v podnikatelské sféře jako součást zavádění principů oběhového hospodářství a adaptace hospodářství na změny klimatu. 

 

Základní informace k výzvě:

Datum vyhlášení výzvy: 31. 01. 2025,

Datum zpřístupnění žádosti o podporu v MS2014+: 17. 02. 2025,

Datum zahájení příjmu žádostí o podporu: 17. 02. 2025,

Datum ukončení příjmu žádostí o podporu: 30. 05. 2025,

Plánovaná celková alokace výzvy: 150 000 000,-  Kč

Alokace výzvy: 150 000 000,- Kč

Minimální výše dotace činí 500 000,- Kč a maximální výše dotace činí 10 mil. Kč.

Míra podpory 40 % pro všechny žadatele, tj. MSP + VP.

 

Text výzvy:

Uspory_vody vyzva_II_NPO [pdf, 314 kB]


 

30.01.2025 17:13

"Úhradová dotace" z roční úhrady z vydobytých nerostů

Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů,  v ustanovení § 33h a násl.) stanoveným poplatníkům ukládá povinnost zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů. Z výnosu úhrady z vydobytých nerostů přísluší státnímu rozpočtu podíl ve výši vymezené pro jednotlivé nerosty v ustanovení § 33n horního zákona. Ze souhrnného takto vymezeného podílu státního rozpočtu na celkové  úhradě za vydobyté nerosty podle ustanovení § 33o odst. 1 Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) přísluší částka ve výši 28 % a je určena účelovost úhrady.

Pokyn k provedení ustanovení § 33o odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů – úhradová dotace (ÚD) s platností od 1. února 2025 stanovuje jednotný postup pro uplatňování žádostí o přidělení této tzv. úhradové dotace a současně způsob uvolňování finančních prostředků a jejich kontroly (viz. příloha č.j.: MPO 13832/2025).

 

Dokument ke stažení:

 

30.01.2025 12:05

MŽP poskytne 500 milionů na odstranění rizik kontaminace ohrožující lidské zdraví nebo na rekultivaci starých skládek

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu na projekty zaměřené na odstranění rizik kontaminace ohrožující lidské zdraví, vodní zdroje nebo ekosystémy, a také na rekultivace starých skládek. V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) je na ně k dispozici 500 milionů korun. Finance mají podpořit hlavně sanace nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy.

„Ačkoli neustále usilujeme o to, abychom pro nás i budoucí generace udržovali a zachovali zdravé a čisté životní prostředí, stále se najde dost velmi znečištěných míst, jejichž kontaminace zásadně negativně ovlivňuje naše zdraví. V současné době je těch s nejzávažnější kontaminací evidováno okolo pěti set. Naší povinností je zamezit nebezpečnému znehodnocování vodních zdrojů a ekosystémů. A tam, kde jsou ať už podzemní nebo povrchové vody, půda či ovzduší kontaminovány, je potřeba odstranit rizikové faktory, které znečištění zapříčinily. 500 milionů korun tak pomůže řešit široké spektrum sanačních prací a souvisejících nezbytných kroků, které v konečném efektu pomohou při rekultivacích ohrožených lokalit. Vlastníci kontaminovaných pozemků mohou na jeden projekt žádat až milion korun,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Řešení historických ekologických zátěží, u kterých není znám původce znečištění, je dlouhodobou prioritou Ministerstva životního prostředí. Mnohé z těchto zátěží vznikly ještě před rokem 1989 během intenzivní industrializace. Mezi lety 1989 a 2007 bylo znečištění často špatně zaznamenáno a řešeno, což vedlo k vážným problémům, které i dnes ovlivňují kvalitu životního prostředí a zdraví lidí.

„Jedná se o složité a finančně náročné projekty, které vyžadují komplexní přístup. Naším cílem je odstranit tyto zátěže, abychom minimalizovali jejich negativní vliv na současné i budoucí generace,“ říká ministr Hladík. MŽP kontinuálně podporuje sanaci těchto lokalit z evropských i národních zdrojů. „V posledních čtyřech letech jsme z Operačního programu Životní prostředí na tyto projekty vynaložili 1,36 miliardy korun. Zájem o finanční prostředky stále roste, proto přidáváme další půl miliardu korun, a to nejen kvůli potřebě sanací, ale i kvůli možnosti obnovit využití postižených území pro veřejnost a regionální rozvoj,“ dodává ministr.

Tato výzva nově umožňuje žádat o podporu vlastníkům pozemků, kde ke kontaminaci došlo nejen před rokem 1989, ale i v období do 30. 4. 2007. O finanční prostředky z OPŽP mohou žádat vlastníci pozemků, pokud jim nebo jejich právním předchůdcům nebylo nařízeno odstranění závadného stavu z moci úřední. Projekt může zahrnovat jak komplexní sanaci, tak dílčí etapy zaměřené na snížení úrovně znečištění. Součástí může být geologický výzkum, sanační a dekontaminační metody, odtěžby, čerpání podzemní vody, vzorkování a analýzy, nezbytné stavební či demoliční práce, transport a odstranění nadlimitních odpadů, rekultivace lokality a podobně.

Finanční pomoc mohou čerpat obce, kraje, veřejné instituce, vlastníci a nájemci postižených území a další oprávněné subjekty. Míra financování projektů, která se pohybuje mezi 50 % a 85 % způsobilých výdajů, závisí na plánovaném využití lokalit.

„V této výzvě mohou předložené projekty získat bonifikaci až 5 % podle míry závažnosti staré ekologické zátěže a až 5 % za rozvojový potenciál regionu, kde se ekologická zátěž nachází. To nám umožní finančně zvýhodnit projekty s nejvyšším přínosem pro ochranu životního prostředí a lidské zdraví i pro ekonomický a sociální rozvoj dané lokality,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad projekty administruje.

„Důležitým faktorem pro podání žádosti o dotaci je připravenost projektů. I na tu je možné čerpat podporu z OPŽP, konkrétně z výzvy číslo 67, určené na úhradu výdajů za průzkum kontaminovaných lokalit a zpracování analýzy rizik, která stanoví, jaká kontaminace se v místě nachází, a navrhne efektivní řešení,“ doplňuje ředitel Valdman.

Žádosti v 72. výzvě bude možné posílat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21 od 29. ledna 2025 do 14. listopadu 2025.

 

Detaily a dokumenty k výzvě:

72. výzva–Sanace ekologických zátěží

 

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE