Více času na podstatné

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


 

Bioodpady a kaly

I díky dotacím vznikla spousta kompostáren a nyní máme papírově kapacitu zajištěnou a dostatečnou. Faktem však je, že ne všechny provozy jsou ekonomicky funkční, a tak po uplynutí doby udržitelnosti zkrátka provoz uzavřou a nakoupenou techniku využijí jinak a jinde nebo ji prodají. Co bude pak? Zasloužilo by si kompostování vlastní oborovou asociaci? Proč podpořit domácí kompostování a jaká je praxe na Praze 12? A mnoho dalšího k tématu bioodpadů najdete v aktuální čísle časopisu Odpadové fórum. Přehled obsahu ZDE

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 


DOPORUČUJEME

 

 

 

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Září    
5.-6.9. REACH Konference 2019

10.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů ve vazbě na nový zákon o odpadech a přelomové změny, které přinese
Opakování: 11.9., 1.10., 3.10., 22.10., 23.10., 24.10.

26.9. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí

Říjen    
8.10. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Opakování: 9.10.

10.10. Obalům na stopě – vydejte se labyrintem až do úspěšného cíle

22.10. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 23.10.

24.10. Předcházení vzniku odpadů 2019

31.10. RE flek-reflek, cyklace-recyklace … aneb ASIO dává RE
Opakování: 5.11.

Listopad    
5.11. Práce s programem EVI 8 pro provozovatele zařízení určených k ekologické likvidaci autovraků a příprava na roční hlášení
Opakování: 6.11.

27.11. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování

 

  

 

Novinky

19.07.2019 12:32

Regulované látky a skleníkové fluorované F-plyny

Co to ty regulované látky vlastně jsou? Jsou to látky, které poškozují ozonovou vrstvu země. Regulované látky se začaly ve velkém rozsahu používat ve druhé polovině minulého století v souvislosti s rozvojem chladírenského průmyslu (ledničky, mrazničky) a nárůstem množství vyráběných klimatizací. Používají se v protipožární ochraně, jako nadouvadla izolačních pěn, v zemědělství proti škůdcům a chorobám, v nátěrových hmotách jako rozpouštědla, ve zdravotnictví jako hnací plyn inhalátorů apod.

Regulované látky obsahují chlor či brom. Známé jsou pod označením „freony“ (tzv. CFC – halogenové uhlovodíky a HCFC látky – částečně halogenové uhlovodíky), halony a další. Jejich vliv na ozonovou vrstvu se charakterizuje hodnotou potenciálu poškozování ozonové vrstvy. Kromě toho jsou všechny regulované látky významnými skleníkovými plyny. Tyto látky mají při vypuštění do atmosféry různou dobu životnosti, od jednotek po stovku let.

Jejich seznam je uveden v příloze I nařízení (ES) č. 1005/2009.

 

Definice skleníkových fluorovaných plynů.

Fluorované skleníkové plyny sice nemají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu Země, zato však mají tzv. potenciál globálního oteplování (tzv. GWP z anglického „global warming potential“). Emise těchto látek tedy mají negativní vliv na klimatický systém Země ve smyslu jeho oteplování. Fluorované skleníkové plyny, označované také jako tzv. F-plyny, se dělí do skupin obsahujících částečněfluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), fluorid sírový (SF6) a další fluorované skleníkové plyny.

Jejich seznam je uveden v příloze I a II nařízení (EU) č. 517/2014.

Od 1. ledna 2015 není možné pro údržbu a servis stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel použít žádné regulované látky. Výjimka stanovená čl. 11 odst. a 4 nařízení (ES) č. 1005/2009  pro regenerované a recyklované látky typu HCFC (např. R22) skončila ke dni 31. prosince 2014. Nicméně pokud bude zařízení v pořádku fungovat bez úniku chladiva a nutnosti jeho oprav, může takto pracovat i po 31. prosinci 2014. Doba použití a provozu zařízení bude záviset na délce jeho životnosti. Na konci životnosti se zařízení vyskytne v okamžiku, kdy dojde k úniku chladiva z chladicího okruhu zařízení.  V případě úniku chladiva po 31. prosinci 2014 není možné toto zařízení doplnit chladivem typu  HCFC, ani jinou regulovanou látkou.

 

Jsou nějaké regule pro zacházení s těmito látkami?

Pro bezpečné zacházení s chladicími systémy a chladivy, které jsou rizikové pro životní prostředí, bylo Evropským parlamentem a Radou vydáno nařízení o povinnosti certifikace osob, které s těmito látkami zacházejí. Certifikát je platný ve všech zemích Evropské unie. Bez tohoto certifikátu není možné vykonávat praxi odborného technika a manipulace s chladicími systémy.

Povinnost certifikace byla zavedena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 o fluorovaných skleníkových plynech (toto nařízení je od 1. ledna 2015 nahrazeno nařízením (EU) č. 517/2014. Na národní úrovni je certifikace upravena zákonem č. 73/2012 Sb. Tímto krokem bylo stanoveno, že certifikace se vztahuje na činnosti u dále specifikovaných zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů a také látek, které poškozují ozonovou vrstvu (tzv. regulovaných látek).

 

Certifikáty se vydávají pro tyto oblasti:

  • stacionární chladicí a klimatizační zařízení, tepelná čerpadla (podle činností se rozlišují 4 kategorie).
  • stacionární protipožární zařízení.
  • elektrická spínací zařízení.

Od 1. února 2009 musí mít všechny osoby provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu, znovuzískávání a kontrolu těsnosti zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu (tzv. regulovaných látek) CERTIFIKÁT. Certifikát opravňuje držitele k výkonu činností uvedených v certifikátu. Oprávnění pro jednotlivé činnosti se liší podle oblasti (případně kategorie), pro kterou se certifikát vydává.

Certifikáty se vydávají podle čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014 a § 10 zákona č. 73/2012 Sb. Všechny certifikáty vydané nebo uznané podle předchozí legislativy (již neplatné, viz nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech a zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší) zůstávají nadále v platnosti v rozsahu a za podmínek, které jsou v nich stanoveny, a jsou považovány za certifikáty vydané podle platné legislativy.

 

Co je potřeba ve vztahu k reg. látkám a F-plynům rozlišovat?

Jedná se především o povinnosti týkající se kontroly těsnosti vedení revizní knihy nebo dalších dokumentů, které se k těmto revizím vztahují.

Pro regulované látky se jedná o povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

§ 4

Podmínky pro provoz a prodej zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny

(1) Zařízení obsahující nejméně 300 kg regulovaných látek je možné provozovat pouze, pokud je v něm instalován systém detekce úniků. Osoba provozující toto zařízení kontroluje systém detekce úniků alespoň jednou za 12 měsíců.

(2) Osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek je povinna vést evidenční knihu zařízení, uchovat ji pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let a předložit ji ke kontrole na výzvu kontrolního orgánu. Do evidenční knihy zařízení se zaznamenají

a) údaje podle článku 23 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009,

b) množství náplně a druh regulované látky,

c) datum servisních činností,

d) úkony údržby a revize spojené se zařízením, včetně kontroly úniku regulované látky,

e) číslo certifikátu osoby provádějící servisní činnost, její jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa,

f) stručný popis provedené činnosti, včetně stručného popisu závady,

g) výsledek provedené revize,

h) množství uniklé regulované látky zjištěné výpočtem,

i) množství a druh doplněného oleje,

j) množství znovuzískané regulované látky a údaj o jejím předání ke zneškodnění certifikované osobě, včetně uvedení čísla jejího certifikátu a u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a identifikační číslo osoby, u právnické osoby obchodní firma, právní forma a identifikační číslo osoby,

k) označení a množství fluorovaného skleníkového plynu nebo jiné látky, na kterou zařízení přechází.

 

V případě nakládání s F-plyny se jedná o nařízení EPaR č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech. Toto nařízení v čl. č. 4 odst. 1 ukládá od 1. 1. 2015 provozovatelům zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším v jiné než pěnové formě, povinnost zajistit u tohoto zařízení kontroly těsnosti.

Povinnost provádět kontroly těsnosti se vztahují na provozovatele těchto zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny:

  • stacionární chladicí zařízení;
  • stacionární klimatizační zařízení;
  • stacionární tepelná čerpadla;
  • stacionární protipožární zařízení;
  • chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;
  • elektrická spínací zařízení;
  • organické Rankinovy cykly.

 

Kontroly těsnosti se nevztahují do 31. 12. 2016 na:

  • na zařízení obsahující více než 5 tun ekvivalentu CO2, ale zároveň méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů;
  • hermeticky uzavřená zařízení, která jsou příslušně označena a obsahují více než 10 tun ekvivalentu CO2 a méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

 

Kontroly těsnosti se provádějí v následujících intervalech:

a) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 50 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

b) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 50 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 500 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

c) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků.

 

Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 prvním pododstavci písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené odstavcem 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto dvě podmínky:

a) zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a

b) inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 3.

 

Provozovatelé zařízení, u něhož je třeba provádět kontrolu těsnosti, jsou povinni zřídit a vést o každém z těchto zařízení tyto záznamy

a) množství a typ instalovaných fluorovaných skleníkových plynů;

b) množství fluorovaných skleníkových plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku;

c) zda byla daná množství instalovaných fluorovaných skleníkových plynů recyklována nebo regenerována, včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení a případně čísla certifikátu;

d) množství znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů;

e) identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu nebo vyřazení z provozu daného zařízení, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu;

f) termíny a výsledky kontrol;

g) pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření podniknutá k znovuzískání a likvidaci fluorovaných skleníkových plynů.

Provozovatelé mají povinnost vést tyto záznamy po dobu 5 let a dodavatelé mají povinnost uchovávat kopie těchto záznamů po dobu 5 let.

 

V čem spočívá detekce?

Systém detekce úniku je kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které provozovatele při zjištění úniku varuje. Systémy detekce úniku fluorovaných chladiv jsou povinné pro všechna stacionární chladicí zařízení a tepelná čerpadla (neplatí pro chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů). V případě, že množství jejich náplně je vyšší, než 500 tun ekvivalentu CO2, musí od 1. ledna 2015 zajistit systém detekce. Funkce detekce musí upozornit provozovatele nebo servisní společnost na jakýkoli únik chladiva. Systém musí být pravidelně kontrolován, a to nejméně jednou za rok.

 

Povinnosti z pohledu podávaných hlášení.

Ohlašovací povinnosti se vztahují jak k regulovaným látkám, tak F-plynům. Ohlašovací povinnost vychází z národní, ale i z evropské legislativy.

Pro regulované látky jsou ohlašovací povinnosti stanoveny v čl. 27 nařízení (ES) č. 1005/2009. Pro fluorované skleníkové plyny je to stanoveno čl. 19 nařízení (EU) č. 517/2014 a jeho prováděcím nařízením (EU) č. 1191/2014, které stanovuje formát a způsob předkládání zpráv. Tyto informace se ohlašují přes systém EIONET, Business Data Repository (BDR).

Podle zákona č. 73/2012 Sb. § 11 odst. 1 je povinnost hlásit prostřednictvím ISPOP tyto údaje:

  • F-plyny
  • Získání F-plynů z jiného členského státu EU více než 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů
  • Předání F-plynů do jiného členského státu EU více než 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů
  • 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů, nebo
  • Regulované látky
  • První uvedení na trh na území ČR s výjimkou dovozu
  • Znovuzískávání (odsátí RL ze zařízení)
  • Recyklace
  • Regenerace
  • Zneškodnění (fyzická likvidace)

To znamená, že ten, kdo s těmito plyny nakládá (nakupuje, prodává, upravuje, odstraňuje) v množství větším než, musí podat do 31. března za uplynulý kalendářní rok přes ISPOP hlášení na formuláři F_OVZ_RL.

Zmiňujeme se zde o regulovaných látkách a F-plynech ve smyslu chladiv, ale často se jedná o obdobné látky, které jsou také hasivy. Jednou označeny jako R (refrigerant) podruhé jako H (Halony). Např. halon H1202 (dibromdifluormethan) a chladivo R22 Chlordifluormethan. Přesto se k hasivům vztahují i další povinnost. S odkazem na zákon č. 73/2012 Sb. § 11 odst. 2 je uvedena povinnost hlásit halony a halonové instalace. Do 31. března za uplynulý kalendářní rok se hlásí počet systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, jejich typ a množství halonů v nich obsažených, množství použitých a skladovaných halonů a opatření ke snižování emisí.

To znamená, že ten kdo má např. SHZ (stabilní hasicí zařízení) na bázi halonů, nebo jen hasicí přístroje tohoto typu, musí podat do ISPOP hlášení na formuláři F_OVZ_PO.

Závěrem upozorňujeme na limity chladiv při nákupu chladících zařízení po 1. 1. 2020. Jedná se i o běžné chladící jednotky, případně jednotky, které jsou například součástí strojního vybavení -  nejčastěji obráběcí stroje, CNC sestavy apod. (omezení je uvedeno v následující tabulce).

 

Výrobky a zařízení

Datum zákazu

Chladicí a mrazicí zařízení pro domácnost s HFC s GWP 150 a vyšším

1. ledna 2015

Chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (hermeticky uzavřené)

s HFC s GWP 2500 a vyšším

1. ledna 2020

s HCF s GWP 150 a vyšším

1. ledna 2022

Stacionární chladicí zařízení s GWP 2500 a vyšším, jehož provoz je na těchto plynech závislý s výjimkou zařízení určeného pro chlazení pod −50 °C

1. ledna 2020

Sdružené centrální chladicí systémy pro komerční použití s výkonem vyšším než 40 kW a chladivem s GWP vyšším, než 150, s výjimkou primárního okruhu kaskádních zařízení, kde je povoleno GWP do 1500

1. ledna 2022

pokojové klimatizační zařízení (pro přemísťování mezi místnostmi), s chladivem s GWP 150 nebo vyšším

1. ledna 2020

Dělené klimatizační jednotky s vnitřní jednotkou s náplní menší než 3 kg chladiva s GWP 750 a vyšším

1. ledna 2025

 

Časová omezení se téměř nedotknou tepelných čerpadel (stacionární chladicí zařízení, viz tab. výše). Žádné z chladiv dnes používaných v tepelných čerpadlech nemá GWP vyšší než 2500. Zákaz se naopak výrazně dotkne zařízení, u nichž je do budoucna předepsáno chladivo s GWP 150 nebo nižším. V těchto zařízeních lze očekávat nasazování nových chladiv (např. R1234yf s GWP 4) nebo čistých uhlovodíků (propan).

 

Co je tedy při nakládání s reg. látkami a F – plyny to nejdůležitější?

Ve zkratce - kontrola těsností, revize, vedení deníků a plnění ohlašovacích povinností.

Pokud Vás tento příspěvek zaujal a pokud potřebujete legislativní pomoc, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí v oblasti všech složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší. Více najdete na https://www.inisoft.cz/

Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se s námi. Připravili jsme pro Vás řadu legislativních seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni.

 

 

Autor: Ing. Václav Kuncl, INISOFT Consulting s.r.o.
 

19.07.2019 12:30

Za neoprávněné nakládání s nebezpečnými odpady a překročení kapacity kompostárny dostala firma pokutu 180 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti SAVE CZ s.r.o. Firma provozovala v obci Rychnov na Chrudimsku mobilní drtič odpadů a kompostárnu v rozporu s podmínkami provozu těchto zařízení, které stanovil Krajský úřad Pardubického kraje.

Při kontrole v roce 2018 inspektoři zjistili, že firma přijala a následně provedla v mobilním drtiči drcení odpadu, jehož zpracování v tomto zařízení nebylo povoleno. „Jednalo se o stovky tun starých dřevěných železničních pražců napuštěných kreosotovým olejem – tedy nebezpečný odpad obsahující velké množství polycyklických aromatických uhlovodíků,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Firma navíc nedodržela podmínku provozu, a to, že činnost drtiče musí před každým zahájením drcení ohlásit. „Na krajském úřadě jsme ověřovali, že od počátku roku 2017 do doby naší kontroly nebyla činnost drtiče ani jednou řádně ohlášena, ačkoli k drcení prokazatelně docházelo,“ řekl Trávníček.  

Inspektoři kontrolovali také kompostárnu firmy provozovanou ve stejné obci. Zjistili, že přijala a neoprávněně kompostovala odpady, které ke kompostování nebyly schválené. Šlo o více než 1772 tun škváry a strusky, přes 151 tun dřevěných obalů a více než 94 tun dřeva. „Společnost dále výrazně překročila povolenou kapacitu kompostárny. Podle platného provozního řádu mohla ke zpracování přijímat celkem 2400 tun odpadů ročně. V roce 2017 však přijala přes 5575 tun, tedy více než dvojnásobek. Překročení kapacity o více než tři tisíce tun hodnotíme jako závažné,“ doplnil Trávníček.

Při stanovování výše pokuty inspektoři vyhodnotili jako přitěžující okolnost to, že se nejednalo o první porušení zákona, kterého se společnost SAVE CZ dopustila. V roce 2017 jí za neoprávněné nakládání s odpady uložili pokutu 70 tisíc korun.

17.07.2019 15:00

Společnost dostala za provoz kotelny bez povolení a další přestupky pokutu 100 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti AM INTERIÉR, a.s. Při kontrole v únoru 2019 zjistili, že firma ve svém závodě ve Zlíně-Loukách provozovala tři zdroje znečišťování ovzduší, aniž by dodržovala povinnosti dané zákonem o ochraně ovzduší.

Nejzávažnějším přestupkem společnosti bylo provozování plynové kotelny bez povolení Krajského úřadu Zlínského kraje. „Kotelna fungovala bez povolení od ledna 2015, tedy více než čtyři roky, což považujeme za velmi dlouhou dobu a velmi závažné porušení zákona,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Dalším pochybením firmy AM INTERIÉR bylo, že nezajistila v zákonem stanoveném intervalu tří let měření emisí těkavých organických látek produkovaných z lakovny dřevěných povrchů. „Poslední dokladovatelné měření na výduších z lakovny bylo provedeno v roce 2012. V roce 2015, ani v roce 2018 provedeno nebylo,“ konstatoval Augustin.

Doplnil, že třetím výrazným přestupkem bylo neměření emisí tuhých znečišťujících látek z dřevovýroby. To mělo být opět prováděno každé tři roky. Inspektoři však zjistili, že od roku 2013 provedeno nebylo.

Kromě toho firma za kalendářní roky 2015 až 2017 nezpracovala a nezaslala do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) údaje ze souhrnné provozní evidence lakovny, dřevovýroby a kotelny.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se společnost AM INTERIÉR neodvolala, sankce v červnu nabyla právní moci.

17.07.2019 13:07

Autobusy MHD brzy zužitkují odpadní čistírenské kaly. Na vyčištěný biometan budou jezdit v Praze a Brně

Ekologická soutěž E.ON Energy Globe každoročně sbírá a oceňuje zajímavé projekty, které přispívají k ochraně přírody. Letos v kategorii Firma nominovala odborná porota do užšího finále dva projekty. Prvním z nich je unikátní technologie úpravy bioplynu z čistírenských kalů na biometan, jenž následně slouží jako palivo pro vozidla městské hromadné dopravy. Druhým nominovaným projektem je mobilní čistička odpadních vod, která upraví i vodu z kaluže na kvalitní pitnou vodu.

Při čištění odpadních vod vzniká velké množství čistírenských kalů. Institut cirkulární ekonomiky představil v soutěži E.ON Energy Globe komplexní technologický řetězec zpracování tohoto bioodpadu na biometan. Ten je pak možné využít jako palivo v dopravních prostředcích. „Náš projekt lze snadno rozšiřovat, a pokud bychom využili všechny možnosti tohoto řešení, dokážeme dále zužitkovat velké množství bioodpadu z čistíren odpadních vod,“ uvádí Petr Novotný, projektový manažer Institutu cirkulární ekonomiky.

První testovací autobus městské hromadné dopravy poháněný biometanem z čističky odpadních vod vyjel do ulic v Brně. Linkový autobus, který pro pilotní testování zapůjčil Dopravní podnik města Brna, najezdil téměř 5 000 kilometrů a spotřeboval 1 660 kilogramů biometanu z čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích. Součástí projektu je i plnicí stanice s jednotkou na membránové čistění bioplynu od české inovační a výzkumné společnosti. Plnicí stanice díky tomu poskytuje biometan v kvalitě běžného zemního plynu.

Autobus MHD na biometan v běžném provozu uvidíme nejdříve v Praze

Projekt předkládá návrh na efektivní zpracování bioodpadu, jenž se díky této technologii stává velmi cennou surovinou s širokými možnostmi dalšího využití. Zkušenosti z projektu pohonu autobusu biometanem využijí inovátoři nejen k dalšímu rozvíjení technologie přeměny bioodpadu na plynné palivo, ale mají i cenný vzdělávací potenciál pro další města a firmy. „Nejdříve můžeme očekávat nasazení autobusů městské hromadné dopravy na biometan do běžného provozu v Praze, kde aktuálně jednáme, a poté bychom mohli vyjet i v Brně,“ prozrazuje Petr Novotný.

Pitná voda z řeky do 30 minut

Mobilní úpravna vody Hutira CCV na přívěsném vozíku může začít dodávat pitnou vodu už za 30 minut od spuštění. Systém využívá dostupné povrchové zdroje vody z rybníků či řek. Úpravnu vody je možné využít například při haváriích nebo živelních katastrofách, kdy nejsou k dispozici běžné zdroje kvalitní vody. „Voda je velká výzva do budoucna a zatím s ní neumíme zacházet. Chceme pomáhat lidem dostat se ke kvalitní pitné vodě v každé situaci, která nás může nejen v blízké budoucnosti čekat,“ popisuje motivy vzniku zařízení Petr Hajný, výkonný ředitel společnosti Hutira.

Denně může zařízení zajistit pitnou vodu až pro 7 200 lidí a lze k němu připojit i linku na plnění pitné vody do sáčků, případně je možné pitnou vodu skladovat ve flexibilních vodojemech. Mobilní úpravna tak může přes den přejíždět a pracovat na různých místech.

Zařízení se dá využít také v případě havárií a odstávek stávajících systémů pro dodávky pitné vody. Obce se tak vyhnou tradičnímu rozvozu vody v cisternách. Jsou ale i další místa a příležitosti, kde bude úpravna užitečná – při plnění bazénů nebo při zásobování pitnou vodou na festivalech a jiných větších kulturních akcích. „Vyvíjíme ještě jednu menší úpravnu vody, která bude určena pro rodinné domy, restaurace či penziony,“ doplňuje Petr Hajný.

Vítěznou firmu vybírá veřejnost

Oba projekty nominované v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Firma teď soutěží o hlasy veřejnosti. „O vítězném projektu rozhodnou lidé v online hlasování. Odměnou za podpoření projektu může být auto ŠKODA SUPERB iV s plug in hybridním pohonem na tři měsíce zdarma, elektrokolo od společnosti svetelektrokol.cz nebo poukázky do Hornbachu,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden ze dvou ekologických projektů mohou lidé na stránkách www.energyglobe.cz do 15. září.

17.07.2019 12:44

Metodický návod MŽP: Odpady z obalů znečištěné nebezpečnými látkami

Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k zařazování odpadů z obalů znečištěných nebezpečnými látkami nebo obsahujících zbytky nebezpečných látek pod katalogové číslo 15 01 10* podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.93/2016 Sb., o Katalogu odpadů

Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí (dále jen „OODP MŽP“) vydává tento metodický návod k zajištění jednotného postupu ze strany původců odpadů, kteří produkují odpady z obalů znečištěné nebezpečnými látkami nebo obsahující zbytky nebezpečných látek, při zařazování těchto vzniklých odpadů podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“, vyhlášky č.93/2016 Sb., o Katalogu odpadů (dále jen „Katalog odpadů“) a vedení jejich evidence podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o situaci, kdy původcům odpadů vznikají odpady z obalů znečištěné nebezpečnými látkami nebo obsahující zbytky nebezpečných látek z různých materiálů (např. papírové, plastové, kovové, kompozitní obaly). Původce zvažuje zařazení odpadů pod katalogová čísla dle materiálu 15 01 01 O/N Papírové a lepenkové obaly, 15 01 02 O/N Plastové obaly, 15 01 04 O/N Kovové obaly, 15 01 05 O/N Kompozitní obaly, a v návaznosti na toto zařazení současně odpady zvlášť odděleně shromažďovat, anebo zařadit tyto odpady pod katalogové číslo 15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné a to bez odděleného shromažďování podle materiálů. Předmětem nejasnosti bývá zejména problematika, zda použití katalogového čísla 15 01 10* musí být vázáno na souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů.

Odpady kategorie ostatní podskupiny 15 01 jsou tříděny za účelem následného, zejména materiálového využití. Ovšem v případech, kdy jsou tyto odpady znečištěny nebezpečnou látkou a zařazeny do kategorie nebezpečný odpad, je možnost jejich materiálového využití minimální a z tohoto důvodu by bylo jejich oddělené shromažďování a vedení evidence nadbytečné. Vydávat souhlas k upuštění od třídění pro odpad katalogového čísla 15 01 10* je rovněž nadbytečné.

V případě odpadů z obalů znečištěných nebezpečnými látkami nebo obsahujících zbytky nebezpečných látek by mělo být upřednostněno zařazení pod katalogové číslo 15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné. Preferenci tohoto postupu lze dovodit již ze samotné existence tohoto speciálního katalogového čísla pro nebezpečné odpady. Výše uvedené však platí pouze v případech, kdy tento způsob nakládání a zařazení odpadů nebrání nakládání s těmito odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady dle zákona o odpadech. Pokud by tedy např. jedna ze složek obalů, znečištěná nebezpečnými látkami nebo obsahující zbytky nebezpečných látek, zabraňovala předávání odpadu katalogizovaného pod kódem 15 01 10* např. k energetickému využití a bylo by tak možné tento odpad odstraňovat pouze uložením na skládku, pak je nezbytné danou složku obalových odpadů zařazovat jako odpad „O/N“ pod příslušné katalogové číslo podle materiálu obalu uvedeného v podskupině „1501“ Katalogu odpadů.

 

Platnost a účinnost: Tento metodický návod nabývá platnosti a účinnosti dnem 1. června 2019.

Zpracovali: Ing. Mgr. Ladislav Trylč, Ing. Gabriela Bulková

Schválil: Ing. Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů

 

Dokument ke stažení:

Návod (PDF, 219 kB)

16.07.2019 20:42

Coca-Cola zavádí lehčí PET lahve, ušetří tak i na poplatcích

Už od června uvádí americká firma Coca-Cola v tuzemsku do oběhu lehčí PET lahve. Díky tomu by společnost měla za rok uspořit 550 tun plastu. Kvůli snazší recyklaci se také ve Velké Británii od září začnou zelené sprity proměňovat na průhledné. Hmotnost půllitrovky se například sníží o 2,8 gramu, což dělá dvanáct procent. Nejvíce zhubnou litrové láhve, a to o 21 procent. Méně zatěžovat životní prostředí je jedním z hlavních důvodů plastového odlehčování. Druhým a neméně významným je finanční úspora. Za každý kilogram plastu totiž musí společnosti, které jej uvádějí na trh, platit firmě Eko-kom zajišťující třídění, recyklaci a využití obalového odpadu. Za plastové obaly se platí nejvíce – skoro šest korun za kilo. Každý uspořený gram je tak v konečném účtování znát. Pokud firma nespotřebuje sto tun plastů, za rok to znamená přes půl milionu korun ušetřených na poplatcích. Celý článek ZDE

16.07.2019 15:30

LN: Jezdit na odpad je zatím moc drahé

Ministerstvo průmyslu přišlo s podporou dalšího alternativního paliva. Nabízí dotaci až sto milionů korun na výrobu biometanu pro pohon automobilů, ale zájem je zatím mizivý.

Evropská unie se v rámci své zelené politiky usilovně snaží nahradit co největší díl fosilních paliv vhodnými alternativami. K již známému přimíchávání lihu či rostlinných olejů k benzinu a naftě a podpoře aut na zemní plyn, vodík nebo elektřinu by nyní v Česku mohl přibýt takzvaný biometan.

Jde o plyn vyráběný z organických zbytků, tedy například ze siláže, kejdy, některých zemědělských plodin a postupně i třeba z odpadu ze zahrad či z domácností. Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí do konce září dotaci až sto milionů korun na jeho výrobu. Resort přitom uvažuje ještě o další dotaci, vše bude prý záviset na dosavadním zájmu. Jenže ten, jak se ukazuje, zůstává chabý.

„V programu Nízkouhlíkové technologie byly vyhlášeny dvě pilotní výzvy na aktivitu úprava bioplynu na biometan. V první výzvě byly podány dva projekty v celkové výši dotace 32 milionů korun,“ uvedla pro LN mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Dodala však, že schválen byl pouze jeden z nich, ve výši sedmi milionů, ale dosud nebyl proplacen. Na druhou výzvu se zatím žádný případný zájemce o výrobu biometanu nepřihlásil.

Bez dotací se to nevyplatí

Je to už druhý pokus o zvýhodnění výrobců bioplynu v Česku. Před osmi lety se vláda pokusila jeho výkupní ceny podpořit zeleným bonusem, čtyřikrát vyšším než tehdejší cena zemního plynu. Riziko nekontrolovaného boomu, podle některých odborníků ne nepodobného solárním spekulacím se státní podporou fotovoltaiky, tehdy zabrzdil Senát. Prosadil výrazné snížení bonusu, a tak dnes u nás na biometan žádné auto nejezdí.

Biometan má stejné vlastnosti jako už deset let dotacemi podporovaný stlačený zemní plyn CNG. Mohou ho tedy využívat všechny CNG vozy, kterých přesto jezdí po Česku jen asi 23 tisíc a mají k dispozici na 190 veřejných plnicích stanic. Pro srovnání – benzinových a dieselových aut jezdí po republice zhruba 5,7 milionu a tankují u zhruba čtyř tisícovek veřejných pump.

Jenže zemní plyn je fosilní palivo, a proto Česko zkusí po vzoru některých evropských zemí „protlačit“ na trh i biometan coby stejně šetrný (má nízké emise CO2), ale navíc i obnovitelný zdroj. Biometan nemá snadnou startovací pozici. Jeho výroba, zjednodušeně řečeno čištění bioplynu jímaného z tlejících zemědělských plodin, trávy nebo organického odpadu, je zhruba třikrát dražší než cena CNG, tedy zemního plynu. Bioplynovým stanicím u nás se proto místo produkce biometanu vyplácí výroba státem dotované elektřiny.

Česko je však vázáno směrnicí EU, aby v roce 2030 pocházelo u nás z obnovitelných zdrojů 14 procent z celkové energie všech pohonů v dopravě. V současnosti jsme zhruba na polovině. Jan Matějka z České bioplynové asociace připomíná, že biometan patří k palivům, která mohou ke splnění závazku EU přispět. „V evropských zemích je nejdál Švédsko, kde na biometan jezdí řada osobních aut i autobusů. U nás je otázka, zda podpora ze strany ministerstva průmyslu bude pro zájemce dostatečně motivační,“ říká Matějka.

Komplikací kromě drahé výroby podle něj například je, že ministerstvo životního prostředí odložilo z roku 2024 až na rok 2030 zákaz skládkování, takže odpadovým firmám se o to déle vyplatí vozit bioodpad na skládky místo do bioplynových stanic. V Česku jich tak zatím odpad zpracovává jen deset, zatímco dalších 380 bioplynových stanic zpracovává zemědělské plodiny.

Další kapitolou je daň. Od té je dosud bioplyn osvobozen. Ministerstvo financí ale připouští, že pokud Evropská unie do ledna 2021 neschválí jeho další osvobození od daně, byla by tato daňová výhoda zrušena.

Zrušena může být i výhoda v platbě za jízdu po dálnici. Ministerstvo dopravy navrhlo, aby stát v rámci chystaného přechodu na elektronickou úhradu a videokontrolu dálničních poplatků zvýhodnil vozy na CNG a bioplyn. Někteří poslanci ale navrhli, aby se stejná sleva týkala i podobně ekologického propan-butanu LPG, na který jezdí u nás 170 tisíc aut.

V nedávném hlasování členů poslaneckého hospodářského výboru, které je jakýmsi doporučením pro finální hlasování celé Poslanecké sněmovny, však nakonec prošla varianta, která doporučuje nezvýhodňovat pro jízdu po dálnici vůbec žádný plyn. Ani LPG, ani CNG, ani biometan.

Nejasná zelená alternativa

Česko se už pustilo na základě ekologických požadavků EU do podpory náhražek benzinu a nafty. Stát tak vynakládá stamiliony na to, aby se „zelená“ paliva pokud možno co nejvíc rozšířila a byla cenově dostupná. Brusel zároveň tlačí automobilky do výroby ekologických, tedy dražších, zejména elektrických a plynových vozů, které ale vzhledem k vysoké ceně těžko najdou větší uplatnění.

Jenže nikdo stále neřekl, které palivo ze všech těch alternativních má budoucnost a smysl. Případně šanci jednou plně nahradit benzin a naftu.

„To neví nikdo. Předpokládám, že zhruba do roku 2050 tu stále bude taková symbióza fosilních paliv s několika alternativními,“ soudí Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. „Tipuji v poměru 60 : 40. Ale zda převládne plyn, elektřina, biometan, nebo nyní drahý a málo dostupný vodík, je otázka,“ uzavírá Loula.

 

 

Zdroj: Lidové noviny (16.7.2019)

16.07.2019 15:28

Výrobce dlaždic dostal pokutu 120 tisíc korun za úniky tuhých znečišťujících látek do ovzduší

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Plzni uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. Výrobce keramických dlaždic ve svém závodě v Chlumčanech na Plzeňsku provozoval mokré hladinové odlučovače zcela bez vodních náplní. Tuhé znečišťující látky odsávané z výroby tak byly přímo, bez jakéhokoli záchytu, vypouštěny do ovzduší.

Na konci května 2019 provedli inspektoři kontrolu na základě podnětu na vysokou prašnost. „Provoz některých mokrých hladinových odlučovačů zcela bez vodních náplní lze jednoznačně označit za trestuhodnou nedbalost obsluhy. Provozovatel byl dle provozního řádu povinen zabezpečit, aby tuhé znečišťující látky proudily přes plně funkční filtr,“ uvedla Petra Horčicová ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Dále inspektoři zjistili poškození filtračního systému u linky S6, respektive jeho netěsnost, což způsobovalo zvýšenou prašnost. „Závada na filtru nebyla zaznamenána v žádném z provozních deníků a do doby zjištění tohoto stavu inspektory ČIŽP provozovatel neprovedl žádná opatření k jejímu odstranění, což jsme vyhodnotili jako přitěžující okolnost,“ řekla Horčicová.

Proti pokutě za porušení zákona o integrované prevenci firma LASSELSBERGER nepodala odpor, sankce v červenci nabyla právní moci.

14.07.2019 13:58

ČIŽP pokutovala spáchání několika správních deliktů

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti SLEZSKÝ BETON a.s. Firma několik let bez povolení provozovala v ostravské městské části Muglinov dvě betonárny.

Při kontrole 29. dubna 2019 inspektoři zjistili, že jedna betonárna byla v provozu od března 2013 a druhá od května 2015. Ani pro jeden z těchto stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší neměl provozovatel povolení od Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. „Firma tak porušila zákon na ochranu ovzduší, protože byla povinna provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením k provozu,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Kromě toho firma od doby uvedení obou betonáren do provozu nezaslala Ministerstvu životního prostředí ani jednou povinné hlášení ze souhrnné provozní evidence. To má být zasíláno vždy nejpozději do konce března za předchozí kalendářní rok. „Povinností provozovatele je ohlašovací povinnosti plnit,“ řekl Kozubek.

Inspektoři při vyměřování pokuty přihlédli k tomu, že obviněný si své protiprávní jednání uvědomil a z vlastní iniciativy podal na krajský úřad žádost o povolení provozu. „Při kontrole předložil kopii žádosti, ze které vyplynulo, že byla na krajský úřad doručena 26. 4. 2019, tedy před zahájením naší kontroly,“ dodal Kozubek.

Proti pokutě firma SLEZSKÝ BETON podala odpor, ale až po termínu daném správním řádem. Sankce je od 25. června pravomocná.

 

Inspektoři ČIŽP uložili masokombinátu pokutu přes milion korun za spáchání několika správních deliktů

Milionovou pokutu uložili inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni společnosti Maso Brejcha s.r.o. Ta se dopustila několika správních deliktů - nakládala s povrchovými vodami v rozporu s povolením, vypouštěla odpadní vody do vod podzemních bez povolení, odebírala povrchové vody bez povolení. Také neohlásila neprodleně havárii znečištění povrchových vod levostranného přítoku Ceciny a následně též povrchových vod ve vodním toku Cecina, kterou způsobila vypouštěním odpadních vod z ČOV. Proti pokutě se subjekt odvolal k MŽP, které ji však potvrdilo v plné výši. Nabyla právní moci 5. 6. 2019.

„Společnost Maso Brejcha s.r.o. jako provozovatel čistírny odpadních vod (ČOV)vypouštěla 17. 6. 2015 z ČOV do bezejmenného levostranného přítoku vodního toku Cecina černě zbarvené zapáchající odpadní vody s obsahem odumřelé biomasy. Porušila tak provozní řád ČOV, který mj. stanoví, že vyčištěná voda na odtoku z ČOV nesmí zapáchat po splašcích ani hnilobným zápachem,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni. Vyčištěná voda na odtoku smí být podle provozního řádu ČOV pouze čirá nebo jemně zakalená, bezbarvá, případně žlutavá a nesmí zapáchat ani při detailním zkoumání. ČOV byla navíc dne 17. 6. 2015 v režimu havárie a vypouštění odpadních vod tak mělo být přerušeno a jejich likvidace zajištěna vyvážením. Havárii ale společnost nikomu neohlásila. „V důsledku tohoto protiprávního jednání došlo k významnému znečištění povrchových vod ve vodním toku Cecina až do vzdálenosti až 1,6 km. K obdobnému porušení provozního řádu došlo i 8. 7. 2015, kdy byla ČOV také v režimu havárie,“ doplnila Horčicová.

Firma Maso Brejcha s.r.o. nakládala bez povolení i s podzemními vodami. V době nefunkčnosti ČOV od 16. 6. 2015 do 22. 7. 2015 vyvážela mechanicky předčištěné odpadní vody z provozovny v množství nejméně 454 m3 fekálními vozy na zemědělské pozemky v sousedství provozovny. Tedy likvidovala odpadní vody vypouštěním do vod podzemních bez potřebného povolení vodoprávního úřadu. Společnost dále nepředložila provozní deník, nevedla v něm všechny předepsané záznamy, zaznamenávala do něho údaje v rozporu se skutečností a neprováděla denní obsluhu ČOV.

V rámci řízení byla právnické osobě Maso Brejcha s.r.o. uložena ještě další pokuta 23 200 korun za to, že odebírala povrchové vody bez platného vodoprávního povolení. Konkrétně v roce 2015 odebrala 580 m3 povrchových vod pro potřeby oplachů v provozovně z umělé vodní nádrže v k. ú. Hradišťský Újezd.

 

Obec Velké Hydčice odebrala více než 1700 metrů krychlových vody bez povolení. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu přes 120 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Plzni uložili pokutu 120 190 korun obci Velké Hydčice na Klatovsku. Ta v roce 2018 nepovoleně odebrala 1717 metrů krychlových podzemní vody.

Obec měla vodoprávním úřadem povoleno čerpat z vrtané studny maximálně 10 tisíc metrů krychlových za rok. S celkem 11 717 metry krychlovými odebrané podzemní vody však byla o více než 17 procent nad schváleným limitem. „Povolením stanovené limity chrání zdroje vody před jejich přečerpáním a je potřeba je dodržovat. To je zvláště v posledních letech, kdy nás na řadě míst v republice trápí hydrologické sucho, velmi důležité. Nedovolený odběr podzemních vod směřuje proti samotnému účelu vodního zákona, kterým je ochrana podzemních vod a hospodárné využívaní vodních zdrojů,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň. Dodala, že obec vysvětlovala nadměrný odběr vody i havarijním únikem podzemních vod z vodovodního řadu. „ČIŽP by k této události přihlédla, ale obec pro svá tvrzení nepředložila žádné důkazy, proto jsme museli vydat pokutu v uvedené výši. Sankce je vyměřena výpočtem podle zákona – sedmdesát korun za každý metr krychlový vody odebrané nad rámec povolení,“ uvedla Horčicová.

Obec se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolala, sankce je pravomocná.

14.07.2019 13:52

Připomínky: Surovinová politika / Aktualizace Národního programu snižování emisí ČR

Doplnění dokumentu Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Principem nově navrhovaného Doplnění státní surovinové politiky je naplnit Programové prohlášení vlády, tedy v oblasti státní surovinové politiky především zajistit, aby byly důsledně hájeny vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin, především strategických surovin. Na základě usnesení vlády č. 713 z roku 2017 provedla Česká geologická služba posouzení významu strategických komodit pro hospodářství České republiky. Na základě posouzení byl seznam strategických surovin ČR zredukován na tyto komodity: antimon, baryt, beryllium, bismut, fluorit, germanium, grafit, hafnium, helium, indium, kobalt, lithium, niob, kovy platinové skupiny, prvky vzácných zemin (včetně yttria), skandium, tantal, titan, uran, vanad, wolfram, zirkonium a zlato.

 

Dokument ke stažení:

 
 

Aktualizace Národního programu snižování emisí ČR

Z aktualizované analytické části vyplynulo, že bez přijetí dalších dodatečných opatření nebude Česká republika schopna splnit své národní závazky snížení emisí stanovené pro rok 2025 a 2030. V roce 2025 by byly podle projekce vývoje dle scénáře NPSE-WM překročeny emise amoniaku. V roce 2030 by pak byly s výjimkou SO2 překročeny emise všech dalších sledovaných znečišťujících látek (tj. NOx, VOC, NH3, PM2,5).

Za účelem dosažení dalšího snížení emisí a tedy splnění emisních cílů, byla navržena dodatečná opatření ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší. Tato opatření jsou obsažena v návrhové části Programu. Předpokládaný dopad dodatečných opatření je v návrhové části popsán v projekci vývoje emisí dle scénáře NPSE-WaM (scénář, který zohledňuje dodatečná opatření doplněná ke scénáři NPSE-WM).

Opatření byla navržena tak, aby byla zaměřena na sektory, které mají majoritní podíl na emisích jednotlivých sledovaných látek, a zároveň v nich byl identifikován dosažitelný potenciál k snížení emisí. Na základě provedených analýz tak byla opatření ke snížení emisí NOx směřována do sektoru „Veřejná energetika“ a „Doprava“, opatření pro snížení emisí PM2,5 a VOC zejména do sektoru „Lokální vytápění domácností“ a opatření ke snížení emisí NH3

do sektoru „Zemědělství“.

Aktualizace Programu obsahuje celkem 6 prioritních opatření.

  • Zvýšení podílu výroby elektrické energie a tepla z nespalovacích zdrojů obnovitelné energie
  • Obměna zdrojů tepla v sektoru lokálního vytápění domácností
  • Zlepšení kvality palivového dřeva používaného ve stacionárních zdrojíc o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW
  • Dodatečné snížení emisí k roku 2030 ze sektoru silniční doprava
  • Zpřísnění povinností při skladování a aplikaci hnojiv
  • Podpora pastevního chovu
 
Dokument ke stažení:

 

14.07.2019 13:45

Veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování 4 látek

ECHA vyzývá zainteresované strany k další veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 30. srpna 2019. V současné době probíhá veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

 

  • Trichlorosilane (EC 233-042-5, CAS 10025-78-2), návrh předložilo Německo;

BPA je zařazen do Kandidátského seznamu SVHC látek a je klasifikován jako toxický pro reprodukci (Repr. 1B, H360F). V současné době je tato látka identifikována také jako endokrinní disruptor s nepříznivými účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Všichni výrobci, dovozci nebo dodavatelé BPA v EU musí směsi obsahující BPA v koncentraci vyšší než 0, 3% klasifikovat a označovat jako toxické pro reprodukci. BPA se v průmyslu používá od 60. let minulého století především při výrobě plastů, ale také v pryskyřicích a v termopapíru (do roku 2020). V EU je jeho používání omezeno v celé řadě aplikací nebo předmětů, včetně termopapírů.

ECHA žádá o připomínky k návrhu Německa rozšířit harmonizovanou klasifikaci a označení BPA z hlediska akutní a chronické nebezpečnosti pro vodní prostředí jako Aquatic Acute 1 (multiplikační faktor M = 1) a Aquatic Chronic 1 (M=10). 

 

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 30. srpna 2019 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce záměry CLH na stránkách ECHA. Jsou zde uvedeny i návrhy a záměry na klasifikaci dalších látek (triethylamine, dibutylamine, 1,3-diphenylguanidine, Rape oil).

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

 

 

Zdroj: MPO

14.07.2019 13:44

MSC jednomyslně odsouhlasil identifikaci HFPO-DA jako SVHC

Výbor členských států na svém jednání v červnu 2019 jednomyslně odsouhlasil identifikaci látky vzbuzující velmi velké obavy (látky SVHC): 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propionic acid, its salts and its acyl halides (covering any of their individual isomers and combinations thereof) (označení jako HFPO-DA).

Látky se používají při výrobě fluorovaných polymerů s mnoha způsoby použití jako např. fluoropolymerní pryskyřice, drátěné kabely a nátěry. Návrh na identifikaci předložilo Nizozemí vzhledem k vlastnostem těchto látek, které mohou být příčinou vážných účinků na lidské zdraví a životní prostředí vyvolávajících stejné obavy jako účinky látek karcinogenních, mutagenních nebo toxických pro reprodukci (CMR), perzistentních bioakumulativních a toxických (PBT) a vysoce perzistentních a vysoce bioakumulativních (vPvB).

Výbor MSC na svém jednání potvrdil, že HFPO-DA má vysoký potenciál vyvolat účinky u lidí a volně žijících živočichů vlivem životního prostředí, protože je vysoce perzistentní a mobilní ve vodním prostředí. Vodou se látka snadno dostává do životního prostředí, hromadí se v rostlinách, dostává se do potravinového řetězce a ze znečištěných médií se velmi obtížně odstraňuje. Obavu zvyšuje také možná společná expozice HFPO-DA s dalšími látkami, které mají podobné účinky.

Kromě HFPO-DA budou do Kandidátského seznamu (KS) zařazeny látky:

  • Tris(4- nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) with ≥ 0. 1% w/w of 4-nonylphenol, branched and linear (4-NP)
  • 2- methoxyethyl acetate 

ECHA zařadí nově identifikované látky SVHC do KS do poloviny července 2019. Po zveřejnění aktualizovaného KS budou ze zařazení látek vyplývat společnostem zákonné povinnosti.

 

DalŠÍ informace:

Výbor členských států

Návrhy SVHC odsouhlasené MSC

Kandidátský seznam

 

 

Zdroj: MPO

14.07.2019 12:37

Stanovisko MŽP k realizaci projektů energetické valorizace čistírenských kalů na ČOV

V lednu 2019 Ministerstvo životního prostředí reagovalo na dotaz SOVAK ČR k podmínkám energetického využití čistírenských kalů a to jak přímo na ČOV, tak i mimo ně. Potvrdilo dlouhodobý názor, že vlastní energetické využívání vždy bude posuzovat jako využívání odpadů a to v případě monospalování, realizaci pyrolýzy a spalování pyrolýzního plynu při výrobě biocharu či např. spoluspalování energetického kompostu vzniklého s využitím kalů. S touto kategorizací souvisí i veškerá omezení z pohledu přípravy projektů, určená legislativními požadavky na ochranu ovzduší. Více ZDE.

 

Mohlo by vás zajímat: Hlášení o omezení, přerušení a obnovení provozu ČOV, poplatková agenda

 

Zdroj: SOVAK ČR

 

14.07.2019 12:32

Vláda schválila novelu vodního zákona pro boj se suchem

Každý z krajů vypracuje podrobný postup pro případ déletrvajícího sucha na svém území a vznikne i plán pro celou Českou republiku. Zavádí to novela vodního zákona, kterou vypracovalo Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a dne 8.7. 2019 ji schválila vláda.

„Mezi nejdůležitější části novely vodního zákona patří povinnost vytvořit plány pro zvládání sucha a nedostatku vody, které budou platné pro jednotlivé kraje i pro území celé České republiky a zřízení komisí pro sucho. V zákoně již máme z dřívějška samostatnou kapitolu, která se věnuje povodním, nově k ní přibude i kapitola, zaměřená speciálně na sucho. Novela podrobně popisuje, jaké kompetence a povinnosti v době sucha a nedostatku vody mají jednotlivé složky státní správy a samosprávy,“ řekl ministr Miroslav Toman.

V plánech bude obsažen popis vodních zdrojů a jejich zastupitelnost, tzn. možnosti propojení vodohospodářských soustav v rámci regionů, ale i nadregionálních soustav. Budou rovněž obsahovat seznam zařízení využitelných při nedostatku vody, mapy vodních zdrojů a vodárenských soustav, návrh postupů a opatření pro zvládání sucha. Zákon stanoví priority při vyhlášeném stavu nedostatku vody, kdy je nejdůležitější zajistit funkčnost důležité infrastruktury (např. nemocnice, elektrárny) a zásobování obyvatel pitnou vodou. Přípravu krajských plánů zajistí jednotlivé kraje, celorepublikový plán vypracuje MZe a MŽP.

V krajích a na celostátní úrovni budou fungovat komise pro období sucha. Jejich členy se stanou zaměstnanci ministerstev, krajů, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů a hygieniků. Krajské komise by měly být zřízeny do tří měsíců od nabytí účinnosti zákona. Ústřední komisi pro sucho zřídí vláda. Komise budou například moci v případě potřeby upravit, omezit nebo zakázat nakládání s vodami, omezit užívání vody z vodovodu nebo nařídit na vodním díle mimořádnou manipulaci nad rámec schváleného manipulačního řádu.

Zákon rovněž obsahuje novelu zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv, která upravuje podmínky pro poskytnutí a použití hmotných rezerv při vyhlášení stavu nedostatku vody. Obce nebo hasiči si mohou zapůjčit zejména cisterny, technická zařízení k čerpání i zařízení potřebná k dodávce nebo odvádění vody.

Zákon počítá také s novelou zákona o vodovodech a kanalizacích, jejímž cílem je zejména umožnit provozovateli vodovodu reagovat omezením nebo přerušením dodávek pitné vody na vyhlášení stavu nedostatku vody.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE