Ročně skončí na skládkách zhruba 11 milionů tun odpadní kávové sedliny, jejíž likvidace je poměrně zatěžující pro životní prostředí. Australští inženýři ale přišli na nový způsob jejího využití. Kávovou sedlinu přidávají do směsí betonu, třeba místo písku. Dá se tak nejen ulevit životnímu prostředí a těžbě, beton s příměsí kávového odpadu je dokonce i pevnější, píše server Good News Network. Více ZDE

Kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se rozrostl o novou budovu demonstrující principy udržitelného rozvoje - unikátní Pavilon environmentálních studií. Odborníci z Fakulty životního prostředí, kteří pavilon budou využívat, v jeho realizaci uplatnili aktuální trendy a technologie, které přispívají k adaptaci sídel na dopady klimatické změny. Opticky dominujícím prvkem stavby jsou zelené fasády složené z 13 druhů rostlin v celkovém počtu 12300 kusů, jejichž závlahu obstarává sofistikovaný systém hospodaření se srážkovou vodou. Zvláštní pozornost byla věnována nakládání s vodami a modro-zelené infrastruktuře, tedy kombinaci prvků budovaných v harmonii s přírodou. Pokročilý systém pro nakládání s dešťovými a šedými vodami zahrnuje jejich předúpravu, venkovní akumulaci v podzemní i povrchové nádrži, odkud voda proudí k přečištění ve vertikálním kořenovém filtru a k další úpravě a distribuci. Celý systém je zdrojem pro závlahu zelených střech a vertikálních zahrad s možností využití pro splachování WC. Více ZDE

Velvyslanci Dánska, Norska, Švédska a Finska v debatě promluvili o tom, jak se v jejich zemích daří prosazovat principy cirkulární ekonomiky, a proč jsou v této oblasti v Evropě na špici – klíčová je spolupráce státu s odpovědným byznysem, investice do výzkumu a osvěta celé občanské společnosti. V druhém panelu hovořili o příkladech dobré praxe zástupci šesti převážně skandinávských odpovědných firem. Zmínili nicméně i překážky, na které často při prosazování principů cirkulární ekonomiky narážejí. Více ZDE

Více než 4 400 organizací, společností a jednotlivců předložilo připomínky a informace k návrhu na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) v Evropském hospodářském prostoru.

Návrh na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS), který připravily orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska, byl předložen agentuře ECHA v lednu 2023. Cílem návrhu je snížit emise PFAS v životním prostředí vzhledem k jejich vysoce perzistentním vlastnostem.

Nyní byla ukončena šestiměsíční veřejná konzultace, ve které ECHA požadovala vědecké a technické informace k výrobě, uvádění na trh a používání, informace ohledně rizik, socioekonomických aspektů a alternativních látek. Během konzultace ECHA obdržela více než 5 600 připomínek od více než 4 400 organizací, společností a jednotlivců.

Připomínky budou zkontrolovány vědeckými výbory agentury ECHA pro hodnocení rizik (RAC) a socioekonomickou analýzu (SEAC). Při tvorbě stanoviska výborů k návrhu na omezení PFAS budou zohledněny připomínky, které poskytnou relevantní informace založené na důkazech. Podněty z konzultací přezkoumají také země, které připravily návrh na omezení PFAS.

Mnoho připomínek předložených během konzultace již bylo zveřejněno na internetových stránkách agentury ECHA. Zveřejňovány nejsou informace označené jako důvěrné.

Výbory RAC a SEAC navrhované omezení vyhodnocují, zvažují relevantní informace získané během konzultace a vypracují svá nezávislá vědecká stanoviska. O omezení rozhodne Evropská komise společně s členskými státy EU.

Další informace

• Připomínky obdržené během konzultace

• Omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS

• Nejžhavější vědecká témata - PFAS

• Řízení o omezení

Vláda dnes schválila novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení pro havárie na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe mnohem jasněji definuje, kdo má v případě havárií, jak postupovat. Zvyšuje také výši sankcí za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Novelu nyní čeká projednání v Poslanecké sněmovně.

„Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je neoddiskutovatelným národním zájmem. Naše vláda se to snaží maximálně ošetřit, nejen třeba ústavní ochranou vody, která čeká na projednání ve Sněmovně, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení on-line monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do vodních toků. Tedy u těch znečišťovatelů, kteří nakládají s nebezpečnými látkami, a proto potenciálně hrozí jejich únik do vodního prostředí. Právě touto vodní novelou nastavujeme průlom v prevenci vzniku havárií," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplňuje: „Cílem novely je co nejlépe minimalizovat riziko na řekách. A pokud i přes to k havárii dojde, musí všechny zasahující složky přesně vědět, co mají dělat a v jakém pořadí. Všichni si moc dobře pamatujeme, co se před třemi lety stalo na řece Bečvě. Takový chaos při řešení havárií se nesmí opakovat,“ zdůraznil ministr Hladík.

Likvidace havárií na řekách řeší v první řadě HZS

Stávající vodní zákon, ani zákon o integrovaném záchranném systému nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Havarijní novela vodního zákona proto legislativně ukotvuje současný faktický stav – Hasičský záchranný sbor ČR je do zásahu při havárii zapojen a často je na místě jako první. Novela se zaměřuje především na zlepšení koordinace zasahujících orgánů, urychlení spolupráce při zásahu, minimalizaci dopadů škodlivých následků havárií. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve rozdělení kompetencí všech složek, podílejících se na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů. Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS a vodoprávní úřady. 

Role Hasičského záchranného sboru ČR spočívá v provedení bezprostředního zásahu, jehož účelem je zastavit šíření havárie, tedy bezprostředních tzv. záchranných a likvidačních prací. Vodoprávní úřad řídí další činnosti. Tedy takové, které jdou nad rámec záchranných a likvidačních prací a souvisejí se zneškodňováním havárie. Například koordinaci odběru vzorků, ukládání sanačních opatření a dalších aktivit při tzv. zneškodňování havárie. Novela nově zavádí i kompetenci ČIŽP, jež může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, v případě že ji lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí.

Podrobnosti ohledně jednotlivých kroků, jejich zpřesnění a koordinace všech zapojených subjektů budou uvedeny v prováděcích předpisech (např. v novele tzv. havarijní vyhlášky č. 450/2005 Sb.) a také v doprovodném metodickém pokynu k havarijní novele vodního zákona a k havarijní vyhlášce, který MŽP plánuje vydat současně s těmito novelizovanými právními předpisy.

Pětkrát vyšší pokuty

„Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Sankce tak nemůžou fungovat dostatečně preventivně. Zvyšujeme je proto až pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než u jednotlivců,“ komentuje ministr Hladík.

Kontinuální monitoring pro významné znečišťovatele

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek, jako například kyanidů, je z preventivních důvodů nezbytné být ve střehu a monitorovat to. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla povinnost kontinuálního monitoringu pro potenciální znečišťovatele. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne zhruba 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení i na jeho provoz ponesou znečišťovatelé. Kontinuální monitoring bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií.

Digitální registr výpustí

Novela nově dále zavádí povinnost vést evidenci všech výpustí do vodních toků. Díky tomu vznikne nový digitální registr (Registr výpustí odpadních vod), který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. To znamená, že se v něm objeví výpusti s vydaným povolením k nakládání s vodami, ale i ty, ke kterým toto povolení z nejrůznějších důvodů vydáno není. Právě takové nezdokumentované výpusti mohou představovat značné riziko potenciálního havarijního znečištění vodních toků. Díky fungujícímu Registru výpustí bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy mohlo dojít k vniku závadných látek, které havárii způsobily, resp. identifikovat případného viníka. 

Samotný registr bude řídit a provozovat Ministerstvo životního prostředí. Vznikne postupně na základě prioritizace, a to postupně ve třech etapách. V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 533 km drobných vodních toků. „V první etapě propojíme data s Vodohospodářským informačním portálem VODA, kde jsou zanesena data týkající se více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových. Následně se zaměříme na úseky toků, kde se nachází potenciálně největší znečišťovatelé, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě bude probíhat mapování významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. Toto mapování budou provádět správci povodí, tj. státní podniky Povodí, a to v termínu do 31. 12. 2025 v případě I. etapy, resp. 31. 12. 2029 u II. etapy. 

V poslední etapě se podíváme na drobné vodní toky. Nutná je zmínka i o významné spolupráci ze strany AOPK ČR, která v rámci vlastního projektu Pasportizace vodních toků pomůže s mapováním cca 25 % všech vodních toků v ČR. Samotný registr bude obsahovat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii.

Pilot na Labi

Na jaře letošního roku proběhlo terénní mapování 34,6 kilometrů toku Labe, konkrétně v úseku mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem. Pilotní projekt realizovalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM a Povodím Labe. Realizací projektu získalo MŽP první on-line miniregistr výpustí. Analýza veškerých dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému. Více informací o pilotním projektu se dočtete zde.

Havarijní novela

• zavádí povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod pro významné znečišťovatele
• zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí do vod povrchových
• zavádí zřízení samostatného Registru výpustí odpadních vod v rámci informačního systému veřejné správy
• zpřesňuje pojem havárie
• upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii
• staví najisto, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru ČR
• rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování)
• upřesňuje mechanismus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu příslušného kraje
• jasně vymezuje příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu obce či jednoho kraje
• u vybraných vodních děl znovuzavádí možnost schvalování jejich provozních řádů vodoprávními úřady
• zvyšuje sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami

Zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) u Mělníka postaví konsorcium firem Metrostav DIZ a Subterra. Hodnota tendru přesáhla dvanáct miliard korun (507 milionů eur). Společnost ČEZ dnes s firmami uzavřela smlouvu. V provozu by ZEVO mělo být na začátku roku 2028, řekla ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Alice Horáková.

Zařízení bude spalovat nerecyklovatelné a dále nevyužitelné odpady, energie poslouží pro tepelné zásobování stovek tisíc Středočechů a Pražanů. ČEZ zároveň v oblasti počítá s fungováním hlavních plynových a obnovitelných zdrojů, ZEVO má sloužit jako doplňkové zařízení. "Zařízení na energetické využití odpadů se běžně v Evropě využívají jako mnohem ekologičtější náhrada skládkování. Skupině ČEZ dodáme zařízení využívající ty nejlepší dostupné technologie současnosti. Špičková ZEVO s přísně kontrolovanými emisními parametry pomáhají šetřit životní prostředí a jsou přirozenou součástí cirkulární ekonomiky," uvedl generální ředitel společnosti Metrostav DIZ Karel Volf. Podle současné odpadové legislativy bude skládkování od roku 2030 v ČR zakázané.

Výroba tepla a elektřiny z uhlí má u Mělníka skončit do roku 2030, technologie přejdou na alternativní, nízkoemisní a bezemisní zdroje. "V našich teplárenských lokalitách plánujeme uplatnit kombinace různých nízkoemisních technologií. Jako přechodové palivo chceme využít zemní plyn, který má oproti hnědému uhlí poloviční emise, a u těchto zdrojů zároveň počítáme s postupným navyšováním podílu spalovaného vodíku," uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.

V teplárenských areálech se podle něj chystá též výstavba fotovoltaik, prověřují se možnosti uplatnění například elektrokotlů, tepelných čerpadel, bateriových úložišť či jiných akumulačních řešení. "V některých lokalitách zkoumáme možnost výstavby malých modulárních reaktorů, vodíkových elektrolyzérů nebo právě ZEVO. I v Mělníce se bude jednat o kombinaci více zelených řešení," doplnil Kalina.

Středočeský kraj má 1,4 milionu obyvatel, je nejlidnatějším v ČR. Je největším producentem komunálního odpadu nejen absolutním objemu (860.000 tun ročně), ale i v přepočtu na obyvatele (623 kilogramů na osobu ročně). V současnosti končí 70 procent středočeských komunálních odpadů na skládkách. Zákon o odpadech od roku 2025 nařizuje obcím, aby podíl separovaného odpadu činil 60 procent.

Evropská komise (EK) odsouhlasila aktualizaci Národního plánu obnovy (NPO). Po jednání s premiérem Petrem Fialou v Praze to oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Po schválení EK musí být NPO schválen také Radou EU, což je naplánováno na říjen. Výsledkem bude nové  Prováděcí rozhodnutí Rady, tedy právně závazný dokument, který bude obsahovat podrobné milníky a cíle včetně termínů plnění.

Kromě tradiční grantové části využije ČR nově i půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost, a to ve výši 19,4 mld. Kč. Půjčka je poskytována za výhodných podmínek, s nižší úrokovou sazbou, než by si nyní půjčovala ČR sama, a s desetiletým odkladem splátek jistiny.

Plán počítá s dalšími investicemi na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách, v domácnostech a ve firmách. Připravena je celá řada reforem související s dekarbonizací dopravy či s energetikou. Jde například o novelizaci energetického zákona s cílem umožnit sdílení energie a komunitní energetiku, vytvoření Elektroenergetického datového centra nebo urychlení povolovacích procesů pro instalaci nových zdrojů pro obnovitelné zdroje energie. Mezi další oblasti patří například návrh systémové reformy v oblasti bydlení, reformy vzdělávání, investice do lepší sociální a zdravotní péče či posílení kybernetické bezpečnosti.

Z aktualizace NPO připraví EK Prováděcí rozhodnutí, které odešle Radě EU. Ta má zpravidla měsíc na jeho projednání a schválení. Poté bude dokument finálně schválený.

Přesný obsah Prováděcího rozhodnutí a samotné posouzení obdrží MPO během nejbližších dnů. Aktualizovanou podobu zveřejní resort na webu www.planobnovycr.cz, kde jsou také další informace o aktuálním dění, vypsaných výzvách a stavu plnění Národního plánu obnovy.

Až 95 procent mikroplastů, které se dostávají do řek a potoků s dešťovou vodou, vzniká otěrem pneumatik. Důvodem je obsah kolem 2500 různých chemikálií z jejich výroby. Dokládá to čerstvý výzkum australských expertů. Pneumatiky se vyrábějí většinou z kaučuku. To je přírodní polymer, který vzniká vulkanizací latexu, mízy z kaučukovníku. Mikročástice pryže ale zároveň obsahují řadu přísad: plnidla, tvrdidla nebo vulkanizační činidla. „Studie je unikátní, protože je velmi těžké detekovat mikropryže,“ upozorňuje Petra Innemanová, chemička a odbornice na životní prostředí, která se zabývá mikroplasty. Unikátní studii uskutečnila Griffithova universita a zveřejnil ji odborný časopis Environmental Science & Technology. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Topíme se v textilním odpadu. V oděvním řetězci jsem si sedm let nekoupila ani ponožku, říká greenfluencerka Natália Pažická

Jak to udělat, abychom si dál neničili planetu? Expedice za udržitelným životem

Plány vlády na těžbu a zpracování lithia narážejí na odpor obyvatel v okolí Cínovce v Krušných horách, nezlomila je ani návštěva premiéra s ministry. Podaří se vládě získat tamní obyvatele na svoji stranu a pro Česko strategickou surovinu začít zpracovávat? Dělá pro to kabinet Petra Fialy dost? Diskutují starosta Košťan na Teplicku Tomáš Sváda a zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Více ZDE

Dánský výrobce stavebnic Lego vzdal plán vyrábět kostičky z recyklovaných plastových lahví. Společnost uvedla, že podle jejích propočtů by přechod na recyklovaný materiál ve výsledku vedl k vyšším uhlíkovým emisím než setrvání u současného výrobního postupu. Informoval o tom deník The Guardian. Více ZDE

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem. Tato vyhláška zapracovává stanoví:

a) konkrétní účel, ke kterému mohou být znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam jako vedlejší produkty využívány,

b) povolený postup zpracování znovuzískané asfaltové směsi a znovuzískaného penetračního makadamu, které jsou vedlejším produktem,

c) kvalitativní kritéria, která zajistí, že při nakládání se znovuzískanou asfaltovou směsí a znovuzískaným penetračním makadamem, které jsou vedlejším produktem, nedojde k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví,

d) okamžik, kdy znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam a asfaltová směs přestávají být odpadem,

e) konkrétní účel, ke kterému smí být znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam, které přestanou být odpadem, využívány,

f) požadavky na znovuzískanou asfaltovou směs vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterého vznikne znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs, které přestávají být odpadem,

g) požadavky na znovuzískaný penetrační makadam vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterého vznikne znovuzískaný penetrační makadam, který přestane být odpadem,

h) kvalitativní kritéria, která musí znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam a asfaltová směs splnit, aby přestaly být odpadem,

i) požadavky na vzorkování a zkoušení a

j) náležitosti průvodní dokumentace.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky: dusičnan stříbrný (EC 231-853-9, CAS 7761-88-8); návrh předložilo Švédsko; látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; používá se v biocidních přípravcích, což znamená širokou škálu spotřebitelských výrobků; tepelně upravená česneková šťáva (EC -, CAS -), nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; návrh předložilo Rakousko; biocidní použití jako čichový repelent a také jako přípravek na ochranu rostlin; fluazaindolizine (ISO); 8-chloro-N-[(2-chloro-5-methoxyphenyl)sulfonyl]-6-(trifluoromethyl)imidazo[1,2-a]pyridine-2-carboxamide  (EC -, CAS 1254304-22-7); látka nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; návrh předložila Malta (kombinovaný formát zahrnuje hodnotící zprávu podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a návrh harmonizované klasifikace podle nařízení CLP). Další informace obsahují Pokyny o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin. Veřejná konzultace k těmto 3 látkám potrvá do 10. listopadu 2023.

Do 17. listopadu 2023 probíhá další veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro dichlormethan (EC 200-838-9, CAS 75-09-2); návrh předložila Itálie; látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; použití ve výrobcích např. nátěrové hmoty, mycí a čisticí prostředky, lepidla a těsnicí materiály, biocidy (dezinfekční prostředky, přípravky na hubení škůdců) a přípravky na ochranu rostlin.

Komentáře ke všem návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dnes schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, dnes na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Více ZDE

Konec léta je tu a přichází čas připravit se na další sezónu. Jako „přestupový“ rituál skvěle poslouží důkladný podzimní úklid. Ten má navíc dle odborníků pozitivní vliv na zdraví i psychickou pohodu. Vyplatí se však při něm myslet i na zdraví planety. Víte, co všechno už dnes jde recyklovat? A třeba u takového elektroodpadu je jeho odevzdání k recyklaci opravdu snadné.

Vedle jarního a předvánočního úklidu se čím dál více lidí pouští i do úklidu podzimního. A odborníci se shodují, že více důkladnějších úklidů v roce přináší řadu benefitů. Za prvé je pečlivý sezónní úklid, při němž svůj domov nejen vyčistíte, ale ideálně i odlehčíte o řadu nepotřebných věcí, určitým rituálem, který vám pomůže dát sbohem létu a naladit se na „semifinále“ roku. Za druhé je potřeba se s postupným odchodem teplých měsíců vhodné připravit na období častějších nemocí – a hloubkový úklid je dobrou prevencí. Proč? Tak například bytový textil je opravdovým inkubátorem bakterií a roztočů a sběračem prachu a dalších alergenů, kterých se před zimou vyplatí zbavit. Stejně tak je dle odborníků zdraví prospěšné domovu odlehčit od nahromaděných věcí. Zaneřáděný domov totiž často způsobuje stres a úzkost, naopak čistý a organizovaný prostor napomáhá produktivitě a zlepšuje náladu.

„Pokud se do podzimního úklidu pustíte, určitě narazíte na celou řadu nejrůznějších věcí, kterých se budete chtít zbavit. Myslete při tom na životní prostředí a než něco odnesete do popelnice na komunální odpad, věnujte chvilku svého času zjišťování, zda byste se dané věci nemohli zbavit ekologičtěji,“ radí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která zajišťuje šetrný svoz a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. Odpad je totiž velkým tématem současnosti a čím dál více společností či organizací se zaměřuje na recyklaci předmětů, u kterých by vás to možná ani nenapadlo. 

Podívejte se na pár příkladů:

1. Zubní protézy
Doma se vám jich patrně mnoho zbytečných neválí, ale pokud ano, brzy možná budou ceněným materiálem pro druhotné suroviny. Už dnes se recyklují například v Japonsku. Mnohdy totiž obsahují cenné drahé kovy jako zlato, stříbro či paladium.

2. Voskovky
Jsou malé, ale po celém světě se jich každý rok vyhodí desítky až stovky tun. A protože se přirozeně nerozkládají, na skládkách představují docela problém. Ve Spojených státech proto funguje dokonce několik organizací, které se na sběr nepotřebných a odpadních voskovek specializují. Oblíbené dětské výtvarné pomůcky jsou následně roztaveny a proměněny ve voskovky nové. Ty pak putují nejčastěji do dětských nemocnic, aby dál sloužily dětem.

3. Punčochy
Klasický kousek dámské garderoby není zrovna synonymem trvanlivosti a často končí v koši po pár nošeních. Vzhledem k tomu, že jsou nejčastěji vyrobeny z nylonu a elastanu, trvá jejich přirozený rozklad několik staletí. Čím dál více výrobců se tak zaměřuje na zpětný odběr, kdy jim lidé mohou nepotřebné silonky jednoduše poslat poštou. A vznikají i specializované recyklační firmy.

4. Záchodové mísy
Záchodové mísy se běžně vyrábějí z keramiky, betonu nebo plastu, což jsou všechno materiály, jejichž recyklace je poměrně jednoduchá a rozšířená. Jednoduše je tedy lze odvézt do sběrného dvora, kde se o ně postarají podobně jako o stavební odpad.

5. CD a DVD
CD i DVD disky jsou složeny z několika různých materiálů, jako je plast, hliník a další kovy a látky, které ještě mohou posloužit, přestože těmto mediálním nosičům i kvůli streamovacím službám zvoní hrana. Jejich recyklace je složitější, avšak řadu let už běžně prováděná, proto CD a DVD rozhodně nepatří do směsného odpadu. Kam tedy vlastně s nimi? Odevzdat je můžete do nádob a kontejnerů na drobná odpadní elektrozařízení.

Na staré a vysloužilé elektro při podzimním úklidu jistě narazíte také. Nebojte se jej zbavit, lze to totiž udělat velmi jednoduše: můžete si ho nechat odvézt přímo od svého domu. „Pokud se lidem podaří nashromáždit více než deset kilogramů elektroodpadu, mohou si jeho bezplatný svoz objednat online, a to díky naší službě Buď líný,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří nejvýznamnějších kolektivních systémů sběru odpadních elektrozařízení v ČR. Poradit se ohledně toho, jak správně naložit se starým elektrem a bateriemi, mohou lidé také na bezplatné lince Chytré recyklace na telefonu 800 976 679, případně mohou informace hledat na webových stránkách chytrarecyklace.cz.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.
Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.