Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal stanovisko k doplňkovému delegovanému aktu v oblasti tzv. taxonomie. Zaslal ho premiérovi Petru Fialovi a zodpovědným ministrům vlády. Prvotní optimismus a reakci na publikovanou zprávu o plánovaném zařazení jádra a zemního plynu mezi čisté zdroje je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z pohledu české energetiky velmi rizikový.

Obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně, u plynu jsou nastaveny velmi striktní podmínky u spoluspalování vodíku již v roce 2026, jádro bude za udržitelné považováno pouze do roku 2040 u stávajících zdrojů a 2045 u nových zdrojů.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem – ať už velkým či malým modulárním, který se v ČR v souladu s taxonomií postaví,“ říká 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš. Investice do 60letého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií.

„Podle tohoto znění by plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebylo možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30% spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné,“ doplňuje Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Česká republika by měla zaslat Evropské komise v příslušných termínech připomínky, resp. návrhy úprav textu tak, aby se text stal pro ČR akceptovatelný, a jeho podmínky pro ČR byly vůbec realizovatelné. Svaz průmyslu a dopravy je i se svými členy připraven na návrhu aktivně spolupracovat.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘIPOMÍNKY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

a) Jádro:

• SP ČR kvituje, že je jádro kvalifikováno jako splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, tedy je kvalifikováno jako významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle; je však takto kvalifikováno pouze dočasně, do roku 2040, resp. 2045 – oproti technologii obnovitelných zdrojů, což SP ČR považuje za diskriminační.

• Rok 2040, resp. 2045 představuje nejistotu jak z hlediska provozu stávajících jaderných elektráren, tak i z hlediska provozu nových jaderných zdrojů a reportingu jejich tržeb, atd.

• Rok 2045 může znamenat zásadní překážku i pro rozvoj SMR.

• Návrh počítá s posuzováním taxonomických kritérií v rámci notifikace dle článku 41 EURATOM. Notifikaci rozšiřuje na de facto jakoukoli investici, což bude znamenat nepřiměřenou zátěž, jak administrativní, tak časovou z hlediska zdržení investice (pro Evropskou komisi nejsou stanoveny žádné lhůty, atd.). SP ČR má pochybnosti i o tom, zda v tomto případě může mít Evropská komise pravomoc posoudit jakoukoli investici, když jí tuto pravomoc nepřiznává relevantní nařízení.

b) Plyn a plynová kogenerace:

• SP ČR se domnívá, že taxativní a kumulativní podmínky stanovené pro nové plynové/plynové kogenerační zdroje jsou nepřiměřeně striktní zejména z časového hlediska, takže je otázka, jak se k nim investor může zavázat, např. podíl spoluspalování 30 % vodíku/bioplynu k 1. 1. 2026 není v ČR reálně proveditelný.

• Zelený vodík se v současné době v čl. státech nevyrábí ve velkém měřítku, vyrábí se většinou v pilotních režimech a pouze za využití dotačních prostředků.

• Dále, plynová infrastruktura není uzpůsobena pro jeho využívání, popř. neexistuje.

• V rámci posuzování, zda nelze plynový zdroj nahradit OZE, nejsou
  • zmíněna složitá povolovací řízení (nejsou řešena obecně vůbec) a rovněž „neakceptace“ např. větrných elektráren ze strany veřejnosti, takže možnost výstavby OZE může být pouze teoretická.
  • uvažovány další nutné investice do elektrických distribučních sítí  (TSO, DSOs) v důsledku značné decentralizace výrobní základny.
• Podle návrhu nelze stavět plynové zdroje „na zelené louce“, ale vždy je vázáno na náhradu vysoce-uhlíkového zdroje. SP ČR se domnívá, že by tato podmínka měla být posuzována nikoli v lokalitě, ale v rámci celého čl. státu.

Dále se SP ČR domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat ne jenom svou energetickou koncepci (ASEK), ale také svojí vodíkovou a OZE strategii.

Uřední Věstníku Evropské unie vyšlo koncem roku 2021 jednak: Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2326 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (odkaz ZDE), a dále Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (odkaz ZDE).

Evropská komise je pro zařazení zařadit jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovalo mimo jiné Česko. Podle premiéra Petra Fialy je návrh unijní exekutivy jedním z klíčů k energetické soběstačnosti. Plány Bruselu, který chce dát investorům návod, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze, ale kritizují ekologické organizace.

"Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích," píše se v tiskové zprávě EK.

Komise dá podle návrhu zelený status těm novým blokům jaderných elektráren, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle serveru českého deníku Hospodářské noviny by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.

"Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl," uvedl Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nové vlády. "Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce," dodal premiér.

Podle ministryně životního prostřední Anny Hubáčkové možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní Česku postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Návrh Evropské komise přivítal i bývalý premiér Andrej Babiš. "Je to věc, která je pro nás důležitá. Není možné, aby jádro a plyn byly energie, které by nikdo nechtěl financovat. To by pro nás byla katastrofa," řekl Babiš.

Členské státy Evropské unie se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.

Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila. Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly země jižního a východního křídla unie, a zejména Německo, největší země sedmadvacítky, která plánuje do konce letošního roku skoncovat s výrobou elektřiny z jádra. Zemní plyn vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.

Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle agentury DPA nepravděpodobné.

Podle Svazu moderní energetiky se Česku potřebné snižování emisí do poloviny století nepodaří naplnit bez zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti v průmyslu nebo v budovách. Podporu zemního plynu lze chápat jako přechodový krok, který mají nahradit nízko.uhlíková a bezuhlíková řešení, řekl ČTK programový ředitel svazu Martin Sedlák.

Návrh Evropské komise odmítají ekologické organizace. "Pokud bude Evropská unie považovat jadernou a plynovou infrastrukturu jako udržitelný zdroj energie, dá tím státům svolení ke greenwashingu (šíření dezinformací ohledně snahy o ochranu životního prostředí) a k nesmyslnému utrácení veřejných peněz na obrovské a drahé projekty, které nás uzamknou v současném fungování energetiky," uvedl mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek.

Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede "k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima".

Jaké živly ovlivnily planetu Zemi v uplynulém roce? Kde zasáhl člověk do přírody a jakým způsobem na to příroda reagovala? Kdo se snažil životnímu prostředí pomoci a co mu naopak ublížilo, ukazuje galerie fotografií pořízených v různých koutech světa. Galerie ZDE

Foto: Prasto Wardoyo, Reuters: Lidé procházejí tunelem „Terowongan 4444“ , postaveným z plastových lahví sesbíraných z několika řek na Jávě. Indonéská ekologická aktivistická skupina Ecological Observation and Wetlands Conservation (ECOTON) vybudovala ve městě muzeu plastů, do kterého umístila i tunel, jenž vznikal tři roky


 

Nové vedení Ministerstva zemědělství (MZe) upravuje podle koaličního programu konečnou podobu Strategického plánu Společné zemědělské politiky do roku 2027. Cílem je ochrana přírody, půdy, vody a podpora druhové rozmanitosti. V rámci pracovních skupin je při tom do spolupráce zapojeno Ministerstvo životního prostředí i zástupci ekologických nevládních organizací.

Nové vedení MZe mění Strategický plán do roku 2027, který je mnohem ambicióznější než současné nastavení zemědělských dotací. Aktivně materiál upravuje, aby odpovídal koaličnímu programu a v příštích letech byla podpora pro zemědělce podmíněna ještě šetrnější péčí o přírodu a krajinu. MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce.

Začátkem ledna 2022 se sejdou zástupci MZe se zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), aby se dohodli na řešení dostatečně účinném pro ochranu přírody a krajiny a zároveň realizovatelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací musí být motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu praktikovali.

Strategický plán doplněný o připomínky zašle MZe k posouzení Evropské komisi (EK) v průběhu ledna. Už si dojednalo posun termínu, který byl původně do 1. 1. 2022. Prodloužení MZe využije k úpravám materiálu i na základě připomínek a požadavků MŽP, Evropské komise, posuzování vlivů na životní prostředí i některých ekologických organizací, které se k návrhu vyjádřily.

Zástupci některých nevládních organizací v posledních dnech v médiích vyjadřují nesouhlas s pracovní verzí plánu, který ale ještě zdaleka není finální. Upozorňují například, že Evropská komise k návrhu Strategického plánu poslala 60 stran připomínek. To je však u komplexního materiálu, který má více než 500 stran, zcela běžné. Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat.

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení podpory do zemědělství na území ČR. Plán reaguje na předpokládané změny klimatu v příštích letech a zabývá se například zadržováním vody v krajině, snížení používání prostředků na ochranu rostli i umělých hnojiv, ekologickým zemědělstvím a podporou biodiverzity.

Do roku 2022 vstupujeme s vysokými cenami energií a zároveň s výhledem na velké evropské investice do zelené ekonomiky. Bývalý ředitel společnosti E.ON Martin Záklasník by uvítal, kdyby vláda vzala za svůj koncept zvaný Green Deal – nikoliv nekriticky, ale prakticky. Podle něj by se měla ptát po jeho praktickém provedení a efektivním čerpání peněz z fondů EU. „Aby to nebyla debata jako o průmyslu v 19. století, že nám stroje berou práci.“ Více ZDE

Firmy svážející komunální odpad zavádějí novinku v podobě testování chytrého svozu odpadů. V případě, že chtějí obce zavést motivační systémy pro občany, kteří zodpovědně třídí a tím minimalizují množství směsného odpadu, je potřeba mít přehled o skutečných hodnotách za jednotlivé domácnosti. Jedinou cestou je vážení všech nádob, říká vedoucí komunálních služeb SMOLO CZ Tomáš Ondraszek s tím, že samosprávy mohou usilovat o dotaci na zavedení motivačního systému na své straně, více ZDE
 

V Brně už se nebudou papír a plasty dotřiďovat ručně, ale automaticky. Městská společnost SAKO Brno zahájila stavbu automatické dotřiďovací linky za 330 milionů korun. Má být první v republice a do provozu má být uvedená na začátku roku 2023. Díky ní se zvýší kapacita i přesnost dotřídění, uvedl mluvčí společnosti Michal Kačírek.

Jelikož se do Brna vozí odpad i z některých oblastí jižní Moravy, bude linka přínosem nejen pro Brno. "Investici vnímám jako jeden ze strategických projektů, který nám pomůže maximalizovat efekt recyklace, a nakládání s odpady postaví na kvalitativně vyšší úroveň. Do cirkulární ekonomiky se dostane mnohem více znovu využitelných komodit. Očekáváme, že nová linka ročně roztřídí 7000 tun plastu a 8000 tun papíru,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Současná linka je na hraně kapacity, přičemž loni zpracovala 4000 tun plastu a 6500 tun papíru.

Objem separovaného odpadu každým rokem roste a zpracovatelská kapacita staré linky by již brzy nestačila na další zvyšování. „Množství plastu se každých pět let zdvojnásobuje. Před deseti lety SAKO Brno svezlo v Brně 994 tun plastu, loni již necelé 4000. V některých lokalitách již pomalu nestačí ani každodenní sběr,“ řekl předseda představenstva Filip Leder (KDU-ČSL).

Chybovost lidí je podle něj navíc vyšší než chybovost stroje. Automatická dotřiďovací linka navíc umí vytřídit širší spektrum plastů. Rozpozná je podle tvaru, složení a dokonce i barev. V lince bude zabudována také soustava bubnových, optických a balistických strojů pro separaci železných a neželezných kovů, která umožní například sběr plechovek, víček či konzerv. Výkonný lis s kapacitou šest tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude i drtič polystyrenu.

Společnost SAKO Brno, která se stará o zpracování odpadů, postupně modernizuje své provozy a vyrábí z odpadu také elektřinu, kterou v Brně a okolí nabízí na maloobchodním trhu. Ročně Brňané platí poplatek za svoz a zpracování odpadů 670 korun.

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku MŽP. Obsahem 8. částky, kde najdete: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší a dále Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

Dokument ke stažení:

Věstník

Program na ochranu životního prostředí a klimatu LIFE zveřejnil několik nových výzev zaměřených na vybrané (specifické projekty) ochrany přírody, zvýšení biodiverzity, zavádění cirkulární ekonomiky, podporu sítě národních kontaktních míst a posílení kapacit pro oblast LIFE.

Níže najdete přehled výzev s termíny uzávěrek a odkazy na jednotlivé podpory.

• Příroda a biodiverzita – vybrané typy podporovaných aktivit (10. 3. 2022)

• Cirkulární ekonomika a kvalita života (10. 3. 2022)

• Podpora sítě národních kontaktních míst LIFE (10. 3. 2022)

• LIFE 2021 Budování kapacit (vícekolová výzva, 1. uzávěrka 16. 3. 2022)

Výzva na specifické projekty v cirkulární ekonomice se zaměřuje na trasování exportu použitého oblečení a recyklaci textilního odpadu. Výzva Příroda a biodiverzita podpoří 3 typy specifických projektů – Posílení ekosystémových služeb lesů (Forest Payment for Ecosystem Services/PES), Příprava pro pokyny a standardizaci EU zaměřenou na obohacování půdy vysoce kvalitním kompostem ze sesbíraného organického odpadu a Podpora synergií účetnictví Natural Capital Accounting mezi firemními a vládními aplikacemi. Výzva na budování kapacit je určena pouze národním veřejným institucím zodpovědným za implementaci programu LIFE.

V případě zájmu o podrobnější informace kontaktujte Bruselskou linku.

Odkazy na jednotlivé výzvy:

• Nature and Biodiversity

• Circular Economy and Quality of Life

• Fostering the network of LIFE National Contact Points

• LIFE 2021 Capacity Building

Přicházející zima by měla být poslední pro asi čtvrtmilionu starých kotlů na tuhá paliva. Od září začnou platit nová pravidla, podle kterých bude za topení v kotlích 1. a 2. emisní třídy hrozit až 50tisícová pokuta. Přestože ministerstvo životního prostředí i topenáři upozorňují, ať lidé s výměnou neotálí, o takzvanou kotlíkovou dotaci se zatím přihlásil jen zlomek domácností, které stále topí v nevyhovujícím kotli. Více ZDE

Úrodné půdy ubývá a viníkem je člověk. Jak se výzkumu mizející půdy věnují čeští vědci a k jakým zjištěním dospěli? Záznam pořadu ZDE Jak s půdou hospodaříme a co můžeme udělat pro její záchranu? Hosty navazující diskuse rektor ČZU Petr Sklenička, vědecký pracovník VÚMOP Daniel Žížala a soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek, záznam ZDE.

Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat. Dalšímu využití biomasy otvírá dveře novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta mimo jiné zavádí novou podporu pro výrobu tepla z biomasy či zelený bonus pro biometan. Více ZDE

Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.

Komise začala letos vydávat dluhopisy, s jejichž pomocí chce získat kolem 800 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) na financování fondu, který si v příštích letech mezi sebe rozdělí členské země, aby podpořily oživení po pandemické krizi. Zmíněné dva zdroje doplněné podílem na dani pro největší nadnárodní společnosti mají podle odhadů komise přinést na splácení půjčky téměř 20 miliard eur ročně. Dluh má EU splácet přibližně do poloviny století.

Největší pomoc při splácení dluhu si Brusel slibuje od povolenek za emise od dopravců či tepláren, jejichž prodej by chtěl zahájit do roku 2026. Dosavadní příjmy si mezi sebe rozdělují členské země, z těch nových by ale čtvrtina měla putovat na umořování půjčky, což podle odhadů komise dá ročně 12 miliard eur. Takzvané uhlíkové clo (označované zkratkou CBAM), tedy poplatek za dovoz produktů vyráběných v zemích s nižšími ekologickými standardy, by mělo komisi poskytnout ročně zhruba miliardu eur.

EK chce získat i patnáctiprocentní podíl z příjmů, které budou mít země EU z daně pro největší nadnárodní firmy, na jejímž zavedení se dohodly vyspělé světové ekonomiky. Tento zdroj komise odhaduje až na čtyři miliardy eur ročně.

Přinejmenším část plánů však narazí na odpor části členských států. Zástupci zemí východního křídla EU tento týden kritizovali plán na zavádění nových emisních povolenek, který může podle nich mít masivní sociální dopady na část obyvatel. Komise je chce zmírnit vytvořením sociálně klimatického fondu, státy se však obávají, že nebude dostatečný. Jednoznačný názor nemají země ani na uhlíkový dovozní poplatek.

O dnešních návrzích budou země v příštím roce vyjednávat s Evropským parlamentem. Komise chce do společného rozpočtu v zájmu splácení dluhu získat i další příjmy, mimo jiné poplatky za nerecyklované plasty či z digitální daně.