CENIA každoročně vytváří a publikuje Zprávu o životním prostředí České republiky. Letošní zpráva je založena na datech z roku 2020 a je zpracována v nové struktuře, provázané s aktualizovanou Státní politikou životního prostředí ČR 2030. Ze závěrů Zprávy vyplývá, že rok 2020, výrazně poznamenaný pandemií covid-19, byl specifický i v oblasti životního prostředí. Útlum hospodářských aktivit, omezení mobility obyvatel a zboží i změna spotřebních vzorců domácností způsobily částečný pokles antropogenních tlaků na životní prostředí.

Výrazným faktorem posledních let, který se promítá do stavu životního prostředí, jsou projevy změny klimatu, které působí jak přímo, tak nepřímo prostřednictvím ovlivnění hospodářských zátěží. Zásadním přímým dopadem je špatný zdravotní stav lesů, které jsou vůči projevům změny klimatu zranitelné z důvodu dlouhodobého hospodářského využití vzdáleného přirozeným procesům. Vlivem těžby dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou vznikla velká plocha holin a lesy se staly zdrojem emisí skleníkových plynů. Nicméně, v zasažených oblastech dochází k rozsáhlé výsadbě lesů s převahou listnáčů.

Zemědělská půda je vůči projevům změny klimatu, jako jsou např. eroze a sucho, zranitelná vzhledem k intenzivnímu hospodaření založenému na využívání minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, nadměrných půdních bloků a vysokému stupni zornění. Navíc, zemědělské půdy dlouhodobě ubývá ve prospěch zastavěných ploch. Roste vliv intenzivního hospodaření v krajině a změny klimatu na biodiverzitu. Řada druhů z naší přírody mizí, či posouvá hranice svého výskytu.

Vliv pandemie covid-19 se projevil na nejvýraznějším poklesu celkových odběrů vod za posledních pět let. Nadále dochází ke zlepšování čištění odpadních vod z bodových zdrojů, což se projevuje na výrazném poklesu celkového fosforu a amoniakálního dusíku v tekoucích vodách. Výrazným problémem kvality povrchových i podzemních vod jsou pesticidy, které se do vod dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy.

Kvalita ovzduší se nadále zlepšuje. Česko již v roce 2019 plnilo emisní stropy stanovené k roku 2020, včetně emisí suspendovaných částic PM2,5. I když regionálně stále dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, v roce 2020 znovu poklesl podíl území i podíl obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi. Zlepšování kvality ovzduší v posledních třech letech příznivě ovlivnily meteorologické (zejména pak rozptylové) podmínky, zřetelný však je i vliv zavádění moderních technologií ve výrobě a modernizace skladby spalovacích zařízení v domácnostech podpořené poskytováním kotlíkových dotací a postupná obnova a modernizace vozového parku silničních vozidel. V roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace.

Emise skleníkových plynů z velkých stacionárních spalovacích zdrojů klesají, naopak s výjimkou roku 2020 rostou emise skleníkových plynů z dopravy a pokračuje růst emisí z odpadů. Výrazně rostou emise skleníkových plynů ze sektoru změn využití území a lesnictví (LULUCF) v důsledku špatného zdravotního stavu lesů.

Příznivý vývoj kvality ovzduší i emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů je podpořen vývojem energetiky a průmyslu. Nadále významnou zátěží životního prostředí a klimatického systému však zůstává doprava.

V energetice se projevuje pokles domácí těžby hnědého uhlí, v roce 2020 se poprvé v historii vyrobilo více elektřiny z jaderných zdrojů než z hnědého uhlí. Zvyšuje se také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, která již od roku 2013 splňuje cíle stanovené pro rok 2020. Celková výroba elektřiny byla v roce 2020 nejnižší za posledních 18 let, což je důsledkem nižší domácí i zahraniční poptávky ovlivněné opatřeními kvůli pandemii covid-19. Spotřeba primárních energetických zdrojů i konečná spotřeba energie v roce 2019 dosahovaly hodnot pro splnění cílů pro rok 2020.

Doprava je nadále závislá na fosilních zdrojích energie a je tedy uhlíkově náročná, a to i přes růst využívání alternativních paliv a pohonů. Spotřeba energie v dopravě navíc s výjimkou roku 2020 rostla, největším spotřebitelem energie v dopravě je doprava silniční. Klesá materiálová náročnost hospodářství, ekonomika tak potřebuje méně surovin a materiálů na vytvoření jednotky HDP. S tím je spojen i pokles zátěží životního prostředí, které se získáváním a spotřebou materiálů souvisejí.

Produkci odpadů se nedaří snižovat, nicméně v celkovém nakládání s odpady stále dominuje jejich materiálové využití, jehož podíl se v souladu s principy oběhového hospodářství a platnou hierarchií způsobů nakládání s odpady zvyšuje. V případě komunálních odpadů však i přes významnou snahu nadále převažuje jejich skládkování.

Probíhá příprava a realizace adaptačních strategií sídel, která však postupuje pomalu. Relativně nově se řeší hospodaření se srážkovými vodami a problematika zvyšování adaptační kapacity sídel prostřednictvím podpory rozvoje veřejné zeleně. Většina měst nad 40 tis. obyvatel má již schváleny plány udržitelné mobility, případně strategické rámce udržitelné mobility.

V roce 2020 pokračoval růst objemu veřejných výdajů na ochranu životního prostředí podpořený úspěšným čerpáním prostředků z evropských zdrojů prostřednictvím operačních programů, a to zejména z Operačního programu Životní prostředí, příp. z Programu rozvoje venkova. Příkladem úspěšného financování opatření na ochranu životního prostředí je realizace programů Nová zelená úsporám, Dešťovka a již zmíněné kotlíkové dotace.

Podrobná hlavní sdělení naleznete v plném znění Zprávy o životním prostředí České republiky 2020, (verze v grafickém zlomu pro tisk bude k dispozici počátkem ledna)

Podrobná data jsou k dispozici na portále Informačního systému statistiky a reportingu ISSaR

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k revizí pravidel EU týkající se kvality ovzduší. EU stanoví normy, které mají zabránit zvyšování nadměrné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V rámci Zelené dohody pro Evropu začala Unie tyto normy revidovat, aby je více sladila s doporučeními Světové zdravotnické organizace. Rovněž chce celkově zlepšit legislativu EU týkající se kvality ovzduší, přičemž vychází ze zkušeností získaných z loňského hodnocení pravidel Unie (tzv. kontroly účelnosti) v této oblasti.

Dokument ke stažení:

EU 130_21 EK Kvalita ovzduší

Fóra, které se konalo 11.11.2021 se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí i Ministerstva zemědělství, dále zástupci České inspekce životního prostředí, zástupci CENIA, zaměstnanci krajských úřadů, členové průmyslových svazů a členové technických pracovních skupin. V letošním roce mělo Fórum opět mezinárodní rozměr, online setkání se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí SR a Slovenské inspekce životního prostředí. Všechny prezentace s aktualitami jsou k dispozici ve Sborníku z Fóra přiloženém níže.

Dokument ke stažení:

Sborník přednášek [pdf, 10034 kB]

Fórum odsouhlasilo budoucí pilotní projekt ke kontrole omezení dichlormethanu a N- methylpyrrolidonu, zahájilo přípravu projektů na prosazování povinností týkajících se bezpečnostních listů a kontroly souladu klasifikace detergentů a čisticích prostředků.

Fórum odsouhlasilo spuštění pilotního projektu ke kontrole uvádění na trh a používání dichlormethanu (DCM) v odstraňovačích nátěrů a N-methylpyrrolidonu (NMP) na pracovištích.

Zatímco mnoho omezení podle nařízení REACH je zaměřeno na uvádění na trh a používání látek v předmětech, tato dvě omezení definují přísné podmínky, za kterých musí být tyto nebezpečné látky používány na pracovištích. Inspektoři, kteří budou kontrolovat splnění podmínek, mohou spolupracovat s inspektory odpovědnými za prosazování legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Termíny projektu budou ještě potvrzeny.

Fórum rovněž zahájilo přípravy dvou projektů, u nichž budou kontroly zahájeny v letech 2022 a 2023. Projekt ke klasifikaci směsí bude zaměřen na používání principů při klasifikaci detergentů a čisticích prostředků. Kontroly v tomto pilotním projektu by mohly začít již ve druhé polovině roku 2022.

Zahájeny byly také přípravy na celoevropský projekt prosazování v roce 2023 (REF-11), který se bude zabývat kvalitou informací v bezpečnostních listech.

Fórum rovněž přijalo zprávu k projektu REF-8 zaměřeném na prosazování povinností vyplývajících z nařízení CLP, REACH a BPR, který se týkal online prodeje látek, směsí a předmětů. Zpráva bude zveřejněna v prosinci 2021.

Podskupina fóra pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) dokončila přípravu na celoevropský projekt prosazování (BEF-2), který se zaměří na kontrolu souladu biocidních přípravků a používání schválených účinných látek a klade důraz na kontroly souladu dezinfekčních prostředků, které jsou široce používány během pandemie COVID-19. Kontroly začnou v lednu 2022.

Během jednání se zástupci 29 organizací zúčastněných stran a čtyř kandidátských zemí projednaly Fórum a BPRS širokou škálu témat např. kontroly zařízení, které generují biocidy in situ (na místě); důslednost v prosazování mezi členskými státy; vymahatelnost omezení u skupin látek; možnost spolupráce mezi inspektory a organizacemi zúčastněných stran a také spolupráce s národními spotřebitelskými organizacemi při identifikaci nevyhovujících spotřebitelských výrobků.

Fórum o prosazování se sešlo online ve dnech 9. až 12. listopadu a jeho podskupina BPRS ve dnech 16. až 17. listopadu 2021.

Další informace:

Fórum o prosazován

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) připravilo dílčí statistickou zprávu o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) zaměřenou na podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.

Zpráva obsahuje souhrnný přehled o podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR. Tento podíl je počítán na základě mezinárodní metodiky Eurostat — SHARES. Nejedná se o prostý podíl reálné hodnoty OZE ku celkové konečné spotřebě, který by bylo možno stanovit přímo z energetické bilance, ale při výpočtu jsou požadovány např.: normalizace hodnot výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren; odpočet podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů využité v dopravě; specifické započítávání kapalných biopaliv a letecké dopravy a jiné.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě v roce 2019 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT — SHARES činil 17,5 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15 %, na spotřebě v dopravě 9 % a na konečné spotřebě při vytápění 24 %.

Dokument ke stažení:

Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010–2020 [pdf, 1075 kB]

Ve Sbírce zákonů ČR vyšla novela Zákona č. 413/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Novela v § 23a zákona č. 100/2001 Sb. na konci odstavce 3 doplňuje větu "Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.". Novela zákona nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení tj. od 20. listopadu 2021.
.

V uherskohradišťské teplárně v místní části Mařatice se po její modernizaci bude spalovat zemní plyn a komunální odpad. Zastupitelé to v pondělí schválili patnácti hlasy z 26 přítomných. Počítají s výstavbou tří kotlů a dvou kogeneračních jednotek na zemní plyn a energetické využití komunálního odpadu s kapacitou 15 tisíc tun odpadu ročně. Nyní se v teplárně provozované společností CTZ, ve které má město menšinový podíl, spaluje hnědouhelný prach. Více ZDE

Asociace producentů v audiovizi připravila pravidla ekologického natáčení pro snížení uhlíkové stopy a spouští platformu Greenfilming.cz. Smyslem je podle asociace snížit množství energie, které se díky cestování či svícení spotřebuje mnoho. K udržitelnosti natáčení bude přihlížet i Státní fond kinematografie, když bude rozhodovat o podpoře daného filmu.

Pro vznik audiovizuálních děl je potřeba velké množství energie zahrnující intenzivní cestování, svícení na place a další činnosti spojené se spotřebou energií. Asociace uvádí, že při dodržování ekologických zásad během natáčení jednoho celovečerního filmu lze ušetřit uhlíkovou stopu odpovídající objemu roční stopy deseti domácností.

"Ve výzvách na podporu výroby filmů jsme nedávno zavedli povinnou rubriku, aby se producenti mohli vyjádřit, zda a jakým způsobem budou aplikovat postupy udržitelného natáčení. Je to následně jedna z věcí, ke které přihlížíme, když na Radě o daném filmu debatujeme. Doufáme, že producenti sami zváží potřebu těchto změn a budou motivováni je zavádět," uvedla Helena Bendová, předsedkyně Rady Státního fondu kinematografie.

Jako příklad udržitelného natáčení uvádí asociace film Okupace. "Přestože byl náš film nízkorozpočtový, zaváděli jsme opatření, která produkci nic nestála. Standardem bylo používání vlastních lahví na vodu, důležitá byla lokálnost při výběrů dodavatelů cateringu, samozřejmostí třídění odpadů nebo takzvaný carpooling, tedy svoz lidí jedním autem," uvedla producentka snímku Julie Žáčková.

Dobová stavební úprava baru v kulturním domě v Novém Strašecí se místním provozovatelům zalíbila a rozhodli se ji v interiéru ponechat do dalších let a štáb se vyhnul její likvidaci. Žáčková plánuje i recyklaci filmových kulis a kostýmů.

Akce Greenfilming v praxi se bude konat 2. prosince od 10:00 v projekčním sále Studia FAMU v Klimentské ulici v Praze a on-line na platformě Greenfilming.cz https://greenfilming.cz/live.html.

Ministerstvo životního prostředí vydalo další číslo Věstníku MŽP. V pořadí sedmá částka v tomto roce obsahuje: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů, dále Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 8. 11. 2021) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Dokument ke stažení:

• Věstník (PDF, 539 kB)

• Příloha: Úplný seznam autorizovaných osob pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí (k 8. 11. 2021) (PDF, 459 kB)

Český statistický úřad dnes vydal Statistickou ročenku České republiky 2021. Publikace na více než 800 stránkách přináší souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Mezi letošní novinky patří například vybrané informace z Integrovaného šetření v zemědělství, Regionální satelitní účet cestovního ruchu České republiky či informace o využití online prostředí v českých firmách. Poblikace je dostupná ZDE

Nové nařízení Komise (EU) 2021/2030, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH,) se týká omezení N,N-dimethylformamidu (DMF).

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/2030 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o N,N-dimethylformamid.

N,N-dimethylformamid (DMF): CAS 68-12-2, ES 200-679-5, je aprotické polární organické rozpouštědlo, které se vyrábí ve vysokém objemu a používá se v mnoha průmyslových zařízeních a pracovních činnostech v celé EU. Návrh na omezení DMF předložila Itálie. Stanoviska výborů RAC a SEAC potvrdila, že riziko pro zdraví pracovníků ve všech pracovních prostředích při výrobě a používání DMF není náležitě kontrolováno.

V příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 je doplněna nová položka 76:

DMF se nesmí uvádět na trh jako látka samotná, jako složka jiných látek nebo obsažená ve směsích v koncentraci rovné 0,3 % nebo vyšší, pokud výrobci, dovozci a následní uživatelé v příslušných zprávách o chemické bezpečnosti a bezpečnostních listech neuvedli odvozené úrovně, při kterých nedochází k nepříznivým účinkům (DNEL), které se vztahují k expozici pracovníků a činí 6 mg/m3 v případě inhalační expozice a 1, 1 mg/kg/den v případě dermální expozice.

Omezení začne platit od 12. prosince 2023. Některým použitím byla poskytnuta delší přechodná období (např. polyuretanová povrstvení, membrány, syntetická vlákna).

Očekává se, že snížením úrovně DMF na pracovištích bude 1 300 - 2 500 pracovníků lépe chráněno před jeho negativními účinky na zdraví, jako jsou účinky na játra a nebezpečí vývojové a reprodukční toxicity.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2021/2030

Nařízení Komise (EU) 2021/2030 - ENG

Metodika pro stanovení složení směsného komunálního odpadu (SKO), který je tvořen odpady, jež nebyly odděleně soustředěny v podobě vybraných složek komunálních odpadů (KO), stanovených obecně závaznými právními předpisy, byla vytvořena jako prostředek umožňující získání a statistické zpracování informací o složení SKO, získávaných roztříděním vzorků. Metodika poskytuje obecný a pro zúčastněné strany závazný postup. Metodiku je možné využívat i pro stanovení složení jiných pevných druhů KO, s nimiž je v rámci jejich vzniku nakládáno obdobně jako se SKO. Při použití metodiky pro konkrétní druh pevného KO je nutné jednoznačně stanovit cíl, jehož má být dosaženo, a sledované vlastnosti (ukazatele) příslušného odpadu.

Dokument ke stažení:

• Metodika MŽP pro stanovení složení SKO, KO (PDF, 957 kB)

• Plán odběru vzorku-příloha č. 1 (PDF, 205 kB)

• Protokol o odběru vzorku odpadu-příloha č. 2 (PDF, 231 kB)

• Modul MŽP-příloha č. 3 (PDF, 950 kB)

• Modul MŽP-excel-příloha č.3 (XLSX, 68 kB)

• Vyhodnocení výsledků-excel-příloha č. 4 (XLSM, 674 kB)

• Vyhodnocení výsledků-manuál-příloha č. 4 (PDF, 707 kB)

• Nástroj pro náhodný výběr-excel--příloha č. 5 (XLSM, 211 kB)

• Nástroj pro náhodný výběr-manuál--příloha č. 5 (PDF, 1 MB)

Efektivní nakládání s dešťovou vodou se stává prioritou pro čím dál tím větší počet obcí a měst v zájmu adaptace na změnu klimatu. Před 8 lety to bylo úplně nové téma, dnes patří dotace MŽP zaměřené na návrat vody do krajiny mezi jedny z nejžádanějších. Obce mohou podporu využít například na vybudování retenčních nádrží, propustných parkovišť nebo zelených střech. O dotace bude možné žádat od 12. ledna 2022 prostřednictvím Národního programu Životní prostředí.

Na nakládání se srážkovými vodami se připravuje stále více obcí, mnoho z nich už využilo peníze, které v minulých letech Ministerstvo životního prostředí právě na tato opatření uvolňovalo z Operačního programu Životní prostředí. „Zájem ze strany samospráv se setrvale zvyšuje, projektů i zájmu o dotace. Boj se suchem jakožto výrazným projevem probíhající změny klimatu v ČR je klíčovou prioritou MŽP už od poloviny roku 2014. Z národních a evropských zdrojů MŽP podpořilo v této oblasti od roku 2014 více než 21,5 tisíce projektů částkou v celkovém objemu přesahujícím 16,5 mld. Kč. Alespoň jeden podpořený projekt zaměřený na řešení sucha již najdeme v každé druhé obci ČR,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Tentokrát je dotační výzva vypsána v Národním programu Životní prostředí a finance v objemu přes jednu a tři čtvrtě miliardy korun poputují z Národního plánu obnovy. Pro kraje, obce, státní a neziskové organizace a další žadatele je v ní vyhrazena téměř miliarda korun na projekty řešící hospodaření s dešťovou vodou a 762 milionů korun je alokováno pro Statutární město Brno. Výzva je primárně cílena na žádosti, které nemohly být uspokojeny ze 144. výzvy OPŽP kvůli vyčerpané alokaci, ale je zároveň otevřena všem žadatelům s novými projekty.

Z dotace mohou obce a kraje řešit povrchová opatření jako průlehy či vsakovací nádrže, které jsou doplněny zelení a srážková voda díky nim zůstává na místě. Dále různé druhy podzemních i povrchových nádrží, díky nimž se voda dále používá třeba na zalévání nebo plní ekosystémovou funkci. Podporu získají i dešťové zahrady, výměna nepropustných povrchů za propustné, výstavba nebo přestavba střech, které budou následně akumulovat dešťovou vodu.

Dotační výzva se otevře 12. ledna a potrvá do 31. srpna 2022, nebo do vyčerpání alokace. „Výše dotace na konkrétní projekt se různí podle druhu opatření, museli jsme reagovat na nezpůsobilost DPH z pohledu pravidel Národního plánu obnovy. Maximální výše podpory na jeden projekt u Velké Dešťovky je až 100 %, s výjimkou budování propustných zpevněných povrchů, kde budeme poskytovat dotaci maximálně do 50 % celkových způsobilých výdajů, a jedná se vždy o výdaje bez DPH,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Součástí výzvy je i aktivita na realizace protipovodňových opatření s širokým využitím přírodě blízkých prvků v urbanizovaném území. Ta je určena pro Statutární město Brno, které z ní může čerpat až 762 milionů korun. Tuto částku Brno využije na realizaci prvních dvou etap komplexního projektu na vybudování protipovodňových opatření na řece Svratce. Vznikne soubor přírodě blízkých protipovodňových opatření, které zabrání rozlivům povodňových průtoků, součástí budou i opatření na kanalizační síti. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 30. června 2025.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k výzvě

Chemická recyklace plastového odpadu zahrnuje technologie s různým potenciálem přispět k oběhovému hospodářství. Dodržování požadavků na registraci recyklovaných materiálů a odstranění látek SVHC z toků plastového odpadu je cesta k netoxické recyklaci.

Při chemické recyklaci se plastové polymery chemicky rozkládají a získají se nové produkty, jako je surová ropa, nafta nebo paliva, které lze použít při výrobě nových plastů. Chemickou recyklaci může doplňovat mechanická recyklace, tj. mechanické drcení plastu na granulát, protože zpracuje směsný a kontaminovaný plastový odpad, který jinak nelze recyklovat.

Zpráva zadaná agenturou ECHA zkoumá současné poznatky o chemické recyklaci polymerních materiálů (např. plasty nebo pryž) z odpadu. Jsou zde uvedeny závěry a doporučení v souvislosti s dalším vývojem chemické recyklace a snížením znečištění plasty. Navíc se očekává, že celosvětová výroba plastů bude do roku 2050 čtyřnásobná.

Souhrn závěrů a možných řešení:

• Otázky regulace v oblasti chemické recyklace nejsou v současné době ve vědeckých dokumentech diskutovány. Příležitosti a výzvy, které představuje nařízení REACH a další legislativa týkající se chemických látek, odpadů a bezpečných výrobků, jsou specifické pro každou technologii chemické recyklace. Zpráva proto doporučuje, aby se otázky regulace zkoumaly případ od případu, zvlášť pro každý typ technologie chemické recyklace. Rovněž shrnuje ohlas provozovatelů k výzvám pro každou recyklační technologii.

• O schopnostech různých procesů chemické recyklace eliminovat látky vzbuzující obavy existuje málo znalostí. Aby bylo možné učinit spolehlivé závěry, měla by být provedena šetření v závodech, kde se chemická recyklace provádí.

• Technologie chemických recyklací se liší svou schopností zajistit cirkulaci plastů. Možnost konkrétních technologií by měla být posuzována případ od případu, aby se předešlo falešným zobecněním důvodů pro a proti jedné technologii pro celou oblast chemické recyklace.

• Ke zlepšení sledovatelnosti látek vzbuzujících obavy při recyklaci přispívají digitální technologie. Jejich provádění však vyžaduje značné úsilí mezi organizacemi i uvnitř nich.

• Zpráva poskytuje přehled o současném stavu různých procesů chemické recyklace a o výhodách a nevýhodách těchto technik. Různé techniky chemické recyklace mohou snížit přítomnost látek vzbuzujících obavy v recyklovaných materiálech k dosažení cyklů bez toxických látek v rámci oběhového hospodářství.